3
masthead
26. října 1903.
5
article
O vinohradských obecních záleži-
tostech
O vinohradských obecních záleži-
tostech
bylo rokováno na schůzi, svolané na včerejší dopo-
ledne vinohradským občanským klubem do zimního
sálu Národního domu. Z rokování bylo zřejmo, že
někteří odpůrci nynějšího postupu na radnici vino
hradské přecházejí z vášnivého nazírání přímo do
zbytečné výstřednosti. Jeden řečník z kruhů živno-
stenských po celé řadě výtek, jež učinili jiní řečníe
správě obecní, uvedl některé záslužné činy represen-
tace obce. A tu hned se mu vytýkalo, že je s obci
ve spojení a že jest její dodavatelem. Dotyčný ře-
meslník prohlásil, že tvrzení takové je naprostou
nepravdou. Výtka o dodávání pro obec zavdala
podnět k bouři odporu a nevole. Bylo klubu vyklá-
dáno ve zlé, že řemeslnický stav dovoli tak pode-
zřívati. Který řemeslník pro obec pracuje, neníz
toho důvodu zajisté špatný. A tak schůze skončila
za všeobecného rozruchu.
národní dom
6
article
Po zvolení pana dra. Vostrčila předsedou
schůze zahájil rozhovor pan dr. Novotný, jed
natel klubu. Zmíniv se o křiklavých nedostatcích
volebního řádu do obcí, uvedl, že nepatrná změna
tohoto řádu vzbudila na sněmu odpor Němců, kteří
nyní provozují bezdůvodnou a ničemnou opposici.
A návrh není dílem dokonalé reformy, nýbrž jen
pouhým přištipkářstvím. Přechází pak ke vyličování
domácích poměrů, při čemž dovozoval, že se mu
nynější zastupitelstvo pranic nelíbí. (Působení jeho
končí v únoru 1904). A pravil, že dnes k správě
obce lak veliké jako je obec vinohradská, neslačí
pouhá bodrá mysl, nýbrž veliká zkušenost. Jest
obec vinohradská vzorem moderní obce? Nikoli. In-
teressy zastupilelstva v otázkách národních jsou ne-
patrné.
Vytýkal, že volební řád je tak nespravedlivý, že
několik zámožných lidí v prvním sboru má takové
právo jako tisíc jiných občanů dohromady. Dle toho
volby také vypadají. Jsou obrazem kamaradie. Tak
dopadly i volby minulé do obecního zastupitelstva.
Vostrčil
doktor
Novotná
Němec
7
article
Ty nebyly výrazem vůle občanstva. Uvádí, že za-
stupitelstvo v otázkách národních prý nic nečinía
v záležitostech politických tím méně. Jedna parádní
schůze do roka svolaná naprosto nestačí k splnění
těchto úkolů. Vláda nám vpašovala německé gymna-
sium pro několik židovských žáků, ale obecní zastu
pitelstvo podalo proti tomu jen limonádový protest.
Německé obce jsou daleko rozhodnější v otázkách
národních. Řečník vytýká malý zájem obce na pro-
spěch Ústřední Matice školské a obou Národních
jednot a stěžuje si, že i v otázkách řešení sociálních
úkolů obec nic nečiní. Zřejmá nerovnoměrnost pro-
vozuje se s malými lidmi. Ti, kdož stojí u vesla,
mají až 4 koncesse a jinému se koncesse odpírá.
Aby byl spravedlivý, řečník vzpomíná také toho, co
obec dobrého vykonala. Jest to koupě rozsáhlých
sadů, řečník však má obavu, že se tyto sady zasta-
vějí a sadům že zůstane jen území kopcovaté. Činí
dále výtky zastupitelstvu pro chyby, provedenév
Národním domě.
Vzpomínaje, jaké radostné vzrušení nastalo po
zprávě, že obec chce vystavětí lidové divadlo, řečník
praví, že tím bolestněji zní sdělení, že obec chce o
tohoto projektu ustoupiti. Nyní je na čase, abychom
zástupce obce vyzvali, aby dodrželi slovo a divadlo
zbudovali. Byl by to čin stokráte záslužnější než jiný
obecní podnik, jako je na př. tržnice. Požadavkem
nezbytným jest zřízení lidových lázní v obci. Uvá
žíme-li vše, vidíme, že na radnici je jistá ztrnulost.
která musí být vyblazena při volbách Voličové necht
na příště vyšlou na radníci jen muže neodvislé, kteři
by měli na zřeteli jen zájmy obce a nikoli zájmy
soukromé.
národní dům
lidový divadlo
8
article
Pan Očenášek, člen zastupitelstva, potvrdi
stesk o nedostatečnosti volebního řádu a souhlasil
s tím, aby do radnice byli vysláni mužové neodvislí.
Jiná otázka jest s divadlem. Na divadlo má obee
300.000 zl. a rozpočet zní na 700.000 zl. Scházející
obnos bylo by nutno opatřiti výpůjčkou a tu zdráhají
se uskutečnit nynější zástupcové. Čeká se tedy, jak
se věc sama vyvine. Řečník zmiňuje se o tržnici.
Ta byla vystavena uprostřed města a sice v zájmu
občanstva i obchodníků.
Kdybyste věděli, kde mnozí trhovci mají zboží
přes noc uschované, ani byste ho nekoupili. Tržnice
není vzdálená. Když nyní z okoli tržnice chodí obe-
censtvo do Sokolské ulice, může z okolí Sokolské
ulice jít obecenstvo do tržnice. Tato tržnice jednou
bude ještě vyhledávána, až její důležitost se pozná.
Tržnice mohla prosperovati, kdyby matička Praha
nezřídila konkurenční trh v Sokolské třídě. (Souhlas).
Byl to akt odvety za to, že se Vinohrady nechtějí při-
pojit ku Praze. (Souhlas).
Očenášek
sokolský ulice
Praha
Vinohrady
sokolský ulice
9
article
Pan Prošek uvádí, že sady Riegrovy neodpo-
vídají svým zařízením chudému lidu. Laviček je
málo a kde je pohodlí, tam se musí platit. Bohatý
tam nechodí a poplatky je postižen jen méně zá
možný. Je-li to sad veřejný, pak musí být přístup-
ným bezplatně, zejmena chudině.
Pan Bureš, čalouník, vzpomíná toho, že obee
vykonsla záslužný čin vystavěním vodárny a také
v mnohých jiných otázkách zastupitelstvo učinilo, co
vyžadoval prospěch města. Řečník stěžoval si jen,
že stav řemeslnicko-živnostenský není organisovaný.
Své středisko, besedu, nenavštěvuje a vůbec málo
dbá o povznesení solidarity. Živnostníci sami to byli.
kteří zmařili zřízení tržnice nábytku na Král. Vino-
hradech. Chtěli jsme pořádat zde výstavu řemeslných
výrobků, vše bylo připraveno a vyjednáno, ale věc
byla zmařena pro netečnost řemeslníků. Appelluje na
tento stav, aby se pro budoucnost důkladněji orga-
nisoval. (Šouhlas).
Pan Fallada činil výlky zastupitelstvu, že je
chladným v otázkách národních. Stěžuje si, že nové
domy jsou stavěny s velmi drahými byty. To bude
mít za následek, že se zde usídli samí židé
Němci.
s sn
Prošek
Riegrův
Bureš
Král
Fallada
Němec
10
article
Pan dr. Vostrčil přimlouval se za to, aby se
zastupitelstvo postaralo o obchodníky a živnostníky
v okolí Tylova v áměstí.
Pan Vondrák opět žádal, aby všechen ob-
chod s potravinami byl soustředěn v okolí tržnice.
Pan Očenášek pravil: Tyto rozmanité žá-
dosti velmi pěkně znázorňují smýšlení občanů. Ta-
kové žádosti dostaly se také do zastupitelstva. Komu
se mělo vyhověti, když jeden chce mít trh na Tylově
náměstí, druhý na náměstí krále Jiřího, třetí na
Feslové? Nelze jinak než vyčkati. Všem najednou
vyhověti nelze. Když se splní přání jedněch, vytý-
kají to druzí. Proto obec rozhoduje po zralém uvá
žení a vždy dbá zájmů širšího obecenstva, jakož
kruhů poplatních.
Pan Bureš upozorňuje, že třetí sbor náleží ře-
meslníkům a živnostníkům. Když nenastane doroz
umění, bude hlasování při volbách obecních opě
roztříštěno.
Pan dr. Novotný stěžoval si, že před stavbou
tržnice zastupitelstvo nevyžádalo si dobrozdání o
obyvatelstva a živnostenských korporací. Stačilo.
kdyby se byla zřídila skleněná střecha na Tylově
náměstí a co by se bylo ušetřilo, mohlo se věnovati
řemeslnictvu buď na zřízení tržnice anebo ke studiu.
Další rozprava přešla do osobních záležitostí,
což vzbudilo hlučný odpor. Tím schůze v poledne
byla skončena.
doktor
Vostrčil
Tylův
Vondrák
Očenášek
Fesl
Bureš
Novotná
Tylův náměstí
král Jiří
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub sněmevních poslanců národní
strany svobodomyslné má schůzi zejtra v úterý
dne 27. t. m. o 10. hod. dopol. ve své klu-
bovní místnosti v budově sněmovní.
— Církevní dělení království českého
jeho spiklenci. Katolický orgán pražský přinucen
včera uvěřiti zprávám, kterým podle jeho páteč-
ního tvrzení žádný rozumný člavěk věřiti ne-
bude, našim zprávám totiž o pokroku národnost-
ního dělení diécesí v Čechách, tak dalekém, že
dělení toto jest ve Vídni věcí hotovou i že záleží
jenom na Římu, aby nejluznější sen Frindův
stal se skutkem. Uveřejňujíť „K. L.“ včera vý-
strahu svého vídeňského dopisovatele, že se in-
formace „Národních Listů“ nesmějí bráti jen tak
na lehkou váhu, a že ti, kdož si dělent z toho
ardce přejí, jsou mistři v chlácholení, případně
i v dementováni, čímž si „K. L.“ vystavují přímo
skvostné vysvědčení, že chlácholivá jich páteční
zpráva pochází z takovéhoto pramene „od srdce“.
Není to poprvé, co jsme ve věcech církevního
dělení království českého lépe informováni než
katolický orgán a co v zápasu tom, v němž by
tento orgán měl zaujímati místo vůdčí, nucen
jsme uváděti jej na pravou cestu. Tentokráte
jsou naše zprávy vídeňským dopisem katolického
listu nejen potvrzeny, nýbrž i rozšířeny. Na
scéně objevují se jakožto členové církevně-
geometrického spiknutí neznámé dosud osob-
nosti, mezi nimi na prvním místě — vojen-
ský biskup Bielopotocki, kterýž jest
důvěrném spojení s rektorem Germanika v Římě.
Frindův
K L
Bielopotocký
Germanicus
Čechy
Vídeň
Řím
12
article
P. Biederlackem a kardinálem Steinhubrem, hlav-
ním spolupracovníkem Frindovým v Římě, který
jest nejhorlivějším přímluvčím opitzianistů u sv.
stolice. P. Biederlack domnívá se prý, že jest
nejdokonalejším znalcem poměrů rakouských
šíří v Římě své přesvědčení, že by církvi dě-
lení národnostní v Čechách pomohlo, bezpo-
chyby proti losvonromistickému hnutí mezi
Němci. S kardinálem Steinhubrem bydlí v Římě
v jednom domě i má tudíž sterou příležitost, pů-
sobiti na něj ve smyslu Frindově. Velice důleži-
tou osobností mezi důstojnými, veledůstojnýmia
nejdůstojnějšími trhany království českého jest
také dr. Hilgenreiner, na nějž jsme už ně-
kolikráte upozornili. Tento Hilgenreiner jest
jedním z nejnebezpečnějších informátorů ŘRíma
o věcech českých a na vlas tak jednostranným
a záští proti Čechům dýšícím, jak to patrn
z jeho článků v klerikálních „Historisch- Pol.
Steinhubr
Frindův
Němec
Hilgenreiner
Čecho
Pol
Řím
Čechy
13
article
Blätter“ a jak se to o Němci z německé říše roz-
umí vlastně samo sebou. Nejklassičtější na ce-
lém dopisu katolického orgánu jest ovšem jeho
poněkud neurčitá sic, ale přece jenom těžká ob
žaloba řádu ctihodných 00. jezuitů pro jich úča
stenství na trhání království českého, jenom po
vrchně, bohužel, naznačené. Jezuité byli zastou
peni i na chebském sněmu německých kněži za
předsednictví tepelského opata Helmera, kdež
něm. theologická fakulta přednesla svoje diploma-
tické elaboráty svého referenta, rekt nahoře zmí-
něného Germanika. Jaké jest asi působení těchte
odvěkých hubitelů a inkvisitorů národa českého.
páterů řádu Loyolova, lze posouditi z toho, že
je vídeňský dopisovatel katolického orgánu na
adresu jich vídeňské správy přímo vystříhá, a by
nekráčeli v Čechách cestou bělo-
horskou, neboť „doposud vrou v srd-
cích českých jisté upomínky, jež
těžko zapomínati“. Z takovýchto zrnek
lze snad nejlépe posouditi, kterak se ve věci
národnostního dělení diécesí připozdívá, jestliže
se katolický dopisovatel nesmí ostýchati, aby se
dotkl těchto nezahojených ran a nazval hříchy
Říma na českém národě pravým jménem. Řá-
dění německých jezuitů v záležitosti dělení na-
zývá horlením ex ignorantia, praví, že jest ko-
nečně na čase, aby v Římě z Čech dověděli se
pravdy o té jisté klice ve Vídni a v Římě, tak
aby věčné intrikování přestalo. Upozorňuje na
obtížné postavení eírkve v Čechách, na agitaei
Němec
Helmer
Čechy
Řím
Řá
Vídeň
14
article
„Pryč od Říma“, o Čechy se pokoušející, a na
nebezpečí nového požáru, který by vypukl, kdyby
k tomu ke všemu mělo se připojiti ještě dělení
diécesí, což by bylo nejšpatnější a nejosudnější
církevní politikou v Čechách. Národ český měl
by v Římě co nejdůrazněji tlumočiti svůj odpor
proti obmýšlenému dělení, píše dopisovatel listu.
který svými chlácholivými náčinkami přivésti
chtěl tento odpor ad absurdum, i ujišťuje dále.
že jest nutno jednati. Nechť se tedy ko-
nečně jedná! dodáváme. Tvrdí-li se dnes
v „K. L.“, že věc zraje, a že co nejdříve musí
býti předložena k dobrozdání českým biskupům
pravíme, že podle stavu věcí ,jest každé „co nej-
dříve“ pozdě, a že mlčení a passivní jednání
těchto biskupů jest hříchem, který nesmí nadále
býti podporován shovívavostí českých politických
činitelů, k této neslýchané servilnosti světícímu
Němci prokazované. Proto jest naléhavou a
svrchovanou nutností, aby čeští biskupové i arci-
biskup byli pohnuti co nejdříve ku projevení
svého stanoviska, neboť, až se na ně bude ptát
Řím a Vídeň, potom bude pozdě!
— Odlípnuti „orgánu české strany lidové“
od vedení strany realistické, nebylo patrně pro-
vedeno tak virtuosně lehkou operací, jak byse
dalo souditi ze stoismu amputovaného „eheí-
redaktora“, který postaven na své vlastní nohy
přes to, že „porážející“ většina rádců strany
realistické stojí za věcmi, s nimiž se nemohou
někteří členové strany vhodně stotožňovati.
K L
Němec
Řím
Čechy
Vídeň
15
article
Těchto některých členů strany bylo podle zpráv
posledního „Přehledu“, orgánu to realistické se-
cesse 13., mezi nimi 8 „rádců“, a tito stranníci.
nemohouce se stotožňovati s mnohými věcmi
realistického exorgánu, podali „schůzi realisti-
ckých rádců“ prohlášení s návrhy, z nichž prvn
zněl takto: „Aby povolané instituce strany se
přičinily, by orgán strany lidové stal se majetkem
strany a strana měla na vedení listu sil ný
vliv. Nechtěl-li by pan dr. Herben těmto opráv-
něným požadavkům se podrobiti, nebo chtěl-li by
tak učiniti za podmínek, jimž by strana vyhověti
nemohla, aby list jeho přestal býti officiosním
orgánem české strany lidové.“ Tak se dr. J. Her-
ben z officiála a z offieiosa stal pouhým oficíren
v příkazností, vhodný ke službám v předníeh
strážích páně Duškových.
— K doplňovacím volbám do sboru obec
ních starších. Velká schůze voličů, konaná
v sobotu »u Němečků« ve Vyšehradské třídě,
byla svolána Klubem voličů novomě st-
ských a nikoli Novoměstským občanským klu-
bem, jak ve včerejším čísle omylem jest uve-
deno. — Na Starém městě pražském
uzavřen byl mezi Klubem občanským a staro-
českou Jednotou kompromis, dle kterého kandi-
dováni jsou v I. sboru pp. Lad. Čupr, továrník,
JUDr. Ant. Holubovský, advokát a Weiss Jan
kloboučník; v II. sboru pp.: Bubeníček Václ.
zlatník, Trnka Jan, maj. mlýnů a Zimek Ad.
obchodník; ve III. sboru pp. : JUDr. Jan Pod
lipný, advokát, Julius Zikan, obchodník a Em
Fatka, řezník a obchodník. — Pro druhý
sbor staroměstský vydali důvěrníci svobodomysl-
ných voličů protikompromissních svou kandi-
dátní listinu. Jsou na ni pp.: Hubert Duda
katecheta, MUDr. Frant. Janatka, lékař a JUD
Václ. Kopista, advokát.
doktor
Herben
Hera
Duškův
Němeček
Čupr
JUDr
Antonín
Weiss
Jan kloboučník
Bubeníček Václ
Trnka
Jan
Ada
Julius Zikan
em Fatka
Duda
MUDr
František
Janatka
Václ
Kopista
Vyšehradský třída
Holubovský
16
article
— Z Loun. (Pův. zpráva.) V uvážen
protizákonných poměrů na českém vysokém
učení Karlově v hlavním městě našeho králov-
ství a škod z nich vyplývajících pro kulturní
práva, potřeby a požadavky národa českého
jakož i v uvážení soustavného odstrkávánía
zanedbávání těchto našich českých kulturních
potřeb, požadavků a práv vládami vídeňskými
najmě vládou dnešní, projevuje zastupitelstvo
král. města Loun, stojící na kulturním programu
národní strany svobodomyslné svoje hluboké
rozhořčení nad nepřízní příslušných kruhů vlád-
ních k českému školství vysokému, na přímo
bezpříkladném zanedbávání nejnutnějších potřeb
tohoto školství, sehvaluje kroky učitelstva i po-
sluchačů těchže škol, podnikané za účelem
zjednání řádných, nutných, době dnešní vyho
vujících školských místností pro celou univer-
situ Karlo Ferdinandskou a činí návrh: necho
vláda jde v konání povinností tak důležitých
sama příkladem napřed.
— Kluby občanské. Staroměsts ký
občanský klub v Praze pořádá volební
členskou schůzi dnes v pondělí 26. října o 8. h
večerní v restauraci p. Jelínkově »u Šedivých«
na Perštýně. Na programu jest rozhovor o do
plňovacích volbách do sboru obecních staršíeh
král. hlavn. města Prahy a představení se kan
didátů pp. voličům.
Jelínkův
Louny
Praha
Perštýn
vysoký učený Karlov
Karla Ferdinandska
Staroměst ký občanský klub
17
article
— Osobní. Odborný přednosta v ministerstv
vyučování ryt. Stadler z Wolfersgrünu včera ráno
odjel z Prahy do Liberce. — Pan MUDr. Artur Ha
máček, lázeňský lékař v Janských Lázních, ordi-
nuje v zimní saisoně v Nervi na vlašské Rivieře, Via
del Pozzo 61.
— Promoce. Pan Ph.C. Jan Staníslav Štěr ba
magistr farmacie na Král. Vinohradech, rodem ze
Sezemic u Pardubic, byl dnes v pondělí 26. října
o 121/2 hod. polední na české universitě Karlo Ferdi
nandově v Praze na doktora filosofie veřejně povýšen.
— Úmrtí. Dne 24. t. m. zemřel v Praze ve věku
70 let pan Antonín Král, býv. prýmkář a obchodník.
Pohřben bude zejtra o 4. hodině odpolední z ko
stela u Františkánů na hřbitov olšanský.
— Dary. Obchodní gremium v Karlíně založilo
fond císaře a krále Franliška Josefa I. pro postavení
útulny pro schudlé členy, jich vdovy a sirotky. Ve
schůzi jednohlasně za čestného člena zvolen pan V
Zálka v Karlíně, který při té příležitosti fondu vě-
noval 200 K. — Ve prospěch veřejné knihovny a č
tárny v Nuslích daroval p. Th. dr. Ignác Rath, kate
chela, 10 K.
— Šedesáté narozaniny slaví dnes 26. října t.r
ředitel obecné a měšťanské školy u sv. Jakuba
Praze pan Mikuláš Benda. Všichni členové
sbotu učitelského u sv. Jakuba vzpomenuvše v pravdě
přátelského a kollegiálního jednání svého milého
ředitele, uspořádali v neděli 25. října na počest jeho
večírek v restauraci p. Brejšky. Šrdečná a opřímná
zábava potrvavší až do ukončení večírku byla obra-
zem úplné shody ve sboru panující, Slavnost zakon-
čena byla dnes ve škole, kde i žácí svému řediteli
učiteli povinný hold složili.
Stadler
Wolfersgrün
MUDr
Artur ha
Staníslav
Král
Ferdi
Th
doktor
Rath
Jakub Praga
Benda
Jakub vzpomenout
Brejšek
Praha
Liberec
Janský lázeň
vlašský Riviera
Sezemice
Pardubice
Olšanský
Karlín
Nusle
via del Pozzo 61
král Franliška Josef I
18
article
— XIV. sjezd delegátů Jednoty okresních nem -
venských pokladen v obvodu Úrazové pojišťovny děl-
nické pro král. české konal se včera v sále „U bíle
labutě“ na Poříčí a výsledek sjezdu byl tentokráte zrov-
na takový, jako léta předešlá. Po náležitém vycinkání
vládě a vládním orgánům byla schválena resoluce a
sjezd ukončen, aniž bylo zahájeno rokování o jedna-
cím pořadu sjezdu. — U předsednického stolu zasedí
president dr. Příbram, členové představenstva a vládní
zástupce místodržitelský rada Blíženec. Sjezdu zúčast-
nilo se 285 delegátů, zastupujících 138 pokladen. Ve-
selost vzbudil přípis pokladny v Poličce, která na
sjezd nevypravila delegáta proto, že zakoupila ohni-
vzdornou pokladnu. Po úvodních slovech předsedy
ujal se slova del. Čermák z Prahy a pravil: Na
každém sjezdu delegátů slibovány jsou opravy, ale
vláda praničeho nečiní buď ze zlomyslnosti anebo
ze slepoty. Demonstrace dělnictva musí se přenést na
ulici, pak to pomůže. Vytýká vládnímu zástupci, že
si projevené tužby nebere k srdci a slibuje, že lid
jednou bude na něm žádati zodpovědnost za tc. co
doktor
Čermák
Příbram
Praha
místodržitelský rada blíženec
19
article
tropí s pojišťováním. Co žádáme, není daleko tolik,
co se potřebuje na kanony. Dále stěžuje si řečník na
okresní hejtmany, že proti zaměstnavatelům postupují
s ohledy a proti dělníkům nikoli. Zmíňuje se o rozdli-
ném soudnictví v Praze, ve Št. Hradci a ve Vídni
vytýká, že se povolují závodní pokladny úplně zby-
tečné. Na ochranu dělnictva v oboru pojišťování ne-
děje se praničeho, pokladny jsou hrobem a nikoli
podporou dělnictva. Dále mluvil řečník o lékařích
berních úřadech, útočí na místodržitelství a předsta-
venstvo a prohlašuje, že sjezd nebude rokovati, aby
ministerskému předsedovi dokázal, že je reakcionál-
ským. Řečník navrhuje tuto resoluci: „ Sjezd dele-
gátů vyslovuje hluboké roztrpčení nad tím, že vláda
přese všechna usnesení sjezdová, po 13 roků se opa-
kující, přese všecky důrazné petice a resoluce inter-
essentů nejen praničeho nepodnikla na povznesení
trudného, téměř neudržitelného stavu hospodářského
většiny okresních nemocenských pokladen, nýbrž že
právě naopak tyto pokladny ještě soustavně poškozuje.
Praha
Hradec
Vídeň
20
article
chikanuje a ubíjí, sledujíe patrně ten cíl, učiniti exi-
stenci jich vůbec nemožnou. — 2. Sjezd protesluje
co nejrozhodněji proti výkladu zákona, pouze v Ra-
kousku možnému a to u úřadů politických i soud-
ních, že ti podvodní zaměstnavatelé, kteří zadržují
a pro sebe používají pojistné příspěvky nemocenské
dělnictvu ze mzdy srážené, jsou před zákonem bez-
trestnými čímž nepřímo dává se úřadní povolení k obl-
rání okresních nemocenských pokladen. — 3. Sjezd
delegátů protestuje energicky proti počínání si vládních
orgánů při zřizování a povolování nových nemocen-
ských pokladen společenstevních, závodních a registro-
vaných, jichž zřízení mívá z pravidla za účel poško-
zení okr. nemoc. pokladen a při jichž povolování ne-
rozhoduje její potřeba, nikoli zájem pojištěnců, nýbrž
protekce zakladatelů nové pokladny a nepřízeň polit-
úřadů k okresní nemoc. pokladně, v kterémžto ohledu
vyznamenává se zvláště zemský úřad politický, jenž
vysílá i zvláštní agenty na venek, aby při zřizování
nových registrovaných a závodních nemocenských po-
kladen působili a tak okresní nemocenské pokladny
poškozovati a ubíjeti pomohli. — 4. Sjezd denegátů
rozhořčeně protestuje proti libovůli místodržitelství
a minist. vnitra, s jakouž počínají si tyto instance.
21
article
když jedná se o to, uvaliti na nemocenskou pokladnu
placení nemocničních účtů i za takové osoby, kter
již před vstoupením do nemocnice pozbyly členství.
anebo placení drahých účtů za zcela bezůčelné po-
můcky therapeutické, na něž členové vůbec nároků
nemají. Jen proto, aby povinnost placení přesunula
byla s obcí a země na bedra živořících dělnických
nemocenských pokladen, dáván jest zákonu nemocen-
skému zcela nesprávný násilný výklad, opírající se
o „ledabylé“ dobrozdání nemocničního neb úřadního
lékaře. Při tom stěžují si delegáti zároveň na stále
neodůvodněné zvyšování sazeb nemocničních a na
bezohlednost, s jakou veřejné nemocnice a na prvém
místě c. k. všeobecná nemocnice pražská vůči nim
si počínají a reklamují pro nemocenskou pokladnu.
přidržované k ohromným obětem na veřejné nemoc-
nice, též přiměřený vliv na jejich správu. — 5. Ko-
nečně reklamuje sjezd znovu s veškerým důrazen
neodkladně již upravení a rozšíření pojišťování nemo-
cenského, dle návrhů, vypracovaných komisí, zvolenou
ko
22
article
VII. sjezdem delegátů okr. nemoc. pokladen z Čech
prohlašuje sjezd, že musili by delegáti z toho vyvoditi
další důsledky, kdyby i tato jejich důrazná upomínka
zůstala nepovšimnuta a kdyby nepřičinila se vláda
o brzké zjednání nápravy ve všech naznačených smě-
rech. — 6. Zároveň s úpravou a rozšířením nemo-
cenského pojišťování musí jíti ruku v ruce též rozší-
ření pojištění úrazového a savedení invalidního a sta-
rob. pojišť, kteréž obojí sjezd delegátů rovněž znovu
co nejdůtklivěji reklamuje. — 7. Pokud těmto životním
požadavkům okr. nem. pokladen alespoň v hlavních
rysech vyhověno nebude, nehodlají delegáti okr. nem
pokladen zúčastniti se prací sjezdových. — 8. Dále
protestují delegáti proti svévolnému počínání si přen
stavenstva Jednoty, kteréž místo a dle usnesení loh-
ského sjezdu změnilo stanovy Jednoty a předepsalc
příspěvek od r. 1894 5% ze skutečného přírostku
jmění příslušných nemoc. pokladen, staví se proti vůli
pokladen a svými pokoutními podáními a námitkam
k politickým úřadům způsobuje nepříznivá pro nemoc
pokladny rozhodnutí, aby se pak nemužně za tato
rozhodnutí schovávalo. Sjezd důrazně žádá představen-
stvo, aby provedlo loňská usnesení sjezdu. Zároveň
nechť se představenstvo postará o řádnou kontrolu
nem. pokladen ustanovením způsobilých kontrolorův
a nechť upraví služební poměr relaxatora. — Doku
vše to se nestane, považuje sjezd zbytečným, vcházet
Čechy
23
article
v jednání o předloženém programu sjezdovém, nýbrž
usnáší se na přechodu k jednacímu pořadu a na před-
časném ukončení tohoto XIV. sjezdu delegátů.“ (Sou-
hlas.) — Vládní zástupce místodrž. rada Blížene
slíbil, že o všech pronesených stescích podá vlád
obšírnou zprávu a podotkl, že loni a letos bylo po-
voleno zřízení jen těch závodních pokladen, ktere
všem zákonitým předpisům vyhověly. — Na to obšír-
nou řečí odůvodňoval resoluci německý delegát Se-
liger z Teplic. Po delší debatě byla resoluce schvá-
lena a sjezd ukončen.
— Spisovatel Jan Havlasa nám píše: Vážená
redakce! Z dopisu z domova zaslaného dověděl jsem
se dnes, že k amné a přehnané zprávy z pešťských
denníků dostaly se do českých časopisů, ač nevím
v jakém rozsahu a v jakém smyslu. Aby se věc vy-
jasnila, prosím, abyste uveřejnili krátký tento popis
mojí nehody. Dne 7. t. m. vyšel jsem si do hor, jak
činím občas už skoro čtvrt roku, co jsem v Tatrách,
a přenocoval jsem v pusté chýši v dolině nefcerské,
nejkrásnější a nejméně známé z celých Tater. Příštího
dne po 3. hodině odpolední šel jsem procházkou
v lehkém kabátku, bez svrchníku a bez klobouku
chodníčkem, jenž turistům jest neznám a o němž
věděl jsem, že jest nebezpečný nastavenými železy
na medvědy, jichž pod Kriváněm jest stále velmi
mnoho. Nešťastnou náhodou medvěd tu noc před
oním dnem strhl jeden z drátů, jež označovaly pro
všechen případ, že v těch místech někde pod zem
na cestičce nastaveno jest železo. Dříve než mohl
jsem si, jda v myšlénkách, všimnouti druhého drátu,
jenž byl přepjat mezi dvěma stromy ve výšce za
železem, šlápl jsem už na zemi, kterou zasypána
jest pasť tak, že ani medvěd ani rys jí neznamenají
Havlasa
Teplice
Tatry
Kriváň
24
article
Železo sklaplo a zachytivši mi pravou nohu na ho-
leni pod kolenem, vyhodilo mne do výšky. Rychle
vecpal jsem mezi péra a mezi zuby kameny a dřeva,
aby mi železa nerozdrtila kosti a zuby neproťaly
nohu úplně. Pak vyhrabal jsem přes 60 kg těžké
železo ze země a ohledal jsem je, ač sehnouti jsem
se mohl jen s obavou, že padnu do propasti, otvíra-
jící se těsně pode mnou. Postavení mé bylo
tím beznadějnější, že místa ona jsou úplně od
lehlá a bylo jisto, že horár k železům nepůjde
dříve, než asi za čtyři dny. Železo pak bylo
soustavy nejsilnější, tak že nelze ho vůbec ničím
jiným a žádnou silou uzavřít, než šroubem — po
kterém nebylo nikde ani potuchy. Nevěda si jině
rady, chtěl jsem si nejprve uřezat kapesním nožíkem
lýtko, ale po paterém zasažení nožíku do masa po-
znal jsem, že prozatím není to možná pro tupost
nože a pro hluboko do nohy zaražené zuby. Po-
slední naději vložil jsem do své valašky. Vyrubal
jsem s hroznými bolestmi v noze v nepřirozené po-
sici za sebou kořeny limby a vytrbal ze stráně
tvořící druhou stranu chodníčku, pět ohromných
balvanů, jež společně s půdou a s kořeny tvořily
skoro nepohnutelnou na pohled massu. Když jsem
vysekal kořeny, vyvalil balvany a po zkoušce, nešlo-li
by některé z postranních per jimi stlačit, svrhl je
s cesty po srázu dolů — byla už noc a nemohl jsem
tedy vidět, leží-li někde ve strání v místech mnou
odhalených šroub. V noci uhodíl veliký mráza
kg
25
article
Kriváň zapadl sněbem. Rány stále krvácející zastydly
a začalo mi trhat nohou i lomcovat celým tělem.
takže jsem myslil už, že mám otravu krve a nepo-
čítal už na zachránění. O duševním stavu až v psycho-
logické povídce, kterou o svém případě napíšu
pozdějí. Prozatím jen podotýkám, že po druhé hodině
v neci v záhybu cesty objevil se na pět kroků ode
mne medvěd, jak přesvědčil se korár Kabzan ze stop
Spatřiv mne ve světle měsíčním, seskočil, jak příro-
zeno, se stráně a zmizel v kosodřevině. Ráno jsem
uviděl šroub, avšak byl tak daleko, že jsem ho
ničím nemohl dosáhnout. To byla muka největšío
vidět spásu a nemoci k ní, být přikovánu řetězy
k jednomu místu a cítit, že co nejdříve nadejde
chvíle, kdy vysílen klesnu, zlomím nohu a slítnu se
srázu. Konečně po dvaceti hodinách po 11. dopolední
v pátek padl můj zrak na drát. Strhl jsem jej dolů s ve-
likou námahou, zrobil několik metrů dlouhou udici a
šroub si přitáhl. O chvíli později klesl jsem vysílen
k zemi — ale svobeden. Obvázal jsem rány a po
čtyřech vlekl se skoro tři hodiny zpět k oné pusté
chýši, kde jsem si vymyl rány v potoce, pak vlezl
zpět do stavení, ulehl a upadl ve dleuhý sedmnácti-
hodinný spánek, přerušený jen jedním vymytím ran
Před tím vypil jsem trochu mléka a potom snědl
zbylé jedno vejce. Chleba jsem nemohl kousati. A před
dvanáctou polední v sobotu po čtyřech vydal jsem
se v dešti na cestu zpět do Podbanska, hladový
už bolestmi vysílený. Lezl jsem s nesmírnou ná-
mahou ten den, noc a celý příští den bez zastávky
a jako hlemýžď, poněvadž, jak jsem se chtěl zarazit
šly na mne mdloby a vísie. O páté k večeru nalen
mne tak se plazícího a dosud úplně při jasných
smyslech po čtyřdenní trýzni korár Kalzan. Běže
pro vůz a toho večera ležel jsem už zase »dema«.
Kabzan
26
article
Nazejtří přijel lékař z Hrádku. Jak dostaly se zpráv
o mé nehodě na veřejnost, ač ani já, ani korár jsme
si toho nepřáli, dosud nevím. Že ihned se přejinačily
a zveličily, rozumí se same sebou. Ani jedna ze tři
ran od vbodnutých zubů na štěstí nepoškodila kosť,
ač rány byly strašné. Nyní jest už dobře. Právě dnes
poprvé jsem nastoupil na nohu a myslím, že z
čtrnáci dní už vstanu. Preto zprávám, že budou mi
amputovány obě nohy, lze se jen usmáti. Dle lékaře
snesl jsem více, než bylo v síle lidské. Preto nechci
aby klamnými zprávami se z té věci učinilo něc
decela jiného, a vypsal jsem vše snad důkladněji.
než celá ta maličkost zasluhovala. Srdečně Vás po-
zdravuji. Váš Jan Havlasa. Podbansko, dne
23. října 1903.
— Udělení milosti vražednicím. (Telef. zpráva
z Brna.) Císař udělil Anně Vašíčkové a Marii Blaž-
kové, odsouzeným pro vraždu k smrti provazem
milost. Oběma byl trest smrti změněn v 18letý těžký
žalář.
— Po ukončené schůzi. V Typografické besedě
ve Šmečkách včera odpoledne konala se schůze učňů.
svolaná organisací soc. demokratickou. Jednalo seo
pokračovacím školství a o tom, že se nedopřává
učňům organisace. Po ukončení schůze o 1/25. hod.
odpol. táhlo asi 200 řemeslnických adeptů po Václav-
ském náměstí Na příkop, cestou neustále pokřikujíce
a u Prašné brány byli policií rozebnáni.
— Zatýkání žebráků. V minulém týdnu bylo
v pražském policejním obvodu zatčeno 58 osob pro
žebrotu.
— Srážka na elektrické dráze. Královskou třídou
v Libní jel včera dopoledne mlékař Antonín Sinecký
z Král. Vinohradů č. 1023 tak neopatrně se svým
mlékařským vozem, že před hostincem »U města Štras
burgu« srazil se s motorovým vozem Křižikovy ele-
ktrické dráhy č. 13. Při srážce byl mlékařský vů-
značně poškozen.
Havlasa
Vašíčková
Blaž
Václav
Sinecká
Král
Brno
Libeň
Křižikův
27
article
— Nebezpečí ohně vzniklo včera večer v dílně
truhláře p. Josefa Vernera v Blanické ulici čís. 1 na
Král. Vinohradech. Od uhlí, z kamen vypadlého, se
vzňaly hoblovačky, oheň byl však náhodou v brzku
zpozorován a uhašen
— Člověk, který měl mnoho smůly. Kočí Josei
Adam, zaměstnaný u firmy bratří Wurmnové v Libní.
byl včera dopraven k trestnímu soudu do vazby proto
že téže firmě odcizil z nádvoří domu č. 207 v Libni
12 sudů se smůlou v ceně 260 korun a rozprodával
smůlu obuvníkům.
— Muž, žena a syn. Slévač Matěj Klouda včera
odpoledne přišel v podnapilém stavu domů do č. 512
v Zižkově a když mu žena vytýkala obžerství, zbil
ji Klouda. Syn, 17letý Eduard, ujal se matky a byl
za to od otce sklenicí udeřen do levé ruky tak značně
že mu bylo nutno opatřit lékařskou pomoc.
— Zdravý muž s obvázanou rukou. Frant. Šleho-
ver, 33letý číšník z NuslI č. 87, připadl na zvláštn
myšlénku, jak by vzbudil milosrdenství obecenstva.
Obvázal si levou ruku do šátku tak, jakoby ji měl
na čtyřech místech přeraženou a postavil se do vchodu
u Emauzského kláštera na hoř. Novém městě. Každému
kdo do vrat či ze vrat šel, obvázanou ruku k obličeji
strkal a o milodary prosil. Žebrání provozoval tak do-
těrně, že vzbudil nelibost u obecenstva, které žádalo
policistu o zakročení. Strážník vyzval žebráka, aby
s ním šel na strážnici, ale tu se s ním dal domnělý
zraněný do tuhého zápasu. Vzpíral se zatčení, nadával
policistovi a pak mu vytal políček. Teprve za výdat-
nější pomoci byl Šlehover přemožen a do separace
odveden. Žebrák, který má ruku úplně zdravou, tímto
hlučným výstupem způsobil značné shromáždění obe-
censtva.
— Záhadný „kat“ byl vypátrán. Prapodivné dobro-
družství zažil v noci na 23. října 64letý zahradník
Ant. Jalovec ze St. Libně č. 43. Jalovec ubíral se z
Verner
Král
Kočí Josei
Kloud
Eduard
František
Antonín
Jalovec
Blanická ulice
Libeň
Žebrák
St . Libeň
Wurmnová
28
article
„Generálky“ v Dejvicích po Červeném vrchu k Libn
„Generálky“ v Dejvicích po Červeném vrchu k Libn
spolu se zedníkem Janem Hockem. Na pusté cestě
najednou zastavil je neznámý muž. „Já jsem kat!“
zvolal neznámý a šermoval oběma pozdním chodcům
silnou holí nad hlavami. Zedník Hock myslil, že si
nemusí dělat známost s každým katem a vytratil se
z jeviště, aniž se díval, jaké bude „katovo poslední
dílo“. Domnělý kat vyzval zahradníka Jalovce:
„Klekni a modli se, nebo tě uškrtím!“ Jalovec věděl,
že s katem nejsou žádné špásy a proto klekl a mo-
dlil se. Sotva že vstal, kat podruhé mu nařizoval, aby
klekl a modlil se. Když se lo slalo, provedl tuto pro-
ceduru „kat“ ještě po třetí, načež holí Jalovce udeřil
do hlavy, až ho omráčil. Když se Jalovec vzpama-
toval, byl kat už pryč a zároveň poznal přepadený,
že mu z kapsy zmizel nožík a na hotovosti 1 K 60 h.
Včera byl tento „ka!“ vypátrán a sice v osobě 33letého
soustružníka Josefa Černocha v Dejvicích č. 63 bydlí-
cího. Černoch byl předveden na komisařství v Bubenči
a komisařem p. Knahlem podroben výslechu. Udal, že
měl tak notnou opičku, že se na nic jiného nepamatuje,
než že někoho udeřil holí. Popřel, že napadenému něco
odcizil. Trestní řízení proti Černochovi bylo zavedeno.
Hocek
Hock
Jalovec
Černoch
Dejvice
Bubeneč
29
article
Noční zlomyslnost a její následky. Královskou
ulicí na Malé straně včera před třetí hodinou v noci
ubírala se společnost podnapilých mladíků, kteří hluk
a povyk tropili a obyvatele okolních domů ze spánku
probouzeli. U domu čp. 620—III. tito hluční poutníci
se zastavili a ze zlomyslnosti odtrhli se zdi reklamní
tabuli instalatéra Gustava Zinnerta. Odtrhávání tabule
způsobilo tak značný lomoz, že byla tím upozorněna
hlídka policejní na onu nepřístojnost. Z celé společ-
nosti, která při spatření policistů se rozprchla, zůstal
na místě pouze 19letý krejdovský pomocník Joset
Messner z Břevnova č. 128, jejž hlídka zatkla. Ale
Messner dobrovolně nechtěl nastoupit cestu na
strážnici. Vzpouzel se a při vzájemné tahanici
Messner upadl i s policistou. Tento utrpěl dvě rány
v obličeji. Potom byl Messner přemožen a do sepa-
race odveden.
Zinnert
Joset Messner
Messner
Břevnov
30
article
— Ve sklepě na jablkách. Ve sklepě domu čp.
647—I. v Jakubské ulici na Starém městě obchodnice
s ovocem pí. Antonie Kotlandová má uloženo velké
množství ovoce, zejmena jablek. Té okolnosti, že sklep
nebyl dostatečně střežen, použila dvojice zlodějůa
sice 17letý dělník Jan Javůrek a 19letý krejčovský po-
mocník Václav Stieber. Oba vloudili se po třikráte
do sklepa a odcizili celkem 4 metr. centy ja blek v ceně
154 K, jež za levný peníz jistému hostinskému pro-
dali. Oba zloději byli vypátráni a včera k trestnímu
soudu do vazby odvedeni
— Omylem rozbil tabuli. Slévač Josef Sára.
26 let starý a v Palackého třídě č. 50 v Karlíně by-
dlící, po sobotní výplatě zavílal do hostince »u města
Rokycan« v Karlíně a pobyl tam až do 1 hod.
noci. V tuto pozdní chvíli, když už chtěl jit domů,v
průjezdě hostince omylem rukou rozbil tabuli ve
skleněných dveřích a značně na pravé ruce se
poranil. Policejní hlídka odvedla zraněného na stráž-
nici a odtud byl dopraven do všeobecné nemocnice,
poněvadž zranění střepinami bylo velmi hluboké.
— Pokus vraždy na vojenském ovičišti v Dejvi-
cích. Opět tragická historie milostného poměru. Sta-
čilo by o ní jen několik slov: milenec žárlil na mi-
lenku a postřelil ji z revolveru, sám pak uprchl. Tento
hrdinský kousek provedl 21letý dělník František
Vlček, v Šárce č. 87 bydlící, a vražedný útok spá-
chal na 16leté dělnici Anně Veselých ze Šárky č. 50.
Vlček byl v sobotu stížen nějakou krvelačnou touhou,
ale ve střílení, bohudíky, neučinil pražádný pokrok.
Kotlandová
Javůrek
Stieber
Josef Sára
Vlček
Anna
Jakubský ulice
Palacký
Karlín
Rokycany
Dejv
Šárka
31
article
Domněnka, že pět ran z revolveru proti sobě vypálil
a že se usmrtil, do včerejšího večera nebyla potvrzena,
neboť mrtvola žárlivého milence nebyla k nalezení
O vražedném útoku, Vlčkem provedeném, byly v noci
na včerejšek vyšetřeny tyto podrobnosti: V tiská rně
firmy A. Haase v Anenském dvoře na Starém městě
zaměstnaná nakladačka 16letá Anna Veselá, dcera
vdovy po dělníku, měla milostný poměr s 21letým
dělníkem Fr. Vlčkem. Poznali se na cestě, kterou
kuždodenně z Prahy podnikali domů, do Šárky. V so-
botu po 7. hod. večer Vlček čekal na milenku u Kar-
lova mostu a když přišla, nastoupili cestu přes Malou
stranu a Bruskou na dejvické vojenské cvičiště. Ne-
daleko Zavadilky Vlček z nenadání vytáhl z kapsy
revolver, namířil milence své do obličeje a vypálil
ránu. Střela zasáhla Veselou do levé tváře a zůstala
vězeti v kosti nosní. Dívka dala se na útěk a bez
přestání uháněla domů, kde leknutím a bolestí klesla
na podlahu. Veselá slyšela na útěku ještě dva vý-
střely. Zda je Vlček vypálil za prchající dívkou anebo
proti sobě, není zjištěno a snad to poví Vlček, až
bude živ a zdráv nalezen. V obci zpráva o vražedněm
útoku ovšem velmi rychle se roznesla a mnoho sousedů
a sousedek před domem, kde vdova Veselá bydlí, se
shromáždilo. Dva poslové pak vypravení do Bubenče;
jeden na komisařství a druhý pro lékaře. Po 10. hod.
v noci přijel komisař p Knahl a lékař p. dr. Strnad.
Vlček
A Haas
Veselá
Bruská
doktor
Strnad
Francie
Praha
Šárek
Kara
Zavadilka
Bubeneč
32
article
Tento po ohledání zraněné prohlásil, že rána jest sice
těžká a způsobí dívce ještě mnoho bolestí, život její
však neohrožuje. Když lékař poskytl divce první po-
moci, vyslýchal ji komisař p. Knahl o podrobnostech
vražeddného útoku. Veselá vyprávěla, že Vlček v po-
slední době byl na ni velice žárlivým, ač k tomu neměl
pražádného důvodu. Po výslechu byla dívka odvezena
do pražské všeobecné nemocnice. Byla už půlnoc, když
komisař p. Knahl se zřízenci policejními v okolí místa
vražedného útoku zahájil pátrání. S lucernami byla
prohlédána značná část dejvického vojenského cvičiště,
ale Vlček nebyl k nalezení. Hledání prodloužilo se
značně, když pojednou zastřeskla střelná rána. Zda
ji vypálil Vlček anebo někdo jiný, zůstalo rovněž
záhadou. Včera ráno, po rozednění, hledání začalo
znova, ale opět bez výsledku. Vlček nebyl nalezen ani
živý ani mrtvý. Veškerá komisařství a strážnice ještě
v noci byla o případu vyrozuměna, aby hledala zmi-
zelého pachatele vražedného útoku. — Důvody vra-
žedného útoku Vlčkova jsou naprosto nepochopitelné.
Vlček
Vlčkův
všeobecný nemocnice
33
article
Poraněná dívka včera ve všeobecné nemocnici vyprá-
věla, že matka její o milostném poměru věděla a že
Vlčkovi žádné překážky nečinila, Mladík si také nikdy
malce nestěžoval na chování se milenky a tato mu
k nespokojenosti žádné příčiny nedávala. V sobotu na
cestě z Prahy k domovu mluvili o věcech všednícha
Vlček se nezmínil o své nespokojenosti. Pojednou dívku
objal a pravil: „Aninko, dej mi hubičku.“ Dívka od-
pověděla: „I dej mi pokoj, já bych už byla nejraději
doma!“ Potom vytáhl Vlček revolver a střelil na divku,
která si rychle přehodila šaty pres hlavu a utíkala
domů. Na cestě několikrát upadla a když přišla domů,
cmdlela. — Pátrání po Vlčkovi bylo dosud bezvýsledné.
Byly prohledány veškeré taneční místnosti a hostince,
ale Vlček nenalezen. Také domů doposud se nevrátil.
Nedaleko místa činu, kde dívku postřelil, byla nale-
zena kaluž krve a z toho se soudí, že Vlček způsobil
si těžké zranění.
— Šílená žena v kostele. Velký rozruch povslal
včera v kostele sv. Ludmily na Král. Vinohradech mezi
pobožnými ňásledkem zprávy, že v kostele se nalézá
šílená žena. Zpráva přešla z kostela ven a za chvíli
byla doplněna romantickými podrobnostmi. Vyprávělo
se, že nešťastná dívka, opuštěna byvši milencem,
zšílela a přišla do kostela zmařiti oddavky nevěrníka.
Toť se rozumí, že na těchto pověstech nebylo zbla
pravdy, už proto ne, že šílenou nebyla nešťastná, mi-
lencem opuštěná dívka, nýbrž přes sedmdesát roků
věku svého čítající stařena. Jmenuje se Karolina Chlád-
ková, je vdovou po lesníku a bydlí v Žižkově v č. 889.
Vlček
svatý . Ludmila
Král
Chlád
Praha
Vinohrady
Žižkov
34
article
Včera dopoledne stařena, na mysli chorá, přišla do
vinohradského kostela sv. Ludmily a výstředním po-
čínáním vzbudila pozornost četného obecenstva. Potom
odebrala se do presbytáře, představila se jako „ca-
revna, větší a mocnější všech panovníků světa“. Žá-
dala, aby jí půjčili krucifix a dvě svíce, poněvadž
chce složiti přísahu věrnosti českému národu. Přítomní
bned rozpoznali, že nebohá stařena zšílela a proto po-
slali pro pomoc na vinohradské policejní komisařství.
Mezitím stařena tvrdila: „Jsem bohem vyslána, abych
zachránila český národ. Poslala jsem už žádost císaři,
aby se dal korunovati za krále českého a vy, svatý
muži, posadite mu korunu na hlavu.“ Za chvíli do-
stavil se z komisařství mladý sice ale zavalitý po-
licejní úřadník. Šílená stařena zvolala: „To je státní
úřadník? Jak se opovažujete být tak vypasený?“ N
už mu vlepila dva notné políčky. Poněvadž šílená
nechtěla dobrovolně z presbytáře odejíti, vynesli ji
dva policisté a vsadili před kostelem do drožky. Tam
shromáždilo se mnoho obecnstva, takže drožka sotva
mohla projeti. Zástup následoval drožku až ke komi-
sařství a počet zvědavců ovšem neustále rostl. Na-
jednou pozornost zvědavců byla od šílené odvrácena
na — veverku, která komusi uprchla. Všichni utíkali
za veverkou, nenalézající nikde záchrany. Až u jednoho
okna zpozorovala koště, po němž ihned vylezla do
ckna a v přízemním bytě se ukryla. Mezitím léka
na strážnici šílenou ohledal a dal ji odvézti do ústavu
choromyslných. Když se zástup zvědavců od veverčího
svatý . Ludmila