Dne 8. září 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 247. Strana 5.

tříbí názory a vzájemné poznání snah vede pak ke společné práci k ochraně práv církve i národa. * Svěcení nové školy. Minulou neděli, dne 2. září byla v Slivenci nad Malou Cuchlí nová obecná 5třídní škola, stavení to dvoupatrové, od Jeho Milosti vsdp. ThDra. Václava Horáka, gene- rála a velmistra rytířského řádu Křižovníků s čer- venou hvězdou posvěcena. K této slavnosti přibyli mimo jiné hosty smíchovský p. c. k. okresní hejtman a c. k. okresní školní inspektor a všechny místní i přespolní spolky s hudbou. V 10 hodin sloužil vsdp. světitel mši sv. s assistencí, po které odebral se průvodem z chrámu Páně k nové škole, aby vykonal obřad svěcení, po kterémž v srdečné a jadrné řeči své hlavně vytkl, že všechen zdar školního vychováni a vyučování spočívá na učitelích, rodičích a dětech. Po té ještě promluvil pan c. k. okresní inspektor, načež se vrátil průvod do chrámu Páně, kdež tato pro celou osadu sliveneckou památná slavnost chvalo- zpěvem »Tebe Boha chválíme« se ukončila. * K návštěvě perského šacha. Místodržitel král. českého hr. Coudenhove odjel včera z Ústí n. L. do Marianských Lázní k návštěvě perského šacha Musaffer-Eddina.

Jmenování. Řádný profesor university ve Vratislavi, doktor práv a bohosloví Arnošt Com- mer jmenován byl řádným profesorem dogmatiky na universitě ve Vídni. * Vyznamenání. Umělecký velkozávod pro malbu oken chrámových firmy J. Kryšpín, Praha, Malá Karlova ulice č. 145—I, vyznamenán byl na světové výstavě pařížské letošního roku zlatou medailí a zvláštním osobním uznáním. * »Český Kraj.« Ročníku II. číslo 36. ob- sahuje úvodník »Bída a vystěhovalectví«, dále oblí- bené Kulturní listy, zprávu o táboře českého lidu na Košumberce, politický přehled, různé zprávy a ko- nečně zábavnou a poučnou přílohu »Neděle«, kdež je dokončení povídky Fr. Borkové »Po ovoci jejich poznáte je«, několik zpráv »Ze světa« a Ovocnickou besídku, kde poutavým způsobem o lidovém pojmeno- vání ovoce píše dp. farář A. Zámečník. Že je velice postaráno o rubriku hospodářskou, dá se při pečli- vosti redakce souditi. * Nechtějí nám rozuměti. Obec pražská obrátila se na městské rady ve Vídni a v Liberci s dotazem, jakým způsobem a v jakém poměru hradí tyto obce se svým okolím náklad na zařízení a vy- držování tamních živnostenských soudů. Dotazy, jež ovšem psány byly jazykem českým, vyřízeny byly velmi krátce: Městská rada ve Vídni požádala obec pražskou, aby »dotyčný přípis v jazy ku německém do Vídně poslala«, rada města Liberce pak dotaz jako »nesrozumitelný« vrá- tila. Ve včerejší schůzi městské rady pražské usne- seno připojiti k dotazu pro Vídeň určenému pře- klad německý, od dotazu do Liberce pak upu- štěno. — * Svatováclavský konvikt v Ječné ulici.

Přihlášek do něho je tolik, že žádnou měrou nesplní se naděje jeho nepřátel, k nimž právě přidružila se kromě Iškova Českého Katolíkai Samo- statnost, jež právě přinesla proti konviktu delší povídání. Dle celého znění jeho náleží pisatel k těm, kteří lonského roku požívali v konviktu velikého do- brodiní, že v něm byli držáni skoro zadarmo a kteří nyní chtějí se mu nějak odsloužiti. Oni náleželi k ru- šivým živlům, jichž se správa konviktu zbavila radi- kálně tím, že přijímá letos pouze žáky do nižších středních škol. A právě to ty rušivé živly velice mrzí, že jim již nebude lze na cizí útraty opět se živiti. Mínil-li pisatel »svými od- haleními« proud nových chovanců do konviktu zastaviti, pak přišel již pozdě. Konvikt by mohl již letos na 100 chovanců přijati, kdyby jen poněkud měl hmotných prostředků, aby mohl větších ohledů bráti na žáky chudé a při tom velmi nadané a hodné. Kdyby jen vynašel se nějaký dobrodinec pro ně, mo- hlo by jich býti i více přijato. Vedení konviktu je letos svěřeno dvěma kněžím, kteří stále v konviktě bydlí a tudíž i stále na chovance dozor povedou.

Souhlas s usnesením veledůst. ducho- venstva vikariátu votického projevili jedno- hlasně všichni kněží vikariátu karlovického, shromáž- dění na pastýřské poradě v Plasích u Plzně dne 5. t. m. Proti zamýšlenému zvýšení dovozných sazeb z uhlí. Řiditelstvo Ústřední společnosti ho- spodářské pro král. České podalo ministerstvu železnic petici tohoto obsahu: Podle doslechu mají s nastáva- jícím podzimem na státních drahách zvýšeny býti do- vozné sazby z uhlí a má toto zvýšení dovozného mimo jiné i tím dojíti výrazu, že posavadní sleva ma- nipulačního poplatku při převozu na dráhu sousední z 8 na 4 K stanovena má odpadnouti. Vyjednávání, jež státní dráhy v té věci se soukromými drahami za- hájily, sleduje patrně účel, přiměti i soukromé dráhy k tomu, aby podobným způsobem dovozné z uhlí zvýšily. Není třeba připomínati, že zvěsti o zamýšle- ném zvýšení tarifů dotýkají se trapně netoliko kruhů průmyslových, nýbrž i zemědělých. Ještě neumlkly stížnosti na obromné zdražení uhlí, které zavdalo vládě podnět ku svolání anket a porad, a již činí vláda sama přípravy, aby zvýšením železničních sazeb

nejdůležitější palivo zdražila a způsobem tím veškerou beztoho strádající výrobu ještě více znesnadnila. Zá- stupci vlády častěji kladli důraz na nutnost povzne- sení průmyslu a výroby zemědělské a ukazovali na prostředky hospodářské, kterými by se k rozvoji ve- škeré výroby mělo pracovati, i nelze proto ani věřiti, že by se k tomu mělo působiti tímto nevhodným způsobem. Odůvodňovati zamýšlené zvýšení sazeb že- lezničních úvahami finančními nezdá se býti opráv- něným a případným. Státní dráhy nemají zajisté účel, poskytovati bohaté výnosy, a proto také ve všech větších státech, kde soustava železniční účelně jest provedena, nenalézají se státní dráhy ve službě politiky finanční, nýbrž slouží potřebám hospodář- ským a hledí ostatní opatření vládní, k povznesení obchodu a živností směřující všemožně usnadňovati. Je-li v naší státní železniční úpravě nějaké finanční reformy třeba, nechť počne se s ní především při spletitém a drahém zařízení státní železniční soustavy samotné; v tomto ohledu dalo by se docíliti značných úspor, které mohly by míti příznivý vliv na výnos. Na žádný způsob nedoporučuje se však nikterak, břemeno z menšího výnosu státních drah vzniklé, které nyní tíží všechny poplatníky, uvalovati toliko na výrobu průmyslovou a zemědělskou. Z důvodů těch žádá řiditelstvo, aby ministerstvo působilo k tomu, by od zamýšleného zvýšení dovozných sazeb z uhlí na státních drahách bylo upuštěno.

* První sjezd slovanských řemeslníků a živnostníků v soustátí rakouském v Praze 1900 za protektorátu slavné rady král. hlav. města Prahy koná se dne 28. a 29. září t. r. Stav řemeslnickýa živnostenský byl druhdy a ještě dnes přičítán jest mezi hlavní sloupy státu; než při veškeré jeho důle- žitosti nedostalo se mu se strany státu té mravnía ochranné podpory ani péče, aby udržeti mohl své vý- značné postavení ve společnosti občanské, aby s úspě- chem čeliti mohl hospodářské i technické konkurenci velikého kapitálu. Právní ochrana výroby maloživno- stenské nutně vyžaduje bezodkladné, pronikavé opravy dosud platného řádu živ nostenského. Opravu tuto nelze provésti jednotným zákonem říšským, jenž by pro všechny království a země na říšské radě za- stoupené, stejně se hodil a potřebám živnostenským všech zemí zároveň vyhovoval; neboť zákonodárství živnostenské náleží v kompetenci zemských sněmů. Výrobní schopnost pak a vyspělost řeme- slnická nezbytně podmíněna jest zlevněním a usnad- něním úvěru maloživnostenského, jinak

obrana proti přemoci velkokapitálu stává se nedosta- tečnou. V nerovném zápase proti soupeři silnějšímu a lepšími zbraněmi vládnoucími síliti řemeslnictvo musí vědomí, že co nejdříve podaří se mu rozluštiti předůležitou otázku zaopatření řemeslníků a živnostníků pro případ stáří a in- validity, o jejíž splnění a řešení všemi zákonnými prostředky v první řadě zasaditi se nutno. Jinak jest tu ještě na zřeteli míti vzdělání a školství, žurnali- stiku živnostenstva, organisaci a j. Proto pořádán jest sjezd. Pořad: 1. Dne 27. září 1900 o 7. hodině večírek na uvítanou v hořejším sále ostrova žofín- ského. — II. Dne 28. září 1900 přesně o 9. hodině ráno v hořejším sále ostrova žofínského sjezd: O účelu a prospěchu zemských organisací živnosten- ských, promluví p. Frant. Kratochvíl ze Žižkova. — O nutnosti přidělení zákonodárství živnostenského sněmům království a zemí, referovati bude p. Václav Veverka z Prahy, — O živnostenském školství a živnostenském vzdělání, promluví p. Frant. Rössler, řiditel řemeslnické školy na Kladně. — O žurnali- stice živnostenské, promluví p. Em. Stivín z Prahy.

— III. Dne 28. září 1900 o 7. hodině večerní slavnostní akademie v Národním domě na Král. Vinohradech. — IV. Dne 29. září 1900 přesně o 9. hodině ráno v hořejším sále ostrova žo- fínského pokračování sjezdu: Úvěr malo- živnostenský, referovati bude pan Alois Holubička z Brna. Starobní pojišťování, pojedná p. Jan Faust z Brna. Význam vzájemnosti slovanské v ohledu ho- spodářském, referovati bude p. JUDr. P. C. Nesý z Prahy. — V. Dne 29. září 1900 o 7. hodině ve- čer společná návštěva Národního di- vadla. Po divadle přátelský večírek v místnostech Řemeslnicko-živnostenské besedy v Praze (Františkovo nábřeží 20). Přátelům Moravy. Cyklus přednášek o Mo- ravě, letos v měsíci květnu Moravsko - slez- skou besedou pořádaný, jenž těšil se, jak známo neobyčejné přízni našeho pražského obecenstva, vyšel nyní po přání z mnoha stran projeveném tiskem. Jsme přesvědčeni, že bude vítán všemi účastníky zmíněných přednášek a že také ti, kdož cyklu súčast- niti se nemohli, s radostí sáhnou po knize, jež podává jim úplný obsah přednášek cyklových, tak přátelsky veřejností naší přijatých. Publikace, jež má názor »O Moravě«, čítá 97 stran velikého formátua péčí »Národní tiskárny a nakladatelství« pěkně jest vypravena, podává po krátké předmluvě nejprve ob- sažné a cenné vylíčení národně politického vývoje mo- ravského za posledních padesát let (řeč posl. dra.

FEUILLETON. Prahou a z Prahy. Jen člověk vytáhne paty, a již udá se ne- štěstí. Vyjel jsem si v sobotu k večeru s dobrým přítelem z Prahy na Slansko ke svému milému pří- teli a spolužáku na první jeho farářskou pouť, abych si s ním a se známými pochutnal na ostřihaném be- ránku, darovaném po starobylém, chvalitebném oby- čeji místním dvorem kapitolním. Měli jsme se dobře, a spokojen také vrátil jsem se v neděli pozdě večer do Prahy, jejíž ulice pomalu se zase plní dámamii pány, vracejícími se s »čerstvého vzduchu«. Ale v mé nepříto mnosti strhla se malá šarvátka a potyčka mezi novou Společností Národního divadla a novým Če- ským návěstním ústavem. Kdybych tady byl, snad by nebylo došlo ke dvěma papírovým táborům - jednomu na pražských nárožích a druhému v českých listech. Jsem přítelem smírného vyjednávání. Ale dobrá vůle vždycky nepomáhá a někdy také pranic neplatí. Vidíme to nejlépe na mezinárodní akci mí- rové a odzbrojovací, která nezabránila prolévání krve ani v jižní Africe, ani v kolosu Číny, kam právě vrazili a také se roztabují ozbrojení spojenci mezinárodní. Co pak asi jest »causa belli« pražského onoho napjetí? Soukromý zisk a peníze. Peníze častokráte, ba nejhustěji bývají příčinou sporův. Ale v této případnosti nejde jen o věc soukro- mou, nebo záležitost sama jest pouze jedním prova- livším se vředem obecné choroby. A dobře, že nezdravota ona jednou dostala se do širší veřej- nosti. Jde tu o obecně užitečnou a důležitou věc. při které musí se obec vzchopiti a říci: Potud, a dále nic!

Mám na zřeteli návěstnictví neboli pla- katování v Praze. Účelem těchto řádků jest, aby na nedostatečně upravenou věc byly upozorněny rozhodující kruhy. — Návěstnictví jest záležitostí ne- jen obecně (veřejně) velmi důležitou, ale také na vý- sost důležitou pro obecní finance. Třeba by otcové města povšimli si, tohoto až dosud nezužit- kovaného zdroje obecních důchodův, jakož i aby uči- nili konečně přítrž bezuzdnému vykořisťování jedno- tlivců se strany majitelů návěstních ústavův. Bohužel, že u nás pod štítem »českosti« a »ná- rodnosti« často se hřešívá na úkor našincovy kapsy se strany obchodníkův a živnostníků; to však nelze schvalovati s hlediska ani mravního, ani hospodář- ského. Návěstnictví je dnes skorem už nezbytným za- řízením, zejména ve větších městech. Užívají hoi orgány veřejné i soukromníci. Zřízení to v poslední době úžasně se rozmáhá. Ale není dosavade všude přesně upraveno, a mezi taková nepokročilá velko- města s neupraveným návěstnictvím patří také naše matička Praha, která leckde v maličkostech spořía šetří — a k tomu také má úspornou komisi, kdežto v naznačeném právě směru utíkají jí z rukou rok co rok veliké tisíce korunek.

Kdo prohlíží sebe povrchněji nároží pražských ulic z té, či oné příčiny, shledá, že Praha má hlavně tři druhy návěstních tabulí, u to: 1. Obstárlé tabule se sloupci jmen stanic a cifer podtržených i nepodtrže- ných, kde člověk hledá i pátrá, když na rychlo chce někam jeti drahou a nechce zmeškati. To jsou, pří- teli, návěstní tabule Petronilly Kuttové se železnič- ními řády jízdními. 2. Návěstní tabule s modrým okrajem, nedávno znova — někde vlastně poprvé — natřeným, které patří A. Rennovi, jenž plakáty nejen lepí, ale i tiskne. V tomto případě zkušenost učí, že plakáty dělají peníze. »Póvrsliterky a litery nesou výtěžek první jakkosti. Tyto tabule poslední dobou valně se rozplemenily. 3. Mlaďoučké tabule s červe- ným okrajem, které teprve na rozhranní dvou věkův obtížily zdi pražských domů péčí a přičiněním »Če- ského návěstního ústavu«, který představuje Kubásek se svými společníky, či společníkem a který financuje architekt E. Sochor, stavitel blahé paměti vesnického kostelíka v Královské Oboře. Firma tato nevyvě- suje ani česko-německých, ani německých plakátův: pracuje pouze s českými plakáty. A dojista jste už všichni, milí čtenářové, dy- chtivi zvěděti, kolik tisíc každá ta firma ročně obci platí za neobmezené provozování oné výnosné živnosti, která dříve byla koncesovanou, nyní však jest pouze volnou živností, právě tak, jako jednoduché hoky- nářství? Nechť za nás nyní mluví cifry, a tyto cifry nechť otevrou oči Pražanům a bdělé městské radě