ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4eec0f90-8f4d-11dd-b9a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 79, place 89, org 19, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
15. Května 1913. Číslo 131.
4 article
statné učitelské ústavy: český v Polské Ostravě a polský v Bobreku u Těšína. Němci přes to, že Slované dosáhli samostatných učitelských ústavů, získali na vyučovací správě tolik, že absolventům německých učitelských ústavů v Opavě a Těšíně dále bylo přiznáno právo vyučovati na školách slo- vanských. Němci tento požadavek postavili z po- litických důvodů: chtěli ochrániti „deutschfreund- lišské obce před vlivem poctivých českých učitelů. a vyučovací správa samo sebou se rozumí, neměl nic jiného na práci, než tyto jejich snahy podpo- rovati.
Němec Slovan Ostrava Bobrek u Těšín Opava Těšín
5 article
Příslušné ustanovení však mimo nadání se neukázalo nám nebezpečným. Jednak čeští lidé jsou do té míry uvědomělí, že své synky nedávali na německé střední školy, ani na německý ústav učitelský, jednak pak počet českých obcí, které jsou v držení „deutschfreundlichů jest poměrně malý, a tudíž absolventi německých ústavů n českých školách neměli valných vyhlídek. Hůře bylo s Poláky. Tam deutschfreundlišství v pravém slova smyslu kvete, i některé školy v městech jsou výhradně utrakvistické, a tak absolventi ně- meckých učitelských ústavů měli hojně dobrých míst, zatím co učitelé z ústavu bobreckého živo- řili v zapadlých vesnicích aneb vůbec byli bez míst. To přírozeně mělo velmi pronikavý vliv i na zápisy, a tak loni dospělo se k tomu, že na ně- mecký učitelský ústav v Těšíně hlásilo se více pol- ských kandidátů, nežli na samotný ústav polskýii Poněvadž pak absolventi těšínského ústavu vedli sl v jednotlivých obcích velmi rvavě, potírajíce nacionální polské bnutí co nejenergičtějí a fedru- jíce renegátskou stranu Koždoňovu a její tisk. usnesli se polští poslanci potírati renegátskou hy- dru u kořene. Slabou stránkou t. zv. polských uči- telů z německého učitelského ústavu těšínského byl právě polský jazyk a o tuto skutečnost opřeli Poláci svůj postup. Vymohli na ministerstvu vy- učování, aby ty absolventy německého ústavu. kteří reflektují na dosažení způsobilosti vyučovati také na polských školách, nezkoušela výhradně německá komise, ale komise, složená z přofesorů ústavu německého a polského.
Polák Koždoňův Těšín ústav bobrecký živo učitelský ústav
6 article
Toto ustanovení, které konec konců kandidá- tům skutečně kvalifikovaným nemůže býti nebez- pečné, rozpálilo těšínské Němce až k šílenství Jménem německých členů zkušební komise pro- hlásil na protestní schůzi, v těchto dnech konané ředitel Littera, že nebudou zkoušeti společně Poláky a jménem kandidátů učitelské způsobilost prohlásil odboj nařízení ministerstva vyučován inspektor Montag. Kandidáti se nedají smíšenou zkušební komisí zkoušetil Konečně štvou Němei do boje pro „právo“, vychovávat renegátské učite- le, také renegáty, jichž jménem na vzpomenuté schů- zi hrozil Vojt. Michnik hromadnou demonstrací před zemskou vládou v Opavěl Poláci prohlašují, že tentokráte Němcům ne- ustoupí, že nenechají nadále mrzačiti své děti renegátskými učiteli, ani že nenechají si rváti jíž dále obce. Němci naproti tomu jsou do krajnosti rozběsněni a hrozí dokonce již i násilnostmi. Jest otázka, jak se v této situaci zachová ministerstvo vyučování. Její řešení věru nebude snadné
Němec Polák Montag Michnik Němei
7 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Před říšskou radou.
RakouskoUhersko
8 article
Na neustávající škemrání oficiosa z „N W. Tagbl.“, aby probůh nikdo v poslanecké sněmovně nepromluvil o nynější rak.-uh. za- hraniční politice, odpovídá „Sloven. Narod“ Jarní zasedání říšské rady bude zasedání ne- gace a kritiky. Finanční plán je skoro pocho- ván a vláda bude ráda, když dostane pod střechu zatímný rozpočet a prodloužení plat- nosti zostřeného jednacího řádu. Očekává se však, že hned v prvních schůzích snese se opravdová bouřka na naše státníky a jejich politiku v uplynulé právě krisi. Má-li parla- ment ještě špetku hrdosti a pevnosti, odsoudí solidárně vládu, která po celé měsíce tepala nejprimitivnější ústavní práva. Není pochyb- nosti, že se objeví také ze všech táborů ostré kritiky naší balkánské politiky a samo sebou se rozumi, že Slované budou míti první a nej- ostřejší slovo. Úřadní orgán minísterstva vojenství.
W Tagbl Slovan
9 article
Společné ministerstvo vojenství vydává ve Vídni svůj úřadní orgán „Militärische Rundschau“. O tomto orgáně píše dnes na prvním místě „Vedette“, vojenská příloha poloúřadního „Fremdenblattu“, věci nadmíru málo pochlebné. Podle „Vedette“ minister- stvo vojenství buď neví, nebo se vůbec ne- stará o to, co se píše v jeho orgáně, a tak se stalo, že v každodenním večerním vydání „Milit. Rundschau“ podávají se nyní zprávy „z bojiště“, na němž operuje rakouská armá- da, ač ani panovník jako nejvyšší vojenský pán, ani chef generálního štábu dosud pranie nevědí, že by byla válka vypovězena a ra- kousko-uherská armáda vytáhla na bojiště Jest už — píše dále „Vedette“ — nepříjemno a nebezpečno, když se úřadní orgán minister- stva vojenství zabývá politikou. Mnohem hůře však působí, když oficiální list vojenské ústředny provádí před celým světem svou vlastní politiku, rozhodně se příčící skuteč- nosti. Ostuda z toho padá v cizině ne na ten časopis, nýbrž na ministerstvo vojenství. Sku- tečně dojem, jejž působí tato aféra, je tak ne- blahý, a poznámky, jež se při tom vyslovuji o vojenské správě, jsou tak nepěkné, že ru- mění obličej studem. Zažil již někdo v jiné zemi, aby vojenská správa srovnala se svou vážností a důstojností, když dává svým vlast- ním úřadním orgánem předčasně vypovědět válku a rozšiřovati zdánlivé zprávy z bojíště?
Militärisch Vídeň
10 article
A to v době, ve které je zhola nemístno pro- váděti takové hravé pokusy na vrub důst j- nosti armády a její správy. I kdyby vojenská správa byla přesvědčena, že na její úřadní orgán netřeba pohlížeti vážně, nemohla by se tím před veřejností omluviti, neboť jen ona je odpovědna právně a mravně. Jen oni a o armádu tu běží. „Fremdenbl.“ k závěrku radí vojenska správě, aby se svého úřadního orgánu hleděla se nejrychleji zbaviti. Celek pak je zajímavý dokument o tom, co je možno v Rakousku. v říši pravděnepodobností.
Rakousko
11 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Srbská odpověď rakouským obchodním ko- morám. Za války balkánské jediná z rakouských obchodních komor, pražská, promluvila roz- umné a rozhodné slovo k ředitelům zahra- ničné politiky této říše, aby pamatovali ho- spodářských potřeb jejího obyvatelstva a ne- činili sousedním státům balkánským příkoří které by je dohnalo k odvetě ne na poli di- plomatském, nýbrž hospodářském. Hlas praž- ské obchodní komory zůstal hlasem volajícího na poušti. Teprve nyní, když rakouská di- plomacie donutila hrdinné Černohorce pustiti z rukou tak těžce i slavně dobytý Skader, rakouské obchodní komory učinily společný
12 article
krok, aby citlivým prohlášením, jehož obsah u nás uveřejněn v Národním Hospodáři so- botního čísla, opět získaly boykotující Srbsko pro obnovení pravidelných obchodních sty- ků. Se srbské strany dostává se jim odpovědi od „Trgovinského Glasníku“. List píše v ten- to smysl: Sousední monarchie nechopila se ani jedné příležitosti, aby se k nám ukázala smíř- livou. Žádného důkazu dobré vůle nám nepo- dala. Ničeho neučinila proti nezbedným úto- kům rakouského tisku na Srbsko. Odmítla když jsme jménem lidskosti a spravedlnosti žádali, aby z uherských vězení puštěni byli srbští obchodníci, nacpaní do nich pro vymy- šlené obvinění, že konají Srbsku vyzvědač- ské služby. A kolikráte vídeňské listy přímo vyzývaly, abychom byli vojensky napadeni Sousední monarchie byla ke všemu tomu hluchá. Ale ona překonala sama sebe po pádu Skadru. Její diplomacie byla vztekem bez sebe, když vítězní Černohorci se ctí propu- stili Essada pašu a když Essad v Kroji pro- hlásil autonomnou Albanii pod tureckým su- verenstvím, a v nespravedlivém záchvatu hrozila vyvrácením nejen Černé Hoře, nýbrž i Srbsku. Nám nemůže zůstati lhostejným ani vyjímečný stav v zabraných zemích, ani hroz- by, že bude prohlášen i v Dalmacii a Chor- vatsku, bude-li tam národ sympatisovati s námi.
Essad Srbsko Albánie Dalmacie Trgovinský Glasník
13 article
Pan Grey i Sazonov uvěřili hr. Berch- toldovi, že Rakousko-Uhersko má „životn zájmy“ ve Skadru a Albanii, ale my víme, že tam žádných zájmů nemá kromě toho, aby srbský národ byl zkrácen, poškozen, uražen a roztrpčen. Nuž, dobrá, toho zahraničná politika rakousko-uherská dosáhla vrchovatě Rozhodnutí v příčině Skadru neřekvapilo jen srbský národ, nad ním ustrnul všechen slo- vanský svět. Balkánští národové nikdy ne- budou moci ze své duše vymazati pocit této veliké křivdy, kterou rakousko-uherská di- plomacie spáchala na Černé Hoře a Srbsku, a srbský národ, maje jistotu, že jde vstříc lepší své budoucnosti a novým úspěchům, dů- stojně vrátí, co mu bylo půjčeno. Zahraničná politika Rakousko-Uherska naproti nám už se nepotřebuje měniti. Již je pozdě! Čas k tomu byl, když by to Srbsku a Černé Hoře bylo přišlo vděk. A Rakousko- Uhersko zachází pořád dál! Jemu již ani toho není dosti, že Evropa vypuzuje Černohorce ze Skadru, tolikými obětmi dobytého, ono se protiví i tomu, aby se Černé Hoře dostalo za to nějaké náhrady. V takové politice my vidíme všechny známky, že si Rakousko- Uhersko nepřeje míru na Balkáně, nýbrž všeobecného vyjímečného stavu.
Grey Sazonov Černohorec Rakousko Uhersko Albánie Černá hoře Srbsko RakouskoUhersko Evropa Balkán
14 article
A to všecko má srbský národ nevidět a ne- cítit? Toho všeho má zapomenout, jakmile k němu „Neue Freie Presse“ nebo „Zeit“ pro- mluví licoměrně laskavé slovíčko? Nikoli. srbský národ toho nezapomene a zapomenouti nemůžel Nikoli, on nezůstane seděti s rukama založenýma, nýbrž bude pilně Rakousko- Uhersko přesvědčovati, že jeho politika na- proti srbskému národu je pochybená. Nejdříve to Rakousko-Uhersko pocítí na svých obchod- ních stycích se srbskými státy a s Balkánem vůbec; pocítí to i četní rakousko-uherští ob- čané, mající v Srbsku výnosné živnosti; po- cítí to jejich komunikace, úvěrní ústavya banky, které měly snahu sblížiti Srbsko a ra- kousko-uherská tržiště; pocítí to jejich prů- mysl, neboť srbský národ nemá pr nynějšek jiného způsobu pomsty. než vymaniti se obchodem a prů- myslem od Rakousko-Uherska úpl- ně, aby se tam konečně počali na
Rakousko Uhersko Balkán Srbsko RakouskoUhersko Neue Frei Presse Zeit
15 article
Srbsko jinak dívat, než jako na kolonii pro svůj obchod a prů- mysl. Co konečně Rakousko-Uhersku na nás záleží! Za skaderské krise bylo s naší strany varováno naposled. „Reichspost“ od pověděl číslicemi, že hospodářské styky Ra- kousko-Uherska s námi jsou tak nepatrné. že v jeho povšechném hospodářském životě nepadají na váhu a tudíž nemohou míti nej- menšího vlivu na změnu rakousko-uherské politíky. Vývoz jeho do všech končin světa stojí prý za miliardy a do Srbska dováží jen za několik desítek milionů. Ponecháváme ra- kousko-uherským obchodním a průmyslovým kruhům, aby zkoumaly, má-li se věc skutečně tak. Nám už na tom nezáleží. Pustíme s s Rakousko-Uherskem, rozejdeme se s ním nadobro a navždy, aby mělo více času hájiti své „ohrože- né životní zájmy“ v Albanii a tam si hledati „kompensace“ za ztra- cené trhy v Srbsku a na Černé Tak píše vážný orgán srbského obchod- nictva, řízený bývalým ministrem vnitra vyslancem v Cařihradě, panem Jovanem Gjajou. Jak vidno, rakousko-uherský obchod a průmysl bude po výhostu ze Srbska nucen hledati si náhradu tam, kam mu cestu ukázal hr. Berchtold. Hoře.
Gjaja Berchtold Srbsko Uhersko RakouskoUhersko Albánie Cařihrad hospodářský styk RakouskýUhersko
16 article Ke sporu o bulharsko-srbské hranice.
Ke sporu o bulharsko-srbské hranice. Potvrzením dosavadních zpráv, že pohraniční řekou mezi budoucím Srbskem a Bulharskem bude Vardar až po Gevgeli, bylo by nařízení vojen- ského ministra bulharského, aby bulharská vojska opustila území na pravém břehu Vardaru a odešla z Gevgeli. Zpráva tato pochází od solijského ko- respondenta bělehradské »Stampy«. Jinak posu srbsko-bulharský spor vísí ve vzduchu, ačkoli ze- jména v Bělehradě zachovávají klid v pevné na- ději, že se spor o rozdělení dobytého území make- donského rozřeší smírně. V Bulharsku odstoupení Silistrie Rumunsku přijato bylo se zaťatými zuby Rozprodej Turecka.
Gevgel Stamp Bulharsko Vardar Bělehrad Silistrie Rumunsko Turecko
17 article
Potichu, mezitím co veřejné mínění je poutáno dramatickou směnou událostí na západním po- břeží balkánského poloostrova, velmoci pokoušejí se v samém Cařihradě o rozprodej starých ture- ckých zemí. Prodávají se a kupují různé kon- cese, hlavně Němci se snaží uchvátit co nejvíce. Otomanská státní pokladna, která nikdy nebýval přeplněna, v nynější době skoro stále je prázdná a přece má platit běžné účty Němcům za do- danou výzbroj. »Novoje Vremja« pozastavuje se nad tímto neohlášeným konkursem turecké říše. kdy za poloviční cedu se nabývají koncese na stavbu drah, kdý se žahupují za levný peníz caři hradská nábřeží, státní závody, arsenálý, státní budovy, slovem vše, co lze zpeněžit, a vytýká, že Rusku tento stav nemůže být lhostejným. Jest- liže turecká vláda šla tak daleko, že prodala Němcům caříhradský arsenál, mohla by se také pokusit prodat Bospor a Dardanely, nebo aspoň dáležité body v tčchto místech. »Novoje Vremja« lituje, že ruská vláda nedá o sobě v Cařihradě nic slyšet, aby protestovala profi takovému »mír- nému pronikáni« Němců do Anatolie a přidala se ku protestu francouzského vyslance, který žádal. aby Turecko zrušilo všechny koncese, dané po 10. lednu t. r. Bude-li prý Rusko se ještě dlouho chovat netečně, jednoho krásného dne na místě turecké Malé Asie bude jediný velký německý dům, jehož nároky budou pro Rusy velmi citelny
Němec Rusek Anatolie Rus Cařihrad Dardanely Turecko Rusko Novoj Vremja
18 article Finsko a Rusko.
Finsko a Rusko. Ve Finsku svolávají jedna strana za druhou protesty proti novým centralisačním snahám rusko vlády. Po sjezdech starofinské a mladofinské strany konal se v Helsingforse sjezd strany švéd- ské. Podle referátu starofinské strany »cit apathie a únavy mezi Finlandci je všeobecný«. Je to pa- trně následek houževnatosti ruského námořního ministerstva, kterému se podařilo po těžkých obě- tech zlomit odpor finských lodivodů, nezbytných mezi nesčetnými ostrůvky a útesy finských šchér. Vrchní správa lodivodů ve finských vodách je nyní v rukou ruských; ze strategických příčin uká- zalo se nebezpečným ponechat lodivodstvo ve fin- ské samosprávě.
Ruska Finsko Rusko Helsingfors
19 article Moskevský starosta.
Moskevský starosta. V Moskvě panuje nyní bezvládí. Voliči a vlád nemohou se dohodnout o kandidátu na starosten- ský úřad. Moskva zvolila si proti bývalému »go- lově« N. J. Gučkovu kadeta knížete L vova ale vláda ho nepotvrdila. Po dlouhých desítiletích ja to prvý konílikt mezi moskevskou samosprávou a ústřední vládou. Ve veřejnosti šíří se ovšem roztrpčení, ale východisko je nesnadné, poněvadz vláda nechce kadeta potvrdit a stará bělokamenn Moskva postavila si hlavu, že jiného nezvolí, leč oposičního progresivního kandidáta. N. J. Gučkov bratr známého politika, odmíll znovu kandidovat.
N J Gučkův N J Gučkov Moskva L vov
20 article Tříletá vojenská služba ve Francií.
Tříletá vojenská služba ve Francií. Armádní komise poslanecké sněmovny při- jala v pátek návrh na třiletou vojenskou službu sice v pozměněné formě protinávrhu Montebel- lova-Reinachova, jímž se přesně stanoví aktivní stavy jednotlivých armádních oddílů, takže pře- bytečné mužstvo může dostati jisté úlevy, ale vláda se smířila s touto formou, která ostatně má i výhodu, že aktivní stav armády nemůže býti pod žádnými záminkami snížen. Socialisté v ko- misi ovšem hlasovali proti; pokud jde o radikáln socialisty, chovali se klidně, třeba že nehlasoval pro celek. Velká většina radikálů však bude hla- sovati v plenu pro vládní projekt, jak patrno projevů různých poslanců. Nejvýznamnější je v tomto směru, že návra ke třileté vojenské službě a okamžité použití čl 33. zákona z r. 1905, jenž dovoluje podržeti u pra- poru v případě potřeby doslouživší vojenskou třídu, byly schváleny čelnými muži, jako Léon Bourgeois a Clemenceau.
Léon Bourgeois Clemenceau Francie poslanecký sněmovna
21 article
Léon Bourgeois nemůže býti podezříván z vá- lečného smýšlení, neboť je po mnoho let apošto- lem rozhodčího soudu a míru i zastupuje Francii důstojně na hangské konferenci, při tom však nechce Francii bezbrannou a proto píše v listě, zaslaném 8. národnímu sjezdu mírovému: »Návrhy zákonů, předložené nyní říšskému sněmu něme- ckému, sesílí ohromně ozbrojenou moc Německa i vyžadují se strany Francie mimořádné úsilía oběti, k nimž se musíme odhodlati energickya bez odkladu«. Dále pak praví: »Jestliže po loy- ální úvaze ve sněmovnách bude třiletá služba, jak soudím, uznána za nezbytnou, aby se zajistila bez- pečnost naší země, připomínaje si přiliš kruté po- hromy r. 1870, neváhal bych pro ni hlasovati«. Clemenceau pak, o němž je známo, že není přítelem nynější vlády, ve svém novém listě »Homme libre« přímo blahopřeje Barthouovi, že již nyní oznámil své rozhodnutí, podržeti jednu třídu u praporů. »Soudím«, píše, »že nutno ote- vřeně pochváliti Barthoun, že zavčas učinil za- držovací opatření, které se proň jevilo naprosto nulným. Pravím zavčas, protože musí býti zřízeny baráky k ubytování dodatečného stavu, takže ve- škeré opomenutí by nás mohlo uvrhnouti do nej- hroznějších rozpaků. V případě, že by se Bar- thou byl dopustil takového opomenutí, nepochy- cuji, že by ho sněmovna rázem poslala nazpět do zahrad Akademových.« Jak Barthou. tak i Léon Bourgeois a Cle- menceau projevili určitě smýšlení a vůli země sněmovna pak nemůže se vysloviti jinak než nej- čelnější předácí republikánské strany.
Léon Bourgeois Clemenceau Homme Barthou Francie Německo
22 article Nová dohoda anglo-turecká.
Nová dohoda anglo-turecká. Anglie již po léta se snažila zabezpečiti si de- finitivně svůj vliv v obvodu Perského zálivu,v Koveitu, Mohameře a Basře. Anglická kolonisace v tomto kraji je silná, jak dokazuje nedávné utvo- ření města Arabanu na Chatt-el-Arabu. Dva šej- kové, kteří vládnou v územích Mubareku, Koveitu Hadsalu, Mohamery a Basry, jsou chráněnci Angli- čanů. Nová dohoda konsoliduje skutečný stav a vy- rovnává všeobecně obtíže mezi Anglií a Ture- ckem. Jak sděluje cařihradský dopisovatel „Mati- nu“, bude míti Anglie převážný vliv na části bag- dadské dráhy Bagdad—Basra—Koveit a postarás o zřízení přístavu v Basře, jenž bude udržovati spo- jení s Bagdadem, Turecko vyklidí obvod Urmie na hranicích turecko-perských. Tím hoví Anglic zájmům Ruska. které ji podporovalo v otázce Koveitu. Turecko přikročí v Anatolii a v Syrii ke vše- obecným reformám, založeným na zásadě decen- tralisace. Naproti tomu slibuje Anglie Turecku svou pomoc a zaručuje integritu území tureckého v období, nutném ku provedení reforem, které se odhaduje na čtyřicet let. Anglie také nepohne o- tázkou sultánovy suzerenity v Egyptě.
Angl Maťa Nová dohoda Anglie perský záliv Koveit Mohamery Basra Araban Bagdád Turecko Rusko Anatólie Sýrie Egypt Koveit Hadsal Mohamera
23 article
Dvě turecké půjčky, jedna ve výši dvou mi- lionů liber na reformy, jež mají býti provedenyv Arménii, a druhá ve výši dvou milionů liber na stavbu torpedovek v anglických loděnicích, budou vydány v Anglii. Půjčky tyto budou zaručeny cly. která je Turecko zmocněno zvýšiti o 4 procenta. Porta udělila Hakkimu pašovi telegraficky zmocnění, aby dohodu podepsal. Německý velevyslanec protestoval prý u vel- kovezíra proti dohodě vzhledem k německým zájmům v otázce Bagdadu. Anglické lsty přinášejí také zprávu, že se mezi Portou a vládou anglickou dále vyjednává smlouvě, kterou Anglie získá turecké akcie bag- dadské dráhy, jež bude vystavěna přes Basru do Koveitu. „Daily Mail“ k tomu podotýká, že angli- cká vláda pak bude míti na bagdadskou dráhu stejný vliv, jaký již má na suezský kanál. Naproti tomu však sděluje polooficiální ber- línský „Lok. Anz.“ dle svých informací, že vyjed- návání mezi Anglií a Tureckem o další stavbu bagdadské dráhy k Perskému zálivu se děje plným vědomím německé vlády; akcie, které má turecká vláda, činí 10 procent celkové sumy a jsou prý, pokud je známo, nezcizitelny. Kromě toho prý se ujišťuje v kruzích Portě blízkých, že do- hoda mezi Anglií a Tureckem o Koveitu přihlíže náležitě k zájmům jiných mocností.
Port Hakki Arménie Anglie Turecko Bagdád Basra Koveit Daily Maila Lokomotiva Anza
24 title
Rozpor mezi Japonskem a Spojenými
Japonsko
26 article
Jak se očekávalo, zaslal Bryan, státní sekretái zahraničních záležitostí, kalifornskému guvernéru Johnsonovi telegram, obsahující veto proti pozem- kovému zákonu, přijatému kalifornským parlamen- Bryan uvedl, že japonský velevyslanec poda „vážný protest“ proti tomuto opatření, pročež prý doufá president Wilson, že guvernér ponechá di- plomacii času, aby mohla jednati. Ve Washingtoně však se neočekává, že by ty- to telegrafické námitky měly větší účinek, než měla návštěva Bryanova v Sacramentu. Tisk zabývá se výrazem „vážný protest“ a vyvozuje z něho při- rozené důsledky, přes to však se situace posud nepokládá za kritickou. Soudí se, že otázka bude předložena rozhodčímu soudu, ale je jisto, že bude vyžadovati velkého diplomatického úsilí, nebot Japonsko zajisté nestrpí, aby Japonci byli v Kali- tem. fornii vyloučení z pozenkového vlastnictví.
Bryan Johnson Wilson Bryanův Japonec Washington Sacramento Japonsko Kali
27 article Národní jednota pošumavská.
Národní jednota pošumavská. Leží před námi XXIX. výroční zpráva o čin nosti této naší nejpřednější české obranné Ná- rodní jednoty Zprávy Národní jednoty pošumvské jsou vždy vážným projevem naší národní síly a pohotovost Jednoty v obraně české a v obraně českých men- šin na jihu království a také letošní obsažná zprá- va Jednoty jest projevem takovým a obrazem úcty- hodné práce, vykonané v zájmu českých menšin práce vykonané k jejich národnímu, duševnímu hospodářskému povznesení. Nejsou to však jenom české menšiny, nýbrž i celé rozlehlé kraje našeho Pošumaví, kterým Jednota věnuje svoji práci a činnost, aby menšinové své práci zjednala oporu a odezvu v českém lidu, který tvoří pozadí jiho- českých menšin v krajích národnostně smíšených kam menšiny ty přirozeným pudem stěhovacím tíhnou za prací a za chlebem. — Hned úvod k výroční zprávě jest významným. Jest to vyobrazen krásné a nákladné budovy školní v Bedřichově na Štocku, zbudované Jednotou před branami Jihlavy na samé hranici zemské, o jejíž zbudování zásluhu získal si odbor Jednoty, okres i město Kouřim věnováním 13.000 korun na stavbu školy škola ta nazývána jest školou Kouřimskou a slouží mu ke cti. Za výminečných a těžkých poměrů konala Národní jednota pošumavská svoji záslužnou čin- nost. Neutěšené poměry hospodářské a nejisté poměry zevnější dotkly se též jednoty a ztěžovaly její práci a jestli Jednota přes tyto nepříznivé po- měry vykonala úctyhodný kus práce, jest to zá- sluhou intensivní a svorné práce Ústředí i odborů. kde všude práce ta a součinnost podřizována veli- kosti národní myšlenky a úkolů obranné národní práce.
Bedřichov Jihlava Kouřim Jednota
28 article
Jednatelská zpráva poukazuje k tomu, že men- šiny české jsou osou, okolo které otáčelo se jed- nání o smír českoněmecký a ukazuje k tomu, že právě v menšinách českých nejvíce cítí se úpor- nost boje národnostního, kde Němci snaží se uplat- niti všude svoji převahu hospodářskou a svůj vliv politický. Očišťování menšinového území uplatňo- valo se nejvíce v otázce úřadnické a téměř ani jedno místo zde uprázdnění a dosud zastávané úřadníkem české národnosti nedostalo se Čechu a místo notáře v Horách Kašperských obsazeno Němcem způsobem tak křiklavým, že obsazení to bylo vyloženou bezohledností. Všeobecně oblíbený soudce české národnosti ve Vimperce přeložen byl do Náchoda. Jazyková práva česká u úřadů zeměpanských i autonomních hájena byla s důsledností a často i s úspěchem, právní ochrana poskytována Čechům v uzavíraném území v každém případě, kde o to požádáno, práva českého jazyka hájena i v sou- kromoprávném jednání ve stycích s německými velkostatky a zájem český obhájen též v podniká- ní průmyslovém, kde ukázala se toho potřeba. Prá- ce kulturní a zejména péče o zřizování menšino- vých škol soukromých i veřejných vyčerpávala plný zájem i prostředky Jednoty. K této práci družily se též výpravy školních dětí z ohroženého území do Prahy. Na účely národní vydáno 51.205 K 28 a na práci kulturní věnováno 37.745 K 31 h. V roce 1912—13 převedeno z rukou něme- ckých do českých 16 rolnických usedlostí v ceně 465.000 K. — Práce hospodářská vyžadovala ná- kladu 26.754 K 04 h. V tomto roce zemřeli vynikající menšinov pracovníci p. Adam Králenec, starosta v Sulislavi ve Vimperce p. Herrman a na Smíchově p. proí
Němec Čech Čecho Králenec Herrman Vimperk Náchod Praha Smíchov
29 article
Jan Rohr. Těžký byl pro Jednotu uplynulý rok a odů- vodněným jest přání jednatele, aby rok příští by klidnějším, šťastnějším a blahodárnějším než rol právě uplynulý. Příští rok bude jubilejním rokem Jednoty významná tato událost bude oslavena loternín podnikem Jednoty, jehož výnos bude věnován hu- manním podnikům Jednoty. — Jest třeba, aby pod- nik tento přizní svojí provázel celý český národ pro něhož určen výnos loterního podniku. Pomocnými odbory Ústředního výboru byly Jihočeský sbor národohospodářský, odbor organi- sační, odbor finanční, odbor technický a odbor kul. turní. V další části zevrubně pojednává zpráva oa gendě kanceláře, činnosti odborů, majetku Jed- noty a jiných administrativních záležitostech. Ve- škeré tyto ukázky obranné práce jsou dokladem příkladné ukázněnosti a obětavosti v konání ná- rodní povinnosti Přejeme Národní jednotě pošumavské, aby iv příštích letech a zejména v nadcházejícím roce jubilejním dodělala se výsledků stejně pozoruhod- ných a cenných a aby její práce a zásluha odmě- něny byly všestrannou přízní a podporou českého lidu, zejména pak, aby její loterní podnik setkal se s oním vřelým zájmem a po- rozuměním, jaké jest nositelem úspě- chu a zdaru všestranné práce Jed- noty.
Rohr
30 article Ze strany.
Ze strany. Z Prahy VII. Místní organisace konala minulý týden členskou schůzi, na které podal referát o ny- nější hospodářské tísni a situaci na zemském sněmu poslanec mag. rada K afka. Schůzi četně navštívenou zahájil předseda organi- sace rev. Titěra, zmíniv se o důvodech, pro schůze byla svolána; omluviv býv. I. náměstka Seiferta a ob. st. Novotného, udělil slovo referentu posl. Kafkovi, který úplně věcně obšírně pojednal o nynější situaci. V řeči své vě- noval větší zmínku česko-německému vyrovnání jehož účelem jest urovnání veškerých sporných otá- zek mezi Čechy a Němci, by konečně zavládly pra- videlné poměry v hospodářství zemském; nejvice jest však litovati, že právě v té době, kdy téměř celé vyrovnání bylo hotovo, radikální strany vy- pověděly svou spolupráci. Potom promlouval o zá- kladech, které k jednání položili Němci a jaké na druhé straně Češi, jakož i o tom, k jakým závěrům dospěla věc v roce 1910. V r. 1911 ustaveny tři permanentní komise: školská, finanční a národně- politická. Komise tyto neúnavně pracovaly, až pak sama vláda zasáhla rušivě do jejich jednání zná- mým Hochenburgerovým výnosem, právě tak, jako nespravedlivým jmenováním soudcovským. Než na- ši poslanci nedali se zklamati, aby těmto nástra- hám podlehli, ba tím více trvali na svých původ- ních proposicích, aby současně s novou úpravou zemského zřízení byl dán pevný podklad k užíván jazyků zemských v úřadech státních, aby totiž uzákoněním Stremayerových nařízení zaručeno byle u všech úřadů státních plné právo jazyku českému.
Titěra Seifert Novotný Kafka Němec Čech Hochenburgerův Stremayerův Praha Čechy
31 article
Proto také musejí býti odstraněny reserváty Ho- chenburgerovy. Rovněž musí býti současně prove- dena volební oprava do sněmu českého. Pokud se týče finančního stavu země, nutno konstatovati, že stav tento je naprosto desolátní. Okrouhle dnešní doby činí zemský dluh 80 milionů, připočtou-li se všechny další nové potřeby, jako úprava učitel- ského platu, dluhy humanním ústavům atd., vzroste ke konci roku 1913 dluh ten na 160 mílionů. Aní návrhy nových zemských daní, ani zvýšení přirážek zemských o 10, ba 15 procent, ani státní úděly malého finančního plánu nestačí na úplnou sanaei zemských financí. Na to probírá řečník detailne tento malý finanční plán, jejž jistě následovati bu- de velký finanční plán, zmiňuje se o povinném před- kládání knih. Pan poslanec končí úvahou o mož- ném předvídání konce této situace, poukazuje na nemožnost ustanovení zemského komisaře a ape- luje na občanstvo, by sledujíc záležitosti politické. stálo na stráži a bylo pro všechny okolnosti připra- veno jako uvědomělé a organisované voličstvo. Po- tom přistoupeno k druhému bodu programu schůze- „Referát o posledním sjezdu strany“. Referent rev Titěra uvedl v stručnosti řeči obou řečníků, dra. Kramáře a dra. Körnera, a pojednal o důvodech. které vedly sjezd k usnesní známé resoluce. Potom uvádí, že národ český, třeba byl k česko-německé- mu vyrovnání donucen, směle může zvednouti tute jemu hozenou rukavičku, poněvadž třeba je pocho- pitelno, že při vyrovnávání dvou stran musí kaž- dá strana něco povoliti, nelze si mysliti, že by nás kdokoliv mohl donutiti k něčemu, co by národ po- škodilo. Dokládá podstatu vyrovnání jednotlivým
Aní Titěra Kramář Körner Okrouhlo
32 article
jeho oddíly, jako dělením království na území ryze české a německé, národnostním klíčem zemských výdajů, otázkou úřadnickou, otázkou ochrany če- ských menšin atd. Na konec osvětluje taktiku jed- nání našich poslanců a radí k naprosté otevřenosti a jednotě celé naší strany. Po přednesených re- ferátech potvrzena a příslušně doplněna jedno- myslně resoluce místní organisace národní strany svobodomyslné a Občanského klubu, přednesená odůvodněná na sjezdu předsedou organisace. Re- soluce zní: 1. Dnešní hospodářská tíseň zaviněnav Rakousku jak politikou zahraniční, tak i politickou situací na říšské radě i sněmu král. Českého, do- stoupila takové výše, že hlavně vrstvy průmyslové, obchodní a živnostenské národa českého cítí, že snad její následků nesnesou a ke své i národa če- ského škodě jí podlehnou. Proto žádají poselstvo české, by se vší rozhodností a s celou váhou svého významu zasadilo se jak na radě říšské, tak i na sněmu král. Českého, by uspořádáním politických poměrů jak zahraničních, tak i vnitropolitických. tato tíseň hospodářská byla odstraněna. Při tom ovšem trvají na tom, že tato náprava nesmí býti hlavně při tak zvaném česko-německém vyrovnání vykupována jakýmikoliv ústupky na nezadatelných právech národa českého, jež jistě našimi zástupcí při dosavadním jednání byly plně hájeny a také vyjednány. 2. Schvalujíce oba dnešní referáty, při- pojujeme se plně k resultátu sjezdu strany ze dne 27. dubna 1913. Předseda příkročuje k ukončení schůze, vyzývá členstvo, by pilnou politickou i or- ganisační prací podporovalo nejen politiku strany. ale i prospěch národa.
Re Rakousko organizace národní strana svobodomyslný a občanský klub
33 article
„Snahy“, měsíčníku mladé generace svobodo- myslné, vyšlo právě číslo 11. Obsahuje články: „Smysl vývoje“, překlad to několika stránek knihy Henrího Bergsona, „O konservatismu a pokrokovosti“ od Rudolfa Procházky, „Mo- derní nacionalismus“ od dra. K. Kocha (dokončení). „Český textilní průmysl v r. 1912“ od Jos. Jirsáka, dále Goethovy verše „Ví- tej a s bohem!“ v překladu Ot. Fischera. — Rubriky: Kulturní obzor, Literatura. Poznámkya Věstník organisací mládeže shrnují množství aktu- alit kulturních i politických. — „Snaha“ stojí ročně (12 čísel) 3 K. Administrace v Praze II., Marianská ul. č. 3. II. p. Z Břevnova. Místní org. nár. strany svobodo- myslné konala v sobotu dne 3. května t. r. v ho- stinci p. Rusa za předsednictví p. Tellingra ple- nární schůzi stoupenců strany. Za akční výbor strany přítomen byl p. tajemník Pechar. Obšírnou zprávu o organisační činnosti za minulý rok podal jednatel org. pan Šimandl. Vylíčil těžké zápasy, jež mladá naše organisace v samých začátcích mu- sila prodělati. Ani osobní napadání ani teror nebyli s to hnutí naše zastaviti. Dnes stojíme pevně za- kotveni a vliv náš na veřejné minění v Břevnově. dík našemu tisku, jest přímo rozhodující. Inteli- gence místní, jak učitelstvo tak úřadnictvo, pře- vážnou většinou stojí v řadách našich a rovněž tak i živnostnictvo začíná se utěšeně vzmáhatv naší organisaci. Delší stať své řeči věnoval pan jednatel nastávajícím obecním volbám, do nichž jdeme za ozdravění místních poměrů oposičně, proti starostovi Kolátorovi a jeho národně-soc.
Bergson Procházka K Koch Jirsák Goethův Otakar Fischer Rus Pechar Šimandl Kolátor Jos Praha Břevnov kulturní obzor strana svoboda
34 article
klice. Pak ujímá se slova tajemník p. Pechar, jenž děkuje jménem akč, výboru strany všem, kdož o rozvoj strany v místě se zasadili. Zmíniv se o místních poměrech, s nimiž dobře jest obeznámen, ujistil nás p. tajemník rozhodnou podporou strany. hlavně akč, výboru, který o místních záležitostech úplně a správně jest informován. Na to pak v déle než hodinu trvající řeči promlouvá pan taj. Pechar o politické situaci. Řeč jeho, častým souhlasem doprovázená, vyslechnuta byla se zájmem a od- měněna byla bouřlivým potleskem. Jednomyslně pak přijaty následující resoluce: Poslancům nár. strany svobodomyslné projevuje se naprostá důvěra za mužné a obezřelé hájení zájmů ná- rodních, jakož i vyslovují se díky a úplný sou- hlas s jich postupem a ostře odsuzuje se nezod- povědná demagodie různých radikálních živlů;v záležitosti spravedlivého národnostního smí- ru a narovnání budiž učiněno vše, aby konečně zavládly spořádané poměry v tomto království, jež vinou Němců jak v ohledu hospodářském, tak i kulturním těžce doléhají na oba, tuto zemi obý- vající národy. Ve vykonaných na to volbách zvo- lení jednomyslně předsedou p. Tellinger, místo- předsedou p. Dynda, jednatelem p. Šimandl, po- kladníkem p. Drunecký. Rovněž tak zvolen jedno- myslně sbor důvěrníků. Doslovem p. předsedy. jenž děkuje všem za účast, akčnímu výboru strany za zájem, jejž mladé naší organisaci projevuje,a pobídkou k další usilovné práci zdařilá tato schů- ze skončena.
Pechar Němec Dynda Šimandl Drunecký
35 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Podivné stanovisko. Na Moravé vznikl mezi časopisy spor, točící se okolo osoby soud. r. Reinhalta, při čemž brána s jedné stra- ny v pochybnost česká národnost p. Reinhalta proto, že všech dvanáct svých děti posílal do německých škol a žádné z nich česky nevychoval. „Lid. Noviny“ dra. Stránského otiskly v redakční části bez po- známky prohlášení p. Reinhalta, v němž odbývá p. Reinhalt tyto výtky větou: „Dokon- ce se s ním nebudu příti o svoji příslušnost národní a nenechám zatahovat do novin svoje soukromé poměry.“ „Moravské Listy“ reagovaly na toto stano- visko správně takto: „Vytkli jsme, že rada Reinhalt, ze svých dvanácti dětí ani jednoho neposílal do české školy a že všecky vychoval úplně německy, Český poslanec a majitel če- ského denníku dává ve svém listě výraz úsud- ku, že to je soukromou záležitostí p. Reinhal- tovou, po které nikomu nic není. Ne tak, pane český poslanče dre. Stránský! Otázka, do jaké školy patří děti českých rodičů, je pro nás Čechy jednou z nejdůležitějších otázek veřej- ných, za jejíž příznivé rozřešení uvědomělý dělník svorně bojuje se svědomitým inteligen- tem. Je to nejbolavější a nejvážnější kus české otázky; Vám je to čistě soukromá věc, do níž mimo otce nikdo nemá práva se míchati. Sto- jíte tedy na tomtéž stanovisku jako náhončí brněnské radnice, když před zápisem lákají české děti do německých škol!“
Stránský Reinhalt Čechy osoba soud . r . Reinhalta Lido rada Reinhalt
36 article
— Jazyková rovnoprávnost na severozápadní dráze. Dochází nás opětovně letos řada stížností z kruhů obecenstva, že na stanicích severozapadní dráhy vydávají se do českých stanic lístky pouze německé. Tak na př. také do Mělníka ze staníe severnějších bylo nám zasláno několik železnič- ních lístků výhradně s německým textem. Naše obecenstvo by mělo všude u pokladen drah žádati lístky také s českým textem a upozorňovati ve- řejně na případy, kde dvojjazyčných lístků není, nebo kde jsou dokonce výslovně odpírány. — Dikůvzdání říš. poslanci, dvornímu radovi J. Hráskému. Spolek haličských evidenčních geometrů ve Lvově jmenoval v plenární své schůzi dne 12. t. m. poslance dve r. Hráského čestným členem za neobyčejné zásluhy, jež si posla- neckou činností svou o povznesení stavu geome- trovského získal. Z téhož důvodu vyslovil mu i svaz rakouských c. k. zeměměřičských úřadníků usnesením valné hromady ze dne 24. března nej- hlubší díky. Spolek úřadně oprávněných kultur- ních inženýrů odevzdal dvor. radovi Hráskému umělecky vypravený děkovací list za zásluhy jeho o zajištění nerušeného rozvoje stavu kulturn inženýrského.
J Hráský Hráský Mělník Lvov