ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 63f18d00-8f3b-11dd-8e9f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 84, person 116, work 3, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
21. dubna 1913. číslo 108.
4 article
jen to, co by se nám chtělo. (Výborně Potlesk.) Ovšem rozumi se samo sebou, že konečná vý slednice závisí hlavně od vlastní síly, od překonán odporu, ale k tomu však nevede cesta přímá, cesta hlavou skrze zeď, nýbrž trpělivá cesta pozvolne práce, počítající s poměry, která jest méně lákavá a méně vábivá, ale která ochraňuje náro před velkým zklamáním a před škoda- mi, které se těžko dají nahraditi (Vý- borněl) To jest, myslím to, co víže vás a nás, a poton mad ještě něco. Svým sociálním složením, neří- tám to dnes jako přednost naší strany, zrovna na »pak, ale rozěleněním našeho politického života je již tak stalo, že jsme skutečně zástupci hlavně středních vrstev, ačkoli upřímně a srdečně vítáme ve svém kruhu zástupce všech vrstev sociálních. a poctivě se chceme o ně starati, tož přece při roz- voji našich sociálních poměrů jest přirozeno, ž jsme stranou převážně středních stavů, a, o tom není nejmenší pochybnosti, stranou, ve které převáž- ně je seskupena politická intelligence. Proto je také docela přírozeno — a zrovna naše vrstvy musí žá- dati při volbách — že naše strana, i kdyby měla méně poslanců — aspoň má méně poslanců, než by jí patřilo — přece bude jen hlavně zastoupena nejen politickými, ale také odbornými pracovníky a zrovna ti jsou tak potřebni ke všem těm velkým úkolům práce hospodářské a práce technické, o kte- ré jsem zde mluvil. (Výborně!) A proto myslím, že i pro toto vnitřní ústrojí naší strany jest docela při- rozeno, že vy čeští technikové, máte jisté příčiny abyste hleděli využitkovati pro své potřeby, které jsou nejen potřebami vašimi, nýbrž i potřebami ce- lého národa, řekl bych, nakupené síly, práce a in telektu, který jest v naší straně. (Výborně! Po- tlesk.)
5 article
A nyní dovolte, abych řekl ještě několik slov o otázce, která mně zrovna v této době se zdá být velmi důležitou. Když v posledních letech činil jsme všechny možné pokusy o to, abychom dosáhli vnitřní jednoty mezi slovanskými ná- rody, mluvil jsem o tom, že musí nás spojiti nejen ona vnitřní jednota ideálního snažení, nýbrž že jest potřebí, aby Slovanstvo uvědomilo si také, že má jisté společné hospodářské zájmy, a že jest potřebí aby bylo svázáno hospodářsky. A tu vždy, velectění pánové, od největších do nejmenších národů slovan- ských všichní obraceli se k nám jako na náro technický a hospodářsky vlastně nejvyspělejší mezi národy slovanskými, a přisuzována nám byla vždy. cky úloha, zrovna v těchto věcech hráti roli vůdčí Není nejmenší pochybnosti, že v této příčině byl velmi mnohé zklamání, což ani jinak nemůže býti a sice proto, poněvadž jednak, přiznám se, násled- kem všech zklamání, které jsme měli ve slovan- ských otázkách, vlastně nechtěli jsme do organi- sace, která by byla vyžadovala větší jednotu a ne větší rozrůzněnost, jak jsme viděli, ale na druhé straně snad byla také ještě jiná příčina, a to byla ta, že neměli jsme, řekl bych, také vnějšího po- pudu k celé této akci.
6 article
Nyní tím, co se stalo na Balkáně, se věci hodně změnily. Ale zrovna v této příčině bych já varoval přede všemi ukvapenými nadějemi a přede vším co by nám mohlo přiněsti jenom úžasné zklamání Jestli si myslíme, velectění pánové, že můžeme pro stě do balkánských zemí anebo do jiných slovan ských zemí odpraviti všechno to, co u nás nenajde místa, co jest nepotřebné anebo méně schopné, tal- se strašně mýlíme, z toho může býti jen veliké zkla mání. (Výborněl) Zrovna naopak. Jest-li máme býti pionýry tech- nické slovanské práce, pak musí to býti podnikav lidé, kteři dovedou býti samostatnými, celými schopnými a kteší dovedou se v těžkých okolnostech uplatniti, kteří neztrácejí hlavu a neztrácejí hned celou rozvahu a rovnováhu, když něco jde proti nim (Výborně!) Máme-li býti pionýry slovanské techni- cké práce, musíme k této práci posílati lidí silné a ne lidi slabé, které sami doma nemůžeme potře- bovati. (Výborně!) To jest věc, která musí být první základnou veškerého našeho toužení po uplat- nění se ve slovanských zemích. (Výborně!) A myslím, když tak budeme postupovati, že bude možno, abychom skutečně úspěšně postupo- vali, neboť o tom nemůže býti nejmenší pochyb- nosti, že vlastně musíme věděti, co to znamená technická práce a práce kapitálu. Takový odstra- šující příklad, jaký si dovedeme představiti, co znamená cizí technická práce a cizí kapilál, máme na Ostravsku. (Výborně! Potlesk.) Co se na
Balkán Ostravsko
7 article
Ostravsku děje, z toho musí se učiti všichni Slo- vané, co znamená ponechati si v ruce technicko- průmyslovou práci a práci kapitálu. My musíme ukázatí, že nechceme něco, co by bylo jenom vý- ronem největšího egoismu, naopak, že jest to v zájmu Slovanstva, jestli chceme, aby se uplatnila naše česká práce. Nebuďme však v tom příliš ha- zardními, poněvadž jsme viděli, co to znamená plýtvati kapitálem. (Výborně!) Ale pokud může- me ukázati, co to znamená česká práce a český kapitál, pak musíme žádati, aby ostatní Slované neohlíželi se na prospěch náš, nýbrž na prospěch svůj. Slovanstva, aby takovým způsobem zabrá- nili onomu nutnému přílivu práce a kapitálu ze- jména z Německa, který nikdy nejde, aby oplodníl cizí půdu, kterému jde jen o to, by si tu půdu přívlastnil. (Výborně! Výborně! Potlesk.) První podminkou zdaru naší práce mezi Slo- vany jest, aby si Slované uvědomili, že lidé, kteř k nim jdou, nejsou o nic horší, nýbrž že vyrovnají se aspoň těm cizím; jinak tam nemají co dělati. S idealismem Slovanství nemůže technická práce so dělati, ta musí býti důsledná. Nebudu o tom dále mluviti. To nesmí býti věcí jednotlivce. Tady nesmí býti jednotlivci, kteří by posazovali na mí- sta toho nebo onoho, nýbrž pevná organisace, kte- rá má zodpovědnost a která věc zná, která nedo- poručuje jednoho tam a druhého onam bez roz- vahy, nýbrž která má skutečně vysoké cíle, a tyto cíle musí býti čestné uplatnění české práce ve Slovanstvu. (Výborně! Potlesk.)
Slovan Ostravsko Německo St
8 article
To bych prosil, aby odbor vzal si za úkol, aby v tom šel ruku v ruce s našimi nejpovolaněj- šími korporacemi: to jsou naše obchodní a živno- stenské komory, a pokud se bude jednati o země- dělskou práci, s naší nejvyšší instancí zemědělskou radou. Tak musíme organisovati svou práci zrovna jako v otázkách průmyslových a jiných odvětvích, abychom skutečně vykonali svůj velký úkol ve Slovanstvu, který máme. (Výborněl Potlesk.) Ještě jednou opakuji: Ten úkol není jen ten, abychom ve slovanských zemích vydělali jen pe- níze a odvedli tam přebytečné své síly. My nemů- žeme sice tam jíti jako technikové, průmyslníci podnikatelé, abychom nepracovali s užitkem, to jest všechno oprávněno, ale nesmíme tam jíti je- nom za probpěchem, jenom za užitkem, nýbrž mu- síme věděti, že vykonáváme velké po- siání ve slovanském světě tím, že, po- kud jestto v našich skromných si- lách, přičiňujeme se k tomu, abychom pomohli ve slovanském světě obraně slovanské práce proti práci cizí. (Vý- borně! Potlesk.) To jsou věci, které jsem chtěl říci, a dovolte abych končil prosbou. Odpusťte mně, že to vždy. cky opakuji, ale musím to opakovati také vám Jsem fanatik vlastní síly. A musím vám říci, ž nic mne tak netrápí v našem veřejném životě, ja- ko to, že tolik lidí, kteří by mohli státi na vlast- ních nohách, nemají jiné touhy, než někomu slou- žiti. To jest strašná věc. Přeji si proto, aby me vámi, mezi našimi techniky, kteří jsou k tomu pří- mo stvoření, aby znali a chtěli samostatnou prá- ci, aby mezi vámi byl ten sklon k vlastn práci, k vlastní síle, k vlastnímu pod- nikání, abyste byli svými lidmi a ne- musili sloužiti někomu jinému. (Výborně
9 article
Potleskí) A proto si přeji, aby váš odbor pracoval k tomuto osamostatnění našeho techni- ekého dorostu, k vychování jcho k sa- mostatné prácí a k samostatnému podnikání (Výborně!), poněvadž jenom v tom jest síla národa, nejenom v tom, když budeme mí- ti spoustu úřadníků, což jest ovšem také důleži- tou, vážnou věcí pro celý národ. My musíme ovšem toužiti po tom, aby v našich úřadech byl hlavně naši lidé, sebevědomí a uvědomělí, kteř- by tam skutečně nebyli jenom proto, aby vykoná- vali své úkoly úřadní, nýbrž proto, aby tam há- jili všechen prospěch našeho náro- da, kulturní i hospodářský, které za- sluhují, aby byly hájeny. (Výborněl) Ale v tom nemůžeme hledati svůj cíl. My musíme věděti, že síla národa hlavně spočívá silných, samostatných, podnikavých individuich. (Výborně! Potlesk.) To bych si přál, velectění pánové, abyste k tomu hlavně pra- covali. Ovšem naší povinností jako politické stra- ny jest, abychom se starali, aby hospodářské po- měry, pokud ony mohou býti regulovány, byly podporovány se strany státu, se strany země, ve- řejných korporací, aby hospodářský život, poku možno, zkvétal a byl pokud možno samostatný, to jest naší povinností. (Výborněl A když spojíme tyto úkoly v jedné straně v společné práci, pak, velectění pánové, doufám, že dospějeme toho, čeho dosáhnouti musíme, chce- me-li zachovatí svůj význam jednak v této říši, na druhé straně také v celém Slovanstvu, že do- sáhneme toho, že skutečně naše království bude bohaté nejen svými přírodními silami, nýbrž ž bude bohaté a první i svou systematickou techni- ckou prací, která dovede těchto sil využíti ke bla- hu a rozkvětu tohoto království. (Všeobecný po- tlesk a pochvala.) (Dokončení.)
10 title
Politický přehled.
11 article Země české.
Země české. Sepjatýma rukama... „Vyrovnání“ anebo „Předehra nepoliti- ckého člověka“, tak znějí tituly včerejšího feuilletonu „N. Fr. Presse“, pochodicího od pana Hanse Müllera a obsah jest causeristi- cká kritika vyrovnacího jednání v Čechách s pathetickým zakončením, jak sám autor dí Když totiž dospěl až k heslu zemského ban- krotu, píše, že pociťuje jej jako tělesnou hanbu a řka o sobě, že jest člověkem bez úřadu snad i bez mínění, neostýchá se nebezpečí že se mu dostane výsměchu i předstu- puje před české majitele moci (l ) a zapřísahá je, aby se v poslední chvíli uká- zali tak spravedlivými, tak prozíravými, jako velicí mužové velikého národa vždy rozhodujících okamžicích. „Sepjatýma ru- kama“ — slovo toto třeba prý pathetické.
Müller Čechy
12 article
přece jest správným — prosí muže českého (des böhmischen!) národa a oslovuje je kom- patrioty a přátely dlouhou apostrofou, znějíci tak, jako kdyby nikoli německá ruka seděla na českém hrdle, ale jako kdyby česká pěst rdousila Němce v Čechách. Němci prý ne- chtějí nic nespravedlivého, nechtějí prý dů- stojnost českého národa, jehož si váží, i oče- kávají, že Němcům splatí stejnou mincí. Volá k Čechům: Ctěte svaté právo menšin (slyšíte to, české menšiny, zvláště vídeňské?!), bez něhož žádná rodina (podle Rauchberga 75 českých rodin do uzavřeného území nastěho- vaných propadlo až dosud germanisacil), žád- né shromáždění, žádná obec, žádný parlamení nemůže v míru obstáti. Plamenně a nadšeně mluví k českým mužům pan Hans Müller. nechť prý se Češi povznesou nad tíseň sta- rých předsudků a s pohledem na celek necht plácnou v ruku německou, k míru jim nabí- zenou. Slibuje za Němce, jak prý budou hod- ni, vymlouvá Čechům osudné slovo říšsko-ně- meckého kancléře o germánsko-slovanském protikladu, Němci v Čechách chtějí vtěliti první v pravdu slovo o germánsko-slovanském souručenství, chtějí prý užaslému světu dáti příklad, na cimbuří společné vlasti rozžeh- nouti ještě jednou oheň kultury a kdesi cosil
Němec Čecho Müller Čech Čechy ctít svatá práv menšina
13 article
Všechno je to krásné, co pan Hans Mülle svým nevšedním perem do nedělní „Neue Fr Presse“ napsal, oči až přecházejí a dech se tají. Ale i když víme, že sám autor je dobře přesvědčen, že nezvrtne jeho feuilleton. c hodlalo pomalu už pět let marně, přece se mu může říci, že jednu věc neuvážil: To, co cítí jako tělesnou hanbu, totiž „bankrot země české“, to je jeho kolegům nefeuilletonistům něčím nade vše kýženým, je to přece vytouženým vítězstvím obstrukce a uvá- žil, že chce připraviti o ně profesora Bachmanna a ostatní jeho soudruhy?!O tom se může pan Müller denně dočísti nad čarou svého vlastního listu. Ale sympatický autor citovaného feuilletonu dobře tuší, že t. zv. bankrot země české bude jediným vi- tězstvím německé obstrukce, a proto je poci- ťuje jako „tělesnou hanbu“, morálka jeho je citlivější než morálka obstrukčních vítězů. kteří se chtějí této hanby efektivně dožíti. Neboť nic než hanba kyne Němcům z jejich obstrukce usque ad finem. Chceme za to míti, že taková byla skutečná pohnutka jeho smiřovací causerie, neboť pósa listu, kte- rý po čtyři leta pomáhal dříti s českých zad řemeny, aniž zaslechl jediný sten oběti, a na- jednou sepjatýma rukama a div ne se slzami v očích klesá před ní na kolena, aby se smilo- vala nad německou obstrukcí za — — pěkný feuilleton, byla by příliš nevkusnál
Mülle Bachmann Müller Němec Neue Francie Presse
14 article
Dr. Steinwender o vyrovnání. V „N. W. Tagblattu“ uveřejňuje posl. dr Steinwender článek o vyrovnání v Praze Lvově; deprese v těchto vyrovnacích centrech brzy prý ukáže, bude-li říšská rada či nebude. Co do česko-německého vyrovnání — budou prý musit povoliti obě strany, sice nátlak ži- votní ukáže se mocnějším než sebe uzákoně- nější instituce. Již prý se vládě přisunuje roz- hodnutí. Strany nebudou se moci na ní an pomstíti, neboť bude-li parlament vypjat, dá- vají strany všechnu moc vládě do ruky. O podrážděné náladě Němců v Čechách dává si z Prahy telefonovati „N. Fr. Presse“ Němci vyčkávají další jednání o uschopněn sněmu prý s napjetím, avšak bez naděje. Po- zornost jich soustřeďuje prý se především k tomu, aby vláda neučinila žádný pokus, ně- jakými finančními výhodami učiniti Husorní- mi dosavadní výsledky (?1) německé obstruk- ce. V četných shromážděních voličstva usná- šeno na tom, aby začatý boj byl a neochvěj- ností veden aspoň potud, aby obstrukce udr- žovaná s takovou obětavostí probojována byla aspoň tak dalece, aby od ní nebylo upuštěno docela bez náhrady. Odstoupení posl. dra Urbana od finančního referátu vzbudilo po- tud upokojení, že ukázalo, jak prý poslanc sdílejí názor lidu o situaci. Pro případ, že by vláda zemský výbor podporovala při dalších jeho finančních operacích, navrhuje se ob- strukce německých poslanců z Čech také na říšské radě. V každém případě vedlo by t k „velmi vážným“ důsledkům poslanců těchto na říšské radě. Po ukončení nynějších jednánt průběhem tohoto týdne bude na společné schůzi říšských i zemských poslanců něme- ckých z Čech usneseno o další jeho taktice.
doktor Steinwender V N W Němec Urban Praha Lvov Čechy Praha
15 article
Proti místodržítelí král. Českého pro jeho rozhodnutí nezúčastniti se zahájen německé výstavy v Chomutově, štve také včerejší „Bohemic“. Zpráva, že se toho dne hodlá k oslavé 25letého jubílea císaře ně- meckého pořádaná říšskými Němci v Praze. nebyla prý dosud potvrzena, a v tom případe bylo by prý neúčastenství kn. Thuna, vý- slovně pozvaného do Chomutova, „affrontem“ pro výstavu i veškeré Němectví v Čechách Že správa výstavy místodržitele pozvala, jest její věcí, ale místodržiteli jako representantu nejvyšší státní mocí v Čechách nepřísluší prý rozhodnouti, zdali chce oficiálnímu pozvání chomutovské výstavy vyhověti. Kdyby se mu chtěl vyhnouti, znamenalo by prý to projev takové nechuti, která prý jest nepříslušnou vzhledem k jeho úřadnímu postavení. Jinou otázkou prý jest, zdali Němci mají důvodu zváti místodržitele ke svým slavnostem — to ještě, aby prý se vydávali nebezpečí trap- ného odmitnuti.
Němec Thun Chomutov Praha Čechy
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dr. Karel šl. Schramek, bývalý presi- dent zemského soudu v Praze, zemřel včer dopoledne po dlouhé a trapné chorobě. Karel Schramek narodil se v roce 1851 v Praze ve starožitném patricijském domě v Celetné uli- ci, věnoval se studiu práv a vstoupiv do služ- by soudní, byl čiinýth zejména u zemského soudu a vrchního zemského soudu v Praze. Dne 2. října 1907 byl jmenován presidentem zemského soudu a v tomto úřadě setrval 5 roků. Zarputilou chorobou byl přinucen ode- brati se na odpočinek, při kteréž příležitost byl mu udělen šlechtický titul. Dr. Karel šl. Schramek v úřadě presidenta osvědčil se jak spravedlivý a svědomitý zastance jazykových práv národa českého. Pohřeb konati se bude ve středu o 4. hod. odpol. z Týnského chrámu — Anarchie ve slezské justici trvá. (Pův. zpr. „N. L.“) Před několika dny poukázalí jsme na to, kterak Němci ve slezském soudnictví za každou cenu chtějí docíliti výhradně německého úřado- vání tím, zahájí-li proti slovanským stranám kraj- ně nepřátelský postup, ponechávajíce jim na vál domáhati se jazykově-rovnoprávného úřadování rekursní cestou v každém jednotlivém případě Počátek byl učiněn s jistou polskou korporací v Bílsku, jíž na polské podání dostalo se od tamní- ho c. k. okresního soudu výhradně německého vyřízení. Samo sebou se rozumi, že věc byla před- mětem stížnosti na brněnský vrchní zemský soud jenž v těchto dnech odpověděl, avšak způsobem jaký sotva kdo očekával. Strana, t. j. „Spólka po- moci i ochrony narodowej“, stěžovala si prot formě vyřízení svého podání a ani z daleka ji nepřipadlo protestovat proti obsahu jeho. Avšak presidium vrchního zemského soudu v Brně v shodě s ministerstvem spravedlnosti odpovědělo že není v jeho moci, aby rozhodnuti bil- ského okresního soudu cestou prá v dozorčího mohlo změnitil! „Dzienník
doktor šl Schramek Němec Praha Celetná Bílsko Brno patricijský dům
17 article
Cieszynskí“ k tomuto „vyřízení podané stížnosti podotýká: „Cíl tohoto postupu je jasný: postiže- ný má býti odvlečen od vědomí bezpráví, jež se mu děje a má se spokojiti s osudem! Vysoké ju- stiční úřady předpokládají, že strana nepůjde na cesty soudních rekursů, na které ji vlastně odka- zují, aby nemusila platiti kolky . . . To jest hra orgánů spravedlnosti s občany na slepou bábul“ Nemáme, co bychom k bílskému případu pozna- menali. Jen tolik si dovolujeme podotknouti, že sotva by si byl bílský soud tröufal na Poláky kdyby při nedávném, nás se týkajícím případuv Odrách, se bylo narazilo i na polský odpor. Zá- věrem poznamenáváme ještě jenom tolik, že ob- vod bílského okresního soudu má vedle 28.000 Němců přes 23.000 obyvatelů polských a českých. — Jmenování. Titul cisařského rady udělen byl Janu Trnkovi, majiteli mlýna v Úraze. — Kontroloři technické finanční kontroly Josef Ko- lecký. Rudolf Wertheim. Jan Machek Antonín Rosendoríský jmenováni byli pro- visornými vrchnimi kontrolory v králov- ství Českém.
Polák Němec Trnka ko Rudolf Wertheim Machek Rosendoríský Odra
18 article
— Ze služby poštovní. Jmenováni byli: vrch- ním poštmistrem Bedřich Tschek v Chodově poštmistry poštov. pomocník Václav Krajíč ek v Loučími a Jan Reintsch v Nebočanech. Pře- loženi byli: vrchní poštmistr Bedřich Koty k Wiesenthalu do Brandýsa n. L., poštmistří Joseí Bydžovský z Dolního Újezda do Kruhu a Frant. Šir z Milešova u Selčan do Choltic. Do výslužby dán vrchní poštmistr Karel Vichera v Mezi- mostí a vrchní poštovní správce Ant. Knir seh v Kolíně. — Ze služby soudní. Jmenováni byli: kancel oficiály kancelisté Ant. Regal v Rokycanech Frant. Sagner v Žatci: kancelisty četnic. stráž- místr Karel Heyd pro Kaplici a účet. poddůstoj- ník Jan Heger pro Duchcov. Na Moravě jmeno- váni byli: vrchním kancelářským oficiálem kancel oficiál Karel Chlebus v Olomouci pro Vyškov,
Tschek Krajíč Reintsch Kot Wiesenthal Bydžovský František Vichera Antonín Heyd Heger Chlebus Chodov Loučí Nebočany Brandýs Dolní Újezd Milešov Selčany Choltice Kolín Rokycany Žatec Kaplice Duchcov Morava Olomouc Vyškov Šira
19 article
úřadními sluhy zeměbr. šikovatel Václav Miklíl pro Hodonín a četnic. strážmistr Jan Paulík pro Tišnov. Přeložen byl rada zem. soudu a před- nosta okresního soudu Rudolí Pecival ze Židlo- chovic do Brna a úřadní sluha Jan Orálek z Ho- donína do Moravského Krumlova. — Úmrtí. V neděli dne 20. dubna 1913 zemře v Plzni pan Jan Šebek, profesor VII. hodn. tř při I. české státní reálce v Plzni po delší nemoe- v 55. roce věku. Zesnulý studoval na reálce a poly- technice v Praze, byl nějaký čas ve službě želez- niční ve Slaném, pak asistentem a supplentem na středních školách v Kolíně. Kutné Hoře. Plzni. Ji- číně a v Praze, provisorním učitelem na paedagogiu v Kutné Hoře a od r. 1899 skutečným učitelem při I. české státní reálce v Plzni. Působě v Plzni po 14 let, získal si milou povahou mnoho přátel a také v širší společnosti byl osobností známou a váže- nou. Jako obratný a laskavý učitel žiti bude trvalé paměti přehojného žactva a jako dobrého přítele vzpomínati ho budou učitelé, kteří s ním sloužili a všichni, kdož jej znali. Pohřeb zesnulého koná se v úterý 22. dubna 1913 v Plzni z domu smutku na ústřední hřbitov. — C. k. ústav ke vzdělání učitelek v Praze utrpěl citelnou ztrátu úmrtím svého nejstaršího člena prof. Bohumila Bíby. Zesnulý nar. 8. prosince 1853, studoval na filosofické fakultě, působil na c. k. ústavech k vzdělání učitelů a učitelek v Praze, byl 21 let členem zkušební komise pro školy obecné a mě- šťanské. Byl upřímným přítelem studijní mládeže.
Miklíl Paulík Orálek Šebek profesor Bíba Hodonín Tišnov Židlo Brno moravský Krumlov Plzeň Praha Kolín Kutná hoře Rudolit Pecivat
20 article
Odchoval několik generací učitelských, které nadšením vzpomínají zajímavých výkladů přirodo- pisných, provázených místrnými nákresy. Pro svoji rázovilou milou povahu těšil se všeobecné oblibe studijní mládeže a svých přátel. Pohřeb koná s v úterý ve 3 hod. odpol. z chrámu sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — Roztržka ve straně sociálně-demokratické šíří se již z původního kolbiště, odborových orga- nisací, i do pomocnických hromad společenstevních ve snaze strhnouti jich správu v ruce autonomistů Včera dopoledne konala se ve velikém sále n ostrově Střeleckém valná schůze pomoc- nické hromady při společenstvu bru- hlářů v Praze za nebývalého účastenství teměi 400 členů, dostavivších se hlavně za účelem sve- dení boje o volby funkcionářů všech pomocnických institucí při společenstvu. Dosavadní výbor hro- mady, sestávající vělšinou z přislušníků frakce cen- tralistické, připravil sice společnou kandidátku. v níž zajišťoval i několik mandátů jejím stoupen- cům a také navrhl valné hromadě volební řád menšinovém zastoupení, ale s obojím podlehl autonomistické většině, jež při absenci voličů ná- rodně sociálních zvítězila s opposiční hlasovací li- stinou 280 proti 56 hlasům po projevech předáků autonomního „Svazu českoslovanských dřevoděl- níků“, kteří za všeobecného souhlasu doporučili centralistům, aby předem uplatnili svůj návrh na zastoupení menšin ve vídeňském ústředí rakouském
Štěpán Olšanský Praha svaz českoslovanský dřevoděl
21 article
Schůze, již přítomen byl v zastoupení dozorčího úřadu živnostenského maď. sekretář dr. Wurm pojednala pak obšírně o pracovních poměrechv dílnách truhlářských a mzdových přídavcích, jež zaměstnavatelé smlouvou s dělnictvem se zavázali každoročně zvyšovati, ale dle zpráv na veřejnost proniklých nehodlají namnoze poskytnouti. Tajem- níci obou frakcí organisovaných v „Zemském sva- zu dřevodělníků v Rakousku“. Krátký, i v „Če- skoslovanském svázu dřevodělníků“. Krňanský nabádali truhlářské dělnictvo k svornému postupu v bojí za zlepšení pracovních a mzdových poměrů. který v brzké budoucnosti jim snad nastane pro neochotu zaměstnavatelů a v němž roztřištěnost dnešní byla by všem záhubnou. Prozatím tedy ale nedošlo k žádané součinnosti v pomocnické hro- madě, jež živnostenským zákonem jest povolána k uzavírání kolektivních smluv pracovních a mzdo- vých se členy společenstva. — Důvěrná schůze zástupců všech českých zemských organisací učitelských konala se včera 20. dubna v Praze, v Plodinové burse, za přítomno- sti více než 300 účastníků. Předsedali: Jos. Smrtka P. Skalický. B. Zelinková a L. Klicperová. O prů- běhu jejím dodána nám tato zpráva: V obsáhlém referátu podal B. Skála výklad o situaci, ve které se nachází toho času úprava platů učitelských, při čemž tlumočeno rozechvění a roztrpčení všeho če- ského učitelstva nad tím, jak se postupuje v otávce úpravy platů, všemi rozhodujícími činiteli již před lety uznanou za neodkladnou. Vytknuto, že na žádné straně, ani u poslanců, ani u vlády není dosti upřímně vůle pomoci strádajícímu učitelstvu.
doktor Wurm Krňanský Smrtka P Skalický B Zelinková L Klicperová B Skála Tajo Rakousko Praha dozorčí úřad živnostenský maďarsko Jos
22 article
Akcentováno, že i ony strany, které navrhovaly odloučení úpravy platů od vyrovnání, nevykonaly pranic pro její uskutečhění. Odsouzeno též stano- visko velkostatkářů, kteří neuznávají učitelstvo za stav, jemuž je přede všemi jinými potřebí vydatné pomoci. Debaty zúčastnili se potom B. Ždímal. A Ferra. Josef Hubka, P. Skalický. Ad. Želízko F. V. Moravec. Josef Stárek. Jan Vrba. Josei Černý, Tos. Tůma, B. Kabelák, B. Šmída, za mor učitelstvo Č. Pozdník a mn. j. Všichni řečníci pou- kazovali na neudržitelný stav učitelstva. Shromáž- dění bouřlivě protestovali proti veškerým dalším odkladům. Všeobecně uznávána nutnost, aby na- stoupena byla neodkladně jediná zbývající cesta k uskutečnění úpravy platů, cesta českoněmecké- ho vyrovnání a ji aby nastoupily všecky politické strany bez rozdílu. Na konec usnesen jednomyslně další taktický postup v otázce úpravy a přijata tato resoluce: „Učitelstvo české ze všech zem- ských organisací učitelských, shromáždéné ve schů- zi 20. dubna 1913 v Praze, projevuje hluboké po- litování a největší rozhořčení nad tím, jak se po- stupovalo a postupuje v otázce úpravy jeho na- prosto nedostatečných platů. Ač všemi rozhodu- jícími činiteli už před lety uznáno, že hmotné po- stavení učitelstva jest opravdu kritické, jakož i že požadavky jeho úplně jsou oprávněny, přece jsou tu jen stálé a nekonečné odklady — jen sliby, žád- né skutky! Učitelstvo ve ztroskotání dohody o vy- loučení úpravy platů ze souboru otázek vyrovná- vacích vidí u poslanců obou národností nedostatel pevné vůle pomoci učitelstvu brzy a vydatně i vy- svoboditi je ze stavu již dávno zoufalého. Tento nedostatek upřímné vůle shledáváme i u oněch stran politických, které sice souhlasily s vyjmutím
B Ždímal Hubka P Skalický F V Moravec Stárek Vrba Josei Černá Tůma Kabelák Šmíd Pozdník Shromáž Praha Ferra
23 article
otázky úpravy platů učitelských z vyfovnání a na- vrhovaly je, ale pro uskutečnění toho pranic ne- vykonaly, ba ani jednání toho zástupcem svým se nezúčastnily. Velikou míru neupřímnosti vytýkáme i vládě, která svou nerozhodností a pasivitou za- vinila, že ke kladnému výsledku v naší otázce po- sud nedošlo. Odsuzujeme také stanovisko poslanců velkostatkářských, kteří nepokládají učitelstvo za stav, kterému by bylo třeba ze všech ostatních nejdříve úpravy jeho existenčních poměrů, ač vše- cka občanská veřejnost uznává, že učitelstvo ny- nější krisí nejvíce trpí. Poněvadž k zavedení spo- řádaných poměrů v tomto království a k odklizení nezměrných škod, rozháchnými poměry oběma ná- rodům již způsobených, zbývá prý jediná cesta. totiž cesta čestného vyrovnání, učitelstvo české žádá s největším důrazem, aby tedy tato cesta byla nastoupena co nejrychleji a bez jakýchkoli průtahů. Voláme nejdětklivěji ku poslanectvu, vo- láme k vládě, aby tak ihned učinily alespoň zájmu kulturního rozvoje národního. Chcete-li o učitelstva, aby konalo velikou a zodpovědnou po- vinnost ke škole a k národu, vykonejte konečně jednou také vy svou povinnost k učitelstvu!“ Přednášky. Z výboru pro lido v přednášky českých vysokých ško pražských. Soukr. docent dr. Arne Novák koná dnes pondělí o 128. hod. več. v přednáško- vém sále ve škole u Nejsv. Trojice v Praze Il.
doktor Novák Praha škola u Nejsv
24 article
Vladislavská ul. č. 47 v šestipřednáškovém kursu »Jaroslav Vrchlický, jeho dílo a význam umělecký i národní«, III. přednášku. — Dary. U příležitosti dovršených šedesátin věnoval profesor dr. Jos. Thomayer Ústřední Matici školské dar 100 K. za něž vyslovuje výbor Ústř Matice školské šlechetnému dárci upřímné díky. — Sdružené české spolky v Racine věnovaly Ústřednt Matici školské 1000 K z výtěžku matiční zábavy pořádané dne 9. února t. r. a podaly tím opětný důkaz obětavé podpory, kterouž Čechové američti při každé příležitosti na obranné snahy Ústředni Matice školské pamatují — Do Prahy užít. Pan Adolf Holman v Jičíně poslal svého pomocníka, 19letého řezníka Karla
Vrchlický doktor Jos Thomayer Racin Ústřednt Čecho Holman Karel Vladislavský ulice Praha Jičín
25 article
Sůvu do Chomutova a dal mu 600 K na zaplacen vepřů. Pomocník svoje poslání však nesplnil. z touhy po Praze zavítál přímo sem a na cestě z nádraží zastavil se nejprve v hostinci „na Kuklíku Zde ujala se ho 22letá bývalá číšnice Růžena Hrušová, která mladíka opila, potom ho odvedla do kavárny „u věnce“ a skončilo to v hodinách ranních „u staré paní“. Všude pomodník platil a snadno mohl přijíti o všechny peníze. Jedna po- běhlice slyšela poradu Hrušové se svojí družkou o tom, jak pomocníka obere. Pospíšila s tím de- tektivovi, který v čas zakročil a u Sůvy ještě 200 korun zachránil. Hrušová sebrala venkovanu pouze 40 K. Dnes páreček putoval k trestnímu soudu do vazby. — Cheň. Včera po 11. hod. v noci povstal oheň ve sklepě domu „Prager Tagblattu“ v Pan- ské ulici č. 896-II. Z neznámé příčiny vzňaly se kotouče papíru. Na místo přijeli hasičí ze Starého a Nového města, z Král. Vinohradů a Karlína. Oheň byl záhy uhašen, škoda není značná. — Různé pouliční příhody. Na Karlově ná- městí vypadl z motorového vozu 24letý bankovní úřadník Bohumil Suchý z Vršovic a potloukl sev obličeji. Ve všeobecné nemocnici dostalo se mu první pomoci. — V Poděbradově ulici v Libni vběhla 7letá Vlasta Šmejsová, hluchoněmá dcera topiče, před koně povozníka Frant. Kauckého. Děcko bylo povaleno a utrpělo krvavé zranění na spánku. — Obuvnický pomocník Josef Bartůšek při jizdě na kole v Hybernské ulici povalil 6letou dceru obchodníka Lili Sukdolovou, která se po- tloukla na hlavě.
Sůva Hrušová Hruš Král Suchá Šmejsová František Kaucký Bartůšek Sukdolová Chomutov Praha Karlín Karlov ný Vršovice Poděbradův ulice Libeň hybernský ulice
26 article
— Uvízl v kolejníci. Ozubcem podkovy uvízl v Hybernské ulici v kolejnici elektrické dráhy kůř drožkáře Janečka. Kůň se vzpíral a chtěl se vy- svobodit, při tom však si zlomil páteř. Řezník ko- ně odvezl na porážku. Příhoda měla v zápětí velk shromáždění zvědavců. — Výstřel na ulici. Neznámý pachatel položil ve třídě Fügnerově v Libni do kolejnice elektrick dráhy ostrou patronu, která pod koly motorového vozu vybuchla. Odlétnuvším odštěpkem pláště byl zraněn na noze 13letý školák Josef Lhotský z Kobylis. — Nožem bodnut. V noci na včerejšek pohá- dal se ve Vršovicích 22letý zámečnický pomocník JJoscí Mann se třemi neznámými muži a při tom byl nožem bodnut do zad. Útočníci uprchli a zra- něnému dostalo se první pomoci na záchranné stanici. — Lupič v motorovém voze. Na Poříčí ve voze elektrické dráhy mezi jízdou povstal v sobotu ve- čer značný shon a shluk. Mnohokráte trestaný kapsář, 33letý Jaroslav Baumann, byl přistižen tom okamžiku, když jedné dámě vytahoval z ka- belky tobolku. Průvodčí zadržel zloděje, aby ho odevzdal policistovi. Zahlédnuv kolem jdoucího hloubětínského obecního strážníka Antonína Žilku, požádal jej průvodčí, aby zloděje převzal a na strážnici odvedl. Ale Baumanna to velice mrzelo, že ho má vésti strážník z venkova, kterému prý do pražských záležitostí nic není. Vynadal hloubě- tínskému rameni spravedlnosti a způsobil tak ne- horázný hluk, až se shromáždilo množství obecen- stva a přišel také strážník. Ani ten ničeho se zlo- dějem nesvedl. Opatřena tedy košatinka a Bau- mann v „etui“ putoval do separace — Záhadný případ úmrti. V sobotu pozděv noci přišel 49letý nádeník Josef Havlíček v pod- napilém stavu do svého bytu ve Střešovicích č. 23 a ulehl na zemi, kde mu manželka upravila slam- ník. Včera ráno nalezla žena svého muže mrtvého.
Janeček Příhoda Fügnerův Lhotská Baumann Žilka Havlíček hybernský ulice Libeň Kobylisy Vršovice Střešovice JJosce Manna Baomann
27 article
Vedle lože byla postavena prázdná láhev, zapá- chající lihem. Lékař p. dr. Ullrich mrtvolu ohledal a za účelem zjištění příčiny smrti dal ji dopravit do ústavu pro soudní pitvu. — Poslední představení. Amalie Syrová, man- želka solicitátora ze Žižkova č. 1005 byla včera odpoledne na představení v biografu. Když se po skončené produkci ubírala k domovu, byla v Hu- sově třídě v Žižkověstížena nevolností a klesla na chodniku. Mimojdoucí odnesli ji do domu č. 33. kde Svrová za chvíli zemřela. Mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pítvu — Zatčený surovec. Rváč a násilník Václav Mašata, dělník z Holešovic, po půlnoci na dnešek v Dělnické ulici v Praze-VII. přepadl kapelníka a soustružníka kovu Karla Štolbu, který šel se svým synem z koncertu domů. Mašata rozbil Štol- bovi pouzdro s houslemi. Surovec byl zatčen.
doktor Ullrich Syrová Mašat Štolba Štol Žižkov Hu Holešovice Praha
28 article
— Těžký úraz stařeny. Terezie Fritschová, 77letá manželka kolovrátkáře z Blatné u Chomu- tova, šla včera odpoledne ze Smíchova do vše- obecné nemocnice. Na Kinského třídě na přechodu jizdní dráhy byla žachycena motorovým vozemč 137 trati č. 9 a povalením značně potlučena. Sta- řena dopravena do nemocnice — Bitva na Karlově náměstí rozvinula se o půlnoci na dnešek mezi několika podnapilými chodci. Dělníci Rudolí Kocábka a Václav Král za značného řvaní vytáhli nože a těžce pobodali ka- meníka Ant. Lebečku z Podola č. 15. Policejní hlídka přikvapila a zraněného do nemocnice do- pravila. Pachatelé utekli. — Hošík usmrcen automobilem. Při dovádění na silnici v obci Chvala-Počernice byl včer automobilem pražského továrníka zachycen 5letý hošík a okamžitě usmrcen. Četní svědkové ne- štěstí dosvědčují, že šofér nemá viny, neboť hošík náhle se strany vběhl mu do cesty — Lékem se otrávila. Komptoiristka sl. Marie Kozáková ze Žižkova č. 1241 onemocněla včera za příznaků těžké otravy. Lékaři sdělila, že omylem požila větší dávky arsenového léku. Dívka byla odvezena do nemocnice.
Fritschová Král Kozáková Blatná Choma Smíchov Karlov náměstí Podol ChvalPočernice Žižkov
29 article
— Nehoda školáka. Sedmiletý školák Antonín Křiž z Libně č. 520 byl ve Fügnerově třídě VIll. odhozen automobilem N 338 a potloukl se v obli- čeji. Po první pomoci byl hošík odevzdán ro- dičům. — Smrtelně popálené dítko. Manželka dělníka Kašky v domě č. 126 v Buďankách na Smíchově zatopila dnes ráno v kamnech a vzdálila se z bytu. kde zanechala bez dohledu tři malé děti. Tříletý Karel Kaška přiblížil se ke kamnům a okamžitě počaly na něm hořeti šaty. Na pokřik dětí při- kvapila matka a uhasila hoříci šaty na synkovi, který však utrpěl smrtelné popáleniny. Také matka se značně popálila. Záchranná stanice smí- chovská odvezla popálené do nemocnice. — Zjevení krásné Heleny ve »Faustu« jakož i fantastickou scénu s »morskou drůbeří« před- vedeno bude 70letou Kopeckou, vnučkou po patriarchovi českého loutkářství, na pův, divadle již dnes v pondělí přesně o 7. hod. v »Mer- kuru«. »Faust« lidové umělkyně obsahuje tyto oddíly: Faust v »kávinetu«, Faust v »krásue (= čarokruh, německé Kreis). Kašpárek v číhátku — u dvora krále perského jménem Portukála oi — svedení před krucifixem nevěstou z pekla — vartuvačka sedláků — odnesení Fausta do pekla. Faust lidové umělkyně jest mnohem věrnější než nejstarší tisk hry podle jejího děda. Ač hra ideou je vážná, promísena je četnými komickými scénami s Kašpárkem a sedláky. Kopecká mistrně hraje všechny úlohy. Lístky v Českém lidovém knihkup. a u vrchního v »Merkuru«. Ve středu ve 3 hod. pro mládež.
Křiž Fügnerův Kašek Helena Faust Kopecká Kašpárek Portukála Libeň Smíchov
30 article Zprávy osobní a rodinné.
Zprávy osobní a rodinné. Pohřeb pana Karla Wolfa, továrníka v Praze, koná se v úterý dne 22. dubna o 3. hod. odpolední z farního chrámu Panny Marie Sněžné na hřbitov olšanský do rodinné hrobky. +Úmrtí. V neděli zemřela zde paní Rů- žena Štěpánková roz. Martincova, chot mlynáře a obecního staršího král. hlav. města Praby. Pohřeb koná se ve středu dne 23. dubna o 3. hod. odpolední z. chrámu sv. Štěpána n hřbitov olšanský.
Wolf Sněžná Štěpánková Martincův svatý . Štěpán Praha Olšanský Praba
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Papež. Z Říma, 20. dubna. (K. k.) Dnes ráno vydsná zpráva konstatuje, že papež nemá už po čtyři dny horečky. Poněvadž bronchiáln choroba se lepší, přibývá papežovi zjevně sil.
Řím