Dne 28. února 1902

KATOLICK

LISTY

Číslo 58. Strana3.

mnasla a bezčetní studenti byli vypovězení, naše ná- rodní pocity byly tam tedy ještě hůře zraněny než v Rusku. Že se polská mládež prohlásila za solidární s bratry a sestrami v ruském Polsku, nesmí se přece státi východištěm pronásledování. Řečník táže se polského klubu, co on, který vždycky klade důraz na své národní stanovisko. k této věci říká a má-li se dovoliti, aby se Halič stala ruskou gabernií. V Ra- kousku jest už neštěstí dosti. Nechť se tedy rakouští občané nečiní nešťastnými na prospěch cizí moci. Řečník žádá, aby se Rakousko stalo útočištěm všech utiskovaných národů, a žádá na konec, aby minister- ský předseda odpověděl na otázky, jež on mu položil. (Souhlas soc. demokratů.) Ministerský předseda dr. Körber praví, že za- hraniční politika náleží před jiné forum, a popírá, že by naše zahraniční politika byla rodovou a dvorní politikou. Události ve Lvově obracely se proti zástup- cům zahraničních mocí a bylo nutno dáti obvyklou satisfakci. Na to zmňuje se o významu cesty arci- vévody Františka Ferdinanda do Petrohradu, a po- pírá, že by se rakouští příslušníci v cizině netěšili potřebné ochraně, zejména pokud se týče vystěhovalců v Transvaalu. Posl. Daszyňski: To je nedorozumění. Mluvil jsem o Havaji a Honolulu. Po řeči ministerského předsedy končí schůze o 6. hodině. Příští schůze zítra v 10 hod. dopol.

Mezi došlými spisy nalézala se petice obce mo- stecké, v níž se vláda žádá o okamžité odvolání nařízení, kterým bylo usnesení budějovického obecního zastupitelstva v příčině čestných měšťanů zrušeno. Posl. Schücker pravil při odůvodňování petice, že ono nařízení znamená zasaho- vání do práva sebeurčení obce, nad nímž mezi českými Němci panuje kolosální rozhořčení a roz- čilení, a z něhož se může státi casus belli naproti vládě. Řečník žádá úplné otištění petice té ve stenografickém protekole.

Zprávy politické. V Praze, dne 27. února. Resignace prof. Hráského. Prof. Hráský, nedávno zvalený na sněm český, resignoval, jak »0. L.« sděluje, proto, že byl při otázce vodních drah opominut a statistu dělati nechce. Bylo prý jeho úmyslem prospěti Pardubícům, za něž byl zvolen,a které mají důležitý význam při vodních drahách. Jest pozorovati, že odborníci naši nemají zájmu na politice a politika na odbornících, čehož obého litovati třeba. Záležitost posl. Zázvorky. Posl. Zázvorka dle nechvalitebného zvyku promluvil radikálně ve sněmovně při položce »Nejvyšší dvůr« způsobem ta- kým, že bylo nutno označiti projevy páně Zázvorkovy za jeho osobní náhledy a nepřikládati je agrárníkům všem. Mluviti jazykem neněmeckým v parlamentě vchází do obyčeje při těch věcech, které jsou nej- choulostivějšího rázu, jest to obcházení řádu, podobné jako když se skonfiskovaná brožura přečte v parla- mentě, a tím jest již jí vzat konfiskační »punc«. Ně- které listy přičítají akci proti ostré tonině mezi Bgrárníky — konservativní šlechtě, ale neprávem; jest dosti rozvážných poslanců, kteří nahlížejí, že podobná věc jen poškozuje a vůbec prospěti nemůře. Tolik už vyčetli naši zástupci ze spisů Havlíčkových, že ra- dikálnictví nám vždy jen ublížilo. Jest zajisté zjevem nad míru povážlivým, když při řeči českého poslance Zázvorky musí opustiti zasedací síň jeho soudruzi.

Toť známka, že mluvil nejen s kopce, ale bez hlavy ; nic na věci nemění, že mluvil česky, a tedy ne- srozumitelně značné části poslanectva, co v ní bylo špatného a urážlivého, jistě bude využito nejen proti Zázvorkovi, což jest jeho věcí, ale i proti nám, a tu nelze se dosti ohraditi proti podebným projevům. »D. Volksblatt«. Nešťastný výrok učinil »D. Volksblatt«, list v náboženském chledu jinak neuráže- jící, při pojednávání o chrožených německých městech Budějovicích, Mostu, Duchcovu, Liberci, kde prý Če- chové jsou nebezpeční Němcům, kteří jim dali práci a nezabezpečili se, aby se zřekl! národního života. Výrok násilnický třeba odsouditi naprosto. Takový obchod jest svatokrádežný. Od postupu vlády v zále- žitosti budějovické, činí Němci odvislý disposiční fond a státní subvenci pro Prahu. Nedá-li se držeti český postup než bezprávím, pak jsou Němci v Budějovicích hotovi. Princ Al. Llechtensteln dal se strhnouti k útoku na správného úřadníka v Hranicích, pana Sytka. Toto stranictví vůdců kř. sociálního hnutí po- škozuje jejich vlastní věc ve Vídni více než se domní- vají. Nejednou přichází na několik hlasů při voleb- ních zápasech vídeňských. Čeští voličové ztrácí dů- věru ke straně, již vůdcové nemají smyslu pro spra- vedlnost volební. Silný počet voličů českých chytá se podvratných stran, protože nenalézá sluchu u osob »stát udržujících«. Mezi Čechy vídeňskými jest velmi mnoho propadlých sociální demokracii. Takový to způ- sob boje není sociální ani křesťanský. Říšská přesycenost ukazuje se zvláštním způsobem špinění. Faktum, že jižní státy se netají

svou nenávlstí nadutého Pruska a touhou po samo- statnosti, což má býti odčiněno »skandální kroníkou«, která má separátní státy vehnati do náručí veliké Germanie. »Hamb. N.«, list, který žije z upomíneka anekdot na Bismarka, přinesl skandální kroniku o princi Alfonsu bavorském, jemuž vyčítají nedostatek vzdělání a styky s jakousi subretkou dvorního di- vadla v Mnichově. »B. V.« odpovídá bismarkovskému listu poukazem na pikantní historie princů pruských, které k vůli státnímu návladnímu nechávají s po- kojem, poněvadž pruský státní návladní v té věci nezná žertů, kdežto bavorský princ může býti vzat do péra. Řeč Daszyňského o upomínkách pruských princů na Vídeň dávala by za pravdu »B. V.«

Římské věci. (Pův. dopis »K. L.«) V Římě ukazuje se denně živější agitace Methodistů, která kupuje za hrneček kávy a kousek pomazaného chleba duše mezi chudinou italskou a hlavně řím- skou. Jak opravdové to »obraty« k methodistů jsou, jde na jevo z toho, že se vrací po krátké době vši- chni zase do lůna sv. církve a vypráví, že vlastně jich bída byla příčinou, že odpadli. Proto sv. Otec snaží se zříditi co možno nejvíce ústavů pro chudinu a když přijímal postní kazatele dle obyčeje letos, užil obratu, že Urban VIII. zaležil ústav pro obrácení barbarských národů, avšak nyní za změněných okol- ností třeba, aby papež se staral o lid římský, který pomocí cizího zlata jest lákán k odpadu. Proto se při školách a kostelích farních zřizují ústavy najmě pro mládež, na kterou ubozí Methodisté mají nejvíce na- vnaděno. Jest to nejnížší způsob proselytismu, který provádí Methodisté v Římě. Známo jest přece, že v Londýně mají větší chudoby více než v Římě, jak jim dokazuje jimi vyobcovaný generál Booth ve spisu »The Darkest England and the yay out«, proč chodí stále do zemí katolických, proč nezůstanou dle slov apoštolových mezi »domácími víry«? Vedení této obrany proti proselytismu Methodistů na P. de Man- dato S. J., který se věci obětoval a snaží se umen- šiti nebezpečí nástrah. O křesťanských demokratech lze říci, že se zachovali ku projevu sv. Otce zcela loyálně. Většina se naprosto podrobila a někteří se zdrží veřejného života.

Skupina kolem I! Domani d'Italie chtěla podati proti listům kardinála Rampolly memorandum s v. Otci, ale nebylo uznáno za včasné. Jmeno- vaný list proto vzal útočiště ku svým příznivcům v druhém táboře »Opera dei Cor gressi«, aby jim vy- mohli aspoň jakési zmírnění stanovených pravidel. Křesťanští demokraté totiž chtěli si zachovati pokud možno největší samosprávu a neodvislost. Don Murri není v Římě a projevů proti listům Rampollovým se nesúčastnil. Svatý Otec »křesťanským demokratismem« myslí katolický život a nechce o dvojité organisaci v zemi ničeho slyšeti, nýbrž přeje si míti svornou je- onotu i s požehnáním z ní plynoucím. Sv. Otec Lev XIII., dožije-li se roku 1903, bude slaviti trojí vzácné ju bileum. Bude míti dia- mantové jubileum biskupství, neboť byl roku 1843 od Řehoře XVII. posvěcen. Dále bude míti zlaté jubileum kardinalatu, k němuž byl po- výšen roku 1853 od Pia IX. Konečně a konečné stříbrné jubileum papežství, jež nastoupil vr. 1878. Zajisté vzácná to jubilea, uvážíme-li, že byl vždy sláb a často churav. Na konec sděluji jeden odstavec z listů Rampol- lových, jímž se nechválí přílišný novotářský duch.

Odstavec zní (citováno z »Croce«): »Nemohl by se schválit v novinách katolických ruch pro nezdravou novotu, který by se zdál, že směšnou činí pobožnost věřících a ukazoval na nová zřízení života nekře- sťanského, nové řízení církve a nové snahy duše moderní, a nové povolání sociální kněžstva a no- vou civílisaci křesťanskou atd.« Ve Španělsku poměry, posledními bouřlivými stávkami tak velice rozrušené, počínají se opět uklíd- ňovati. Tvrdí tak aspoň úřední telegram, kterýž praví, že poslední zprávy z Barcelony oznamují, že bouře jsou skončeny a nastal opět klid. Konsulové zahraničných mocí učinili návštěvu u prefekta v Ma- dridě a vyslovili mu své uspokojení ohledně energi- ckého zakročení ve prospěch zjednání pokoje. Možná-li věřiti pařížskému »Journalu«, bylo za posledních nepokojů v Barceloně zabito ne méně než 86 osob, 300 raněno a 500 zatčeno. Vzpoura byl rázu více než-li strašlivého, neboť podobalo se, že bouřící se město plnou měrou ovládla kommuna. Nelze následkem toho diviti se, že bouře vyžádaly si za oběť i hojně takových osob, kteréž ničím se ne- provinily, přece však od rozvášněného vojska byly za- střeleny nebo probodány. — Španělská sněmovna zahájila včer rokování o předloze zákona, jenž týká se španělské banky. Rokování nabude asi velikých rozměrů, protože hned včera jíž přihlášena byla ke slovu celá řada řečníků. Veliká jejich čásť hlásí se k opposicl. Zdá se tudíž, že opposice hodlá použíti také osnovy tohoto zákona k povalení nenáviděného kabinetu.

V táboře liberálův anglických trvá kva- šení dále, ale na její opovídaný úplný rozklad podle všeho nedojde. Proslýchá se totiž v Londýně, že im- perialističtí liberálové nehodlají se od strany liberální odštěpiti, nýbrž chtějí prý postupovati s ostatními členy opposlce na základě programu pron eseného lordem Roseberym v řeči chesterfieldské.

Zprávy cirkevní. Z Vídně. (Původ. dop. »Katol. L.«) Nastává doba jarní, kdy opět mnoho lidí ze zemí koruny české do Vídně zavítá za svým výdělkem a výživou, necht pamatují též na své nesmrtelné duše a sice, když hor- livě budou bráti podílu na českých službách Božích, které se ve Vídni v následujících kostelích konají: Dpp. O0. Redemptoristé mají české služby Boží v I. okresu Salvatorgasse každou neděll a svátek ráno o půl 8. hod. kázání, pak mše sv. s českým zpěvem, odpoledne o půl 4. hod. kázání, na to sv. požehnání; v III. okresu Rennweg o 7. hod. mše sv. s českým zpěvem, odpoledne o půl 4. hod. kázání, pak sv. požehnání: v XVII. okr. Hernals zvaném v Kulmgasse o 3. hod. odpol. kázání, pak sv. pože- hnání. Jednota sv. Methoděje vydržuje české služby Boží a sice: v I. okr. Annagasse v kostele sv. Anny každou neděli a svátek o půl 10. hodlně dopol. kázání, pak mše sv. s českým zpěvem; v tom- též kostele mají čeští terciáři každou třetí neděli v mě- síci o 6. hod. k večeru kázání a svou řádnou pobož- nost se sv. požehnáním; v VII. okr. Kaiserstrasse, v kostele dpp. Lazaristů o 8. hod. ranní mše sv. s českým zpěvem, o třech čtvrtích na 2. hod, odpol. růženec, kázání a sv. požehnání; v X. okr. ve Favc- ritech v kostele sv. Jana Evangelisty o 5. hed. odpol. kázání a sv. požehnání; ve XII. okr. v Meldlingu v kostele sv. Jana Nep. o 5. hod. odpol. kázánía sv. požehnání; v kostele sv. Brigity XX. okr. po celou dobu adventní až přes slavnost sv. Tří Králů, pak od první neděle postní až přes první neděli po

Velikonoci o 6. hod. k večeru kázání, na to sv. po- žehnání! v Inzersdorfě, kde jsou rozsáhlé cihelny, každou čtvrtou neděli v měsíci, pak po celý půst, na svátek sv. Jana Nep. a sv. Václava odpol. o 3. hod. kázání a sv. požehnání; dle doslechu mají též dpp. 00. kongregace Božského Spasitele v Kalsermühlen jednou za měsíc české kázání a sv. požehnání.

K jubileu sv. Otce. Za příčinou jubilea J. Sv. Lva XIII. podá ra- kouský výslanec u Vatikánu hr. Szecsen ve zvláštní audienci dne 3. března sv. Otci vlastnoruční blaho- přejný dopis J. Vel. císaře. — Papežský nuntlus Taliani dává dne 3. března slavnostní hostinu, k níž pozváni jsou mín. zahraničních záležitostí hr. Golu- chowski, ministr vyučování dr. ryt. Hartel, diploma- tický sbor ve Vídni a čelní funkclonáři mlnisterstva zahran. záležitostí. Politický klub křesťansko-sociální pro království české pořádá slavnostní schůzi na oslavu 25letého pontifikátu Jeho Svatosti Lva XIII., v neděli, dne 9. března o půl 4. hod. odpol. ve ve- liké dvoraně záložny Svatováclavské. Pořad: 1. Sbor. Přednese odbor křižovnické Jednoty Cyrillské. 2. Proslov. Napsal dp. J. Š. Baar. 3. Řeč o životě J. Svatosti, prosloví F. Satorie. 4. Reč o významu en- cykliky o otázce dělnické a křesť. demokracii, před- nese p. J. Hovádek. 5. Papežská hymna. — Poure pro zvané. Jednota katolických tovaryšů v Praze pořádá v neděli, dne 2. března t. r. slavnostní ve- čírek na oslavu Jeho Svatosti Lva XIII. u příleži- tosti 25letého jubilea jeho pontifikátu ve spolkovém domě na Anenském nám. č. 209. Pořad: 1. O půl 7. hod. večer pobožnost v domácí kapli. 2. O významu papežství. Promluví vsdp. předseda dr. Josef Burian. 3. Píseň práce. Sbor. 4. Význam sv. Otce v dějinách lidstva. Promluví jednatel J. Škába. 5. Hymna pa- pažská.

Zprávy denní. Teče jim do bot. Komu? Inu lidovcům na Moravě. A braham Stránský myslel, že už má mo- ravský lid v kapse a ono zatím se mu to začíná hatit. A proč? Ti zpropadení katolícl se mu vpetli do cesty a považte jen tu jejich troufalost, onl do- konce se pokoušejí o to, aby lidovce tak trochu vy- kouřili. Toť si musí aspoň »Lidové Noviny« naléztl někoho, na koho by tu šlamastiku svedly. Takto jindy už mají svého stálého vinníka, na něhož svedou všecko neštěstí, jež Moravu potká — klerikály totiš. Svést na ně ale vinu svého úpadku, to se zase přece jen stydí. Tentokráte našly si vinníka sobě nejbliž- šího. Vlastnímu synáčkovi, národním dělníkům vy- krákaly tedy za uši, že prý za všecky ty peníze, jež mu tatík dal do obchodu, vlastně nic neudělali. Dra-