ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 56a6b590-8f4e-11dd-8cc5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: place 35, person 85, org 12, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
8. listopadu 1913.
4 masthead
čislo 307.
5 article
centru i za obvodem čtyřkilometrového okruhu, jehož střed jest staroměstské náměstí. Z těch ně- která již získati ze nedají. Oferty svého času ku podání příložené staly se bezpředmětnými. Jest nutno jednali striktně a v krátké době, nemá-li vyučovací správě vzejíti z průtahu ještě větší škoda tím, že staveniště bude o 20—30 proc. draž- ši. Z 13 stavenišť dle mého osobního soudu hodí se jen dvě. A z těch první místo přísluší staveništi na Letné, které ovšem není z nejlacinějších. Ne- dovoluji si zdržovati detailními rozbory, jsou obsa- ženy v podání sborovém, a jsem ochoten ke kaž- dému dotazu na základé pomůcek, jež mám po ruce, podati vysvětlení. Přesvědčení celého sbo- ru jest jednomyslné, že technika na Karlově ná- městi nemůže existovati a sbor též prohlásil, že nereflektuje v první době na stavby, jež by vyža- dovaly neobvyklých nákladů, nýbrž že spokojí se s budovami, jež budou míti potřebnou plochu. světlo a vzduch a příslušnou výpravu, aby vy- soká škola česká, tolikerou nepřízní pronásledo- vaná, konečně dospěla ke svému ideálu, takto dosti skromnému. Jen zajištěním v nejkratší době staveniště a zařazením příslušných obnosů na vý- slavbu mohou při detailním programu stavebním. jenž ministerstvu kultu a vyučování v roce 190 a s příslušnými doplňky v následujících letech byl předložen, odpadnouti obavy v temnou bu- doucnost, před kterou profesorský sbor i student- stvo jsou postaveny.
staroměstský náměstí Letná Karlov ný
6 article
Podotýkám ještě, že mám u sebe prohlášení banky, zastupující též jiné peněžní ústavy, dle kte- réhož by bylo možno ihned přikročiti k jednáníe stavbu na splátky, kdyby ministerstvo financí na tento způsob úhrady nákladů stavebních přistou- Správce ministerstva financi šl. Engel: Ani ministerstvo financí nepopírá nutnost učiniti opa- tření potřebná pro lepší umístění pražské tech- niky. Ale jest samozřejmo, že právě ono musí i při této příležitosti hájiti v prvé řadě Hinanění zájem. Některé výpočty, jak zde byly uvedeny, nepokládá za správně. Není možno počitat dle činže, kerou technika dnes platí, poněvadž z té skoro polovice vrálí se státu, ve formě duní, fakže toto roční vy- dání pro stát efektivně není 250, nýbrž asi 150.000. S monumentálními stavbami byly učiněny špatné zkušenosti. Nesouhlasí táké s tím, že by vyscká škola musela býti ve středu Prahy. O využití do- savadní budovy technické nemůže býti ani řeči. Tam se může něco sehovat, ale více užitku ne- přínese. (Jeden z poslanců: Tak ať se to prodá.) Co se týče zemského finančního ředitelství, nepo- važuje za vhodné otázku nových budov techniky s touto záležítostí spojovati. Proti úvěrovým opa- třením nebylo by snad se strany ministerstva fi- nancí takových obtiží, kdyby splněna byla pod- mínka promyšleností a jen postupného prováděnt celé stavební akce.
Engel Praha
7 article
Posl. prof. Masaryk konstatuje, že není správným tvrzení správce ministerstva financí, ž s činží, kterou dnes technika musí platit, nemůže se počítat. Všechny doby, v nichž má technik najaté místnosti, jsou ve středu města a i když se technika vystěhuje, budou místnosti zas pronajaty a stát zase bude z nich bráti daně. (Správce mi- nisterstva financí Engelí Žádný soukromník neza- platí tam nájemné tak vysoké jako stát.) Právě to je důvod nový, aby stát postavil pro lechniku bu- dovy vlastní.us he v i s Posl dr. Kramář prohlašuje, že přece by bylo nutno, aby dnešní jednání vyznělo v něco kon- kretního a určitého. Za to by považoval jednak kdyby ze zúčastněných ministerstev složená ko- mise ihned začala projednávat otázku koupě po- zemků, dále kdyby správce mínisterstva finane prohlásil, že nebude míti námitek, najde-li se kom- binace s některým ústavem finančním, kterou za- hájení stavby by bylo umožněno. Na to ministr vyučování Hussarek formuloval po dohodě s ministrem veřejných prací Trnkou správcem ministerstva financí šl. Englem výsle- dek jednání následovně: Pokud se týče opatření najatých místností, stanou se zítra v ministerstvu vyučování zevrubné disposice. Co se týká novo- stavby české techniky v Praze, byla nezbytnost nové budovy zásadně uznána — stran stanoviště pro ní bude se však konati co nejdřive komisio- nelní šetření a zabezpečí se potřebný výdaj, takže bude lze stavbu nejrychleji provésti. Konference, která zahájena byla ve 2 hodiny odpoledne, skončena byla ve 41/2. Zítra se bude
Posl profesor Masaryk Kramář Trnka Praha
9 article
konati nová porada zástupců techniky v minister stvu vyučování o bezprostřední akci za účelen získání místností v nájemních domech. Rozprava o zemské správní komisi v klubu národní strany svobodomyslné. V místnostech „Národního klubu“, společen- ského střediska nár. strany svobodomyslné, před- nášel věera večer řížský poslanec p. dr. Frant o správní komisi král. Českého se slanovisk theoretického. Přednáška byla pořádána „Klubem národní strany svobodomyslné“. Večer zahájil starosta Klubu p. dr. Nesý, načež uděli slovo přednášejícímu říš, poslanci dru. Franto- vi, uznanému znalci samosprávy. Řečník vyšel z výkladu o právu nouzo- vém a dovozoval na bohatém podkladě vědeck literatury, že nouzové právo existuje, ač politicky jest nám je potírati. Na příkladech dějinných Anglie uvedl, že i tam, v zemi klasického konsti- tucionalismu, existovalo právo z nouze. Řečník dále kriticky posoudil názory rakouských státověde- ckých autorit o právu nouzovém, zejména něm profesorů Spiegla a Teznera, z českých pro Hobzy a Hoetzla, načež rozebral známý nále správního soudního dvoru v příčině dosazení zem- ské správní komise. Založiv tento svůj výklad n výkladu kompetence zemského výboru král. če- ského, podrobil zevrubné právní kritice důvody jimiž správní soudní dvůr opodstatňoval svůj nále pro legálnost dosazení zemské správní komise. Řeč- ník připomenul při té příležitosti, že teprve z česko-velkostatkářské většiny stal se zemský vý- bor tím vysoce významným činitelem v zemi i říši, mnohdy, významnějším než sám sněm král Českého, a velice vhodně ukázal na snahy, jež usi- lují o obmezení kompelence zemského výboru.
doktor František Nesý Franta Spiegl Tezner Hobza Hoetzl Anglie národní klub klub národní strana
10 article
Rozvinuv obraz stavu zemských financí, vyliči staré i novější chyby zemské finánční politiky, jež poměhaly vytvořit desolální stav zemského hospo- dářství, jenž tolik pomohl německé obstrukci: ne- dostatek samostatného zemského berního systému německý finanční referent, jistá honba za popula- ritou na účet země — to vše vedlo k dosazení zem- ské správní komise. Řečník dal přednost za- mýšlené zemské správní komisi čís. I.. jsa v té věci za jedno s názorem dra. Kramáře. Nynější byrokratická komise umož- ňuje státní správě nahlédnoubi d zemského hospodářství a to řečník po- važuje za smutnou zásluhu českých po- litických stran, jež komisi čís. I. se zem. maršálkem v čele zamitly. Celé zemské hospodář- ství je vydáno nebezpečí, že státní správa do něho nahlědne a že tak veliký obor působnosti dostane se do blizkosti státní správy, která má tendence samosprávu obmezující. Zemská správní komiseje konstituční passivum Němců. Konče svůj vý- klad, uvedl řečník jako karakteristikon dnešní do- by, že za poměrů méně kulturních konfiskovalo se právo soukromé, dnes se konfiskuje, bohužel, prá- vo veřejně. Jasný a přesně pragmatický právní výklad řiš poslance dra. Franty vyvolal živou diskussi, kter se zúčastnilo několik pánů.
Němec Franta
11 article
Cis. rada dr. Sehuster připojil k vývodům řečníkovým zajímavé faktické poznámky. jež svým detaily poutaly živou pozornost. Nebezpečným s ukázalo, že po léta byla porušena rovnováha v rozpočtu zemském, čemuž musí býti v zájmu země na příště čeleno; sanaci zemských financí ve smy- slu vlastního zemského daňového systému kladly a kladou se v cestu vnější i vnitřní překážky. Upozornil na tendence, směřující k obmezování oboru působnosti zemské samosprávy a kompe- tence zemského zákonodárství. Také zavedení vše- obecného rovného práva hlasovacího bez současné reformy volebního práva do sněmu českého ublížilo zemské autonomii, upoutavši interes širokých vrstev k lidovému parlamentu říšskému. Současně nelze neviděti na příklad u Němců tendence po obmezení ústavnosti. Za těchto poměrů je povin- ností naší pracovati proti těmto tendencím. Zají- mavě promluvil o úpravě postavení úřadnictva v samosprávě. V naší straně byla celá záležitost správní komise důkladně uvažována, zejména drem. Kramářem, jenž chtěl pro samosprávu zacho- vati co nejvíce. V politice nyní musíme nalézati cesty k tomu, aby byla zachována ústavnost, aby absolutismus nebyl přivoděn. K ústavní reformě
doktor Sehuster Němec
12 article
v Rakousku se musí dospět. dualismus je do bu- doucnosti nemožný: při budoucím utváření se t- stavních poměrů nemůžeme už přijít tak zkrátka. jako jsmě přišli dříve. Zkušeností nabytých musí býti využito k dalšímu správnému postupu. Předseda orgnaisace odboru peněžních úřad- míků při nár. straně svobodomyslné p. Novák ujal se vřele zájmů zemského úřadnictva. Pan vrchní zem. rada Šaíařovic uvedl ně- kolik zajímavých dokladů toho, jak často dobrá vůle sněmu českého uváděla zemské finance do rozpaků; zejména ohradil se důrazně proti výtkám, že zemský výbor měl resty, a uvedl proti tomu, že od účetního oddělení místodržitelství došly uzá- věrky teprve od r. 1910. Řečník považuje za po- třebné, aby příští zemský finanční referent vnikl řádně do zem. rozpočtune ao.bi Zem. úřadník p. dr. Polcer promlouval o po- stavení zem, úřadnictva zá zem. správní komise a vyslovil přání, aby zemská správní komise byln v zájmu samosprávy co nejdřive odstraněna, po- něvadž je nebezpečí, že zem. správní komise učint vše, aby se vžila. Po poznámkách rev, zem. výboru p. Titěr ředitel Moravec uvedl do rozpravy otázku úpravy učitelských platů a soudil, že zemská správní komise je povinna učinit zadost povinnosti země k učitelstvu. Řečník žádá, aby Klub nár. strany svobodomyslné pozvedl svého hla- su pro povinnost zemské správní komise k učitel- stvu. Má-li zemská správní komise nějaký posi- tivní úkol, který by pro ni mohl být čestný, je t aspoň prozatímní úprava platů učitelských.
Novák Šaíařovic Polcer Moravec Rakousko klub národní
13 article
Starosta p. dr. Nesý na tento podnět sděli že výbor Klubu učinil již své kroky v příčině otáz- ky zemských úřadníků a úpravy platů učitelských. Pan vrchní zem. rada dr. Krejčí vyslovii některé pochybnosti co do budouenosti složení zemské správní komise a jejího dalšího trváni Heslo naše musi být: vrátit se k ústavním poměrům Gen. taj. Sís charakterisoval vývoj ústavního převratu zemského po stránce politické a uvedl jak chabou a papírovou jevila se zde činnost če- ského radikalismu. Vybíl se na protestních schů- zích a v resolucích a nedovedl rozhořčení lidr svésti v silný proud odporu proti ujařmení samo- správy pod jho vládní byrokracie. Je jasno, že od- stranění stavu nynějšího jest možno jen dohodou českoněmeckou a kdo jest proti ní, pracuje bu pro oktroj anebo pro trvání zemského absolutisma Pan insp. Weigner potvrdil správnost tvrze- ní, v debutě vysloveného, o tom, jak vláda zejmén oboru živnostenské politiky sleduje tendenee centralistické a jak radikálism ji v tem podporuje a centrulism podporuje. Večer zakončil starosta Klubu p. dr. Nesý jenž shrnul výsledně rozpravy v požadavky, aby zemská správní komise byla brze odstraněnaa aby správa země ocitla se opět v rukou zákonných zástupců král. Českého. [Výborněl) Schůze, navštívená vybranou inteligenci — mim jiné byli přítomni: starosta dr. Oroš. býv. zem. poslanci dr. Schauer, dr. Sehuster, Weig- ner; president Kraus, univ. prof. dr. Kučer a mn. j. — byla vzácnou výměnou právních i po- litických názorů o krisi zemské v král. Českém.
doktor Nesý Krejčí Sís Weigner Oroš Schauer Sehuster Weig Kraus profesor kučera
14 article Hnutí v učitelstvu.
Hnutí v učitelstvu. Hnuti v českém učitelstvu se velm přiostřuje a nabývá povážlivé tvářnosti po resi- steněním povelu výkonného komilětu, který se vedle ústředních organisaci konstitnoval ze zá- stupců učitelstva škol obecných, měšťanských učitelek a jehož povelů nyní všechno učitelstvo solidárně posleuchá. Ačkoliv řečený výkonný ko- mitét ve své proklamaci prohlašuje, že úplný pa- sivní odpor zahájen býti má teprve od 1: ledna, nebude-li učitelstvu pomoc aspoň částečná záru- čena, zahajují již na některých místech okresnt resistenění komitély (rpný odpor v oboru mimo- školní práce již hned nyní a do ústředí přichá- zejí stále nové a prudké výzvy, aby resistence za- hájena byla ihned. Učitelstvo na Českodubsku následkem svého zaufalého stavu zahájilo již mi- moškolní resistenci, zatím v tom směru, že se so- lidárně zavázalo neplatiti spolkových příspěvků. neúčastniti se žádných spolkových prací, nejsou-l náležitě honorovány, nechoditi do podniků zá- bavních a vzdělávacích, kde se vybírá vstupně neúčastniti se vůbec sbírek vlasteneckých, ná- rodních, kdumilných a pod. a omezifi mimoškolní činnost výhradně jen na své rodiny a zájmy sta- vovské. Toto usnesení je velmi příznačné a povážlivé zvláště u učitelstva z oncho kraje, který je siln národnostně exponován, a v němž právě učiteli jsou činiteli velmi důležitými. V témž smyslu uči- nili závazné usnesení učitelé na Benešovsku
Benešovsko
15 article
Jaké síly nabývá resistenční hnutí, je nej- zřejměji patrno z toho, že učitelstvo založilo pro ně zvláštní časopis. Je to zjev, v dějinách sociálních zápasů nevidaný a pozoruhodný. Právě vyšlo 1. číslo tohoto časopisu, který nese vý- mluvný titul: V bojl Je to věstník výkon- ného komitétu českého organisova- ného učitelstva, a ježto přikládá se zdar- ma k „Českému Učiteli“. „Škole měšťanské“ 1k „Časopisu učitelek“, dostane se ke všem něitelům, V úvodním slově se praví, že cílem orgánu bade, aby resistenční zápas byl všestranně ne- ústupný a železně pevný. Otázka učitel- stva českého, praví se v novém listě, je sociální otázkou i kulturní zároveň a list „V boj“ chee ukazovatí obrysy zápasu, „za nějž by se do duše rdíli musili v každém kulturním státě, kde cit pro nejvzácnější záležitosti vzdělanostní je jinak v vy- vinut než vtéto říší
16 article
Nový časopis ve svém programovém článku trpce ši stěžuje, že veřejnost, předstávená povo- lanými činiteli, zachovala se k učitelským zápasům lhostejně nebo obmyslně a nepříznivě. Výkonný komitét českého organ. učitelstva tu patrně ge- neralisuje, ač — myslíme — musí uznati i sám tento komitét, že povolaní činitelé naší strany. zvláště poslanci a tisk, učinili a činí vše možné. aby učitelstvu fakticky se pomohlo. Že pak v na- šich řadách autonomních i živnostenských má učl- telstvo pravé a ochotné přátele, o tom nejlépe svědčí na př. manifestace kutnohorská, kde právě naši lidé zcela bez výhrady se stavěli za poža- davky učitelstva. Kdyby nebylo odjinud tak ú- porně překáženo dobře míněným a věcným sna- hám naší strany, nemusilo učitelstvo dohnáno bý- ti k tak hroznému zápasu, jakému právě slouži nový jeho list „V boj V časopise tom jsou direktivy velmi průhled- né a málo zastřené, které musí zachvíti každým. kdo chápe veliký význam školy a učitelovy práce.
17 article
Naznačuje se tam, jak počínati si má učitel při vyučování, aby sice učinil zákonným předpisům zadost, ale nedosáhl onoho pravého výsledku, kte- rý zaručen je obětovnou prací, nadšením a zvlášt- ní péčí. Srovnáme-li tento „návod“ s tím, co již proklamoval výkonný výbor resistenční o odporu v učbě ve třídě elementární, nabýváme hrozného přesvědčení, že pasivní resistence v rukou učite- lových byla by zbraní velmi zkázonosnou a ve svých důsledcích prospěch našich dětí citelněa trvale poškozující. Veřejnost naše, která mohla až dosud plně spoléhati na naše učitelstvo a vždy uznávala bla- hodárnou práci novodobé školy, musí se vážně zamysliti nad těmito proklamacemi, jež jsou s to zbortiti a ohroziti na dlouho vše to, co kultura školská pracně a po největší. píli a obětovnosti učitelštvá zbudovala. Ovšem, nyní je již situace taková, že učitel. stvo od svého odporu, který by byl pravým a ne- vidaným kulturním skandálem, neustoupí, leda pře faktickou a slušnou pomočí, na jakou má plné prá- vo a jaké mu uvědomělá veřejnost také přeje.
18 article
Je nyní na vládě, která má k situaci klíč může pomoci, aby učinila svou povinnost. Zafím nepomůže nic, že někteří inspektoři, nedostihujíc výše situace — hrozí. Učitelstvo je, jak z dosa- vadních sehůzí patrno, do jedaoho solidární a je- ho organisace je tak pohotová, že ani sliby, ani hrozby nejsou pravým prostředkem k zažehnán hrozícího odnoru. Tento názor čerpáme zvláště z dotazu u ně- kterých zástupců venkovského učitelstva, kteří se v hojném počtu sešli o dušičkových prázdninác v Praze k důvěrné schůzi, na níž byla dána z vůd- čích míst zemského resistenčního komitétu ústní dírektiva. Nálada ve schůzi, její průběh a devisy. které si odnášelo učitelstvo na venek, mluví velm důtklivou řečí pro to, aby již již bylo učitelstvu učiněno po právu. Jsme jistě dobrými přáteli učitelstva, ale obá- váme se, že jeho hnutí vědeno je tak prudce, že se pak snad ani nedá zavčas zastaviti na ráz, jak by si pak učitelé-vůdci, i přátelé školy přáli.A proto je povinností kde koho, ale zvláštěv vlády postarati se brzy o pomoc, aby učitelé vrátiti se mohli ke své klidné práci.
Praha
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. Zemský spolek německých učitelů obrací se k německým poslancům. Výroky místodržitele kn. Thuna a před- sedy zemské správní komise hr. Schönborna k deputaci českého učitelstva pražskéhov příčině úpravy učitelských platů přiměly zem- ský spolek německých učitelů k tomu, že za- slal k předsednictvu německého sdružení z Čech projev, v němž velice rozhořčeně vy- slovuje se o nepatrném obnosu 4 až 5 milionů. kteréž prý mají býti učitelstvu v Čechách příštím rokem „předhozeny“. Takovou almuž- nou nepomůže se 30.000 učitelských sil, obnos 200—300 K jednou pro vždy není přiměřenou pomocí. Spolek žádá trvalé zlepšení, skuteč- nou pomoc, nikoli však pouhou almužnu po pětiletém boji za úpravu platů. Sta milionů povolují se bez nesnází, jsou-li žádána s jiné
Thun Schönborn Čo Čechy
21 article
Do strany, k tomu, aby učitelstvu bylo pomoženo, nedostává se dobré vůle. Přiměřeného pro- visoria nelze 4—5 míliony docílíti, i 12 mil. bylo by málo. Na to prý však prostředky ne- stačí, ačkoli se očekává na r. 1914 zvýšení zemských příjmů pivní dávkou a zemskými přirážkami o 40 mil. K. Německé učitelstvo z Čech se všech stran opuštěno, dovolává s německých říšských poslanců z Čech, aby se rychle a bezohledně jeho věci ujali a zvláště vládu všemi přípustnými prostředky přinutili, aby se ještě v posledním okamžiku energicky o to zasadila, by se učitelstvu naší korunní země dostalo včasné a vydatné pomoci. Ná- sledky nového odstrčení učitelstva musily by prý míti vliv politování nejhodnější, pročež němečtí učitelé činí ještě poslední pokus, od- vrátiti tyto následky působením poslanců Učitelstvo nesmí se dostati se svými poža- davky na poslední místo, bylo by to právě tak nespravedlivé, jako zhoubné. V tomto memorandu nachází se pozoru- hodná poznámka. Tam, kde se mluví o tom, kterak se němečtí učitelé z Čech obracejí k ně- meckým poslancům, vsunuta závorka, v níž se vyslovuje očekávání, že čeští učítelé nepo- chybně učiní totéž, pokud se týče českých po- slanců. Tím byla realisována polemika p. cís. rady Leglera, který odpovídaje na výtku če- ského učitelského tisku z ramenářství, prohlá- sil, že daiší spolupráce s českým učitelstvem není možna.
Legler Čechy
22 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Haličská krise.
RakouskoUhersko
23 article
Dr. Korytowski zase vyjednává ve Lvově. Ale i v Haličí klesla už naděje na úspěch dal- šího vyjednávání na nulu a skeptikové mluví už veřejně o bližícím se absolutismu. Tito dni pronikla na veřejnost zpráva, že „jedna šlechtická polská skupina (podolskál)“ zvolí raději zastavení ústavnosti, než špatnou volební opravu. „Tato zpráva — píše dnešní „Nov. Ref.“ — odpovídá nade vši pochybnost skutečnosti. Jest jen třeba trochu ji upravit. Poněvadž oné skupině každá reforma bude špatnou, dá přednost zastavení ústavnosti před jakoukoli opravou. Takový jest dnes stav věcí. Jaký mohou míti vzhledem k této skutečnosti význam všechna nynější vyjedná- vání a jízdy ve spacích vagonech mezí Lvo- vem a Vídni? Kdyby byl opravdu úmysl vo- lební reformu v Haliči provésti, zlomil by se odpor „jedné polské šlechtické skupiny“. Ale poněvadž takového úmýslu v rozhodujících místech není, „vyjednává se“. Kdyby hrabě Stürgkh byl v květnu jen prstem pohnul, byla reforma provedena už tehda ve starém sněmě, poněvadž spojené skupiny byly by reformu provedly. Totéž opakuje se nyní. Dějí se přípravy ke státnímu převratu v celé říši a proto se věci s plnou cíle- vědomostí ženou do krajnosti... Nynější vy- jednávání jsou modlitby nad umírajícím. Až nadejde truchlivý okamžik, všichni spusti bez- vládně ruce a řeknou: Dělali jsme, co jsme mohli. U nás — dodává „Nová Rel.“ — od- vykli již zjevnému absolutismu. Jevící se na horizontě jeho přízrak pozorují se zvědavostí a volají div ne s radostí: „Hlel už jdel“, Ale nevědí, že jest to host zrádný, o něm se nikdy neví, kam dojde, co bude žádatí a co sebere.“
doktor Korytowski Stürgkh Lvov Halič Vídeň lvovzít
24 article
Maďarská zdvořilost. Na pohřeb patriarchy Lukiána Bogdano- viče vyslal do Karlovců svého zástupce ne- toliko náš panovník, nýbrž také srbský král Petr. Za svého zástupce zvolil gener. J an- koviče a diplomatickou cestou zpravilo jeho příjezdu v čas rakousko-uherský zahra- ničný úřad. Gener. Jankovič byl proto velice překvapen, když ho na nádraží nikdo neoče- kával. Náhodou byl na nádraží jeden archi- mandrit, který přijel vstříc stát. radovi Loša- noviči, a s ním mohl gen. Jenkovič dojeti do patriaršího paláce. Tam byl opět velice pře- kvapen bískup Ševič, že na pohřeb přijel zástupce srbského krále, poněvadž v Karlov- cích do posledni chvíle neměl o této pozor- nosti králově ani potuchy. Teprve nyní zvě- děl o příjezdu generálově také administráton patriarchie, bisk. Gruič a přišel s ostatními bískupy zástupce srbského krále uvítat, při čemž se omluvil, že o jeho poslání nebyl
Bogdano Petr Jankovič Karlovec J an Karlov
25 article
tetřívci, bedny hroznů — a mezi tím Turci, Ta- taři, Arméní balící zásilky, běhající s košiky, vábící obecenstvo. Celý ten svět, páchnoucí rybinou, zeleninou a mořskou vodou, jen hoří pestrými barvami — jste rádi, uniknete-i z něho bez úrazu zpět na hlavní třídu, v které se soustřeďuje všechen lázeňský život; ty příč- né ulice, jež sbíhají do ní mezi vílami a zahra- dami po úbočí k moří, jsou proti ní nápadně tiché. Vše tihne jen k moří, ku přístavu a k lázním. Z moře při příjezdu působí poloha Jalty úchvatným dojmem. A na několik hodin je příjemno vmísit se do toho rušného života na břehu, prohlížet krámy, procházet se hemži- vým zástupem neb dívat se s rozlehlých teras hotelu Rossije přes přístav k širému moří; ale nevím, bylo-li by opravdu zábavno žít tím ne- klidným životem delší čas, poslouchat den ze dne hlučné koncerty v malém sadu, chodit do nezbytného kinema, sťudovat v jaltském den- níku „Rivieře“ koncerty a divadla kočovných uměleckých hvězd a podnikat s Tatary vy- jíždky do okolí. Příznám, že cítím opravdovou úlevu, když sedím v kočáře, plném balíků, jenž sváží se po zátočkách silnice s Livadie k Aj Todoru, pod stěnu Aj Petri a unáší mne do rozkošného parku, kde plyne u břehu moře den ze dne život tiše, zářivě, jako v kouzelném snu, nerušeném žádnou ozvěnou vnějšího světa.
Turek Tatar Aj Todor Aj Petri Jalta Riviera Rossijá kouzelný sen
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Smíchovské Intímní dívadlo hraje již týden nepřetržitě před vyprodanými domy Maeterlincko- vo „mysterium“ „Sestra Beatrix“. Maeter- linek vydal toto třiaktové drama nejprve německy v časopíse „Die Insel“, v březnu 1900. Psal je pů- vodně jako text k opeře a látku k němu vzal ze středověké církevní legendy, která poprvé se ob- jevuje již na počátku 13. století v Porýní a roz- květá pak nejrozmanitějšími varianty v církevní v lidové a v knižní literatuře až na naši dobu, kdy skýtá znovu moderním autorům vděčnou látku povídkám i k básním. V české literatuře zpraco- vali ji Zeyer v „Sestře Paskalině“, Heyduk jako legendu o sv. Blaženě, Longina Snivá v „Novém životě“ 1902. Maeterlinck slyšel ji poprvé, když studoval v Paříži, od Villiersa d'Isle Adam a uži ke svému dílu starého vlámského textu, vydaného Jonekbloetem. Po něm zpracoval ji nejnověji dra- maticky Vollmöller jako němohru „Zázrak“ pro Reinhardtovu režii — ale ze všech zpracování je Maeterlinekova hra nejprostší, ideově nejhlubšía nejúčinnější. Stará církevní legenda je psána Caesariem Heisterbachu jen na oslavu zázračné moci Panny Marie, ochraňující hříšníky, kteží se k ní utikaji Mladá klášterní kličnice prosí sochu Panny Marie za odpuštění, že prchá z kláštera, toužíc po lásce milovaného muže. Socha po jejím odchodu oživne zastává její úřad, aniž kdo pozoruje změnu. Dívka je milencem oklamána, stydí se vrátit a vede hřišný život. Po létech přicházi zničena zpět, zví o Panny Marie zázrak, nastoupí opět nepozorovaně úřad a kaje se ve zpovědí.
Beatrix Zeyer Paskalina Heyduk svatý . Blažena Longinos Maeterlinck Reinhardtův Maeterlinekův Caesarie Marie Porýní Paříž smíchovský Intímní Villiersa d ' Isla Adam
27 article
Maeterlinek nepřidal téměř nie k této látce, později mnohými varianty rozvité, ale myšlenkov a citově obsah značně prohloubil. Beatrix kleči časně z rána před sochou a prosí o ochranu prot své hřšné lásce. Rytíř příchází pro ni, ona úpí jediné znamení, je-li láska hřichem, ale marně — a rytíř ji odvádí. V druhém aktu socha sestupuje, zvoní na jitřní, podílí chuďasy, kteří se bouřili, vi- douce cestou Beatrix s rytířem, ale uznávají svů omyl. Jeptišky přicházejí, spatři, že socha zmizela. uzří Beatrix v šatech sochy, volají zpovědníka vedou domnělou vinnici do kostela k potrestání. Ale v kostele provazy mění se v růže, andělé oži- vají, zář zaplavuje chrám, zázrak označuje domně- lou Beatrix za světici. V třetím aktu socha stojí na svém místě, sestárlá kajicnice přicházi, nalézá sváj řeholní šat, který před čtvrt stoletím odložila, jeptišky najdou ji omdlelou. Jsou nadšeny, že se- cha se vrátila, Bestrix bojí se, že jí vyženou, zpo- vídá se však přece ze svých hříchů. Netuší zá- zrak, domnívá se, že jeptišky jí odpustily její viny, že božská láska sestoupila do duší lidi, vše odpouětějíc, a blažena umírá.
Beatrix kleč Rytíř Beatrix
28 article
Na smíchovském divadle hraje Beatrix pan Švandová s vroucím výrazem citovým a s úsilnou snahou, vyjádřit důstojně hluboké vášnivé nálady kající duše. V prvním aktu, kde má v rytíři-mi- lenci málo výrazně hrajícího druha, není její hra plně rozvita. V druhém aktu, kde vystupuje v úloze oživlé sochy, nalezla případný ton i gesta, a v aktu závěrečném monologem před sochou i umíráním vy- volala v hledišti mocný dojem. Režie v prosté účelné výpravě Wenigově rozčlenila výjevy ne- násilně a s porozuměním, neovládla však dosti po- hnutou scénu zázraku v druhém aktu, a její tichý závěr. Zdařilému účinku hry značně prospěla pěkná souhra zástupu jeptišek. Celá hra je scénicky stavě- na mimo monology Beatrice na třech pohnutých výjevech jeptišek s Beatricí: v druhém aktu je te jejích úžas a hněv nad zmizením sochy, a v závěru nadšení nad zázrakem, v třetím pěče o umírající Beatrici a živý dialog s ní o věčné a pozemské lásce. Ve skupině jeptišek hrají jako hosté slečno Čeledová, Iblová. Simonová a Pačová a přispívaj výraznou soubrou k uměleckému dojmu. Je zajíma. vo pozorovat účinek hry na obecenstvo v přeplně- ném hledišli, jež po celou hru i v budebních inter- mezzech zachovává hluboké ticho a ani lleskáním neruší povznešenou náladu.
Beatrix Švandová Wenigův Beatrice Čeledová Iblová Simonová Pačová
29 article Hudba.
Hudba. + (Eduard Risler.) Pro nový ročník čtyř mimo- řádných koncertů komorní hudby získání byli u- mělci nejzvučnějších jmen. Jich řadu zahájil slavný francouzský klavírista, Eduard Risler. V jeho hře obdivovali jsme opětně jeho obdivuhodný úhoz, kterým vykouzluje z klavíru tóny necbyčejných zvukových krás a bohatých zvukových nuancí. Tento kult zvuku, tato barvitost tónů je speciali- tou hry umělcovy. Jakých zvukových elfektů jeho hra je schopna, vidíme nejpatrněji v basech, jež brzy duní jak kovový hlas zvenu, brzy šeptají jen neb šelesti jak podzimní listí. Tuto vynikající před- nost svého klavíristického umění uplatňoval v ce- lém programu svého večera. Ano, zdá se mi, jako by někde stávala se z prostředku účelem a jakoby umělec až přiliš za zvukovým raffinementem se honil. V přednesu dvou Beethovenových sonat (z Fis-dur op. 78 a z E-moll, op. 90 vystupoval jasně umělcův kult zvuku a detailů, až snad na újmu širokého jich rozmachu a myšlenkové hloubky. Interpretace prosté, krásně zpěvné sonaty z G-dur (op. 79) při- padala mně pak vůbec lrochu přeralinovaná a roz- tříštěná. Za to skvělým způsobem přišly přednosti uměleckého podání Rislerova ke slavu v šesti pre- ludiích a fugách Bachových, které pod rukama u- mělcovýma vyrůstaly do výše v celé svojí kráse a mistrné architektonice. Nepochybuji, že v repro- dukci Rislerově zasvitilo i poetické kouzlo Schu- mannových dětských scén a hluboce působila fan- tasie Chopinova z F-moll svým těžkým smutkem.
Risler Beethovenův Bachův Chopinův Fisdur op . 78 Emoll Fmoll
30 article
Jeť Risler jeden z prvých mezi vyvolenými a jeho interpretace zajímá i tenkrát, když nemůžete s ni souhlasit. (Večer písní.) V náhradu za dvě poslední čísla Rislerova programu, jež bylo nutno si odříci, za- stihnul jsem ještě kus písňového večera slč. Anny Enzeově. Není to pěvkyně mimořádných, oslňují- cích hlasových kvalit. Jeji hlas je jakoby závojem zastřen a jen ve vyšších tónech při větší jich dy- namické expansi se zvukově rozjasňuje a nabývá více lesku. Ale za to orgán ten pěvkyní jest vý- borně ovládán a pro úkoly lyrických interpretaci znamenitě připraven. V programu měla sl. Enzeová jen dva autory a to zcela heterogenní písničkáře- Brahmsa a H. Wolfa. Oběma přinesla stejnou měrou vstříc pěveckou svoji dovednost, svojí umělečkou inteligenci i jemně vyvinulý smysl pro lyrickou poesii nejpestřejších citů a nálad. Její přednes byl prost vší dnes dosti obvyklé affektovanosti, byl umírněný a vkusně vybíravý ve svých prostřed- cích, při tom však výrazný a posluchače dokonale zaujimající. Úspěch sl. Enzcovy byl opravdový aš. zasloužený.
Enzeův Brahmsa H Wolf
31 title
Různé zprávy.
32 article Alfred Russel Wallace.
Alfred Russel Wallace. Z Londýna, 7. listopadu. (K. k.) Vynikající při- rodovědec Alfred Russel1 Wallace z emře dnes ve věku 91 let. A. R. Wallace, nestor přírodozpytců a ce- stovatelů anglických (“ 1822 v Usku) pět leť pobyl v končinách veletoku Amazonek a Řio Negro a s obrovskými sbírkami vrátil se do Anglie, kde o svých cestách napsal několik prací, jež způsobily všeobecnou pezornest. V r. 1854 nastoupil přírodo- vědeckou cestu k výzkumu malajského archipelu Odtud po 8letém pobytu přivezl sbírky, jež čítaji se k největším zoologickým vůbec. Výsledky po- bytu svého zpracoval v klassíckém díle „The Malay Archipelago.“ Nedlouho na to vydal dilo, v něma přiblížil se neznaje současných prací Darwinových jeho theorii, ač nešel tak daleko a popíral možnost přechodu od anihropoidních opic ke člověku bez vyšší ingerence. V dalších pracích svých zoogeo- grafických ohraničil přesně 6 oblastí zoologických. Vestarším věku pokoušel se vysvětliti vědecký vý- znam spiritismu. Počet jeho vědeckých prací je nesmírný a jméno Wallaceovo ve vědeckém světě povždy družiti se bude čestně po bok největších učenců světových. — Světový maliřský konkurs. Vypsána byla soutěž pro malíře všech zemí na umělecký plakát pro mezinárodní světovou výstavu elektrickéhe průmyslu a všeho, c s tím souvisí — v Barceloně 1915. Formát u velikosti 1.30x 0.90 m. musí míti tento čitelný nápis: »Exposición Internacional de Industrias Eléctricas y sus aplicationes. Bajo el patronato de Su Majestad el Rey, el gobierno espaňol, el
Alfréd Russel Wallace Darwinův Wallaceův Londýn Usko Amazonka Anglie Barcelona Baja Řio Negra the Malay Archipelago Internacional jít Industrias Eléctricas
33 article
Ayuntamiento de Barcelona y la Diputación pro- vincial. Barcelona 1915.« — V uzavřeném dopise, opatřeném značkou návrhu, třeba též navrhnouti způsob neilepší reprodukce svého originálu a roz- počet na každý tisíc exemplářů. I. cena 56 0C peset (franků). II. 2000 p., III. 1000 p. Návrhy nutno zadati francouzsky neb španělsky nejdéle 24. li- stopadu t. r., aby mohly účastniti se soutěže. konané dopoledne 1. prosince 1913 v kanceláři výstavní v Barceloně. (lnteressenti obrafte se na p. Aug. Pitlíka, delegáta barcelonského cizinec- kého svazu v Praze 328—III.) Bylo by třeba, aby i čeští umělci soutěže této se účastnilil = Výzkum ložisk radia a mesotoria v Rusku Z Petrohradu, 7. listopadu. (Spb. Ag.) V říš- ské dumě byla podána předloha, aby bylo povo- leno 100.000 rublů na prozkoumání ložisk radiaa mesotoria v Rusku.
Aug Pitlík Ayuntamiento jít Barcelona Barcelona Rusko Petrohrad barcelonský cizinec ký svaz v Praga 328 Aga
34 article
= Drama „Manasse“ v Bukurešti. Z Buku- rešti, 7. listopadu. Dnes večer čekají se demon- strace obecenstva před Národním divadlem proli provedení dramatu „Manasse“. Národní studenti spatřují v této hře urážku svých národních citů chtějí všemi prostředky představení zmařiti. Byla učiněna rozsáhlá opatření. Parník s nákladem petroleje v plamenech. Z Kalkuty se oznamuje, že v přístavu tutikorin- ském vznikl požár na parníku „Twingone“, který dováží petrolej. Požár vzníkl, právě když bylo mužstvo zaměsínáno pumpováním petroleje do při- stavních petrolejových nádržek a rozmohl se tak rychle, že bylo nutno vzdát se veškeré naděje na zachránění lodi. Posádka, čítající padesát mužůa množství kuliů, vrhla se na záchranné čluny, ale jen části podařilo se zachrániti se tímto způsobem a sice oné části, jež byla na záchranném člunu pří- stavních úřadů. Jen tento člun dostal se šťastně na břeh, ostatní se převrátily a posádka zahynula v plamenech hořícího petroleje, který pokrýval daleko vodu, kolem parníku.
Drama Bukurešť Kalkuta národní divadlo Manasse