Strana 2. Číslo 27

KATOLICKÉ

LISTY.

Dne 29 ledna 1900.

Zprávy politické.

V Praze, dne 29. ledna.

K situaci. Včera přibyl do Vídně poslanec Prade, načež měl s předsedeu ministerstva drem. šl. Körbrem delší politickou rozmluvu, o kteréž podá zprávu v dnešní schůzi svazu německo lidové strany. Ke schůzi této pozváni jsou a sice co nejdů- razněji všichni členové klubu z Čech a panuje vše- obecný, námi již v sobotu pronešený náhled, že ve schůzi této bude pozměněno usnesení, jež učinil klub německo-lidové strany v příčině obeslání smířovacích konferencí ve své poslední schůzi, jinak řečeno, že umožní, aby uskutečněno bylo usnesení, jež v téže příčině učinili předsedové klubu levice. Potom arcit vyslaly by kromě radikálů všecky strany levice své delegáty do konferencí. Pokud se týče konferencí samých, bude ko- nána, jak všeobecně se ujišťuje, zvlástní konference pro Čechy a zvláštní konference pro Moravu. V první předsedati bude předseda ministerstva dr. šl. Körber, v druhé ministr spravedlnosti baron Spens-Booden. Konservativní velkostatek bude zastupovati hr. Pálffy, delegátem liberálního čili ústaváckého velkostatku bude dr. šl. Baern- reither. Dorozumívací konference sejde se dne 5. února o 12. hodině polední v paláci před- sedy ministerstva dra šl. Körbra ve Vídni. Vyjedná- vání bude přísně důvěrné. Delegáti se zavážou, že neprozradní ničeho z průběhu porad. Denně bude vydáváno communiqué, o němž dohodnou se vláda a členové konference.

Svaz pražských průmyslníků u předsedy ministerstva. Svaz průmyslníků pro Prahu a vůkolí vyslal do Vídně zvláštní deputaci, aby předsedovi ministerstva dr. Körbrovi odevzdala zvláštní resoluci. kterouž podepsalo na 4000 nejpřednějších průmyslníků v Rakousku, mezi nimiž jsou i mnohé veliké firmy z Čech bez rozdílu národnosti a ve kteréžto resoluci se žádá za zjednání národnostního, pro všecky strany spravedlivého dorozumění. Před- seda ministerstva šl. Körber přijal deputaci co nej- vlídněji, a slíbil, že bude všemožně podporovati tyto snahy. Členové deputace vylíčili pak předsedovi mi- nisterstva situaci, v níž ocitl se český průmysl ná- sledkem nouze o uhlí. Senátní volby ve Francii. O výsledku voleb, jimiž byla včera obnovena třetina senátu francouzského došly dosud zprávy jenom kusé. Celkem lze říci, že pokud se týče míst, jež měli až dosud republikáni všech odstínů, poměr dosud se nezměnil. Užších voleb bude 27. Čtyři konservativní senátoři, kteří vystupují ze senátu, byli opětně zvoleni. Z nacionali stů byl zvolen jenom jeden a sice v Nantech (za depar- tement Loire Inférieure) jenerál Mercier, jenž ob- držel 703 hlasy. Proti kandidát jeho dostal jen 287 hlasů, ačkoli v Nantech samým vyvolala kandidatura jenerálová rozhořčení.

Za departement sekvanský zvoleni byli senátory: Freycinet, Leterre, Poirrier, Strausz, Tinillier a Pietre. Kromě těch přicházejí do dvou užších voleb: Barodek a Bassinet a pak Ranc-Gibert a Toubelio. V depar- tementu Sarthe zvoleni byli vystupující senátoři vět- šinou průměrně 600 hlasů, nacionalistická kandidátní listina obdržela průměrně 300 hlasů. Ve schůzi, již konána byla po této volbě v Le Mansu, poukazovali Paillaux a des Tournellos na význam porážky nacio- nalismu v osobě Cavaignaca, jenž podporoval poraže- nou listinu. Cavaignac podal jako předseda ge- nerální rady demisi. — V departementu cantalském zvolen byl Foureis Charmet. V departementu vogéz- ském opětně zvoleni byli vystupující senátoři prů- měrně 660 hlasy, kdežto na kandidátní listinu na- cionalistickou, na které se nalézal také generál de France, připadlo průměrně jen 260 hlasů. V depar- tementu Hautes Pyrenées zvolen byl 652 hlasy mi- nistr orby Dupuy; protikandidát jeho, nacionalista plukovník Monteil, dostal 95 hlasů Také v departe- mentu Pas de Calais byla kandidátní listina naciona- listů velikou většinou poražena.

Zprávy církevní. Jubilejní slavnosti v roce 1900. Jak do- slýcháme, budou se konati ku poctě Spasitele našeho na konci tohoto století v Čechách tyto jubilejní slav- nosti: 1. Bude pořádána pouť do Říma brzy po velikonocích, a to buď 17. nebo 23. dubna. Za tou příčinou bude vypraven zvláštní vlak pro pout- níky z Čech a snad také z Moravy. 2. Bude konána pouť do Staré Boleslavi buď 1. nebo 8. čer- vence buď o svátku nebo v oktávě Navštívení Panny Marie. 3. Povede se průvod k soše Panny Marie na Staroměstském náměstí v Praze dne 15. srpna odpoledne, kterého se účastní pražské ducho- venstvo, katoličtí spolkové a věřící lid. 4. Také se pomýšlí na pouť do Chotouně, rodiště sv. Prokopa, aby byl náležitě uctěn tento svatý patron země české. Tato pouť bude vykonána dne 2. září- o svátek sv. andělů Strážných. V měsíci prosinci, kdy 19. století chýlí se ke konci, bude uspořádána slavnostní akademie v některém z větších sálů praž- ských, spojená se slavnostními řečmi a hudebními i vědeckými promluvami. Jest možno, že bude také pořádán katolický sjezd v jedné z českých diecésí. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése olomoucké. Nově zřízená fara v Mořkově udělena byla vp. Kl. Klusalovi, koop. v Novém Ji- číně. Přesazení byli vpp. kooperatoři: František Hromek z Bartošovic do Holešova, Richard Hovadík z Hroznové Lhoty do Bartošovic. Ve Vratislavi u Milosrdných bratří zemřel dp. Adolf Proska, farář ve Vojnovicích v Prus. Slezsku. Narodil se r. 1847 ve Vojnovicích, na kněze vysvěcen byl r. 1873. R. i. p.

Světící biskup v Krakově. Jak se z Ha- liče oznamuje, jedná se o to, aby bylo zřízeno místo světícího biskupa v Krakově, poněvadž jest diecése velmi rozsáhlá. Čítá totiž 760.750 katolíků. Tato diecése náleží k nejstarším, byvši založena již za prv- ního pokřesťanění Polska. L 41. Choroba saského prince Maxe nebyla asi tak zlá, jak oznamovaly noviny z Norim- berka, neboť tyto dny přijel do Drážďan pokřtíti svoji malou neteř Marketu. novorozenou dcerušku bratra svého prince Bedřicha Augusta. Křest vykonán v domácí kapli princově. Kmotrou byla J. V. královna zdejší Karola. Vzneše- nému křtiteli assistovali vdpp. vikariátní rada Halm a dvorní kazatel Kummer. Přítomen byl též ndp. bi- skup dr. Wahl. L 41. Za biskupa v Metách pruskou vládou byl navržen a sv. Stolicí v Římě též potvrzen baron Zorn z Bulach, nejmladší 41 let starý bratr stát- ního podtajemníka Zorna. Původně vystudovav práva oddal se službě státní byv delší dobu referendárem zahraničního úřadu berlínského. Na kněze vysvěcen byl r. 1891 ve Strasburce; potom odebral se do Říma pokračovati ve studiích theologických a ukončiv je, vstoupil do diplomatických služeb římské kurie. — Delší dobu přidělen byl papežské nunciatuře v Ma- dridě.

Zprávy denní. Audience katechetů u Jeho knížeeí arcibiskupské Milosti. Jak již v těchto listech bylo oznámeno, představili se v neděsi o půl 12. ho- dině katecheté král. hlav. města Prahy, Karlína, Smí- chova, Žižkova a Kladna nejdůst. arpastýři. Sešlo se jich počtem téměř 40. Představil je známý upřímný přítel a horlivý zastance katechstů J. M. vadp. pre- lát dr. František Krásl, který ve svém oslovení pravil, že velmi mile byl dojat lid, jakmile se rozlehla zpráva, že na prestol sv. Vojtěcha povolán jest veliký přítel mládeže, ke kterému jako k bývalému správci duchovnímu a učiteli náboženství v Mělči maličtí lnuli, a jenž si dovedl srdce jejich získati měrou nevšední tak, že se k němu ja ko k vlastnímu otci tulili; že tudíž Jeho kní- žecí arcibiskupské Milosti jsou známy radosti a sta- rosti učitelů náboženství z vlastní zkušenosti. Jeho Misost vsdp. prelát dovozoval dále, že jest mu k ne- malě cti, že může představiti nejdůst. arcipastýři muže horlivé, obětavé a svědomité, jimž svěřeno jest vyučo- vání náboženství na školách našeho hlavního města. Katecheté uplatňují každodenně veliké a krásné slovo našeho Spasitele: »Nechte maličkých přijíti ke mně, neboť jejich jest království nebeské.« Nikdo nemůže popírati, že úkol jejich jest důležitý, vznešený i ra- dostný, neboť jest jim vychovávati maličké, aby se z nich stali jednou dokonalí katolíci, mužové dle srdce Božího. V potu tváři zasévají učitelé ná- boženství do útlých srdcí símě, jež má jednou přinésti užitek stonásobný. Práce jejich jest také namáhavá.

Jest jim odklizovati četné překážky, jež se jim druhdy se strany nepovolaných faktorů v cestu staví. Také při úmorné práci jest tak mnohému katechetovi strádati. Katecheté skládají svému nejdůstojnějšímu arcipastýři hold a slibují, že i na dále rádi budou vyučovati a ve škole mládež vychovávati svědomitě, vědouce, že komu náleží mládež, tomu náleží budouc- nost. Toliko prosí vsdp. prelát, aby nejdůstojnější arcipastýř vzal je do své otcovské ochrany, požehnané jim i modlitbou svou jejich působení provázel. K těmto upřímným, hluboce procítěným slovům vsdp. preláta dra. Františka Krásla odpovídaje, pravil vznešený arci- pastýř, jak ho to těší, že mužové tak horliví přišli k němu, aby ho ujistili o své oddanosti, poslušnosti a lásce, že jsou jemu dobře známy veškery starosti, se kterými jest jim zápasiti ve škole, a že zná dobře na- mahavou práci, jaké vyžaduje bedlivé vyučování a vy- chovávání školních dítek. Žádá proto přítomných uči- telů náboženství, aby i nadále touž lásku věnovali dítkám, aby se snažili ve škole nejsvědomitěji pra- covati, aby nevyučovali pouze slovy, ale aby také vyučovali svým příkladným, bezúhon- ným životem, na čemž nejvíce záleží. Na práci spočívalo vždy a spočívá požehnání Boží. Po těchto milých, k srdci přítomných jdoucích slovech, před- stavil J. M. vsdp. prelát dr. František Krásl nejdů- stojnějšímu arcipastýři každého z přítomných. Jeho knížecí arcibiskupská Milost ndp. Lev svobodný pán ze Skrbenských dotazoval se každého katechety na poměry jeho školy, na počet dítek, které do školy chodí, a na jeho rodinné poměry. Pro každého měl laskavá a útěchyplná slova, takže přítomní katecheté s nadšením odcházeli, jsouce přesvědčeni, že nad nimi bdí a jich ochraňuje láskyplný něžný otec.

* Z Litomyšle. (Pův. zpráva »Katol. Listů.«) Dr. rytíř Plaček před svými voliči. Na 2. hod. odp. v neděli dne 28. t. m. svolána byla městskou radou litomyšlskou schůze voličů, do níž pozván byl a také zavítal říšský posl. dr. rytíř Plaček a zemský posl. Dostál. Omluvili se pp. poslanci Adámek a Fořt. Schůze byla velice četně obeslána a trvala přes dvě hodiny. Dr. Plaček měl rozvinouti před voliči obraz: Postavení národa českého v nynější politické situaci.

Probral nejvážnější událost na obzoru politickém se objevující, totiž: smířovací konference a pronesl o nich. jak několikráte podotkl, jen svůj osobní náhled. Po- divným se mu zdá již samo pozvání k těmto konfe- rencím, jež bylo posláno dru Englovi, dru Žáčkovi a hr. Pálffymu. Mluví ovšem jen o straně české. Žei dru Žáčkovi bylo posláno, zdálo by se, že ministr- president jest náhledu, aby se jazykové vyrovnání vy- řídilo na zemských sněmích, ježto dr. Žáček jest před- sedou klubu moravského na sněmu zemském. Proč však se tak nestalo hr. Pálffymu, jenž jest předsedou sdružení českých velkostatkářů na radě říšské? Jest tedy podivným již samo pozvání. Dle jeho názoru má býti na konferencích vyrovnávacích zastoupena i strana staročeská (dr. Zátka), agrární (Fr. Rataj) atd. a ra- dikální (dr. Baxa). Neboť zastoupení národa nesmí býti jednostranné. A když se tak stalo, jest otázka, majíli konference obeslány býti vůbec. Jest pro to, aby byly obeslány a varuje před těmi, kteří příliš radikálně volají: Nechoďte vůbec. Jest prý to veliká chyba sázeti v politice vše na jednu kartu. Také jest vhodná příležitost, proto ji použiti, vždyť strana svobodomyslná provádí politiku aktivní a není třeba vyhýbati se dis- kussi s Němci o našich svatých právech a poža- davcích a dobře jest jim vše vylíčiti. Ovšem jiná jest otázka, jaký výsledek bude míti celá ta akce?

A odpovídá: Sotva se čeho dokáže a lituji toho! Na to široce rozvádí, že Němci se nechtí smířiti, a vláda že jim neporučí a poručiti nechce, ježto jest nám ne- přátelská. Končí: »Zdravý rozum poznává, že kon- ference se nezdaří, ale v Rakousku jest již všechno možno, prapodivné se dějí věci a proto jest i možno, že i konference se zdaří a to dejž Bůh!« (Potleska souhlas). — Na dotaz, co soudí o ministru Rezkovi, odpovídá, že jest pevně přesvědčen, že ministr Rezek jest ryzí charakter a upřímný vlastenec a že jistě jen s dobrým úmyslem v ministerstvo vstoupil, aby Če- chům prospěl a nebude-li mocí toho dokázati, že jest přesvědčen, že spíše z ministerstva vystoupí, než aby byl pátým kolem u vozu. Na dotaz jistého soc. de- mokrata prohlásil se dr. Plaček rozhodným přívržen- cem všeobecného práva hlasovacího a projevil naději, že sociální demokracie, co se týče národního stano- viska, se již polepšila a to upřímně vítá! V jedno- hlasně přijaté resoluci vyslovuje se důvěra mlado- české delegaci a stanoví se podmínky národnostního smíru.

* Tábor sociálních demokratů konal se včera v restauraci na Letné. Bylo tam shromážděno na 4000 osob. Za předsedu byl zvolen občan Němec a schůzi zahájil občan Dědic. Hlavní referát podával občan Aust z Kladna. Tento mluvil jednak o poža- davcích dělnictva, jednak o stávce na pánvích uhel- ných v Čechách, jednak o domáhání se práva děl- nictva. Na to mluvil dr. Alfred Meisner z Prahya řeč jeho roznítila shromáždění do netušené míry. - Mezi řečí byla pronášena revoluční hesla. Mluvili ještě oběané Dědic a Němec. Na to dav rozešel sea sice jednak Bělského třídou, jednak po stráních le- tenských. Davy zpívaly pobuřující písně a provolá- valy revoluční hesla. Mezi sociálními demokraty bylo též mnoho židů. Když došly zástupy před most císaře Františka Josefa, zakročila stráž a napomínala účast- níky skončeného tábora, aby v masách na most ne- vcházeli, ale rozděleně po dílech přešli most. Proti tomu ozval se pokřik a když osm strážníků zavřelo most, počalo se na ně sypati kamení, zejména se stráně letenské. Strážníci tasili šavle a rozehnali zu- řící »soudruhy«. Při této demonstraci byli poraněni 2 úředníci, 2 inspektoři a 8 policejních strážníků. — Kdo byl zraněn z obecenstva, není známo a sotva se asi přihlásí. Dále na Žižkově zpíval dav sociálních demokratů z Letné se ubírajích v Husově tříděa provolával různá hesla. Než potom, když zakročila policie, dav umlkl a klidně zašel do svých místností u »Deklarace«. Z kanceláře Národního divadla. Dnes se dává Heubergerova opereta »Ples v opeře« (1. čtvrt. předpl.). Ustanovená na dnešek opera »Čertova stěna«