1
masthead
Románová příloha „Národnich Listů“ k číslu 238. ze dne I. záři 1903.
3
article
= Velká skandální afféra dědická vzbuzuje právě
v Lissaboně značnou sensaci. Jde tu o jmění něko-
lika millionů franků, jichž se pachatelé pokusili
zmocnit pomocí padělané závěti. Jakýs dr. de Leito
Coelho, muž velmi bohatý, jenž se byl úplně odlou-
čil od svých a bydlel samoten ve své vile s hezkou
mladou hospodyní, zemřel náhle tajemným způsobem.
Ve své závěti, pověřené notářem, ustanovil hospo-
dyni a svého lékaře generálními dědici. Závěť byla
beze vší námitky soudem uznána platnou. Po delším
pátrání podařilo se vyděděným příbuzným dokázat.
že dr. Leito Coelho v den, kdy závěť datována, byl
bez vědomí a že notář u pacienta nikdy nebyl, nýbrž
že pověřil závšť, kterou mu lékař a hospodyně
předložili, za honorář as 10.000 fr. Těchto dnů za-
hájen proces v této záležitosti, ale všeobecně se
předpokládá, že nebude proveden, poněvadž prý zá-
leži též soudu na tom, aby nebyl proveden. Některé
společensky velmi vynikající osobnosti jsou v této
věci kompromitovány
= Sluha mravokárce. Členové jakéhos klubuve
Cudworthu v Anglii uznali za dobré dáti výpov
klubovnímu správci zásob, jenž si počínal velmi po
divínsky. Bohužel, čekali s tímto rozhodným krokem
příliš dlouho, neboť když výbor přišel, aby ozná mil
správci zásob usnesení klubu, nalezli klubovní sklep
zvýší 21/2 stopy zaplavený pivem a whisky. Milý
správce zásob patrně v záchvatu náboženského ši-
lenství byl rozlil všechny sudy Na dvoře pak hořela
velká hranice, k níž byl správce zásob použil veške-
rých zásob doutníků a cigaret klubu. Způsobená
škoda páčí se na 200 1. st. Správce zásob prohlásil
hrdě, že to nejlepší práce, kterou kdy vykonal. Sám
anglický král nevykonal prý nikdy tolik dobrého . .
Leito Coelho
doktor
Anglie
4
article
= Ostrovy mořem smeteny. Z Papeete, Tahiti,
se oznamuje přes San Francisco: Zdá se, jakoby Pa-
cifický ocean vyžádal si za oběť 90 ostrůvků, zná-
mých pod jménem Low archipelago a také souostroví
Tuamotu. Minulého ledna obrovské vlny mořské pře-
valily se přes ostrovy ty, při čemž skoro 6000 ostro-
vanů utonulo. Nyní pak podobné vlny, valící se od
jihozápadu na jihovýchod, převalily se opětně přes
ostrovy ty, a ač na štěstí pouze snad jen čtyři osoby
utonuly, způsobena veliká ztráta na majetku. — Oby-
vatelé, panickým strachem zachváceni, pokud možno
z ostrovů prchají. Parník »Excelsior«, který tuto
zprávu přinesl, velice trpěl tímto nepochopitelným
vlněním moře a v době, kdy se v dohledu ostrovů
těch nalézal, tři z ostrovů Tuamotu nacházely se pod
vodou, takže obyvatelé jejich nuceni byli ve vrchol-
cích stromů záchrany hledati.
= Nejstarším mužem v Anglii jest jakýs Charles
Green v Brightonu. Narodil se 22. srpna 1794 v Sel
sey u Chesteru, je mu tudíž 109 let. Již ve svém
devátém roce byl přidržován ku práci a až do svého
dovadesátého roku konal polní práce ve své rodné
obci. Od oné doby starají se o něj jeho příbuzní.
ještě podnes s chutí jí, pije a spí. Jest otcem deseti
dítek a žije u své nejmladší dcery. Ke snídani ma
kávu, chléb, máslo a vejce na měkko, ke drahé sní
dani sklenici porteru a koláč, v poledne pečeni a ze-
leninu a večer čaj. Manželka Greenova býla stará
devadesát sedm let když zemřela. Green má 22 vnou-
čata, úhrnný počet jeho potomků jest úžasně velký.
Jest nedoslýchavý a částečně slepý, jinak jsou smysly
Excelsior
Green
Greenův
Papeete
Tahiti
Tuamotu
Ob
Anglie
Brighton
Selo
Chester
Low
5
article
jeho ještě zdravé. Před nedávnem stižen byl chřipkou
a zánětem průdušek, jež by byly bývaly osudny pro
lidi mnohem mladší. Dosud se obléká bež cizí po
moci a vstává časně z rána, ale chodívá spat o 9.
hodině anebo poněkud později.
= Zavodňování Indie. V Simle, sídle indické vlá-
dy, uveřejněna zpráva komise, zřízené místokrálem
lordem Curzonem, jež se zabývala otázkou zavodňo-
vání Indie. Komise usnesla se jednohlasně na návrhu.
aby bylo použito sumy 29 millionů l. st., by oblast
šesti millionů jiter chráněna byla od hladu. Zamýšl
se zahraditi hlavní řeky jižní Indie, aby zavlažovaly
vysočinu Dekanu. Dále pomýšlí se na to, zahraditi
výtok jezera Valor Sake v Kašmiru, aby řeka Gelum
získala více vody. Tato řeka byla by pak průplavem
spojena s Horním Čenabem a obě byly by vedeny
údolím Ravi do jižního PoPndžabu, jehož pouště by
zúrodnily
= Nový kov — selium. Z Washingtonu se ozna-
muje: Objev nového kovu, zvaného selium, Francou-
zem Ed. Mollardem hlášen jest právě státnímu de-
partementu. Mollard ujišťuje, že nový kov státi bude
pouze dvanáctinu ceny aluminia a jest lehčí a pev-
nější. Selium nerezaví a z té příčiny bude znamenitým
materiálem pro stavitele lodí, vyrabitele rour a pro
dráhy. Dále se o něm praví, že možno u něho docíliti
pěkného, niklu podobného lesku, a tu by z něho mohlo
býti vyráběno i kuchyňské nádobí. Jeho hutnost ne-
rovná se zrovna hutnosti železa, avšak jest větší než
u olova neb zinku. Pevnost jeho jest větší než u že-
leza, ale slabší než ocele.
Curzon
Dekan
Gel
Čenab
Ravi
Mollard
Indie
Simla
jižní PoPndžab
Washington
6
article
= Ospravedlňuje lidožrouty. Dle prof. F. E. Star-
ra, předsedy anthropologického oddělení chicagské
university, kanibalství mezi divošskými kmeny v Afri-
ce, Australii a Grónsku jeví se býti úplně oprávněným
Tento úsudek svůj prohlásil professor před třídou svou
během přednášky. Vykládal úžaslému posiuchačstvu,
že by neospravedlňoval nikdy člověka, jenž by zabil
jiného k vůli potravě, ale dle jeho mínění není ne-
správným snísti jej, když je už mrtev. — „Křovác
a trpaslíci afričtí, Fuegiané a Botokudové z Jižní Ame-
riky a Eskymáci z Ameriky Severní jsou lidožrouti,
pravil professor. „Někteří jedí lidské maso ze zálioy
a jiní z potřeby. Je to zvláště posledně jmenovaný
druh kanibalů, jichž se má slova týkají. Jest známé
faktum, že každý kmen, který požívá psů, živí se také
lidským masem. Pojídání psů a lidí kráčí ruku v ruce.
Když Eskymák nemá „mořského koně“, pustí se do
svého psa, a když všichni jeho psi zmizeli, sní svého
bratra, je-li již mrtev. Kdyby nepožíval lidského masa,
zemřel by vysílením anebo trpěti by musil hiad, a
mám za to, že jedná správně, když přijímá věci, tak
jak se mu namanou.“ — Prof. Starr poznamenal dále
že nejsilnější a nejlepší kmeny africké jsou lidožrouty
kteří se domnívají, že získají podily pěkných vlast-
ností svých příbuzných nebo přátel, když je snědí
profesor
F E
Eskymák
Starr
Austrálie
Grónsko
jižní ame
Amerika
chicagský univerzita
7
article
Zemřelí v Praze.
Dne 26. srpna 1903: Nový Rudolf, obchodní
příručí, 18 roků, 70—IV. Osvaldová Anna, švadlena
29 roků, 25—VI. Skálova Albína, dcera truhláře, 8 mě-
síců, 534—VII. — Ve všeobecné nemocnici
Marešková Josefa, manželka sluhy, 30 roků. Toubí-
ková Anna, manželka voláka, 63 roky. — U Milo
srdných sester: Gottwald Jan, truhlář, 59 roků
— U Alžbětinek: Kindlová Karla, švadlena, 6
roků.
Osvaldová
Anna
Skálův Albín
Praha
Nová Rudolf
Marešková Josef
Mila
U Alžbětinka
Gottwald Jan
Kindlová Karel
8
article
V úterý 1. září.
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo,
262. hra v předpl
(2. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
Cyklus českých oper VII.
český oprat
11
article
Psohlavci.
Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou. Hudbu složil
Karel Kovařovic. Text dle stejnojmenného románu
Aloisa Jiráska, napsal Karel Šípek. Dirigent Karel
Kovařovic. Režisér Adolf Krössing.
OSOBY: Jan Sladký Kozina, sedlák z Oujezda, B.
Pták. Hančí, jeho žena, M. Bobkova. Jeho matka,
M. Klánová. Kryštof Hrubý, rychtář z Draženova,
jeho strýc, Jiří Šyka, rychtář z Oujezda, Matěj Pří-
bek, sedlák z Oujezda, Adam Eci, zvaný Čtverák
z Klenče, Jakub Brychta, rychtář z Postřekova, Jiří
Peč, rychtář z Chodova, Němec, rychtář z Klenče,
sedláci z chodských dědin, J. Žižka, B. Bohuslav. V.
Kliment, A. Krössing, J. Wildner, K. Kindl, H. Švejda.
Sára, rychtář, J. Karásek. Jiskra Řehůřek, dudák, r.
Šír. Dorla, jeho žena, K. Fabiánova. Maxmilian La-
minger z Albenreuthu, zvaný na Chodsku Lomikar,
hejtman kraje plzeňského, pán na zboží chodském.
B. Benoni. Kateřina, rozená z Lobkovic, jeho chot
M. Kubátova. Václav hrabě ze Šternberka, president
appellačního soudu, Emil Pollert. Kož, Lamingerův
správce, R. Polák. Soudní sluha, K. Pulc. Sluha La-
mingerův, V. Bartoš. Žalářník, J. Holub. Sedlák, J.
Vild. Selka, A. Archlebová. Ženský hlas za scénou,
A. z Towarnických. — Dvě děti Kozinovy. Chodové.
vojáci, panští drábové, přísedící appellačního soudu,
hosté Lamingerovi.
Děj roku 1695, v posledním obraze o rok pezději
V prvém i druhém dějství a závěrečném obraze na
Chodsku, v prvním obraze třetího dějství v Praze
v obraze druhém v Plzni.
Po druhém dějství přestávka.
Konec po 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Kovařovic
Jirásek
Šípek
Krössing
Pták
M Bobkův
M Klánová
Hrubá
Šyk
Matěj
Adam Ece
Čtverák
Brychta
Peč
Němec
J Žižek
Bohuslav
A Krössing
J Wildner
K Kindl
H Švejda
Sára
J Karásek
Jiskra Řehůřek
Šír
K Fabiánův
Maxmilián Le
Lomikar
B Benon
Kateřina
M Kubátův
Václav hrabě
Pollert
Kož
Lamingerův
K Pulc
V Bartoš
Sedlák
J Vild
A Archlebová
Kozinův
Laminger
Oujezd
Draženov
Kleneč
Postřekov
Chodov
Albenreuth
Chodsko
Lobkovice
Šternberk
Towarnický
Praha
Plzeň
Jan Sladká Kozina
12
article
Lidové divadlo „ Uranla“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „ Uranla“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Začátek o 7. hod.
V úterý 1. září.
Po desáté: Sedm havranů
Velká výpravná romanticko-kouzelná báchorka se
zpěvy o 7 obrazech. Napsal E. Pohl. Přel. J. Vrch-
lický. Rež. F. Šipek. Dirigent E. Stary.
Konec o půl 10. hod.
E Pohl
Praha
lidový divadlo
Uranl
kouzelný báchorka
13
article
Aréna na Smíchově (bliže Palackeh
Aréna na Smíchově (bliže Palackeh
mostu).
V úterý 1. září.
Začátek o 7. hod
Vystoupení pí. Mařenky Zieglerové.
Božská Yvetta.
Ziegler
Yvetta
Smíchov
14
article
Pištěkovo lidové divadio vachráneo
Pištěkovo lidové divadio vachráneo
na Král.
V úterý 1. září.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po deváté: Jan Hus.
19575
Dramatická báseň o 5 jedn. od J. K. Tyla.
Pištěkův
Král
Jan
Tyl
lidový divadio
15
article
princezna chce býti jeho manželkou, na tváři Apopiho
vzplanul horečný ruměnec. Drzost tohoto propuštěnce, jenž
odvážil se ucházeti se o ruku jeho dcery, která kromě
toho milovala jiného, probudila jeho hrdost; v prvním
okamžiku měl chuť přikázati stráži chytit ho, vyhodit ven
a srazit do toho zástupu, z něhož vyšel. Avšak záchvat
tento minul tak rychle, jako vzplanul; utýraný nemocí
a odvyklý panování, Apopi přivykl jíti pod ochranou
svého kaneléře. A což pak není skutečně obrem on, jenž
pokořil žrece, odzbrojil Taa III. a podrobil jeho žezlu
všechny oblasti horního Egypta, jehož vše pronikající zrak
odkrýval a železná ruka potlačovala sebe menší pokus
povstání? Co by si počal bez Josefa a to ještě za tak
těžkých okolností, jako právě nyní? Slabý farao byl
ochoten skoro s radostí chopiti se myšlenky, aby ještě
pevněji připoutal k sobě tohoto nebezpečného a mocného
člověka. Apopi bezmocně sklonil hlavu a pouze se tázal:
»Ale jak se stalo, že Hišelat, která milovala spiklence,
tak rychle změnila své rozhodnutí?«
»Božský synu Ra, srdce ženy jest jako měkký vosk.
Jsem nucen ti říci, že princezna vyslechla částečné naši
rozmluvu; po tvém odchodu vstoupila a chtěla vyzvěděti,
jaké účastenství měl Armais ve spiknutí. Tu duše její
odvrátila se od ničemy a podavši svou ruku tvému slu-
hovi, dvojnásobně ztrestala zrádce. Doufám, že čas a má
láska obráti ke mně srdce tvé božské dcery, jestliže
jenom ve své neskonalé dobrotě dáš mně ji za manželku.«
»Staniž se! Již dávno jsi mně blízkým a drahým;
jsem rád, že mohu ti poskytnouti největší milosti a přijati
tě za člena své rodiny,« odpověděl slabým hlasem Apopi,
podávaje k políbení ruku svému hroznému kancléři.
A když za půl hodiny odešel Josef z pokojů faraonových,
Josef
Hišelat
Egypt
Apopi
16
article
»Co mám dělat, princezno! On sám šel na smrt,
pokusiv se o kralovraždu. Abych se ti přiznal, skutečně
se divím, jak můžeš zastávati se člověka, jenž chtěl za-
vraždíti tvého otce!«
»Miluji Armaisa«, otevřeně a vyzývavým hlasem
odpověděla princezna, »a nevěřím tomu, že by chtěl za-
vražditi mého otce. Než všechno svědčí proti němu
Ať zmizí a skryje se v některé vzdálené krajině. Nechci,
aby zemřel i přišla jsem prositi tebe, adone, který můžeš
všeho dosáhnouti u faraona, abys mu vymohl změnu
trestu nebo abys sám svou mocí mně pomohl zachrániti
Armaisa. Abych pohnula tvým srdcem, jsem ochotna,
jak vidíš, prositi tě na kolenou . . .«
Slzy nenechaly ji dokončiti; klesnuvši před adonem
na kolena, prosebně napřáhla k němu ruce. Josef rychle
ji zdvihl
»Co činíš, princezno? Milerád bych ti posloužil.
ale vykonati to, zač mne prosíš, znamenalo by tolik, jako
nasaditi svou vlastní hlavu.«
»Jsem ochotna všechno obětovati, třeba i vlastní
život!« odpověděla bez váhání Hišelat.
»Dobře; pověz mně tedy, čeho si přeješ?«
»Poskytni Armaisovi a jeho soudruhům příležitost
k útěku.«
»Něco takového v žádném případě učiniti nemohu
spravedlnost musí jíti svým postupem u všech spiklenců,
vyjímaje pouze Armaisa. Na jeho útěk zavru oči; abych
však odstranil od sebe všelikou zodpovědnost, kladu je-
dinou podmínku: ty, princezno Hišelat, musíš státi se
mou ženou !«
Železný kanelář.
Josef