Periodikum ALTO Viewer

1

3 února 1909. Číslo 34.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana9

4 article

mují, že se sejde teprve na jaře, snad až v máji, ale ne již ve Varšavě, nýbrž v Petrohradě. Na odklady půsubil nejprve zábor Bosny a Herce- goviny, jenž náhle všemu Slovanstvu ukázal, že otázka srbského národa, srbské národnosti, srb- ské víry i národní kultury jest nejhlavnějším slovanským problémem, před nímž ustupuje problém rusko-polský. Kromě toho působí n odklady opětné zhoršení poměru rusko-polského a jiné světlo, v kterém se účastněkům pražské konference objevily věci české. Dokud Čechy znali jen podle pověsti, šířené Němci, myslili, že najdou národ politicky uspokojení a silný. národně zabezpočený a tonoucí v blahobytu. Krátký pobyt v Čechách je poučil o opaku na celé čáře. To vše nevylnutelně musilo otřásti stanoviskem, které zaujali „novoslované“ před jízdou do Prahy; ale bohudíky není otřesen je- jich slovanský cit v přesvědčení. Juslice — v republice Že ani republika nent ideálním sídlem spra vedlnosti a pořádku, dokazuje tento přiklad V Hammoudu, ve státě Indianě, zatčeni byl svého času Polák Malawski pro rvačku a C. D Holmes, který nalezl pouta, jež ztratil klerýs policista, a uvrženi do vyšetřovací vazby. Z této propuštěni byli až teprve po sedmi měsících neboť na ně úplně soud — zapomněl; jejiel propuštění umožněno též příchodem nového stát- ního návladního, který zjistil též, že není prot zatčeným vůbec žalobních spisů. Malawskému během jeho žalařování vyhořel dům a manželka i s dětmi ztratila se do světa . . . Americké listy neustále vytýkaly chyby a přehmaty justice ruské, ale co se děje v nejbližším okolí jejieh — nevidí anebo viděti nechtějí . .

Němec Polák Malawski Holmes Varšava Petrohrad Bosna Čechy Praha Indiana

5 article

Japonské výbrůžky.

6 article

Jeden z nejvlivnějších a nejrozšířenějšícl listů japonských „Hochi“ konstatuje, že Spo- jené státy severoamerické neustále pokoušeji Japonsko jednak zbrojením na ostrovech Fili- pinských, jednak výpravou válečného loďstva d- Tichého oceánu, ale zvláště opětnými výtržnost mi protijaponskými v západních státech ameri ckých a uveřejňuje zvláštní otevřený list n ameriekého vyslance v Tokiu, jenž konči slovy „Nedrážděte náslo Mezinárodní konference pro námořní právo vá lečné. Komise ta, jež v Londýně se koná, projed návala všechny předměty, jež jí byly předlože ny. O některých nejdůložitějších bodech bylo dosaženo dohody. Jisté jednotlivé otázky nejsou dosud definitivně upraveny. Očekává se všnk že budeu rozřešeny způsobem, pro všechny de legáty přijatelným a že konference v brzku bude s to sepsati výslodky své práce v listině, jež má býti plnomocníky podepsána.

Japonsko Tokio Londýn Fit Tichý oceán

7 article

President stihán pro atentát. Vonezuelský ministr vnitra Alcantará naři dil vrchnímu státnímu zástupci dru. Parejovi, eby stíhal býv. presidenta Castra pro podněco- vání k zavraždění nynějšího presidenta Gomeza. Hrůzovláda v Moxiku. President republiky mexické řádí více, než klerýkoliv monarcha. Zrušil téměř úplně svobodu tisku a shromažďování, zavedl 14. a 16hodinnou dobu pracovní nejen pro muže, ale i pro ženy a dílky, stihá nejpřisnějšími tresty ty, kteří hájí své osobní svobody a občanských práv. Tak zv »revolucionáři«, nespokojení s nynější hrůzovlá- dou Diazovou, dává vláda mexická stíhati i za hranicemi a právě nedávno vláda Spojených států na pokyn Diazův tři takové nešťastníky dala za- tknouti a uvězniti. Evropské konflikty s Veneznelou. Úplné dohody Francie a Hollandska s Vene zuelou bude prý dosaženo v dnech nejbližších Tvrdil tak aspoň vůči francouzskému zahranič nímu ministru Pichonovi zvláštní komisař vene- zuelský José de Jesus Paul, vyslaný do Evropy za příčinou urovnávání konfliktů venezuelských Odhoj na Pilipinských ostrovech. Po delší době znamenati jest mezi domo- rodci opět bojovné hnutí. Bojovníci z kmene Igorotes vtrhli do obce Ilicanos a zabili zde 3 osoby, jimž uřezali hlavy. Vládní vojsko dosud úločníky nestihlo.

Pareja Castro Gomeza Diazův Pichon José jít Jesus Paul Moxico spojený stát Francie Evropa Ilicanos

8 article Konsul Čechofil.

Konsul Čechofil. Z Nového Yorku přeložen byl tyto dny ge- nerální konsul rakouský bar. Hoenning O 'Carroi do Tokia, kdež jako první vyslanecký rada při- dělen k rakouskému vyslanectví. Bar. Hoennin byl upřímným přítelem Čechů, měl časté styky s Čechy novolyorskými a uměl i plynně česky Misto jeho v Novém Yorku zaujal nyní vice konsu! Grivičič, Jihoslovan rodem. O služebním postupu učitelů a učitelek král. hl. města Prahy bylo pojednáno na včerejší veřejné schůzi, svolano Spolkem pražského učitelstva do velkého sálu Mě- šťanské besedy pražské. Schůzi zabájil o 1/23. hod. odpolední předseda tohoto spolku řídíci učitel pan Prokop, jenž uvítal četně shromážděné učitele učitelky, zejměna pak přitomné zástupce měsťské rady pražské pana ředitele Hanzla, pp. obecní starší dra. Podlipného, Schrötlera, Krou- ského, Maděru a dra. Píka, dále členy zemské školní rady dra. Metelku, ředitele Sleinichaa poslance Slavíka. Nepřítomnost svoji omluvili pp.

Čecho Jihoslovan Prokop Hanzl Podlipný Schrötler Kroa ský Maděra Píka Metelka Sleinichaa Slavík Nový York Tokio Praha spolek pražský učitelstvo Hoenning O ' Carroi

9 article

starosta dr. Groš, náměstkové dr. Šlych a Jirousek, hr. Schönborn a poslanci Maštálka a Zároba. Na to byli zvolení do předsednictva pp. Prokop, Stei- nich, Reiter, Sedláček a Novolný. Slova se ujal referent pan Ant. Müller, jenž na základě úřadních dat podle statusu pražského učitelstva ze dne 1. ledna 1908 dovozoval, jak velice špatný jest postup pražských učitelů, kteří jsou tím tak stísněni. že nezvratně musilo dojiti k jich dnešnímu veřej- nému projevu. Přiznal, že projev ten byl uspíšen neustálými útoky dobře situovaných, ba přímo skvěle poslupujících učitelek, které veřejně hlásají, že jsou oproti učitelům zkracovány. Uvedl celou řadu urči- tých příkladů, na nichž ukazoval, že příjmy učitelů jsou při téže kvalifikaci mnohem menší a jejich pot stup horší, než přijmy a postup učitelek a že svo- bodná učitelka jest na tom lépe než učitel, který jes- ve vělšině připadů olcem četné rodiny. Oproti tvrzení učitelek, že rodina je věcí soukromou, citoval řečník říšský zákon z roku 1869 o školách obecných, který předpisuje, že o rodinu učiletovu má býti postaráno tak, aby se s klidem mohl věnovati svému povolání. (Výborně ! Pollesk.) Ke slovu přihlásila se slečna Anýžova, která předem se ohradila proti nesprávným a nespravedli- vým výlkám, jež vůči učitelkám učinil reforent pan Müller a pravila, že jest zjevem velice smutným, když na veřejnosti se mluví o interních záležitoslech učitel. ských. Přeje si, aby učitelé obraceli raději pozornost a energii svou k záležitostem paedagogickým a didakti- ckým v zájmu školy a mládeže. Prohlásila, že učitelé svolali dnešní schůzi za tím účelem, aby na ní vy vrátili názory sl. Plaminkovy, uveřejněné v »Ženském

doktor Groš Šlych Jirousek Schönborn Maštálek Zárob Reiter Sedláček Novolný Antonín Müller Anýžův Plaminkův

10 article

Obzoru«; podařiloli se jim to však, o tom není pře- svědčena. (Hlasy: Jsme přesvědčení!) Čísly dokazuje. že postup učilelek není tak skvělý, jak bylo referen- tem líčeno. Z 50 vůdčích míst v Praze náleží učitel- kám jen dvě. Učitelky, které se vdají, uvolňují místa nuceně svým mladším kolegyním. Nynější rozvoj div čích škol je snad také dočasnou výhodou u'itelek Tento stav, který byl svého času i na chlapeckých školách, poznenáhlu mizí Na konee učinila návrhy aby učitelé i učitelky, všichni bez rozdllu, domáhal se zrušení celibátu učitelek, dále aby zrušen byl zá- kon, který brání učitelkám, vynčovati na všech stup ních škol chlapeckých a smíšených a po dosažení těchto dvou kardinálních požadavků, aby zaveden byla volná konkurence, ale taková, aby učdelky směly uliti na všech místech jako učitelé a koneč. ě aby zřízen byl spravedlivý jednotný status. (Výborně Potlesk) Pan Müller vílá tento pr jev sl. Anýžovy. Učitelé také nic jiného si napřejí, než aby tyto zákonité pře kážky byly odstrančny. Na to rozvinula se čílá, místy dosti pohnutí dabata, jíž zůčastnili se zejména pp. dr. Podlipný Svoboda, Nygrýn, Rambousek, John obecní starší Maděra a sl. Anýžova Tůmo va Pelzelbauerova a Lašmanova a která vy. zněla vten smysl, že křivděno jest jak učitelům, tak učitelkám a sice nespravedlivým systémem, fakže jest potřebí, aby učitelé i učitelky svorně postupovali proti tomuto nespravedlivému systému.

Müller Anýžův doktor Podlipná Svoboda Nygrýn Rambousek John obecní Maděra Anýžův Tůma Pelzelbauerův Lašmanův Praha

11 article

Na to navrhl učitel p. Lízner tuto resoluci »Občanstvo a učitelsívo Velké Prahy, shromážděné na veřejné schůzi, pořádané Spotkem pražského učitelstva dne 2. února 1909 ve velkém sále Měst. besedy v Praze II, po vyslechnutí referátů p. Ant. Müllera a oslatních řečníků »o služebním postupu učitelů a učitelek král. hl. města Prahy« shleda lo. že dle nyní prováděné obsazovaci praxe nabývaji učitelky nepoměrné dříve vyššího základního služ ného i kvinkvenálek a požívaji tak celkových příjmů mnohem větších než učitelé. Z té příčiny vyslovuje se shromážděné občan stvo a učitelstvo pro úplnou rovnost učitelů s uči- telkami a žádá všechny nadřízené c. k. okresn úřady, rozhodující poslanecké kruhy a zastupitel stvo král. hl. města Prahy 1. aby na všech školách pražských zavedena byla koedukace a volná (jen kvalifikaci sluebními lety omezená) konkurence učitel a učilelek na všechna místa učitelská, za klerýmž účelem je třeba změny některých platných zá- konů 2 pokud tato zavedena nebude, aby byla veškerá místa na chlapeckých i na dívčích školách prat- ských zatfmně i definitivně obsazována jen dl způsobilosti a služebních let osob učstelských be ohledu na pohlaví žadatelovo.« Pro tuto resoluci hlasovali všichni učitelé jichž bylo asi 80 a proti ni všechny učitelky, jich bylo asi 3 Předseda řed. p. Prokop o návrzích slečny Anýžovy hlasovati nedal a schůzi o 1/26. hod. vee ukončil.

Lízner Müller Anýžův Praha Praha 1

12 article Případ učitelky Kadeřábkov, z Nýřan.

Případ učitelky Kadeřábkov, z Nýřan. Pensionování učitelky sl. Zdeňky Kadelábkavy známé menšinové pracovnice v Nýřanech, slales předmětem protestní velejné schůze, která věeru ko- nána byla na popud české sekce Volné myžlenky v sále Besedy dypogrníické. Předseda redi Myslík uvítav četně shromážděné obecenstvo, vysvětlil stru- ně připad, o klerý jde. Učitelka Kadeřábkova pronásledována byl klerikály a německými nacionály pro své pokrokově a národní vystupování. Když dokonce i z bylu ji vyštvali, ohlásila vystoupení z církve. Takké malk její, stařena 73letá, vidouc nespravedlivé útoky mět- ních klerikálů proti dceři, vystoupila z cirkve. Škol- ské úřady daly sl. Kadeřátkovu nejprve vyšetlii psychiatricky a když uznána zdravou, dána do do- časné pense. Dr. Bartošek vidí v případu nový doklad persekuce klerikální vůči učilelům. Kadelábkova p dvaadvacet roků s úspěchem učila mládež i lid. byla vzornou kulturni pracovnicí, ale je persckvována. nikoliv pro nesprávné konáni úřadu, ale pro sv přesvědčení náboženské. Slečně Kadeřá bkově kladeno za vinu, že nepoklekla pred kardinálem, že účast- nila se soc -demokratických schůzí, že chválila ob- čanku bez církevních obřadů pohřbenou a že nepo- klekla jednou v kostele. Veřejnost má z případů ta- kových posilovati se ve snaze po zdemokratisování školních úřadů. Jedinou odpovědí na takovéto násilne činy klerikální moci je — pravil řečník — rozloučení se s církví. Kdyby při sčítáni lidu 1910 objevilo se. že pokrokévá veřejnost chce vyvoditi konsekvence z takových případů, jaký je přitomná aféra Kadeřáb- kovy, jistě by klerikalismus ustal v pronásledován nepohodlných učitelů.

Kadeřábkov Kadelábkava Myslík Kadeřábkův doktor Bartošek Kadeřá Nýřany

13 article

Polom promluvil říd. učilel K. V. Tuček o pří padu po stránce školské legislativy. Původní základní zákon čkolský nechával učiteli úplnou svobodu ná- boženskou ve smyslu § 14. občanského zákona, jimž úplná svoboda víry je zaručena všem občanům. Pa- sivní oposice proti školským zákoném zavinila, z u nás nevyužito náležitě školy pro kulturu národa Teprve po roce 1873, kdy poznáno, že třeba drže s Němci krok. počalo se více pracovati, což nelibě nesli klerikálové, kterým se podařilo školskou nove- lou z r. 1883 vněsti v zákkonodárství školské množ- ství momenlů reskěních, jež řečník na mnohých příkladech ze školní praxe objasňuje a ukazuje n konkretních případech vzmáhající se zasahování kle- rikálů do rezvoje škol Po obsáhlé řeči pí. Olgy Stránecké, jež ap lovala na inteligenci, aby vzdala se svého nábožen ského indiferentismu a projevila své smýšlení i for málně, a která ujala se pronásledované učitelky jak ženy, promluvil ještě red. Kunte, který vyzýva zvláště učilelstvo, aby svojí organisací vystupovalo silně a sjednoceně, čímž jedině možno ochránili jednotlivce. Ovšem nutno vymoci si podpory slran politických, což možno jen tehdy dosíci, bude-li ob- čanstvo vzdělanější, pokrokovější a energičtější. Pro- testovali proti znásilňování klerikálnímu nemá se jen slovy, ale skutky. Doslovem red. Myslíka četně navšlívená schůze skončens. Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou diseiplinou výhradný národn kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrně podpory nejdůležitějšíeh účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý, samosprávné a peněžní korporace spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejná ch!

K V Tuček Němec Stránecký Kunt Myslík Čecho Polom

14 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Vzpoura německých měst proti orgánům státní správy českého původu pokračuje a dnes možno ji nazvati hotovou anarchií. Osud ambu lančních poštovníeh úřadníků v Chebu jest čte- nářům našim znám. Chebská revoluce zvítězila, smlouva s chebským hotelierem, který poskyt noclehu poštovním úřadníkům národnosti české zrušena, i najat byl jim byt v Karlových Va- rech ve správní budově buštěhradské dráhy. Ala v poslední chvíli odřekla i buštěhradská dráha a odňala jim dokonce i režijní lístky pro jízdu z Chebu do Karlových Varů. Předvčírem byl situsce taková, že ambulanční úřadníci čeští ne- měli už noelehu ani v Chebu ani v Karlových

Al Cheb Karlová Virginie Karlová Vary Karlová

15 article

Varoch, takže iménem jich telegrafoval posl. Buři- val bar. Bienerthovi, správci obch. Matajovi, m nistru Žáčkovi a generálnímu řediteli pošt Wa- gnorovi, aby úřadnikům dány byly k disposie lůžka (počtem 18) v zeměbraneckých kasár- nách. Zkrátka, stát nemá a nemůže zjednat svým úřadníkům, jichž národnost se nelib většině obyvatelstva dvou měst, přístřeší, cheb ské vítězství působilo na Karlovy Vary neodola- telným příkladem a po Chebu vítězí nyní Kar lovy Vary proti státní nutoritě. Stačil protest karlovarského starosty dra. Pfeifera, a zakročen posl. Lössla a se smlouvy buštěhradské dráhy o přistřeší c. k. úřadníkům sešlo také. Nemáme či lépe, nemůžeme k takovému slavu věcí při- pojiti přilehlou kritiku, poněvadž by se tylo řádky nedostaly do rukou čtenářstva, jak svědči přečasté zkušenosti posledních týdnů. Ale my- slíme, že velmi snadný a na bíledni ležící závěr učiní si každý český člověk sám . . . Ostatně lze tento úsudek uvésti z autentických úst. Poštovní president pražský, Kraus, na žádost českých ambulaněních úřadníků o ochranu odpověděl „Co bylo možno pro vás učiniti, stalo se, dne už nemohu pro vás učiniti nic.“ To stačí. Ce odpověděl posl. Buřívalovi ministr dr. Žáček který i za těchto okolnosti jest ještě ministrem není dosud známo.

Bienerth Žáček Pfeifer Lössl Kraus Buříval Wa Karlov Vara Cheb Kara lov Vara

16 article

— Mladočeskarenlislické námluvy pokra čují nyní zas jen velmi zvolna a se střídavým štěstím, kteréž vesměs závisí na náladě strany realistické. Úhlavní její orgán publikuje článký svých vynikajících stranníků s odpovědí na otáz ku, hze-li s Mladočechy jíti. Ve dnech sudýeh nesou takové úvahy nadpis „Lze!“, v lichých pak „Nelze!“ Touto methodou připomínající do jisté míry knoflikové orakulum, rozhoduje se v táboře Masarykově o — budouenosti národní strany svobodomyslné. Od ní, od jejich vůdců, vyšly nabídky a zatím co tisk mladočeského ve dení mlěl, v očekávání včcí budoucích, vede se v tisku realistickém čilá písemná anketa o tom má-li národní strana svobodomyslná přijata být na milost aneb ne: Realističtí předáci skutečně se tak tváří, jako kdyby od jich přisvědčení zá visola spása strany mladočeské. Včera dokone

Masarykův

17 article

měl článek realistického denníku, věcí se zabý vající, oba tituly, kladný i záporný: „Lze — nelze!“ Jednalo se totiž především o přisvědču jící votum zemského posl. dra. Štemberky, kter je pro součinnosl mezí poslanci obou stran, ale součinnost mezi stranami pokládá za nemožnou i kdyby se hned u zelenélo stolu oddekrotovala, tak zvaní Mladočeši na venkově s renlisty prý nepůjdou i kdyby v Praze desetkrát to bylo od- hlasováno. Posl. dr. Štemberka volá: „Tu je ruka! Jsem pro součinnost.“ Tedy „lze!“. Ale hned po něm přichází anonymní pán s velkým despoktem pno národní stranu svobodomyslnou, kterou nehodlá svým připojením „galvanisoval a mysli, že většina roalistických stoupenců je pro stanovisko „nelze“. Fuse s Mladočechy byla by prý vůbee podnikem bláhovým, nebot po čase velice krátkém mohlo by se přihodit, že by se realisté musili zříci Mladočechů úplně a začit znova. A proto prý bude dobře, pustili realisté takové plány dofinitivně z hlavy. Tonto hlas signován za „vinohradskou organisaci če- ské strany pokrokoné“, Tody — „nelze!“ N konce však ozývá se nějaký p. „S. HI.“ z Pod- krkonoší, podle kteréhož „lze“. Ten prosl, aby se ve smyslu „lze“ pracovalo pro spojení stran „nejbliže sobě stojících“, neboť dozajista prý bude nsnoho, kteří volají „Lze, lze, lze!“ Jak vidět, názory realistického tábora o tom, mají-l býti nabídky pp. drů. Kramáře a Škardy vysly šeny, jsou velmi roztříštěny. A situace jiel vlastní strany před branami ležení renlistickéhe není ani liehotivá, ani povznášející, ani pro vůd ce ani pro její příslušníky!

Štemberk Posl doktor Ted Kramář Škarda Praha

18 article

— Dvě němeoké agrární banky, jedna pre obvod „zemí sudetských“, druhá pro země alp ské, mají býli zřízeny pod patronátem Zentra banky německých spořitelen v Praze. Banka určená pro „sudelské“ t. j. české země, bude míti sídlo v Praze. Jčelem těchto bank jes činnost germanisačně-hospodářská, vyvlastňo vání českého pozemkového majelku do něme ckých rukou. „Bohemia“ v článku „Za něme ckou hrudu“ prohlašuje zjevně a výslovně,ž eílem německých agrárních bank nemá býti sle dování agrární, nýbrž v první řadě německo- nacionální politiky. Nová, tak zvaná „ochranná- instituce německá jest prý odpovědí na projekt slovanské banky a na založení české agrárn banky, kteréž v němeekých agrárních kruzíeh z Čech způsobilo veliký úžas. Připravy k zara- žení německých agrárních bank jsou prý jiz dávno v proudu, i má jimi býti vyplněna zejíeí mezera mezi potřebou a prostředky, chtěníma možností v činnosti ochranných Bundů a Ver einů německých. Podaří-li se to, pak prý jieh působnost docílí výsledků, za nimiž daleko zů stane mnohé parlamentární hlasovací vítězstv co do trvalé plodnosti a nitrné ceny. Jedním z hlavních cílů, jak uvádíme podle nekonfisko vané „Bohemie“, má nýti práce proti českému „Svůj k svému“.

Praha Čechy Zentra banka Bohemia

19 article

— Spolek státních úřadníků německé ná rodnosti usnesl se v sobotu na resoluci, v ní žádá ze vydání jazykového a úřadnického zá kona na oehranu „proti neustálému útisku a ha nobení českým tiskem pro národnostní přísluš nost německých úřadníků, pro jich pevné do držování platných služebních ustanovení a pří sežné povinnosti, proti neustálému zkracován obvodu platnosti jazyka německého, proti vy puzování němčiny a německých úřadníků ze společného hlavního města a smíšených míst, ano i z čistě němockých krajů v Čochách.“ Dále má takový zákon přivoditi samostatný německý úřadnický status, úplné odloučení a osvobození referátů o osobních záležitostech německýeh úřadníků a německé agendy od vrehního poru- čenství českých referentů a předslavených u „provineialních úfadů v Čechách“ a zaříditi zvláštní personální komisi pro německé úřad níky u těchto úřadů . .. — Národnostní dislokace vojenských „osá dek. Jak německé listy sdělují, zaslali všichn obecní starostové děčínského okresu minister stvu vojenství společnou petici, aby pěší plul č. 42, doplňující se z Děčínska, přeložen by z Králové Hradce do některého německého mě sta v severních Čechách. — Na obranu práv jazyka českého. „Český svaz úřadnických spolků“ v Praze pořádá dne 7. února t. r. o 1/210. hod. dopol. v sále Žofin ském velkou manifestační schůz na obranu práv jazyka českého u úřadů státníel a na ochranu českého úřadníka v t. zv. uzavře ném území. Veškeré úřadnictvo veřejné i sou kromé, organisované i mimo organisace dosud

Čochy Čechy Děčínsko Hradec Český svaz Praha úřadnický spolek

20 article

stojící, se tímto naléhavě žádá a vyzývá, aby schůze té v hojném počtu se zúčastnilo. Zájem českého úřadníka jest dnes již životním zájmem celého českého národa! Přijďte všichni bez roz dilu kategorii a politického vyznání! — Osobní. Na odpočinek odcházejícím Resdolíe Hübnerovi, hlavnímu bernímu ve Šlernberku Leopoldu Navrátilovi, bernímu nadsprávci v Čá slaví, udělen byl bez poplatku titul císařských rado Rada u policejního ředitelství v Praze Leopol Peschka jmenován byl vrchním radou polie jním Hornímu poradci ředitelství státních drah v Praze. báňskému radovi Karlu Ballingovi udělen by bez poplatku řád želesné koruny 3. tř. — Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel dne 1. února pan Josef Kafka, hlavní berní ve vý- službě. Pohřeb koná se dne 4. února o 3. hod. odp z chrámu sv. Ludmily na Kral. Vinoliradech na břbitov vinobradský. — Fobřby. Z domu smutku na Komenského ná městí č. 1 v Praze konal se včera o 2. hod. odpol pohřeb slečny Mří Mogdaleny Čelakovské, za sloužilé učitelky na obe né škole na Král. Vino- hradech, dcery dvorního rady prof. dra. Jaromír Čelakovského. V komnatě příbytku na skvostně vy- praveném katafalku spočívala střibrozlatá rakev s tě- lesnými ostatky zvěčnělé slečny. Na víku rakve po ložena kylice vonných růži, kolkolem plály v ně kolika řadách mohutné voskovice. Před katafalken rozloženo množství drahocenných věnců a palmových kytic, nazvíce s bilými stuhami, na nichž zlatým písmem nalézalo se vřelé věnování. Pohřební obřady vykonal dvojetihodný P. Kalda a zúčastnil se jieh ntec zvěčnělé p. dvor rada dr. Čelakovský, dcery pí.

Resdolí Hübner Navrátil Peschek Balling Král Kafka svatý . Ludmila Mřit Čelakovský profesor doktor Kalda Praha Leopol Praha Vinohrady

21 article

Fähneichová a pl. Kurzová s manželi, dr. Vojtěch Frič, redaktor Karel Tůma a četní příbuzní rodiny Po obřadech byla rakev snesena do pohřebního vozu v němž zapřaženo člyčspřežení běloušů. Za rakvl ubiral se p. dvorní rada prol. dr. Čelakovský, dcery s manželi, přibuzní a přátelé, dále z kruhů poslane ckých pp. J. Anýž. dr. K. Kramář, dr. Schauer, prl dr. Velich Z kruhů vysokoškolských pp. rektor pro Jr. Heyrovský, profesoři dvor. rada dr. Brál, dvo rada dr. Haněl, dr. Vřešťal, dvor. rada dr. Otl, de Tisch, dr. Stieber, dvor. rada dr. Kalousek,dn Kabrhel, dr. Mourek, dr. C Horáček, dr. Henne dr. Chodounský, dr. Kad ec dr. Herman šl. Olavský dr. Miřička, dr. Krčmář, dále školní rada spisovate Alois Jirásek, cís. r. J. Schiötter, vládní rada Bílý vrch. inž. Šantrůček, doc. dr. Koudela, amanuensis Emler, prof. Nováček, ředitel Bayer, akad. malfřJ. Ženlšek, Renata Tyršová, škol. rada dr. Píč, red. K. Tům, hr. V. Raunic, ředitel Hlendrych, dr. V. Frič rada z. s. Trier, doc. dr. Koudela, red. Lad. Tůma, skolní rada Štětma, řed. Tilšer, dr. Prokeš, zem. škol. inspektor Procházka, učitel K. Kesl, ředitel Hans. stav. rada Karel Třebický, řidící učitel Švestka s slč. nčilelkami z I. obecné školy vinohradské, kde ze- snulá působila, velmi četné členky Spolku českých učilelek se slč. M. Tamovou, zástupcové Ústřední Matice školské pp. dr. Šámal, Müldner, řed. Vyšohiid, řed. Jeřábek, řed. Bělehrádek, škol. inspektor Libický. odborný učitel F. Moravec, býv. americký konsuí Korbel, pí. A. Podlipná, řed. J. Kořenský, dr. Lad. Dvořák s ehotí, řídící učitelky slč. Sokolova, Černá Jordánova a Slibralova, ředitel Skuhravý, okr. ste- rosta Al. Bureš, učitelské sbory z Král. Vinohradů, Nusli, Vršovic, Podolí a Michle, de. Ullrich, dr. Lošťák, ředitelka slč. Ricl trova, ředitelé škol Veselý.

Kurzová doktor Frič Tůma Čelakovský J Anýž K Kramář Schauer Velich Heyrovský Brál Haněl Vřešťal Otl Tisch Stieber Kalousek Kabrhel Mourek Horáček Henne Chodounská Kada ec Herman Krčmář Jirásek J Schiötter Ing Šantrůček docent Koudela Emler profesor Nováček Bayer Tyršová Píč Hlendrych V Frič Tilšer Prokeš Procházka K Kesl Hans Třebický Švestka M Tamová Šámal Müldner Jeřábek Bělehrádek F Moravec Korbel A Podlipná J Kořenský Lada Dvořák Jordánův Slibralův Skuhravá Bureš Král Ullrich Lošťák Veselá Sokolov Vršovice Podolí Michle Bílá vrch

22 article

Sťastný a Vyšolilíd, rada z. s. Chlumecký, dámy z odboru Ú. M. Š. a »Domácnosti«, katechati, ředile v. v. J. Růžička, řidíei učitel Janáček, zástupce uei telstva Paviík, stav. Dickkopí, cís. r. Vejdělek s choti škol. rada Štětina, vrchní schovatel Kubánek a j. v. Průvod pohřební zahájily divky ze školy, na níž zvěčnělá slečna působila Žačky z její třídy pokryly sakev zesnulé oblibené učitelky květinkami, kteráž pozomost velmi dojímavě působila. Kondukt stanul na Purkyňvě náněstí, kde vykonán opětný výkrop, načež tělesné ostatky zesnulé odvezeny k věčnému odpočinku do rodinně hrobky na olšanských hřbilovech. — K rakvi zvěčnělé slečny darovali věnce a pal- mové kytice: Dr. Vaněk s cholí, »Své učitelce vděčné žnčky«, Rodina Tůmova, Manželé Lošťákovi, avlína Klenková z Vlastimilů, Rodina Havránkovn. Redmna Rechnerova, Dr. Katz, Rodina Kabrhelova.

Chlumecký M Š J Růžička Janáček Vejdělek Štětina Kubánek Vaněk Tůmův Lošťák Vlastimil Redmn Rechnerův doktor Katz Kabrhelův Purkyňv Olšanský

23 article

Dr. Schauer s rndinou, Úřadnictvo Národní rady české, »Své věrné spolupracovnici« Ústřední Matice školská, Rodina Rubeškova, »Poslední s Bohem« za- rmoucený olec, Rodina Svobodova a Papačkova. »Předrahé Mařence« Zdeňka a Tonik. »Drahé Ma- řence« Pavla, »Drahé Mafence« Berta, »Naší draké Mařence« Jan, Mitada, Jeníček, Metzerová, »Drahé duší na pouť poslední« Mařenka a Jaromir, »Milé kolegyní poslední s Bhem« vyšší obecná škol dívěl, Rodina Voldanova. Dr. Týma s choti, Mari Luhakovská, »Drahé sestřence« Miroslav a Hana Čelakovských, »Milé dobré sestřence« Vladislav. O 3. hod. odpolední konal se z kostela u P. Mari Sněžné pohřeb pí. Gabriely Batovcové, choi velkoobchodníka a komorního rady. Smulečních ob- řadů, které vykonal farář P. Kašpárek za asistenc farního dochovenstva, zúčastnili se členové obchodní komory pp. vicepresident Václ. Němec. Macháček Fischer. Formánek, Papež a Warlha, vládní rada dr- Hofowelz, za Českou průmyslovou banku pp. dr. Vl.

doktor Schauer Rubeškův Svobodův Papačkův Mařenka Zdeňka Pavel Bert Jan Mitada Jeníček Metzerová Jaromir Voldanův Týma Luhakovská Miroslav Čelakovský Vladislav Batovec Václ Němec Macháček Fischer Formánek Papež Warlh page vládní Ma národní rada Český průmyslový banka obchodní komora

24 article

Škarda, ředitelé dr. Lucek a Novolný, m. r. dr. Pi a Weiss, ob. st. K. Viček, vrehní ředitel Zsmské hanky dr. Matluš, president obchodního soudu Ša delát, rada z s dr. Isák, řed. ob. st Kreutzer, de Slompíe, lékař dr. Janola, učitelka sl Jos. Benešova dr. Žak, rada Mayer, arch. V. Sochor s choti, dr. Nej-dlý, dále četní obchodníci, důstojníci 8. pluku zemské obrany a j. v. Zesnulá paní byla pochována do rodinně hrobky na olšanských hřbitovech. K rakvi položili věnce: Pavla Mastná, dr. Nejedlý s rod., J. Riemer, úladnictvo knihtiskárny, společnost »Ko couři«, rodina Nových, Pleiferova, Hermannove Wagnerova, J. n G. Valentovi, důstojnický sbor země braneckého plaku č. 8. rod. Kiovská a Levičov Jarosl Valenta, úřadnictvo firmy F. B. Batovec. Mü ler, rod. Gasterova, dr. Janota s chotí, rod. F. v. Goliera, slubové firmy. L. Sudova, firma Diblíček Hanek, Ida Očenaškova- Brodská, damský odbor Ústřední Mal ce školské aj.

doktor Lucek Novolný Pi Weiss Matluš Isák Kreutzer Slompí Janola Jos Benešův Žak Mayer V Sochor Pavel Mastná Nejedlá J Riemer Wagnerův G Valent Jarosl Valent F B Batovec Janota L Sudův Očenaškův Brodská Olšanský hřbitov šo delát Diblíček Hanka

25 article

— Z České akademie pro vědy, slovesnost umění. Třetí třída České akademie konala ve středu dne 27. ledna první schůzi v tomto roce za přítom nosti šeslnácti členů. Na počátku schůze té oznámi sekretář úmrtí přespolního čluna třídy Ant. Semeno viče Budiloviče, proslulého slavisty, dříve uni versitního profesora ve Varšavě a Kyjevě, posléze vydavatele »Moskevských Vědomostí«. Přítomní vzdal povstáním úctu památce zesnuiého. Potom jednán o udělení tři jubilejních stipendií po 1000 K, urče- ných k odměnění nejzdařilejších prací filologick ýcl v minulém roce jubilejním vykonaných a třídě před- ložených. Zvolena za tím účelem komise, jež v příšt schůzi přiměřené návrhy podá. Návrh smlouvy, týka jící se vydání spisu Flajšhansova »Česká příslovíe ujednané s nakladatelstvím F. Šimáčka, byl schválen a předložen bude praesidiu České akademie. Spi ten bude obsahovati nejen všechna přísloví a poře- kadla česká, nýbrž i jejich doklady v literataře hojné vysvětlivky a vydá asi sto dvacet tiskových arehů. Vycházeti má ve dvou- až lříměsíčních seši- tech o člyřech arších formátu vělšího. Dále doplněny byly některé stálé pracovní komise členy novými Prof. dr. H. Vysoký předložil svůj spis »Praxiteles a naznačil jeho obsah a ráz. Práce ta zařaděna bud do »Rozprav« a vyjde v době krátké. P'rof. dr. V.

Flajšhansův F Šimáček profesor doktor H Vysoká Praxiteles Varšava Kyjev Zvolen Český akademie

26 article

Mourek předložil »Studii k dějinám anglického slovo- sledu« od dra. Vil. Mathesia; schváleno, aby uve- řejněna byla ve »Věstníku«. Sekrelářem předložen dotištěný druhý sešit prvního svazku kore spondence Frant. Lad. Čelakovského, vydávané od vládního rady Fr. Bilého; spolu oznámeno, že liskne se sešit třetí jímž ukončen bude svazek ten. Zbývajícího rukopist est ještě tolik, že následovati budou v lelech nej- bližších ještě svazky dva, ovšem o něco slabší. Se- kretář ohlásil dále, že dány byly do tisku Součkovy Štitenské studie. Prof. Dvořák jménem komise pe vydávání památek staročeských oznámil, že práce Milana Svobody »Jakoubka ze Stříbra překlad Vikle- fova dialogu« hotova jest k tisku a navrhl, aby ode- vzdána byla tiskárně, což třída schválila. Předložen též přepis zbývající části Korespondence Šafaříkovy. mnohdy velmi nesnadno čitelně, a schváleno, aby za- slán byl prf. Francevu do Varšavy, jenž k tisku upravuje Korespondenci Šafaříkovu pro Českou aka demii. Posléze jednáno o žádostech za podpory vyřízeny čelné žádosti za darování neb výměnu publikací třídních. Nejbližší sezení bude koncem tohoto měsíce

Mourek Mathesius František Čelakovský Bilý Součkův profesor Dvořák Svoboda Jakoubek Šafaříkův Francev Francie Varšava

27 article

— Prolesly městských rad a okresních výbor proti Axmannovu zákonu a v záležitosti poštovního výnosu zaslaly předsedovi ministerstva, ministru- krajanovi a svazu českých poslanců, jakož i ostat- ním příslušným ministerstvům: městská rada v Ná chodě, okresní výbor v Benešově u Praby okresní výbor zbirožský, obecní zastupitelstvo města Roudnice, z něhož vyjímáme pasus závě- rečný: »Při neochvějném a důsledném trvání národ i poslanců na společném národním programu českém musí konečně zvitězit naše spravedlivá věc, k její obraně ovšem by měli voličové čeští vysílati do zá- konodárných sborů jen muže nejschopnější, nej- charakternější a nejnezištnější«; dále městská rada v Úpici, městská rada v Blatné, městská rada v Heřmanově Městci, okresní výbor v Kar- líně (v příčině poštovního výnosu), okresní výbon na Dobříši, okresní výbor v Kouřimi, okresní výbor v Kutné Hoře, okrasní výbor v Pís ku, okresní výbor na Křivoklátě, obecní zastupi- telstvo král. města Berouna, rada král, horníh města Hory Kutné (v příčině poštovního výnosu). okresní výbor v Českém Brodě, okresní výbon v Jaroměři.

Axmannův Benešov Roudnice Úpice Blatná Heřmanův Městec Kara Dobříš Kouřim Kutná hoře Pís Křivoklát Beroun Kutná Český Brod Jaroměř rada král

28 article

— Z obcí předměstských. Městské zastupitelstvo ve Vršovicích hude míti schůzi ve čtvrtek dne 4. února o 4. hodině odpolední v sále Měšťanské besedy (radniční dům č. p. 42). Na pořadu jednání je mimo jiné: Sdělení starostova. Návrh na jmeno- vání třetího městského lékaře a na rozdělení obce na dva školní návrhy. Návrh na povolení nákladu do 5000 K na zřízení elektrického osvětlení a vě- trání ve strajovně v Branic. — C. k. poštovní spořilelna. Obvodní a soudn lékař pan MUDr. Jan Krásný v Žirovnici obdrže těchto dnů poukázku c. k. poštovní spořitelny z Vid- ně následujícího doslovného znění: K. k ez Cer Po- catek Nro 40351, 16.16 MUDr. Jan Kedorsy lekan Zirovice ...... 18 K..... Text měl putrně zníti: K. k. Bez. Ger. Počátek (laké rovnoprávnost!) MUD Jan Krásný, lékař. Žirovnice. — Časová to ukázka k naší rovnoprávnosti na poštách. Takhle, možná zůmyslně, zkomolená jména nepřišla by ani z Ja- ponska. — Zenský svaz kancelářských oliciamtů. Rtádná schůze ústředního výboru je dnes ve středu přesne o 1/27. hod. v mísinostech Českého svazu úřadn, spol- ků v ulici Karoliny Světlé č. 21 n., I. p. Na pro- gramu důležilý referát o výsledku dosavadního jed- nání ve Svazu právě zmíněném o pelitu Zem. svazu a stavu oficiantů.

MUDr Krásná Kedorsa Zirovice Vršovice Branice Žirovnice Gera Český svaz ulice Karolina Světlá Zenský svaz úřadn , společenskýk Nro 40351

29 article

— Studentský věstník. Důvěrnický sbar »Stu dentské organisase národní strany svohodomy slnée koná dnes ve středi o 5. hod. odpolední svou ob- vyklou lýdenní výborovou schůzi s důležilým progra- mem v místnoslech sekretarialu strany. — Na Přikopě včersjšího dne. Tisková kancelát oznamuje ze včerejška: Dnes dopoledne byla frek- vence na Příkopě velmi značná. Také na 70 něme- ckých kulerových studentů se tam procházelo. Korso minulo naprosto klidně. — Náblé úm II. Pan Čerkk Vílek, majitel domu č. 34 v Sokolíké třídě na hoř. Novém městě, věnra náhle zemřel. Mrtvola odvezena do ústavu pro zoudní pitvu. — Tamtéž byla odvezena mrlvola 18le ého zlalnického učně Václava Homolky z čís. 114— VII Frant. Štika, 46letý domovník z Nuslí čís. 484. včera náhle zemřel. — Spolkla jshlu. Nepříjemná nehoda stala se včera Mari Kovandové, 17leté dceři rolníka ze Bzové u Hořovic, ktera dli na návšlěvě u příbuzných v čis. 140 v Karlíně. Při šiti vložila jehlu mezi zuby a ná- hodou ji spolkla. Dívka byla dopravena do všeobecné nemocníe — Vypáteaný drůbežník. V bylě Aloisa Lukeše, 30letého zamečníka v Nuslích č. 187. byla vykonána domovní prohl dka, při niž nalezeno 10 slepic a králíci. Lukeš tvrdil, že drůbež vzal na Pankráci s vozu nesnámého obchodníka, ale později se pi- znal, že ji odeizil z kuroiku p. Jaroslava Keliera v čís. 30 v Michli. Lukeš byl dopraven k soudu.

Čerkk Homolka František Kovanda Lukeš Kelier Nusle Bzová Hořovice Karlín Pankrác Michle

30 article

— Kočí spadl de zklepa Včera dopoledne přivezl kočí Antoniu Kaprál naklad smichovského piva k ho- stinci p. Koreckého v Žižkově. Při skládaní piva kočí sklouzi a spadí i se sudem do skiepa. Ponévad utrpěl vážne zranění, byl odvezen do všeobecné ne- mocnice — Přebral. Kočí Emanuel Slrobl, zaměstnaný u obchodníka s lihovinami v čís. 88—1., jel s ná- kladem laliví do Podhoře. U Bruské brány následkem nemirného požiti lilrovin spadi s kozlíku a zůstal na dlažbě leželi Kočího naložili do košatinky a do- pravili do nemocnice — Rázné pouliční pilhody. Devitilelý školák Oskar Srovnal z čís. 558—VII. byl na Bělského třidě v Holešovicích od svého spolužáku odslrčen tak moc- ně, že narazil na vlečný vůz elektrické dráhy a byl jím několik kroků po dlažbě vlečen. Chlapec ulrpěl četné odřeniny a byl po lékařském přispění ponechán v demácím léčení. — Trublálský pomocnik Ladislav Mokásek ze Smíchova vyhýbal se ve Spálené ulici chodcům a když seshoupil s chodníku, přibližil se ke kolejim eleklrické dráhy, byl molorovým vozem za- chycen a na sloup lešeni novostavby pojišťuvny při- tlačen. Poněvadž utrpěl několik zranění, byl pomoc- nik odveden do všeobecné nemocnice, kde se mu do- stalo pomoci. V měslské radě vícekráte byla před- nesena žádos, aby zahájeny byly kroky k odslranění tohoto lešení, ale veškeré snažení bylo bezvýsledně.

Antonius Kaprál Slrobl Bruská Kočí Srovnal Bělský Mokásek Žižkov Podhora Holešovice Smíchov Spálená všeobecný nemocnice

31 article

Snad po tomio vážném úraze bude dtevěná ohradda. chudník zůžující, odstrančna. — V Palackého třídě na Král. Vinohradech bliže kostela srazil se motorový vůz elektrické dráhy č. 266 vršovické trati s jedno- spřežním povozem demkáře Josefa Kocourka ze Zlai- ník. Oba vozy byly poškozeny. — Na řeznického pomocníka Frant. Linharla z Chodova bylo podáno trestní oznámení z teho důvodu, že ve Vinohradská ulici v Karlině velmi nemilosrdně bil dobytek, který vedl na jatky — Na kluzké ceslě. Paní Josefa Pospíšilovš. manželka majitele domu v Břevnově č. 248, na bělo- horské silnici klouzla a pádem zlomila si pravou nohu. Zraněná odvezena do všeobecné nemocnice. — V Trocnovské ulici v Žižkově upadla na nále li 52lelá vdova Antonie Shuhová z Karlína a zlomila si pra- vou nohu. Po první pomoci byla ponechána v do- mácím léčení. — Na náledí v Královské třídě v Lib- ni sjela zadní kola mlékařského vozu Rudolfa Pech a narazila tak prudce na obrubu chodníku, že se ná- prava zlomila a vůz se zvrátil. Při tom zničeno n 60 korun mléka v lahivích

Král Kocourek František Pospíšilovš Shuhová Pech Palacký třída Zlai Chodov vinohradský Karlin Břevnov Žižkov Libra všeobecný nemocnice

32 article

— Sebovražedný pokna provedl v noci na vče- rajšek 5iletý krejčovský pomocník Karel Bartánel z Cikánské ulice č. 20—V. Odlebral se do Ilavlitkovy třídy na Král. Vinohradech, kde požil rozloku ko- stiku a očekával smrt. Mislo ní přisli však policisté a dali zoufalého muže dopravit do všcobecně ne- mocnice — Jedenáclilolý zloděj — koně s povozem. Mož- no říci: lo zde ještě nebylo! Školik vjel s povozem a nabizel ho za 10 K ke koupi! Tímto naděhiým chlapečkem jest 11letý Robert Sacher z Bubenče č. 186. Měi už několikrát oplelání s policií pro krá- deže, ale ientokráte dostihl rekoru. V Žižkově viděl sláli bez dohledu jednospřežní povoz firmy Karel Diamant a Václav Rada z livbernské ulice č. 7. Bez dleuhého rozmyšlení vyskočil chlanec na kozlik, po- bídl koně a jel až na Hradčany k baště č. 19. kd koně vypřáhl a vedi ba do Belerediovy tříly v Hfol šovicích, tam nalizel kolem doucín. konč ke our za 10 K! Rozumí se, že chlapec byl zafržm a do separace odveden. Kůň s povozcní byl vrácen ma- jitelům. — Oběnil se. V domě č. 820 na Traulisku h včera ráno nalezon obežený osletý zenalv zhiečnl-

Bartánel V Odlebral Ilavlitkův Král Školik Sacher Měe Diamant Rada Belerediův Traulisko Bubeneč Žižkov Hradčany