3
masthead
emědělstvá
vio
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 40. ze dne 9. února 1907.
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
ne
Celní a obchodní konference.
Z Vídně, 8. února. Odpoledne zasedala ně
kolik hodin celní a obchodní konference, na kte-
ré jednáno bylo zvláště o návrzích pro vyjedná-
vání s Rumunskem a Bulharskem. Rakouská
vláda dala již sděliti rumunské a bulharské
vládě svými diplomatickými zástupci, že jest
ochotna zahájiti další vyjednávání. Také jed-
náno bylo o poslední notě srbské. Jednání se
Srbskem zůstane ještě delši dobu přerušeno.
Vládní předlohy pro nový říšský sněm německý
H. Z Londýna, S. února. Zdejší listy sdě-
lují z Berlína, že německá vláda zamýšlí po-
dati novému sněmu říšskému předlohy o sesílen
námořnictva, rozmnožení vojska a zavedení no
vých daní, jichž výnos počítá se částkou 50 mí
marek.
Vídeň
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Londýn
Berlín
9
article
Dunajská paroplavební společnost. — Nový
karte
Z Vídně, 8. února. „N. F. P.“ sděluje.
V nejbližších dnech mají býti zahájeny porady
zástupců vlády s dunajskou paroplavební spo
lečností o obnovení subvenční smlouvy. Včera
konala administrační rada schůzi, ve které ukl
dá se ředitelství, aby jízdy dosud se ztrátou pro-
vozované po zahájení plavby zastavilo. Přítomný
zeměpanský komisař zrazoval od toho, aby se
usnesení takové učinilo, protože ministr obchodu
zamýšli již v únoru nebo nejdéle v březnu jed-
nár se společností opět zahájiti. Z kruhů admi-
nistrační rady bylo poukazováno k tomu, že ta-
kové přípovědi byly několikrát učiněny, aniž po-
rady do dnešku skutečné byly započaly. Na to
stalo se shora uvedené rozhodnutí přes námitku
zeměpanského komisaře, a ředitelství bylo ulo-
ženo učiniti opatření k jeho provedení.
Rakouští továrníci příze na vyšivání a há-
čkování zamýšlejí zříditi kondiční sdružení, kte-
ré má také ceny společně upraviti. Prozatím bylo
zavedeno 15procentni zvýšení základních cen
v jednotlivých továrnách. Dozor vykonávati m
filiálka úvěrního úslavu ve Warnsdorfu.
Vídeň
Warnsdorf
10
article
Francouzská předloha o dani z příjmů.
Z Pařiže, 8. února. (K. k.) Předloha no-
vého zákonů o dani z příjmu způsobila na burs
nepříznivou náladu. Třiprocentní renta klesla d
půl 2. hodiny na 95 30.
Konservativní a umirněně republikánské no-
viny posuzují předlohu velmi nepříznivě. Od-
suzují nepřímě zdanění francouzských rentových
pasírů a státní kontrola vkladů bankovníeh
ústavů. Následkem této kontroly francouzský
kapitát přestěhuje do pokladen zahraničních
bank. Ministr finaneí stal prý se pomocníkem
socialistů a revolucionářů. Radikální a sociali-
stické časopisy souhlasí většinou bezpodmínečně
s předlohou.
st. Z Pešti, 8. února. Zvl. te egram »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr, centů
o 2.5 h dráž. Platila za 50 kg: pšenic
tisská 81 kg K 780, 79 kg K 7.65, 75.5 k
7.20, hodmezöivašarhelská 78.8 kg K 7.75.
marošská 73 kg K 7.15, stoino-bělehradsk
77.8 kg K 7.50, 76 kg K 7.35, bačská 75.5
kg K 7.45, peštská 79 kg K 7.65, 78 kg k
7 40; žito 6 40—6 45; oves 7..50—7.65 -
ječmen 6 50—6.80; kukuřice K 5.—
až 5.10.
Terminový obchod byl dobrý.
K večeru znamenala: pseníce na duben
1907 K 7 42, na říjen K 7.77; ži to na duben
K 6.73; oves na duben K 7.40; kukul řil e
na květen 1907 K 5 18, na červenec K 5.34
řepka na srpen K 12.95.
Sádlo po K 145 —; jiné zboží bez
změny.
Mráz.
Platil
Sádlo
Mráz
Pešť
Pařiže
kg
45
50
11
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 8. února. (Peněžní bursa.) Zá
věrečné smýšlení peněžní bursy nejednotné.
Obrat zkelí 830.000 (800.000).
Kanada Pacille 181.50 (182.50).
United States Steel Corporman 45.— (45.25).
Cukr (Fair Muse.) . . . 281/.
Tuky Westeru Stenm . . 10.25 10.23.
Tuky známka Wileex . . 10.35 10.35.
Kára.
Rlo čís. 7. . . . . . . 71/
5.60 5.65
na únor . . . . . . .
5.70 5.75
na duben . . . . . .
Pšenice.
Z Nového Yorku. 8. dnora. (Obilní bursa.) Smý
šlení obilní bursy sotva stálé-
8. února 7. únor
pohotová . . . . . . .
85.75 85.75
86.50
86.50
na květen . . . . .
857/%
na červenee. . . . . .
na květen . . . . . .
na červenee . . . . . .
na září . . . . . . ..
Petrolej
rafinovaný, kesonový
rafinovaný Standard W hite
Kovy.
7. února
8. února
25.—, 25.25 25.—, 25 2
42.15, 42.20 42.25, 42 .4
24.75, 25.75 24.75, 25.7
Bavlua.
Z Nov. Yerku, 8. února. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové ihůty byly z počátku na příznivé zprávý
kabelové vyšší, přecliodně byly oslabeny, závěrei
byl však na úhrady opět pevný.
8. února 7. února 6. únor
pohotová . . . . 11.10 11.05
na únor . . . . 9.44 9.31 9.28
na brezen . . . . 9.52339 p.52
na květen . . . . 9.67
Pacille
Kára
Nový York
Kanada
25.7 Bavlu
Steel Corporman 45
Musa
Tuka Wester Sten
10.35
9.31
12
title
Železo čís. 2. .
13
article
Měď. . . . . .
Cin
14
article
na říjen . . . . 992
Závěrečné smýšlení pevné.
Z Nového Orleanu, k. února.
10.44 (10.37).
Nový Orlean
15
article
Obchodní a živnostenská komora
v Praze
Obchodní a živnostenská komora
v Praze
konala včera řádnou schůzi, po jejiž zahájení sdělil
p. president A. Řivnáč, že V. rytíř Lanna věnoval
umělecko-průmyslovému museu velkolepou sbír-
ku skla, která čítá na 1200 uměleckých předmětů
a znázorňuje vývoj uměleckého průmyslu sklářského
od jeho vzniku až k počátkům 19. století; sbírka tato
má po stránce historicko-umělecké cenu v pravdě
ojedinělou. Dárci projeveny díky povstáním
provoláno mu: Sláva. Dále sdělil president, že dlouho-
letý vynikající úřadník komory p. sekretář dr. Jose
Gruber jmenován byv řádným profesorem česk
vysoké školy technické, vystoupil ze služeb komory,
kde byl 14 roků a konal práce vzorně, neúnavněa
nestranně. Za vzácné služby vyslovil mu upřímný
dík a přál mu štěstí v novém jeho působení. — Mimo
to p. prosident sdělil, že učinil kroky, aby komora
ohradila se proti usnesení Úrazové pojišťovny dělni-
cké na opětné zvýšení příspěvků a komora podá žá-
dosl, aby usnesení to nebylo vládou schváleno.
Presidium skládajíc čestný úřad v ruce komory
podalo účet z činnosti komorní v roce minulém. Čin-
nost ta opět znamenitou měrou se vyvinula. Pn
president vyslavil díky členům komory, úřadnictvu
a žurnalistice.
A Řivnáč
Lanna
doktor
Jose Gruber
Praha
živnostenský komora
vysoký škola technický
úrazový pojišťovna
16
article
Pan J. Papež tázal se, zda byly učiněny kroky
k zlepšení poměrů v hlavní celnici pražské. Pokud
ví, nestaly se dosud žádné změny a jest proto třeba-
aby se provedení nápravy urgovalo. President odpo-
věděl, že byla zaslána ministerstvu financí telegrafická
zpráva o nedostatcích ve hlavní celnici a došla odpo-
věď, že v nejbližši době bude slav úřadnictva o 12—1e
sil rozmnožen. V téže věci sdělil výsledek jednáni
depulace gremia p. Em. Placek.
Na to přikročeno k jednacímu pořadu. Pres
denlem komory na r. 1907 byl 31 hlasy ze 32 zvo
len opět p. Ant. Rivnáč. Místopresideniem byl zvo
len 21 hlasy p. Václav Němec: němečtí členově ko-
mory odevzdali 13 hlasů pro p. Josefa Sobotku. Zvo
lení p. Němce provázeno hlučnou pochvalou. Pa
V. Němec pravil, že výsledek volby podal důkaz
že požívá důvěry jen na pravici (u Čechů) a slibuje
že úřad svůj jako dosud pečlivě bude zaslávati. — Pan
Sobolka prohlašuje, že němočli členové komer
mají k p. Němcovi důvěru a že si ho váží, ale že pře
to odevzdali hlasy své na německého kandidáta, po
něvadž vycházejí z náhledu, že místo vicepresidenia
náleží Němcům.
Zatímním předsedou byl 21 hlasy zvolen p.o cís
Leo Bondy (13 listků prázdných), pokladničnín
radou p. Karel Tichý 21 hlasy (13 listků prázdných)
Revisory účtů zvolení pp. Formánek V. a Haurowiti
Z. do disciplinární komise pp. Řivnáč A., Němec v
Falkowicz P., Bdndy B. a Otto Jan
Pan dr. Pilbauer přednesl rozpočet kuratori
uměl.-průmyslového musea komorního na rok 1907
Příjmy činí 56.000 K, vydání 79.345 K; schodek uhrud
se úroky z reservního fondu.
Referent náměstek sekretářův dr. V. Schusie
přednesl zprávu živnostenské sekce
J Papež
Placek
Antonín
Místopresidenie
Václav Němec
Sobotka
Němec
Čecho
Sobolka
Bond
Tichá
Formánek
Haurowiti
Řivnáč
Otta Jan
doktor
Pilbauer
Bdnda B
Falkowicz P
17
article
o úpravě
a zodhornění pokračovacích škol průmyslových,
jež, vylíčivši zevrubně statistiku toholo školství v král
českém a zvláště v Praze, jakož i jeho nynější stav
a zdůraznivši zásadní stanovisko úpravy tohoto škol
slvi zákonodárstvím zemským, žádá v souhlasu s a
kelou o reorganisaci pokračovacího školství, aby pro-
zatím, než k úpravě zákonné dojde, bylo alespoi
pozměněno a doplněno ministerské nařízení ze dne
24. února 1883, a aby byla sebrána a z jednotnéh
stanoviska upravena také ostatní nařízení, pokračo-
vacího školství se týkající. Nově upravoným nařize-
ním, jemuž za podklad by sloužilo platné nařízení
již citované ze dne 24. února 1883, dělily by se prů-
myslové školy pokračovací jednsk na školy všecbecné
jednak na školy odborné. Pokud se týče škol všeobec-
ných zůstala by posavadní ustanovení o příspěvku
stálu aíd. v platnosti. Pokud se však týče odborného
dílnami vypraveného školství pokračovacího, zava-
zoval by se stát hraditi 40% příspěvku stavebníh
a zařizovacího, jakož i 40% příspěvku vydržovacího
Praha
18
article
odborným školám pokračovacím, umístěným ve zvlášt-
ních, ke svému účelu upravených místnostech, jeslliže
ostatních 60% uhradí země, obec a ostatní příslušní
a místní činitelé. Učební osnovy buďlež zpracovány
po vyslechnuti obchodní a živnostenské komory
zúčastněného společenstva živnostenského pro každou
odbornou pokračovací školu zvláště. Školy buďte
opatřeny náležilými pomůckami a pro každou odbor
nou školu pokračovací buď zřízen zvláštní školní vý-
bor, jehož delegát by zasedal ve společném ústředním
výboru všech škol pokračovacích v místě. Doba vy-
učování a prázdninová buď, pokud lze, upravena se
zřetelem na saisonní zaměstnání a potřeby dotyčných
živností, vyučování nedějž se však v pozdních hodi-
nách večerních. V souvislosti s touto úpravou budi
provedena i náležitá úprava poměrů hmotných
právních učitelů při pokračovacích průmyslových ško
lách. K vyučování předmětům odborným, zvláštěd
lenským, nutno povolati jen odborníky, kleříž po
drobí se nejprve za mírnou náhradu zkušebnímu roku
Referát byl schválen.
Zprávu komitětuo
vybudování zemského jubilejního živnostenského
20
article
přednesl referent sek. nám. p. dr. V. Schusťen
Ve zprávě jest dolíčena potřeba dalších spodních i vyš
ších článků živnostenské organisace úvěrové a zdů
razněna potřeba družstevní ústředny v zemi, kterouá
lze zříditi dalším vybudováním zemského jubil. úvěr
ního fondu. Základní jmění fondu jest poskytnutým
zápůjčkami již vyčerpáno, úrok zemské bance ne
běžný účel placený jest občas vyšší, než úroky na
dlouholeté zápůjčky od družstev fondu placené a okrul
obchodů fondu jest přespříliš omezen. Jest tudíž nut
no, aby fond byl oprávněn k provozování všech po
třebných obchodů bankovních, zejména též ku při
jímání vkladů, aby rozšířen byl okruh těch, s nimiž
fond obchoduje, a jenž se dopozud omezuje na živno
stenská společenstva (dle ž. ř.) a na svépomecná druž
stva živnostenská dle zákona ze dne 9. dubna 1873
doktor
V Schusťen
21
article
Obzvláště jest potřebí, aby lond byl oprávněn dávat
zápůjčky též jednollivým živnostníkům za účelem
převzetí větších lodávek nebo prací volně společným
obchodním společnostem s ručením obmezeným, dl
zákona ze dne 6 března 1906 zlizeným, a ze živnost
níků sestávajícím a posléze i všeobecným ústavůn
úvěrním (záložnám, spořitelnám a p.), za účelen
pěstění úvěru maloživnostenského vůbec. Země a stá
poskytnělež nízkozůročně vklady k rozmnožení zá-
kladního jměni fondu. Spojeni fondu živnostenského
a zemědělského v jediný zemský družstevní ústav
bankovní lze z důvodů, v návržích kuratoria fondu
uvedených vítati, předpokládajíc, že zřízeny budeu
dvě samosprávné sekce, živnostenská a zemědělská
a že ústav zůstane věren své funkci výchovné, info-
mační a kohtrolní na poli družstevnictví živnosten-
ského. Rozhodně bude potřebí, aby ve správě ústav
bylo poskylnuto zastoupení oběma odborům rady
zemědělské. I kdvby však ke spojeni obou fond
v samostatný zemský bankovní ústav nedošlo, buce
vybudování fondu živnostenského v naznačených
směrech nezbytno. Úprava poměrů zemské naš
ústředny k projektované říšské ústřední pokladně spo-
lečenstevní, preti jejímuž zřízení se komora již dříve
vyslovila, může býti ponechána příslušné době po-
zdější. Komitét navrhuje, aby v tomto smyslu bylo
podáno zemskému výboru král. českého žádané dobro
zdání. Schváleno.
Pan adj. dr. Samek podal zprávu o dobrozdán
komory podaném v příčině
doktor
Samek
22
article
8. února 7. února
8. února 7. únor
23
article
Kukuřiee
531/2
53 54.—
10.25 10.25
7.75 7.75
7.75 7.75
25
article
Bavlna na dube
26
article
zajištěni stavebních pohledávek.
Výnosem ze dne 22. prosince 1906 vyzvalo mini
sterstvo obchodu komoru, aby podala do polovice
ledna 1907 dobré zdání o osnově zákona o zajištěn
stavebních pohledávek. stylisované subkemitétem zi
27
title
Relerent dr. Samek;
doktor
Samek
28
article
nostenského výboru. Presidium učinilo neprodlen
opatření, aby osnova byla prostudována a ve výtahu
sdělena interesovaným korporacím, jichž zástupci pak
byli také slyšáni v několika poradních schůzích. P -
tom projednána ssnova ve zvláštním k tomu cili dosa-
zeném komitétu. Dospěl pak komitét k názoru, že
osnova, přes to, že sleduje myšlenku v jádru dobrou.
vykazuje takové vady a nedostátky, pro které nemůža
býti doporučeno ústavní schválení její v nynější for-
mě. Názor tento byl také ministerstvu neprodleně sdě-
len s podotknutím, že komora podává vzhledem ke
krátké lhůtě zatím zprávu komitětní, klerá teprv
v příští plenární schůzi definitivně projednána bude
Zpráva komitětní, ministerstvu již podaná, byla schvá-
lena.
Rozšíření působnosti pražské bursy plodinové na
obchod s umělými hnojivy.
Ministerstvo obchodu žádá komoru za vyjídřen
o návrhu, vyšlém z kruhů zemědělských, aby obchod
s umělými hnojivy připuštěn byl též na burse plo
dinové. Bursa pro zboží a cenné papíry v Praze vy-
slovila se v obšírném písemném vyjádření proti. Jej
stanovisko pak ústně hájili: bursovní rada a člen ko
mory p. komerční rada Rich. Elbogen a sekretář p.
cís. rada dr. Leipen. Presidiem komory ku projednán
této otázky dosazený komitét usnesl se jednomyslně.
doporučiti plenu, aby se vyslovilo pro při-
puštění obchodu s umělými hnojivy těž
na burse plodinevé, Schváleno.
Minisferstvo obchodu pozvalo komoru, aby se
vyšlovila o podání Labského spolku v Ústí n. L., žáda-
jícího, by v Rakousku byl recipován německý zákon
Bursa
Rich
doktor
loupen
Praha
Rakousko
29
article
soukromoprávních poměrech při plavbě vnitro-
zemské.
30
article
Po provedeném šetření byla záležitost podrobena
ovrubné úradě ve zvláštním komitétu. Komitét (re-
ferent dr. Matys) doporučuje komoře, by schválila
tyto návrhy: 1. Instituce, o nichž jedná říšský zákon
o plavbě vnitrozemské v Ч 1.—6., 7.—20., 92. —101..
102—116., 119.—129. (právní poměr vlastníka lodi
i jeho ručení, právní poměr loďare, jeho zákonná
práva, úprava soukromoprávních následků při sráž-
kách lodí, zachraňovací práce a poskytnutí pomoci
v nehodách lodních, zakládání lodních rejstříků
usjanovení o věřitelích lodních), byly by účelny také
pro plavební poměry na Vltavě a Labi, pročež by s
doporučovalo je přijali. 2. Předpisy o havarii měly
by se taktéž přijati až na předpisy, že zamrznutí se
pokládá za „havarii velkou“. 3. Maje na zřetela stíž-
nosti domácích zasílatelů do plavebních společnost
jakož i skutečné poměry lodní dopravy na Vltav
a Labi, které jsou docela jiné, než poměry na vele-
tocích říšskoněmeckých, komitčt má za to, že pře
pisy o dopravní smlouvě nehodí se k recepci a n-
vrhuje, aby vzhledem k dosti naléhavé potřebě úpra
vy poměrů těch hyly na základě zákonných ustano-
vení zavedeny usance a spolu i smírčí soudy k urov
návání sporů ze smlouvy o lödní dopravě. Usano
daly by se jednak spíše přizpůsobiti poměrům míšinín
a mohly by také plně vyhovovati přáním zasilateio
domácích. Návrhy schváleny.
Ke konci schůze udělena četná komorní vyzna
menání.
doktor
Matys
Vltava
31
article
Nový zákon o konversích hypoték. Jedním
ze zákonů, starým parlamentem schválených, jest
zákon o konvertorání hypotečních zápůjček, který
byl nyní sankcionován. Zákon ten umožní, aby
staré, vysoko zúročitelné hypotěky mohly býti bez
zvláštních obtíží a formálností nahraženy levným
úvěrem. Dlužník nebude odkázán nyní při umo-
ření staré, nepohodlné položky na novou, draho
půjčku, anebo na nákladné převodní transakce.
Jednoduchým vtělením konversní půjčky na kniho
vním místě staré položky bude celý proces kon
verse zjednodušen a staré výhodné pořadí bude
pomocl jednoduché žádosti zajištěno i nové zá-
půjčce. Zákon stanoví tu však při těchto výho
dách, práva pozdějších hypotekárních věřitelů s
dotýkajících, některé podmínky a sice: 1. že kon-
vertovaný kapitál musí býti buď nejméně o 1/s pro-
centa níže zúročitelný anebo že musí býti pře
měněn v umořitelný a nevypověditelný; 2. že kon-
versní půjčka nesmí býti vyšší než zbytek star
pohledávky, v žádném případě však vyšší než
knihovně vtělený dluh. Pouze při zá půjčkách na
zástavní listy bude dovoleno s ohledem na nízký
kurs nízko zůročitelných zástavních listů (na p
31/2procentních zástavních listů), připočítati osmi
procentní přirážku, takže konversní půjčka bude
moci býti zařaděna ve starém pořadí s obnosem
o osm procent vyšším. Poněvadž staré položky
jsou z pravidla ještě vysoko zúročifelny, lze oče-
kávati, že také soukromý kapitál bude ochotn
takové hypotéky na mírný úrok konvertovati
Značná část bypotečních dluhů jest soukroméh
rázu a vysoko zúročitelná a při splatnosti těchto
dluhů může nový zákon prokázati dlužníkům
velké služby.
32
article
Z trhů zeněžnícE. (8. února.) Stálá nejistot
kterou trpí evropské Eursy ohledně stavu věcí v Ame-
rice, i dnes byla nepříznivým podnětem, k němuž
přidružily se i některé jiné. Zákon o dani z příjmů
ve Francii na cizích bursách nepůsobil přiznivě, po-
něvadž je obava, že frannouzšli kapitalisté budou
cizí renty prodávati. Trh peněz zvolna se uvolňuj
a dokazují to znovu výkazy bank francouzské a an-
glické. Zvláště tato poslední sesílila svoji posíci
nocbyčejně a dá se očokávatí skorem s jistotou, z
sníží svou diskontní sazbu.
Braha. Dnešní bursa minula klidně a pla-
ceno za 4% zlatou rak. rentu K 117.30, za 4
kom. dl. úpisy (ve zlatých i korunách) K 99.35, 4
želez. úpisy čes, zem. banky K 99.50 a za 3 1/4
zást. listy dolnorak. hyp. ústavu K 91.95. Déle p-
dáváno za akcie: Strojírny Daňkovy K 477.—, RRak.-
uher. banky K 1765.—, Podolské cementárny 204.—
První česko-moravské strojírny K 885.— peníze.
Braha
Daňkův
RRak
Francie
Délos
33
article
Berlín. Smýšlení na dnešní burse bylo opě
chabé. Ve všech skupinách podníkány prodeje a
kursy akcií volného obchodu i na trhu kasovním bez
udání určitějších motivů v jednotlivých případech
až o 2% nižší. Čilejší obchod při zlepšených zá-
znamech pozorován v akciích drah amerických.z
ostalních dopravních hodnot rakouské dráby laciněji
vybízeny. Loďařské společnosti vesměs nižší. Ruské
titry v souhlasu s Paříží a Petrohradem chabé. Jme-
novitě banky ruské ochably, vyjímaje ruskou banku
jež kurs uhájila. Soukromý diskont nezměněn, 4 1/42
Vídeň. Přes příznivě zprávy z Nov. York
a zlepšení statutů banky anglické zahá jena byla za-
čáteční bursa nechutí. Smýšlení však zůstalo dost
přívětivé a tčžisko obchodu spočivalo ve šranku, kdo
jednotlivé speciality průmyslového trhu stouply
V kulise jen akcie státní dráhy měly lehkou reprisi
Na polední burse klidné smýšlení potrvalo. Z cizíe
burs neďošlo zádných podnělů. Nechuť panovala
zvláště v kulise, kde byl obchod chabý a kursy ne-
změněny. Ve šraňku bylo pevné smýšlení. Zvlášte
pevné tyly akcie horno uhotské bánské společ nosii
York
Berlín
Paříž
Petrohrad
Vídeň
34
article
které stouply o 20 K. Také akcie brněnského píve
veru, rakouského ústavu pro železniční dopravu, ho
lešovské cementárny, leykam-josefodolské papírny
kobercové a Elbemühl stouply. Naproti tonu magne
silové akcie se seslabily. Trh k ukládění byl slabší
Devisy nezměněny. Na eskomptním trhu stav pe
něz nezměněn, 41/%
Lelošní oukerni kampaň. Surovarny télo polo-
vtny říše skončily již skorem vesměs výrobu a lz
nabýti již přehledu o výsledcích letešní kampaně
Dosud bylo (dle sdělení ústředního listu cukrovarní
ckého) vyrobeno v Rakousku - Uhersku 11,963. 00
metr. centů cukru, oproti roku loňskému činí to
1,800.000 metr. centů méně. Loňský rok byl všal
rekem nejvyšší výroby cukru, a také číslice letošníh
roku převyšují ciíry všech předchá zejících kampan
s jedinou výjimkou kampaně 1905—06. Taký doml
konsum stoupl do konce Jedna znovu o 160.000 meln
centů při celkové cifře konsumu 2,219.000 mei
centů. To znamená stoupnuti konsumu o 7.75
Oproti tomu poklesl vývoz, který obnášel 3,329.02
metr. centů, o 654.000 metr. centů oproti roku pře-
dešlému. To vysvětluje se zvláště okolností, že vývo
do Indie přes Terst značně poklesl, poněvadž Indi
má letos skvělou sklizeň cukerní. Jinak ve vývozních
poměrech nenastalo význačných změn. Obavy pře
konkurencí Ruska v Levantě byly poněkud přehnány.
Ind
Rakousko
Uhersko
Indie
Terst
Rusko
35
article
Ruský domácí konsum stoupl a absorboval velkou
část zvýšené výroby. Co se týče cen, zvýšila se
cena na světovém trhu oproti roku loňskému asi
2 koruny. Ještě příznivěji než na světovém trhu
utvářily se ceny rafinády v naší říši. Kdežto v roce
loňském rozpjetí mezi surovinou a rafinádou ob
nášelo asi 43 korun, činí nyní více než 47 korun.
Z pražského trhu obilního. Z new-yorské bursy
oznámené vyšší kursy nevzbudíly na peštské burse
dosud nijakého ohlasu. Také včerejši bursa nebyla
nikterak čilá a také smýšlení se nezlepšilo, přeee
však uhájily ceny psenice a žila při malých obratec
poslední stav. Placena byla z Prahy pšenice 77—8l
kg K 8.10—8.40, žito 72—75 kg 7.25—7.50, za 50 k
Praha
kg
36
article
Nabidka žila nebyla značná, prodavači jsou ocholn
k mírným slevám, přes to byl odbyt oblížnější, po
něvadž nabídky vývozu a konsumentů o 10—20 hal
nižší, nebyly přijímány. Placeno bylo z Prahy 8.40
až 8.75. Ze všeobecného klidného smýšlení činil pouze
oves opětně výjimku. Oproti dosavadním pátečnín
trhům byla nabídka silnější, také nescházelo koupě-
chtivosti, avšak neobyčejně vysoké požadavky prod
vačů ztěžovaly obchod. bylo placeno pouze o 5 hal
více, a docílil morkantil z Prahy 7.80, oves k set
8.25 až 8.40. Mák jest stále pevný, za malé položky
povolováno jest z Prahy K 42.— za 50 kg. Kukuřici
znamenala 5.70 až 5.75 z Vídně, koupěchtivosl pr
červený jetel značně ochahla, obraty jsou malé, ceny
kloní se k sestupu. Bílé jelelové semeho má ve dru
zích prima lepší odbyt, ostatní semena zůstala v cen
a smýšlení nezměněna. Placen byl červený jete
27. až 66 K, bílý 25 až 50 K, švédský 50 až 67
úročník 50 až 56 K, vičenec 11.50 až *13.—, dvo
sečný 14.50 až 15.50
Výbor českého odboru rady zemědělské pro král
české koná schůzi 16. února 1907 v 10 hodin do
poledne v zasedací síni rady zemědělské v Praze-ll
č. 799. Pořádek: 1. Zprávy předsednictva českéh
odboru (rel. předseda čes. odboru Karel Prášek)2
Zpráva V. komitétu o změně zákona o okresních ho-
spodářských záložnách (ref. člen výboru p. dr. F
Prášek
Praha
Vídeň
rada zemědělský v Praga
českéh odbor
kg
výbor český odbor rada zemědělský pro král
37
article
Fiedler). 3. Zpráva I. komitétu o opatřeních k roz
množení stavu dobytka v král. českém (ref. člen v
boru p. Fr. Chaloupka). 4. Zpráva o činnosti vil
(družstevního) komitétu za rok 1906 (ref, předse
čes. odboru K. Prášek). 5. Zpráva IV. komitétu o zři-
zování horských škol pro lukařství a dobytkářstv
(rof. člen výboru p. dr. K. Holý). 6. Zpráva IV. ko-
mitětu o přeměně zatímní hospodářské školy v Kukle-
nách na rolnickou a zřizení zimní hospodářské školy
v Hlinsku (ref. člen. výboru pp. Josef Babánek a P
Titěra
Ztížení dovozu rakouského skla do Uher. V Ubrácl
zostřili nedávno cejchovní zákon, krok, který jes
pro rakouský sklářský průmysl dalekosáhlého vý-
znamu, poněvadž je s to, aby značně ztížili odby
skleněného zboží v Uhrách. Nový zákon ustanovuje
že všechny k výčepu vína, piva, kořšlky, mléka atd
určené sklenice, džbány, láhve a nádoby musí byt
cejchovány uherským cejchovním úřadem. Cejcho-
vání může se státi pouze v Uhrách a provádění jebo
uherskými úřadníky v rakouských továrnách nent
dovoleno, kdežto úřadníci vyhledávají sami uhe
ské továrny. Rakouský továrník jest proto nucen
ohlásiti své zboží u některého uherského cejchovníh
úřadu ke zkoušce a musí něsti vedle výlch ješt
nebezpečí, spojené s dopravou skleněného zboží
několikanásobným vybalováním a zabalováním, dříve
než může je dále prodávati
Americký trh mědi v r. 1006. Firma Honry R.
Fiedler
Chaloupek
K Prášek
K Holá
Babánek
Titěra
Hlinsko
Uhry
Honry R
38
article
Merton Co. v Londýně uveřejňuje ve své poslední
týdenní zprávě dle »Eng. Mines Journ.« tyto
údaje. V Americe obnůšely
těžba . . . . .
dovoz . . . . . 100.415 92 600
vývoz . . . . . 211.000 245.500
zásoby 31, orosinca 0.59 270.000
Světová těžba mědi v r. 1905 obnášela 692.800 tun
Z amerického trhu železářského. Zajímavým do
kladem pro správnost amerického zpravodajství od-
borného jest následujíci fakt: Včera uveřejnili jsme
zprávu odborného listy „Ironage“, dle kterého po
ptávka po surovém železe v Americe klesá; „Irou
monger“ tvrdí dnes pravý opak, že totiž jest trl
klidný a že nedostatek surového železa roste, zalím
co poptávka po něm se vzmáhá.
Mines Journ
Londýn
Amerika
Merton Company
270.000
39
article
Úpadek ve Smyrně. Železářská firma Nicolas A
de Portu ve Smyrně zastavila platy. Pasiva obnášejí
25.000 franků, nabízené vyrovnání 30%. (Sdělení vý
vozni kanceláře pražské obchodní a živnostenské
komory. — Vývozní kancelář pražské obchodní
živnostenskél komory sděluje, že firma C. Kurktzoglou
B. Mimi „obchod s osadnickým a krátkým zbožín
ve Smyrně, zastavila platy s pasivy 80.000 franků.
K vůli úspoře času jest záhodno, aby věřitelé zaslali
své směnky resp. účty spolu s plnými mocemi, jež
musejí býti ověřeny tureckým konsulátem, přím
na adresu tamního právního zástupce Jiřího Boublin
Výstava zemědělské rady na výslavním hrhn
Ústřední hozpodářské společnosti v Fraze. Komite
pro uspořáďání výstavy rady zemědělské při výstav-
ním trhu Ústřední hospodářské společnosti, konaném
v květnu t. r na výstavišti v Král. Oboře, konal dne
1. února t. r. za předsednictví předsedy českého od-
boru pana Karla Práška poradu za účelem sla
novení programu této výstavy. Dle referátů, které p-
dali za český odbor rada dr. Karel Viškovský
za ústřední sbor tajemník dr. Karel Mandl a z
hospodářsko-fysiologickou zkušební stanici p. prol
dr. Julius Stoklasa, jevi se program výstavy
takto: Český odbor vystaví: I. Diagramatické znázor
nění vývoje subvenční agendy odboru.
zprávy a puhlikace českého odbor
II. Statistické přehledy zemědělské produkce-
konsumu a obchodu s hospodářskými výrobky. II.
Přehledy osnov hospodářského školství
učebné pomůcky. IV. Předměty z oboru podpor
produkce rostlinné, demonstrační pokusy.
Produkce zvířecí, ochranné očkování. VI. Přehle
agendy zalesňovací. VII. Výsledky agendy druž-
stevní s obrazy, plány a modely družstevních pod-
niků. Hospodářsko-Iysiologická stanice českého odbo
ru zemědělské rady zúčastní se výstavy ná sledujícím
Boublin
Fraga
Král
Prášek
doktor
Viškovský
Mandl
Julius Stoklasa
Smyrna
Nicolas A jít Porto
Smyrna
živnostenský komora
C . Kurktzogla B
Mimi
40
article
odbory: 1. Bakteriologickým (půdní baktericlogie),
II. fysiologickým, III. produkce rostlinně, IV. semenáři
ským, V. Ovocnickým, VI. mlékařským, VII. fylo-
pathologickým. Ústřední sbor hodlá vystavovati: I.
Diagramatická znázornění vývoje chovu koní, obrazy
typických koní v Čechách a pod. II. Z oboru chovu
ryb: tolekci učebných pomůcek, výkazy činnosti.
literaturu a kolekci živých ryb. III. Úkázky činnosti
technické kanceláře, zejména: projekt regulační, me-
liorační a vodovodní, diagramy, fotografie staveb re-
gulačních i jiných, jichi modely, publikace, práce
z oboru pedologie, práce pokusné stanice rašelinné
v Zálší a pod. 1V. Diagramy a statištické výkony, zná-
zorňující činnost semenářské a lučební slanice, dále
interieur, jenž by podával celkový obraz zařízení sla
nice. Rozhovoru o programu výstavy zúčastnili se
mimo uvedené referenty členové komitétu pp. St
Kubr a J. J. dr. Bedřich kniže ze Schwarzen
hergů, jakož i přizvaní pp. cís. rada dr. Gustav
Jahn a adjunkt Jos. Kavka. Na to schválil komitét
navržený program výstavy.
Banky, záložny a spořitelny.
Za měsíc leden 1907 vykazuj
vklady výplaty
korun
Ústř. zál. učitelstva česko-
slovanského v Praze .. . . .
Spořitelna v Příbrami. . . .
Spořitelna města Soběsla vi
Spořitelna v Hořicích. . ..
Měst. spoř. v Hranicích ..
Zálož. Počátky . .. . . .
Měst. spoř. v Červ. Kostelei
M. sp. v Mnich. Hradišti.
doktor
Bedřich kniže
Jahn
Jos
Kavka
Čechy
Zálší
St Kubr
Praha
Příbram
Soběslo
Hořice
Hranice
41
article
Trhy peněžni.
Trhy peněžni.
Pražská bursa,
V Praze, 8. února. Oficiální záznamy znějí:
Zástavní listy české byp. banky
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl, úp. čes. zem. b. (ve zl.
» . ., , (v K
Mel. úpisy . . » (ve zl.
Praha
K Mel
42
article
Žel. . » » (v K
Žel. . » » (v K
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Dstřední banky
českých spořitelen . .
Zástavní listy mor. byp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny
hal. zem. banky.
Kom. dl. úpisy ..
Železnič. , » » ,
Zást. listy Hal. ake, hyp. banky
» » Rak.zherské banky
» » Dolnorak. byp. ústav
Kom. dl. úp..
Zástavní listy Rak. byp. banky
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh
Ruská stát. půjčka z r. 1906
4.2 e
Únorová spol. renta . (V pap.
4.2 e
Dubnová »»
Květnová .,
Červencová spol. renta (ve stř.
Rakouská zlatá renta . . . .
korunová renta .
» investiční . . . 3 / 2
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Haličská akc. bypoteční banka.
Rakousko-uherská banka . . .
Českomoravská strojtrna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna. . . . .
Česká báňská společnost . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .»
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech»
» » tov. orient. cukrov.
1905
Hal
Prior
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Zala
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Dstřední banka
český spořitelna
é banka
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
živnostenský banka
bypoteční banka
uherský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
e únorový společenský
44
article
un
408.475 389.120
45
article
Renty:
4procentní papírová květnová . .
4.2procentní » únorová . .
4procentní stříbrná Jednová . . .
4.2procentní » dubnová .
Sprocentní zlatá rakouská . .
4procentní korunová rakouská . .
4/zprocentní korunová (invest.) ,
4procentní zlatá uherská. . . .
4procentní korunová uherská . .
31/2procentní kor. (invest.) uher. .
ruská půjčka . . . . . . . .
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. Českého
41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 %
Lo sy
Celé státní z r. 1860 . . . . .
pětiny »
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . ..
vídeňské komunální . . . . .
lisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslova . . . . ..
»Union«
390.— 390 —
Hospodařská úvěrní pro Čechy
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . .
1758.—
1759.—
rakousko-uherská . . . . ..
316.—
316.25
anglo-rakouská
468.99
469.—
banka pro země rakouské . . .
599.—
600.—
dolno rakouská eskontní
641.—
640.—
»Merkur«, směnár. akc. společnost
688 25 687.25
rakouský úvěrní ústav . . ..
835.50 835.—
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1083.— 1082.—
vídeňská bankovní jednota . . . 570.75 571-40
vídeňská banka »Uuion« . . . . 590 — 590.50
všeobecná depositní banka . . . 474 50 474.50
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . . —.——.—
» B . . . 1127.— 1138.—
Hospodařská
Čechy
ústřední banka
vídeňský banka
Uuion
všeobecný depozitní banka
dopravní podnik
46
article
144190 49.743
364.750 324 241
323.238 174.25
326.662 318.149
88.811 35 423
41.108 48.89
116.321 78 865
158.872 124.472
47
article
Peníze Zboží
5e
31/2
48
article
103 20
99 70
100. —
99.25
99.2
49
article
104.—
100 40
101.—
99.75
99.75
99 75
99.75
53
article
99 90
9940
99-7
100.—
55
article
100.—
103 v5
99.1
38 7
93 6
I01 10
99.10
101.7
97.50
97 0
97 0
100..30
97.5
99 20
99 50
99.40
91.85
86 2
56
article
100..30
100.05
V9.65
99 g0
102. 10
99.40
102 70
98 50
98 05
101.55
98.50
100 20
100 50
100. 40
92 85
100 —
81 0
86.75
100. 40
100 40
99 35
99 30
117.45
99.95
89.50
57
article
41/2
41/2
41/2
31/st
31/2
60
article
100 20
99.15
99.10
117.g0
9915
62
article
89 30
246 50
419.—
155.—
63
article
245 50
417 —
145.—
388 50
534.—
530 —
447.—
245.—
586 —
1765
885.—
64
article
465.—
246.—
590.—
1766.5
900.—
480.—
155.——
65
article
477.—
147.—
800.—
425.—
204.—
530 —
2655
259 —
66
article
875.—
205.—
536.—
268.—
67
article
Vídoňská bursa
68
article
Závěrečně kursy
8. února 7. února
99.15 99 15
100.20 100 25
99.10 99.10
100.20 100.20
117.30 117 30
99.15 99 15
89.30 89.30
114.35 114 40
95.90 95 9
84.60 84 60
86 25 86 35
99.25 99 25
99.40 99.40
99.75 99 75
91.95 91.90
100.—
100.—
156 50 155.50
215 75 216.10
266 50 266 60
446.—
446.—
497.25 497.—
152.10
151 75
168 65
18s 2
417— 417.—