Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXVI.

2

V Chrudimi, dne 29. srpna 1901

Chrudim

3

Číslo 47.

4

IIS

5

ýdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samospráv. Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036.— Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí.

Chrudim hospodářský průmysl

6

Majitel a redaktor Ad. Eckert, řiditel střed. hosp. školy v Chrudimi. — Spolumajitel V. Teklý, řiditel střed. hosp. školy v Roudnici, poslanec zemský. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. — G. Burghauser, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — B. Beniš, jednatel hosp. spolku v Němčicích. — A. Dokoupil, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — Dr. J. Dvořák, poslanec v Opočně. — F. řessler, prof.střed. hosp. školy v Chrudimi. — V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — MDr. T. Kašpárek, c. k. univ. professor v Praze, — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — K. Kříž, řiditel úřadu okr. zastupitelstva v Chrudimi. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku.— J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, statkář v H Počernicích. — J. A. Prokůpek, statkář v Kutlířích. — J. Staroštík, říš. posl. v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střední hosp. školy v Chrudimi. — J. Svozil, říš. poslanec a redaktor „Sel. listů“ v Olomouci. — K. Šafránek, správce z. hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. — A. Stě- pánek, řid. velkost. v Medlešicích. — J. Trojan, prof. stř. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, ředitel zem. hosp. výzk. stanice pro pěstování rostlin v Brně.

Eckert doktor Lambl K Adámek G Burghauser profesor H V Burian Beniš A Dokoupil J Dvořák V Ježek A Leníčková Luža L Jozek J Munzar J Nolč Prokůpek J Staroštík J Stoklasa J Stříteský J Svozil K Šafránek J Šlais J Trojan J Vaňha Chrudim Roudnice Praha Hlinsko Bydžov Němčice Opočeň Č . Brod Rakovník H Počernice Kutlíře Hunčovice na Morava Selo Olomouc Volyň Medlešice Brno

7 article

Obsah: Naše lesní hospodářství. (K. Adá- mek.) — Které odrůdy pšenice a žita se dopo- roučí především k pěstování?— Golwerův patentní přikládač k parním mlátičkám. (F. Hess.) — Má se krmiti kukuřicí celou neb rozšrotovanou? — Kova- říkova čisticí mlátička s dvojitým čistidlem a klas- ňovacím přístrojem. — Nový podvod při prodeji Thomasovy moučky. — Chov ovcí východofrýz- ských. (P. V. Kredba.) — Noviny národohospo- dářské. — Drobné zprávy. — Rozmanitosti Zvědy a odpovědi. — Literatura. — Zprávy tržní. — Uprázdněná hospodářská místa. — Inserty Naše lesní hospodářství. Napsal Karel Adámek. arel IV. nazýval české hvozdy „chloubou a okrasou tohoto krá- lovství“ a škůdce lesů trestaí propadnutím statků královské ko- moře, utnutím ruky, ano i upálením. Ve Francii byly škůdcové lesů před pěti věky stiháni trestem tehdáž nejhroznějším — vyloučením z církve. Takové ochrany a péče lesnímu hospo- dářství v naší době se arciť nedostáváa naše zemědělství zanedbáváním tohoto od- větví vzalo škody veliké a nenahraditelné. Lesů bylo r. 1857 v Čechách 2,614.877 jit. na Moravě 1,000.216jit. a Slezsku 284.178j Lesů bylo r. 1875: v české nížině . . 125.005 h „ již. podhoří Sudet . . 133.478 „ dol. poříčí Ohře . . . 63.476 hor.

Golwerův F Hess Thomasův P V Kredba Adámek Francie Čechy Morava Slezsko Ohře Kovo královský komoře

8 article

. . . 101.082 kraj. Berounky . . . 166.511 pánvi plzeňské . . . 86.021 „ budějovické . . 98.166 českomoravské vysočině 263.394 hor. kraj. Sudet . . 163.344 „ Rudohoří . . . . . . 60.390 na Šumavě . . . . . . 213.651 dohromady . . 1,474.578 ha. Katastrální výnos lesů byl při posledním upravování pozemkové daně vyšetřen v Čechách na 6,768.134 zl., na Moravě na 2,521.475 zl. a ve Slezsku na 655.964 zl. Lesy zaujímají v Čechách 30%, v ně- kterých okresech i 68.76 veškeré plodné půdy, jich katastrální výnos činí 14% vý nosu veškeré plodné půdy v král. Českém. Dle nynějšího katastru v království Českém oproti stabilnímu katastru ubylo 23.078 jit. lesů a mnoho-li kromě toho zůstalo lesů pouze v katastrálních mapách! Svého času vypočítal prof. Kořistka, že bylo v Čechách ve 30 letech téměř darsk

Kořistka Berounka Sudety Šumava Čechy Morava Slezsko českomoravský vysočina 263.394 hora ha

9 article

10 čtv. mil nebo 3 (v nížině polabské 5.9) všech lesů vymýtěno. V 1. 1850—1875 bylo v Čechách lesů: vymýtěno zalesněno přibylo ubylo při ha ha ha ha velkostatcích . . . 16.947 17.578 63 — 7.046 obcích a pod. 9.208 2.1 62 1.937 36.797 malých statcích 28.734 dohromady. 54.889 21.677 63 33.843 V l. 1850—1875 ubylo 23.212 ha lesů. V r. 1880 bylo v království Českém lesů státních a nadačních 7310 (0.5%) ha. obecních 180.987 (12%) ha, při statcích svěřenských a církevních 451.624 (3096) ha, lesů soukrom. 849.149(579) ha R. 1875 bylo lesů v král. Českém 1,516.360 ha, z nich bylo v zem. deskách 1,040.722 (68.549) ha. Podle polit. okresů zaujímaly lesy de- skových statků celé rozlohy lesů: v 11 okresích 40—50 v 26 okresích 70—80, 80—90% 50—60 „ 13 90—959 60—70 „ 8

Čechy obecní 180.987 obec ha

10 article

Nyní jest v království Českém nejvíce lesů při deskových statcích v okresích: mosteckém (94.86 celé rozlohy lesů), mladoboleslavském (94 51%), slanském (93.66), žateckém (91.11), rakovnickém (90.90), teplickém (9070%) atd.; nej- méně v okresích lanškrounském a lito- měřickém (40.11), roudnickém (43 97 %0), šluknovském (44.4%), poličském (44.89%), turnovském (44.46). třeboňském (44.58%). Dle poslední úpravy katastru bylo lesů při velkostatcích ha kn. Ad. Jos. Schwarzenberka . . 102.690.18 hr. Colloredo Mannsfelda . . . . 45.000 01 kn. Max. Eg. Fürstenberka . . . 31.981.89 cís. Františka Josefa I. . . . . . 18.105.16 19.539 kníž. Liechtensteina . . . Jar. hr. Černína 15.904.67 27.117.40 hr. Clam Gallasa 17.502.55 Karla kn. Schwarzenberka . .. 20.446.45 Karla hr. Buquoye 15.840.90 Ferd. kn. Kinského kníž. Thurn Taxise řezenského . 16,054.42 Jana hr. Harracha . . . . . . . 15.443.67 kn. Windischgrätze . . . . . . . 14.193.46 . . 14.144.90 a j. Fr. hr. Thuna Lesní hospodářství jest velké důležitosti pro naši tržbu mezinárodní. Do rakousko-uherské říše bylo dříví: přivezeno vývoz činil r. 1857 za 5,864.000 zl. 16,707.000 zl. 29,370.000 „ 1867 „ 2,840.000 1877 „ 3,448.000 42,312.000 2,832.200 55,073.800 1887„ 5,185.787 84,013.394 4,611.933 99,570.992

Schwarzenberk Colloredo Mannsfeld Max Fürstenberk Liechtenstein kn Karel Buquoy Ferd Thurn Taxis Jan Harrach Windischgrätz Thun Černín František Josef I

11 article

Výrobků ze dřeva bylo do naší říše; přivezeno vývoz činil q za zl. za zl. r. 1879 131.294 6,108.280 298,037 13,169.106 1887 87.865 4,039.883 280.613 15,857.867 1897 105.546 4,931.596 406 547 19,683.086 1898 98.465 4,693.266 414.926 20,483.078 V r. 1898 bylo do rak.-uherské říše: vyvezeno přivezeno za zl. za zl. borků . . 200.125 2,748.693 32.969 487.347 různého třísla 28.789 415.499 226.745 2,558.322 V lesním hospodářství, jež má zvláště pro rozsáhlé pohorské kraje našich zemí veliké důležitosti, se nevyrovnáváme jiným pokročilým státům, zvláště pak Francii, kde se stalo zvelebování lesního hospoda- ření obecným zájmem vlasteneckým. V království Českém nastal v lesním hospodářství čilejší ruch teprve po velké povodni r. 1872, když bylo odborníky vy- mýťování lesů za hlavní příčinu této kata- strofy prohlašováno. K osvěžení snah ku povznesení lesnictví také přispělo spusto- šení Šumavy kůrovcem. Po strašné povodni jíž bylo v květnu r. 1872 postiženo Be- rounsko, octla se také otázka zalesňování lad a pustin v prameništích řek v popředí.

Francie Šumava Be

12 article

Anketa v r. 1874 o prostředcích k odvrá- cení povodní se radící usnesla se: Uváživše důležitost lesů v příčině vodních poměrů v zemi; uváživše dále, že nynější zákon lesní stávajícím poměrům více ne- vyhovuje; že dále i zkušeností jest do- kázáno, kterak jest zachování lesů v Če- chách ohroženo; uváživše konečně, že ku zlepšení poměrů vodních v zemi jest po- třebí místní rozšíření lesů, jehož však na základě dosavadních předpisů zákon- ních docíliti nelze, považuje anketa za po- vinnost se přimluviti, aby zem. výbor země- dělskou radou vypracovanou osnovu za kona o lesích sněmu předložil. Anketa také trvala na tom, že jest po- třebí holé stráně u řek zalesniti, aby tím bylo zmenšeno nebezpečí povodní. Zeměděl. rada přijala v sezení dne 28./2. 1884 návrhy Kar. Presra, aby byla vláda vyzvána: by s mnohých stran vymáhanou opravu lešního zákonodárství dle potřeby jednotlivých zemí tím více urychlila, ježto pleněním lesů zemědělství čím dále tím více trpí; aby při opravě zákonodárství lesního vzat byl zřetel k zalesnění ho-

Kara