ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 69e8d190-8f0f-11dd-bc60-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 68, person 92, org 19, work 9
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 30. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 117.
4 article
Naranní avečerní llaty předplácí se V Praze v admuinistraci: na měsic. . . . . / 2 K' —h na čtvrt leta . . .. 6 K — h s dvojí donáškou: na měsic. . . . . . 2 K 54h na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách na měsio . . . . . 2 K 30 Poštou na měsle. . . . . . na čtvrt ista . . . . 9 K 80 s dvoji zásllkou a měsíc. . . . nk dvrt leta: . . Kebh
Praha
5 article
ecerni dání. V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově: ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h Inserátv platí se hotově napřed. řodplaceni a insorty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se tež redakco, tiskárna a expodice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl.
6 title
Válka na Balkáně.
Balkán
7 title
Otázka skaderská.
8 article Londýnská konference chce jenom zachovat
Londýnská konference chce jenom zachovat mír. Z Londýna, 29. dubna. (K. k.) Jeden di- plomat vyslovil se k zástupci „Reuterovy kan- celáře“ takto: Obecenstvo nesmí přehlížeti, že hlavním úkolem, ba kardinálním úkolem vele- vyslanců je zachovati evropský mír a že různé otázky, vyskytnuvší se současnou válkou, jsou jen otázkami druhého řádu. Diplomacie za- chovala evropský mír po 6 měsíců v obtížných dobách. Není tudíž nijak odvážným doufati, že diplomaté za předsednictví Greyova i nadále s úspěchem budou pracovati na tomto díle. Tuto důležitou skutečnost dlužno míti na zře- teli a pak budou otázky denně se vyskytující posuzovány dle správného jich poměru. žádná ruská nóta ve Vídní. Z Pešti, 29. dubna. (K. k.) „Pester Lloyd“ oznamuje z Vídně: Zpráva „Tempsu“, že Ru- sko podalo zde kominatorní verbální no- tu o eventualitě zvláštní akce mocnářství, je nepravdivá. Takové a po- dobné zprávy sledují zřejmě jen účel, aby by zkalen poměr mezi vídeňským a petrohrad- ským kabinetem.
Reuterův Greyův Lloyd Temps Londýn Vídeň Pešť
9 article
Rakouská nóta velmocem. Z Paříže, 30. dubna. Hr. Berchtold zaslal včera odpoledne všem kabinetům po- slední nótu, ve které oznamuje, že Rakou- sko-Uhersko jest nezvratně roz- hodnuto donutiti Černou Horuk vyklizení Skadru. Nóta sice nemluví o použití zbraní, ale v diplomatických kruzíc se prohlašuje, že nóta byla zredigována tako- vým způsobem, že použití zbraně jes v ní nevyhnutelně naznačeno. Bojovný tísk ve Vídní a v Pešti. Z Vídně, 30. dubna. Většina zdej- ších a pešťských listů volá po za- kročení meč em. Střízlivých hlasů je vel- mi málo. „Arbeiter-Zeitung“ myslí, že pro- citnutí ze skaderského opojen bude bolestné. Vyčkává se, co přinese zejtřek z Londýna. Všechny přípravy jsou vykonány. Císař podle „Neues Wiener Tag- blattu“ měl včera odpoledne porady s čet- nými hodnosty vojenskými. Ve Vídní vyčkávají už jenom odpověď Italíe. Z Vídně, 30. dubna. „Reichspost“ ozna- muje, že hr. Berchtold měl včera o poled- nách konferenci také s vyslancem ital ským, vévodou Avarnou, o záležitosti ska derské. Z Vídně, 30. dubna. „Neue Freie Presse“ oznamuje: Zde očekávají dnes neb zejtra odpověď Italie. Potom Rakpu- sko samo nebo s Italií vznesou na Černou Horu výzvu, dočasně omezenou, aby vyklidila Skader. Nebude-li výzvě té vyhověno, bude rakouský vyslanec na Cetyni Giesl odvolán a vojenská opatření počnou bez prů- tahu. Z Vídně, 30. dubna. Z Londýna telegra- fují „Neue Freie Presse“: Rakousko je odhodláno postoupiti proti Čer- né Hoře a nevyčkati výsledku zi- třejší konference. Jedinou příčinou prodlení je přání rakouské vlády vojenská opatření vykonati společně s Ita- lií, jež je ochotna zúčastniti se výpravy Ra- kouska, v čemž jí dosud brání ohled na ve- řejné mínění. Kdyby se Italie neodhodlala
Berchtold Wiener Avarný Italia Paříž Hradec Uhersko Vídeň Pešť Londýn Rakousko Neue Frei Presse ita ArbeiterZeitung Neue Frei Presse
10 article
zúčastniti se vojenských opatření Rakouskem navrhovaných, půjde Rakousko samo Německo stojí nezvratně po boku svého spo- jence.
Rakousko Německo
11 article Rakousko zakročí vojensky buď s Italií, nebo samo.
Rakousko zakročí vojensky buď s Italií, nebo samo. Z Vídně, 30. dubna. Jak minou dnové nejbližší, o tom uvažuje „Neue Freie Presse“ Stůj co stůj stane se v tomto týdnu ještě rozhodnutí Rakouska o Ska- dru. Rakousko vyzvalo Italii, by společně s Rakouskem vymohl vyklizení Skadru. Vyčkává se, zdali se Italie spojí s Rakouskem k akci té, čiji zůstaví monarchii samotné. Myslí se, že Italie se rozhodne v době nejkratší, snad dnes, nej- později zejtra. Vzhledem na rodinné styky (královna italská je dcerou krále černohor- ského — pozn. red.) je odhodlání království italského velmi ztíženo. Jakkoliv není o tom žádně jistoty, není pravděnepodobno, že Italie postupovati bude s Rakouskem společně. Do- jde-li odpověď, Rakousko zahájí ne- prodleně rozhodná opatření, bud s Italií, nebo bez ní. Černá Hora bude důtklivě vyzvána, aby Skader vyklidila. Vý- zva ta bude dána se lhůtou docela krátkou 24 nebo 48 hod. Kdyby londýnská konference vyslanců vyslovila se pro neodkladná energi- cká opatření proti Černé Hoře, Rakousko vzalo by to s povděkem na vědomí, avšak dle dosavadního stavu věcí nelze na takovou možnost spoléhati a Rakousko nabylo úplné volnosti akce. Nebude-li vy- klizen Skader v udané lhůtě, zač- nou bez průtahu vojenská opatře- ní a vyklizení Skadru mocí ozbro- jenou bude zahájeno. Snad počítá
Italia Skader Rakousko Vídeň Vý Neue Frei Presse Italia
12 article
Černá Hora na podporu Srbska a nezodpověd- ných kruhů panslávských. Rakousko by klid- ně nesneslo, kdyby Srbsko po bok Černé Hory se postavilo a poskytlo jí aktivní pomoci. Tady, ve Vídni, předpokládá se, že Srbsko nebude ochotno pustiti se pro Černou Horu do pokusu nebezpečného. V politických kru- zích tudíž doufají, že ukáže-li se odporem krále Mikuláše vojenská výprava nezbytnou, zůstane omezena na Černou Horu, předpoklá- daje, že Černá Hora chovati se bude korektně Velmoci, také Rusko, uznaly oprávněnost po- žadavků Rakouska a ruská vláda zajisté se- trvá na dosavadním stanovisku. Mezinárodn zápletky, jak se věří, nehrozí.
Mikuláš Černá Hora Srbsko Rakousko Vídeň Rusko
13 article
Ultímatum černé Hoře?- Z Vídně, 30. dubná. Na dnešní přípravné burse byly rozšířeny pověsti, že Italie společ- ně s Rakousko-Uherskem za slala Čer né Hoře ultimatum, ve kterém ji vyzývají aby do 48hodin Skader vyklidila. Černá Hora opevňuje znovu Skader. Z. Bělehradu, 30. dubna. [„Reichspost“. Sem došla zpráva, že Černohorci neopusti Skadru, ani kdyby velmocí evropské to žá- daly. Hned po pravoslavných velikonocech obnovena budou opevnění ska- derská. Srbští důstojníci ze sborů inženýr- ského, dělostřeleckého a pro fortifíkace bu- dou při tom Černohorcům pomáhati spolu sji- nými srbskými dobrovolníky. Válečné přípravy Černé Hory. Z Vídně, 30. dubna. „Reichspost“ telegra- fuje z Kotoru: Soustřeďování černohorského vojska na prostranství mezi Cetyní a Něgu- šem jíž počalo. Pluky něgušský a cetyňský. které jsou na pochodu ze Rjeky, utrpěly vál- kou nejméně, poněvadž král užíval jich po většině k ochraně osobní. Doprava střeliva
Skader Černohorec Skadr Vídeň Rakousko Uhersko Bělehrad Kotor Rjeka
14 article
trvá dále. Nad Kotorem umístili Černohorei 22 těžkých děl a strojové pušky, tolikéž pal baterie. Rakouský vyslanec bar. Giesl mě včera slyšení u krále Mikuláše, jenž zůstává Svrdým. Z Londýna, 30. dubna. „Daily Express“ sděluje z Baru, že Černohorcí mají ťam sou- středěno dosud 15.000 mužů. Neustále příchá- zí ještě nové vojsko. Konají se přípravy ku obraně města. Velké množství střeliva dopra- vuje se do vojenského tábora povozy a sou- mary. Černohorci jsou pevně odhodlání Ska- der nikdy nevydatí a počínaje od generála dolů až do posledního muže jsou všichni lid naplnění vášnívou nenávistí k Rakousku. obyvatelstvu je nevylíčitelná bída. Sta liden hrozí smrt hladem Kotor se připravuje na bombardování Černou Horou. Z Vídně, 3. dubna. V poledních hodinách rozšířena byla z ministerstva zahraničních zá- ležitostí zpráva, že právě vydán by rozkaz, aby civilní obyvatelstv opustilo Kotor. Civilní obyvatelstvo Ko- toru bude dopraveno na různých parnících do okolních měst. Srbsko bude prý podporovatí Černou Horu. Z Vídně, 30. dubna. „Neue Freie Presse oznamuje z Cetyně: Mezi králem Mikulášem a králem Petrem vyměňují se četné depeše. V kruzích vládních prohlašují, že Černá Hora může za všech okolností spoléhati na podporu Srbska. Bělehradské listy prohlašují, že Srb- sko nenechá svého spojence na holičkách. Unie černohorsko-srbská. Z Paříže, 30. dubna. „Journal“ ozna- muje z Bělehradu a Cetyně, že chystá se státoprávní sloučení Srbska s Černou Horou. dle kterého byly by dvoustátím se společným vojskem a společnou správou finanční, tolí- kéž pak se společnou politikou zahraníční společným ministerstvem vojenství, avšak sa mostatnou správou vnitřní a samostatnými pa- novníky. Jednání ve věci té bude brzy skon- čeno.
Černohorce Černohorec Petro Srb Kotor král Mikuláš Londýn Rakousko Černá Hora Vídeň ko Srbsko Paříž Bělehrad Daily Express Neue Frei Presse mez král Mikuláš a král
15 article Příští Albansko-
Příští Albansko- Essad paša v Krojí. Z Milána, 30. dubna. (. Neue Fr. Presse“.) „Secolo“ oznámuje z Baru: Essad paš přibyl do Kroje, starého hlavního města albanského, kde byl b dbáncí prohlášen z nadšených ovací vojska knížetem albanským. Vojsko mu přísahalo věrnost do smrti. Džavid paša je na pochodu do Tyrany, rodného města Essada paše. Smlouva Černé Hory s Tureckem. Z Londýna, 30. dubna. „Daily Expressu telegrafují ze Skadru: Generál Martino- vič prohlásil vašemu zpravodaji, že m e Černou Horou a Džavidem pašou je naprostá dohoda, že uzavřena byla formální smlouva mezi Tureckem a Černou Horou a že Essad paša teprve po této dohodě se dal provolati za knížete albánského.
Neue Martino Milán Francie . Presse Turecko Londýn Černá Hora Daily Express Džavid
16 article Drobné zprávy.
Drobné zprávy. Z Caříhradu, 29. dubna. (K. k.) Ministn vnitra nařídil svolání generálních rad ku pro- vedení nového zákona o vilajetn správě. Prodloužení příměří. Z Cařihradu, 30. dubna. (K. k.) Proslýchá se, že Porta vzhledem ku průtahům ve pro- středkovacím jednání pomýšlí na nové pro- dloužení lhůty pro zastavení nepřátelství o 14 dní a že tentokráte má býti zastavení války smluveno oficielním mírovým protokolem. Dva turečtí důstojníci se hledají. Z Cařihradu, 30. dubna. (K. k.) Vojenský soud uveřejňuje rozkaz, kterým se jeden set- ník a dva majoři, mezi nimi šefket bey, který se bez dovolení odebral do ciziny, vyzývaljí. aby se dostavíli k soudu.
Port Caříhrad
17 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Polácí a svaz slovanského Sokolstva. Z Krakova, 30. dubna. Valná hromada svazu polského Sokolstva přijala návrh, aby vzhledem k tomu, že ke svazu slovanského Sokolstva náleží také svaz ruského Sokol- stva, zástupcové svazu polského Sokolstva se vyzvali, aby ze svazu slovanské ho Sokolstva vystoupili, kdyby se Rusové zúčastnili lvovského kon- gresu. Zahraniční politika a Uhersko. Z Vídně, 30. dubna. Odborný chef mini- sterstva zahraničního hr. Wickenburg- který včera ráno přibyl do Pešti, večer opět vrátil se do Vídně. Jednal s Lukácsem a jinými čelnými politiky maďarskými o si- tuaci zahraniční. Lukács hodlá v so- botní poradě vládní strany podati výklado zahraniční situaci. Mezinárodní novinářský sjezd. Z Bernu, 29. dubna. (K. k.) Předsednictvo spolku švýcarského tísku prohlásilo ochotu spolu- působiti s výhradou schválení zemskými svazy říšsko-německého a francouzského tisku na orga- nísací mezinárodního novinářského sjezdu. Čínská půjčka a horní sněmovna čínská. Z Berlína, 29. dubna. (K. k) Německá kabe- lová společnost oznamuje ze Šanchaje: Horní sně- movna parlamentu prohlásila 102 proti 69 hlasům půjčku za nezákonnou a žádala schválení oběma sněmovnami parlamentu. Ve schů- zi nebyl přítomen žádný člen kabinetu. Z Pekína, 29. dubna. (K. k.) Zahraniční úřad oznámil dnes večer vyslanectvům pěti mocno- stí, zúčastněných na půjěce, že přejímá plnou zodpovědnost za půjčku jak pro nynější, tak i pro příští vládu. V dnešní schůzi borní sněmovny v níž stalo se usnesení proti půjěce, byl přítomen pouze 121 senátor ze 274.
Rus Lukács Krakov Vídeň Pešť Bern Berlín Pekín ruský Sokol borní sněmovna
18 article
Japonsko a pacifické státy americké. Z Washingtonu, 29. dubna.. [K. k.) Výbor se- nátu pro Panamský průplav usnesl se odročiti ve- škeré otázky, souvisící s průplavními cly, do řád- ného prosincového zasedání. Ministerská rada ro- kovala dnes v několikahodinné schůzí o situaci v Kalifornii. Pronáší se názor, že návrh státního ta- jemníka Bryana, aby Kaliforníe odročila schválení protijaponských zákonů, až bude míti president Wilson příležitost vyjedná- vati s Japonskem o novou smlouvu, nutno považo- vati za krajní a poslední ústupek protijaponskému smýšlení pacifických států. Alexejev vyznamenán. Z Petrohradu, 30. dubna. (Spb. Ag.) Car pro- půjčil bývalému místodržiteli na dálném Východa admirálu Alexejovi u příležitosti jeho 50letého slu- žebního jubílea brilanty k řádu Alexandra Něv- ského s blahosklonným reskriptem. Syn Nazíma paše: Z Oděssy, 30. dubna. (Spb. Ag.) Ruským par- níkem přibyl sem pronásledování mladoturků unik- nuvší turecký důstojník Nazim bey, syn Nazima paše, zavražděného při převratu v Cařihradě Nazim hodlá se usaditi v některém přístavním městě na Azovském moři
Bryan Kaliforní Wilson Alexejev Alexej Alexandr Něva Nazím bey Japonsko Washington Kalifornie Petrohrad Cařihrad Aga
19 title
Politická hlídka.
20 article Z valné hromady německého politického
Z valné hromady německého politického spolku pražského.
21 article
„Deutscher Verein in Prag“ měl včera rvou výroční valnou hromadu, velmi politicky vyprave- nou. Již ve výroční zprávě zaznamenán je zvlášt protest něm. polit. spolku pražského proti praž- ské obchodní komoře, poněvadž obchodnímu soudu pražskému vrátila německý přípis, jejž jí řečený soud poslal německy proto, že v dopise tom se jed- nalo o spor dvou německých stran; obchodní ko- mora žádala však český překlad přípisu toho. Dlé své výroční zprávy pražský „Deutscher Vereln““ shledává v tomto jednání obchodní komory praž- ské zřejmou protizákonnost a vyzývá německé členy komory, by proti zmíněné nezákonnosti ko- mory protestovali.
Deutschry Vereln Deutscher SF in Praga
22 article
Není pochyby, že v pražské obchodní komoře jednali korektně i v jazykovém případě, na který si stěžuje výroční zpráva pražského německého spolku politického, sepsaná drem. Ecksteinem. A při tom zní přímo neslýchaně, když si na domnělé nedbání práv jazyka německého stěžují Němci. kteří přece vyvolali a dosud udržují revoltu něme- ckých soudců proti rovnému právu jazyka českého. Na téže valné hromadě vystoupil profesor re- álky Schmid jako řečník o moravském paktu. Jak- koli jím byli moravští Němci zatlačeni do menšiny. přece — dle prof. Schmida — moravský pakt jest menším ze dvou zel, jež moravské Němce ohrožo- vala, neboť aspoň částečně zajistil ohrožená ně- mecká práva. Prof. Schmid bouřil pak proti něme- ckým radikálům, jichž antísemitismus pomáhá jen sociálním demokratům, poněvadž liberální němečtí židé raději volí sociálního demokrata než antisemit- ského německého radikála, tak na př. v okrese, kde posl. Wolf promluvil řeč, takřka pogrom hlá- sající, byl zvolen sociální demokrat. Proti mož- nosti ztráty německých mandátů prof. Schmid po- stavil zajištěnou německou državu, národními ka- tastry zřízenou, a proto moravské vyrovnání dopo- ručil. Poněvadž vyrovnání moravské srovnával s nedokončeným dorozumiváním českým, lze se do- mnívati, že doporučil též obsah dorozumívánív Čechách. U svých posluchačů sklidil hlučnou po- chvalu. V téže schůzi proveden byl též nepřátelský útok proti české vědě a proti českým učencům.
Eckstein Němec Schmid profesor Wolf Čechy
23 article
Útočníkem byl poslanec dvorní rada dr. Bačhmann. který se obíral známým osvědčením Národní rady české o pragmatické sankci, popíraje věcnou jeho správnost. V autentickém znění instrumentu prag- matické sankce se dle dvor. rady Bachmanna nikde nemluví o státoprávním postavení rakouských krá- lovství a zemí, na něž se tam hledí pouze jako na správní úzení to prý bylo se strany české později jinak vyloženo; o českém státě není dle dra Bach- manna řeči ani v pragmatické sankci, ani ve spise „Pactum mutuae successionis“, ani v obnoveném zřízení zemském. Dvor. rada Bachmann však nepřestal tu na polemice věcné, nýbrž skoro denuncoval autory známého osvědčení Národní rady české, profesory české university, i Národní radu samu, nebot tvrdil, že osvědčení to není projevem omylu širo- kých vrstev lidových, nýbrž nespravedlivým aten- tátem proti jednání dřívějších vlád a rakouských vladařů. Snad dvor. rada dr. Bachmann pocítí jako uni- versitní profesor nutnost, aby tento svůj výklad, dosud známý jen z nesporého novinářského vý- ňatku německého, vydal v úplném znění a způso- bem zodpovědným. Pak se mu zajisté dotsane ná- ležité odpovědi od českých odborníků, kteří osvěd- čení Národní rady české o pragmatické sankci po- drobilí svému rozboru a pak je uznali správnými.
doktor Bačhmann Bach Dvor národní rada
24 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. „Časopis musea království Českě- ho“ (LXXXVII., č. 2.) v J. Volfově drobném přispěvku „Z dějin censury“ uvádí zase jeden ze četných dokladů liberálního ducha doby jose- fínské. Otiskuje návrh vicerektora pražského se- mináře, aby censorem byl jmenován JJosef Do- brovský, a odůvodnění jeho tím, že Dobrovský je zcela nestranný, svobodomyslný a že má nejen potřebné znalosti theologické, nýbrž dokonale ovládá také češtinu. „Časopis o tom píše: Po vy- dání tolerančního patentu vyrojila se náboženská literatura z kruhů katolických i z kruhů tolero- vaných náboženství v nebývalé míře, zvláště, když vláda vydávání nekatolických spisů v zemích ra- kouských podporovala. Literatura ta podléhala ovšem censuře, jejímiž představiteli byli: Faustin Procházka, Raf. Ungar a Jiljí Chládek. Poněvadž se však množily stesky, že se censoři dopouštěji proti té i oné náboženské straně poklesků, jelikož neměli za změněných poměrů náležitého rozhledu, podal vicerektor semináře Lunáček r. 1786 spojené českorakouské kanceláři návrh, aby byl k dosa- vadním censorům pro theologický obor, kteří při- náleželi dosaváde vždy skorem theologické fakultě. přibrán zeela nestranný, svobodomyslný a skrom- ný censor, který jest obeznámen jak s theologi- ckými vědomostmi, tak i s českým jazykem. A ja- ko muže té kvalifikace doporučoval Dobrovského.
J Volfův JJosef Dobrovská Faustin Procházka Ungar Chládek Dobrovský
25 article
Spojená českorakouská kancelář souhlasila úplně s názorem Lunáčkovým, že censura theologických spisů jest v Praze nedostatečně obsazena, jak ukazují časté případy stížností, a že tudíž není žádné závady, aby k dosavadním censorům: biblio- tekáři Ungarovi, profesoru pastorální theologie Chládkovi a vicerektoru semináře Lunáčkovi byl přibrán Josef Dobrovský. Akt ten má datum: Ví- deň, 27. březen 1786. Zásluha o navržení Dobrov- ského za censora patří tedy hlavně svobodomysl- nému vicerektoru semináře Lunáčkovi. — V ostat- ním obsahu je! Ant. Hodáň, Nové dopisy Boženy Němcové. — Dr. J. Vančura. Nejstarší kronikát klatovský a jeho dílo. — Ot. Zachar. Rudolf II. a alchymisté. — K. Adámek. Umělecká výzdoba musea království Českého. — L. Glockner, Ritters- bergův pohled na hudební poměry v Čecháchv první polovici XIX. století. — C. Straka, Nově objevené zlomky spisů Mistra Jana Husa v knihov- ně strahovské. — Dr. Č. Zibrt. M. Hórnika cesta z Prahy do Lužice 1852. — Drobné příspěvky. — Hlídka literární.
Lunáčkův Ungar Chládek Lunáčk Dobrovská Hodáň Němcová doktor J Vančura Otakar Zachar K Adámek C Straka Hus Zibrt M Hórnik Hlídek Praha Lužice muzeum království Český . — L . Glockner Ritter
26 article
V „České Osvětě“ (IX., č. 4.) podává prof VI. Bauer „Rozluštění otázky venkov- ských čitáren“. Nejprve konstatuje dosavad- ní málo utěšený stav: „Majetnější lidé odebírají snad dosti časopisů, ale poměrně málo čtou. Třídy nemajetné jsou ovládány místy přímo hladem no- vinářským, ale k odebírání denníku nemají velmi často prostředků. A na ostatní časopisy, obrázko- vé, které jsou dosti drahé a revue rázu poučného nebo poučně zábavného, již teprve málokdy dojde. Naše příslušné časopisy ovšem mají na venkově dosti odběratelů, ale počet ten, měřen jsa naším ideálem lidovýchovným, aby totiž tak důležitý vzdělavací prostředek stal se přístupným každému průměrnému našemu člověku, je přece jen nedo- statečný. Vedle toho odebírají také spolky časo- pisy, ale těm se vede ještě hůř. Časopisy přijdou do spolkové místnosti, tam se vyvěsí. Kdo tam přijde, přečte je; nemůže-li nebo nechce-li do ho- spody, nedostane ničeho. A že v hospodě se lidé »ddávají často docela jiným zábavám než čtení, je známo.“ Jak tu pomoci, jak spřístupniti časopise- ekou četbu lidu? Profesor Bauer návrhem svým na odpomoc navazuje na čtenářské kroužky, ob- vyklé již mezi studentstvem, někde i mezi venkov- skou inteligencí. Časopisy kupují se společným ná- kladem a v určitém turnu kolují mezi účastníky
Bauer profesor VI
27 article
Tím docilí se, že čtenáři mohou si svůj časopis pře- čísti v klidu, bez velkého zdržování pochůzkami do čitárny a ušetří se obtíže, jež působí často vy- hledati místnost vhodnou pro čítárnu. Ovšem, t forma čtenářských sdružení vyžaduje ochotnéhoa přesného dobrovolného pořadatele, který by časo- pisy vydával, sledoval je na jejich pouti obcí a při- jimal zpět; mimo to je podmínkou jistý smysl pro pořádek u všech účastníků. Čtenář nepořádný, kte- rý by věas časopis nedal dále kolovati, musil by býti vždy hned a bezohledně vyřazen. Jinak by podobné okružní čítárny — mimo předplatné na časopisy — nevyžadovaly žádných téměř správních nákladů. Inventář jejich by tvořily desky na časo- pisy, pořízené z obyčejné lepenky, na něž by se zapisovalo, kdo kdy časopis přijal a kdy dal dále (pro jednoho čtenáře stačila by lhůta dvou dnů) obvyklá zápisní kniha (příspěvků a usnesení). O odběru časopisů rozhodovalo by se v mezích fi- nančních prostředků hlasováním. Tím způsobem by tedy jednotlivec dostal za to, co sám zaplatí, do rukou tolik časopisů, co se jich dá poříditi za obnos všemi složený. A při tom účastník kroužku by všechny časopisy skutečně přečetl, protože by je dostal zdarma do domu; ne jako při dnešních spol- cích, kde si musí pro ně do hospody, kam ho často žena nepustí, kde často dá se od čtení odlákati k liché nebo i špatné zábavě. Profesor Bauer končt svůj článek odporučením, aby organisace, které postlají časopisy na venek, trvaly na tom, aby ča- sopásy po obci kolovaly a nebyly vykládány jenom v hospodě. — „Česká Osvěta“ dále obsahuje: . V. Vykoukal, Nová organisace Osvětového svazu jakožto ústředí české lidovýchovy. — F. V. V., Čí- tárny pro děti. — Seznam knihovny o 100 spisech pro učňovské besídky. — Pro knihovny. — Zprávy — Věstník svazu osvětového.
Bauer V Vykoukal organizace osvětový svaz svaz osvětový
28 article
V „Národopisném věstníku česko- slovanském“ (VIII., č. 4.) uveřejňuje J. T y- kač článek „Hrnčíři v České Třebové“ Nemáme dosud souborného zpracování lidové ke- ramiky české, která byla ve století sedmnáctém v prvé polovici století osmnáctého značně vyspělá a jež zanechala nám mnohou, opravdu cennou pa- mátku uměleckou. Proto je vítati všechny práce. které mohou připraviti látku a býti pomůckou ko- nečnému dílu soustavnému. A z těch prací je právě i stručná, referující stať Tykačova, která zjišťuje stáří některých dochovaných keramických výrobků třebovských (až z konce XVII. stol.), jejich ráz trh, způsob práce i jména některých výrobců. — Obhah čísla doplňují: Literatura. — Poznámky k posudku Kolouškova „Problému plodnosti““. — Drobné zprávy národopisné. — Zprávy o museích a společnostech národopisných.
J T Hrnčíř Tykačův Kolouškův Český Třebová
29 article
V „Menšinové Revui“ (II., č. 6.) dokon- čuje J. Bárta-Zahrádecký svou národnostní monografii „Brno". V závěru jejím staví prognosu dalšího národního zápasu o hlavní město Moravy. Soudí, že český živel je na nezadržitelném postupu. Vítězství jeho mohlo by urychliti zřízení české university v Brně, jež ovšem není v naší mo- ci, a česká práce hospodářská pro Brno, která celku závisí přece jen na našem počinu: „V Brně musí býti založeno více velkých českých továren. které dokonají sedmistyletý boj a vrátí českému národu — české Brno! Český národ, který má již ve svých spořitelnách uloženu plnou miliardu ko- run, který zakládá velké továrny i v cizích zemích, že by toho nedovedl v Brně? Dle příkladu Českých Budějovic kéž i v Brně českému národu vyvstane již aspoň několik povolaných, energických mužů, odhodlaných zakládati české akciové továrny! To- várna na damské hedvábné látky, koželužna, pivo- var, sladovna, továrna na konservy, strojírna a j. dobře by prosperovaly. Zkusme založiti akciový Brněnský národní podnik a uvidíme, jak český ná- rod s nadšením jej uvítá, jako bezpečný prostředel k urychlenému dobytí hlavního města Moravy.
J Bárt Brno Morava Český Budějovice český univerzita v Brno český Brno národní podnik
30 article
Brna.“ Je ovšem na povolaných kruzích hospo- dářských v Brně, aby myšlenky, vyslovené laikem. přezkoušely a kde by byla naděje na prosperitu. stělesnily. Neboť tolik je mimo pochybu: že ho- spodářská síla je jediným bezpečným podepřením snah a práce o moc politickou. „Revue“ dále při- náší: JUC. Ant. Břeský. Za reformu volebního řádu do sněmu vévodství Slezského. — J. Šubrt. Národnostní změny v bývalém kraji žateckém. — J. Litoměřický, Socialistické proudy v životě če- ských menšin v Podkrušnohorsku. — V. Kukaň, N bludných cestách. — Literatura. — Školství. — Hi- storické památky. — Život spolkový. — Národní obrana.
Břeská J Šubrt Brno
31 article
V „České Škole“ (XII., č. 17.) činí Fr Blažek návrh na zavedení „Vaření na š ko- lách chlapeckých“. Na prvý pohled zdá se návrh trochu nevážný, skoro komický. Ale autou dokládá požadavek — skutečnou potřebou. Uka- zuje, kolik hochů doma pomáhá při vaření nebo sami vaří, Čísla jeho, nota bene z měšťanské školy v kraji poměrně zámožném (Polabí) jsou zárovei zajímavým dokladem sociálních poměrů. Tak F - Blažek uvádí ze své školy: „Z 52 žáků I. ročníku vaří pravidelně doma pro rodinu neb jen pro sou- rozence snídani, oběd neb večeří 32 žáci, 11 často a 7 jen kávu k snídaní. Ze 37 žáků II. roč. vaří pravidelně 21. ze 23 žáků III. roč. 16 žáků. Kávu neb polévku k snídaní, k svačině nebo k večeři vařívá vělšina žáků. Jsou to ovšem žáci z rodin chudých, jichž rodiče odcházejí oba pravidelně na celý den do práce a jimž matka, připravíc potřeb- né k vaření, ponechá ostatní na starosti. Musejí tedy upravítí a připraviti pokrm nejen pro souro- zence, ale i rodičům. Jsou to ovšem pokrmy jedno- duché, nevyžadující žádného zvláštního umění ku- chařského, ale vyžadující přece jistých znalostí ve vaření pokrmů. A právě k tomu musí býti obrácen zřetel a nutno se postarati o vyučování nebo aspoi poučení žáků o přípravě aspoň těch nejjednodušších pokrmů. Pokud jsem zjistil, vařila většina žáků doma kávu, polévku, brambory a houby.“ — Ostat- ní obsah čísla: J. K. Kepl. Osobní výkazy žáků. —
Blažek Kepl Český škola Polabí
32 article
Dr. F. Krejčí, Hlavní proudy v nové filosofii. — J. Mudra. O knihách. — B. Pluhař. Vyučování ja- zyku německému na našich školách. — Literatura. — Rozhledy. O síle myšlenky národní nesvědčí nic tak znač- ně jako to, že není generace umělecké, která by se nesnažila uvědoměle, theoreticky — nejen svojí tvůrčí prací — vyřešiti svůj poměr k ní. V posled- ním svém čísle (6., roč. XVIE.) „Volné Směry úvahou K. Čapka opět se zabývají „Otázkou národního umění“. Jim „ani oblast histotie, ani svět umění lidového není půdou, na níž by mo- hlo vyrůsti naše současné národní umění. Obojí ta- to oblast náležela romantismu, jenž přešel, aby učinil místo jiným směrům. S novými směry přišli jiní lidé a přinášeli nové odpovědi na problém ná- rodního umění. Přišli malíři, kteří se domnívali, že stačí omalovati všechny fábory a kroje Moravy. aby vzniklo jadrné české umění. Mnoho se pře- vzalo z vývoje evropského umění a odělo po česku a tento folklor pak v podivném obecném klamu platil za národní umění. Mnohem vážněji v li- teratuře hledala se duše venkovského lidů, ale mí- sto národního umění vznikla psychologie venkova; neboť realismus, jemuž se vůbec vytýká nesloho- vost, nemohl se stát ani stylem národním. Alfred
doktor F Krejčí J Mudra Pluhař K Čapek Jim Alfréd Morava národní uměný
33 article
Fouillé praví, že pro psychologii národa je důležito poznat, jakou ideu národ sám o sobě má. Český národ sotva si představuje sebe sama v národním kroji uprostřed zpěvní idylly venkovské. Legen- dární lid stal se politickou a zájmovou stranou zemědělců, jež má kanadskou povahu pěstitelů ú- rody a vše ostatní jet jen literatura. Ale ti, kdo psychologicky a literárně zkoumají tento lid, ne- mluví o jeho rostoucí síle; stále hledají v něm to praslovanské, to původní, to českobratrské, jakoby ty nejstarší povahové zbytky a nejtemnější remi- niscence byly tím psychologicky nejcennějšíma nejnárodnějším. Duše není obsažena jen ve vzpo- mínkách, ba nejméně ve vzpomínkách, pravá, ce- listvá a životní duše je ta, která prožívá přitomnost, která každým okamžikem nalézá před sebou nové poznání světa a nové možnosti; proč ještě nepře- mýšlíme o této obnovující se a pokračující duši ná- roda, jež spěje do budoucnosti, proč ji nenazýváme pravou národní duší? Je to duše národního dění; ji náležejí vše naše pokroky, rostoucí bohatství půdy, průmysl. věda, množství, účastenství na všech pokrocích Evropy, láska k novým myšlenkáma nové umění; to jest žijící a rostoucí národ, jenž není ani národem historickým, ani národním rájem lidovým, národ tvořící, jdoucí k novému a budou- címu, postupující v jedné řadě se všemi silami, jež vznikají ve světě; národ nalézající svou největší svobodu v tom, nejíti pozadu za pohybujícím se lid- stvem, nýbrž spolu s ním a v první řadě.“ — V textu je ještě: Paul Signac: Neoimpressionismus. — VI. Hofman, Moderní umění v poměru k neo- impressionismu. — Kronika. — V illustracích: De- laeroix, Pissarro, Monet, Seurat, Signaa. Cross, Luce, Gogh.
Signac Neoimpressionismus Hofman laeroix Pissarro Monet Seurat Signaa Cross Gogh Evropa Luka