1
masthead
; Vychází každý den
mimo ▼ neděli a evátek
o 3. hod. odpoledni.
Předplácí ie ▼'■dmlniitrecl
V Ostrovní ulici 6(slo 1508-tl.
ostrovní ulice
3
masthead
Rukoplsňv
aevracime a nepodepeaných nedbáme.
4
masthead
DOPISY
DOPISY
tnmkòVtné a podepuné přijímá
r e d a. 1c c e
v Ostrovní ulici file. 150S—II.
fil . 150 S
r e d a . 1 c c
5
masthead
měsíčné .
čtvrtletně
pfilletně .
celoročně
6
masthead
poštou:
v Praze:
Praha
7
masthead
. 8 . 30 „ 1
lie,-.
8
masthead
•13 , 20 ,
Jednotlivá óíela 5 kr
8 nedělní prilohon 6 kr.
9
masthead
REKLAMACE
oezapečeténé poiýlány budtež
nefrantovany.
10
masthead
Inseráty poěitáme nejlevnéji.
12
masthead
V Praze, v sobotu dne 7. dubna 1894.
Praha
14
title
Pozvání к předplacení
15
article
na drahé étvrtletí
16
article
polltlcicéiio cien.иИгла
17
article
„CECH”
„CECH”
Predplatné poštou obnáší
měsíéné zi 1-35
ètvrtletnè zi. 4 -
roènè zi. 16 —
Pro Prahn s donáškou do domu :
měsléně zi. МО
ètvrtletnè zi. 3 30
eeloroénè zi. 13-20
Za donášku do domu, kterouž výhradně
administrace obstarává, platí ee měsíčně
10 kr.
Předplatné zasýlá ee — nejlépe poštov*
nimi poukázkami administraci „Čecha“
v Praze, Ostrovní i lice é. 1508-11.
Čecho
Cecha
Praha
18
article
R П 8 1 n i.
Ve Vídni, 7. dubna 1894.
(Pův. dopis .Čecha“.)
Čecho
Vídeň
19
article
S—a. O posledním sjezdu důvěrníků - - .
rusínských, jehož se súčastnilo 120 delegátů, í *Imenům jeou poněkud mnoho zdrženlivými,
uveřejňují rusínské listy program a resoluci]
přijatou tohoto zněni:
1. Stojíme na stanovisku národního
programu ústřední „Rady ruské“ z roku
1848 a chceme, aby národ náš jako samostatný
slovanský národ se vyvíjel, véren jsa
víře a obřadům otců svých, věrným jsa ra- '
kouské monarchii a císaři.
2. Trváme na stanovisku ústavním a
budeme se domáhati uskutečnění práv jí zaručených
nám, při čem obrátíme zřetel svůj
hlavni к potřebám stavu selského a ob
čanského.
3 Chceme združení všech rusínských sil
▼ národním ohledá ku společné plodné práci
a bude-li třeba, к rázné obraně.
4. Domáháme se plné samosprávy lidu
svého a odstranění každého jiného vlivu na
jeho záležitosti vnitřní.
5. My se spojíme jen s takovými živly,
které vůči rusínskému národu zaujímají stanovisko
spravedlnosti a vůbec jsou demokratickými.
S — a
20
article
Naproti vládě a nynějším rozho
dujícím stranám zaujmeme pokud se přítomný,
rusínskému národu nepřátelský systém
nezmění — odmítavé stanovisko.
Z této resoluce by každý soudil, že
mladočeská delegace obdrží přírůstek v říšské
radè a že tak zvaná slovanská koalice vzroste
— avšak není tomu tak Rusíni v protivě
ku šlechtickým Polákům jsou rozeaými de-
přesvědčením, nežli oposice stran bez víry
a tudíž i bez — charakteru. Neboť pojem
víry zavírá v sobě i pojem charakteru. Tam
kde strany píší ua prapor svůj všechny možné
programy, aby si jich dále nevšímaly, kde
zanášejí se světobornými plány, aby jen pro
dům svůj ničeho nedělaly, kde šermují jazykem,
aby lid byl jen balamucen — tam
není ani lásky vlastenecké prýštící se z přesvědčení
vírou podmaněného, a taliová strana
působí jen — útrpnost se svým duševním
stavem nejsoucím .pohromadě*.
Nespokojenost Éusínů zavinuje delegace
polská, bránící každému postupu vývoje národa
rusínského, aby si udržela dominující
J postavení ve své zemí — a i za hranicemi
své vlasti. Poláci — byť jim dlužno přizn&ti
J z jejich stanoviska promyšlenost politiky
'jejich, přece oproti druhým slovanským
Rusín
Polák
21
article
Polská delegace vychovává sobě i důstojný
dorost. Předáci polští vybízejí studentstvo
polské к pilnému učení se němčině
a co to znamená — ví Polák dobře. Půjde-li
u nás proud národního chauvinismu tak dále
a bude-li mládež studující učiti se tak pilné
němčině jako dosud — pak uvidíme za ně
kolik let všechna lepší místa úřednická ob
sazena Poláky — a protože se Němci začínají
učiti pilně češtině, otevrou se jim místa
v českých okresích — a pro naše lidi nebude
místa — řekne se jim : nemůžeme vás
potřebovali.
Rusíni jsou na tom stanovisku, na
které za čas náš národ snad dospěje — na
stanovisko politické malomocnosti ve své
otčině. '
Jest také volba jejich na říšské radě
velmi krušnou — jsou jako Herkules na
rozcestí. Jiti do oposice a — zůstali osamocenými,
zůstali v koalici — a bolestné
přihlížeti, jak Poláci sedí u hrnců masa
jim kručí v břiše — tot bolestným a nejvýše
trapným. Tento pocit tlumočil též na
sjezdu delegátů rusínských poslanec Ro-
manczuk. jenž pravil, že v rusínském klubě
jsou tři proudy, jeden vládě příznivý, jeden
opos'ční a jeden vyčkávající čili oportuni-
stický. Týž předložil sjezdu i tu otázku
zda by nebylo lépe, aby se klub rusínský
rozbil či má jiti s vládou.
Polák
Němec
Rusín
22
article
mokraty, proto by se združili rádi jen se
živly demokratickými — jakými jsou ku př.
par excellence naši Mi&doéeši — avšak Ru- přece, že se tak nestalo z přesvědčení opo-
síné chtějí zftstati věrnými víře otců svých, áičního, nýbrž z pocitu trvalé a trapné nevěrnými
svému ritu náboženskému — a to rozhodnosti,
jest ten odpuzující poi ve slovanské koalici. I Již to důkazem .veliké váhy“ mlado
S takovou stranou dá se jednati, taková ůoské delegace, že jeden také slovanský a
strana, byť i byla v oposici vládě, zasluhuje také oposicí načichlý faktor — jakým jsou
vždy úcty od vlády a vládě jest taková opo* (tusíni, o jejich do světa hlásané koalici
sice vždy nemilou a nepříjemnou, vy- slovanské ani — nemluví. Idu ona ta čin-
chází li z myslí proniknutých náboženským | poet její — totiž té delegace mladočeeké
Ida
23
title
Studující mládež a náboženské p
svědčení.
24
article
Г parlamentě vídeňském a mimo parlament
věru za řeč nestojí.
Zdá se nám však, že mizením živlů
slovanských z koalice vládní tato jen se
více upevní a že takovýmto postupem uvi
dime v čele vládní strany firmu s nápisem:
Plener et Madeyski.
Plener
Madeyski
25
article
N«p»al J. N. Pře perský.
27
article
Dospěli j-me ve Vodiikové nlioi к oběma
kavárnám. V levo lAk»demioká“ a v pravo
.Národní* ěetroo boitily společnoit. Jedni
ětonce noviny, sedí n sklenice vody, droaí —
aby se jim snad šily nezkrátily — tancoji
kolem knleöniko dlonhon tyčí se oháoějíce.
.Tak to trvá od rána do veěera a od
večera do rána,“ doplňuje mi medik obrsz
■esnamnje mne te životem velkoměstským.
.Mnohý tak prosedí a proaabálí rok, dvě i tH
leta, přednášej jej málo bari a akouiky odkládá
; jeat v Prase 7—8 roků a utratí pe
níse. Pak by studoval, ale penise mu nestačují.
C i ttd? Jedním »lovem je i něho tak sváná
„atracená ex štence“.
* .Jsem vám, příteli, povděčen,“ uklonil jsem
se, ’ .že jste tuto pravdu nepokrytě dosnal.
Kdyby takovýmto hlasem varoval kněs, řeklo
by se, že líčí příliš černě, že přehání, ie je
nepřítelem strdentstva ; vytýkalo by se mn ne
vlastenectví a pod. Když to ale řekne laik
specielně vidělaný muž z téhož tábora, pak to
padá na váhu. Pravda, oni nejen penise, ale
i čas promrhávají, místo aby к nžitečným vč
m bo vykořistili. Noviny a jen noviny, ty
json předněji'. Když jiš json tak pohodlní
nechtí sami stndovati pravdy náboženské
přece tn a tam proti ní vystnpnjí, kdyby tedy
aspeň tobk té dobré vůle projevili a ili po
slonobat do kostela kálání. Json pro akade
miky svláitní káláni v kostele sv. Klementa
po akademických službách (v 10 hod.) pořá'
dána a vynikají hlavně tím, že v nich časové
tás<y a pochybnosti se řeší a vyvracejí.
Každý soudný člověk by se nadál, ie jako
jelen iísnivý dychtí po sdroji pramenité vod;
tak i mládež toužíc po pravdě rosem nspoko
Klement
28
article
Ačkoliv se pro druhou otázku: jítijjujlol spiobá na káaánl ; ale klemal ky ee. Na
vládou nepozdvihla žádná ruka, myslime I preteeh byste je apošitel.*
30
article
.Mají také své důvody,* ■ ironickým přízvukem
přerušil mne přítel, .v simš tam sedět
je nemožno ; je sims. V letě šate ikoda času,
otvírá se příjemná procháska na Příkopech a
ve Ferdinandovi třídě *
.Myslím, že jest ještě jiná překáika,* vykládám
dále. .Jest to pýcha, domýšlivost : nač
pak jA se potřebuji nechávat poočovat, jsem
studovaný, vím tolik, jako ten páter, kázání
proto nepotřebuji, myslí si mnohý. Ve své
pýie ani oeposornje pak to veliké salto mortàio
v nelogckém vyvracení pravd náboženských.
Nenváií, ie jako slepý o barvách mluvili
nemůže, uemůie ani on posnsovat ani od-
susovat řečené pravdy.
,A když se toho odváží, klame sám tebe
i jiné pinhoo frási“, dodal sondrnb, který,
jak jiem seznal, zdravým roinmem poměry ty
posuzoval.
„Smntný to zjev naií doby, povrchnost,
nedostatek tonhy po pravdě. Pak sesedne na
katedro, lékař, právník přijde mesi lid . . .
Ferdinand
31
article
.Hned jeko student přijde domů, tam
v hospodě vykládá své zásady ; a lid prosto-
myslný věří .nčenémo pánn* s Prahy. Vždyť
j at .itadírovaný* — říkají. — Nebo jako
.«tracená ex štence* vrhne se na dráho lite-
rár> í, počne redigovali nějaký časopis. Jakon
hlfson, morovoi nákason časopis takovým nedoukem
řízený jest pro lid, který ie simničcou
dychtivostí čte a na slovo tomu věří, oo jest
tiitěno, s dostatek známo jest,* — uvažuje
medik
.Z tobo viebo plyne, že náprava jest
nntná: Ale jatým tpůtobem myslíte, ie teto
nejlépe provésti se dá ?*
.Když je student zde v Prase, na vyso-
kýohrikoláob — vykládá tázaný — nejlépe je,
když vstoupí do spolku katolických akademiků
.Droistvo Arnošta z Pardubic*. Plni li vše,
co mn stanovy spelku toho přikasnjí, dosti již
na tom ; tím získáno mnoho.“
.VstoopMi ale do spolku toho* — snaží
se odperovati — , má sejisté jiš také pevné
přes:ždčení náboženské. Neboť každý jiný spolek
akademiků skytá svým členům tytéž, ba
snad i větší výhody hmotné ; proto nikoliv ziskem
a sobectvím, ale přesvědčením zde mnsí
býti motivován vitop do epolku řečeného- Od-
kod si ho má ale přinést?*
Z gymnasia,* zněla odpověď.
Pravdn dite. A e nedávno jsem se přě-
ssěděil, ie ve velkém městě, v nsii matičce
Praze nejenom ztratí student odvaha, svoje
přesvědčení projevit!, neřkn-li héjiti, a e Bohužel
bývá o nč oloupen, Mftj spolniák — ač
na gymnaiin jsme měli svědomitého katecheto,
ode všech váženého a milovaného, který s pílí
neunavL-OB a vytrvalostí nevšední úřad svůj zadával
až do hrobu — přece tento spolniák,
Arnošt
VstoopMI
Praha
Pardubice
Oda
Ob
spolek katolický akademik
32
article
Kultúrni listy.
Kultúrni listy.
V Praze, 7. dubna.
, K. — Nu tak muško, jak se ti vede?
Zdá se mi, že se ti nějak nechce do
letu? —
Muška nic. Tře si líně zadní nožky,
otírá si bradičku, jakoby byla někde do něčeho
spadla
Po chvilce teprv slyším ji matně zabzučeli
: tohle bude mé poslední !
p° pak, co pakl Vždyť tu nemám
ani papír ani mouchy, ani vějičku, já po
celý den nejsem doma, máš tedy úplnou,
naprostou volnost. Nikde žádná mucholapka,
jen samé staré noviny. —
— Ty mi právě daly co proto ! Prosím
tě, co to máš zde za noviny ? —
— To se ptáš příliš mnoho. Ty pochá
zejí z celého světa A pak z českých jsou
tu .Národní Listy“, .Hlas“, .Politik* a
.Politika
—- Ta, ta, ta to bude. Skočila jsem
si na její nedělní feuilleton, prosím té, člověče,
čím pak to zapáchá? To již není ani
Botič, to je něco ještě horšího, to bude má
■mrt. A vskutku zaklepala nožkami a bylo
po ní. — Kos z věnčí zapěl jí pohřební
píseň
Opét zpívá kos nad mým krovem, čím
to je, že jeho tóniny bez {souladu rozehří-
vají tolik hrud i srdce, Zpívá bez t artesů
jen tak z paméti a má všeho všudy asi tři
čtyři variace, o diatomcké škále vůbec ani
ponětí a přece ranní chodec bezděčně zastavuje
se, kdekoliv kos svoji píseň zapěje.
Muška
Hlas
Botič
Kos
Praha
33
article
Je to tajemství přírody S ním souzvuči
celý vesmír. К jeho písním pojí se svěží
ranní vzduch, mísí se s nimi hbovůně jara,
zlatá ranní záře ozlacuje krov, na němž kos
stoji, okna pod krovy plápolají v ohni vy
cházející královny nebes. Květy jsou na
rozpuku. To všecko činí zpěv kosa tolik
dojemným. Příroda probouzí se к novému
životu a kos jest její heroldem, její hlasatelem
: raduj se, vesel se tvorstvo, opět nastalo
jaro !
Jaro, jaro, co se v něm probouzí po
citů radostných
Na jaře rádo se zapomíná na všecky
útrapy zimv, ba i na všecky útrapy minu
lých let. I stařec zapomíná, že břímě let
tíží jej к zemi víc a více, a poskakuje si
ve vonných zápaších jara snaže se nadý
chati se svěžího vzduchu do svých zvadlých
plic.
Podívejme se jen na Karlovo náměstí.
Co je tu malých poupat lidských na prahu
života a starců a stařenek nad hrobem stolících
Všickni se těší jaru
V této jarní náladě procházím se předevčírem
po Karlově parku, když mne tu
potká známý lékař в vážnou tváří.
— Všecko se raduje, — oslovím jej —
jen vy se tváříte jako Smrtonoš. —
— Víte, co nového ? —
— Schmeykal umřel I —
— Ale jdéte ! —
— Ukoořil se, upálil v samých trabu*
kách. Náruživý kuřák, angina, chronická
bronchitis propukla v akutní — to je halt
jaro. Na jaře slaví smrt své největší
triumfy. —
Karlův náměstí
Karlov parka
34
article
— Jděte mi к šípku — já tuhle o jaře'sportu. Concours de chant des Ccqi. —
blouzním a vy jen Ohlášeno je asi 100 kohoutich konkurentů.
35
article
Vy jste mi pokazil celou jarní náladu. Ty
tam byly všecky poetické myšlénky. V té
chvíli přišel mi na mysl citát z Nordaua,
kde se dí, že volnost myšlének v hlavě
filosofů a poetů závisí na volnosti organismů
pod hlavou se nalézajících. Dle této
íordauovy theorie bylo by snadno vysvětlili si I Jiný kohout ze Seraingu v Belgii vyhrál
i Schopenhaurův pessimismus. svému pánu 2000 franků. Kohout jednoho
Mrzoutský světový názor bylo by možná | Angličana vyzpíval si již při zápasech první
změnili v optimismus lékem
dává po krejcaru Tímto
vyléčili celý pessimismus Schopenhaura,
iartmana a jiných profesorů. Protož i Nor
dau ve smyslu veskrz jiném volá : volnost,
volnost, volnost nade všecko 1 Možná, že
by se lékem tímto nejradikálněji vyléčili a
případně i vytrestali pařížští pumatoři. To
je s nimi nějakého tahání. Poslat na ně
mého lékařského přítele se svojí jarni apa-
tykon a sázím se, že by je dynamitové
roupy přešly brzy.
Dobře že kos opět nad krovem zapěl.
Nechť jen všecko na jaře zpívá. — Na tom
našem dvoře všecko to krákoře, i ten
kohout
V Bruselu budou právě teď konali se
závodění kohoutů nikoliv v souboji, nýbrž
ve zpěvu, čili v kokrháni. Je to nový druh
Schopenhaurův
Angličan
Nora
Belgie
Brusel
Nordau
36
article
Teď máme my lékaři práce nejvíce I Každý kohout bude miti svoji klec a vedle
Na štěstí je teď léčeni nejsnadnější. Teď I sebe písaře, kolikrát za hodinu zazpívá. Až
mají lékárny a materialisti největší odbyt {dosud je cbampionem of the World, kohout
na horkou sůl, zaječické prášky, huňadskoujp Sprimonta ve Spaa, který v 45 minutách
vodu. na ricinový olej, aloè, scammonea, I zakokrhal 179. Obyčejně čítá se na jednoho
seneské listy, rebarboru, jalapu, magaeaii,(kohouta, že zakokrhá ve čtvrt hodine
oa |30 —32kráte. Slyší-li totiž jeden kohout
— Raděj již jděte ku svým pacientům I zpívati souseda svého někde vedle, zatřepetá
pomáhejte jim do království nebeského. | křídloma a pustí se do zpěvu též. Je to
., jenž se prosi
i Nordau troufá
the World
37
article
zrovna jako u psů. Zaštěkne li ve vsi jeden,
dají se do štěkotu všickni ostatní. Jsou prý
kohouti, kteří v dostizích kokrháním za hodinu
zakokrhají 250—280kráte
Svrchu již jmenovaný pan Sprimont
vyhrál svým kohoutem loni 400 franků.
cenu 45kráte načež prý ale dostal souchotě
Ochraptěl a vícekráte nezpíval.
Je zjištěno, že kohouti z vesnice lépe
zpívají nežli z města. A ráno lépe nežli na
večer.
Konečné tedy dostali světoběžní zpěváci
a zpěvkyně nebezpečného soka v kohoutu.
A myslím vůbec, že by při domácích produkcích
mnohem lépe doporučoval se kohout
ke zpěvu při pianě, než domácí slečna.
— Jak se vám líbí zpěv a hra mé
dcery, — otázala se slavného Masseneta
jedna maminka při domácim koncertě.
— Vaše slečna — odvětil prý — jsst
výtečnou — křesťankou. —
— Kterak to ? —
— Protože její levice neví, co dělá
pravice. —
Zdrcující kritika.
Sprimont