1
article
-vena je»t viak svorné a ivltété tidé snaiili se
oslaviti pad NapoKona. — ftltské volby odbývat!
te bndoo due 27. Mjna. Snémovna pruská
eettoupl te v prvnlcu dnech listopadových. —
Biskup Komm pŕijat byl v Trevira s velikými
poctami. Nad Um strhl se nářek v listech protestantských,
le se předsednictvu vrchní církevní
rady jejich taková poets neděje. Liberální
listy otírají se o to tvým xpAsobem. — Výsledek
posledních voleb do zemské synody v Han
noversku vypadl ve prospěch církevní strany.
Strana německo hannoverská má při volbách již
vítězství téměř zajištěno. Katolické obyvatelstvo
pfljde tu ruku v ruce s hannoverskou stranou.
Komm
2
article
— Co se týěe 25tiletýck jubilejl kněžl katolických.
ty bývaly dříve sotva povšimnuty a jen
padesátileté oslavovány. Nyní však snaž! se
osadnici oslaviti i pětadvacetiletá jubilea co nejvíce
možná. Boj kulturní sblížil jen tim vlče
lid s kněžstvem a i uejchudšl katolík bledl na
hraditi duchovnímu správci to, co mu bylo
v ohledu hmotném vládou odňato. Nynější stav
zápasu, který se vede o odčiněni křivd, spáchaných
na Církvi katolické, liči „Germanie“ asi
v tento smysl : „Obsazeni biskupské stolice ve
Trevlru vynutilo mnohým „liberálním“ listům
hrozných vzdechů, avšak článkem „Nordd Allg.
Zeituugu“ učiněn jim byl konec, ťatřl nyní na
konec kulturního boje, jako na věc
již odbytou, chůze do Canossy jest jiz vykonána,
jen nečetné kulturácké listy doufají ještě, že
vláda zachráni věcná práva z „vymoženosti“
Pálkových, jež ostatně stála povždy jen na
papíře. Nevěříme však že by to s ton udávanou
nesmělosti bylo tak do opravdy, jak to
liči „liberálové.“ Chtějí sesiliti před volbami jen
křikem tim své seslabené řady, mohou se však
silně zmýlit! Neboť chuť ke kulturnímu boji
zmizela již všude a v samotném Berlíne už se
nedají opakovat! ty štvanice proti katolíkům.
Pálkův
Canossa
Berlín
kulturní boj
Nordd Allgie
3
article
К tomu pojí se ještě ta okoluost, že prázdnost
tohoto křiku cvičené nebo pozná ihned. Co se
však stalo ? Nevstupuje, jak dalece známo, nový
pastýř trevlrské diecése do técbže kolejí, jako
jeho bratři v Hildersheimu, Calmn a Ermlaudo
a netrvá i v této diecési kulturní boj s opuštěnými
farami a ztroskotanými semeništi pro katolické
kněze? Pozdravili isme „Nordd. Allg.
Zeitung* s radostnou naději. Mnsili jsme se
však obrátit! proti té myšlénce, jak bychom
chtěli nějakých cirkevně-politických koncessi politicky
užiti. Strach před tím posedl liberály a
strach ten jim přejeme. Když byli umožnili
všecky své tak horlivé prohlašované zásady náboženské
svobody, zvláště pak svobody v du
cbovnlm oboru, když byli umožnili zákonodir
štvi, jež znenznává viru Církve katolické a odpírá
jl podmínky jejího života, když byli
provedli úplné odděleni Církve od státu a učinili
jí ve mnohých věcech jen „departementem
státu“, pomohli jen přivést! katolíky do té
nonze, na jejímž základě nastává jim nyni naděje,
že by si mohla vláda katolíky politickými
koncessemi zakoupit!.
Ermlaudo
Hildersheim
Calmn
4
article
Tak by si byli již liberálové zasloužili, aby byli
biti touže metlou, kterou si byli sami upletli a
jen nesobecké jednáni katolíkův je před tím
zachraňqje; tak to vypadá s tou hroznou „reakcí.“
Italie. Meeting ve Prosinone svolán
byl dne 28 srpna do spolkových místnosti so
cialistické dělnické jednoty Městská rada žádané
divadlo к toma ůčeln nepropůjčila. Na
porvání stála slova: „Na pohled zničený již ue-
přítel zvedá se opět proti nám Bydli ve Vatikánu
a uráží naše mučeniky. Souhlasíme s rescind
římskou!“ Republikán S a 1 v a t o r i mluvil
ve schůzi: „Hlas meetingu našeho vyslyšáu
býti musí, poněvadž jest hlas lidu, kterýi panuje
sám nad sebou. V zákonech garančních
dáni json Itálii dva panovnici Ústava naše
sná však jen jednoho, a ten trvat! bade tak
dlouho, doknd ústava potrvá. Papežství jest již
Vatikán
Itálie
městský rada
Italia
5
article
vforthovi, nahlas: „Nechtěl byste něco málo
požiti?“
„Ano, mám hlad,“ odpověděl Holdsworth.
„To je dobré znamení I“ zvolal pan Sherman
vesele „Pane kapitáne, budete zajisté
tak dobrý a počkáte zde tak dlouho, až ste
war dovi nařídím obráti polévku “
Zatím těkal nepokojný, pátravý pohled
Holdaworthův po vnitru úzké komůrky a prodlel
opět a opět na zavalité postavě kapitánově.
Těžce zápase namáhal se rozptýliti
mlhu. která minulost duševnímu oku jeho
zastírala.
„Povězte mi, milý pane, kdo jsem a co
ae se mnou dálo?“ promluvil po krátké chvíli
a díval se na kapitána s úpěnlivě prosebným
okem.
„Můj příteli, nemohu vám skutečné říci,
kdo jste,“ odpovídal kapitán, „nevím nic jiného,
leč že jsme vás včera v člunu nalezli
a s sebou vzali, a že vám ten pán, co právě
ven vyšel, život zachránil.*
„Podivná věc!“ zašeptal Holdsworth. „Já
ae na nic ze všeho nepamatigi.“
„Oh, však se vám pamét zase vrátí, budete
li jen mít strpení, vyčkati tu dobu. U lidí,
kteří byli těžce nemocni, dostavuje se ne
zřídka taková slabost, která s navracujícími
ae ailami opět mizí.*
Dvéře se otevřely a pan Shermann vstou
pil ▼ průvodu stewarda, nesoucího talíř s po
févkou. Když pan Sherman nemocnému svému
tolik teplé a silné jíchv do úst vpravil, kolik
za dobré uznal, poradil mu, aby se od světla
obrátil a znovu usnul.
„Učiním tak, pane. — děkuji vám za
vaši velikou dobrotivost,* odvětil Holdsworth
• dojímavou porolností, „ale dříve bych vás
prosil, abyste mně byl při přemyšlování ná-
pomocen, — abych nabyl vnitřního pokoje.
Holdsworth
Sherman
Shermann
6
article
hnijící mrtvolou Účelem našim jeit odstraniti
papežské moci, jež jsme měli již za odstraněny
odejmutím světské vlády papeži! Když byla
čtena římská resoluce, zakázána policii schůze.
Tu ohlásil předseda, aby zde zůstali jen ti,
kdož jsou členy dělnické jednoty a zahájil soukromou
schůzi spolku, proti čemuž nemohla
policie ničehož uamltati a musila se vzdálili
z místnosti. Došlo množství telegramů a při
pisů od autiklerikálnfcb spolků. Lid volal: „Zapalte
Vatikán!* — Ještě bouřlivější byla schůze
ve Florencii tébož dne, v divadle pod předsednictvím
Campaueily. Tento nebyl hned s počátku
spokojen s po icejuimi přípravami a napomenutí
komisaře přijato bylo s hrozným r&-
mu-eni. Sál byl policii vyklizen přeze vše bráněni
se sedmi set lidi. Jedenáct osob bylo zatknuto
Venku pak veden byl Campanella s hluč
ným jásotem až к svému obydli a v zástupu
vztýčen byl červený prapor. Vojsko vrhlo
se na né a červený prapor byl na kasy roztrhán,
při čemž opět nastalo zatýkáni Zatčeni
jsou skoro vesměs členové internacionály. Skutky
těmi jest velice kompromitována vláda italská
pro svou slabost, která uvede ji konečně v záhuba.
Campanella
Vatikán
Florencie
Campaueit
7
article
— Dne 2. t. m. odbýval se v ftimé pohřeb
spisovatele a známého bojovníka za jednotu
Italie, C o s s у, jak se samo sebou rozumí, za
velkého účastenství lidu — Ministerským okruž-
nlkem povolává se к praporům ke dni 1. října
20 000 mužů druhé třídy, ročník 1880 na obyčejná
cvičeni, která budou trvati čtvrt leta —
Jak jsme se již byli zmínili, založeno v Římě
tak zvané vojsko mládeže (Allievi volontari per
le patrie battaglie). Mladíci ló—20letf mají
se tu připravovat válčit jednou za vlast. Ministerstvo
vojenství půjčilo jim zbraň, mají stejnokroj
a svou hudbu. Aby se těmto mladým
rekům vštípil duch rázně revolucinářský, vystoupí
prvně n veřejnost dne 20. záři. v den haneb
uébo dobyti Říma. Jakým duchem bude vedeno
toto nejmladšl vojsko Italie, vysvitá z toho, že
v jejich radách se nalézají Riciotti Garibaldi,
Scipioni a Lorenzo, vesměs nejzarytéjšl repu
biikáni. Nebudou se tu vychovávat vojáci, nýbrž
revolucionáři Veškeré mírné a monarchické
listy vyslovily se proti zřízení těchto pluků mládeže
a ministr vojenství se v poslední chvíli
rozmyslil a nechce dáti své schváleni к této
nejnovejšl propagandě protimonarchické.
Riciotti Garibaldi
Scipio
Lorenzo
Řím
Italia
8
article
Financi©. Dne 4. t. m. provedeno
85 užších voleb, o jejichž výsledku však dosud
není bližších zpráv. Schůze, které se za tou příčinou
odbývají, jsou velice bouřlivé. V devátém
okresu pařiž«kéin přinucen Rochefort přívrženci
Gambettovými schůzi opustili. V jiné schůzi,
v niž Clemeuceau předsedal a kandidát Révillon
vystoupil, splskáua kandidátu náramná ostuda.
Vystoupil někdo, jenž jej obviňoval, že svedl
zcela mladé děvče a že ho Gambetta uchránil
přede mstou rozhořčené rodiny. Révillon hrozil,
nebnde-li čest jeho očištěna, že se před svými
voliči zastřeli. — Osobnímu podáni zprávy do
Paříže již přišlého Roustana o povážlivých po
měrech v Tunissku přikládá se ve vládních kruzích
největší důležitost. Jeho politická rada
zni: Pozorné pěstováni dobrých poměrů к tu
reckým úřadům v Tripolisu, přísné šetřeni
autonomie Egypta a udrženi shody s Anglii
v otázce východní vůbec a vzhledem к zemím
na jižním břehu rtředozemního moře zvlášť. —
Sbor Correardův vrátil se za příčinou nedostatku
náboje do Hammenatifů, poraziv dvakrát Araby,
kteří marně snažili se jej obklíčit. Dva prapory
vyslány byly po moři do Hammametn, kte
rýž bez odporu obsadily. —Ve vnitřním Tunisn
potnlnji se četné lupičské tlupy, proti nimž vyslány
létací sbory.— Po uplynuti „svátého měsíce“
mohamedánského není pochyby, že vypukne
všeobecné vzbouření mezi kmeny arabskými
v Tunisu. Mohamedáni mají svou víru v ue
bezpečenstvl. jak tvrdl osnovatelé povstání a do-
Jest to strašlivý pocit, když v člověku takové
temno panuje,“
„Já mu řekl, že se mu paměť zase vrátí,
jakmile jen trochu sesílí.“ dí kapitán Duff.
Rochefort
Gambettův
Révillon
Gambetta
Duff
Paříž
Tripolis
Egypt
Anglie
Hammenatif
Hammametn
Tunis
9
article
„Ano, musíte mít trochu trpělivosti,“
zvolal pan Sherman. „Zejtra neb ’pozejtří
doneseme vás na palubu a když se potom
na člun svůj podíváte, vzpomenete si zase na
všechno.*
„Nemůžete mně říci ňié jméno?“ tázal
se Holdsworth a na tváři jeho spočíval v tu
chvíli onen pohnutlivý výraz bolestné obavy,
jaky se zračivá na obličeji slepého člověka,
jenž od vůdce svého jest opuštěn a o své
úplné opuštěnosti nabývá vědomí
„Vynasnaž m se, bych je vyhledal,“ odvětil
pan Sherman „Pojdtež, pane kapitáne,
přítel náš nesmí už mluvit ; nepopřejeme-li
mu pokoje, zůstane snaha naše uzdraviti lej
bez výsledku.“
S vděčným úsměvem, jenž ztrápené tahy
vyjasnil, podal Holdsworth dobrodinci svému
hubenou ruku, potom lehl si na stranu a přimhouřil
oči.
„To je něco neobyčejného, že se může
člověku něco podobného přihodit!,* vece kapitán
к panu Shermanovi, když se spolu na
palubu ubírali. „Já bych si byl nikdy nepomyslil.
že by kdo paměť svou tak na dobro
ztratiti mohl, jako tento nešťastný člověk.*
„Z okolnosti té lze nám povážiti povahu
i velikost jeho utrpení, jakého zakusil,* odpověděl
pan Sherman. „Bůh sám ví, kolik
dní na onom člunu strávil, jakým děsným výjevům
přítomen byl a jaké muky snášel.
Dlužno nám paměti jeho dle vší možnosti ku
pomoci přispět! Jest vám vděk, podrobfm-li
Člun zevrubné zkoušce?*
Sherman
Holdsworth
Pojdtež
bůh
10
article
(Pokračováni.)
kazují to rozmetáním iv hrobu a v zamýšleném
obsazeni města Kairuanu. jejž dosud židuý nevěřící
nesměl navitlviti Celý Tunis je ohrožen.
Tři sbory povstalecké stoji již pohotové к boji.
Jeden u Kefu, druhý u Hammametu, jenž přinutil
již generála Correarda к ústupu třetí
v Kairuanu. ■ Všude jest potřeba francouzským
sborům posil. Posádky Gabesu a Sfaxu svádějí
každého dne s povstalci malé potýčky. Jezt
obava, aby přiklad Tunisu nenakazil i Alžírsko.
V Golletě panuje veliký strach V Tunisu táhnou
ulicemi veliké davy Arabů s jásotem uad nezdarem
Francouzův. Kdyby se jen něco povstalců
dostalo do města, nastalo by všeobecné
vražděni křesťanů. Povstalci jiou dobře vedeni,
jsou vytrvalejší a rychlejší než zdecimované u
sklíčené vojsko francouzské. Nejnovějši zpráva
oznamuje, že generál Correard jest v Hammametu
úplně obklíčen a hradby Golletu hájeny jsou
jen 200 vojáky z vozotejstva 1200 Francouzů
přepadených na pochodu к Hammametu ztratili
90 mužů mimo raněných. Posledních volných
400 mužů bylo jim posláno z Gollety ku pomoci.
Generál Correard bojuje Francie nyní
spěchá sesiliti alžírské voje. Jest tam již njní
šestina celé francouzské pěchoty, 59 praporů
řadových, 5 praporů chassenrův a 35 praporů
zvláštní africké pěchoty. Úmrtnost v Africe obnáší
skoro 15 pct. Ve Francii panuje náhled,
že 20—231etl vojáci jsou nedostateční snésti takového
namáhání. Ohromné lesní požáry v Alžíru,
zničivši již 200.000 hektarů, nemluví také
příznivé Fanatizovani Arabové obdrželi prý
к nim rozkaz z Carihradu. Tunisu neb Kairuanu.
Sultán Marocca nebude se konečné také moci
vzpírali vůči svého lidu a vojsko heje tunisského
přeběhlo z většího dilu к povstalcům.
Correard
Gabes
Francouzův
Francouz
Kairuan
Tunis
Hammamet
Alžírsko
Francie
Afrika
Alžír
ha
11
article
Angli©. V Anglii byly vykonány
čtyry doplňovací volby, v Irsku dvě. Kouser
v a » i v n 1 kandidát Lowther byl v North-Lin-
colnshire do dolní sněmovny zvolen 4200 hlasy,
kdežto sok jeho liberální Tomliue obdržel jen
3729 hlasů. Konservativei dobyly tímto opět
tohoto při posledních všeobecných volbách pro
né ztraceného místa — Konferenci brilické
zemské ligy, odbývané v neděli v Newcastleon-
Tyue byli přítomni Bigger, Healy O’Connor,
Barry, Commius a jiní. Bylo zde ostře mluveno
proti zákonu pozemkovému a resoluce vyslovena
byla v ten smy-l, že lid irský nebude dříve
šťasten, dokud nebude všecko panské statkářstvi
úplné odstraněno, a ten kdo půdu vzdělává aby
byl právě tak v Irsku, jako ve Francii, Belgii,
a Německu také jejím majitelem. — V Rothcole
v hrabství C 'rku v Irsku stal se případ, jenž
opět rozmnožil listino agrárních zločinů Na
statku sira G. Colthurstse slavili nájemnici hluč-
čným způsobem jeho svatbu. Sedíce kolem ohně,
připíjeli si statně porteru. Najednou byli obklopeni
houfcem černých ozbrojených postav. Za-
vznělo veleni к palbě a v okamžiku leželo uě-
kolik nájemců raněno, zatím co byli druzí holemi
a podávuami zbiti a rozbn&ui. Na to una
sili zakuklenci oheň pivem a zmizeli úplné beze
stopy. — „Boycottování* je<t dosud v pluém
kvetu, poněvadž nikdo nechce dělali udavače.
Pole zůstávají nevzdělána, poněvadž se boji dělnici
škádlili zemskou ligu Ani kostel ncui
„boycottovánlm* ušetřen. Duchovni v Millstreetu
byl svými osadníky stále přerušován při kázaní
umluveným kašlem, poněvadž učinil se svými
řečmi proti „boycottování“ neoblíbeným. Zvítězil
sice nad tímto způsobem „boycottování“, ale
horšímu zajisté neujde.^— Co se týče zemské
komise, složil již předseda její v Dublině
přísahu. Meuši komisaři nejsou posud ustanoveni.
Lowther
Tomliue
Bigger
Healy
Barr
Commius
G Colthursts
Anglie
Irsko
NorthLin
Newcastleon
Tyue
Francie
Belgie
Německo
Dublin
dolní sněmovna
uno
12
article
FtusU.©. Redakcím všech petrohradských
listů dodán byl okružnik vrchního tiskového
úřadu, jímž se vyzývají, aby se zdržely
všelikých poznámek a posudků o činnosti bývalého
městského náčelníka Baranova. Vzdor
tomu přináší „Pozjadok* úvodní článek o zapovězeném
tomto thematu. v uěmž se poukazuje
к tomu, že činnost Baranova nikterak nebyla
bez prospěchu - - Hr. Adlerbergovi, jenž byl
své hodnosti sproštěu, odkázal zesnulý cář Alex
audr II. ve své závěti roční pensi 15.000 rublů
V dvorních kruzích se vypravuje, že Alexandr lil.
daroval hr. Adlerbergovi dům ministeria carského
dvora, posavadní jeho obydlí. Jest známo,
že finanční poměry br. Adlerberga nejsou právě
skvělé. Nástupce jeho hr. Voroncov-Daškov nastoupil
již svůj úřad. Baron Knxter, doposud
kontrolní náčelník ministeria carského dvora,
očeKává každou chvíli svoje propuštění. Byl
jakožto „skutečný tajný rada* podřízen titnlár-
ulmn taj. radovi Kiríliniu, náčelníku kanceláře
ministerské. — Inženýrský plukovník Klinder
prohlašuje ve svém dopise petrohradskému „Не
roldn“ v příčině ruských státních důstojníků
zatčených rakouskými úřady v Przemyslu, že
jména jejich nadarmo hledal v seznamn generálního
št&bn. Jest však jakýs inženýrský poručík
Protopopov, jenž v tu dobu zaměstnán
jest při stavbách v Moskvě, pak plukovník iuže •
nýrský Palidn, jenž jest náčelníkem korunních
staveb ve Varšavě. Plukovník Klinder dodává, ie
zprávy vídeňských listů, jakoby tito pánové byli
okrašlovali pevnostní stavby, json prosté báchorkou.
Baranův
Adlerberg
Alex
Alexandr
Voroncov
Daškov
Baron Knxter
Kirílinio
Klinder
Protopopov
Hradec
Moskva
Varšava
13
article
Ministr vnitra svolá komisi ze zástupců vlády a
zemstev, která raditi se bude o vhodných opatřeních
proti opilství. Komise tato bude se ta
bývat! v první řadě obmesenim přečetných svátků
v církvi pravoslavné, které poskytuji mnoho pří
ležitosti к obžerství. Při tom se odporučíme, aby
svátky patronů vesnic odložily se vždy na příští
neděli. Kromě toho má se pečovat! o saopatřenl
lepších, ušlechtilejších zábav pro nižší třídy obyvatelstva,
nežli jaké nalézá v hospodách. V osadách
m%jl se sakládati knihovny pror lid, x nichž
by rolník mohl čerpali vedle zábavy též podčeni
o dějinách domácích, o zemědělství a jiných od
borech vědy. V městech továrních, kde Je mnoho
dělníků, mají se zřisovati divadla, kdež by herd
a hudebnici brali se st tříd dělnických. Poěot
hospod a nnléváren má se obmesiti ton méron,
že na 1000—2000 obyvatelů v jedné osadě přišla
by jen jedna hospoda. Hospodským, kteří
s opilství kořisti, zapoví st živnost tato. Opilci
pak ze zvyku trestali by se pokutami, později
vězením i káznici. — Ministerstvo věci zahra
ničných zaměstnává se nyní otáskou o nových
konsulátcch v Clně. kteréž se po nové smlouvě,
dne 12. února 1881 sČinon uzavřené, uprázdni
ve všech důležitých obchodních městech Mongolská,
kam dosud obchod ruský jen ■ velkými
obtížemi se dostal.
14
article
Tu.f©0U O. Obsazováni thezsalského
území jest již ukončeno. — Nepokoje v Albánii
trvaj! ustavičné a Derviš paša, vida, že je u*
skroceni vzpoury příliš slabý, zažádal zi dovolenou,
předstíraje, že je nemocen, v čemž mu
však vyhověno nebylo. Kroll tedy neskrotné Albánce
dále. Dne 16 srpna přišly z Thessali« do
Prizrenn první oddíly dlonho slibovaných podpor,
načež Derviš poslal ferikn Ibrahima pašo
s 8 prapory nizamů do Dj&kovy. Ibrahim došel
až к Lipovce, kdež setkal se s malým oddílem
Malisorů ; tito uvítali Turky několika výstřely,
ale brzo ustoupili, vidouce, že jsou proti Turkům
příliš slabi. Ibrahim obsadil pak Dj*kova,
odkudž vojsko ligy odešlo. Obyvatelé zavřeli demonstrative
všecky krámy a zdráhali se, dáti
vojákům spíži. — Dne 20 srpna napadeny byly
tnrecké hlídky, vyslané z Diakovy, od ligy albánské;
několik mazů zabito a ještě vlče raněno.
Na to dal paša rozkaz, aby se napadlo
leženi albánské v Rjeee. Čtyři pinky vojska tureckého
byly od Malisorů a Skrjelů napadeny a
po tuhém boji na útěk zahnány. Náčelník ligy,
Omer efeudi. zaslal na to Denišovi list, v němž
čiui jej za všecko další krveprolití zoopovědnýtn,
a prohlašuje, že Albánci vojsko tnrecké do bor
svých nepustí. — Liga poslala oddíly Malisorů,
Dibrů a Hotů к Prizrenn, aby pozorovali pohyby
Derviše paši. jehož sbor jest nyní velice
seslaben. 22 srpna svedena jest urputná šarvátka
u Tepce, kdež Turci 30 mrtvých ztratili, a v nepořádku
do Prizrenn utekli. Proto telegrafoval
Derviš do Skadru o posily; guvernér zdejší poslal
dva pinky přes Gnsiné a Peč ; pochybuje se
však, že vojsko to doraz! do Prizrenn. Výbor
skaderské ligy počíná zase již býti čilým, a brzo
zajisté propukne ruch povstalecký i tam.
Kroll
Albánec
Ibrahim paša
Ibrahim
Turek
Omer efeudi
Deniš
Prizrenn
Albánie
Lipovec
Peč
Hot к
15
article
* Osobní. Z diecése brněnské.
Dp. Frant Svoboda, farář v Našiměiicich byl
investován na farn «v Hostině, a dp. Fr Dnudá-
ček, admin, v Branišovicich, byl jurisdikováa
pro lokalii tamtéž. Dp. Richard Homolka, administrator
v Kloboucích, povolán za katecheta nu
škola obč&uskoa ve Slavkově. — Následkem
úmrtí dp. Jana Hehla (f 14. srpna t. r.), faráře
ve Velkých Lovčicich, ustanoven Umnější koop.
dp Tomáš Ševčík administratorem fary této. —
Vp. Alfr. Vaňátko, koop. v Šlapanicich, stal se
administratorem v Praei a vp Fr. Knittl, administrator
v Černé Hoře, dán jako administrator
in spir. do Šitbořic. Vp. Fr. Ambrož, koope-
rator v Novém Městě, přesazen byl do Klobouk
- - Z novosvěcenýeh obdrželi mista koop.
vpp : Fr. Jílek v Novém Městě a Josef Jarek
v Hor. Bobrové. — Vypisuje se konkurs na
farn Velké LoVčice do 25. září, na Práci do
4 října a na Našimeřice do 11. října t. r.
Svoboda
František Dnudý
Homolka
Klobouk
Hehl
Ševčík
Vaňátko
Knittl
František
Ambrož
Jílek
Josef Jarek
Slavkov
Praei
Francie
Černá hoře
Šitbořice
Nový město
Klobouky
Velká Lovčice
škola občanský & uskoa
16
article
* Hrabě Bedřich Thun leží těžkou nemoci
sklíčen ve svém zámku v Děčíně. Jeho
Vel. císař vyžádal ti telegrafickou cestou, aby
mn stav nemocného oznámen byl Totéž učinili
i J. C. V. arcivévoda Albrecht a jiní údové císařské
rodiny. — Dle nejnovéjších zpráv nastal
ve stavu Jeho Excellence obrat к lepšímu. Otok
na nohon značně opadl a ze soboty na neděli
spal nemocný po více hodin pok jně.
* Úmrtí. Dne 3. t. m. zemřela J. С. V.
pani arcivévodkyně Maria Clementina, vdova po
princi Leopoldovi Salernském. Zesnulá narodila
se dne 1. března 1798 a ovdověla v r 1851.
— Dne 4. t. m. zemřel po delší nemoci nejstarší
syn prince Viléma Schauroborg Lippe princ
Frant. Josef.
* Schůze katolicko politické jednoty
pro království České odbývat! se bude v Horažďovicích
dne 8. září o půl třetí hodině odpoledne
Ostatní v inserátu.
* Jmenování Od c. k. finančního ministerstva
jmenováni byli za nadkomisary finanční
stráže Josef Torna, Michael Půtzl, Karel Viškov-
ský a František Brož ; za komisary finanční
stráže Leopold Plevka, Frant. Valeš, Jos. Šrámek,
Frant Herbrich, Jan Voth, Jos. Scbmass,
Jan Stöckl. Cornel Eichler, Jan Š«jvánek, Aloia
Válek, Josef Schmieder, Jan Fftrtsch a Ant
Jakovasz.
* Nový okresní hejtman. Na místo
okresního hejtmana pana Bohdaneckého, jenž po
událostech chuchelských ze Smíchova byl přeložen
jmenován na Smíchově okresním hejtmanem
místodržitelský sekretář pan Wolf.
Thun
Albrecht
Clementin
Leopold salernský
Schauroborg Lippe
František
Josef
Josef torna
Michael Půtzl
Viškov
Brož
Plevka
Valeš
Jos
Šrámek
Herbrich
Voth
Stöckl
Cornel Eichler
Aloius Válek
Schmieder
Fftrtsch
Jakovasz
Wolf
Děčín
Horažďovice
Smíchov
Český odbývat
17
title
Kronika církevní.
18
title
Denní zprávy pražské.
V Pnue dne 5. září.
19
article
* У nově zřízeném pražském c. k.
českém gymnasiu v Žitně olici ě. 94, konat!
se bade zápis žáků do I. třídy dne 19. aft
do 14. září, do П—IV. třídy dne 18.—15.
září; přijímací zkoušky bndon dne 13.—15.
sůřt.
* ZApis žákyň do dívéí obchodní »
průmyslové úkoly ženského výrobního spolka
českého v Prase v bartolomejské ulici č. 7 konat!
se bade dne 13., 14. а 15. stři.
ZApis