Dne 8. října 1902

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 276. Strana 5.

konci 95. roku žije jen ještě 223 jedinců, jichž počet úžasně se zmenšuje, takže ve 108. roce zmírá poslední z milionu. ** Bolení hlavy má různé příčlny. Rozezná- váme tyto druhy: Nepříjemný tlak na čelo a oči, provázený nechutí k jídlu a závratí, pochásí od zka- ženého žaludku a mírnost v jídle jest nejlepším pro- středkem. Je-li bolest na čele velmi prudká a prová- zena horečkou, je to znamení vyvinující se nemocl a nejlíp jest zavolati lékaře. Stálá bolest na čele bez horečky a závratě, jest znamením porušeného dýchání. Často objevující se bolesti v zadní části hlavy jsou znamením oněmocnělých útrob. Plchlavá bolest ve spáncích jest znamením nedostatku krve; objevuje-li se jen na jedné straně, je to znamením silné nervo- slty a nejlepším prostředkem jest klíd a spánek. Těžká bolest v temeni hlavy jest znamením unave- ného ducha a nejlepším prostředkem jest čerstvý vzduch, klid a silná strava. Sem tam vystupující bo- lestl v hlavě jsou rheumatlcké a zahánějí se teplem. Od bolení hlavy — jak dí lidové lékařství — po- máhá růže ve víně vařená, nejlépe stolistka. Také růžová masť jest dobrým léčlvem proti bolení hlavy. * Židovská moudrosť. »Ale Abrahame, v 60letý, berete si dévče 20leté« — domlouval soused židovi. »Hm, však se to vyrovná. Podívám li se já na ni, stanu se o 20 let mladší radostí, podívá-li sa ona na mne šedivce, stane se zlostí starší o 20 let a tak budeme oba 40letí,« odvětil židovský mudřec.

Obzor socialní. Otázka pojištění proti nezaměstnanosti. Z nejsladších těšínských jablíček, které podal letos sjezd německé sociální demokracle v Mnichově dělnictvu, bylo pojíštění proti nezaměstnanostl. Myšlénka, pojistiti lidl bez práce, jest I krásná i lidská, ale dosud velmi těžko provedítelná. »Býii na zahálce« a nemíti práce jest pro dělníka velikým neštěstím, za které často ani sám nemůže. Obyčejně v zlmě, kdy celá řada řemesel odpočívá, anebo za špatných obchodních poměrů bývají nuceni dělníci ve valném počtu složiti pracovité ruce v klín. Ná- sledky nezaměstnanosti cítí celá dělníkova rodina, majitelé domů, obchodníci potravínami — zastavárny a i kořalny. Dělník bez práce leckdy poklesne na mysli a přichytí se skleničky. Dluhy, nemoci, zločiny, ba i sebevraždy jsou hořké stopy nezaměstnanosti. Neměl tudíž nepravdu spisovatel, který nazval neza- městnanost »loupežníkem, který stále číhá, aby urval dělníku ovoce jeho práce«. A dále, též jisto jest, že by z největších dobrodinců lidstva byl, kdo by věc tak provedl, že by všeckny dělné ruce měly stálo svou práci. Dle pravdy jest však nezaměstnanost, její příčiny a pojištění proti ní z nejtvrdších oříšků, které vůbec jsou. Otázku o pojíštění proti nezaměstnanosti už dlouho studují soclologové, i ti na universitních ka- thedrách, a i ti, kteří v »Neue Zeit« uveřejnili své články. Dále nežli ke studiu otázka pojištění proti nezaměstnanosti šírokých mass dělnických však nepo- kročila. Odkud také vzíti pojlšťovací fond, který by musil míti obrovské paníze na výlohy a veliké příjmy a veliký správní apparát ?.

Dělníku samotnému uložitl, aby ze své skrovné mzdy mimo jiné poplatky odváděl ještě svůj peníz do kasy pro případ nezaměstnanosti, nedalo by se tak snadno všude provésti, rovněž ani stát, tím méně pak obec mohla by nésti veliký tento náklad. A zaměstna- vatelé? Ale což pak zaměstnavatelé jsou tím vinni, že dělnlci nemají práce? Což pak není továrník od- vlslý od světové obchodní a průmyslové konjunktury, která stále kolísá? Dnes má zákazek, že sotva po- stačí, zítra odpočívají i stroje i lidé — buď jest tolik zásob, že práce se nevyplácí, buď vůbec není po- ptávka po vyrobeném zboší. A poněvadž zaměstna- vatel není vinen nezaměstnaností svých dělníků, kdo by ho mohl nutiti, aby platil příspěvky do fondu pro lidi bez práce. Některá města a kantony švýcarské jaly se prakticky luštiti otázku pojištění proti nucené zahálce dělnictva, ale pokusy se naprosto nezdaříly. Největší překážkou byli dělníci lenoši a simulanti. Musí se totiž připustiti, že mezi každým stem lidí bez práce bývá aspoň polovice takových, kteří buď v práci ne- vydrží, neb jsou líní a práce se štítí, anebo takoví, kteří spoléhajíce se na podporu, nezaměstnanost jen předstírají. A kdyby pojištění v nezaměstnanosti bylo sebe menší, těmto žívlům, které v armádě nezaměstna- ných převládají, milejší jest haléř podpory zadarmo, nežli koruna prací vydělaná. Tyto překážky z kvality nezaměstnaných lidí, jejich massa a finanční nedostatečnost utlumilya pohřbily naprosto pokusy o provedení všeobecného pojištění proti nezaměstnanosti. Fond pro nezaměstnané mají ovšem některé ve- liké továrny v Německu a Anglii a svaz německých sazečů, ale to jsou podniky jednotlivých závodůva živností. V tomto případě 1 továrník i pokladník

družstva sazečského zcela dobře ví, proč nastala ne- zaměstnanost a kteří členové a strávníci podpůrného fondu jsou nucenou zahálkou postlžení — továrník a i každý jednotlivý sazeč však sám si též dohlédne, aby se neslmulovalo a aby pokladna nebyla okrá- dána — jak těžko však, by se vedla statistíka všech nezaměstnaných, jak obtížným by bylo vypočítati klíč podpůrné výplaty dle stáří, výdělku a schopnosti pra- covních, jak těžko by bylo prováděti dozor a donuco- vati pojištěnce k dílu! Tyto veliké, skutečné překášky, které pojištění proti nezaměstnanosti v cestu se staví, »národy osvo- bozující soclální demokracie« klade však na velmi lehkou váhu. Jí stačí, když může pyšně poukázati, že strany měšťácké vydobyly dělnistvu jen tvrdou skývku pojlštění pro nemoc, úraz a invalidítu, ona však že zasazuje se o to, aby dělník bral své poji- štění i v době, kdy jest bez práce. Měšťácké strany jsou skoupou macechou, sociální demokracle jest však štědrou matkou dělnictva . ..

Znalcl ovšem tvrdí, že socislní demokracie s otázkou pojištění dělnického v době nucené zahálky to ani vážně nemyslí — nýbrž že jednalo se jí jen — jako přečnsto jindy — jen o agitační prostředek. A navrhl mníchovský sjezd sám nějaký praktický návrh pro všecbecné pojištění pro dobu bez práce? Ne, a jak se zdá o praktický návrh mu též nešlo — mimo to prováděti jest tělší nežlt silbovati. Pojištění protí nezaměstnaností dalo by se jedlně provésti nuceným spořením v době výdělku, k čemu by přispěl určitou kvotou stát a zaměstnavatel — ji- ného východiska tu není. Ostrou špici proti soclálně-demokratlcké straně má ironický návrh jistého německého listu, který fond pro nezaměstnané chce založiti z nucených příspěvků, které strana, jež buduje stát budoucnosti ukládá svým členům. »Utvořte z těchto poplatků, z daně strany, poji- šťovací fond a máte palčivou otázku pojlštění pro dobu nezaměstnanosti ihned vyřízenou.« Kolem takového návrhu šli by však vůdcl so- ciální demokracie, jako kočka okolo horké kaše: vy- hýbají se jí jako debattě o židovském kapltalismu a agitaci protialkoholické. Nehodí se jim do krámu.

Divadle. Z. kaneeláře Národního divadla. Dnes odpoledne o 3. hod. hraje se Offenbachova komická opereta »Píseň Fortuniova«, poprvé s pí. Marii Zieg- lerovou, jako engažovaným členem a Blodkova opera »V studni« s p. Frant. Kramperou od zemského di- vadla v Lublani jako hostem v úloze Vojtěcha. — Dnes večer jest jediná pohostinská hra slavné dánské mimky Mme. Charlotty Wiche a její spo- lečností. Uvedeny budou na scénu poprve tři aktovky, obecenstvu Národního divadla úplně neznámé: Ver- govo drama »La chasse au loup« (La lupa), mimo- dram »L'Homme aux poupées« od H. Berénya; k zá- věru sehráno bude jednoaktové drama »Colombine« od E. Korna. Podrobný obsah všech těchto her vy- dán je v dnešním divadelním listě »Meziaktí«. Dnešní představení jest mimo předplacení a vzdor značným finančním obětem jen za obyčejné ceny operní; vstu- penky k němu se prodávají dnes dopoledne od 8 do 12. hodin u pokladny ve hlavním vestibulu (vchod z Ferdinandovy třídy), a odpoledne od 2—4 hod. u denní pokladny (vchod z Tylova náměstí), jakož i večer u obou pokladen večerních. — Pozítří vy- stoupí c. k. komorní pěvec p. Fran Naval v Masge- netově opeře »Werther« a posledně v neděli v Bize- tově opeře »Carmen«. Také tato představení budou mímo předplacení. Pp. předplatitelům 2. čtvrtky vy- hraženo je na pozítřek právo na jejich místa do 12. hod. pol. dnešního dne: zítra a pozítří budou dány zbylé vstupenky do všeobecného prodeje. — Zítra hrátl se bude Kovařovicova opera »Psohlavci« s p.

Bohumilem Plákem v úloze Jana Koziny-Sladkého j. h. Pan Pták vynaložil čas od svého posledního vy- stoupení na Národním divadle k pllnému studiu ve výborné škole, jež jeho hlasovým prostředkům a pře- devším způsobu jich užívání nemálo prospěla, jak bylo všeobecně nejen obecenstvem, nýbrž 1 kritikou o jeho koncertě Žofínském konstatováno. Správa Ná- rodního divadla poskytuje p. Ptákovi příležitost pro- kázati příznivý tento obrat i výkonem na jeviší Národního divadla, k němuž má býti nově zavázán.

Hudha. Jubilejní koncert Českého kvartetta uspořádá hudební závod Mojm. Urbánka dne 3. listo- padu 1902 o 7 hod. več. v Rudolfinu. Umělecké sdružení, jež právě dovršuje desetiletí své skvělé umě- lecké práce na domácích i cizích luzích hudebních, přispěvší nemálo leskem svého jména k rozšířenía ocenění české hudby za hranicemi a budíc lásku k ušlechtilému genru komornímu u nás, bude zajisté přátelsky pozdraveno všemi přátely hudby po svém návratu z umělecké cesty. V témže koncertu spolu- účlnkovati bude c. a k. komorní vírtuos Alfred Grün- feld. Záznamy přijímá hudební závod M. Úrbánka, Jungmannova třída č. 14 (Hlávkův palác). Spolkový věstník. ** Měšťanská Beseda v Praze upozor- ňuje své členy, že mají volný přístup k dnešnímu zá- bavnímu večírku, spojenému s přednáškou dp. Alolse Svojsíka: »Z cest po Spojených státech severo- amerických«, jež dnes, ve středu o 8. hod. več. ve vellké dvoraně pořádá Klub českých turlstů.

Literatura. Rádce duchovní. Časopis kněžstva česko-slovan- ského. Rediguje dr. Josef Burian, Nákladem Václava Kotrby. Roč. IX, sešit 11. Obsah: Listy homiletické, Ned. růžencová I. Růžový keř blahoslavené Panny Marie. Boh. Tomíček. II. Výbornost a užitečnost modlitby růžencové. J. Götschner. Ned. XXI. po Sv. Duchu. I. O lásce k nepřáte- lům. J. J. Götschner. Posvěcení chrámu P. Chrámy zřídla světla. F. Šubrt. Ned. XXIII. po sv. D. Co jest smrt ? Fr. Jirásko. Všech svatých. Pámátka svatých mezi námi. P. P. Šubrt. Ned. XXIV. po sv. D. Božská a lidská stránka v cír- kvi P. F. pubrt. Všech věrných dušiček. Den vzpomínek a křesťanské lásky. Fra L. Štolc. — Řeči příležitostné: Řeč při svěcení stříkačky. K. Procházka. — Listy katechetické. O toleranci kněze na osadě nábožensky smíšené. V. Oliva. O křesťanské spravedlnosti. Dle nového vel. katech. F. J. N. Holý. — Listy vědecké. Význam majestátu z r. 1609. J. Sa- hula. Nový tiskový zákon. JUDr. J. Sojka. Čemu a jak máme se z dějepisu učiti. Dr. L. Dvořák. Právní přítela rádce. Dr. Ant. Brychta. Doporučujeme co nejlépe. Ročně 8 korun. Petr Kopal: Říše Ducha svatého. Lidové apologetické úvahy. Seš. IX. Nákl vlastním. Cena 75 hal.

Zasloužilý náš spisovatel pokračuje ve svých výborných úva- hách, ukládaje v nich zkušenosti dlouholeté své činnosti ve- řejné, zkušenosti, které bystrým pozorováním nasbíral. Jsou to úvahy na den sv. Michaela archand. (Boj dobrých a zlých duchů a spasení lidstva), velmi pěkná úvaha na neděli rů- žencovou, dále úvahy na ned. XX. XXII. po jsv. Duchu. Poslední zároveň na den posvěcení chrámu P. na zajímavé thema: Císařl daň, zemi tělo, Bohu duši. Každý, kdo na- hlédne aspoň v jeden sešit těchto úvah, jistě s radostí sáhne i po druhých. Jejich přečtení není jen prospěšno čtenáři, ale podává mnoho látky k úvahám novým i k řečem. Doporuču- jeme co nejvřeleji. Růže Dominikánská. Redaktor P. Guala Ko- nečný, Ord Praed. Roč. XVI. Seš. 6. Z nových prací uvá- díme: Růže sv. Dominika od J. Kratochvíla. Kterého jsi, Panno, z Ducha svatého počala. Uvažuje prof. Chvála. Chvalozpěvy ke cti sv. Terezie. Jos. Kratochvíl. Aforismy. Kde jsou? Od Prok. Zaletěla. Trpělivost. Píše Fr. B. H,, Ord. Praed. Moc modlitby svatého růžence. Úvaha o slav- nosti sv. Františka Serafinského. Různé zprávy. Ročně 2 kor. 80 hal.

Z Cyrillo-Methodějského knihku- pectví G. Francla v Praze: Jos. Ehrenbergra sebrané spisy zábavné. Sv. V. Seš. 47. až 50. po 32 hal. Toto právě lidové čtení doporučujeme co nejvřeleji. Z nakladatelství J. Otty v Praze: Ottův Slovník naučný. Díl XIX. Sešity 438 až 439. po 72 hal. Sešitem tímto, jenž obsahuje hesla Pneuma- tická pošta—Pohoř jest dokončen XIX. svazek veliké enoy- klopedle. V sešitě jsou přílohy: Pivovarství, plazi (2 tabule) a barvotiskový plán Plzně. — Česká knihovna pro zá- bavu a poučení. Čís. XIV. Výbor z prósy Jana Ne- rudy. Upravil, úvodem a poznámkami opatřil J. Kabelík. Sešit 4. za 24 hal. — Zlatá Praha. Ročník XIX. č. 48. obsahuje řadu pohledů z Plzně. — IIlustrovaný svět. Roč. II. seš. 24 — Album Zlaté Prahy. Čís. 2. za 4 kor. Nádherná publikace tato, která jistě tvořiti může ozdobu každé domácnosti, přináší tentokráte čtyři obrázky a to: K. Lenger: Proud (barvotisk). M. Aleš: Sedlák (barvotisk). L. Marold: Vzpomínky P. Rubeny. Zatracenci. Album Zlaté Prahy vychází čtvrtletně. Z nakladatelství gratické společ nosti »Unie« v Praze: Spisy Jul. Zeyera. Seš. 41—42. (IV. Dobrodruž- ství Madrány.) Z nakladatelství I. L. Kobra: IIlustrované dějiny české. Sepsal prof. Jan No- vák. Seš. 5. za 40 hal.

Zaakladatelství Edvarda Beaufort v Praze: Přítel demoviny. Roč. XVIII. č. 12. za 16 kr. Seš. 2. s přílohou Hádanky za 20 hal. (Vychází Ar. Grusze- cki: Přemožení.) — Levná illustrovaná knihovna. Seš. 1. Vychází P. V. Margueritte: Pohroma. (Mety 1870.) Přel. J. Jiroušek. Bratří spisovatelé líčí tu za- jímavě smutnou pro Francii dobu války s Německem. Jest to první díl cyklu, jehož jméno jest Epocha. Sešit knihovny. vycházející týdně, 18 hal. Sešit ozdoben třemi obrazy a obraz. přílohou. Z různých nakladatelství: SS. Eucharistia. Ročník VII. čís. 10. Zajímavý obsah. Ročně 2 kor. Vychází v Kroměříži. — Svět zvířat. Ročník VI. čís. 80. — Alétheia. (Red. dr. K. Vondruška.) Roč. VI. Seš. 7., — CyrilI. Čas. pro katol. hudbu posvát. (Red. F. J. Lehner.) Roč. XXIX., č. 9., 10. Pozoruhodný článek »Obrana reformy hudby církevní.« (Fr. Jirásek.) — Maxim. Gorkij: Tři. Dle 30, tisíce přel. Jan Wagner. (Nákl. Hovorka.) Seš. 1. za 30 hal.

Telegramy tiskové kanceláře. Z Vídně, 7. října. Ministr zahraničních zá- ležitostí hr. Goluchowski a ministerský předseda dr. Koerber měli dnes o 1. hod. odpoledne sou- časně audienci u Jeho Veličenstva. Z Vídně, 7. října. Úřední list uveřejňuje na- řízení ministerstva vnitra ze dne 4 října 1902