Číslo 117.

V Praze, dne 29. dubna 1902

Ročník

Redakce, administrace expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracej

KAl Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější insercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šestá hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvanácté dině polední. sn Jednotlivé číslo za Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází ve 4 hodiny 45 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 11 minut večer. účet k. poštovní sporitelny č. 860. 790.

Úterý: Sv. Petra. Čtyřicetihodinná pobožnost na Strahově od 27. až. Předp pro Prahu domu s donáškou do K 2.80 měsíčně . . . . . čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně.. .. K 33.60 poštou: Pro tuzemsko měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 9.— celoročně. . . . K 96.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.... K 48.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska. Ita- lie, Belgie a Anglie: .. K 18.20 čtvrtletně K 52.80 loročně Telef, administrace I126. v chrámu Páně do 30. dubna.

Blýskání na Balkáně.

V Praze, dne 28. dubna.

Balkán je již skoro sto let koutem Evropy z něhož často se blýská. Říkává se sice, že z mno- hého blýskání a hřmění nebývá veliký déšt, avšak v ohledě politickém má každé hřmění do sebe něco úzkostného. A nebývá hřmění od Balkánu vždycky plané. V minulém věku brzy po ukončení válek napoleonských započínalo na Balkáně občasdunění, z něhož několikráte vybuchla válečná lítice, kteráž skoro pokaždé měla do sebe ráz velmi nebezpečný tím, že byla s to celou Evropu zašáhnouti. Žemě- pisná poloha Cařihradu Budí tode dávna žárlení mezi velmocemi všemi, nejvíce ovšem mezi Anglií a Ruskem. I Rakousko musí na Balkáně své ži- votní zájmy hájiti a to dnes houževnatěji, nežli kdykoliv jindy. Rakousko Uhersku je světový ob- chod směrem severozápadním skoro nadobro uza- vřen, zbývá mu jen ještě dráha na jihovýchod; musí mu proto všecko záležeti na tom, aby stále jitřivá otázka balkánská nebyla rozřešena na úkor Rozvoj věcí na Balkáně od počátku předešlého století nebral se pro zájmy rakouské směrem pří- znivým. Podél jižních hranic říše ze zahnívajícího tě- lesa tureckého odlišovaly se živé organismy v po- době nových království: srbského, rumunského a bulharského. Kdyby se bylo podařilo Srbsku při- pojiti k sobě Bosnu, bylo Rakousko od Balkánu odříznuto. Obsazením této vydobylo si Rakousko důležitou strategickou posici při dalším vývoji věcí k němuž se to právě schyluje. Stará žárlivost mezi Bulhary a Srby propuká skoro již ku zjevnému nepřátelství o kousek ma- cedonského území. Významné je, že k dědictví ne- mocného muže hlásí se nový praetendent: Italie kteráž povzbuzována jsouc knížetem černohorským. by se ráda v Albanii usadila.

Příbuzenský svazek mezi Italií a Černou Ho- rou začíná nésti své ovoce; Rakousko má na Bal- káně nového soupeře, který mu případně může státi se dosti nepohodlným. Hlavní slovo na Bal- káně vede doposud Rusko, a po něm pak Rakou- sko. Ujišťuje se, že mezi oběma je jakási úmluva k společnému postupu při dalším rozvoji věcí. Pochybujeme, že by Rusku, a zvláště Rakousku bylo vítané nové rozvíření otázky macedonské. Rusko má plné ruce práce v Mandžursku, kromě toho doma se živly revolučními; Rusko v této chvíli nemá vůbec peněz na nějakou novou vý- pravu na Balkán, ono proto bude rozvaděné bratry Bulhary a Srby důrazně napomínati k pokoji; — a Rakousko zase je doma všeněmeckou vlasti- zradou tolik ochromeno, že by mu nějaká nová zahraniční akce byla co nejméně vítaná. Rakousko v této chvíli co nejúzkostlivěji vyhýbá se kon- fliktu na všecky strany.

Ustanovení německého biskupa pro terstské Slovince je novým dokladem, kterak státníkům ra- kouským záleží na tom, aby si Italianissimy nepo- hněvali. Bohužel, že ke všemu tomu maďarské hospodářství v Bosně a Hercegovině, měli-li jsme ještě nějakého příteliaka na Balkáně, nám ho od- cizilo. Takové ovoce nese ta věčně nešťastná proti. slovanská politika Rakouska. Politiku záhubnější nemohl Rakousku největší jeho nepřítel diktovati. Rakousko mělo jen jednoho drahého přítele za Sávou, a tím byl král Milan, a tento jediný ne- dávno — zemřel Byla to ušlechtilá duše, hodna srdce maďarského. Na sta milionů našich peněza skoro 100.000 vojáků bylo vynaloženo do Bosny k utvrzení panství maďarského. Maďaři mají ve svém hospodaření zvláštní zručnost — k bankro- tářství. Oni svým velikášstvím přivádějí na mizinu sebe doma, a byl by pravý div, kdyby lépe hospodařiti v Bosně a v Hercegovině. Nedej Bůh, aby to na Balkáně při vší opatr- nosti diplomatických hasičů vybuchlo; byla by to chvíle nejnepříhodnější. Protislovanská politika ra-

kouských státníků zle by se na říši vymstila.

Z říšské rady. Z Vídně, 23. dubna. (Tel) Řečí posl. Maštálky zakončila dnes porada o ne- přímých daních a přišla na řadu dobytčí sůl a tabák. Řeč posl. Maštálky byla velmi obsažná a ještě víc pessimistická. Pan poslanec obává sc, že třtinový cukr nebude nás tlačiti jenom na cizím trhu, nýbrž i doma a obava taková není lichou, neb i cizí obilí, cizí vlna atd. utlačují nás už dávno na půdě domácí. Rokování o tabáku a dobytčí soli nelíšilo se mnoho od do- tyčných debatt v dřívějších letech, jež ovšem násled- kem dlouhé doby bezbudžetní upadly silně v zapo- menutí. Při soli naříkalo se nejvíce na její drahotu a nedostatek skladišť. Sněmovna poslanecká.

(Zasedání 17. Schůze 129.) Předseda hr. Vetter z Lilie zahájil schůzi o 3. hod. 25 mln. Po přečtení došlých spísů přešla sněmovna ihned k rozpočtové debattě, t. j. k peradě od odstavci »Nepřímé daně«. Posl. Maštálka polemisuje s ministrem financí a vytýká mu, že se o to nestará, jakým způsobem by se mohly zhoubné účinky brusselské konvence změniti. O konvenci zůstal úsudek, že když věci půjdou tím způsobem dále jako dosud, rakouský cukerní] průmysl a zemědělství, přes slib podpory, půjdou smutné bu- doucnosti vstříc. Tvrzení ministrovo, že konvenci za- vinila nadprodukce, neopovídá prostě skutečnosti. Celá snaha po odstranění premií měla ráz fiskální, nebot súčastněné státy chtějí uspořených obnosů užlti k ji- ným účelům, u nás k zapoupení děl. Finanční mi- nistr dopustil se dále té inkonsekvence, že vinu na nadprodukci svaloval ze zákonodárství na soukromou organisaci cukerního průmyslu. Poněvadž vláda pro národnostní spory nemá času, aby si všímala této otázky, musily tak učiniti soukromé organisace a my si nyní musíme dát líbit zlé důsledky jejich. Bylo povinností vlády, aby průmyslu, jenž od r. 1864 při- vedl do Rakouska 2009 milionů zl. ve zlatě věnovala potřebnou péči. Jak se tato povinnost provozovala, ukázaly události posledních dnů. Brusselská konvence, která do všech našich s cukerním průmyslem srost- lých poměrů přivodila poplach, ukázala, že finanční ministr nebyl s to bráti vliv na utváření našich za- hraničních poměrů. Kdyby se bylo vyhovělo přání,

aby se našim politickým zastupitelstvům přidali od- borní poradci, nebyli bychom padli v Brusselu do pasti, kterou na nás Anglie nalíčila, nebyli bychom bývali v těžké hodině, kdy se měl našimi státníky, zejména pak státníky z levice, tak vřele hájený troj- spolek osvědčiti, našim spojencem opuštěni. Řečník se obává úplného vítězství cukru třtinového nad řepo- vým a na ochranu cukru řepového, přeje si obnovení konferencí za účelem kontingentování světové výroby cukru. Řečník dokazuje, že pro nás jest za daných poměrů konvence nepřijatelnou (Velmi dobře.), poně- vadž kontingentování výroby smlouvajících se moc- ností nechává stranou a rakouská vláda ani v zá- kladních rysech neukázala, jakým způsobem se má díti kontingentování domácí výroby t. zv. zákonem kontingentovacím. Bude-ll konvence předložena ve známém znění, budeme ji všemi prostředky potírati. Řečník žádá, aby se uspořených premií použilo ku snížení daní z cukru a jiným tarifovým a obchodně politickým opatřením a v zájmu udržení co možná četných továren a podporování malých cukrovarů. Na konec vyzývá ministra financí, aby rakouskému cu- kernímu průmyslu a řepařství nedal zahynouti. (Po- tlesk.) Po závěrečné řeči zpravodaje dra. Mengra končí rozprava a odstavec »Nepřímé daně« přijímá sel s navrženými resolucemi. Následuje odstavec »Tabák a sůl«. Posl. Martínek mluví česky a německy a po- ukazuje na obtíže v obchodu s dobytčí solí, při čemž navrhuje případnou resoluci. Dále mluví o tabáku. Posl. Moysa uvádí více přání, mezi jiným v pří- čině rozšíření pěstování tabáku v Haličl.

Posl. Hayder žádá hlavně zlovnění dobytč soli v zájmu jak alpských zemí, tak i státu, ana by zlevněním vzrostla její spotřeba. Zástupce vlády odborný přednosta Jorkasch- Koch mezi jiným popírá, že by se k denaturování dobytčí soli užívalo prostředků, jimiž se sůl dobytku stává škodlivou a praví, že nejspíše bude možno cenu této soli snížiti z 10 kor. na 6 kor. Otázka rozmno- žení aerárních skladišť pro sůl dobytčí, kterých jest nyní 15, souvisí prý s otázkou sklad šť pro sůl ku- chyňskou. Dopravní výlohy padají při této soli tak velice na váhu, že nebude lehko ceny obou solí srov- nati. Proto také nemůže vláda vyhověti přání, aby skladiště pro sůl dobytčí byla rozmnožena. V příčině obnovení solných dolů v Dolině praví, že se během letošního roku stane skutkem. Na konec dává vládní zástupce příznivou odpověď na přání posl. Moysy. Dále mluví posl. hr. Zedtwitz, Szajer. Tento praví, že jeho strana bude hlasovati proti položce. Po jeho řeči schůze končí. Příští schůze zítra v 10 hod. dop.

Zprávy politické. V Praze, dne 28. dubna. Císař přijal dnes ve zvláštním slyšení švédsko- porvéžského vyslance hraběte Löwenhaupt a. — Vyslanec hrabě Josef Wodzicki složil dnes do rukou J. Vel. císaře a krále přísahu jako tajný rada. Prostředníkem při tom byl ministr zahraničních zále- žitostí hr. Goluchowskl. Uherský ministerský předseda Szélla uherský ministr orby Daranyi vrátili se z Vídně včera zase do Peštl. Voiba říšského poslance na Písecku. Při dnešní doplňovací volbě na říšskou radu v měst- ském volebním okrese Písek, Domažlice, Klatovy, Su- šlce, Strakonice, Volyně odevzdalo z 3948 oprávně- ných voličů 2237 své hlasy, 33 lístky byly prohlá- šeny za neplatné. Obdrželi: mladočeský kandidát dr. Ladislav Dvořák 1228, radikální pokrokář Antonín Hubka 478, státoprávník dr. Baxa 400 a sociálně- demokratický kandidát Vaněk 95 hlasů. Tři hlasy byly roztříštěny. Zvolen byl dr. Dvořák. Uherská poslanecká sněmovna pokračo- vala dnes v podrobném rokování o rozpočtu minister- stva spravedlnosti. Při položce »Okresní soudy« ujal se slova posl. Alexandr Simony i-Semadam z li- dové strany.

Belgieká sněmovna vynasnažuje se, aby v těch několika málo schůzích, kteréž bude míti ještě do 5. května, zpracovala nevyřízené úkoly a práce končícího se zasedání. Veřejné mínění věnuje jí při tom pozornost jen skrovnou. Obchodní svět vynaložil všecku svou péči na to, aby napravil a vyrovnal opětně ony škody, které způsobeny byly hospodář- skému životu v zemi nepokoji posledních téhodnů a politikové z povolání a přesvědčení obrátili svůj zřetel k přípravám pro nové nadcházející volby. Volby tyto konány budou, jak známo, 25. května. Na roz- puštění sněmovny nepemýšlí dnes již nikdo, zůstane tedy při turnusu, předepsaném ústavou. Vystoupí totiž polovice poslancův a senátorů a v jejich voleb- ních okresích, které zabírají provincle Brabant, Ant- werpy, Západní Flandry, Namur a Lucemburk, bude voličům vykonati nové volby. Kromě 76 poslancůa 38 členů senátu, jejichž mandát vyprší dle ústavy dnem, ukončujícím zasedání, třeba bude ve jmeno- vaných provinciích voliti také poslance a senátory pro nově utvořené, na ty ony volební okresy připa- dající mandáty, totiž úhrnem 10, vztažně 5. Ostatních 9 mandátů (6 poslanců a 3 senátoři) připadá na vo- lební okresy v provinciích, jež tentokrát voleb se ne- súčastní, totiž na Alost, Andenaerde, Gent, Charleroi, Thuin, Soignies, Luttych a Verviers. Kdežto ve vo- lebních okresech se všeobecnými volbami také titulá- rové nových mandátů označováni jsou, jak samo sebou se rozumí, za použití proporce, nemůže ve vo- iebních posledně jmenovaných okresích býtl tomu tak již proto, poněvadž připadá na ně nanejvýš po jednom novém zástupci, při několika docela jenom jeden zástupce na dva složené kruhy, takže rozhoduje tam prostá většina hlasů. Vezmeme-li za základ pro tyto částečné volby z r. 1900, vychází na jevo,že