Periodikum ALTO Viewer

1

měsíčně . čtvrtletně půlletně . celoročně

2

Vychází každý den mimo v neděli a evátek o 3. hod. odpolední. Předplácí se v administraci v Ostrovní ulici číslo IS08—II.

Isa

3

v Praze:

Praha

4

poštou: 1 16 „ - „

5 DOPISY

DOPISY frankované a podepsané přijímá Г © d. a 1C C e v Ostrovní ulici čís. 1508—11. Kukopisův nevracíme a nepodepsaných nedbáme.

6

. 8 „ 30 „ !

7

REKLAMACE nezapečetěné posýlány budtež nefrankovány.

8

. 6 „ 60 „ .13 „ 20 „

9

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní přílohou 6 kr.

10

Inseráty počítáme nejlevnčji.

11

ČÍSLO 14.

12

Y PRAZE, VE ČTVRTEK DNE 18. LEDNA 1894.

Y Praga

13

Ročník XXVI.

14 article Tento světec došel

Tento světec došel u císaře německého, jemu současného, в kte* rýmž i vyrovnal se cestou smírnou. Oba panovnic i německý i český dohodli se na základě křesťanském, jakožto panovnici křesťanští. Náuka kříže tehdy ponejprv zasáhla činně do mezinárodní politiky Čechů a Němců, jejichž spory jako červená nit táhnou se neblaze po všecka staletí. Svatý Václav křesťanskou svojí umírněností osvědčil velikou státnickou moudrost, již dai na jevo, že s národem obklopujícím takměř celé české území chtěl žiti v křesťanském míru, což i se strany německé v plně míře bylo uznáno. Tomutéž světci právě se strany liberálně čili radikálně české vytýká se jakási nerekovná povolnost naproti Němcům, na něž by raději posýlala Žižku a oba Pro kopy. Již tedy praobyčejná taktika měla pány Němce na sněmě věsti к tomu, aby přiložili váhu svých hlasů při debatě o monu mentální soše sv. Václava. Bylť on potomkem těchže Přemyslovců, kteří později více nežli vlasti naší prospívalo, styky s Německem vyhledávali a pěstovali. Páni Němci ve sněmě zemském svým podivuhodným chováním jednali velmi ne opatrně, sobě samým neprospěšně. Byliť by svojí přítomností a souhlasem slavná dokumentovali : ano chceme a přejeme smíru mezi oběma národy na základě křesťanském. Svým však ostentativním odchodem dokumentovali, že je jim svátý Václav jakousi Hekubou, záležitostí pouze Čechů. — Nás katolíky bylo by snad méně urazilo, kdyby byli hlasovali proti, nežli svým mrazivým odchodem. Tím však velmi neopatrně ukázali nejen své růžky, nýbrž velikě německé rohy.

Náuk Čecho Němec Václav Žižek svatý . Václav Německo

15 article

Němci tímto však nemálo prohřešili se proti své německě minulosti, jež podává dokladův hojnost, že sv. Václav se všemi patrony země české ve starších dobách po- Němci V8 BDěmě a svátý Václav. Žíval veliké úcty i mezi Němci. Právé v se- „ p verních Čechách, kdež usazovali se Němci r “ * • e “•< jij za panování Přemyslovců, věnováno jest Chováni se německých poslanců při ro- mnoho kostelů a kaplí zasvěcených sv. Vá- kování ve sněmě o projektované soše před clavu, sv. Prokopu, sv. Vojtěchu a jiným novým zemským museem na Václavském patronům českým Ve středověku češi i náměstí musilo v každém upřímném kře* Němci společné ctili a vzývali sv. patrony stanu vzbudit! trapné překvapení. Nejedna- rodu jak českého, tak i německého, lot se o sochu Husa, Zižky, nýbrž o sochu! Postačí zajisté zde oa doklad uvésti ev. Václava, knížete země. Máme za to, že nejněmedtější dtecési Čech, totiž litomě* právě tento přední patron království če* i řickou. . ského zasluhoval by pro svoji mírnost, ja-| Uvádíme na doklad dle abecedního po- kouž za svého panování vůči Němcům řádku vikariáty nèmecké, v nichž věnovány osvědčil, ohledův omnoho lepších, nežli ně-^ jsou kostely a kaple ev. patronům českým, mečtí poslanci v zasedání předminulém I Ve vikariatě ústském n. L. : V Üsti samém osvědčili. j klášter zasvěcen jest sv. Vojtěchu, v Gartitz velikého uznání (Skorotice) sv. Václavu, v Ohren (Ja- sv. vory) sv Prokopu, v Rosawitz (Rozbělesy) sv. Václavu, v Kröglitz sv. Janu Nepom., ve Waltíři sv. Václavu, ve Qualen (Chvalov) ev. Prokopu, v Randrang (Mondráky) sv.

Němec Václav Prokop svatý . Vojtěch Čechy Rosawitz Rozbělesy Qualen Chvalov Kröglitz svatý . Jan Waltíř svatý . Václav Randrang

16 article

Václavu. Z Ústí n. L přejděme do vikariátu bílinského Zde v Riesenberku na Rudohoří jest fil. kostel zasvěcen sv. patronům země české, v Selnici (Želenice) sv. Václavu. Ve vikariatě mosteckém jest předměstský kostel zasvěcen sv. Václavu a náměstí nese jméno Wenzelsplatz, ve Würschen (Vršany) sv. Pro kopu, v Lischnitz sv. Janu Nepom., v Kaliích (Kalek) ev. Václavu, v Trupscbitz (Strubčice) sv. Václavu, v Bartelsdorfu sv. Janu Nepom. — Máť tedy vikanat mostecký podél Rudo hoří mnoho kostelů zasvěcených sv. Václavu a ostatním patronům českým. Ve vikariatě hanšpachském jest zasvěcen kostel ve Fugau sv. Václavu, v Ehren- bergu sv. Janu Nepom., ve Šluknově sv. Vaclavu Ve vikariatě hirschberském je za svěcen kostel špitální v Hirschberku samém sr. Janu Nepom , v Kleinbösig sv. Václavu, v Kroh sv. Vojtěchu, v Niedergruppau (D. Křupá) sv. Václavu, ▼ Töschen (Deštná) sv. Václavu, v Draschen sv. Janu Nepom Ve vikariatě kp.daäském je zasvěcen kostel v Tschachowitz sv. Václavu, v Kunitz sv. Janu Nepom. Ve vikariatě kamnitzském je zasvěcen kostel v Dittersbachu sv. Janu Nepom., v Herrnskretschen sv Jana Nepom , ve Windischkamnitz sv. Václavu. Ve vikariatě chomutovském je zasvěcen kostel v Sonnenbergu sv. Václavu, taktéž i ve Vysočanech. Ve vikariatě libereckém jest za svěcen kostel v Rychnově sv. Václavu, v Li herci samém kaple špitální sv. Václavu, v Jobannesthalu sv. Václavu. Ve vikariatě žateckém v Grosstschernitz sv. Václavu, v Knoscbitz sv. Janu Nepom., v Neusattel sv. Václavu, v Reitschowes sv. Václavu, v Žatci hřbitovní kostel av. Václavu, v Stan- kowitz sv. Václavu Uvedli jsme tuto pouze diecési jednu. Co je v ní kostelů zasvěcených sv. patronům českým a nejčastéji sv. Vaclavu, Prokopu

Václav svatý . patron svatý . Václav Jan Prokop Ústí Riesenberk Rudohoří Selnica Želenice Vršany Kalka Trupscbitz Ehren Šluknov Vysočany Rychnov svatý . Václav Žatec Stan Lischnitz svatý . Jan Bartelsdorf svatý . Jan Fugau svatý . Václav Kleinbösig svatý . Václav Kroh svatý . Vojtěch Draschen svatý . Jan Windischkamnitz svatý . Václav Reitschowe svatý . Václav Töschen Tschachowitz svatý . Václav Kunitz svatý . Jan Dittersbach svatý . Jan Herrnskretschen svatý Jan Sonnenberg svatý . Václav špitální svatý . Václav Jobannesthal svatý . Václav Grosstschernitz svatý . Václav Knoscbitz svatý . Jan Neusattel svatý . Václav

17 article

přistěhovali snad někdy až po bělohorské bitvě; leč námitku tuto lze prosté vyvrátiti následujícím : Němci přijali po Češích celou jimi zdělanou půdu se všemi svršky, tedy i se svatyněmi a oltáři českým patronům zasvěcenými. Není ani jediný případ známý, že by byli Němci původní zasvěcení chrámu někde změnili, t. j. na jiné jméno přenesli. Němci po staletí již chodí do kostelů a konají procesí a poutě к místům a sochám našim patronům zasvěceným. Katoličtí Němci v Čechách až dosud nepřenášeli národnostní různění až do svatyň, ty které prušáckým morem nakažené výstředníky ovšem vyjímáme Bylo tndíž demonštratívni se odstranění německých poslanců ze sněmovny к vůli soše sv. Václava veskrz beztaktní. Svatyně jsou v Čechách nyní již jediným místem, kam boj národnostní nevniká a klet budiž ten, kdož by jej zanášel i sem. My majíce na zřeteli zájmy vlasti vyšší, vyslovili se sice pro koalici ministerskou s výslovným poukázáním na to, že v čelo její povolán byl šlechtic katolický, v naději, že levice nebude se v ničem dotýkali křesťanských zájmů pravice a katolického lidu, jejž ona zastupuje Ničím zajisté by koaliční levice své vlastní dílo nepoškodila tolik, jako kdyby jakýmkoliv způsobem urážela city náboženské. My čeští katolíci v sose sv. Václava na nejpřednějším místě pražském spatřujeme symbol smíř- l i v o s t i a národní snášenlivosti. Nebude-li tam státi socha sr. Václava, bude tam státi socha jiná, socha historické osobnosti, jež Němcům v Čechách zamlouvali se bude mnohem méně nežli socha s v. Václava.

Čech Němec svatý . Václav Václav Čechy

18 article К uherskému sjezdu katoliekému.

К uherskému sjezdu katoliekému. 3'my vládni listy maďarské potvrzojí, ie úóaatnikův sjezdn přibylo do Pešti se všech stran Uber na 20.000 csob. Posorohodno však jest, ie se všech téohto 20.000 katolíkův sjesdn samého súóaitniti se mohlo ponse 6000 osob, jelikož nebylo prý míatnosti v Pešti, jei by byla větší počet osob pojat: mohla; jak známo pak, byla téi řeč o tom, aby sjezd byl konán pod širým nebem, Oii ovšem nabyla myšlénka — v lednn — právě pres pHlii Slastná. Sjezd byl v tomtéi velkolepém redatmm sále, ve kterémi Koloman Tisza byl před 20 a Janu Nepom. a to i v místech, v nichž lety pohádal aemiké ehromáidění levice pomocí Němci usazeni jsou bezmála půl tisíce let. nii byl porasil »trana De&kova. Mohlo by se namítati, že snad všecky j Sjead zahájil kardinál primaa uherský svrchu uvedené obce i se „Suniperkem* pů- Vaizáry akvělou ře5f, ve které poukázal к tomu, voduě byly české a že se do nich Němci ie »a 900 let národního života uherského jest

Koloman Tisza Jan Němec Pešť Suniperk csob katolíkův sjesdn

19 title

FEDILLETON.

20 article

to prvý ajesd katolíků. V minulosti nebylo tské potřebí, Ьу katolíci shromažďovali ae na ochrana svých ntboíenskýcb práv. Teprve řeko 1848 směnily И poméry jak politické tak i nábo- šenské. Avšak co obceme my? Já se své strany neváhám prohlásili — pravil řeóník — ie my katolíci i přes svoa 9001etou minalosf, vsdor našim za dobu ta získaným a ožívaným právům a vzdor číselná převase své až do doeiníbo dne skutečné trvajíc! nepožadujeme od stata více svobody, nei pálívají oitatní recipovaná vyznání ns sáklsdi 26 čl. zákona, z r. 1790—91 zem»kémn sněma podaného, jehož znění jest: „Osoby protestantské ať jakéko i hodnosti a postaveni, nemohou pro volné vykonávání jejich náboženství za žádných okolnosti nižádnými tresty doručovány býti к činům náboženství jejich te příčícím “

21 article

Také ani my nežádáme více práv, nes smíuěný sněm r. 1790—91 protestantům dal a ssbes- pečil, aby církev naše své dnševní, kulturní a hmotné sálešitoiti pod patronstvím našeho vznešeného krále a pod dozorem státu samotného mohla opatřovali, pořádali a konali. Takovou svobodu, taková práva dali katolíci před 100 lety, když katolická církev byla panující, naším protestantským krajanům — nyní po st letí přejeme si totéi a tolikéž od konstitnčniho státu; ne více, ale také ne méně) My spokojíme se tím. Předstupujíce s těmito spravedlivými nároky, se svými cíly v rámci konstitnční svobodv před veřejné míně 4 národa, mesíme zároveň probláuti, že za nycělšíčh našich poměrů pokládáme za ctíeiený základ, na kterém nerozlučně od sebe pilíře našich náboženských a vlasteneckých povinností spoěívají. Faktom jest, že jako člověk sestává z těla a duše, tak také jeho společenské působení jednak v kraba církve, jednak v kruhn státn, a ježto církev nepůsobí mimo stát, nýbrž v jeho lůně, obé, stát i církev, svými institneemi a zákony se setkávají, jest proto nesbytně nntno, aby občanská a náboženská společnost navtájem se podporujícími právy a povinnostmi pohromadě udržována byla, protože kdyby zákony dvojí, jako tělo a duší v jedno sloužené společnosti S' odporovaly, mohen pro obě vyvinonti se trudné a kritické poméry. Náboženská sonstava vynčovaoí, bei tobo vznešeného duchovního rázu, nemůže se mocí své vnitřní pravdy insti- tneím a zákonům jí se příěíoím podřídit). Nerozbornosť těchto zásad do listů dějin národů vepsali oni státníci a zákonodárci, kteří náboženství podceňovali anebo bo nedbali. Také nyní ae mýlí, kdo my-lí, že stát kes náboženství může býti. Mobl bych d- volávati se Platona, který praví: „Spíše měše býti svšt bez slunce, než stát bez náboženství,* a kdyby

Platon

22 article Arcibiskup Harrach jedná s císařským dvorem o reformaci.

Arcibiskup Harrach jedná s císařským dvorem o reformaci. Historický kroužek družstva „Vlasť* uspořádal v neděli dne 14 ledna o půl 6. hodině v sále sv. Václavské záložny opět veřejnou přednáška. Přednášel p. profesor Kollman o výše uvedeném thematě, jež na základě původních pramenů výborně spracoval. Gratulujeme Historickému kroužku, že к řadě dřívějších pěkných a velice zajímavých přednášek připojil tuto novon, jejiž stručný obsah si dovolíme podati. Roku 1622 dne 6. ledna založil papež Řehoř XV congregatio de propaganda fide. Slavata a Martinic z Čech obrátili pozornost této propagandy na zemi českou. Vy pracovali pamětní list ae zpovědníkem císaře Ferdinanda II. Lamormainem. Kněz tento eP>8 ten předložil císaři a pak donesl jej do Rima. Lamormaine rozvrhl list ten na tři díly. V prvé části líčí smutný stav Čech po bitvě na Bílé Hoře Praví, že jest nedostatek duchovenstva, že fary jsou většinou v rukou kacířských a ty, kterě mají kato- líci, jsou ožebračeny. Druhý díl zmiňuje se o některých reformách. Mají se zřídíti 4 nová biskupství, školy protestentské zavřití a pak všecky zákony zemské příčící se katolické víře nechť se zruší. V části třetí podotýká se, aby sám papež dopsal císaři a pro návrhy uvedené ho nadchl. Propaganda jedná o tom téhož roku 1622. Neučinila však v té věci definitivního rozhodnuti. Nechtěla zvláště žozhodnouti v otázce, kterak

Harrach Kollman Řehoř Slavata Martinic Ferdinand II Čechy Bílá hoře

23 article

duchovním opatřiti statky, kdysi odcizené jichž nevyhnutelně potřebovali, měli-li na farách vytrvati. Zatím též vídenský nuntius papežský Caraffa v říjnu r. 1622. zaslal z Vídně kongregaci do Říma žádost, aby hleděla, by v Čechách se zřídila 4 nová biskupství ve prospěch víry katolické. Dříve nežli mohla kongregace o té věci usnesení učiniti, došel jí nový dopis P. Lapise, horlivého kněze v Čechách, který mimo jiné návrhy navrhoval rovněž zřízení nových 4 biskupství. Tyto hlasy pohnuly propagandu, že rozhodla se pouze v zásadě podporovat! věc tu Téhož roku 1622. zemřel arcibiskup pražský Lohelius. Jeho nástupcem stal se hrabě Vojtěch Harrach, narozený r. 1598., syn Arnošta Harracha, rádce císařova. Tento nový arcibiskup vší silou již r. 1623 staral se o to, aby kněžstvo mělo na svých farách dostatek výživy. Avšak snaha ta nedařila se mu.

P Lapis Lohelius Harrach Vídeň Řím Čechy

24 article

návrhům, které týkaly še reformace v Čechách. Nebyl totiž časem spokojen s činy některých komisarů účinkujících při reformaci. Z té příčiny navrhl, aby se mírně s protestanty při obracování na víru kato- jen katolíci. Stav duchovní nechť na sněmu má místo vedle šlechty. Duchovenstvu nechť se vrátí odcizené statky, po případě nechť se dá za ně náhrada. Biskupství čtyry nová budtež zřízena. Universita ať přejde do rukou katolíků. Arcibiskup a biskup má právo dohlédací nad řeholníky. Tyto návrhy propaganda 6 září roka 1624. v Římě schválila, až na článek týkající se statků církevních. V r. 1625 v květnu referoval kardinál Harrach propagandě, že císař Ferdinand II. odvolal všecky zákony proti církvi katolické směřující. O statcích odcizených duchovním během dřívějších let se však s císařem dohodnout! nemohl. Jest sice ustanovena komise, v které zasedal Harrach a Martinic, ale návrhy její zůstaly většinou návrhy. Roku 1626. i papežský nuntius ve jVídni Caraffa uznával, že v té věci jest třeba opravdového rozhodnutí, a že komise neměla by tak liknavá býti. Toto zdlouhavé

Harrach Ferdinand II Martinic Čechy Řím

25 article Rovněž nebylo úplně vyhověno jeho jednání komise bylo příčinou, že kardinál

Rovněž nebylo úplně vyhověno jeho jednání komise bylo příčinou, že kardinál Harrach rozhodl se sám vypracovali o té věci návrhy a předložití je přímo císaři ; v listopadu r. 1626 přednesen úmysl jeho v propagandě Téhož pak roku odebral se též arci- lickou jednalo. Zároveň si přál, aby při biskup pražský do Vídně. Na cestě zastavil každém chrámě byl řádný kněz; jmění pak se u kardinála Dittnchšteina v Mikulově na I . . kostelní mělo se sepsali. Článků, které ne-1 Moravě, jehož pro své záměry si naklonil. ! rachovi od císaře Ferdinanda otázky tyto: jen této věci se týkají, ale též směřnjí ku Ve Vídni jest nová komise zvolená, v ni Kolik je v Čechách far, kde se mají zřídíti zvelebení církve katolické, navrhl hlavně 17. ' Harrach vylíčil smntné poměry v Čechách a tato čtyry nová biskupstvi který kostel má Nejdůležitější jsou : Víra katolická budiž žádal za pomoc. Z té příčiny podal tyto býti biskupským a kdo má býti biskupem, jedině v Čechách oprávněna. Konfessí česká návrhy. 1 Aby nové zřízení zemské bylo kolik far se má přiděliti kn každému nose zrušuji. Privileje, směrující proti církvi mn předloženo, by s ním mohl zákony dr- věrnu biskupství', kdo bude potvrzovat! nová katolické, se zrušuji. Úradníci smějí býti kevní v soulad uvésti. 2. Aby byla nová biskupy. Doknd na tyto otázky nebude od- biskupství zřízena. 3. Aby vyjednávalo se o odcizených statcích duchovenstva a o náhradě za ně. 4. Aby reformace v Čechách prováděla se ve vší mírnosti a nepoužívalo se vojska při ní, leda v tom případě, kdyby proti reformujícím vystouplo se násilně. — Dále v této věci navrhuje : Kazatelé protestantští budtež vypuzeni ze země. Kacíři nechť se tehdy vypovídají ze země, když ukáží, že necbtí se žádným způsobem obrátili.

Harrach Dittnchštein Ferdinand Vídeň Mikulov Čechy

26 article

Avšak ať se ponechají ve strachu i ti, kteří se ještě neobrátili na víru katolickou, že každou chvíli musí opnstiti svou vlast. Katolíkům, kteří se provinili proti císaři, budiž udělena milost. Protestanté ať chodí na kázání, knihy kacířské budtež páleny. Děti akatolíků ať vychovány jsou ve víře katolické. Co se týče náhrady za statky zabavené, navrhuje, aby jen tolik bylo dáno, čeho jest potřebí к zřízení 4 biskupství a opatření far. Za pramen, z něhož by se potřebný náklad uhrazoval, označuje regál solní. O těchto návrzích skutečně ve Vídni uvažováno. Komise pak se usnesla : Reformace bude v rukou kardinála Harracha, zřídí se 4 biskupství, z regálu solního bude se vypláceli asi 66 tisíc zlatých na potřeby duchovní. Na místo však uskutečnění těchto návrhů brzy došly z Vídně ku kardinálu Har-

Harrach Vídeň Haro