2
masthead
V Praze, v pátek 5. února 1909.
Praha
5
article
Na ranni avečerní listy
předpláci se:
V Praze v administracii
na niěsie.
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškout
na měs jetn . . . . 7 K 62h
vo filiálkách:
na měsle. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt icta. . . . 9 K o0
s dvojí zballkovj K so
na měsle
na čtvrt ista : . . . 1 K 4on
Praha
6
article
„Náhrobek velké minulosti.
„Náhrobek velké minulosti.
Kdyby v současné politice české činy
a slova byly stejně veliké, a kdyby mezi
pronunciamenty a taktikou, na ně následující
panovala logika, nemohly by české strany
poslanecké sněmovny odpověděti na vládní
předlohy národnostní jinak než návrhem na
obžalobu ministerstva anebo aspoň odmít-
nutím jazykového a krajského zákona pro
Čechy a limine. První český řečník v debatě
o vládním prohlášení, předlohy do sněmovny
provázejícím, nazval čin Bienerthův poruše-
ním ústavy a korporativně oficiální projev
první české strany, jejíž výkonný výbor k ní
už zaujal stanovisko, nepovídá vlastně nic
jiného, třebas se vyhýbá přímému názvu,
kvalifikujícímu nejnovější zákonodárný pokus
Bienerthův pro státní soudní dvůr. Přinášíme
na příslušném místě dnešního vydání mani
fest komitétu akčního výboru národní strany
svobodomyslné a první jeho heslo, »že jazy
kový zákon Bienerthův odporuje platným
ústavním zákonům«, je vyjádřeno jedním
slovem včerejší řeči prof. Masaryka, že jest
porušením ústavy. I ostatní definice všeobec-
ného úvodu ke kritice vládních předlo
akčním komitétem strany provedené, jsou
velmi silné právě až po větu, ve kteréz
komitét, spasiv autonomistickou duši svou
přikročuje k meritorní kritice vládní předlohy
jazy kové.
Bienerthův
profesor
Masaryk
Čechy
poslanecký sněmovna
akční výbor národní strana svobodomyslný
7
article
Protesty proti předložení vládních osnov
říšské radě, proti politickému násilí,
spáchanému na právech zemského sněmu,
na jeho zákonodárné kompetenci, na zákoně,
jímž se vyhražuje zemskému sněmu právo
dobrozdání o každém novém okresu, a sliby.
že poslanci národní strany svobodom ýslné
v tom ohledu nebudou znáti žádného kom
promisu ani ústupku, vykouzlí asi na rtech
předsedy ministerstva shovívavý úsměv, a
v mysli sotva jinaké než ironické hnutí. Tato
politická konfese akčního výboru národní
strany svobodomyslné přichází totiž velmi
pozdě a jest spíše sebeobžalobou než ža-
lobou na Bienertha a mohla míti význam
jenom tenkráte, kdyby krásná vášeň uraže-
ného právního citu českého v hloubi ve
škeré svébytné české duše rozechvěného.
byla vzplála o něco dříve, než veděla, že
nezamezí už podání vládních předloh sně
movně, »nepopěrnému rozhodčímu soudci.
který o sporu národních stran v Čechách
vynese co nejmožněji (!) spravedlivý roz-
sudek«, jak bar Bienerth ve své předvčerejšt
řeči prohlásil. Dnes po hotové události jest
protest proti faktu jenom ceny theoretické a
sotva asi přiměje bar. Bienertha k — odvo-
lání jeho předloh, zvláště když vyslechl vče-
rejší řeč poslance dra. Kramáře i s prohlá-
šením o spolupracovnictví českém na záko-
nech za účelem jich změny ve větší prospěch
český. Těmi slovy svého vůdce postavili se
čeští poslanci — neboť vlastní jeho strana
nezůstane ovšem v té příčině osamocena —
na faktickou půdu nejen protiústavního sta
noviska vlády, nýbrž definitivně mimo nej
důležitější zásadu českého programu o prá
vech a kompetenci zákonodárného sboru
království českého a slova protestu prot
každému kompromisu a ústupku v té pří
čině zůstávají slovy.
Bienerth
Kramář
Čechy
národní strana
akční výbor národní strana
8
article
Středeční »Neue Fr. Presse«, kteráž zvo-
lila methodu za punktací německým liberál-
ním tiskem tak oblíbenou, obestírá vládní
předlohy jménem německého lidu smutečním
florem nazývajíc je dvěma zpola prohranými
bitvami, silným nacionálním schudnutím, na
lezla pro ně velmi romantické přirovnání
Jsou jí: náhrobkem pro odumřelou
velikou minulost. Aniž bychom se
hlásili k romantickým názorům v politice,
můžeme tuto metaforu reklamovati směle pro
slavně koncipovanou budoucnost českou, pod
níž podlamuje se nejdůležitější podstavec bez
něhož padá. Přijetím jazykového zákona,
kdyby se jeho zlepšení sebe zazračněji zá-
stupcům českým ve výboře a v plenu zda
řilo a krajského rozdělení, o němž není nej
menší pochyby, že je národnostní, zadává
se víc než autonomistické stanovisko o kom-
petenci českého sněmu. »České země jsou
samostatným státem«, pravil dr. Kramář ve
své včerejší řeči ve spojitosti se státním ja-
zykem, jaký jazyková osnova vladní po-
prvé uzákoniti míní.
Neue
Kramář
Francie . Presse
Český země
9
article
Krajským zákonem, kterýž jest národ-
nostním ohraničením německého území v Če-
chách skutečnými politickými hranicemi, pro
vždy, anebo aspoň pro každou dějinně dnes
dohlednou dobu pochovává se myšlenka če-
ského státu. Neboť zákonem tímto má býti
zřízen v království českém útvar, který se ma
k vyvrcholenému pojmu provincie »Deutsch-
böhmen« jako náčrt k definitivnímu obrazu.
Skupina německých krajů, zamýšlená kraj
skou předlohou, jest polotovarem ve výrobě
»většího Německa«, jest etapou germanského
vývoje za proslulým »Hochzielem«, je kro-
kem za uskutečněním lineckého programu
jest postupem slovanské smrti po Lab
k jihu nížl
Vědomí toho fakta promluvilo ze vče-
řejší řeči posl. Kramáře přes to, že se pro-
blásil přívržencem krajského rozdělení, o je-
hož otázkách lze diskutovati. Prohlásil ovšem,
že národ český nechce vydati své menšiny
v šanc osudu, který by jim byl přisouzen
kdyby do německých krajů zavedena byla
německo-nacionální politická praxe vymeze-
ním pravomoci, jakou vládní osnova krajské
vlády obmýšlí. Tu běží o životní otázku če-
ského národa, nemůžeme nikdy obětovati
Deutsch
Kramář
Německo
Laba
německý kraj
10
article
své menšiny — pravil český vůdce, ale zá-
věrečné jeho slovo neprotestovalo dosti zřejmě
proti národnostnímu rozdělení země samému.
nýbrž proti mechanickému roztržení Čech.
aniž by o tom jednalo jedině kompetentní
forum, český sněm. Končil slibem, který co
do závaznosti místa, z něhož pronesen, má
takřka sílu přísahy: »Raději, pravím
žádný mír. A uvidíte jak m
všichni, jak zde jsme, bez roz-
dílu stran, budeme hájiti jednotu
a nedílnost království českého
do krajnosti«
Jenom pro ten případ, nedostane-li se
před forum sněmu, nebude-li pro ně vyžá
dáno a uděleno zákonité dobrozdání ?l
Každá decise, každé ohraničení krajůa
okresů dle národnosti v Čechách jest oběto
váním českých menšin, vydáním jich v šan
jich osudu. Vůdce německých svobodomysl-
ných stran v Čechách na sněmu v rozmluvě
s redaktorem »Bohemie« o vládních předlo-
hách, počínal si z počátku velmi upjatě, ale
konečně rozepjal svou německou hruď a po
pouštěje uzdu svému zadostučinění z neoby
čejně příznivé situace německé, pravil: Nej
důležitější a nejvýznamnější vy-
moženost německá jest ta okolnost,
že předlohy jednou pro vždy zaji-
šťují: Čechy rozpadají se ve tri
časti, jichž odlíšený jazykový ka-
rakter pro vždy přísné zachovávám
býti musí. Toto rozdělení považo-
váno býti má za platné konečné
nemá podléhati již žádné jaké-
koli revisi .. . Bylo by nespravedlivo
zneuznávati veliký prospěch, jaký zna-
mená už nacionální ohraničení krajů
a trvalé zajišténí jich jazykového
karakteru oproti nynějšímu stavu.
Raděj
Čechy
Bohemia
11
article
Sdělení Eppingrovo německému redaktoru
vyznělo na konec jako náruživé doporučení
předloh Němcům a nejvýznamnější jeho věta
vrcholí ve slovech: »Zkušenost nás učí, že
v Rakousku § 14 diktoval, zůstává v plat
nosti pro všechny doby. Dejme tomu, že by
Bienerthův jazykový zákon, vinou Němců
ku poradě nepřipuštěný, byl cestou § 14
anebo způsobem ješté slavnostněj-
ším oktrojován, kdo nám ručí za to,
že by takový oktroj korigoval předlohu ve
smyslu Němcům příznivějším «
Tento slavnostní způsob oktroje
jazykových předloh — celý svět ví, co zna-
mená — provází téměř všechny důležitější
projevy německé v poslední době vladních
předloh se týkající a narážka na něj vyskytla
se v posledních dvou měsících několikráte.
Zbývá jenom otázka, a ta zdá se být
apelem k osudu: Dovedou české strany spl-
niti bezpodmínečně včerejší pří-
pověď svého mluvčího? Budou míti
dosti síly, aby nejen jednotu a nedilnos
království do krajností hájily, ale také u há-
jily?! Dr. Kramář bral sněmovnu za svědka
při tomto svém slibu, ale výdatnější a mo-
hutnější bylo by předpovědí, kdyby nejen
on, nejen jeho strana, ale všichni čeští po-
slanci za svědka této své přísahy vzali svoj
národ, své voličstvo a pověděvše vládě
sněmovně své mínění, šli do svých okresů
a vyslechli mínění českého lidu, který dnes
už ví co jej čeká, kdyby se vládní předlohy,
české veřejnosti známé, staly zákonem.
Významnější než hlučná a trvalá po-
chvala a potlesk, jakých se dru. Kramářovi
včera dostalo od jeho českých soudruhů, by
byla celým národem hlaholící ozvěna, s jakou
by uvítal všechny své poslance, kdyby
přišli vyslechnout jej, jedině opráv-
něného a nesporného rozhod
čího o svém osudu,
Němec
Bienerthův
doktor
Kramář
Rakousko
12
article
Usnesení
národní strany svobodomyslné
o jazykových osnovách.
Usnesení
národní strany svobodomyslné
o jazykových osnovách.
Komitét akčního výboru národ-
ní strany svobodomyslné učinil
o vládní osnově jazykového zákona a osnově
o krajských vládách toto zásadní usnesení:
Podání osnovy jazykového zákona pro krá-
lovství české na říšské radě odporuje plat-
ným ústavním zákonům, podle nich
sněm království českého jest oprávněn upravo-
vati otázku jazykovou u veřejných úřadů v zemi.
Protestujeme proto co nejroz
hodněji proti této snaze zúžiti pravomoc sně.
mu a nedáme si vnucovati za roz-
hodčího o zákonodárství zemí
s převážnou neněmeckou větši-
nou zákonodárný sbor, v němž něme-
cký národ má nepřiměřený, jeho početní i ku
turní sílu převušující vliv.
Přímo politickým násilím nazvat
musíme úmysl vlády provésti národnostní roz-
hraničení soudních okresů a obvodů krajských
soudů bez slyšení sněmu králo v stv
českého, který dle zákona z 11. června 1869
č. 59 ř. z. a zákona ze dne 26. dubna 1873
č. 62 ř. z. jest oprávněn ku podání dobrého
zdání, jímž ve smyslu zákona o okresních z-
stupitelstvech ze dne 25. července 1864 jest
vázána vláda i dle názoru vynikajícího něme-
ckého státníka dra. Edvarda Herbsta.
Proti tomuto násilnému, práva sněmu po-
rušujícímu rozhraničování, jímž se vláda dotýká
nejcitlivějšího nervu našeho národního tělesa,
státi budeme rozhodně a houžev-
natě, neznajíce v této věci nija-
kého kompromisu ani ústupu.
Právě tak postavíme se proti
snaze vlád y pevným zákonným stanovením
Herbst
akční výbor národ
13
article
okresů jednojazyčných na základě sčítání lidu,
provedeného bez záruky správnosti a dle ve-
jasného pojmu obcovacího jazyka zbaviti
práv a podvázati vývoj menšin na
šich v území převahou německém
a pro budoucnost zameziti, aby po každém sčí
tání lidu provedeném dle řeči mateř
ské musiha býti jazyková povaha okrosů dle
určitého procenta menšiny jinojazyčné upravo-
vána.
Jestliže nieméně také po meritorní stránee
posuzujeme předlohy vládní, činíme tak bez
vzdání se svého přesvědčení a svých názorů
programových. Při tom předem již klademe
váhu na to, aby každá zákonná reforma jazy-
ková připjata byla na dosavadní platný právní
řád, založený staletým historickým vývojem
jehož hlavními pilíři pro rovnoprávnost obou
národů jsou obnovené zřízení zemské, kabinetn
list císaře Ferdinanda V. z r. 1848 a čl. 19.
zákl. zák. státního.
Kdyby vláda upraviti chtěla na říšské rade
jazykové poměry pro celou oblast, kterou ná-
rod český obývá, kdyby dávala plné právo ja-
zyku našemu u centrálních úřadů, u nejvyššího
soudu, správního dvora a říšského soudu, dalo
by se vysvětliti, proč vznáší rozhodování n
radu říšskou. Vláda však právě u ústředníeh
úřadů a nejvyšších dvorů olázku jazykovou ve
vnější službě ponechává nerozřešenu, ačkoli pro
ni kompetence říšské rady byla by odůvodněna,
a pokud styk úřadů s centrálami upravuje, po-
nechává dosavadní zvyklost odporující plátným
zákonům a to i pro styk úřadů českých s úřuady
markrabství moravského, které přece osídleno
jest ohromnou převahou českého obyvatelstva.
14
article
Toto udržování privilegií němčiny má býti
zákonem zaručeno v rozsahu, protí ktorému
brániti se musíme.
Neboť nejenom styk s úřady centrálními
s úřady jiných zemí má se díti německy, nýbrž
všecky úřady mají míti povinnost německy si
dopisovati s četnictvem, tedy s orgány, urče-
nými pro bozpečnostní a správní službu v zemi.
u pošt má býti i při tiskopisech, určených pro
obecenstvo, stanovena nerovnost jazyků a úřad-
ní němčina rozšiřuje se ve vnitřním úřadování
pošt nad míru potřebnou ke správnému konání
služby,
Při tom do zákonné úpravy nebyly pojaly
úřady železniční, aby nadpráví němčiny, stano-
vené v nezákonném organisačním statutu z roku
1896, bylo udrženo, nobyly dále pojaty úřady.
podroboně měnisterstvu vyučování a sporné otáz-
ky o povaze celního řádu rozřešeny nejsou.
Chtěla-li vláda jako nestranný prostřodník
upraviti vnitřní úřadování jinak, než na základě
dvojjazyčnosti, mohla tak učiniti jen se šetře-
ním rovnosti obou národů a výminky připustiti
pouze tehda, když by to nevyhnutelně vyžado-
vala bezpečnost a rychlost správních úkonů.
Všecky české strany a celá strana sociálně-
demokratická bez rodílu národností prohlásily
vládě, že pro jednání stran s úřady v Čechách
musí platiti plná, nezkrácená dvojjazyčnost.
takže přislušníci obou národů v celé zemi musi
míti právo písemná a ústní podání ve svém ja-
zyku činiti, že musí býti v jejich jazyku o
úřadníka projednání řídícího jednáno, protokolo-
váno a vyřízení v jejich jazyku jim dodáno.
Čechy
15
article
Nebyla tato zásada hájena snad jen z dů
vodů národnostních, nýbrž také z důvodu tobo
že veškeré rozhodování úřadů soudních a poli
tických má spočívati na moderní zásadě bezpro
střednosti a ústnosti (§ 4. civ. řádu soudního
§ 6. trestního řádu, základní zákon státní moci
soudcovské).
Ani této zásadě osnova jazy
ková nevyhovuje, zavádějíc usta-
novení, jimiž ohrožuje se právn
bezpečnost nojen u soudů, nýbrž
také u úřadů správních, připouště-
jíc překladatelství podání, jím
rychlost a přesnost rozhodován
bude trpěti, zavádějíc protokol
dle řeči úřadu, ne dle řeči podání
zrušujíc dosavadní ustanovení
že v trestním řizení řidi se řeč jed
nání dle řeči obviněného, připou-
štějíc možnost tlumočníka. Tím ne-
zbytný základ moderního řízení soudního i správ
náho má býti zničen, ačkoli třicetiletá plat-
nost, třiceliloté provádění nařízení Stremayro-
vých, v nichž vlastně jen tehdejší praxe formulo-
vána, zřejmě ukázala, že na cestě dvojja-
zyčnosti ve vnějším úřadování je
jediná ochrana moderních zása
konání práva a spravedlnosti.
Všacka ustanovení, jež by se příčila této
zásadě, budeme potírati.
Pokud jde o otázku úřadnickou, postrádáme
v předloze přesného ustanovení, že úřadník jest
ve svých osobních vztazích k úřadu stranou
Musíme také konstatovati, že k dosažení rov-
nosti mozi českými a německými úřadníky
v okresích jednojazyčných bylo potřebí, aby
u českých úřadníků odstraněna byla povinnost
prokazovati znalost němčiny při thooretických
i praktických zkouškách a aby byli zbaveni po-
vinnosti, že musí užívati němčiny při dopisování
s centrálními úřady a s úřady mimo zemi.
Stremayrovýchod
16
article
Slajíme na zásadě dvojjazyčnosti úřadni
ctva, ktorážto pro království české všeobecně
platná zásada byln poprve prolomena pro soudy
dle ujednání vídeňských konferencí a dle Schön-
bornova nařízení z r. 1890, vydaného na jejich
základě.
Nemůžeme připustiti od tét
zásady výminky potud, pokud nebude
jasně a určitě zákonem zabezpečeno takové ob-
sazení všech úřadů v zemi, úřadů centrálních
i soudů nejvyšších soudci a úřadníky rozhodu-
jícími, znalými druhého jazyka zemského, aby
úřadování v obou jazycích zemských bylo plne
zabezpečeno.
Osnova ve své snaze po jednojazyčnost
úřadníků jde však tak daloko, že ani u smíše-
ných úřadů nežádá ode všech úřadníků znalos
obou jazyků, spokojujíe se úplně neurčitou for
mulací „dle potřeby“
Nemůžeme proto snésti také ustanoven
předlohy o vrchním soudě zemském v král. če-
ském, jímž má býti nezákonné nařizení Schön-
bornovo petrifikováno a dokence rozšířeno.
Nejasné ustanovení § 27. osnovy musí býti
stylisováno tak, aby vyloučen byl výklad, že
nemůže býši přijat do služeb u jednojazyčných
úřadů úřadník druhé národnosti, poněvadž by
takové ustanovení bylo přímo proti zákl ad
ním státním zákonů m.
Schön
17
article
Jsme také proti přijímťní úřad-
níků podle klíče národnostníbo a nemů
žeme o věci souditi jinak, než, bude-li klíč platit
pro všecky země naším národem obývané — at
již jsme v nich menšinou či většinou —
bude-li platiti také pro ústřední úřady a nejvyššt
instance soudní a bude-li mimo to rozdéleno
přijímání dlo kategorií služby konceptní, odbor
né (lékaři, inženýři atd.) a manipulační.
Pokud jde o vlády krajské, již nyní pro-
hlašujeme s největší rozhodností, že zásadně
mohli bychom je připustiti, kdyby kompetene
místodržitelství byla přibráním agend minister
ských tak rozšířena, aby z pravidla instančn
postup místodržilelstvím končil.
Nepřipustíme však, aby krajské vlády roz
hodovaly s konečneu platností, poněvadž
krajské justici, jakou jsme viděli při chebské
rovoltě, nepřičleníme ještě všeněmeckou praxi
správní, kterou by byly ohroženy naše menšiny
a která by v sociálním směru vedla na severu
Čech k rozhodnutím jednostranně třídním.
Ke konci nutno ještě vytknouti, že ospova
není dílem právnické přesnosti, „est v důleži-
tých ustanoveních mlhavá, nejasná a mnoho-
mluvná, tak že zavdala by podnět k mnohým
sporným výkladům a neodstranila ny jazykove
zmatky.
Jazykový zákon nevybovuje požadavkům
našim a obzvláště ustanovení jeho, kterým bei
českého sněmu provádí se naprosté rozdělen
země, považujeme za vypovčzení boje
Boj ten přijímáme s důvěrou, že celá česká
veřejnost se ho s námi zúčastní a že neopust
nás slovanské strany na radě říšské, dobře vě
douce, že po nás mohlo by dojíti také na ně
Čechy
18
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(Sehůze 131.)
Ve Vídni, 4. února.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Zahájení debaty o jazykových osno
vách. — Poštovní výnos a výrok správee
ministerstva obchodu dra. Mataje o če-
štině. — Bouře na české straně. —
Němci nedovoli, aby odprosil Čechy. —
Konference u Bienertha
Schůze z počátku klidná, při řeči posl
Kramáře oživla a končila posléz výbuchem
proti správci ministerstva obchodu dru. Mata-
jovi, jenž učinil výrok, o němž dále zevrubně
je řeč.
Toť stručný obraz včerejšího sezení, v němž
započala debata o jazykových vládních osnovách
Se strany české prof. dr. Masaryk, posl
Bukvoj a dr. Kramář vykonali na nich
kritiku, klerá dopadla skoro vesměs negativně
zamilavě.
Dr. Kramář formuloval podmínky, za kte
rých pro poslance české jest rozprava možná
a na přetřes vzal také ordonance vídeňské pro
jazykovou praxi pošlovní v království českém,
nazývaje soustavné umenšování práv jazyka
českého »podvodem a šejdírstvím«.
Způsobilo všeobecné překvapení, že správee
ministerstva obchodu odborný chef dr. Mataja
hned po řeči Kramářově povstal, aby s ni
polomisoval.
Všeobecný byl úžas nad odvahou tohoto
byrokrata, mluviti s patra v zastupitel ském sboru
a to způsobem takovým, že došl
u Čechů k nesmírné bouři nevole,
která přivodila brzký konec sehůze
a poloviční útěk Mataje ze sněmovny
Výklady dra. Mataje hned zpočátku byl
přerušovány a opět a zase naň voláno.
Vůči všem interjekeím osvědčil tento byro
krat dosti resistence.
Mataj
Bouře
Němec
Čecho
Bienerth
Kramář
profesor
doktor
Masaryk
Bukvoj
Mataja
Kramářův
Vídeň
poslanecký sněmovna
19
article
Když však pravil, ciluje pošlovní výno
že čeština pro nejnižší kategorie
poštovního zřízenectva je přípustnou ( )
tu toto poslední slovo působilo jako pochodeň
vržená do sudu s prachem
Voláno na Mataju: »Nejedná se o žádnou
milost pro český jazyk, jedná se o jeho právoe
— voláno dále: »nejedná se o to, je-li jazyk
český přípustný, nejedná se o to, zdali milo
stivě dovolujele něco, nýbrž jedná se o rovn
právo jazyka českého.
Posl. P. dr. Zahradník, obrálivse
k českým poslancům, stojícím ve velkém polo-
kruhu, zvolal: »To jest ponížení naší mateřštiny.«
Na dra. Mataju zahřmělo chorem: »Této
urážky neztrpíme.«
Zvláště prudce doléhali na dra. Matajn
posl. Čech, Švejk, Kratochvil, Choc, Lisý. N
Mataju voláno pak: »Abzůg, abzůg; odvola
vezměle výrok ten zpět.«
Nevole poslanců českých byla však stupňo
vána také faktem, že dr. Mataja popíral exi
stenci tajných výnosů, avšak přiznal, že byla
dána v příčině jazykové praxe v poštách krá-
lovství českého poštovním ředitelstvím poštovním
úřadníkům »opatření« (Verfügungen).
Poslanec dr. Drexel, který stál bliže
dra. Maraje, domlouval mu.
Bylo slyšetí dra. Mataju, pravfeího: »Ne-
mohu říci tady nic jiného, než co bylo v prvnín
výnose.s
V drobném prodejií
ranní čislo o sobě . . za sh
večerní . . . . . . . za t h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . .r
večerní . . . . . . . . 5b
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 8
Tam nacházejí ze též
redakce, tiskárna a expedige
„Národnich Listů“
Rukopisy se novraosjl.
Posl
doktor
Zahradník
Švejk
Kratochvil
Choc
Lisá
Mataja
Drexel
Matát
Čechy
N Matát
20
article
Potom obrátil se dr. Mataja Ke svým
kolegům na ministerské lavici a tázal se jich:
„Urazil jsem někoho? Řekl jsem něco ne-
připustného?“
Mezi Čechy voláno však dále: „Výnos fa-
brikoval Wagner! Pryč s níím, pryč s Wagne
rom, ven s níml
Sekční chef dr. Wagner, který stál na le-
vem křídle ministerské lavice, dovolával se
ochrany proti českým výtkám u poslancc dra.
Michla, zástupce Karlových Varů. Při tom stalo
se malé „qui pro quo“. Někteří poslanci poklá-
dali odborného chefa v ministerstvu financí dr.
Engla za dra. Wagnera a hnali se proti němu,
byvše však upozorněni, že se zmýlili, zastavíli
svou výpravu.
President dr. Weiskirchner udělil
slovo nejbližšímu řečníku v debatě jazykové
dru. Pattaiovi, který však nemohl hned pro-
mluviti. Stál hodnou chvíli.
Presidené zvonil, ale marně.
Hluk poslanců českých neustával, naopak
Bylo slyšeti hlasy: „Napřed musí Wagner
ven.“ „Abeúk Mataja!“. „Abcúk Wagner“.
„Žádáme, by revokoval.“
Posl. Choc: „To je lumpáctví.“
Němci jali se pokřikovati na Čechy
„To je vyložená komedie. Kde by měli
Němci příčinu tropiti lomoz, Čechové řvou.
Posl. Iro křičel: „Kdyby Čechové nakrásně
dostali české státní právo, budou naříkati, že
jsou odstrkováni.“
Posl. Lisý: „Padoušství je to, musí odva-
rosll.
doktor
Mataja
Wagner
Michl
Engl
Weiskirchner
Pattai
Abcúk Wagner
Posl
Choc
Němec
Čecho
Lisá
Čechy
Karlová Vary
Wagne ROM
Abeúk Matij
21
article
latl
President dr. Weiskirchner povolal k sob
na to správce ministerstva obchodu dra. Mataju,
jenž, poradiv se s Davidem Abrahamowiczem,
sebral svůj portefeuille a pravě: „Vrátím se
zase hned!“ kvapně odešel.
Provázen drem. Wagnerem odebralse
k bar. Bienorthovi, ke kterému se dostavil dr.
Pacák, posl. Staněk a ministr dr. Žáček.
Dr. Mataja vyslovil ochotu prohlásiti ve
sněmovně, že dalek bylveškerého úmy-
slu dotknouti se jakkoliv jazyko-
vého práva českého a že slovem „pří-
pustný“ mínil rovnoprávnost.
Te však podali proti takovému vyjádřen
velo Němci.
Bar. Chiari pravil, že Němelnestr-
pi (!), by se dr. Mataja vůči Čechům
omloval, a dodal: „Nedovolíme, by vlád
ustavičně ustupovala před českým terorem.
Zároveň prohlásil, že by Němci všelikou re-
vokaci drem. Matajou ve sněmovně pronesenou
pokládali za casus belli.
Povolán konečně dr. Schreiner, jenž
přidal se k odporu dra. Chiara.
Když přišli do zasedací stně bar. Bienerth
s drem. Matajou, byla schůze již formálně pro-
hlášena skončenou. Zejtra dopoledne o 9. hod.
sejde se parlamentní komise svazu všech po-
slanců českých ku poradě o této aféře.
Bar. Bienerth a dr. Mataja nedohodli a ne-
rozhodli se v rozpravě, konané s českými a ně-
meckými poslanci, na ničem. S velikým napje-
tím čeká se, co se stane zejtra.
doktor
Weiskirchner
Matát
Abrahamowicz
Wagner
Pacák
Staněk
Mataja
Němec
Chiari
Němelnestr
Čecho
Schreiner
Chiara
Bienerth
22
article
Debata o vládních jazyko-
vých osnovách.
President dr. Weiskirchnsr zahajuje schůzi v 1y
hod. dopol
Sněmovna pokračuje v rozpravě o včerejším
prohlášení vládním.
Posl. Masaryk jako první řečník proti pokra-
čuje v reči, kterou včera započal a praví, že chce
ke včerejší hudbě podati text.
Byl by tak učinil včera, kdyby ne úplně správný
výklad jednacího řádu nebyl způsobil očividný
amatek v poslanecké sněmovně, Rozhodně bylo
úkolem předsedy, aby v nynějším okamžiku vystříhal
se i jen pouhého zdání znásilňováníl
Prohlášení minister. předsedy nemůže řečník
klidně přijati z toho důvodu, poněvadz svob. pán
Bienerth vyhnul se bázlivě a nemužně nejdů-
ležitějším otázkám ústavním, které tímto zákonem
byly přimo a nepřímo rozvinuty. Kayby byl svob.
pán Bienerih prohlásil:
»Představuji se jako rušitel ústavy,
pak tm pro všechny strany byl dán jasný základ pro
rozpravu.
Jde tu vlastně o otázku, zda jazykově zt
kony maji se podati v parlamentč nebo
v zemském sněmu.
Dle jasného znění § 11. zákona z 21. prosinee
1867 mohou býti v parlamentě projed-
navány pouze záležilosti všem zomím společní,
nemohou však v něm usnášeny býti zákony, kte
ré jsou peciálními zákony jednotli-
vých zemí. Vláda v tomto prípadě porušila
ustavu. Parlament může rokovati pouze o rá m-
covém zákoně, kdežto speciální zákon pro ze-
mi náleží do zemského sněmu.
doktor
Weiskirchnsr
Posl
Masaryk
Bienerth
Bienerihlava
poslanecký sněmovna
23
article
Dalši porušení ústavy je
v zákoně o ohraničení okresů,
poněvadž plati ještě zákony z let 1863 a 1868, přes
něž žádná rakouská vláda nemůže přejíti k jednacímu
pořadu. Každý rakouský sludent musí se ke státní
zkoušce učiti větu německého učitele státního práva
Ullbricha, dle niž mohou býti soudní okre-
sy pozměněny jenom po před-hozím dobrozdání
zemského sněmu nařízenim ministra
spravedlnosti. Uvádí v roce 1884 poslancem
Hernstem na českém sněmu zemském podaný návrh
na ohraničení okresů a soudí, že je zcela přírozeno,
vystoupili-li Němci s tímto návrhem před kompetent-
ním forem, zemským sněmem, tím nijak nevzdali
se svých názorů.
Vládní předlohu samu prohlažuje se sta
noviska zákonně technického za uniku m
Nejdůležitější paragrafy jsou styliso-
vány nejasně
a mají-li zákony skutečně kdysi nabýti platnosti, bu-
de nutna spousta svazků předpisův a nařízení, aby
při provádění zákona panoval duch jednotný. To plalí
jak po slránce juristické, tak i administrativní
Pojednává pak o jednotlivých ustanove-
nícn osnovy. O celém vnittním postupu úřadního
jednání nedoví se ničeho, kdo dotyčného jazyka není
mocen. Kontrola tohoto postupu, která je prece nut-
nou zvláště při záležitostech trestně právních, je mu
nemožnou. Dělník, který je vyslýchán a eventuálně
odsouzen u jednojazyčnélio soudu okresniho, chc
Němec
Hernst