1
masthead
es ! VAs vynt puzozu nuzpsuz Kjisnu e3azdv
I Isfeony un ejyp ujo
nouAAouqo os e 'z9n sozn ues9pz u 1soxzn
oIu A JAVOAÁA JzoUoHd AOu pzuy eAp n JupuOAz
-uz 9pzuy 9myuzou Kyna sidop 5pzuy mAs meyIzuu o
mpzuy non eao 9 po 9u ozd JÁq voIfeť z0A z
qofel eopas ojnap zef ue2p9Asajd
nuoz nyusvy o uofoť Juepppásezd 9álISuns qoVuez
Vasa
Kjisna e 3
JAVOAÁA JzoUoHd
JupuOAz
2
masthead
upÁA oupodpo 89 IS o9uOAqz oz KuAodo nosf IE—OTE KuPns
upÁA oupodpo 89 Isa
3
masthead
Andozd Ámus njods os Ápoo zÁpy BSA Kuez 9q0
9usoaszeq mee eid 9Aou Juezruuz
mmado o j89Az KqoyuÍ 9uso os JIIVA UAoyn d
noAs nasop 1 oU9As BzEAs ejis9zn Áqe Kap
ufeay op neuye,d es ejsnuu sejoeA op Jur
jodzvu
noqes s nz9Auyd vouoy ouzou I ojáqou ez peuui
douod nououus v 4qz ey nepziliyd 1! eonoprA
jslyd uep ond
eazde, zu Ief pzalud EAV0 uAoxnd u uanu-
neAjusn
0v8
— 1r3
216 —
Juezruuz
BSA Tropez 9 q 0
Áq Kapa
op Jura
Aa
Aza KqoyuÍ
Floyd
4
article
pane komandante, abych se vás tázal, jak jste nabyl této
fotografie.«
»Od jednoho ze svých korrespondentů berlínských.
Přinesl mi fotografii, tu a zároveň donesl mně důležitou
novinku: zprávu o tom, že do Paříže přijel náčelník
zpravodajské kanceláře vojenské v Berlíně.«
Rochemond přemýšlel po několik okamžikův a opa-
koval potom, klada důraz na každé slovo svoje:
»Že přijel do Paříže náčelník vojenské zpravodajské
kanceláře v Berlíně? . . .«
»Ano, plukovník von Rüdel. Ubytoval se u bankéře
Verbockena. Postaral jsem se ihned o dohlídku nad ním,
a tak skutečně od svého příjezdu do Paříže neučinil ni
jednoho kroku, aniž bych byl o tom ihned zpraven.«
»Odebral se plukovník Rüdel také k panu von Fel-
zen, aneb tento člověk sám plukovníka vyhledal?«
»Nikoli! Neučinili si žádných návštěv. Mají se ne-
pochybně na pozoru. Po posledních událostech ukládají
si zajisté velikou opatrnost.«
»Zajisté.«
Setkali se ale nepochybně u jisté vysoké oficiální
osobnosti cizozemské, proti níž nemůžeme zakročiti . ..
Soudím tak z toho, že osoba, jejíž popis odpovídá úplně
popisu pana von Felzen, zajela povozem k oficiální osob-
nosti té skorem současně, jako plukovník von Rüdel.
Na neštěstí důvěrník můj nemohl osobu tu zahlédnouti
nežli jen zběžně; osoba ta odjela opět vozem a tak ztra-
tili jsme ji s dozoru . .. Jest třeba vyhledati ji znovu.«
Rochemond se tázal:
»Dovolte, pane komandante, a což Siegfried? Ten
nie ještě nevyznal? ... Nebylo možno z něho nie
dostat ?«.
Rüdel
Verbocken
Fel
on Feldit
Siegfried
Paříž
Berlín
5
masthead
nogo A oAOZAn nsouoo oAodop qorfef jumyju
ezd zii usougozpod gsel uzpa s ogA os qohre
uefoA ujs vogulm Juzlopo tpueAsígo od JuyAopels
-yu Jupezsozdzeq vorf u qo3) psorpn voesA zsoufods
sOSIAnos oAs eu As tupf uf 1 9ASÁA ou
zlue eudS az 19n Kuado ovef ezued z pzefpo šſuvu
oUef A9u J0AIZ A AZp upz Á9eN [ zi
KjAogÁqoodeu lez zugu o nutoz Jajsmeſe, 9AIqSuxs
JÁn qoÁAs Jopas 9up uu ooqnu ez nuusyyd npods
IJIumÁA meqod 9uonozA os ogAtqod u 9yIsuju
9oj[eÁzA nefgo A os Áozp eojAnou oqnor
. noAs nzeop PAIUVA BgA BIBÍqo
9pAodpou ou seOA ep jur
JOpON
„.. . s uo ez ojozd o1 zseí
u pozd qouns . IzHu pojd qouns vu ez 9Avad
o sa noqe s IA es Áqu 9s vu naouz
) ozdn zápy yueap ozunet y ozpnetu ouv«
: ejydes umnun
2vId a
Kuado
Ján
qoÁAs
Iowa
šſuva oUef A 9
Paiuv BgA
pAodpa
Avad
6
title
Zaprodání nepřitel.
7
article
žádné kuře ... A ti lotři, ti ničemové, pohybují se
volně, zatím co zde já zakládám na sádlo . . . O, kéž
bych je měl již v moci své!«
Povstal a jal se přecházeti jizbu svou po celé šíři
její, zatínaje a zvedaje pěsť při tom, jakoby měl proti
sobě skutečně muže, jenž ho byl napadl na cestě be-
zonské.
Ze zraků jeho šlehaly blesky.
Zračila se v nich netoliko vášnivost, kteráž odpoví-
dala povolání jeho, nýbrž především také zřejmá touha
po pomstě, kteráž ostatně, jak dobře víme z dějů před-
chozích, byla velice oprávněna.
Žena jeho pokoušela se uklidniti jej, vykládajíc mu,
že přes jeho nepřítomnost v službě a přes jeho klid vy-
nucený, po vyzvědačích horlivě se pátrá a že právě na-
opak, až bude moci ujmouti se sám akce, shledá celou
záležitost již na dobré cestě a mnoho překážek že bude
zatím již uklizeno.
Rochemond odvětil:
»Toť pravda, drahoušku, co tuto pravíš, ale já div
nesešedivím starostmi nad tím, že neznám podrobnostío
tom, co se děje nyní. Za své poslední návštěvy koman-
dant Tardin ovšem mně vyprávěl vývoj celé záležitosti v
hlavních obrysech, ale to není totéž, jako kdybych sám
byl všemu na stopě. Víš dobře, že leckdy jedinké slůvko,
jedinký posuněk, ba chloupek prostý uvede člověka na
stopu! ... O, mám v té věci zkušenosti až příliš
značné!.. . Na štěstí zatrolené noviny neuveřejňují samy
žádných podrobností. Nedostává se jim žádných úřadních
sdělení a to jest dobře, neboť by nám pěkně s afférou
tou zamíchaly, že by pak člověk mohl raději všeho pá-
trání nechat . . . Slyš však, někdo zvoní.«