1
article
Úplatková afféra kartuziánská.
Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Inženýr
Chabert uveřejňuje o pověstech o něm šíře-
ných v „Tempsu“ list, ve kterém praví, že
koncem roku 1902 prohlásil generálnímu komi-
saři pro výstavu v St. Louis Lagravovi, že
on a jeho přátelé upsali by pro republikánský
volební fond 100.000 franků. Lagrave prý
odpověděl, že by ministerstvo vnitra nikdy daru
takového nepřijalo a aby Chabert odevzdal
dar ten republikánskému komitétu obchodnímu
a průmyslovému. To také učinil, ale s pod-
mínkou, že zůstane dárce anonymním. Co se týče
záležitosti kartuziánské, vyjádřil prý se k Lagra-
vovi, kdyby byli Kartuziáni zhytří, že by věno-
vali každoročně větší obnosy na dobročinné
ústavy vládou fedrované a tím by hleděli zaji-
stiti si vládní blahovůli. To asi sdělil Lagrave
generálnímu tajemníkovi ministerstva vnitra.
Chabert končí svůj list prohlášením, že nebyl
nikdy ani v přímých ani v nepřímých stycích
s Kartuziány.
Chabert
Lagrav
Lagrave
Paříž
St
Lagra
ministerstvo vnitro
2
article
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 13. června. (C.-B.) Nacionalista
Mac Neill učinil v dolní sněmovně ke vládě
dotaz, zdali se emir afganistanský zdráhá přijat
40.000 liber šterlinků, které se mu vyplácejt
ročně za jeho dobré smýšlení vůči vládě indické
a zdali bude vysláno do Afganistanu stejné po
selstvo jako do Lhassy, aby zjistilo příčinu změ-
něného chování se emira. Státní tajemník pro
Indii Brodrick odvětil: Nikoliv.
Opět anglická lež.
Z Petrohradu, 14. cervna. (C.-B.) Ruská
telegr. agentura jest zmocněna prohlásiti, že za-
hraničními listy (Původně anglickými. Pozn. red.)
šířená zpráva o domnělém attentátuv
paláci v Carském Selu jest napro-
sto bezdůvodnt.
Odhalení pomníku padlým vojínům u
Ravnice.
Ze Sarajeva, 14. cervna. (C.-B.) Včera
konalo se slavnostní odhalení pomníku na pa-
měť v roce 1877 a 1878 u Ravnice padlých
uherských vojínů peštského pluku. Pomník po-
řízen byl sbírkami druhů padlých vojínů.
Mac Neill
Lhassy
anglický sněmovna
Londýn
dolní sněmovna
Afghánistán
Indie
Petrohrad
Sarajevo
3
article
Karel Šimanovský,
Karel Šimanovský,
Nestor českého herectva.
Šimanovský
4
article
Poprvé nás zarmoutil Julius Caesar ! Klas-
sická, stříbrem věku lemovaná jeho hlava sklo-
nila se dnes v noci o 2. hodině tiše zpět —
rty zašeptaly naposled — a ve chvíli klid
knížecí se uložil na kmetově tváři . . . Šima-
novský — nezapomenutelný představitel Julia
Caesara, Othella, Leara, Hamleta, Fausta .
zemřel! Odešel rychleji, než kdo tušil! Zdálo
se při záviděníhodné svěžesti a zdraví beze
všeho kazu, při marciální jeho postavě, že do-
žije se démantové svatby s českou dramatickou
uměnou, s níž již zlatou slavil málem před de-
seti lety . . . Osud jinak chtěl! Mohutná, vě-
kovitá pinie v posvátném háji české Thalie jím
klesá, Šimanovským odchází poslední svědek
dětství českého divadelnictví, vedle Kolárů jeden
z nejmohutnějších sloupů a základů jeho.
Julius
Klas
Šima
Julio Caesar
Othello
Hamlet
Faust
Šimanovský
Kolár
Lear
5
article
Život Šimanovského spjat byl úzce a neroz-
lučně s osudy českého jeviště, a to již od dob,
kdy ještě Tyl a Rubeš byli apoštoly dramatického
umění českého. Jimi uveden byl mladistvý
Šimanovský na dráhu divadelní, znamenající
tehdy urputný boj skutečného života pod lesklou
škraboškou slávy plátěného ovzduší... O něm
možno říci, že přešel od prken přímo na prkna,
jež znamenají svět... Bylť Šimanovský, původ-
ním jménem Karel Šíma, zrozený ve Skřiváni
u Rakovníka v r. 1826, vyučen původně truhlář-
ství a řezbářství v dílně karlínského mistra
Heidelberga. Jako tovaryš rád si zahrál s ochot-
níky a tu jedenkráte při nedělním představení
v Karlíně byl Tylem objeven... Tak se stalo, že
ocitl se jako 18letý mladík dne 12. ledna 1845
— bylo to v neděli — na dívadle Stögrově v Rů-
ževé ulici, kde hrála se poprvé a naposled ro-
mantická bajka „Meluzina“, k benefici Jana
Kašky zpracovaná. V kuse zaměstnáni byli
Kolárová, Rajská, Skalná, Walterová, Biel,
Grau, Nikolaj, Kaška, Šimanovský, Lapil, Svo-
boda a J. J. Kolár ..
Až do včerejška byl poslední herec v tomto
představení na živu — se Šimanovským i ten
mizí.
Šimanovský
Tyl
Rubeš
Šíma
Meluzin
Kašek
Kolárová
Rajská
Walterová
Biela
Grau
Nikolaj
Svo
Kolár
Skřivat u Rakovník
Heidelberg
Karlín
ževá ulice
Skalná
6
article
Když ukázal nadání své ještě v „Zámeckých
schodech“, byl engažován — bez gáže. Plná tři
léta hrál úplně zadarmo a teprve čtvrtým rokem
vyměřen mu plat dvaceti zlatých měsíčně! Ale
i tuto nepatrnou podporu ztratil, když divadlo
v Růžové ulici zavřeno a on s Tylem, Kaškoua
Krumlovským vydal se na pouť po Čechách. Te-
prve v roce 1858 vrátil se za ředitele Thoméa
do Prahy s gáží 50 zlatých. Ku Prozatímnému
přišel Šimanovský už jako hotový, dokonalý
umělec, jemuž nejlépe svědčily heroické, mo-
hutné role, jichž vytvořil řadu nepřehlednou,
v mnohých zůstávaje nedostižným. Dni jeho slávy
a největšího rozmachu spadají do let šedesátých
a sedmdesátých, kdy za Šimanovským táhly se
do stánku českého umění nepřehledné zástupy.
O Šimanovském dlužno říci, že podepřel
svým uměním dramatickou tvorbu. Sám mo-
hutněl každým kusem z dovedl uplatniti dary,
přírodou bohatě mu propůjčené, měrou nejvyšší.
Postava jeho na jevišti rostla, orgán hlasový
zněl jako zvon a pod hustým obočím zdály se
hromaditi blesky. Šimanovský stal se miláčkem
obecenstva a zůstal jím až do svého odchodu
s jeviště Národního divadla, zasvětiv umění
úžasně dlouhou řadu let — půl století a čtyři!
Tyl
Kaškou
Šimanovský
Růža ulice
Čechy
Praha
národní divadlo
7
article
Jako člověka i herce zdobila jej jedna vzácná
vlastnost: Bezpříkladná skromnost! Jen nerad
slavil Šimanovský své čtyřicetileté a padesáti-
leté jubileum! Bylo to vyburcováním z božského
jeho klidu, z tichého, skoro samotářského života.
Když byl tázán, bude-li hráti ještě po půlstoletém
jubileu, odvětil prostince: „Bude-li míti obecen-
stvo se mnou strpení... mílerád.“ A hrál ještě
čtyři léta než opustil docela světla ramp Národ-
ního divadla. Obdivuhodnou zůstávala u Šima-
novského jeho tělesná konstituce. Co živ ne-
zastonal a obvyklý úděl herců — nervosu vůbee
nepoznal. Nervy jeho byly jako ze železa, sval-
stvo do pozdního stáří z oceli. Po řadu let byl
Šimanovský pečlivým předsedou Ústřední jednoty
českého herectva. Ještě předloni o Velký pátek
přišel zahájiti valnou hromadu, ale řízení její
svěřil p. Řadovi, omlouvaje se slovy: „Jsem už,
přátelé, k tomu příliš stár . ..
S Národního divadla vlaje opětně smuteční
prapor... Vlaje za jedním z nejzasloužilejších,
za jedním z těch již nemnohých, kdož stáli
u jeho kolébky a uměním svým v prvopočátcích
jeho vili vavřínový věnec na skráně české Thalie,
nezištně, neúmorně, bez pachtění za motýlkem
slávy... Krásně památce jeho budiž vděčná,
nehynoucí čest!
Šima
Šimanovský
Řad
národní divadlo
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sněm království českého se tedy dnes
sestoupil, ale jenom — jak se zdá — aby se
hned zase rozešel. Němečtí poslanci rozhodli se,
že budou v obstrukci pokračovat, ba že nedo-
pustí ani, aby se vyřídily nějaké předlohy na
ulevení nouze venkovského obyvatelstva a
vzhledem k tomu nehodlá prý nejvyšší maršá-
lek kromě dnešní schůze žádnou jinou schůzi
sněmu svolati. Nebude tedy žádného zasedání,
žádného rokování, žádného jednání. Jak věci se
vyvinuly, nemůže svolání českého sněmu a jeho
formální zahájení považováno býti ani za pokus,
aby mu dělnost byla zase vrácena. Na takovýto
pokus s jisté strany se pomýšlelo a jenom aby
se nezdálo, že ani žádnému pokusu v té při-
čině nepřeje, odhodlal prý se dr. Körber sněm
království českého svolati. Dnešní zdejší orgány
německého kasina, zaznamenávajíce marnost for-
málního zahájení sněmu, dovozují, že byl osud
tohoto sněmovního zasedání zpečetěn nedělním
krajským sjezdem národní strany svobodomyslné
v Mladé Boleslavi, kde prohlášeno bylo, že čeští
doktor
Körber
Mladá Boleslav
9
article
poslanci k vůli německé obstrukci na zemském
sněmu svou obstrukci na říšské radě nezastaví,
což prý za následek mělo, že se včera německé
strany o pokračování v obstrukci na sněmu
usnesly. Avšak nám zdá se, že bylo o osudu
tohoto sněmovního zasedání rozhodnuto již před
nedělí, neboť nikdo v Rakousku neočekával jistě,
že by národní strana svobodomyslná najednou pro
nic za nic prohlásila ochotu, od obstrukce
na říšské radě upustit. Že oba sporně tábory
před zahájením sněmu na svých stanoviskách
setrvají, bylo vůbec naprosto nepochybnoa
každému politikovi jasno, avšak proto přece,
navzdor nezměněnému stanovisku obstrukčních
stran, měl býti učiněn pokus, aby sněm dělným
učiněn byl pro záležitosti nouzové a regulační
aneb aby se tu stala aspoň nějaká nadějná
průprava pro podzimní obecné zasedání zem-
ských sněmů, v čemž by — dle mínění pro-
jektantů — také již obsažen byl zárodek ně-
jaké shody ohledně říšské rady. Avšak těmto,
lze říci bláhovým nadějím věčných vyrovnavačo,
Rakousko
10
article
byl učiněn konec již dříve, než mladoboleslav-
ský sjezd se shromáždil. Kdy a kde se tak
stalo, ještě se neříká, ale jakýmsi světýlkem je
tu okolnost, že dva hlaváři německého velka-
statku, dr. Baernreither a kníže Fürstenberg
zaslali žádost za dovolenou. »Velmi pozoruhod-
nou okolností je« — praví vídeňský dopisovatel
pešťského pondělníku — »že někdejší ministr
obchodu dr. Baernreither se vydal
na cestu do Ameriky. Nejchytřejší muž
německé části Čech, jediný státník německé
skupiny v Čechách, odjíždí několik dní před
zahájením českého sněmu do Ameriky! Z toho
je vidno, co od nastávajícího zasedání očekává.
Ukázala se nemožnost, aby tu něco dobrého
učiněno bylo, věci mohou se jenom ještě
zhoršit a při tom nechce dr. Baernreither býti
přítomen.« ... Z tohoto povzdechu Baernreithe-
rova vídeňského ctitele lze soudit, že tento
»jediný státník mezi Čechoněmci« od svolání
českého sněmu něco očekával a z jeho odjezdu
a z jiných ještě známek vysvítá, že byl osud
tohoto zasedání českého sněmu rozhodnut jinde
než v Mladé Boleslavi.
doktor
Baernreither
Fürstenberg
Čechoněmec
Amerika
Čechy
Mladá Boleslav
11
article
— Osobní. Generální ředitel tabákové režie jme-
noval kontrolního. officiála p. Rudolfa Mazače v Olo-
mouci adjunktem (IX. třída) při gener. ředitelství ve
Vídni a officiála p. Otakara Gautsche v Sedlci ad-
junktem (IX. tř.) při hlavní tabákové továrně v Sedlci
u Kutné Hory. — Arcivévoda Eugen dnes ráno odjel
z Prahy do Olomouce. — President vrchního soudu
ryt. Wesselý dnes ráno přijel z Vídně do Prany.
— Dary. Místo věnce na rakev nezapomenutel-
ného Heřmana Jandy věnoval říšský poslanec p. JUDr.
Bedřich Pacák se svou chotí Marií 20 K na zřízení
Jandova sirotčince ve Velvarech.
— Městská rada pražská dnes nebude konati
schůzi; příští schůze v pátek
— Zadání knihovny. „Barákova lidová knihovna“
v Duchcově propůjčí knihovničku vybraných spisů
o 50 svazcích, které všechny jsou vázány a v nejlep-
ším pořádku, obětavému jednotlivci v poněmčeném
území, kde dosud není v místě žádného českého spol-
ku, aneb, když by nebylo žadatelů podobných, za stej-
ných podmínek do poněmčeného místa v některé zemi
koruny české. Dotazy přijímá zmíněná knihovna do
15. července t.r.
— Nález uhlí. V obci Pohvizdově u Těšína ob-
jevena vrtáním ve hloubce 800 m. silná vrstva uhlí
dobré jakosti, jež počne se záhy dolovati.
Rudolf
Gautsch
Eugen
Wesselá
Heřman Janda
JUDr
Pacák
Marie
Jandův
Barákův
Ola
Vídeň
Sedlec
Kutná Hora
Praha
Olomouc
Prany
Velvary
Duchcov
Pohvizdov u Těšín
12
article
— Krádeže. Z bezpečnostního oddělení policej-
ního se dovídáme, že byly provedeny následující krá-
deže: Do hostince p. A. Felbra v Karlíně č. p. 145
vloupal se zloděj a vypáčiv zásuvku stolu, odcizil:
100korunovou a 50kor. bankovku, 7 dvaceti- a 5 de-
setikorun, 25 zlatníků, 35.—40 korun a za 110 korun
drobných mincí. Z jiného stolu vzal hodinky. — Ze
sklepa hostince pí. Elišky Linftové v č. 760 v Žiž-
kově bylo odcizeno 35 metrů cínových rour. Zloděj
vypáčil dvéře u sklepa. — Z půdy domu č. 730——1.
bylo odcizeno větší množství prádla p. Leop. Wiega.
Prádlo v ceně 140 K má monogramy L. W. a G. W.
— Do bytu pí. Růženy Jaroušové v č. 699 v Holešo-
vicích vloupal se neznámý pachatel a odcizil z prá-
delníku zlatý snubní prsten s vyrytím »R. S. 17. XI.
1889 a dvoje stříbrné hodinky. — V noci na včerej-
šek byly vypáčeny dvéře u jednoho krámu v domě
č. 730—I. v Dlouhé třídě, ale zloději nic neodcizili.
— Z kuchyně vojenských baráků na/ Pohořelci ne-
známí pachatelé odcizili 500 porcí konserv, mouku
a pod.
— Drobné místní zprávy. Na nádvoří domu
čp. 238 v Libni povstal včera večer oheň z toho dů-
vodu, že jedna nájemnice vysypala tam žhavý po-
pel. Sousedé oheň uhasili dřive, než způsobil něja-
kou škodu. — Kočí Frant. Čáp z Nuslí č. 295 bylv
pískovně na Pankráci zasypán a jedno žebro mu bylo
přeraženo.
— Cyklistou povalen. Vážné zranění utrpěl včera
p. Josef Opatrný, obchodník s dobytkem ve Střešo-
vicích. Na silnici pod kadetní školou na Hradčanech
byl povalen a přejet mladistvým cyklistou. Kolem-
jdoucí povolali lékaře p. dra. Vyšína, který konsta-
toval značné poranění levého oka. Po lékařském při-
spění byl p. Opatrný odvezen domů. Cyklista, asi
15 let starý, ujel a jméno jeho nebylo zjištěno.
A Felbr
setikorun
Linftová
L W
Jarouš
František
Čáp
Opatrná
Vyšín
Karlín
Žiž
Holešo
Libeň
Nusle
Pankrác
Hradčany
13
article
— S opičkou do chantanu. Po půlnoci na dnešek
příšel do jistého hostince na Poříčí 26letý
kominnický pomocník Josef Šmejkal z Karlovy
ulice č. 72 v Žižkově. Nový host byl důkladně na-
chmelený a poněvadž nastala obava, že v tomto stavu
pokazí náladu ostatních hostů, požádán byl Šmejkal,
aby laskavě hleděl se vzdálit. Kominník však se vzpí-
ral, při té příležitosti spadl do řady prázdných půl-
litrů, na stole postavených a zranil se na hlavě. Když
Šmejkal nešel po dobrém, byl na ulici vynesen. Po-
zději byl Šmejkal nalezen na chodníku před domem
č. 22 v bezvědomí. Kolemjdoucí mladík, který se vy-
dával za medika, ohledal kominníka a prohlásil zá-
stupu zvědavců, že muž ten je velmi těžce zraněn.
Policejní hlídka dala Šmejkala odvézt na strážnici,
kde byli k němu povoláni lékaři dr. Feigl a dr. Kotáh
ze záchranné stanice. Shledali, že Šmejkal kromě dů-
kladné opičky není vážně poraněn, ale proto přece byl
kominník odvezen do všeobecné nemocnice.
— Přepadeni a ztýráni. Několik zedníků, ubírají-
cích se včera večer nuselským údolím do Michle, bylo
napadeno a ztýráno proto, že pracují na stavbách, kde
prohlášena byla stávka. Čtyři z útočníků byli zadrženi
a trestní řízení proti nim zavedeno. — Na stavbě p.
stav. Blechy veškeré dělnictvo pracuje.
— Syn smrtelně pobodal otce. V Heřmani u Vod-
ňan pohádal se před několika dny hostinský Bartolo-
měj Batista se svým 18letým synem, který v hádce tak
se zapomněl, že zasadil otci nožem těžkou ránu do
hlavy. Povedený synáček byl zatčen a dodán k soudr
Šmejkal
doktor
Feigl
Kotáh
Blech
Batista
Karlov ulice
Žižkov
Michle
Heřmaň
všeobecný nemocnice