ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5743ff80-75a5-11dc-8d2f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 55, person 106, org 15, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 7. července 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 185.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplaci se v Praze v admínistrani a měsíe sa čtvrt lota . . . . S K —h s dvojí donáškou n nit tta . . . . 7 K c0 k ve Blialkách; na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštout eí
Praha Blialky
5 article R k. . . 9Ka
R k. . . 9Ka v dvojí zisilken na měst nnt . . . k S
6 article Nový slavismus.
Nový slavismus. Spor rusko-polský. Není-li žádného ideového rozporu mezi starým a novým slavismem, snad leží rozpor ve způsobu, v cestách, jimiž chtěl starý a chce nový slavismus uskutečnit svoje ideje? Prvním úkolem nového slavismu jest odstranění sporu rusko- pol- skéh o. »Spor rusko-polský je trnem v těle Slo vanstva. Bez jednoho z obou těchto kmenů slo- vanských byla by nemožná la zamýšlená nám organisace slovanská na moderních základech -- neboť znamenalo by to, ž jeden nechce uznati práva na ná- rodní samostatnost druhého. Tak je třeba upraviti poměr Rusů k Polá- kům. Ovšem ale Rusové laké musí nabýti pře svědčení, že Poláci nechtějí nic víc, než svobodný národní rozvoj, zrovna tak jako Poláci musí dospěti ku přesvědčení, že Proli přívalu germánskému jest je- dinou spásou Poláků silné Rusko. (Dr. K. Kramát) »Každá všeslovanská akce dosud musila počítat s tím, že na samém počátku narazí na r usko polský spor. Aby nenarazila, nebyl zkrátka žádná podnikána, z obavy pře Iímto neblahým sporem, tolikráte již utichlým tolikráte zas pobouřeným do nejkrajnější nená- visli.« (»Den« 31. kvělna) K ostranění sporu polsko-ruského ne byla prý žádná akce podnikána! Toto tvrzení neodpovídá historické pravdě Již sjezd slovanský r. 1848 zabýval se sporem polsko-ruským a v odstavci III. svého programu stanovil:
Rus Polák K Kramát Rusko
7 article
»Když by naše slovo mimo Rakousko uvážil se mělo, vyslovili bychom se pro vyrovnán rusko-polských sporů a pro osvobození Slovanů zpod jařma tureckého, Mezi Rusy Poláky jedná se hlavně o ste jn oprávnění obou národností. Má li toto právo místa, bude z toho bližší sroz umění mezi oběma mohutnými národy samo sebou Neehť světlo svobody, kleré nám ra kouským Slovanům na dráze sjed- nocení svití, laké Rusy a Poláky d přístavu pokoje uvede. Kéž by zvlášt ruský národ světlo svobody brzo ve své otčině spatiil !e Za shodu rusko-polskou přimlouval se M. P. Pogodin dne 2. června 1867 na slavnostech moskevských. Při téže slavnosti pronesl dr. Fr. L. Rieger řeč, v níž doka zoval nutnost odstranění sporu polsko ruského. Srdečná slova jeho, bobužel, ne- padla na půdu úrodnou, neboť pronesen byla příliš brzo po událostech z r. 1863 rány na obou stranách zasazené ještě jitřily O účinku řeči Riegrovy na čásť ruských účastníků slavnosti praví pisatel »Pouti Slo vanů do Ruska roku 1867«: »Avšak nelze zatajiti k vůli pravdě historické že značná část Rosův dávala na jevo svoí nelibosl, která nabyla vysvětlení řečí knižet Cerkaského. Nedlouho po slavnostech moskevských přimlouval se generál Rostisl av Fadějev v »Birževých Vědomostech« ve člancích nadepsaných »Úvahy o záležitostech východní a slovanské« za upravení poměru mezi Rusy a Poláky. Mezi jiným pravil: »Není možno vztýčiti praporu slo- vanského bez přiznávání Poláků naležitěho jim místa ve slovansk rodi ně. Čryři miliony ruských Poláků a dvá miliony haličských, podněcovaných denně v nenávist k Rusku, budou zdí mezi námi a zi- padním Slovanstve m.« (»Generál Fadějev o záležitostech východní a slovanské.« V Praze. 1870. V komisi knihkupectví dr. Grěgr a Ferd Dattel.)
Rus Polák Pogodin L Rieger Riegrův Rosův Rostisl Fadějev Birževý doktor Grěgr Rakousko Francie Rusko Praha Slovan Slovanstve m Ferd Dattel
8 article
Sporem rusko - polským zabývaly sei sjezdy slovanských novinářů, z nichž ze jměna prvý, konaný v Praze v červnu 1898 byl významným účastenstvím ruských a pol ských žurnalistů a politiků. Na banketu slo vanských novinářů pronesl významný přípitek chefredaktor V. V. Komarov, v němž pravil: »Tam pod Grunvaldem ve společném boji naše slovanská krev, krev polská, ruská a česká slíla s v jeden pramen, ale sblížila nás tím na věky neboť tam, kde lidé společně prolévají krev, tam podle národní legendy rozkvětají pouze květy které znamenají po celý život přátel stv a nikdy nepřátelst v ís Účastníci onoho památného banketu vžd- vzpomínat budou na srdečná slova, jež vy- měněna byla mezi ruskými a polskými hosty po přípitku Komarova. Též pozdější sjezdy slovanských novinářů proniknuty byly du chem slovanského sjezdu r. 1848, duchem slavností moskevských a duchem starého směru slavjanofilů. Dokladem toho jsou re soluce sjezdů“), jsou řeči novinářů na nieh pronesené. Na sjezdu v Praze r. 1898 přijata byla resoluce »O společných zájmech rakousko- uherských Slovanů«. V této resoluci pro hlašují se následující společné zájmy: »Aby občané národností slovanských stali se všude a do plné pravdy účastnými politicke svobody a občanských prav a by lato rovnost všech byla nejen theoreticky uznávána, nýbrž i prakticky respektována a skutkem pro- váděna aby národnostem slovanským zajištěn bylo všude užívání a pěstění jazy ka jejich touž měrou, jako všem národnostem ostat. ním, tak aby ve všem životě veřejném, ve škol- ství, literatuře a umění jazyk jejich na základě
V V Komarov Komarov Praha
9 article
*) Ačkoliv větsina resolucí sjezdových nebyla provedena, přece nedá se popřiti určitý výsledek těchto resolucí: velká čásť slovanských žurnalisto řídila se jimi aneb aspoň snažila se nepsat přímo proti nim. A lato práce slovanských žurnalistů v Ra- kousku připravovála a umožnila cestu delegátů slo- vanských do Roska a docílila sblížení mezi slovan- skými politiky, jež před s jezd y nebylo možné. týchž práv požíval téže volnosti, jaké poží vají jazyky ostatních národností; aby takto na základě rovnocennost občanské a rovnoprávnosti národní a jazykové všem národům slovanským za- jištěno bylo právo volného, samostatného rozvoje národního za účelem pokroku osvětového, blabo- bytu národohospodářského a povznesení sociálního. Účastníci sjezdu uznávajíce společnost těchto zájmů, slibují si, že vobraně a vymá- hání jich chtějí si navzájem pomá- hati a slibují si dále, že bez újmy svému zvlášt- nímu přesvědčení a citu odklizovati budou vše, co jednotlivé slovanské národ a kmeny v habsburské říši dělí různís..) Odklízení sporů mezi slovanskými ná- rody, sporu polsko ruského, sporu polsko ukrajinského, sporu rusko-ukrajinského, sporu chorvatsko srbského jest nejen heslem no vo- slavismu, ale bylo vždy heslem slovan- ských novinářů, bylo heslem slavjanofilů.
Ra
10 article
Spor chorvatsko-srbský zajisté i nemalou jejich zásluhou značně pozbyl na ostří a bu- dou-li »novoslavisti« stejně upřímně a úsilovně jako většina slovanských novinářů pracovat k odstranění sporu polsko-ruského, snad po- daří se v době nedaleké zacelit i tuto nej. těžší a nejnebezpečnější ránu v těle Slovan- stva. Bez odstranění sporů mezi Slovany nemá myšlenka slovanská budoucnosti. Spor polsko ruský musí být v prvé řadě odstraněn. neboť ten jest největší překážkou uskutečnění slovanské vzájemnosti. R Dmowski v právě vydané knize »Niemcy, Rosya i kwestja pol- ska«, prstem ukázal na hlavního vinníka ne- vraživosti polsko-ruské. Úkolem svobodomysl ných a pokrokových stran v Rusku, stran. jež postavily si za cíl vybojovat svobodu svému národu, jest přinutit vládu ruskou, by splnila oprávněné polské požadavky.
Dmowski Rosya Rusko Slovan
11 article
Má-li ruský národ vyplnit své poslání mezi slovanskými národy, nesměji jeho vlady utiskovat žádný slovanský národ, žádný národ vůbec, Starý i nový slavismus řídí se heslem rovnosti, volnosti, bratrství a kdo proti tomuto heslu jedná, jest nepřítelem budoucnosti Slovanů, jest nepřítelem svého vlastního národa, jehož svoboda zabezpečena bude pouze na základech silného Slo- vanstva. Nejen Poláci s Rusy, ale i Ukrajinci s Poláky musejí býti rovnoprávni a mál Polákům v Rusku dostat se národní neod- vislosti, pak jest též třeba, by spor polsko- ukrajinský vyrovnán byl dohodou na zá- kladě úplné rovnoprávnosti. Není hoden svo body, kdo jiným ji upírá! Nejlépe by oba spory, polsko-ruský a polsko ukrajinský byly rozřešeny, kdyby Ru sové prohlásili oproti Polákům: Vše, co vy dáte Ukrajincům, obdržíte sami od Ruska Poláci, třebas rozděleni a přiděleni třem státům, jsou jediný národ a proto zajisté rakouští Poláci nebudou váhat dohodnout se s Ukrajinci, když zabezpečí tak svobodu svým bratřím v Rusku, když položí tak zá- klad k lepší budoucnosti své h vlastního národa, Slovanstva idstva vůbecl
Polák Rus Ukrajinec Rusko
12 title
Říšská rada.
13 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 97.) Ve Vídni, 6. července (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Svob. p. Bienerth učinil dnes v poslaneck sněmovně prohlášení jménem vlády o pojišťo- vání pro nedělnost a stáři. Ohlásil, že vláda podá hotový projekt zákona nejděle do 3. listo- padu t. r. Pokud jde o rozsah pojišťování toho, bude týkati se netoliko reformy pojišťování ne- mocenského a pojišťování úrazového, nýbrž bude v osnově vládní také pojišťování pro nedělnost a pro stáři dělnictva, zároveň však pojišťování to bude platiti pro samostatně zaměstaance, kteři jsou dle celého způsobu své činnosti dělnictvu blízcí a mají stejný nárok, stejnou potřebu k za- opatření v nedělností a stáři. Sněmovna vyslechla prohlášení to, kter jest povahy programatické, s hlučnou pochvalou, která ovšem byla nejšilnější u křesťanských so- ciálů. Sněmovna přijala jednomyslně pilnost návrhu posl. Eidersche v příčině pojišťování pro neděl- nost a stáří, meritorně však návrh ten ne- dodělala.
Bienerth Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
Posl. dr. Gross, dr. Chiari, dr. Weiden- hofer a Pacher měli troufalost podati na chef vyučovací správy dotaz, ve kterém se ho ptali, chce-li opatření, učiněné pro zkoušky na škole Komenského neprodleně zrušiti a chce-li na všechny věky učiniti opstření, by nenabyla práva veřejnosti ve Vídni zvláště a v Dolních Ra- kousích vůbec žádná škola, na které se nevy- učuje výhradně německy. Takovou smělost měli páni dr. Gross a dr. Chiari, lidé z Moravy, kde čtvrtinová menšina německá požívá plného práva jazykového, ba nadpráví. Dr. Marchet hned od- pověděl. Dobře tak učinil, ačkohy nepověděl nic nového. Přece však někťeré jeho výroky zaslu- **) Stejná myšlenka vyslovena jest v časopise »Venkov« ve článku: »Slovanský kougres v Prazet (21. června 1908): »Hiedati se maji zejmé na za tou přlčinou všechny ony otázky, které spojují Poláky a Rusy, Srby Chorvaty a odstraňovati všechny ony překážky, jež dosud národy ty ke škodě všeho Slovanstva od sebe děll. V Praze zároveň podnikne se významná akce, aby v přední řadě co nejvíce sblížili se rakou št Slovaně, by byli schopni odolávati každému útoku, sť už se činí na kteroukoliv neši část, na kterýkoliv náš národ«. Jak možno posouditi již z re- soluce výše citované, není ani toto myšlenka, již »Venkov« prohlašuje za zásadu »novoslavismu« no vo u.
Posl doktor Gross Chiari Weiden Pacher Komenský Marchet Polák Rus Srba Chorvat Dolní Ra Morava Praha Prazet
15 article
hují odmítnutí nejrozhodnějšího. Na interpelaci. chce-li svůj výnos ze dne 24. června, kterým se dovoluje učitelům školy břeclavské jezditi do Vídně a tady zkoušeti děti, školu Komen- ského opouštějící, neodvětil vůbec a neprohlásil také tento výnos provisorním. Ale ministr vy- učování dovolával se, jak již učinil sám několi- kráte, známého nálezu řišského soudu, kterým zamitnula byla stížnost vídeňských Čechů na rozhodnutí ministerstva vyučování, odpírajíeí převzelí zdejší soukromé školy do správy obce vídeňské. V nálezu tom bylo praveno, že Če- chové ve Vídni nejsou ani kmenem národním, ani že tu čeština nepoživá platnosti jazyka v zemi obvyklého. Tu zvolal posl. P. Horský »Ve Vídni žije přes 450. 000 Čechů.«
Čecho P Horská Vídeň škola Komenský
16 article
Dr. Marchet ukazoval na nález říšského soudu jako na překážku udělení práva veřej- nosti škole Komenského. Pan dr. Marchet, jak podobá se, nezná rozdílu, který je mezi právom veřejnosti a mezi převzetím nějaké školy do sprá- vy obcení. Nález říšského soudu se práva ve- řejnosti absolutně netýká. V Přímoří, v Dalma- cii a v jižním Tyrolsku, zemích úplně vlaš ských, není zajisté německý národ „kmenem“ a není zajisté němčina jazykem v zemi obvyk lým a přece jsou tam německé školy obecné. které nejen požívají práva veřejnosti, nýbrž také státní podpory, na kterou platí všichni národové toboto státu. Nežli přišli páni byrokratě v okres ní radě vídeňské, v zemské školní radě dolne rakouské, v ministerstvu vyučování a v říšském soudu se svou thcorií, že Čechové nejsou v Dol- ních Rakousích národním kmenem, byli povinní říci, od kolika tisíců počíná býti nějaký náro kmenem. Ve vévodství kraňském podle posled- ního sčítání lidu je Němců 28.000. Ti jsou ná- redním kmenem a něměina je v Kraňsku jazy- kem v zemi obvyklým. Čechů je ve Vídni same pětkrát tolik; nejsou uznáni národním kmenem a jejich jazyku se odpírá platnost jazyka v zemi obvyklého.
doktor Marchet Čecho Němec Dalmo Tyrolsko Dolo Kraňsko Vídeň nost škola Komenský
17 article
Připomínáme dále, že r. 1877 tentýž sou říšský rozhodl jinak, že přiznal jazyku českém v obcích na rozhraní dolnorakousko-moravském ráz a povahu zemského jazyka v obci obvyklého. Kromě toho můžeme říci, že nález říšského soudu, odpírající jazyku českému v Dolních Ra- kousích platnost jazyka v zemi obvyklého, byl nahodilý, že to byl akt, o klerém bude nutno jednou pověděti celou historickou pravdu. Ko- nečně jako byl nález říšského soudu r. 1877 jiný, nežli byl nález o žádosti českých rodičů za převzetí vídeňské školy soukromé do správy obecní, tak může býli x létech přištích nález říšského soudu opět jiný, nebudou-li tam sedět Poláci, kteří radějí hlasují s Němci ze strachu před Rusy, než aby dali votum své pro právo jazyka a národa českého ve Vídni. Nálezy tribunálu nejvyššího správního a ka- sačního soudu změnily se již několikrát, takže není vyloučena možnost, že říšský soud jednou dospěje k poznání jinému, nežli jaké měl, když rozhodoval o české škole vídeňské. Nálezy říš- ského soudu nejsou petrefaktem a dr. Mareheh nedobře činil, že se jich dovolával, jako něja- kého nezměnitelného zákona. Také zákony jsou změnitelny a měnitelny a my nevzdáváme se na- děje, že nedaleké pokolení bude míti více smy- slu pro spravedlnost a právo, nežli jaké měl říš- ský soud, jemuž předsedal nepožiík dr. Emi
Polák Němec Rus doktor Mareheh Dolní Ra ko Vídeň
18 article Steinbach.
Steinbach. Z Vídně, 6. července. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz o 3.10 hed. Pilné návrhy v záležitostech nouzových podáný za někteté východočeské obce a za okres pelhři movský. Posl. Sehraft! a sp. navrhli novou úprav daně kořaleční. Dotazy podali poslanci: šl. Demel a sp. p těšínských událostech 28. m. m. při slavnostním pol- ském průvodu. Táží se, hodlá li ministr učinit opa tření, aby »pokojní« občané města Těšína nebyi urážlivými průvody scizích« (t. j. polských) živio každou neděli pobuřováni a je-li ochoten příště za- kázati takové průvody. Dr. Baxa a sp. dolazoval se po odstrkování češtiny na trati sl. dráhy Chomutov- Podmokly, zvláště na stanici Teplice-Waldthor a po urážení cestujících zřízenci české severní dráhy, Sněmovna rokovala dále o návrhu Elderschovu na reformu a úpravu dělnického pojišťování.
Steinbach doktor Weiskirchner Posl Demel Baxa Vídeň Těšín Chomutov Podmokly Teplice
19 article
Posl. šl. Strausky a jeho strana budou hlasovati pro návrh, ač jej považují za pouhou demonstraci Považuje za nutně, aby v příští předloze žádalo s k existenci nemocenských pokladen stanovení nej- menšího počtu pojištěnců, k těmto měli by patřiti také délníci domáčtí Judikatura správního soudu ne srovnává se s nynějšími poměry. Třeba, aby po jištění rozšířeno bylo na úrazy, jež ulrpí dělník, vy konávaje z rozkazu svého představeného práci mim závod. Starobní a invalidní pojišťování jest opráv- něným přáním širokých vrstev obyvatelstva. Malo živnostníkům a rolnikům je ho třeba zrovna tak jako dělníkům průmyslovým. Péče o nezaměstnané musí býti nezbytně upravena. Doporučuje pojišťování proti nezaměstnanosti. Jen, budou-li dělnící postupo- vati ruku v ruce s občanskými stranami, může jim býti pomoženo (Souhlas.) Posl. Tuller pravil, že sociálně- demokratická stran ztratila by veškeren zájem o parlament, kdyby ni čeho pro dělnictvo neučinil. Strana ta dnes nehrozí může však předpověděti, že bez předloby o starob ním a invalidním pojišťování nebude na přešrok děl- ného parlamentu, (Hlučná pochvala méží soc. dem
Posl
20 article
Posl. Eldersch ve svém doslovu prohlásil,že sociálně-demokratický svaz podal tento pilný návrh. aby přiměl vladu vytknouti stanovisko v olázce sla- robního a invalidního pojišťování dělníků. Pojišťo- váním samostatných osob nesmi nastati v reforme dělnického pojišťování žádný průtah. Může-li byt olázka pojišťování samostatných osob v témže zá koně rozřešena, sociální demokraté ničeho proti tomu nenamitají. Sociální demokratě mají smysl pro velký problem pojišťování proti nezaměstnanosti, ale řečník si zatím nepřeje, aby otázka tato byla pojata do re formy dělnického pojišťování, poněvadž by nastai opět průtah. (Souhlas u soc. demokratů.) Průtah v delnickém pojišťování, jenž by nastal sloučením této reformy s pojištěním osob zamostat- ných, vzbudil by nejpříkřejší odpor organisovaného dělnictva. Dělníci potřebují především pojišlění jako nejchudší lidé v tomto státě. (Hlučná puchvala pollesk mezi soc demokraty.)
Posl demokratický svaz
21 article Po věcné opravě Vohlmeyerově byla pi nost schvalena.
Po věcné opravě Vohlmeyerově byla pi nost schvalena. Ministr vnitra dr. Blanerlh jako I. lečník v meri torní debatě: Návrh, jejž bylo usneseno právě jedno hlasně pilně projednati, poskytuje vládě vílanou pří ležitost, aby podala zprávu o stavu velkolepého zá konodárného problemu, jenž dolýká se tak blízce blaha nejširších vrstev. Netřeba zvláště ujišťovali. že považuje i na dále za nejdůležitější a nejnaléha vější úkol zákonodárství, aby rozřešeny byly olázky jež projednávaný návrh má na zřeteli. Dovolují s připomenouti, že již v lonské trůnní řeči bylo kromě časové úhrady nynějšího nemocenského a úrazového pojišťování slíbeno též zavedení starobního a inva lidního pojišťování. Vláda má tím spíše příčinn n tomto programu trvati, poněvadž reforma a dokon čení veřejného pojišťování je rovněž tak oprávn ným přáním zúčastněných třid, jako nesporným po- žadavkem sociálně politické proziravosti a bylo dáno jako stejný problem od té doby též dvěma velkými západoevropskými kulturními národy na jednac pořad jich zákonodárných sborů. V uznávání pilnosti této olázky je vláda za jedno se všemi stranami této sněmovny, která, vy- šedši z lidových voleb, má dobrý smysi pro všechna oprávněná lidová přání. Vždyť jde o to, aby pro široké kruhy výrobní, kleré nemohou z vlastní síly dostatečně se zaopatřiti pro případ, že by jejich pra- covní schopnost pomisula, vybudováno bylo tako- věto zaopatření na nejširším veřejnoprávním základě.
doktor Blanerlh Netřeba
22 article
Budeme se snažiti za pečlivého zřetele na výkonnos státních financí a domácí výroby upravití pojištění které skutečně toho jmena zaslohuje. Vláda zdůraz nila již opětovnými prohlášeními za rozpočtového rokování ve výboru, jakož i v této sněmovně, že přeje tulo velkou otázku skulečně rozřašiti a podal za tím účelem co nejdříve hotovou předlohu. Odvo- lávaje se na tato prohlášení dovolují si oznámiti, že v pracích na dohotovení této osnovy neustalo se nn na okamžik a všechny mé snahy nesou se k tomu aby byly co nejdříve skončeny. Doufám však,že pánové se mnou souhlasí, jestliže prohlašuji, že ne chceme předstoupiti před snémovnu s projektem n- dozrálým, nýbrž se snažíme důkladně probrati pro- blem, v kterém se tají tolik potíží Tyto potíže ne- spočívají toliko v materii asmé, jde také o zkoumán různýcli, dílem velmi obsáhlých a zásadních otázel se týkajících přání a podnětů, které průběhem dob vláda obdržela. Avšak mohu dle dosavadního stav prací prohlásiti, že je pevný úmysl podat sněmovně předlohu na počátku pod zimního zasedání a pokud člo čk může před- povídati, myslím, že jako termin mohu stanoviti3 listopad. (Hlučná pochvala.) Pokud jde o hlavní zásady osnovy, bude obsa hovati kromě reformy nemocenského a úrazovéh pojišťování, invalidní a starobní pojišťování dělnictvn Bude v ní postaráno též o závazná zřízení poku jde o kruh hospodářsky samostatných osob, jež dl způsobu svého života jsou blízké dělnictva a poci tují stejným a rovněž oprávněným způsobem po třebu, aby pro případ zmenšené schopnosti k práci nastavší pokročilým věkem, byly znopatřeny. (Sou- hlas a hlučná pochvala.) Končím, doufaje, že parlamentu a vládě se šťastně podaří brzy dokončiti tolo největší sociálně politické reformní dílo. (Hlučná pochvala a potlesk.)
23 article
Poslanec Frosl protestoval, že české řečí neza- pisují se do stenografického protokolu a upozorňov české poslance na slib daný voličům, že budou za- sazovali se o rovnoprávnost jich maleřšliny v parla- mentě. Dale prohlásil řečník, že nikdo již neodva- žuje se otevřeně veřejně vystoupili proti požadavku pracovních tříd po všeobecném životním pojišťování Podrobnosti pojišťování musí býti vypracován vladou. Poslanci musí se vysloviti o provedení avšak léž zavčas pečovati o to, jak bude zákon vy padali, především pak o lo, aby předloha byla sně movně podana již v přijatelné formě. Do zákon musí býti pojato závazné pojištění domáckých děl- íků. Pojišťování horníků musí býti důsladně zre- formováno. K zmenšení nehod jest třeba, aby by zaveden zákon o povinném ručení podnikatel Ř-čník žádá, aby vyplácení nemocenské renty byl prodlouženo na rok. Renta tato má dále nahraditi dělníku celý nšlý výdělek. Ani na ony dělníky, ktete po zave ení zákona překročili již jisté meze věku. nesmí se zapomínati. Přimlouvá se, aby pojištěne byli v ústavu, jenž bude nově založen, přiměřeni zastoupení. Jeho strana žádá, aby do zákona byli pojat zemědělští dělníci, malorolníci a maloživnostníci.
Frosl
24 article
Předem dlužno protestovali proti centralistické úprav nové organisace. Sluší co nejrozhodněji prote stoval proti tomu, aby pojišťování námezdních delníků byl zdržováno pojišťováním osob zamostatných. Třeb však proteslovati též proli opakul Ohražuje se proti tomu, aby starobním pojišťo váním provaděly se mězí stranami nebo vládou po- lilické obchody a prohlašuje konečně, že jeho strant bude též hlasovati pro meritum návrhu a že zůčastn se s nadšením práce, aby přispěla k vča snému uzá- konění předlohy. (Hlučna pochvala.) Posl. Jaroš doufa, že chystaný zákon bud lepší, než zákon o nemocenskémn a úrazovém po jišťvání, jakož i zákon o pojištění soukromýc úradníků. Hranice stáří 65 roků, slanovená pro sta robní pojišťování, je tuze vysoká. Polovice onemoe nění, blášených nemocenským pokladnám, jsou při- pady invalidity. Nemocenské pojišťování jest upra veno nedostalečně. Ř-čníkova strana podala nynější pilný návrh proto, že je jí známa nentěšená situac pracovních tříd. Dle svého programu peduje o ná pravu poměrů dělnictva. Ke konci vyhradil si řečník zevrubnější kriliku předlohy, až bude podána.
Posl Jaroš douf
25 article
Posl. Buzek přál si, by při zavedení všeobec ného starubního a invalidního pojišťování byl vza zřetel na zvláštní poměry v Haličí, kde většina malu- rolníků jest zemědělským dělnietvem. Posl. Axmann podal resoluci o předloze stra státních příspěvků k rentě platebních třid soukr mých úřadníků, jež rovnají se platebním třídám p pojišťování dělnickém, resp. při pojišťování samo statných. tříd. Posl. Loser přimlouval se, aby také samostatne osoby byly pojaty do pojisťování a podal resoluci vníž sněmovna projevuje povděk nad dnešním pro- blášením ministra vnitra, vyzývá však zároveň vládu aby určitě 3. listopadu podala sněmovně ohlášenou předlohu zákona. K návrhu posl. Šillingra bylo rokování ura vřeno a hlavními řečníky zvoleni poslanci Eldersc a Šrámek, načež rokování přerušeno.
Posl Buzek Axmann Šillingr Eldersc Šrámek Halič
26 article
Poslanci dr. Grosz, dr. Chiari, dr. Wei denholer a Pacher podali na ministra vyučo- vání tento dotaz: Dle doslechu stalo se nedávno v příčině zkoušek na soukromé škole s čestým vyučo- vacím jazykem v X. okresu vídeň ském opstření podle kterého děti do této školy chodicí zkoušený budou ve Vídni učiteli veřejné české obecné školy v Břeclavě a že učilelé dělem o zkoušce ve Vidni česky odbylé vydají vysvědčení v Břeclavě. Takovým způsobem pašují se do Vídné české zkoušky školské a zjednává se možnost, aby děli, které ve Vídní na vštevovali školu, dostaly právoplatná vysvědčení, ne- majíce nižádnou znalost jazyka německého a to jest naprosto nepřipustno, protože předepsaného účelu ve Vídni lze dosici toliko na škole s německým jazykem vynčovacím. Také by se takovým způsobem učini další krok k udělení práva veřejnosti č ské švole Ko- menského dle zákona nemožnému. Podepsaní po- slanci činí na ministra tento dotaz: 1. Jest mini strovi připomenuté opatření povědomo? 2 Je li mu povědomo, jak může opalření to ospravediniti a z mýšií je ministr také neprodleně vzili zpět ? 3. Jak opatření chce ministr vyučování učiniti, aby pro všechny časy učinil nemožným udělení práva veře- V drabném p.ouejtt zanní či-lo o sobě . . . ra S odpolelni . . . . . . . za 2 1 Ve flialkách na venkově: ranní čisla. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 42 Inserás v plati se hetevě zapěet Předplacení a laserty plljímá sdilal- strace v Marlanské slici č. 3. Tam nacházejí se t4ž redakee Uskárna s ezpedise „Náradnich Leistů“ Bskoplay se nsvracuji
doktor Grosz Chiari Wei Pacher Náradnich Bskoplay Vídeň Břeclava
27 article
nosti školám s neněmeckým jazykem vyučovacím ve Vídni a Dolních Rakousích vůbec. Ministr dr. Marchet odpověděl hned: Počátkem ledna požáda! Ústřední výbor spolku pro zřizování a udežování českých škol v Dolních Rakousích mini- sterstvo vyučování, odvolávaje se na velké obtíže, vznikající žákům školy Komenského jízdou do Bře- clavy, aby ministerstvo dovolilo, aby učitelský sbon české veřejné školy v Břeclavě zkoušel školáky české soukromé obecné školy spolku Komenského po do- vršení jich 14 roku v místnostech této školy ve
Marchet Vídeň Dolní Rakousy Bra Břeclava spolek pro zřizování Komenský jízda spolek Komenský
28 article
Vídni a vydával jim vysvědčení na odchodnou. Ža- dost tato přikázána ministerstvem zemské školní radě dolnorakouské, aby se o ní vyjádřila. Zemská školní rada podala 22. m. m. zprávu, že dle usnesení a po dohodě se zemskou školní radou na Moravě není proti žádanému delegování námitky, a tou podmínkou, že přes zkoušku ve Vídni budou vysvědčení na od- chodnou vydávána v Břeclavě tamní veřejnou obecnou školou a budou zapsána do katalogů této školy. Ná- mítce, projevené teprve v dodatečně došlé zpráv vídeňské okresní školní rady ve příčině domnělé ne- přípustnosti úřadování učitelů jiné korunní země v Dolních Rakousích, mohlo by se dle názoru před- sadnictva dolno-rakouské zemské školní rady vyho- věti částečně asi tím způsobem, že by ve smyslu zdejšího úřadního návrhu vyslovilo se, že zkouška ta koná se za přítomnosti zástupce okresní školní rady ve Vídni, po případě za přítomnosti osobnosti, jež podporuje okresního školního inspektora pro sou- kromé školy v X. okresu při inspekci soukromých obecných škol a soukromé mateřské školky spolku Komenského. Na základě této zprávy byl vydán dle svrchu uvedeného znění stejný výnos ministerstva vyučování ze dne 24. m. m. Výnos tento čelil pouze k tomu a dosáhlo se jím též jen toho, aby bylo umožněno několika málo učitelům z Bieclavy ode- brati se do Vídně, aby konali na soukromé škole bez práva veřejnosti v X. okresu zkonšku školáko. aby žáci této školy nemusili jako posud, potřebují-li vysvědčení na odchodnou, jeti do Břeclavy, což spo- jeno jest s různými oblížemi.
Komenský Vídeň Morava Břeclava Dolní Rakousy Bieclava
29 article
Mluví li páni interpelanti o tom, že se tímto způsobem ve Vídni zavádějí podloudně na školách české zkoušky, třeba to co nejrozhodněji popírali. poněvadž na zkoušky tyto pohlíží se tak, jako b byly složeny v Břeclavě a zachovává se todiž přesné právní stav, jenž nyní trvá. Se zřetelem na svrchu zmíněnou zprávu zemské školní rady buď uvedeno ještě toto: Slav. trvající at do svrchu uvedeného výnosu ze dne 24. m. m., zá- ležel v lom, že žáci obecné školy v X. okresu, po- třebující vysvědčení na odchodnou, mohli průkaz nezbytných vědomostech z náboženství, čtení. psaní a počtů podati netoliko zk uškou na od- chodnov, složenou v Břeclavě, nýbrž též lím způ- sobem, že na základě min. výnosu mohou se pod- robiti zkoušce na veřejné obecné škole ve Vidni, nyní v X. okresu. Zkouška tato má se díli německy za předsednictví zástupce víd. okr. šk. rady a za intervence osobnosti, jež podporuje okr. šk. ins ek- tura pro soukromé školy X. okresu. Vysvědčení na odchodnou mají se žákům školy Komenského vydá- vati na této veřejné obecné škole ve Vídni. Přis vání svrchi zmíněné, češtiny mocné osobnosti bylo proto třeba nařidit, aby zkoušenci, kteří dovedou prokázati nejnutnější vědomosti, avšak jen ve své české ma- teřátině, mohli se podrobiti zkoušce.
Komenský Vídeň Břeclava
30 article
Ve schůzi rozpočtového výboru poslanecké sně- movny 5. května t. r. jsem sdělil, že tohoto zmoc- nění se posud neužilo, a prohlásil jsem zároveň, že místo žáků těchlo mohli by snad dostaviti se do Vídně k vyzkoušení žáků na svrchu zmíněné škole učitelé z Břeclavy, avšak tím způsobem, že by vy- svědčení nevydávala se ve Vídni, nýbrž v Břeclavě. K této mé zprávě neozvala se se žádné strany po- známka. Pokud jde o otázku ppe interpelantů ve příčině udělení práva veřejnosti školám s neněmeckým vy- učovacím jazykem v Dolních Rakousích, mohu rov- něž poukázati na prohlášení, jež podal jsem v schůzi rozpočtového výboru dna 5. května na přání několika pp. poslanců, aby škola Komenského ob- držela právo veřejnosti. Prohlásil jsem tehdy, že právo veřejnosti může se v Dolních Rakousích udě- liti jen soukromým školám, jichž absolventi jsou úplně mocní němčiny (Výkřiky.) a na doklad toho poukázal jsem na nález říšského soudu, jímž byly žádosti za zřízení obecných škol s českým vyučova- cím jazykem ve Vídní zamitnuty s tím odůvodněním, že v Dolních Rakousích ev. ve Vídni nebydlí ani česká národnost (Hlučný odpor u Čechů. Poslane dr. Horský: Co znamená 450.000 Cechů v Dol- ních Rakousích ?) ani čeština není jazyvem v zemi obvyklým a dovodil jsem z toho, že soukromé škol spolku Komenského v X. okresu ve Vídni nelze práva veřejnosti uděliti. Soudím, že límto prohlášením jsem dotaz zod- pověděl. Posl. Avancini v dotazu k předsedovi naléhá na zodpovědění dotazu o výstavbě valsugsnské draby. Příští schůze bude z ejtra.
Čecho Posl Vídeň Břeclava Dolní Rakousy Dolo poslanecký snít škola Komenský ob spolek Komenský v X
31 article Tolicke zpravy domácí.
Tolicke zpravy domácí. V Praze, 6. července. (Přípravy ke konferenei pražské.) Varšavský „Przegl. poran.“ uveřejňuje seznam delegátů, kteří bu- dou na pražské slovanské konferenci zastupovati národ polský. Z ruského Polska přibudou do Prahy Roman Dmowski, Harusewicz, Balicki a Stecki za stranu národně-demo- kratickou, red. Straszewicz a hr. Henr. Potocki za realisty. Mimo to vyšle dva de- legáty strana pokroková. Poláci poznaňští z dů- vodů snadno pochopitelných nebudou na konfe- renci zastoupeni oficiálně. Za Slovince zúčastní se porad lublaň- ský starosta Iv. Hribar, zemský poslanec go- rický Andr. Gabršček, terstský poslanec dr. Otok. Rybář, dr. Bogum. Vošnjak a jeden zástupce Slovinců štyrských. Srby bude zastupovati vůdce staroradi- kálné strany v Srbsku, Nikola Pašič, vůdce semostatné strany radikálné Lljuba Stoja no- vič, pak dr. Vujisl. Veljakovič za národní stranu a Kosta Novakovič za pokrokovce. Srbové z Chorvatska vyšlou předsedu sněmov- ního dra. Bogdana Medakovičo, Srbové dal- matští říš. posl. dra. Dušana Baljak a. Černo- horci zástupce dosud nejmenovali. Chorvatskými delegáty budou, jal již sděleno, říšský posl. Tresič-P avičič za Dalmacii, posl. Ljuba Babi č-G j' a l's ki, dr. Božo Vinkovič a prof. dr. Jiří Šurmin za Chorvatsko. Konečně z Bulharska přihlásili se jalo delegáti S. S. Bobčev, dr. Kalinov a dr. K. Vačev. V Praze, 6. července. (K oběžníku Fiedlerovu.) „Arb.-Ztg.“, píšíe o dotazu Pacher-Sommer-Wolfově proti oběžníku ministra obchodu dra. Fiedlera, poznamenává: „Oběžník příči se tedy povinnostem dra. Fiedlera jako mi- nístra obchodu. Nic hloupějšího není možn
Dmowski Harusewicz Balický Stecký Straszewicz Potocki Polák Iva Hribar doktor Bogum Srba Pašič Vujisl Kosta Novakovič Medakovičo Baljak Černo Ljuba babi Vinkovič profesor Šurmin S S Bobčev Kalinovo K Vačev Fiedlerův Pacher Sommer Wolfův Fiedler Praha Polsko Srbsko Chorvatsko Dalmacie Bulharsko Lljuba Stoja no