ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4ec3fa80-8f13-11dd-b20e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 28, work 2, person 41
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 17. července 19.3.
Praha
3 masthead
Číslo 194.
4 article
la ranní a večerní listy předplácí se v Praze v administrani na měsl na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvoji donáškou na měsíc. . . . na dtvrt leta . . . . 7 k e2h ve Gllálkách: , K oo na měsíe Poštou na městn. na čtvrt leta . . . . 9 R 60 s dvoji zásilkou na měsín n tortieti :. . .
Praha R 60
5 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách. Finanční krise zemská. Naše zpráva o nedělním článku „Českého Slova“ vyvolala odezvu ve všech orgánech stran z vinohradské schůze. Odezvu různou. V národně-sociálním orgánu hrubou, sprosto- tami oplývající jen proto, aby dokázal správ- nost povzdechu svého nedělního čísla: „Kdyby u nás (t. j. v „Českém Slově“) bylo více roz- vahy a rozhledu než malicherného škorpe- ní...“ Ale konečně hrubosti národně-sociál- ního orgánu mají již v Čechách tak nízký kurs. že nikoho nezraní. Jednomyslně orgány etran z vinohradské schůze pozastavují se nad tím, že charakteri- sujeme dnešní krisi zemskou jako krisi fi- nanční. Od toho nás nemohou odvrátiti, ob- zvláště když vidíme, že právě Němci jsou to, kteří tvrdí, že krise je hlubší, že je ústav- ní, že je potřebí nahraditi nynější zemské zřizení jiným, jim přizni- vým, že je potřebí, aby třeba ce stou oktroje nastal ústavní pře- vrat, má-li býti krise česká rozře- šena. My bráníme se tomute nátlaku německé- mu na vládu, aby právo nouzové rozšířila na oktroj nového zemského zřízení, my dokazu- jeme a to plným právem, že by země mohla býti bez závady spravována, kdyby zemský výbor měl finanční prostředky po ruce a je také toto naše stanovisko v plném souhlasu s usnesením zem- ských poslanců našich, kteří chtějí řešiti věc tak, že vláda dá zemskému výboru 10% zvý- šení přirážek — aby nevzrůstal dluh země u státu — a povoli 4korunovou pivní dávku do konce r. 1917, aby země mohla dostáti jiným svým závazkům.
Němec Praha Čechy
6 article
Těmito dvěma akty jest vše skončeno prozatím. Celý rozpor mezi drem. Kramářem a vět- šinou klubu spočíval v tom, že dr. Kramář pokládal při ohromné převaze koncentrova- ných Němců na radě říšské a obstrukcíchv jiných zemích za nemožné politicky, aby u vlády mohlo býti vynuceno 10% zvýšení při- rážek a zavedení 4korunové pivní dávky, a proto chtěl připustiti, aby se to mohlo státi opatřením z nouze (zemský výbor by se po- děkoval, sněm byl by rozpuštěn, v zemském zřízení není opatření pro tento případ, když není zde ani sněmu, ani zemského výborua proto doplněním zemského zřízení zavedena by byla komise jen pro otázky finanč- ní a pro jurisdikci). Většina klubu zemských poslanců stála na stanovisku, že právně i politick je možno, aby byla vláda donucena jak zvý- šení přírážek, tak pivní dávku povoliti z em- skému výboru bez jiných opatření. Tedy také většina našeho klubu stála na stanovisku, že jde o krisi finanční. Naše strana na tomto stanovisku právem může státi, poněvadž byla ochotna politickou krisi zemskou řešili dohodnutím s Němci. Jak- mile ovšem Němci přerušili jednání a spustil se na cestu způsobiti úplný finanění roz- vrat království, bylo přece první starostí po- litiky české odvrátiti tenio rozvrat, poněvadž pod tlakem linančního rozvratu nelze přece jednat o uspořádání politických poměrů mezi oběma národy. Vláda také výslovně prohlásila, že ona chce řešiti jen finanční krisi v Čechách a na tomto stanovisku setrvala, i když projekt na vzdání se zemského výboru padl. Prohlásíla prostě, když zemský výbor může plniti povinnosti finanční, že nemá důvodu k nouzovému opatření.
Kramář doktor Němec Čechy
7 article
Chtějí-li Němci jedncstranné oktrojírk ve svůj prospěch, dokazují-li, jak vlastní pří- čina krise spočívá v nespravedlivém jich za- stoupení v zemském výboru, v nedostatečné ochraně jejich jako menšiny v zemi, je to ko- nečně s jejich stanoviska pochopitelno. Dokazují-li však české strany, že nelze odvrátiti oktroj jinak než všeobecným, rovným právem hlasovacím, činí-li návrhy na lámání obstrukce, chtějí-li vytrvalé rozpou- štění zemského sněmu, stálé nové volby atd. pak prostě vždycky buď narazí na to, jak a z čeho bude do té doby zemský výbor hospodařit, nebo chtějí oktroj politický a mechanický absolutismus. My charakterisujíce zemskou krisí jako finanč- ní a setrvávajíce na tom, že změna zřízení zemského a volebního řádu má býti výsledkem jednání obou národů a má býti usnesena sně- mem, omezujeme právem a účelně dnešn úkoly české politiky na to, co jest nejdůle- žitější, co tvoří základ prodalší nor- mální a ústavnírozvoj, totiž odstra- nění finanční krise zemské.
Němec
8 article
Jaké léčebné prostředky byly navrhová- ny? Dočtli jsme se, že má býti obstrukce ně- mecká lámána tím, že bude sněm rozpuštěn provedeny nové volby, znova rozpuštěn a no- vé volby atd. Ale, jak bude hospodařit zem- ský výbor v té době? Každé volby s rekla- mačním řízením vyžadují nejméně dvou mě- síců. A 2. srpna t. r. bude zemský výbor na dně pokladny. Nemluvíme o účelnosti a pro- veditelnosti tohoto prostředku, jen ukazuje- me, že bez odstranění finanční kri- se není možno tento prostředek zkoušet. Svolání sněmu, pokus zlomiti obstrukc německou násilím. Prostý počet dá, že při ob- strukci jedné třetiny sněmu, i kdyby byla pro- váděna jen řečmi, ne brachiálním násilím. proti němuž není ochrany v jednacím řádu. dovedou němečtí poslanci na měsíce protáh- nouti jednání na př. o předlohách, připrave- ných finanční komisí. Jak bulde mezi tím hospodařit zemský výbor?
9 article
Jediná pomoc je ve všeobecném rovném právu hlasovacím na sněm a do obcí. Řekně- me, že se to bude ústavně provádět, totiž že bude projednávána reforma volebního řádu na sněmu, poněvadž jsou přece všechny stra- ny proti oktrojí. Pokud jde o obce, není ještě ani předloha podána, pokud jde o změnu volebního řádu do sněmu, jsou návrhy v komisi, musily by se projednávat zde, kde by německá obstruk- ce měla volné pole, a v plenu by prostě svým odchodem zmařila každé hlasování, ježto musí býti přítomny tři čtvrtiny sněmovníků. Ale jak bude v té době mocihospodařit zemský výbor7! Konečně dlužno prý léčit krisi revisí celé ústavy, decentralisací, státním právem, rozumí se samo sebou, že ústavně provede- ným, poněvadž i naši státoprávníci, kteří to navrhují, hoří pro ústavnostl Kde se to bude řešit, zdali na říšské radě, která se sejde v říjnu, či na nedělném zem- ském sněmu, kde každou změnu zemského zřízení mohou svým prostým odchodem zmařiti Němci, aby nebyly přítomny tři čtvr- tiny sněmovníků, to se prostě neříká. či má to býti oktrojem?
Němec
10 article
Nač tedy brání se strany z vinohradské schůze tomu, že krise je krisí finanční proto. že zemský výbor nemá pevných, trvalých a dostatečných příjmů? Samy strany ty to uznávají, navrhujíce prostředky k nápravě. Že nenacházíme je pro- veditelnými a říkáme to, je naše povin- nost, nechceme-li, aby veřejnost naše oddá- vala se illusím a heslům. Jestliže někdo. třeba zodpovědný poslanec neb list učiní na- zdařbůh návrh, nestaraje se o předpisy právní a hospodářský stav, dělá-li povrchní po- litiku, máme nejen právo, nýbrž povinnost to říci, a to tím spíše, že naši poslanci po dobu obstrukce německé na svých zodpovědných místech o odpomoci přemýšleli a provésti hle- děli to, co bylo proveditelno, Řekne-li prof. Masaryk! „Pusťte blázny z blázinců,“ říká tím zemskému výboru, aby obmezil vydání, zavřel blázince, nemocnice, donucovací pracovny, odňal sub- vence divadlům atd., čili aby nevydával pe- níze, když nemá. To se však již stalo, že zem- ský výbor všecko vyloučil z rozpočtu, k čemu po zákonu a dle smluv není vázán. K čemu po zákonu je vázán, musí plnit, k čemu dle smluv je povinen, musí dodržet, nechce-li zemi vydati žalobám na náhradu škody, kterou by jistě vznesla divadla zemská, kdyby nevyplatil jim subvence a znemožnil tím hry. Řekne-li „Samostatnost“, že vláda má dáti zemi prostě peníze, jako dala Haliči, ptá- me se, kdy a jak? Na odpověď marně čeká- me. Řekne-li „Čas“ a „Samostatnost“, že vlá- da musí zemskému výboru dát peníze, ptáme se, jak to má ústavně provést, ale odpo- vědi se nedočkáme.
Sam profesor Masaryk Halič
11 article
Národně-sociální orgán vyrukoval s řadou návrhů. Země měla uzavříti půjčku v cizině pomocí, resp. pod pláštíkem měst. Nemožný návrh na prvý pohled. Země má vydati po- kladniční poukázky. Na prvý pohled nemož- né, poněvadž k tomu je potřebí zákona musí se tyto poukázky někde umístit. Doma to nejde a „České Slovo“ to také nechce, po- něvadž nechce napínati domácí trh. Cizina bude chtiti vědět, jak tyto pokladniční pou- kázky pokladna zemská zaplatí. Konečně pří- mou půjčku v cizině. Ukázali jsme, jak byla připravena půda při obou půjčká c pražských ve Francií. Strany z vinohradské schůze prý nemohly zabíti pražské půjčky, poněvadž měly na rad- níci 5 zástupců. Ale žurnalistika si říká s ed- má velmoc. A když tato velmoc začne bio na poplach, podezírat, křičet, na davové in- stinkty působit, je bez zodpovědno- sti? Co chtěla docílit? Přesvědčit, za- strašit, najít lidi, kteří by si řekli, že nepo- třebují si dávat nadávat, kteří by utíkali před nepopulárním návrhem půjčky obecní, zma- řit ji chtěla tato žurnalistika,a když pro sebe a svoje mínění zlákala řadu obecních starších, říká: mohli přijít, mo- hli hlasovatl Ne, ze zodpovědnosti za to, že veřejné mí- nění může býti přímo harangováno proti ji- stým projektům a že tyto projekty tím pad- nou, poněvadž ti, kdož je mají provésti, pod- lehnou veřejnému mínění, se ani žurna- listika, ani agitace stran nevymk- ne vytáčkami Mluvíme-li o illusích půjček ve Francii můžeme o tom mluvit, poněvadž víme, jak za dob, kdy vyhlášen finanční boykot trojdohody proti trojspolku a miliony francouzského kapi- tálu se stěhovaly z Rakouska, dopadaly vše- cky intervence, o nichž v novinách nepíšeme.
Francie Rakousko
13 article
Snad později bude lépe a pak se ta historie napíše. Naše strana byla pro malý finanční plán Bylo na ní útočeno a za úspěch oposice české bylo prohlašováno, že bylo zmařeno červen- cové zasedání. Ale jisto je, kdyby malý fi- nanční plán byl hotov, že bychom právem mohli žádati vládu za zálohu na nové údě- 1y, že by vláda je odepříti nemohla, poněvad je nám i jiným zemím dává a dávati po zákonu může. Proti inkameraci pivní dávky byly vše- cky české strany. Byl to návrh vlády. jak pomoci financím. Vždyť v předloze o pivní dani inkameruje se, t. j. zahrnuje se do státní daně z piva dávka pivní i pro země, kdeji vůbec nemají, jako v Čechách, a to ve výši 4 K, v jaké ji vůbec neměly (jako v Čechách, H. Rakousích, Štyrsku atd.). Všecky če- ské strany bezrozdílu odmítly o tom- to návrhu vládním jednat. Je úplně lhostejno zdali to bylo správné čili nic, to prostě rozho- dovat nechceme. Ale faktem zůstane, že tout cestou, přes říšskou radu, jsme nedostalí 32 mil. korun ročně a že tedy touto cestou jsme nezamezili finanění krisi v Čechách a nepod- lomili německou obstrukci. Nechť říkají strany z vinohradské schůze cokoli, faktem zůstane, že bez zažehnání fi- nanění krise království Českého, otevře- ním nových pramenů příjmů pr zemskou pokladnu, to jest pramen příjmů, plynoucích z veřejných dávek obyvatelstva, nemůžem docíliti zabezpečení ústavníh života v zemí. To žádají poslanci naší strany od vlády. Všecko ostatní jen zatemňuje nutný, nejbližší náš cíl, odvádí od pravé pří- činy zla a proti tomu přirozeně budeme stát i nadále.
Čechy H . Rakousy Štyrsko
14 article Noví dědici Balkánu.
Noví dědici Balkánu. Válkou mezi spojencí octly se všecky konferencemi velevyslanců v Londýně zdánli- vě zhruba upravené otázky blízkého Východu na novo v pohybu, ale směr tohoto nového po- litického proudu není již příznivým ani bal- kánským Slovanům, ani politice trojdohodové Byl-li vítězný spolek čtyř balkánských králů dílem trojdohody — jest válka mezi nimi zni- čením jeho úspěchů a zklamáním jeho pro- tektorů. Důsledky tohoto nového převratu na Bal- káně, dnes již dosti patrně, postihnou přede- vším tamní mistní činitele. Z nich poražení Bulhaři i vítězní Srbové a Černohorci pozbylí a pozbývají ono předáctví, jež si v bojích s Turky nepopíratelně zasloužili a dobylí. Dnes, kdy oslabené své síly zdecimoval bo- jem bratrovražedným — derou se v popředí před ně Řekově. Tito za války s Turky si vedli velmi vypočítavě, šetříce svých síl, aby nyní tím důrazněji mohli podporovati své pře- pjaté požadavky, jejichž nikoliv podřízeným cílem jest zatlačení Bulharů od moře Egejské- ho. Na poradách londýnských zatlačeni byli Srbové od pobřeží moře Adriatického na pro- spěch Albanců, a tak mizí opět snad na dlouhé věky naděje, že jižní Slované rozmnoží při- mořskou oblast svou a vliv svůj a moc svou na moři. Jední i druzí budou hospodářsky opět více méně závislí na cizině. Snad jedině utvořením neodvislé Makedonie jakožto no- vého slovanského státu na Balkáně bylo by možno zachrániti jižnímu Slovanstvu vydat- nější podíl na pobřeží moře Egejského. Ještě vyzývavěji než Řekové, kteří poža- davky své aspoň mohou krýti tím, že společně
Srba Řekův Turek Bulhar Slovan Řek Balkán Londýn Bala Makedonie
15 article
3 enlodleo adj V drobném prodejie ranní dislo o sobě za s večerni za d Ve filiálkách na venkově ranní čislo vočeri . . . . . 5b Inseráty plati se hotově napřed- Předplnceni a inserty jim sdministrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se táž ředakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl
16 article
bojovali proti Turkům a pomáhali vítěziti mají tudíž i nároky na území, odstoupené Tu- reckem, jež nyní zbraní Bulharům odňali, po- činají a počínali si Rumuni. Ač se vůbec neúčastnili války proti Tur- kům, přihlásili se také o podíl, jejž si vyhlédli na sousedním území bulharském. Vídouce, že Bulhaři a Srbové hubí své síly v touze po nad- vládě na Balkáně, ohlásili svůj zájem na zá- pase tom, aby prý hájili rovnováhu, ve sku- tečnosti však, aby se zmocnilisami na d- vlády! Vždyť jinak na jejich postup ani nelze pohlížeti, když Bulhaři zatím se obrátili na Rusko a na velmoci, aby přispěli obnoviti mír, když bez odporu ustoupili před Rumuny z krajů od Turtukaje na Dunaji přes Dobríč až po Balčik na Černém moři a když zkrátkao nadvládě Bulharů po nezdarech proti Srbům a Řekům vůbec již nemůže býti řeči. A právě ve chvíli vyjednávání o mír mezi Bulhary, Srby a Řeky posílá Rumunsko celou svou mobilisovanou armádu přes Dunaj; ve sněmovně rumunské předčítá předseda mini- sterstva Majorescu královské poselství, němž se prohlašuje, že „vláda musila se cho- píti vhodných opatření, aby udržela za nových poměrů na poloostrově balkánském místo, jež přísluší Rumunsku!“ Toto odůvodnění snad se dalo poslouchati, než válka mezi spojenci vy- pukla a Bulhaři přepínali své nároky; ale co chce Rumunsko nyní po porážce Bulharů a za stavu skutečného klidu zbraní a za pokusů o mír? Na to jest jen jediná odpověď: kořistiti ze svých neporušených sil válečných jak na újmu Bulharů tak Srbů. Rumunsko zkrátka okázale nedbá výsled- ků porad londýnských o upravení Balkánu. nedbá ani ujednání konference petrohradské, za to jeví se býti nositelem myšlenky podati ruku všem protislovanským zájmům na Bal- káně, zvláště pak Řekům a Albancům.
Bulhar Rumun Srba Řek Balkán Rusko Dunaj Balčik Rumunsko Bala
17 article
To vycítil bystře slovanský politik, jenž v „Jugosl. Pregl.“ upozorňuje, jak Rumuní si chtějí osvojiti území slovanské, a praví, že není myslícího politika, který by nepociťoval, jak se Rumunsko úskočně vlírá mezi ně, jak se mísí do sporu srbsko-bulharského, a že to nečiní pouze za sebe, ale i za ony síly, jejichž je exponentem. A to jest věc. kde zájmy bul- harské a srbské jscu opět totožné! Teď se staví Rumuní proti jedněm, zítra se postaví proti druhým. Ochrana pro oba národy spo- čívá pouze v jejich rychlé dohodě a obnovení spolku. Pravili jsme již, že balkánští Slované bu- dou nadále míti proti sobě jinou balkánskou. n e slovanskou koalici. Mohlo by se zdáti, že tento úspěch poli- tíky trojspolkové by měl být oceněn uznáním zahraničné politiky hr. Bertholda, ale není tomu tak. V poslední době množí se naopak útoky v říšsko-německých a uherských časo- pisech proti němu, kryjíce se obratně kotr- melci, jež prováděla vídeňská žurnalistika po celou dobu krise balkánské. Stojíme tu před zjevem, jenž se dá jen nepřímo vysvětliti. Poslední události na Bal- káně umožňují trojspolku, aby otevřeněji se hlásil k těm, kdož pomáhali rozbíti svaz bal- kánský. Proto slyšetí jest nejen výstražný hlas anglického ministra věcí vnějších, věno- vaný Evropě vůbec, nýbrž i hlas prince z ně- mecké královské rodiny a ujce korunního prince rumunského (saské?), uveřejněný jako interview ve „Wiener Ztgu“, kterýž zabývá se Rakouskem a jeho dosavadní politikou bal- kánskou, vytýkaje zejména, že v Bulharsku byly podníceny přílišné naděje, že se nadržo- valo šovinistické politice maďarské proti již- ním Slovanům a že balkánská národnostní
Slovan Berthold Wiener Rumunsko Bala Evropa Rakousko Bulharsko
18 title
FEUILLETON.
19 article O Mikoláši Alšoví.
O Mikoláši Alšoví. Julius Zeyer měl, jako umělec, jen velké lásky nebo veliké nenávisti, nebo, řekněme. znal jen obdiv nebo příkrý odpor. Mezi tím v obvyklém hodnocení leží tak zvané uznání, pochopení a odvážení skutečných sil a da- ných poměrů, na nichž se měří možná výška výkonu. Zeyer však cítil a žil jen uměle- cky a netrudil se tím, že mu kritický smysl selhával, nebo vlastně docela scházel. Vě- děl, že ho nepotřebuje. Měl soběstačnost tvo- ření. Jeho láskou byl Zola. Snad jej přece nemiloval, ale jistě se mu obdivoval. Ten- kráte, před mnohými lety, mne to překvapo- valo: Zeyer se však nepouštěl do vysvětlo- vání a ještě méně chuti jevil poučiti mne, kterému bylo na podiv, kterak tento ro- mantický fantast může s úctou mluvitio nahém naturalismu, který tehdá ještě platil za hrubý a urážející. Očekával jsem, že Zeyerova láska vyhledává si svůj objekt mezi krevním přibuzenstvem, Obracel se ovšem i tam se svojí nákloností, no však s obdivem. A přece je věc jasná a přiro- zená, jak jsem později poznal a leží v psy- chologii umělce i člověka. U Zoly mohl Zeyer skládati poklouu jeho umění, jeho tvůrčí mohutnosti a neodolatelné výraznosti formy. Látka, z níž tvořil, svět, jejž směle uvedl do umění nespadaly tu na váhu. Tyto říše Zolovy a Zeyerovy ležely daleko od sebe; celé oceány je dělily. Jinak u roman- tiků. Tu byli vlastně jen Zeyerovi nepřátelé nebo aspoň soupeři. Všichni čerpali z téže studně a šlo o to přebíti, předstihnouti je uměleckou formou. Jako pravý a silný umě- lec byl J. Zeyer přesvědčen, že jeho jest absolutní a tudiž vyšší. Kde tedy vziti obdiv k nižší a k rívalům, jež překonávám?
Mikoláš Alšový Julius Zeyer Zeyer Zola Zeyerův Zolův J Zeyer
20 article
Mikoláš Aleš dožil se konečně oka- mžiků, kdy byl volán za patrona a vyhla- šován za svatého všemi uměleckými církvemi nebo směry, co jich máme. Docela jedno- myslně; nikde odporu nebo nespokojenosti s tímto svatořečněním. Velikost a geniál- nost Alšova umění byla nepopíratelná. z toho však, co jsem pověděl, lze usuzovati, že nejspíše jsou cíle a formy tvoření nyněj- ších a obsah jejich umění Alšovu cítění. myšlení a dychtění asi protichůdně. Mikoláš Aleš také opravdu v dnešním přiboji pěnění a tříšténí vlnobití jak bludný balvan. Pevně, nepohnutě, vše přečnívaje a přece cize. Tuhý zbytek dávných a bývalých bouři. Vyvřel z kypění málem srdcím našim už ne- známého. Všechen smysl svého života a tvo- ření viděl v jediném ústředním bodu: býti českým umělcem. Ne z rozmyslu a úvahy, nebo vypočítavosti. Z neznámého a neodo- latelného pudu. On věřil naivně a pevně, že mu vyšší mocnosti přikázaly za úkol býti se svým národem za jedno a zároveň ve službách jeho idealů. Byl přesvědčen, že nic z nich nesmí býti opuštěno, zanedbánoa tím ztraceno, čeho jednou bylo nabyto a dosaženo, ať je to dar přírody nebo kořist vlastní silou získaná. Nebyl jich množitelem, nevyhledával jiných a nových. Spočívá proto na zjevu Alšovu nádech konservatismu, jenž se dnes mnohým asi zdá jen staromil- stvím, konservatismu v obsahu i formě, ide- ovém i výtvarném. Přihlédneme-li však blíže. objeví se, že jeho velké a krásné dílo je podobno mocnému proudu, jenž nabyl šířky a síly tím, že pojal do svého řečiště všechny přítoky kolem sebe, často daleko od jeho břehů pramenící. Mikoláš Aleš jen pilně dbal toho, aby tato přitočná oblast byla jako u Vltavy, do níž nevtéká žádná voda za českým pomezím temenící. Alšův osud na zemi a mezí námi byl osud všech idealistů a geniů. Hmotná tisen
Mikoláš Aleš Alšův Vltava
21 article
a bída; pozdní uznání. Nad tim však víra v sebe a sila nepodlehlosti. Znal jsem se s Alešem a stýkal dlouhá léta. Ne tak často a intimně jako jiní jeho přátelé, s nimiž srostl stejným věkem a stejnými idealy, přece však tolik, že mi člověk a jeho umění byly otevřenou knihou, v niž jsem čítal s obdivem a jejíž obsah jsem se snažil celý pochopiti. Počalo to v dobách, kdy pohlíželí na Alše sic jako na kromobyčejné nadání, ne-li dokonce na genialní, jež však mělo mnoho kazů a ne- dostatečnosti. Po vítězné »Vlasti« nechalí jej skoro všichni padnouti. Všichni se mu odcizili myslí a srdcem. Jeho obec sevrkla se na několik málo členů; po jeho pracích nebylo žádné poptávky, na tož sháňky. Alešovy kresby přijímali v časopisech skoro jako z přinucení ne-li z milosrdenství a ku- povaly se za fatku. Opravdu se ostýchám uváděti tehdejší žebrácké ceny, mnohem menší nežli z nerozumu nebo dobromyslnosti se platí za obrázky žebrajícím mazalům. »Ohlas písní ruských« vyšel bez úspěchu »Rukopisy« znamenaly úplnou porážku; sgrafit si nikdo nevšímal; »Život starých Slovanů« nezůstavil žádného dojmu. Malí nakladatelé užívali Alšových kreseb za laciné ilustrace. O jeho malbách se vůbec nemluvilo. Zdalí to kdo kdy pochopí? Co M. Aleš tehda tvořil, za úplné nevážnosti našeho světa, co tehda vytvořil, to znamená dnes vlastní jádro jeho uměleckého díla. A jest jím také. Nebyly to žádné pokusy, přípravy nebo sliby do budoucnosti; není v tom te- prve nijaké probíjení se ku příštím hoto- vostem; nijaké hledání pevné půdy nejistým a hledavým krokem. Alšovo umění bylo tehda už v plné zralosti, jako je vůbec feno- menalným i v tom, že se zdá býti úplně hotové a cele zorganisované od prvního svého počátku.
Aleš Alešův Alšův
22 article
byly Ty časy, které trvaly dlouho, k zoufání. Pro jiného, ne pro Alše, jenž prošel jimi beze stesku a replání, s myslí jasnou, s tvořivostí nepokleslou, s duchem neochuzeným, bez hněvu na osud a lidí, bez závisti a zášti. Ne že by nebyl cítil tuto strašnou tiseň, ne že by si nebyl vědom křivdy na něm a jeho umění páchaně. Bylat tu jeho rodina a bylo tu jeho umělecké sebevědomí, jedno z nejoprávněnějších. Ale to všechno také dopadalo na hlavu muže neobyčejně dobrého, u něhož čistá a dětin- ká zrovna dobrota srdce držela si vždycky rovnováhu s bohatstvím ducha a tvůrčí mo- hutností. V Alšově duši bylo vždycky svěťlo, snad také proto, že pohled jeho byl stále obrácen do minulosti a časová vzdálenost mnoho ozlacuje. I jeho genrové momentky a kresebné glosy k písním, jež dohromady tvoří skvostné zrcadlo bytu a žití českého venkova a lidu, jsou umělcovy pohledy do minulosti; ne-li do zašlého, tož už zacháze- jícího světa. Slety dobrota srdce a mír ducha u Alše rostly. Býval kdysi i bujný a chvílemi hřmo- tivý, nic jinak však, než jako bývají »mlá- denci« a »chlapci« na venku, z přebytku síly, ne tak povahou. Teď už jej znali všichni, jak jej Švabinský viděl a zachytil. Nevelká jeho postava zešířila, hlava ošedivěla, tvář je jediný úsměv vnitřní veselosti. O ní mluví plný ret i svítivé oko. Ani stopy po jaké pose ani potuchy po marce umělecké, jako také nepoznáte, že tu sedí M. Aleš ve svém ate- lieru, který vždycky byl jen prostý, ven- kovský, vydrhnutý dubový stůl a bylo-li třeba, dřevěný velký vál. Kus papíru na nich a péro nebo uhlí v ruce, to bylo vše. Ostatní bylo v hlavě a řinulo se z ní jako bystřina. Vše v tomto Alšově zjevu, v němž byl zřejmý selský kořen, bylo vyrovnáno v osobnost bodrého a dobrosrdečného děda. Není divu, že právě děti vzhlížely, k němu s láskou a
Aleš Alšův Švabinský
23 article
vděčností a sledovaly jej očima, dokud ne- zašel, když zvěděly, že to ten, který tolik milých a pěkných věcí jim jasně nakreslil. To už byl M. Aleš ve své apotheose. Snášel jí jako kdysi nedbu a odmítání, s touže světlou myslí a usměvavou tváří. Ani to ne- považoval za osobní vítězství, jenom za spra- vedlivý běh věcí. Krásná osobnost Alšova, zdálo se, že necití se podílníkem, jemuž také připadá něco z tohoto zevního obratu. Zdálo se snad jemu. Ovšem jen omylem, neboť právě u Alše není rozhraničující a oddělující linie mezi člověkem a jeho uměním. Oba splývají v jedno; podmiňují, podporují a nesou se na vzájem. Jen jedno mohl tento obrat vzbuditi u M. Alše, jedno nanejvýš: dětský údiv z toho, co se na něho hrnulo. Ničeho nečekal od života a světa, ničeho od nich nežádal, nežli moci se vybít a umělecky vyžít, moci vše vydati ze sebe, co v něm a jej hřálo, co mu naplňovalo všechny cévy až ku prasknutí. Přijal poslání z vyšší mocí a plnil je jako povinnost a oběť pro dobro druhých. A tito konečně poznali, čím byli obda- rování. S pochopením přišla vděčnost. Spiš v rozměrech v poměru k osobě než k umění Alšově. Myslím, že nikdy nesnil sen o slávě zvonící zlatem, jako jej sní tolik jiných, menších, nepatrných a neskonale chudších duchem. nadáním a tvořením. Jeho touhou bylo »prospět svému národu« a viděl, kterak tento sen se před jeho očima ještě naplňo- val. Dožil se toho štěstí, čistě alšovského štěstí. Novým mladým generacím umělců, jež k němu vzhlížely teď v úctě a obdivu. zanechává dědictvím sebe ve svém umění a umění, v němž jest on, Aleš, jako český muž geniem posvěcený. Kdy nalezne se kae, jenž by jako pravý syn ujal se oteckého dědictví, aby je rozmnožené obrátil nově ve prospěch svého národa? Karel B. Mádl,
Alšův Aleš M Aleš Mádl Spiš Krásná osobnost