Strana 6. Čísle 17

KATOLICKÉ LISTTY

Dne 18. ledna 1902.

archu« k lunchu, který dával admirál Ripper, k němuž byli pozváni také velitel »Čharlotty«, místodržitel hr. Goěs, něm. generální konsul a více jiných hodnostářů. Říšský sněm německý o nezaměstnaností v Německu. Z Berlína, 17. ledna. Státní tajemník br. Posadowsky prohlásil, že v Berlíně jest, včetně příležitostní dělníky, 17.1000 nezaměstnaných Sku- tečných nezaměstnaných jest 7500. Veliká část vlád oznámila, že se propouštění dělníků ve veli- kém slohu neudálo a že není k očekávání. Vypo- vídáním postiženi byli hlavně cizinci, Italové a Poláci, kteří se ihned vrátili domů. Říšské odbory péčují o zaopatření práce. Říše může zakročiti, jen když se jí povolí prostředky a to se stalo. V ostat- ním přináleží péče obcím a jednotlivým státům. Jest velmi těžko vrátiti zemědělské dělníky, které láká vysoká mzda v městech, práci na venkově. Každý pokus obmezení volného stěhování považuje řečník za utopii Nechť se zemědělství opatří zdravé poměry, aby dělníci na venkově opět byli spokojeni. Průmysl nutno jest důtklivě varovati před nadvýrobou Pokračujeme v sociálně-politickém oboru způsobem takovým, jako žádný jiný stát. Říše, jednotlivé státy a obce jsou intensivně činny, aby nezaměstnaným opatřily práci. Bohdá, že se podaří krisi brzy překonati. (Souhlas.) — Příští schůze zítra.

Pruský sněm. Z Berlína, 18. ledna. Sněm pokračoval v po radě o rozpočtu. Nejprve mluvil finanční ministr Rheinbaben, pak posl. Jadziewski, jenž káral chování policie naproti polským schůzím a žádal, aby v polských končinách ustanovováni byli úředníci, kteří jsou polštiny nadobro znalí. Poláci ovšem také pochybili, ale hlavní vinu nesou Němci, kteří Poláky tak ostře utiskují. — Finanční ministr Rheinbaben lituje, že vláda nemůže dle přání Jadziewského státi vůči zápasu s Poláky se zbraní u nohou. Takové objektivnosti vláda schopna není. Posl Eynern mluví proti agrárníkůma proti encyklice o hnutí »Pryč od Řima!«, popí- raje nepřátelskou agitaci evangelické církve proti církvi katolické. Posl. Kirsch polemisuje s Ey- nernem a praví, že není jisto, zdali německý překlad encykliky jest správný a dokazuje, že jest příčina k mluvení o agitaci Schůze skončila ve4 hod. odpoledne. Německo americké styky. Z Berlína, 17. ledna. Princ Jindřich, jenž 15. února odpluje na lloydovém parníku »Kron prinz Wilhelm«, vrátí se 8. března rychlým par- níkem »Deutschland«, hamb.-amerického spojení. Z Berlína, 17. ledna. Prince Jindřicha pro- vázeti budou na jeho cestě mezi jinými státní ta- jemník říšského námořního úřadu Tirpitz a kapitán poručík Trotha.

Francouzský senát. Z Paříže, 17. ledna. Předseda Fallires dě koval za svou volbu a pravil, že republika dala Francii její moc, její bezpečnost a její postavení ve světě. Ona i nadále bude pečovati o to, aby do zákonů vnikal ve zvýšené míře duch lidskosti a spravedlnosti. (Souhlas) Francouzská sněmovna. Z Paříže, 17. ledna. Cuneo d'Ornano inter- pelloval ohledně domnělého porušení vojenských pravidel o povyšování důstojníků se strany ministrů Gallifeta a Andréa. Týž vyčítal Andréovi, že se ohlíží na náboženské přesvědčení důstojníků. Mi- nistr André ohlásil předlohu, dle které se žákům kongregačních škol nebudou udíleti stipendia. (Sou- hlas v levo, odpor v pravo. Hluk.) Ministr praví, že dnes postup důstojníků leží v rukou parla- mentu. (Veliký hluk.) Exekutivní moc jest za postup důstojníků právě tak zodpovědno, jako za všecky svoje skutky v parlamentu. (Souhlas v levo.) Posl. Montebello žádá podání předlohy na úpravu postupu důstojníků. (Souhlas v pravo.) Na konec byl schválen denní pořádek, přijatý mi- nistrem války a dodatek, přijatý ministerským předsedou ohledně úpravy důstojnického postupu.

Modrá kniha o koncentračních leženích. Z Londýna, 17. ledna. Dnes vyšla modrá kniha o koncentračních leženích. Tato obsahuje de- peši lorda Kitchenera ze dne 6. prosince m r. v níž jsou obsaženy stížnosti na barbarský způsob, kterým se boerské rodiny odvádějí z jejich bydlišť. K tomu pojí se odpověď Kitchenerova, jenž vy- slovuje ochotu propustiti všecky, kteří by ležení chtěli opustiti. Dále obsahuje modrá kniha depeši Milnerovu z 8. ledna, ve které se tento vyslovuje o obtížích, jež by zbraňovaly převádění na pobřeží tím, že není dosti lehce přístupných míst s vodou. Konečně obsahuje modrá kniha depeši Chamber- lainovu ze 14. ledna, ve které tento vyslovuje své potěšení nad klesáním úmrtnosti dětí v Transvaalu a Oranžsku, a ač číslice v Natalu jsou méně pří- znivy, vyslovuje tamním úřadům díky za jejich snahy o zlepšení tamního stavu, doufaje, že se ne- ustálému namáhání podaří obnoviti v leženích nor mální stav. Bagdadská dráha. Z Cařihradu, 17. ledna (Reuter) Včera uveřejněno bylo iradé, kterým se schvaluje ko- nečná smlouva v příčině stavby bagdadské dráhy. Z Číny. Z Pekingu, 16. ledna. Za minulé noci na- padena byla od Japonců rakousko-uherská stráž Napadený voják zastřelil jednoho z oněch Ja ponců.

Válka v jižní Africe. Z Mafekingu, 16. ledna. Boerové pod Kem pem a Colliersem podnikli v posledním týdnu kom- binovaný útok, překročivše železniční trať, od vý chodu k západu. Jedno oddělení přibylo do Wil- lowdaru, několik mil západně od Mafekingu a pře- kvapilo tamější posádku, při čemž došlo k boji. Jiné oddělení táhlo až 5 mil před Jamnaribasstadt, zmocnilo se dobytka a spálilo vozy, které mu padly do rukou. Jiná oddělení napadla posádky v Maritsanu a Kraalpanu. Angličané přivedli do boje obrněný vlak. Tři padlí Boeři byli nalezeni, jeden byl zajat, několik kusů dobytka bylo Boerům opět odňato. Myslí se, že nepřítel unikl s 1000 kusy dobytka. Hlavní síla s dobytkem ustoupila 10. ledna za železniční trať Oddělení súčastněné při postupu na Jamnaribasstadt nalézá se ještě západně od železniční trati. Z Londýna, 17. ledna. Proces proti dru. Krausovi započal dnes před ústředním trestním soudem, kam byl policejním soudem odkázán.

Zpnávy hospodářské. Z Petrohradu, 16. ledna. Dne 30. ledna sestoupí se zde všeobecný tarifní kongres zástupců ruských drah, jemuž bude předloženo 30 otázek. Naše ústavy pojišťovací. Jaké oblibě obe- censtva se těší pojišťování na život lídský u našich domácích pojišťovacích ústavů, vysvítá nejlépe ze zprávy odboru životního banky »Slavie« v Praze. Od 1. ledna do 31. prosince 1901 podáno bylo u tohoto našeho ústavu pojišťovacího 6320 přihlášek s pojišť. kapitá- lem K 17,810.500.—, z nichž vyřízeno 5399 pojišťovacích smluv na kapitál K 15,299.400.— Za tutéž dobu, tudíž za jediný minulý rok vyplaceno bylo v odboru životním pojištěných kapitálů korun 1,195.000.—. Banka »Slavie«, jako ústav vzájemný, rozděluje členům všechen zisk. Této dividendy bylo dosud členům vyplaceno K 812.291.84. Re- servní fondy vykazují koncem r. 1900 22,914.972.10 korun. Z uvedeného vysvítá, že obecenstvo naše dobře vystihuje přednosti ústavu domácího, pročež s důvěrou a zajisté i s prospěchem k němu se obrací.

Samostatné rakousko-uherské celní sa- zby. Z Vídně dochází zpráva, že vyhlídky, projed- natí v říšské sněmovně celní tarif rakousko-uherský, jsou velmi skrovné. Rakouští a uherští delegáti jsou sice svorni ohledně velké většiny ustanovení celních sazeb, ale jsou zde některé požadavky se strany Uher, které od Rakouska za žádnou cenu nemohou býti přijaty. Se strany uherské se žádá zvýšení cla na vlnu a hedvábí, na který požadavek průmyslníci v Rakousku rozhodně nepřistoupí. Dobrozdání svazu průmyslníků o všech celních sazbách bylo na schůzi celního výboru dne 13. t. m. schváleno. Toto dobro- zdání drží se následujících zásad: Clo na obilía zemědělské plodiny vůbec má se poněkud zvýšiti, aby se čelilo konkurenci z Ameriky a Italie. Ohledně cla z Vídně má se zrušiti výminečné clo na víno z Italie a má se vybírati jednotné clo bez ohledu na původ vína asl 8 zl. na 1 metrický cent váhy. Clo na přízi má se zvýšiti na veškeré druhy, aby chrá- něny byly domácí přádelny. Clo na zboží bavlněné má zůstati, jen některé podřízené změny mají se pro- vésti. Clo na zboží jutové se má zvýšiti, proti čemu se brání hlavně mlýny. Clo na zboží kožené má se zvýšiti proto, aby zamezena byla konkurence z Ameriky. Amerika zaplavuje v poslední době rakouský trh vy- dělanou teletinou a činí domácí výrobě veliké újmy.

Důležitá otázka jest zmenšení cla na železo a zboží železářské. Konsumenti žádají zmenšení cla, proti če- muž se brání domácí železárny a hlavně železárny uherské. Doporučuje se proto v dobrozdání průmysl- níků, aby clo na železo a železářské výrobky zůstalo nezměněno. Vysoké clo se navrhuje na stroje. Proti tomu staví se na odpor továrny textilní, které větší čásť strojů dosud objednávají z ciziny. Zvláštní po- ložka jest věnována elektrickým strojům. — Obsáhlý celní návrh má 730 položek. V konkursu Hospod. záložny v Praze konala se na konci r. 1901 schůze věřitelů. Správce konkursu JUDr. Alois Rašín předložil návrhy ko- nečného rozdělení jmění realisovaného, dle kterého ob- drží věřitelé první třídy úplné zaplacení, věřitelé třetí třídy ze všech pohledávek s připojením úroků do 31. prosince 1901 kvotu 8 procent, což se rovná asi 11.6 proc. kapitálových obnosů ke konkursu přihlášených. Počínaje dnem 2. ledna 1902 vyplácí správce pod- staty dr. Rašín v odpoledních úřadních hodinách pří- slušné obnosy ve své kanceláři. Nyní zbývá ještě pro- vedení řízení rozvrhovacího, dle něhož mají i členové zaplatiti pateronásobný obnos svých podílů. Způsobem tím doufá správa konkursu získati asi 50.000 zlatých, takže věřitelé dostali by dalších 8 proc. Záložna ohlá- sila konkurs r. 1893. V konkursu hospodářské záložny na Mělníce konána dne 21. prosince m. r. schůze věři- telská za účelem schválení účtů podaných správcem konkursu p. Legnerem a pozůstalostí zemřelého ná- městka správce konkursu dra. Tieftrunka. První podal účet na 98.537 kor., druhý na 432.224 kor.; účty ty však upraveny byly komisařem konkursu na 31.920 korun a 88 993 kor., což věřitelstvem bylo schváleno.

Konkurs občanské záložny v Třeboní byl již ukončen i obdrží věřitelé asi 80 proc. na své pohledávky vyplaceno. Záložna ta ohlásila konkur počátkem r. 1898. Německé záložny v Čechách. Koncem roku 1899 bylo v království českém 188 německých záložen v činnosti. Ústavy ty měly svěřených vkladů v obnosu 157,565.710 korun. Ztráty strojírny v Düsseldorfu. Jakou ho- spodářskou pohromu utrpělo lonského roku Německo, o tom podává doklad strojírna v Düsseldorfu. Lon- ského roku byl zisk závodu toho jen 600.000 marek, kdežto jiná leta závod ten vynášel ročně 3 až 4 mil. marek čistého. Vídeňská peněžní bursa. Dne 17. 1 edna (Závěrečné kursy.) Únorová renta 100.15. Květnová renta 100 25. Rakouská korunová renta 96.70. Stříbrná renta 10 .15. Rakouská zlatá renta 120 40. Uherská zlatá renta 119.70. Uherská korunová renta 95.30. Losy z r. 1860 celé 146.25. Losy z r. 1860 pět. 175.—. Losy z r. 1864 224.—. Losy kreditní 401.—. Losy z roku 1854 190.50. Komunální losy 402.50. Tisské losy 152 50. Turecké losy 103.75. Úvěrní akcie 646.—. Anglobanka 263.50. Unionka 540.—. Banka pro země rak. 415.75. Uherské kreditky 664.—. Bankovní jednota 447.50. Ústav pro úvěr pozem. 890.—. Unionky pražské —.—. Živnostenská banka 263.—. Lvov-černovická 548.—. Státní dráha 656 50. Lombardy 78.50. Štyrsko-hrad.- köfl. —.—. Severní dráha —. Severozáp. dráha 447.— Česká záp. dráha —.—. Pardubická dráha —.—. Polab- ská dráha 450.—. Česká severní dráha —.—. Buštěhrad- ská A) ——. Buštěhradská B) 985.—. Pražsko-duchcovská dráha 189.—. Duchcovsko-podmokelská ——. Ústecko-tepli- cká 2940. Pouliční dráha A) 285.00. Pouliční dráha B) 280.50. Dunaj. paroplavba 829.—. Tur. tabák. rež. 291. 00.

Tov. na zbraně 316.—. Alpinky 418 50. Rim.-muráňské 486.—. Pražské železářské 1480. Česká mont. spol. 1175. Záp.-české uhelné —.—. Sev.-české uhelné —. Moste- cké uhelné 730.25. Schodnica ——. Napoleony 19.( 3. Paříž 95.20. Londýn 239.17. Německá města 117.17. Marky 117.17. Ruble papír. 253 00. Z Vídně, 17. ledna. (T. k.) Při klidném obchodu pevno, akcie státní dráhy živější, trh ukládací příznivý. Do- datečná bursa: kreditky 646.75, alpinky 421. — Eskontní sazby: 27/2, 37/2 Pražská plodinová bursa. Dne 17. ledna 1902. Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 75—79 kg. na 1 hektolitr 8.90—9.75. Žito 72—76 kg. české 8.10—8.40. Ječmen výběr 8.25—8.30, obyčejný 7.30 až 7.40. Oves bílý 7.85—7.90, obyčejný 7.65—7.70. Kuku- řice nová 6 40—6.45. Seno lisované 4 35—4.75, nelisované 4.35—4.75. Sláma cepy mlácená 3.50—4.—, sláma ke krmení 2.75—2 85, sláma ku stlaní 2.50—2.90. Mouka a mlý n- ské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 30.00—31.00, č. 1: 29.50—30.00, č. 2: 27 50—28.50, č. 3: 24.50—25.00, č. 4: 00 00—23.50, č. 5: 00.00—22.C0, č. 6: 19.50—21.00, č. 7: 18.00—18.50. č. 8: 14.50—15.00. Žitná mouka za 100 kg. č. I.: 25 00—25.50, č. II.: 24..00—24.50, č. III.: 18.50—19.50, č. IV. 14.50—15.50. Pšeničné otruby 11.00—11.20, žitné otruby 11.50— 1 80. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 9.25—10.25, ke krmení 0.00—0.—.

Hrách k vaření žlutý 9.50—10.50, k vaření zelený 13.25 až 13.75. Čočka 10.00—16.—. Zemčata k jídlu 1.30 až 1.60, k páleni lihu 1.10—1.20. — Olejnatá semen a: Řepka 0.00—0.—. Mák 27.50—28.50. Kmín 27.00—27.50. Sušené ovoce: Švestky 8.50—12.—, hrušky 15.— až 30 —, křížaly 8.00—10.—. Jetelová semena: čer- vená 48.— až 55.—, bílá 45.— až 82.—. Sušená če- kanka: 7.20—7.40. Cukr. V Praze, 17. ledna. Z Ústí nad L., první výrobek platil pohotově K 18.10—18.20, na únor K 18.15 až K 18.30. Káva. V Hamburku, 17. ledna. Platilo se na leden 33—, na březen 33.25, na květen 34.00, na září 35.— marek. Líh. V Praze, dne 17. ledna. Za 1000 litrů stup. pohot. zboží lihu čistěného K 127.25—127.75. Surového bramborového 34.50—35.00, surového melasového 34.50 až 35.—, v malém K 1.— až 1.50 a výše. Dary a příspěvky. (Složeno u pokladny »Katolických Listů«.) Chudému učiteli. J. M. ndp. biskup Ferd. Kalous . . . . . . . . kor. 10.— Katecheta S. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.— Pro kostelního sluhu, rakovinou stiženého. Katecheta S. . . . . . . . . . . . kor. 1.— Král. české zemské divadlo v Praze V sobotu, 18. ledna. 106. hra (2. čtvrtka) v předpl. Sen noci svatojanské. Hra o pěti dějstvích. Anglicky napsal William Shakespeare Nově přeložil J. V. Sládek. Hudbu složil Felix Mendelssohn-Bartholdy. Začátek v 7. hod. Konec po půl 10. hod.