2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
15. Května 1913. Číslo 131.
4
article
statné učitelské ústavy: český v Polské Ostravě
a polský v Bobreku u Těšína. Němci přes to, že
Slované dosáhli samostatných učitelských ústavů,
získali na vyučovací správě tolik, že absolventům
německých učitelských ústavů v Opavě a Těšíně
dále bylo přiznáno právo vyučovati na školách slo-
vanských. Němci tento požadavek postavili z po-
litických důvodů: chtěli ochrániti „deutschfreund-
lišské obce před vlivem poctivých českých učitelů.
a vyučovací správa samo sebou se rozumí, neměl
nic jiného na práci, než tyto jejich snahy podpo-
rovati.
Němec
Slovan
Ostrava
Bobrek u Těšín
Opava
Těšín
5
article
Příslušné ustanovení však mimo nadání se
neukázalo nám nebezpečným. Jednak čeští lidé
jsou do té míry uvědomělí, že své synky nedávali
na německé střední školy, ani na německý ústav
učitelský, jednak pak počet českých obcí, které
jsou v držení „deutschfreundlichů jest poměrně
malý, a tudíž absolventi německých ústavů n
českých školách neměli valných vyhlídek. Hůře
bylo s Poláky. Tam deutschfreundlišství v pravém
slova smyslu kvete, i některé školy v městech
jsou výhradně utrakvistické, a tak absolventi ně-
meckých učitelských ústavů měli hojně dobrých
míst, zatím co učitelé z ústavu bobreckého živo-
řili v zapadlých vesnicích aneb vůbec byli bez
míst. To přírozeně mělo velmi pronikavý vliv i na
zápisy, a tak loni dospělo se k tomu, že na ně-
mecký učitelský ústav v Těšíně hlásilo se více pol-
ských kandidátů, nežli na samotný ústav polskýii
Poněvadž pak absolventi těšínského ústavu vedli
sl v jednotlivých obcích velmi rvavě, potírajíce
nacionální polské bnutí co nejenergičtějí a fedru-
jíce renegátskou stranu Koždoňovu a její tisk.
usnesli se polští poslanci potírati renegátskou hy-
dru u kořene. Slabou stránkou t. zv. polských uči-
telů z německého učitelského ústavu těšínského
byl právě polský jazyk a o tuto skutečnost opřeli
Poláci svůj postup. Vymohli na ministerstvu vy-
učování, aby ty absolventy německého ústavu.
kteří reflektují na dosažení způsobilosti vyučovati
také na polských školách, nezkoušela výhradně
německá komise, ale komise, složená z přofesorů
ústavu německého a polského.
Polák
Koždoňův
Těšín
ústav bobrecký živo
učitelský ústav
6
article
Toto ustanovení, které konec konců kandidá-
tům skutečně kvalifikovaným nemůže býti nebez-
pečné, rozpálilo těšínské Němce až k šílenství
Jménem německých členů zkušební komise pro-
hlásil na protestní schůzi, v těchto dnech konané
ředitel Littera, že nebudou zkoušeti společně
Poláky a jménem kandidátů učitelské způsobilost
prohlásil odboj nařízení ministerstva vyučován
inspektor Montag. Kandidáti se nedají smíšenou
zkušební komisí zkoušetil Konečně štvou Němei
do boje pro „právo“, vychovávat renegátské učite-
le, také renegáty, jichž jménem na vzpomenuté schů-
zi hrozil Vojt. Michnik hromadnou demonstrací
před zemskou vládou v Opavěl
Poláci prohlašují, že tentokráte Němcům ne-
ustoupí, že nenechají nadále mrzačiti své děti
renegátskými učiteli, ani že nenechají si rváti jíž
dále obce. Němci naproti tomu jsou do krajnosti
rozběsněni a hrozí dokonce již i násilnostmi. Jest
otázka, jak se v této situaci zachová ministerstvo
vyučování. Její řešení věru nebude snadné
Němec
Polák
Montag
Michnik
Němei
7
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Před říšskou radou.
RakouskoUhersko
8
article
Na neustávající škemrání oficiosa z „N
W. Tagbl.“, aby probůh nikdo v poslanecké
sněmovně nepromluvil o nynější rak.-uh. za-
hraniční politice, odpovídá „Sloven. Narod“
Jarní zasedání říšské rady bude zasedání ne-
gace a kritiky. Finanční plán je skoro pocho-
ván a vláda bude ráda, když dostane pod
střechu zatímný rozpočet a prodloužení plat-
nosti zostřeného jednacího řádu. Očekává se
však, že hned v prvních schůzích snese se
opravdová bouřka na naše státníky a jejich
politiku v uplynulé právě krisi. Má-li parla-
ment ještě špetku hrdosti a pevnosti, odsoudí
solidárně vládu, která po celé měsíce tepala
nejprimitivnější ústavní práva. Není pochyb-
nosti, že se objeví také ze všech táborů ostré
kritiky naší balkánské politiky a samo sebou
se rozumi, že Slované budou míti první a nej-
ostřejší slovo.
Úřadní orgán minísterstva vojenství.
W Tagbl
Slovan
9
article
Společné ministerstvo vojenství vydává
ve Vídni svůj úřadní orgán „Militärische
Rundschau“. O tomto orgáně píše dnes na
prvním místě „Vedette“, vojenská příloha
poloúřadního „Fremdenblattu“, věci nadmíru
málo pochlebné. Podle „Vedette“ minister-
stvo vojenství buď neví, nebo se vůbec ne-
stará o to, co se píše v jeho orgáně, a tak se
stalo, že v každodenním večerním vydání
„Milit. Rundschau“ podávají se nyní zprávy
„z bojiště“, na němž operuje rakouská armá-
da, ač ani panovník jako nejvyšší vojenský
pán, ani chef generálního štábu dosud pranie
nevědí, že by byla válka vypovězena a ra-
kousko-uherská armáda vytáhla na bojiště
Jest už — píše dále „Vedette“ — nepříjemno
a nebezpečno, když se úřadní orgán minister-
stva vojenství zabývá politikou. Mnohem hůře
však působí, když oficiální list vojenské
ústředny provádí před celým světem svou
vlastní politiku, rozhodně se příčící skuteč-
nosti. Ostuda z toho padá v cizině ne na ten
časopis, nýbrž na ministerstvo vojenství. Sku-
tečně dojem, jejž působí tato aféra, je tak ne-
blahý, a poznámky, jež se při tom vyslovuji
o vojenské správě, jsou tak nepěkné, že ru-
mění obličej studem. Zažil již někdo v jiné
zemi, aby vojenská správa srovnala se svou
vážností a důstojností, když dává svým vlast-
ním úřadním orgánem předčasně vypovědět
válku a rozšiřovati zdánlivé zprávy z bojíště?
Militärisch
Vídeň
10
article
A to v době, ve které je zhola nemístno pro-
váděti takové hravé pokusy na vrub důst j-
nosti armády a její správy. I kdyby vojenská
správa byla přesvědčena, že na její úřadní
orgán netřeba pohlížeti vážně, nemohla by
se tím před veřejností omluviti, neboť jen
ona je odpovědna právně a mravně. Jen oni
a o armádu tu běží.
„Fremdenbl.“ k závěrku radí vojenska
správě, aby se svého úřadního orgánu hleděla
se nejrychleji zbaviti. Celek pak je zajímavý
dokument o tom, co je možno v Rakousku.
v říši pravděnepodobností.
Rakousko
11
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Srbská odpověď rakouským obchodním ko-
morám.
Za války balkánské jediná z rakouských
obchodních komor, pražská, promluvila roz-
umné a rozhodné slovo k ředitelům zahra-
ničné politiky této říše, aby pamatovali ho-
spodářských potřeb jejího obyvatelstva a ne-
činili sousedním státům balkánským příkoří
které by je dohnalo k odvetě ne na poli di-
plomatském, nýbrž hospodářském. Hlas praž-
ské obchodní komory zůstal hlasem volajícího
na poušti. Teprve nyní, když rakouská di-
plomacie donutila hrdinné Černohorce pustiti
z rukou tak těžce i slavně dobytý Skader,
rakouské obchodní komory učinily společný
12
article
krok, aby citlivým prohlášením, jehož obsah
u nás uveřejněn v Národním Hospodáři so-
botního čísla, opět získaly boykotující Srbsko
pro obnovení pravidelných obchodních sty-
ků. Se srbské strany dostává se jim odpovědi
od „Trgovinského Glasníku“. List píše v ten-
to smysl:
Sousední monarchie nechopila se ani
jedné příležitosti, aby se k nám ukázala smíř-
livou. Žádného důkazu dobré vůle nám nepo-
dala. Ničeho neučinila proti nezbedným úto-
kům rakouského tisku na Srbsko. Odmítla
když jsme jménem lidskosti a spravedlnosti
žádali, aby z uherských vězení puštěni byli
srbští obchodníci, nacpaní do nich pro vymy-
šlené obvinění, že konají Srbsku vyzvědač-
ské služby. A kolikráte vídeňské listy přímo
vyzývaly, abychom byli vojensky napadeni
Sousední monarchie byla ke všemu tomu
hluchá.
Ale ona překonala sama sebe po pádu
Skadru. Její diplomacie byla vztekem bez
sebe, když vítězní Černohorci se ctí propu-
stili Essada pašu a když Essad v Kroji pro-
hlásil autonomnou Albanii pod tureckým su-
verenstvím, a v nespravedlivém záchvatu
hrozila vyvrácením nejen Černé Hoře, nýbrž
i Srbsku. Nám nemůže zůstati lhostejným ani
vyjímečný stav v zabraných zemích, ani hroz-
by, že bude prohlášen i v Dalmacii a Chor-
vatsku, bude-li tam národ sympatisovati
s námi.
Essad
Srbsko
Albánie
Dalmacie
Trgovinský Glasník
13
article
Pan Grey i Sazonov uvěřili hr. Berch-
toldovi, že Rakousko-Uhersko má „životn
zájmy“ ve Skadru a Albanii, ale my víme,
že tam žádných zájmů nemá kromě toho, aby
srbský národ byl zkrácen, poškozen, uražen
a roztrpčen. Nuž, dobrá, toho zahraničná
politika rakousko-uherská dosáhla vrchovatě
Rozhodnutí v příčině Skadru neřekvapilo jen
srbský národ, nad ním ustrnul všechen slo-
vanský svět. Balkánští národové nikdy ne-
budou moci ze své duše vymazati pocit této
veliké křivdy, kterou rakousko-uherská di-
plomacie spáchala na Černé Hoře a Srbsku,
a srbský národ, maje jistotu, že jde vstříc
lepší své budoucnosti a novým úspěchům, dů-
stojně vrátí, co mu bylo půjčeno.
Zahraničná politika Rakousko-Uherska
naproti nám už se nepotřebuje měniti. Již je
pozdě! Čas k tomu byl, když by to Srbsku
a Černé Hoře bylo přišlo vděk. A Rakousko-
Uhersko zachází pořád dál! Jemu již ani toho
není dosti, že Evropa vypuzuje Černohorce
ze Skadru, tolikými obětmi dobytého, ono se
protiví i tomu, aby se Černé Hoře dostalo
za to nějaké náhrady. V takové politice my
vidíme všechny známky, že si Rakousko-
Uhersko nepřeje míru na Balkáně, nýbrž
všeobecného vyjímečného stavu.
Grey
Sazonov
Černohorec
Rakousko
Uhersko
Albánie
Černá hoře
Srbsko
RakouskoUhersko
Evropa
Balkán
14
article
A to všecko má srbský národ nevidět a ne-
cítit? Toho všeho má zapomenout, jakmile
k němu „Neue Freie Presse“ nebo „Zeit“ pro-
mluví licoměrně laskavé slovíčko? Nikoli.
srbský národ toho nezapomene a zapomenouti
nemůžel Nikoli, on nezůstane seděti s rukama
založenýma, nýbrž bude pilně Rakousko-
Uhersko přesvědčovati, že jeho politika na-
proti srbskému národu je pochybená. Nejdříve
to Rakousko-Uhersko pocítí na svých obchod-
ních stycích se srbskými státy a s Balkánem
vůbec; pocítí to i četní rakousko-uherští ob-
čané, mající v Srbsku výnosné živnosti; po-
cítí to jejich komunikace, úvěrní ústavya
banky, které měly snahu sblížiti Srbsko a ra-
kousko-uherská tržiště; pocítí to jejich prů-
mysl, neboť srbský národ nemá pr
nynějšek jiného způsobu pomsty.
než vymaniti se obchodem a prů-
myslem od Rakousko-Uherska úpl-
ně, aby se tam konečně počali na
Rakousko
Uhersko
Balkán
Srbsko
RakouskoUhersko
Neue Frei Presse
Zeit
15
article
Srbsko jinak dívat, než jako na
kolonii pro svůj obchod a prů-
mysl. Co konečně Rakousko-Uhersku na
nás záleží! Za skaderské krise bylo s naší
strany varováno naposled. „Reichspost“ od
pověděl číslicemi, že hospodářské styky Ra-
kousko-Uherska s námi jsou tak nepatrné.
že v jeho povšechném hospodářském životě
nepadají na váhu a tudíž nemohou míti nej-
menšího vlivu na změnu rakousko-uherské
politíky. Vývoz jeho do všech končin světa
stojí prý za miliardy a do Srbska dováží jen
za několik desítek milionů. Ponecháváme ra-
kousko-uherským obchodním a průmyslovým
kruhům, aby zkoumaly, má-li se věc skutečně
tak. Nám už na tom nezáleží. Pustíme s
s Rakousko-Uherskem, rozejdeme
se s ním nadobro a navždy, aby
mělo více času hájiti své „ohrože-
né životní zájmy“ v Albanii a tam
si hledati „kompensace“ za ztra-
cené trhy v Srbsku a na Černé
Tak píše vážný orgán srbského obchod-
nictva, řízený bývalým ministrem vnitra
vyslancem v Cařihradě, panem Jovanem
Gjajou. Jak vidno, rakousko-uherský obchod
a průmysl bude po výhostu ze Srbska nucen
hledati si náhradu tam, kam mu cestu ukázal
hr. Berchtold.
Hoře.
Gjaja
Berchtold
Srbsko
Uhersko
RakouskoUhersko
Albánie
Cařihrad
hospodářský styk RakouskýUhersko
16
article
Ke sporu o bulharsko-srbské hranice.
Ke sporu o bulharsko-srbské hranice.
Potvrzením dosavadních zpráv, že pohraniční
řekou mezi budoucím Srbskem a Bulharskem bude
Vardar až po Gevgeli, bylo by nařízení vojen-
ského ministra bulharského, aby bulharská vojska
opustila území na pravém břehu Vardaru a odešla
z Gevgeli. Zpráva tato pochází od solijského ko-
respondenta bělehradské »Stampy«. Jinak posu
srbsko-bulharský spor vísí ve vzduchu, ačkoli ze-
jména v Bělehradě zachovávají klid v pevné na-
ději, že se spor o rozdělení dobytého území make-
donského rozřeší smírně. V Bulharsku odstoupení
Silistrie Rumunsku přijato bylo se zaťatými zuby
Rozprodej Turecka.
Gevgel
Stamp
Bulharsko
Vardar
Bělehrad
Silistrie
Rumunsko
Turecko
17
article
Potichu, mezitím co veřejné mínění je poutáno
dramatickou směnou událostí na západním po-
břeží balkánského poloostrova, velmoci pokoušejí
se v samém Cařihradě o rozprodej starých ture-
ckých zemí. Prodávají se a kupují různé kon-
cese, hlavně Němci se snaží uchvátit co nejvíce.
Otomanská státní pokladna, která nikdy nebýval
přeplněna, v nynější době skoro stále je prázdná
a přece má platit běžné účty Němcům za do-
danou výzbroj. »Novoje Vremja« pozastavuje se
nad tímto neohlášeným konkursem turecké říše.
kdy za poloviční cedu se nabývají koncese na
stavbu drah, kdý se žahupují za levný peníz caři
hradská nábřeží, státní závody, arsenálý, státní
budovy, slovem vše, co lze zpeněžit, a vytýká,
že Rusku tento stav nemůže být lhostejným. Jest-
liže turecká vláda šla tak daleko, že prodala
Němcům caříhradský arsenál, mohla by se také
pokusit prodat Bospor a Dardanely, nebo aspoň
dáležité body v tčchto místech. »Novoje Vremja«
lituje, že ruská vláda nedá o sobě v Cařihradě
nic slyšet, aby protestovala profi takovému »mír-
nému pronikáni« Němců do Anatolie a přidala se
ku protestu francouzského vyslance, který žádal.
aby Turecko zrušilo všechny koncese, dané po
10. lednu t. r. Bude-li prý Rusko se ještě dlouho
chovat netečně, jednoho krásného dne na místě
turecké Malé Asie bude jediný velký německý
dům, jehož nároky budou pro Rusy velmi citelny
Němec
Rusek
Anatolie
Rus
Cařihrad
Dardanely
Turecko
Rusko
Novoj Vremja
18
article
Finsko a Rusko.
Finsko a Rusko.
Ve Finsku svolávají jedna strana za druhou
protesty proti novým centralisačním snahám rusko
vlády. Po sjezdech starofinské a mladofinské
strany konal se v Helsingforse sjezd strany švéd-
ské. Podle referátu starofinské strany »cit apathie
a únavy mezi Finlandci je všeobecný«. Je to pa-
trně následek houževnatosti ruského námořního
ministerstva, kterému se podařilo po těžkých obě-
tech zlomit odpor finských lodivodů, nezbytných
mezi nesčetnými ostrůvky a útesy finských šchér.
Vrchní správa lodivodů ve finských vodách je
nyní v rukou ruských; ze strategických příčin uká-
zalo se nebezpečným ponechat lodivodstvo ve fin-
ské samosprávě.
Ruska
Finsko
Rusko
Helsingfors
19
article
Moskevský starosta.
Moskevský starosta.
V Moskvě panuje nyní bezvládí. Voliči a vlád
nemohou se dohodnout o kandidátu na starosten-
ský úřad. Moskva zvolila si proti bývalému »go-
lově« N. J. Gučkovu kadeta knížete L vova
ale vláda ho nepotvrdila. Po dlouhých desítiletích
ja to prvý konílikt mezi moskevskou samosprávou
a ústřední vládou. Ve veřejnosti šíří se ovšem
roztrpčení, ale východisko je nesnadné, poněvadz
vláda nechce kadeta potvrdit a stará bělokamenn
Moskva postavila si hlavu, že jiného nezvolí, leč
oposičního progresivního kandidáta. N. J. Gučkov
bratr známého politika, odmíll znovu kandidovat.
N J Gučkův
N J Gučkov
Moskva
L vov
20
article
Tříletá vojenská služba ve Francií.
Tříletá vojenská služba ve Francií.
Armádní komise poslanecké sněmovny při-
jala v pátek návrh na třiletou vojenskou službu
sice v pozměněné formě protinávrhu Montebel-
lova-Reinachova, jímž se přesně stanoví aktivní
stavy jednotlivých armádních oddílů, takže pře-
bytečné mužstvo může dostati jisté úlevy, ale
vláda se smířila s touto formou, která ostatně má
i výhodu, že aktivní stav armády nemůže býti
pod žádnými záminkami snížen. Socialisté v ko-
misi ovšem hlasovali proti; pokud jde o radikáln
socialisty, chovali se klidně, třeba že nehlasoval
pro celek. Velká většina radikálů však bude hla-
sovati v plenu pro vládní projekt, jak patrno
projevů různých poslanců.
Nejvýznamnější je v tomto směru, že návra
ke třileté vojenské službě a okamžité použití čl
33. zákona z r. 1905, jenž dovoluje podržeti u pra-
poru v případě potřeby doslouživší vojenskou
třídu, byly schváleny čelnými muži, jako Léon
Bourgeois a Clemenceau.
Léon Bourgeois
Clemenceau
Francie
poslanecký sněmovna
21
article
Léon Bourgeois nemůže býti podezříván z vá-
lečného smýšlení, neboť je po mnoho let apošto-
lem rozhodčího soudu a míru i zastupuje Francii
důstojně na hangské konferenci, při tom však
nechce Francii bezbrannou a proto píše v listě,
zaslaném 8. národnímu sjezdu mírovému: »Návrhy
zákonů, předložené nyní říšskému sněmu něme-
ckému, sesílí ohromně ozbrojenou moc Německa
i vyžadují se strany Francie mimořádné úsilía
oběti, k nimž se musíme odhodlati energickya
bez odkladu«. Dále pak praví: »Jestliže po loy-
ální úvaze ve sněmovnách bude třiletá služba, jak
soudím, uznána za nezbytnou, aby se zajistila bez-
pečnost naší země, připomínaje si přiliš kruté po-
hromy r. 1870, neváhal bych pro ni hlasovati«.
Clemenceau pak, o němž je známo, že není
přítelem nynější vlády, ve svém novém listě
»Homme libre« přímo blahopřeje Barthouovi, že
již nyní oznámil své rozhodnutí, podržeti jednu
třídu u praporů. »Soudím«, píše, »že nutno ote-
vřeně pochváliti Barthoun, že zavčas učinil za-
držovací opatření, které se proň jevilo naprosto
nulným. Pravím zavčas, protože musí býti zřízeny
baráky k ubytování dodatečného stavu, takže ve-
škeré opomenutí by nás mohlo uvrhnouti do nej-
hroznějších rozpaků. V případě, že by se Bar-
thou byl dopustil takového opomenutí, nepochy-
cuji, že by ho sněmovna rázem poslala nazpět do
zahrad Akademových.«
Jak Barthou. tak i Léon Bourgeois a Cle-
menceau projevili určitě smýšlení a vůli země
sněmovna pak nemůže se vysloviti jinak než nej-
čelnější předácí republikánské strany.
Léon Bourgeois
Clemenceau
Homme
Barthou
Francie
Německo
22
article
Nová dohoda anglo-turecká.
Nová dohoda anglo-turecká.
Anglie již po léta se snažila zabezpečiti si de-
finitivně svůj vliv v obvodu Perského zálivu,v
Koveitu, Mohameře a Basře. Anglická kolonisace
v tomto kraji je silná, jak dokazuje nedávné utvo-
ření města Arabanu na Chatt-el-Arabu. Dva šej-
kové, kteří vládnou v územích Mubareku, Koveitu
Hadsalu, Mohamery a Basry, jsou chráněnci Angli-
čanů.
Nová dohoda konsoliduje skutečný stav a vy-
rovnává všeobecně obtíže mezi Anglií a Ture-
ckem. Jak sděluje cařihradský dopisovatel „Mati-
nu“, bude míti Anglie převážný vliv na části bag-
dadské dráhy Bagdad—Basra—Koveit a postarás
o zřízení přístavu v Basře, jenž bude udržovati spo-
jení s Bagdadem,
Turecko vyklidí obvod Urmie na hranicích
turecko-perských. Tím hoví Anglic zájmům Ruska.
které ji podporovalo v otázce Koveitu.
Turecko přikročí v Anatolii a v Syrii ke vše-
obecným reformám, založeným na zásadě decen-
tralisace. Naproti tomu slibuje Anglie Turecku
svou pomoc a zaručuje integritu území tureckého
v období, nutném ku provedení reforem, které se
odhaduje na čtyřicet let. Anglie také nepohne o-
tázkou sultánovy suzerenity v Egyptě.
Angl
Maťa
Nová dohoda
Anglie
perský záliv
Koveit
Mohamery
Basra
Araban
Bagdád
Turecko
Rusko
Anatólie
Sýrie
Egypt
Koveit Hadsal
Mohamera
23
article
Dvě turecké půjčky, jedna ve výši dvou mi-
lionů liber na reformy, jež mají býti provedenyv
Arménii, a druhá ve výši dvou milionů liber na
stavbu torpedovek v anglických loděnicích, budou
vydány v Anglii. Půjčky tyto budou zaručeny cly.
která je Turecko zmocněno zvýšiti o 4 procenta.
Porta udělila Hakkimu pašovi telegraficky
zmocnění, aby dohodu podepsal.
Německý velevyslanec protestoval prý u vel-
kovezíra proti dohodě vzhledem k německým
zájmům v otázce Bagdadu.
Anglické lsty přinášejí také zprávu, že se
mezi Portou a vládou anglickou dále vyjednává
smlouvě, kterou Anglie získá turecké akcie bag-
dadské dráhy, jež bude vystavěna přes Basru do
Koveitu. „Daily Mail“ k tomu podotýká, že angli-
cká vláda pak bude míti na bagdadskou dráhu
stejný vliv, jaký již má na suezský kanál.
Naproti tomu však sděluje polooficiální ber-
línský „Lok. Anz.“ dle svých informací, že vyjed-
návání mezi Anglií a Tureckem o další stavbu
bagdadské dráhy k Perskému zálivu se děje
plným vědomím německé vlády; akcie, které má
turecká vláda, činí 10 procent celkové sumy a jsou
prý, pokud je známo, nezcizitelny. Kromě toho
prý se ujišťuje v kruzích Portě blízkých, že do-
hoda mezi Anglií a Tureckem o Koveitu přihlíže
náležitě k zájmům jiných mocností.
Port
Hakki
Arménie
Anglie
Turecko
Bagdád
Basra
Koveit
Daily Maila
Lokomotiva
Anza
24
title
Rozpor mezi Japonskem a Spojenými
Japonsko
26
article
Jak se očekávalo, zaslal Bryan, státní sekretái
zahraničních záležitostí, kalifornskému guvernéru
Johnsonovi telegram, obsahující veto proti pozem-
kovému zákonu, přijatému kalifornským parlamen-
Bryan uvedl, že japonský velevyslanec poda
„vážný protest“ proti tomuto opatření, pročež prý
doufá president Wilson, že guvernér ponechá di-
plomacii času, aby mohla jednati.
Ve Washingtoně však se neočekává, že by ty-
to telegrafické námitky měly větší účinek, než
měla návštěva Bryanova v Sacramentu. Tisk zabývá
se výrazem „vážný protest“ a vyvozuje z něho při-
rozené důsledky, přes to však se situace posud
nepokládá za kritickou. Soudí se, že otázka bude
předložena rozhodčímu soudu, ale je jisto, že bude
vyžadovati velkého diplomatického úsilí, nebot
Japonsko zajisté nestrpí, aby Japonci byli v Kali-
tem.
fornii vyloučení z pozenkového vlastnictví.
Bryan
Johnson
Wilson
Bryanův
Japonec
Washington
Sacramento
Japonsko
Kali
27
article
Národní jednota pošumavská.
Národní jednota pošumavská.
Leží před námi XXIX. výroční zpráva o čin
nosti této naší nejpřednější české obranné Ná-
rodní jednoty
Zprávy Národní jednoty pošumvské jsou vždy
vážným projevem naší národní síly a pohotovost
Jednoty v obraně české a v obraně českých men-
šin na jihu království a také letošní obsažná zprá-
va Jednoty jest projevem takovým a obrazem úcty-
hodné práce, vykonané v zájmu českých menšin
práce vykonané k jejich národnímu, duševnímu
hospodářskému povznesení. Nejsou to však jenom
české menšiny, nýbrž i celé rozlehlé kraje našeho
Pošumaví, kterým Jednota věnuje svoji práci a
činnost, aby menšinové své práci zjednala oporu
a odezvu v českém lidu, který tvoří pozadí jiho-
českých menšin v krajích národnostně smíšených
kam menšiny ty přirozeným pudem stěhovacím
tíhnou za prací a za chlebem. — Hned úvod k
výroční zprávě jest významným. Jest to vyobrazen
krásné a nákladné budovy školní v Bedřichově
na Štocku, zbudované Jednotou před branami
Jihlavy na samé hranici zemské, o jejíž zbudování
zásluhu získal si odbor Jednoty, okres i město
Kouřim věnováním 13.000 korun na stavbu školy
škola ta nazývána jest školou Kouřimskou a slouží
mu ke cti.
Za výminečných a těžkých poměrů konala
Národní jednota pošumavská svoji záslužnou čin-
nost. Neutěšené poměry hospodářské a nejisté
poměry zevnější dotkly se též jednoty a ztěžovaly
její práci a jestli Jednota přes tyto nepříznivé po-
měry vykonala úctyhodný kus práce, jest to zá-
sluhou intensivní a svorné práce Ústředí i odborů.
kde všude práce ta a součinnost podřizována veli-
kosti národní myšlenky a úkolů obranné národní
práce.
Bedřichov
Jihlava
Kouřim
Jednota
28
article
Jednatelská zpráva poukazuje k tomu, že men-
šiny české jsou osou, okolo které otáčelo se jed-
nání o smír českoněmecký a ukazuje k tomu, že
právě v menšinách českých nejvíce cítí se úpor-
nost boje národnostního, kde Němci snaží se uplat-
niti všude svoji převahu hospodářskou a svůj vliv
politický. Očišťování menšinového území uplatňo-
valo se nejvíce v otázce úřadnické a téměř ani
jedno místo zde uprázdnění a dosud zastávané
úřadníkem české národnosti nedostalo se Čechu
a místo notáře v Horách Kašperských obsazeno
Němcem způsobem tak křiklavým, že obsazení to
bylo vyloženou bezohledností. Všeobecně oblíbený
soudce české národnosti ve Vimperce přeložen byl
do Náchoda.
Jazyková práva česká u úřadů zeměpanských
i autonomních hájena byla s důsledností a často i
s úspěchem, právní ochrana poskytována Čechům
v uzavíraném území v každém případě, kde o to
požádáno, práva českého jazyka hájena i v sou-
kromoprávném jednání ve stycích s německými
velkostatky a zájem český obhájen též v podniká-
ní průmyslovém, kde ukázala se toho potřeba. Prá-
ce kulturní a zejména péče o zřizování menšino-
vých škol soukromých i veřejných vyčerpávala plný
zájem i prostředky Jednoty. K této práci družily
se též výpravy školních dětí z ohroženého území
do Prahy. Na účely národní vydáno 51.205 K 28
a na práci kulturní věnováno 37.745 K 31 h.
V roce 1912—13 převedeno z rukou něme-
ckých do českých 16 rolnických usedlostí v ceně
465.000 K. — Práce hospodářská vyžadovala ná-
kladu 26.754 K 04 h.
V tomto roce zemřeli vynikající menšinov
pracovníci p. Adam Králenec, starosta v Sulislavi
ve Vimperce p. Herrman a na Smíchově p. proí
Němec
Čech
Čecho
Králenec
Herrman
Vimperk
Náchod
Praha
Smíchov
29
article
Jan Rohr.
Těžký byl pro Jednotu uplynulý rok a odů-
vodněným jest přání jednatele, aby rok příští by
klidnějším, šťastnějším a blahodárnějším než rol
právě uplynulý.
Příští rok bude jubilejním rokem Jednoty
významná tato událost bude oslavena loternín
podnikem Jednoty, jehož výnos bude věnován hu-
manním podnikům Jednoty. — Jest třeba, aby pod-
nik tento přizní svojí provázel celý český národ
pro něhož určen výnos loterního podniku.
Pomocnými odbory Ústředního výboru byly
Jihočeský sbor národohospodářský, odbor organi-
sační, odbor finanční, odbor technický a odbor kul.
turní.
V další části zevrubně pojednává zpráva oa
gendě kanceláře, činnosti odborů, majetku Jed-
noty a jiných administrativních záležitostech. Ve-
škeré tyto ukázky obranné práce jsou dokladem
příkladné ukázněnosti a obětavosti v konání ná-
rodní povinnosti
Přejeme Národní jednotě pošumavské, aby iv
příštích letech a zejména v nadcházejícím roce
jubilejním dodělala se výsledků stejně pozoruhod-
ných a cenných a aby její práce a zásluha odmě-
něny byly všestrannou přízní a podporou českého
lidu, zejména pak, aby její loterní podnik
setkal se s oním vřelým zájmem a po-
rozuměním, jaké jest nositelem úspě-
chu a zdaru všestranné práce Jed-
noty.
Rohr
30
article
Ze strany.
Ze strany.
Z Prahy VII. Místní organisace konala minulý
týden členskou schůzi, na které podal referát o ny-
nější hospodářské tísni a situaci na
zemském sněmu poslanec mag. rada K afka.
Schůzi četně navštívenou zahájil předseda organi-
sace rev. Titěra, zmíniv se o důvodech, pro
schůze byla svolána; omluviv býv. I. náměstka
Seiferta a ob. st. Novotného, udělil slovo
referentu posl. Kafkovi, který úplně věcně
obšírně pojednal o nynější situaci. V řeči své vě-
noval větší zmínku česko-německému vyrovnání
jehož účelem jest urovnání veškerých sporných otá-
zek mezi Čechy a Němci, by konečně zavládly pra-
videlné poměry v hospodářství zemském; nejvice
jest však litovati, že právě v té době, kdy téměř
celé vyrovnání bylo hotovo, radikální strany vy-
pověděly svou spolupráci. Potom promlouval o zá-
kladech, které k jednání položili Němci a jaké na
druhé straně Češi, jakož i o tom, k jakým závěrům
dospěla věc v roce 1910. V r. 1911 ustaveny tři
permanentní komise: školská, finanční a národně-
politická. Komise tyto neúnavně pracovaly, až pak
sama vláda zasáhla rušivě do jejich jednání zná-
mým Hochenburgerovým výnosem, právě tak, jako
nespravedlivým jmenováním soudcovským. Než na-
ši poslanci nedali se zklamati, aby těmto nástra-
hám podlehli, ba tím více trvali na svých původ-
ních proposicích, aby současně s novou úpravou
zemského zřízení byl dán pevný podklad k užíván
jazyků zemských v úřadech státních, aby totiž
uzákoněním Stremayerových nařízení zaručeno byle
u všech úřadů státních plné právo jazyku českému.
Titěra
Seifert
Novotný
Kafka
Němec
Čech
Hochenburgerův
Stremayerův
Praha
Čechy
31
article
Proto také musejí býti odstraněny reserváty Ho-
chenburgerovy. Rovněž musí býti současně prove-
dena volební oprava do sněmu českého. Pokud se
týče finančního stavu země, nutno konstatovati, že
stav tento je naprosto desolátní. Okrouhle dnešní
doby činí zemský dluh 80 milionů, připočtou-li se
všechny další nové potřeby, jako úprava učitel-
ského platu, dluhy humanním ústavům atd., vzroste
ke konci roku 1913 dluh ten na 160 mílionů. Aní
návrhy nových zemských daní, ani zvýšení přirážek
zemských o 10, ba 15 procent, ani státní úděly
malého finančního plánu nestačí na úplnou sanaei
zemských financí. Na to probírá řečník detailne
tento malý finanční plán, jejž jistě následovati bu-
de velký finanční plán, zmiňuje se o povinném před-
kládání knih. Pan poslanec končí úvahou o mož-
ném předvídání konce této situace, poukazuje na
nemožnost ustanovení zemského komisaře a ape-
luje na občanstvo, by sledujíc záležitosti politické.
stálo na stráži a bylo pro všechny okolnosti připra-
veno jako uvědomělé a organisované voličstvo. Po-
tom přistoupeno k druhému bodu programu schůze-
„Referát o posledním sjezdu strany“. Referent rev
Titěra uvedl v stručnosti řeči obou řečníků, dra.
Kramáře a dra. Körnera, a pojednal o důvodech.
které vedly sjezd k usnesní známé resoluce. Potom
uvádí, že národ český, třeba byl k česko-německé-
mu vyrovnání donucen, směle může zvednouti tute
jemu hozenou rukavičku, poněvadž třeba je pocho-
pitelno, že při vyrovnávání dvou stran musí kaž-
dá strana něco povoliti, nelze si mysliti, že by nás
kdokoliv mohl donutiti k něčemu, co by národ po-
škodilo. Dokládá podstatu vyrovnání jednotlivým
Aní
Titěra
Kramář
Körner
Okrouhlo
32
article
jeho oddíly, jako dělením království na území ryze
české a německé, národnostním klíčem zemských
výdajů, otázkou úřadnickou, otázkou ochrany če-
ských menšin atd. Na konec osvětluje taktiku jed-
nání našich poslanců a radí k naprosté otevřenosti
a jednotě celé naší strany. Po přednesených re-
ferátech potvrzena a příslušně doplněna jedno-
myslně resoluce místní organisace národní strany
svobodomyslné a Občanského klubu, přednesená
odůvodněná na sjezdu předsedou organisace. Re-
soluce zní: 1. Dnešní hospodářská tíseň zaviněnav
Rakousku jak politikou zahraniční, tak i politickou
situací na říšské radě i sněmu král. Českého, do-
stoupila takové výše, že hlavně vrstvy průmyslové,
obchodní a živnostenské národa českého cítí, že
snad její následků nesnesou a ke své i národa če-
ského škodě jí podlehnou. Proto žádají poselstvo
české, by se vší rozhodností a s celou váhou svého
významu zasadilo se jak na radě říšské, tak i na
sněmu král. Českého, by uspořádáním politických
poměrů jak zahraničních, tak i vnitropolitických.
tato tíseň hospodářská byla odstraněna. Při tom
ovšem trvají na tom, že tato náprava nesmí býti
hlavně při tak zvaném česko-německém vyrovnání
vykupována jakýmikoliv ústupky na nezadatelných
právech národa českého, jež jistě našimi zástupcí
při dosavadním jednání byly plně hájeny a také
vyjednány. 2. Schvalujíce oba dnešní referáty, při-
pojujeme se plně k resultátu sjezdu strany ze dne
27. dubna 1913. Předseda příkročuje k ukončení
schůze, vyzývá členstvo, by pilnou politickou i or-
ganisační prací podporovalo nejen politiku strany.
ale i prospěch národa.
Re
Rakousko
organizace národní strana svobodomyslný a občanský klub
33
article
„Snahy“, měsíčníku mladé generace svobodo-
myslné, vyšlo právě číslo 11. Obsahuje články:
„Smysl vývoje“, překlad to několika stránek
knihy Henrího Bergsona, „O konservatismu
a pokrokovosti“ od Rudolfa Procházky, „Mo-
derní nacionalismus“ od dra. K. Kocha
(dokončení). „Český textilní průmysl v r.
1912“ od Jos. Jirsáka, dále Goethovy verše „Ví-
tej a s bohem!“ v překladu Ot. Fischera. —
Rubriky: Kulturní obzor, Literatura. Poznámkya
Věstník organisací mládeže shrnují množství aktu-
alit kulturních i politických. — „Snaha“ stojí ročně
(12 čísel) 3 K. Administrace v Praze II., Marianská
ul. č. 3. II. p.
Z Břevnova. Místní org. nár. strany svobodo-
myslné konala v sobotu dne 3. května t. r. v ho-
stinci p. Rusa za předsednictví p. Tellingra ple-
nární schůzi stoupenců strany. Za akční výbor
strany přítomen byl p. tajemník Pechar. Obšírnou
zprávu o organisační činnosti za minulý rok podal
jednatel org. pan Šimandl. Vylíčil těžké zápasy,
jež mladá naše organisace v samých začátcích mu-
sila prodělati. Ani osobní napadání ani teror nebyli
s to hnutí naše zastaviti. Dnes stojíme pevně za-
kotveni a vliv náš na veřejné minění v Břevnově.
dík našemu tisku, jest přímo rozhodující. Inteli-
gence místní, jak učitelstvo tak úřadnictvo, pře-
vážnou většinou stojí v řadách našich a rovněž
tak i živnostnictvo začíná se utěšeně vzmáhatv
naší organisaci. Delší stať své řeči věnoval pan
jednatel nastávajícím obecním volbám, do nichž
jdeme za ozdravění místních poměrů oposičně,
proti starostovi Kolátorovi a jeho národně-soc.
Bergson
Procházka
K Koch
Jirsák
Goethův
Otakar
Fischer
Rus
Pechar
Šimandl
Kolátor
Jos
Praha
Břevnov
kulturní obzor
strana svoboda
34
article
klice. Pak ujímá se slova tajemník p. Pechar, jenž
děkuje jménem akč, výboru strany všem, kdož
o rozvoj strany v místě se zasadili. Zmíniv se o
místních poměrech, s nimiž dobře jest obeznámen,
ujistil nás p. tajemník rozhodnou podporou strany.
hlavně akč, výboru, který o místních záležitostech
úplně a správně jest informován. Na to pak v déle
než hodinu trvající řeči promlouvá pan taj. Pechar
o politické situaci. Řeč jeho, častým souhlasem
doprovázená, vyslechnuta byla se zájmem a od-
měněna byla bouřlivým potleskem. Jednomyslně
pak přijaty následující resoluce: Poslancům nár.
strany svobodomyslné projevuje se naprostá
důvěra za mužné a obezřelé hájení zájmů ná-
rodních, jakož i vyslovují se díky a úplný sou-
hlas s jich postupem a ostře odsuzuje se nezod-
povědná demagodie různých radikálních živlů;v
záležitosti spravedlivého národnostního smí-
ru a narovnání budiž učiněno vše, aby konečně
zavládly spořádané poměry v tomto království,
jež vinou Němců jak v ohledu hospodářském, tak
i kulturním těžce doléhají na oba, tuto zemi obý-
vající národy. Ve vykonaných na to volbách zvo-
lení jednomyslně předsedou p. Tellinger, místo-
předsedou p. Dynda, jednatelem p. Šimandl, po-
kladníkem p. Drunecký. Rovněž tak zvolen jedno-
myslně sbor důvěrníků. Doslovem p. předsedy.
jenž děkuje všem za účast, akčnímu výboru strany
za zájem, jejž mladé naší organisaci projevuje,a
pobídkou k další usilovné práci zdařilá tato schů-
ze skončena.
Pechar
Němec
Dynda
Šimandl
Drunecký
35
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Podivné stanovisko. Na Moravé vznikl
mezi časopisy spor, točící se okolo osoby
soud. r. Reinhalta, při čemž brána s jedné stra-
ny v pochybnost česká národnost p. Reinhalta
proto, že všech dvanáct svých děti
posílal do německých škol a žádné
z nich česky nevychoval. „Lid. Noviny“ dra.
Stránského otiskly v redakční části bez po-
známky prohlášení p. Reinhalta, v němž
odbývá p. Reinhalt tyto výtky větou: „Dokon-
ce se s ním nebudu příti o svoji příslušnost
národní a nenechám zatahovat do
novin svoje soukromé poměry.“
„Moravské Listy“ reagovaly na toto stano-
visko správně takto: „Vytkli jsme, že rada
Reinhalt, ze svých dvanácti dětí ani jednoho
neposílal do české školy a že všecky vychoval
úplně německy, Český poslanec a majitel če-
ského denníku dává ve svém listě výraz úsud-
ku, že to je soukromou záležitostí p. Reinhal-
tovou, po které nikomu nic není. Ne tak, pane
český poslanče dre. Stránský! Otázka, do jaké
školy patří děti českých rodičů, je pro nás
Čechy jednou z nejdůležitějších otázek veřej-
ných, za jejíž příznivé rozřešení uvědomělý
dělník svorně bojuje se svědomitým inteligen-
tem. Je to nejbolavější a nejvážnější kus české
otázky; Vám je to čistě soukromá věc, do níž
mimo otce nikdo nemá práva se míchati. Sto-
jíte tedy na tomtéž stanovisku jako náhončí
brněnské radnice, když před zápisem lákají
české děti do německých škol!“
Stránský
Reinhalt
Čechy
osoba soud . r . Reinhalta
Lido
rada Reinhalt
36
article
— Jazyková rovnoprávnost na severozápadní
dráze. Dochází nás opětovně letos řada stížností
z kruhů obecenstva, že na stanicích severozapadní
dráhy vydávají se do českých stanic lístky pouze
německé. Tak na př. také do Mělníka ze staníe
severnějších bylo nám zasláno několik železnič-
ních lístků výhradně s německým textem. Naše
obecenstvo by mělo všude u pokladen drah žádati
lístky také s českým textem a upozorňovati ve-
řejně na případy, kde dvojjazyčných lístků není,
nebo kde jsou dokonce výslovně odpírány.
— Dikůvzdání říš. poslanci, dvornímu radovi
J. Hráskému. Spolek haličských evidenčních
geometrů ve Lvově jmenoval v plenární své schůzi
dne 12. t. m. poslance dve r. Hráského čestným
členem za neobyčejné zásluhy, jež si posla-
neckou činností svou o povznesení stavu geome-
trovského získal. Z téhož důvodu vyslovil mu
i svaz rakouských c. k. zeměměřičských úřadníků
usnesením valné hromady ze dne 24. března nej-
hlubší díky. Spolek úřadně oprávněných kultur-
ních inženýrů odevzdal dvor. radovi Hráskému
umělecky vypravený děkovací list za zásluhy jeho
o zajištění nerušeného rozvoje stavu kulturn
inženýrského.
J Hráský
Hráský
Mělník
Lvov