Ročník IX. Č. Budějovice, v pátek dne 4. listopadu 1910. Číslo 44.

JIHOČESKY DELNIK

w movÝ, w ,

Vychází každý čtvrtek večer. Inserty platí se hned Ťonnie efnany onpilně domnlnatinl 6 Redakce, administrace a expedice nalézá se v Děl- pH objednání a nebere za ně redakce zodpovědnost. 000019 bil Ulij SUbdio uouMTAuUNU* nickém domě na Pražské silnici v C. Budějovicích. Předplácí se: pro Rakousko celoročně K 4-80, na půl roku K 2’40, na čtvrt roku K 1'20. Pro Německo na rok K 5;48. Pro ostatní země na rok K 6-88. Jednotlivá čísla po 8 h. Stížnosti, týkající se listu, přijímá Jan Svatek, C. Budějovice, Rudolfovská silnice 34. — Účet c. k. pošt, spořitelny čís. 68.657.

Ryzí pravda je, že nejlepší Ba uhli hnědé, smolné a kamenné má bam František Sobota,

Pasivní resistence na drahách a před všeobecnou stávkou proti drahotě v Rakousku. Nacházíme se v předvečer velikého zápasu. Agrární velkostatkářská, lichvářská a bursiánská politika vnitřní i zahraniční v Rakousku vyhla- dovuje lid, říši žene do dluhů, a lid připravuje o práci. Zkáza v říši touto politikou je všeobecná. Jen maďarští magnáti a velkostatkáři v Rakousku z politiky celní, z drahoty potravin a masa mají zisk. - Vláda nemá odvahu, aby v zájmu millionů obyvatelstva, zejména pracujícího lidu, otevřela hranice pro dovoz obilí a dobytka. Dělný lid všeobecným bojem musí vládu donutit, aby hranice otevřela, aby získán byl lidu levnější chléb a maso. Instituce strany sociálně demokratické všech zemí v Rakousku, zejména českoslovanské strany sociálně demokratické, jednají o způsobu zahájení všeobecného boje proti drahotě. Všeobecný je názor mezi dělnictvem stupňo- vati boj vyhlášením všeobecné stávky v celém Rakousku před zahájením říšské rady. Pionýři dělnictva jdou již v před do boje! Železniční zřízenci v Rakousku rozhodli se, že zahájí boj proti drahotě účinným a citlivým prostředkem, který nezdolá vláda ani kapitalisté a budou ho cítiti velkostatkáři

pasivní resistencí na všech drahách v Rakousku. Sdělení železničních zřízenců na všeodbo- rovém sjezdu v Praze, že před zahájením říšské rady zahájí pasivní resistenci, nedá-li vláda záruky, že přes odpor agrárníků učiní opatření, aby se lidu dostal levný chléb a potraviny, bylo přijato se všeobecným bouřlivým potleskem. Upozorňujeme obyvatelstvo Rakouska, za jakým účelem zahájen bude boj na drahách, a nebude-li vítězný, pak přirozeně všechen dělný lid všeobecnou stávkou V Rakousku přiměje vládu, aby se proti agrární politice postavila a hranice otevřela. Soudruhy a soudružky na českém jihu vybízíme, aby horečně připravovali se k boji proti drahotě. Výzva k případným akcím musí vás na- lézti připraveni!

V. český všeodborový sjezd v Praze. S označením V. český odborový sjezd je vlastně prvním českým odborovým sjezdem — neboť dřívější sjezdy obeslány byly delegáty skupin centrálních svazů a tentokráte poprvé přišli delegáti vyslaní skupinami svazů autonomních. Hlavní úkol sjezdu spočíval, aby podal přehled o vykonané práci ve hnutí odborovém v Cechách a učinil vážná usnesení o dalším pro'hloubení a sesílení našich odborových organisací. Zpráva k u s j e z d u. kterou vydala komise C. O. S., v hlavních rysech uvádí následující: Sjezd náš obeslán bude zástupci samostatných odborových spolků českých, které tou dobou čítají kol 45.000 členů, (číslice tato jest sestavena dle dat koncem roku 1909, letošního roku však zaznamenaly samostatné české odborové organisace, zejména na Moravě, velice značného sesílení) kromě delegátů odborových spolků ústředních asi s 23.000 členy. Když soudruh Hueber na konferenci sekretářů odborových organisací v Amsterodamu chtěl označiti slabost českého dělnictva, vyprávěl, že za Odborovým sdružením stojí jen 8000 členů, což mělo býti důkazem, aby Internacionála nadále samostatnost Cechů neuznala. Postup náš ukazuje, že se Hueber i ostatní, kteří žili v přesvědčení, že jsme odsouzeni k vyhynutí, poněkud mýlili. Také ostatní centralisté předvídali a dosud předvídají brzký zánik našich samostatných organisací odborových a nyní již i pád strany českoslovanské. Našim organi- sacím hrozili neschopnosti ve mzdových bojích, hrozili i těmi nejhroznějšími zbraněmi kapitálu, tak jako by panští vyssavači mířili jen na nás.

Srovnáváme-li však i výsledky našich bojů, potom neshledáváme ani jediný případ, který by byl zakončen jako ve Škodovce nebo v barvírně v Rokycanech, kde vůdčí roli měly organisace centrální. Organisace naše roku 1908 dosáhly dohodou v 56 případech zkrácení pracovní doby o půl až 18 hodin týdně pro 16.125 dělníků a dělnic kromě zvýšení mzdy o 3 až 30 procent, a to ve 166 případech pro 16.125 dělníků a dělnic. Roku 1909 urovnáno dohodou 196 mzdových sporů pro 14.876 dělníků v 607 závodech. Dosaženo bylo zvýšení mzdy pro 8005 dělníků o 3 až 40 procent a zkrácení pracovní doby až o 18 hodin týdně. Hlavních úspěchů docíleno v dílnách menších a u společenstev i ve formách kolektivních. Také stávky provedené v obvodu Sdružení nasvědčují, že naše organisace v bojích neuhýbaly. V obvodu našem bylo roku 1906 až roku 1908 celkem 849 stávek a z těch bylo: 231 obranných a 618 výbojných. Ve stávkách obranných za období to bylo 33.007 dělníků po dobu 423.661 dnů. Ve stávkách výbojných byl 77.201 dělník po dobu 1,112.211 dnů. Při stávkách obranných zakončeno s ú- spěchem 115 stávek, což je 49.78 proc. Při stávkách výbojných zakončeno s úspěchem 476 stávek, což jest 77.02 proc. Samostatnými českými organisacemi za uvedené období bylo vydáno na podporu stávkujících a stávkového tisku 342.767 K. Hotovosti organisací těch ve stávkovém fondu české odbory ku konci tohoto roku mají 168.489 K, kromě obnosů uložených v kartelu pro výpomoc ve stávkách a výlukách.

Prvý den sjezdu.

Sjezd rozpočten na tři dny a zahájen byl 30. m. m. o půl 10. hodině dopol. ve velkém sále Národního domu na Smíchově, kde konán byl i politický sjezd naší strany. Rázem 9. hodiny počal se sál plniti našimi venkovskými soudruhy a krátce před zahájením byl sál naplněn do posledního místečka. Na galeriích shromáždilo se hojně soudruhů-hostů. Zajímavá episoda odehrála se krátce před zahájením sjezdu, která pobouřila nemálo všechny účastníky sjezdu. Odborový sjezd českého dělnictva policejním úředníkem rozpuštěn. Krátce před půl 10. hod. dop. vkročil do sálu, v němž sjezd se konal, mladý policejní komisař dr. Kislinger ze smíchovského policejního komisařství, který přes ohražení pořadatelů, kteří poukázali na nicotnost tohoto počínání, usmyslil si vykonati revisi, jak vyhověno bylo ustanovením zákona. Po delší chvíli revise pro zcela nepatrnou formální vadu prohlásil tento nerozvážný policejní zřízenec, že sjezd všeodborový „jménem zákona rozpouští ! V sále propuklo po sdělení tohoto ne příliš rozšafného rozhodnutí mladičkého byrokrata všeobecné pobouření, které potrvalo, dokud dr. Kislinger sál neopustil. Bouře opakovala se pak zvýšenou měrou, když po delší chvíli za řeči soudruha Němce objevili se ve skleněné chodbě u sálu policisté, kteří měli býti použiti k vyklizení sálu. Soudruzi delegáti, sešedivělí o blaho dělnických vrstev, prohlásili, že ustoupí jen brachiálnímu násilí policejní moci.

Neprodleně intervenováno říšským poslancem Němcem telefonickou cestou u policejního řiditele dv. r. Křikavy, který ihned nařídil policejnímu komisařství smíchovskému, aby od vyloženě nerozumného kroku bylo upuštěno. Sám policejní řiditel vyslovil politování nad touto scénou. Po této příhodě přikročeno ku klidnému rokování sjezdu. Po příhodě svrchu vylíčené přikročil soudr. Jaroš, jako předseda odborové komise, k zahájení sjezdu. Uvítav přítomné jménem komise, protestuje co nejrozhodněji proti neomluvitelnému a nepochopitelnému jednání policejních úřadů. Přechází pak k významu sjezdu, v jehož střed poprvé zavítali zástupci Moravy, Slezska a Dolních Rakous, doplnivše tak velkou rodinu odborově organisovaného českého proletariátu. S poukazem na spor mezi organisacemi centrálními a autonomními končí s apelem pro jednotné scelení českého dělnictva ve všech směrech. Sjezd učinil projev piety zemřelým : soudr. Knudsenovi, soudr. F. J. Čermákovi a soudr. Sklenářovi a všem kdož bojující armádu dělnickou navždy opustili. Říšským poslancem Němcem navržen projev proti policejní zvůli a proti drahotě široce zdůvodněný a rozhodný. Sjezd pak pozdraven jménem III. kraje soudr. Kecem. Po ustavení předsednictva : Krunert, Jaroš, Žák Ebel, Dolejší, Bečvárovský, zvoleny komise : návrhová (Steiner, Jakubka, Toužil, Piták, Horáček, Veselý a mandátová (Plecitý, Pik, Vácha, Muller, Lhoták).