3
masthead
26. dubna 1900.
5
article
A v konaku bělehradském třese se nyní
před Milanem vše, i král Alexandr. Všichni vědí
že je všeho schopný. V návalech, které seu
něho dostavují stále prudčeji a častěji, neroze-
znává již přítele od nepřítele. Potrvá-li to ještě
nějakou dobu, nebude divu, vypukne-li v Běle-
hradě palácová revoluce, jež zbaví Srbsko
této obludy, jež zastiňuje všechny Nerony a Ca-
liguly světové historne.
O králi Alexandrovi pisatel nepovídá nie
pochvalného ani nechvalného. Není bez nadání.
ale nedostává se mu energie. Proto je hříčkou
v rukou svého otce. Je zamlklý, nedůvěřivý
potměšilý.
»Kdyby král Alexandr byl osvobozen o
neblahého vlivu oteova, mohl by z něho býti
dobrý ústavný panovník.« Tím pisatel z tábora
napredňáků bezdéky přisvědčuje, že radikálové
jednali dobře, když chtěli, aby Milan trvale
bydlel mimo Srbsko a Alexandr aby vládi
ústavně.
Dle našeho mínění král Aloxandr je př
chválen, i když se o něm praví, že nevysahuje
nad prostřednost. Kdyby byl svým úřadníkem
mohl by se s prostředním nadáním protlouci
Ale on je panovníkem, a od panovníka požadu-
jeme více, než schopnost, osvojiti si jistou ru
tinu. Panovník musí, aby byl dobrým, mít
charakter a cit pro právo. Král Alex-
andr obou těchto vlastností naprosto postrádá.
jak dosvědčuje sám pisatel, mluvě dál o Mil
nových obětech. Praví, že sám se přesvědčil
že král Alexandr ví o nevině žalá-
řovaných radikálů, a že to vědě
t v době jich odsouzení. Avšak ve své
slabosti povolil tehdy nalehání oteovu a dopustil,
aby byla tato justiční vražda spáchána,
jež bude vždyeky skvrnou jeho panování.
Milan
Alexandrov
Alexandr
Běla
Srbsko
Ca
Alex
6
article
Pisatel snažil se tím dělati náladu pro
Alexandra, nepamatuje však, že Alexandr jeda
loni Vídní do Merana, vyjádřil se o nevinně ža-
lářovaných před spolupracovníkem »Neue Freie
Presse« tak bezcitně, brutálně a cynicky, jak
jen možno jen synu a žáku Milanovu. Pře
historií a sondem národa je za hrozný osud
nevinných srbských vlastencův odpověden v prvé
řadě král Alexandr a potom teprve Milan, jenž
by marně si přál a chtěl, aby v žaláři ze-
mřeli, za kteroužto příčinou každý den po-
drobuje je novým mukám tělesným i duševným«,
kdyby toho nepřál si a nechtěl: král Alexandr
Na konci pisatel zakliná Rakousko-Uhersko
aby ještě v posledním okamžiku zřeklo se Mi
lana a napravilo v Srbsku, co se ještě napra-
viti dá. »Jinak, zahynou-li nešťastné obětio bí-
dáctví a zlosynství Milanova v žaláři, utvoří se
v Srbsku a ve všech srbských zemích legenda
o mučednictví, která by byla stejně osudná jak
dynastii Obrenovičů, tak východní politice Ra-
kousko- Uherska.s
Jsme hluboce přesvědčení, že hr. Golu-
chovský neřku pro osvobození, nýbrž ani pro
úlovu obětem Milanovým ani prstem nehne.
Když to loni neudělal pro dobrou vůli s Ru-
skem, neudělá to k vůli ani nikomu ze Srbska,
ani nejpevnějšímu stoupenci tradicí napred
ňáckých.
Alexandr
Milanův
Obrenovič
Gola
Milanová
Vídeň
Merano
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Neue Frei Presse
7
article
Italie a schůzka berlinská.
Italie a schůzka berlinská.
Nový list italský »Ora« uveřejňuje za-
jímavou rozmluvu s ministrem zahra-
ničných záležitostí markýzem
Visconti-Venostou o berlínské schůzce
Italský státník nepřipisoval schůzce té diploma-
tického rázu, učinil ale z podnětu toho několik
pozoruhodných poznámek o stanovisku Italie
k budoucímu rozvoji světové politiky. Situaee
světová, mínil ministr, není sice přímo kritická.
ale dosti vážná, že by z ní vyplynonti
mohla katastrofa dlouho obávaná. Zne-
pokojení budí zvláště poměry na Balkáně, sbl-
žení Bulharska s Ruskem a možnost make-
donského povstání. Italie nemá zájmu na Bul
harsku a Černém moři, ale sledovala by
ostře události na Jaderské m
Středozemním moři, a vzhledem
na vliv, kterýž by změny v Make-
donii měly na poměry v těchto
mořích, musily by také Italii po-
hnouti k neprodlenému zakročení
Slova ta opakoval Viseonti- Venosta ještě jednou
co nejurčitěji: Žurnalista, jenž s ministrem
mluvil, měl, jak dodává, dojem z rozhovoru
toho, že nynější správa zahraničné politiky
italské jest pevně odhodlána, netrpěti na Jader-
ském a Středozemním moři žádného oslabení
vlivu svého, nýbrž býti tu bděle na stráži a p
případě i energicky zakročiti. — Ke schůzce
berlínské naposledy — pardon: k slavnosti plno-
letí korunního prince německého — vyslán bude
dvorem italským vévoda z Aosty.
Visconti
Venosta
Oro
Balkán
Bulharsko
Rusko
Aosta
Italia
8
article
Cesta perského panovníka do Evropy.
Perský samovládce Muzaffer-ed-Din (král králů
Iranu) navštíví v červenci pařížskou výstavu.
Teheranský dvůr ustanovil právě cestovní plán
šacha, který s přečetným komonstvem rusko-
perské hranice v prvních dnech června překročí
a především do Petrohradu, pak do Var-
šavy (27. června), Berlína (3. července)
Paříže zavítá. Celá cesta potrvá šest měsíců.
V družině panovníka se bude nalezati prin
Mirza Riza Chán, který se konference míru
zúčastníl a také zemřelého šacha Nazr-ed - Dina
na poslední cestě do Evropy provázel.
Dina
Riza
Evropa
Petrohrad
Vara
Berlín
Paříž
Muzaffer
Dino
král král Iran
9
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Rozpočtová komise. Ref. Kaftan před-
náší o zprávě zem, výboru stran zplavnění středního
Labe od Mělníka po Jaroměř, sděluje celý průběl
této veledůležité akce; referuje o pracích technického
oddělení ve směru tom dosud vykonaných, pouka-
zuje ke spoustě petic o urychlení celého tohoto pod
niku a navrhuje podle návrhu zemského výboru, aby
do rozpočtu byl vřaděn obnos 9400 K jako další
příspěvek na dokončení projektu onoho zplavněnía
regulace obou Orlic, připojuje návrh, aby vláda byla
vyzvána, by stejným obnosem 9400 K také stát při-
spěl k dokončení onoho projektu. Hned po skončent
projektu budiž přikročeno k dalšímu provedení
budiž důrazně naléháno na vládu, aby stát proveden
to prostředky státními co nejvíce podporoval, poně-
vadž jde též o přední zájem státní.
Posl. Udržal vyličuje stav celé této záležitosti
zejmena i se zřetelem k letošnímu dlouho trvajícímu
zaplavení Labem a poukazuje k nutnosti urychlení
této akce, když je nalehavá nutňost zejmena regu-
lace vedlejších přítoků a musí předcházeti úprava
hlavního toku. Po dalších vývodech posl. dra. Schrei
nera a Heinzla přijaty návrhy referenta posl
Kaftana.
Dr. Schreiner referuje o titulu 14. odst. 1
»Učely mel1oracni« n zhvloveni projskte
Kaftan
Posl
Udržal
Heinzl
doktor
Schreiner
Mělník
Jaroměř
10
article
v příčině upravení řek a ku podporování menších
melioračních podniků 80.000 K a navrhuje opětné
schválení. Dále žádá, aby zemský výbor vymohl na
vládě, by zejmena k menším projektům přispívala
stejným způsobem jako země. Návrhy tyto přijaty.
Poslanec Kaftan referuje o zprávě zemského
výboru o zřízení přehrad (barage) údolí a nádrží
vodních na příhodných místech v Šumavě a sic
prozatím zejmena těchto: Královská Slatina — Kuž-
varda — Želnava. U Želnavy bylo by možno
zadržeti 37.000.000 m vody nákladem asi 3 halířů
na 1 m“. Docílilo by se pro voroplavbu 3 m' vody
za vteřinu po dobu celých 100 dní největšího sucha
Řečník porovnává tyto výsledky s podobnými zaří
zeními v Německu a tu se jeví vesměs jejich účel-
nost a výhodnost. Doporučuje proto nejenom vypra-
cování projektu nákladem 5000 korun, ale i prová-
dění zkoušek vrtáním půdy.
Kaftan
Šumava
Želnava
Německo
výbor o zřízený přehrada
11
article
Dr. Záhoř dotazuje se po zdravotní stránc
takového projektu, zejmena se zřetelem na nebez
pečí střídavé zimnice. Jináče poukazuje na přehražo
vání bystřin, jak je prováděli naši předkové a sin
zejmena na Šumavě a podporuje návrh páně rele
rentův.
Dr. Schreiner mluví rovněž pro tento pro
jekt a zmiňuje se o pracích kulturního technika, in
ženýra Daniela a hospodářského rady Gustav
Abela. Jelikož dešťová voda bude hlavně písel
a kamení do těchto nádržek přiváděti a žádn
značné množství bahna, nemá obav po stránce zdra
votní. Kdyby se dalo soustavným provedením těchto
nádrží celé množství asi 150 millionů m“ vody na
držeti, umožnilo by se tím provedení průplavu du
najsko vitavskor labského.
Poslanec Udržal vyvrací názor dra. Schei
nera o tom, že by veliké plochy vodní mohly při
spěti ku zdrsnění podnebí na Šumavě.
Poslanec Materna přimlouvá se za vypra
cování a provedení projektu tohoto zejmen
pro veliké výhody, jakých by z toho mělo král
hlav. město Praha.
Poslanec Heinzl projevuje obavy v příčině
technického nebezpečí, které by povstati mohlo
protržením takových hrází.
Po doslovu dra. Záhoře, který poukazuj
k Netolicům a Třeboni, jináče však i k tomu
že již geologický útvar těchto míst sám ku zařízení
těchto nádrží poukazuje, a projevu dra. Zintla.
přijat byl návrh inženýra Kaftana, kterýž velic
podrobně veškeré námitky a obavy pronesené průběhem
debaty vyvrátil, zejmena poukázáním na Rýn a vy-
rovnávající účinky větších nádrží vodních.
doktor
Záhoř
Schreiner
Daniel
Gustav Ábel
Udržal
Matern
Heinzl
Zintl
Kaftan
Šumava
Praha
Netolice
Třeboň
Rýn
12
article
Dr. Schreiner referuje o titulu 11. o ds t. 1.
o příspěveích státní pokladně na síly učitelské
obnosem 17 380 K, odst. 2. dvě stipendia pro stu-
dující zemědělsko-technických kursů — na obou
technikách pražských obnosem 1200 K
Přijímá se i s návrhem dra. Podlipného
aby také stát zde ku přispění byl vyzván.
Titul 12 »Civilní podkovářská škola v Kar-
líně«, obnosem 1022 K a titul 13. »Nad ace
obnosem 5760 K rovněž.
Dr. Mettal přimlouvá se za to, aby také pro
hospodářské zvěrolékaře těchto stipendií bylo
používáno tím, že vezme zemský výbor ohled na
absolventy vyšších hospodářských škol v Libverdě
a Táboře. Za uskutečnění tohoto návrhu přimlouvá
se též dr. Zintl.
Rovněž poslanec Udržal, který poukázuje k
veliké závadě, spočívající v tom, že vyučování v
Vídni děje se jazykem německým a navrhuje, aby
zemský výbor učinil patřičné kroky ku brzkému
zřízení zvěrolékařské školy v Praze s vyučovací řečí
českou.
Položky budžetní i obě resoluce přijaty.
Poslanec Materna referuje o zprávě zemského
výboru, jednající o zemské akci na podporu malých
živností za rok 1899. Z obnosu 50.000 zl., povo
lených do konce roku 1899, povoleno záloh celkem
zl. 49.101.68 a zbylo tudíž za čas 1895/9 pouze
ještě 898 zl. V roce 1899 podáno bylo celkem 15
nových žádostí — tedy o 4 více. Dále ku zjedno
dušení celé akce učinil zemský výbor opatření to
by se vždy na účet zemské dotace jedna část strojo
a na účet státní dotace druhá část opatřila, čímž
také poměry vlastnické se zjednoduší.
doktor
Schreiner
Podlipný
Mettal
Zintl
Udržal
Matern
Kara
Tábor
Vídeň
Praha
vysoký hospodářský škola v Libverda
13
article
V zájmu poučení kruhů maloživnostenských
vydáváním spisků, učiněny tyto kroky: Vydány
vzorné stanovy pro družstva strojová a zakročeno
bylo u c. k. vlády o české vydání spisu »Návod
ke zřizování a správě živnostenských společenstov
výdělkových a hospodářských.« Vedle toho vydán
byl právé spis ředitele p. Frant. Rösslera »O pod-
porování malých živností zemía
státem«, Při té příležitosti upozorňuje referent na
články přísedícího zemského výboru p. Karla
Adámka v »České revue« letošním rokem
uveřejňované pod názvem »Živnostensko-
politická akce sněmu král. českého
v roce 1898/9, jež by po svém ukončení jako po-
můcka vzácné ceny taktéž samostatně vydány býti
měly.
František
Rössler
Adámek
živnostenský
14
article
Z dotace 5000 zl. na rok 1899 použito bylo ku
podpoře různých podnikání těchto částek: Na od-
borné kursy pro obuvníky 810 zl., pro krejčí 230 zl.
pro kadeřníky a holiče 50 zl. pro mistrovský kur
koželužský v Táboře 50 zl. a ku pořádání kurs
národohospodářských a sociálně politických 120 zl.
tedy celkem na tyto účele 1260 zl. Na výstavky
prací učednických 610 zl., na výstavu ve Strakonicíeh
60 zl. Subvence další přislíbeny výstavám v Čer-
veném Kostelci a společenstvu truhlářů v Praze. Na
oslavu Senefeldrovu věnováno 150 zlatých. Odborné
škole pro lidový průmysl ve Strážově udělena byla
subvence 200 zl., celkem k účelům maloživnostenským
2430 zl. — takže koncem roku 1899 jest ještě k dis-
posici 4925 zl. Tento zbytek zachoval zemský výbor
vydávání publikací a k udělení větši ho
množství cestovních stipendií nema-
jetným živnostníkům k návštěvě svě-
tové výstavy pařížské roku 1900. Také
vzrůstající činnost »Technologicko průmy-
slového musea pražského« sledovánaa
podporována s uznání hodnou benevolencí. Proto
činí referent tyto návrhy a sice souhlasně ze
sněmovní komisí živnostenskou: zpráva zemského
výboru bere se s úplným uspokojením na vědomí
Dotace 20.000 korun a 10.000 korun na rok 1900 se
schvalují a budiž jich užito dle zásad v tom ohledu
dosud platných. Splatnost nepoužitých dosud zbytků
dotací z let 1897—1899 prodlužuje se do konce
března 1901.
Tábor
Čer
Kostelec
Praha
Strážov
zl
15
article
Člen zem. výboru p. K. Adámek podáva
bližší vysvětlení o akci maložívnostenské a potěši-
telné činnosti dvou instruktorů maloživnostenských
posl. dr. Schreiner žádá přiměřenou úpravu plat
těchto instruktorů.
Poslanec Kaftan vítá zprávu přísedícího zem-
ského výboru o příznivém výsledku podpůrné akce
živnostenské, zejmena na opatření motorů a pomoc
ných strojů pro maloživnostníky, jakož i dobrý vý
sledek zavedení instruktorů živnostenských. Klade
však váhu na to, aby akce ta byla podporována stá
tem zařízením škol řemeslnických, zejmena v místech
průmyslových, jakým jest VII. část Prahy. Přeje si.
aby zemský výbor udělil subvence cestovní na vý-
stavu pařížskou jen zástupcům těch živností, jež
mohou míti skulečný prospěch z výstavy té.
Na to byly položky schváleny.
K Adámek
doktor
Schreiner
Kaftan
Praha
16
article
Řeferent posl. Materna přednáší dále zprávu
»O stavu pokračovacích škol průmy-
slových, kupeckých i jiných ve škol-
ním roce 1898—99« a končí, by skolství toto na
zákonný podklad bylo postaveno se žádostí, by po-
ložka 184.000 K ku podpoře tohoto školství schvá-
lena a aby zpráva zemského výboru o rozkvětu
tohoto školství s uspokojením byla vzata na vědomí.
Z celkového počtu 380 škol těchto bylo 333 pod
porováno přímo a 47 nepřímo.
Zapsáno bylo žáků 46.477, z nichž zůstalo
39.692 a sice na školách českých 26.642 čili 66.670
a na školách německých 13.230 čili 33.33%. Celkový
náklad roční byl na školy chlapecké (329) úhrnem
513.549 zl. 78 kr. a na školy dívčí 90.490 zl. 13 kr.
Na 1 žáka národnosti české byl průměrný ná-
klad zl. 12.99 a národnosti německé zl. 14.48. Na
1 žákyni národnosti české zl. 42.13 a německé zlat
73.24. Průměrem na 1 žáka ročně zl. 13.48 a 1 žá-
kyni zl. 44.98.
Posl. dr. Schreiner přednáší o různý ch
účelech zemědělských, zvláště o za-
lesňování.
Poslanec Kaftan pojednávaje o důležitosti za
lesňování a osévání holých strání a o velkém vlive
Matern
Posl
doktor
Schreiner
Kaftan
O stav pokračovací škola průma
17
article
těchto prací na vodnost a pravidelný tok našich řek
doporučoval, aby zemský výbor zahájil s vládou
jednání ve příčině vydání dotyčného zákona, po
dobně jako stalo se zákonem ve Francii roku 1864
jehož blahodárné následky jeví se již nyní mírou
velikou.
Poslanec hr. Zedtwitz i poslanec Heinzel
rovněž se přimlouvají za větší podporu se strany
vlády ku akci zalesňovací; poslední předkládá v témž
smyslu resoluci.
Přísedící zemského výboru hr. Schönbor
slibuje, že se vyhoví ku návrhu dra. Záhoře přáním
ve příčině každoročního sestavení katastru akce za-
lesňovací a pochvalných dekretův obcím v tomto
oboru pilně postupujícím.
Předseda dr. Schwarzenberg sděluje, ž
katastry zalesňovací jsou v okresích provedeny a že
holé půdy rozhodně ubývá ve prospěch lesa a orně
půdy.
Poslanec Kaftan navrhuje resoluci: Zemskému
výboru se ukládá, by nejdříve zabájil s vládou jed
nání ve příčině energické akce v otázce zalesňován
a osévání holých plání a svědomitého prováděn
platného zákona lesního a aby jednal s vládou o vy
dání zákona k účelům nuceného zalesňování.
Poslanec hrabě Zedtwitz podal pak resoluci
týkající se osvobození od daně nově zalesněných
ploch na delší dobu.
Položka 34 400 K ve prospěch zalésňování se
schvaluje, celkový obnos 150.000 K taktéž se
schvaluje.
Položky týkající se povznešení chovu hovězího
dobytka odkládají se do příští schůze.
V dnešní schůzi komise školské projedná-
vána byla osnova zákona o způsobu hlasování v
školní radě místní a okresní. Zástupce vlády vyslovi
se v ten smysl, že navržené úpravy zapotřebí nen
a že dosud se příčiny ke stížnostem nevyskylly.
Heinzel
Záhoř
doktor
Schwarzenberg
Kaftan
Zedtwitz
Francie
18
article
Proti návrhu vyslovil se také posl. Posselt, uka-
zuje k tomu, že způsob ústního hlasování jest důstoj
nější a výhodnější. Oproti tomu posl. Sch warz za-
stával se navržené změny, v témiž smyslu mluvil
posl. König a dr. Karlach. Po doslovu zpravo-
daje dra. S ch arfa byla navržená změna celkem
přijata.
Komise pro záležitosti zemědělské
V poslední schůzi byly přiděleny petice: ve příčině
zrušení pozemkové daně posl. Horákovi, ve pří-
čině hospodářských společenstev posl. Stejska-
lovi, ve příčině hubení hrabošů posl. Kudrn-
kovi, petice ohledně honebního zákona posl. dru
Dykovi, ohledně zakládání skladišť posl. Rich-
trovi. Posl. Barták podává zprávu o návrhu
posl. Dostála ve příčině předložení nového lesního
zákona pro král. české, činí návrh: C. k. vláda se
vyzývá, aby v nejbližším čase předložila sněmu
král. českého osnovu nového lesního zákona. Posl
Jaro š podává zprávu ve příčině vyslání státní ko-
mise na shlédnutí škod posledními povodněmi na
Polabí způsobených a činí návrh: C. k. vláda s
vyzývá, aby okamžitě vyslána byla zvláštní techni-
cká státní komise k odhadnutí škod oněch. O témž
předmětu promluvili posl. Walter. Rich tier.
Posselt
König
doktor
Karlach
Dykův
Rich
Posl
Barták
Walter
19
article
Horák, Teklý, Steiner, Mayer a po zamí-
nutí formálního návrhu posl. Richtra aby s
zvolilo ještě subkomitě. Konečné návrhy zpravo-
daje se přijímají.
Posl. Jaroš podává dále zprávu o návrhu
posl. Horáka ve příčině systemisování míst hospo
dářských úřadníků při politických úřadech a na-
vrhuje přechod k jednacímu pořadu. K návrhu
posl. Horáka promluvili posl. Richter, Teklý
Kudrnka, Herbst. Konečné návrhy všemi
hlasy se přijímají. Posl. Kudrnka podává zprávu
o návrhu posl. Rataje a soudr. ve příčině změny
8 3. zákona, týkajícího se rady zemědělské pro král
české a činí návch: »Zemskému výboru se ukládá
aby vyžádal si dobré zdání zemědělské rady ohledně
změny § B. zák. o radě zemědělské ohledně opráv-
něnosti k volbě oněch spolků, které dle stanov jsou
povolány podporovati toliko některé odvětví výroby
zemědělské nebo hospodářského průmyslu, aby po-
dala o výsledko zprávu a návrh.« Konečně předklád
posl. Hyrš zprávu o změně 8 5. jubilejního úvěr
ního fondu cís. Františka Josefa I. pro malovýrobce.
Teklý
Steiner
Mayer
Richter
Posl
Jaroš
Horák
Kudrnka
Herbst
Rataj
rada zemědělský pro král
hospodářský průmysl
František Josef I
20
article
Sděluje, že pozval p. posl. Doležala jako na-
vrhovatele do schůze komise, že však se tento ne
dostavil. Posl. Hyrš navrhuje, aby konečný návrh
i s osnovou zákona byl přijat. Posl. Richte
mluví proti návrhu, tvrdě, že tento fond může pod-
porovati jen hospodářská společenstva a přimlouvá
se, aby po návrhu přešlo se k jednacímu pořadu
Posl. Horák přimlouvá se za přijetí návrhu. Po
doslovu zpravodaje přistupuje místopředseda Peš ka
k hlasování, jímž se návrh 7 hlasy německými a
velkostatkářů proti 5 Hfasům poslanců českých za-
mitá.
Doležal
Posl
Hyrš
Horák
Peš
21
article
Rolnický odbor klubu poslanců zem-
ských konal za předsednictví posl. Niklfel da
schůzi dne 24 dubna o 10. hod. dopoledne v míst-
nostech sněmovních. Předmělem jednání byly
mnohé otázky, týkající se hospodářského rozvoje.
Posl. Kovařík navrhuje interpellaci na vláduv
přičině nevhodného svolání sněmu, v době nutných
polních prací. Posl. Jaroš přimlouvá se za to
aby poslanci rolničtí zúčastnili se plně schůzí klu-
bovních. V stejném smyslu mluvili posl. Kö nig.
Novotný a Suda. Posl. Rataj činí návrh
V uvážení, že dle smyslu zákona placení daně po
zemkové po zákoně náleží pouze z čistého výnosu
pozemků a že tedy placení odpadá, když čistého vý
nosu není, v uvážení, že pozemky, obsahující doly
vápenné, pískové, křemelově a slinové, rašeliniště
hliniště a lomy kamenné, jsou půdou stále neplod
nou, v uvážení, že polní cesty nejen neposkytují
žádného čistého výnosu, nýbrž ještě vyžadují ne
ustálý náklad na vydržování a mimo jiné že i ve
dlejší pozemky jízdou a honěním dobytka stále trpí
navrhuje: Slavný sněme račiž se usněsti: C. k. vláda
se vyzývá, aby k ústavnímu vyřízení podala návri
zákona, jímž se mění § 16. o zákonu ze dne 24.
května 1869 o úpravě daně pozemkové v tom smyslu,
že doly vápenné, pískové, křemelové a slinové, ruše-
liniště, hliniště a lomy kamenné mají považovány
býti za zemi parifikační jenom potud, pokud sez
ních dotčená hmota skutečně dobývá a zpeněžuje.
Posl
Kovařík
Jaroš
Novotná
Sud
země
22
article
Ostatní pozemky parifikační, v § dotčeném uvedené,
by byly daně pozemkové prosty.« Debaty o tom
zúčastnili se posl. Formánek, König. Ho-
vorka, Nehasil a Rataj. Posl. König
oznamuje, že byl požádán jedním účetním hospo-
dářské záložny, aby se přičinil, by účetním těmto
dostalo se zvýšení služného. Posl. Formánek
uvádí, aby zvýšení tofo přidělilo se delegátům hospo-
dářských okresních záložen. O tom promluvili ještě
posl. Mareš, König a Novotný
Když byl předseda na dotaz posl. Novotného
objasnil stanovisko odboru v příčině zemského poj-
šťování, zejmena v tom směru, že odbor má tuto
záležitost pilně na zřeteli, pojednává posl. Hy r
o úpravě platů učitelských. Rečník předložil návrhy
subkomitétu rolnického odboru a návrhy z klubu
poslanců a zabýval se vypočítáváním finančního
effektu. Debata o záležitosti této byla velice čilá
účastnili se jí zejmena posl. König. Suda, For-
mánek, Rataj, Barták, Kožmín, Neha-
sil, Šťastný, Niklíeld, Komárek, Ber-
nard a Novotný. Po výměně názorů přijat
návrh posl. Kožmína, aby předsednictvo rolni-
ckého odboru dohodlo se s členy školní komise
učinilo výpočty na náklad náhrady na úpravu platů
učitelských.
Formánek
König
Nehasil
Rataj
Posl
Mareš
Novotná
Novotný
Sud
Barták
Kožmín
Neh
Komárek
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Činnost sněmovní. Ode všech stran
prohlašuje se, že vyřízení otázky jazykové
Čechách je nezbytnou podmínkou normálního,
klidného a úspěšného vývoje kulturního ne
pouze v této zemi, nýbrž v celé říši; rozhodu-
jící činitelové v této říši nepřestávají opakovati,
že vyrovnání provedeno býti musí a kdo jen
poněkud zabývá se veřejnými věcmi, v tom
dávno již uzrálo přesvědčení, že dokud nebude
vyřízena otázka česká, marné všechno namahání
vylěčiti tento nezdravý stát. A co zatím sly-
šeli jsme těchto dnů na sněmu a co hlučně
bylo německými poslanci aklamováno ? Ze
nechtějí jednati o otázce jazv
kové, že pokládají každé slov
o této věci zde pronesené za zby
tečné, jednání o této tak velic
důležité věci za mrhání čase m
Pět neděl již zasedá sněm a co dosud provedl.
jaké jsou výsledky práce jeho? — Tak slyšeli
jsme tázati se jednoho z poslanců. »Nic, než
že usnesli jsme se na tom, aby vyzvána byla
vláda, aby chudému obyvatelstvu Rudohoř
stavu selského ráčila věnovati svou pozornost.«
— To bylo vše . . .. A jsou oprávněny stesky,
že sněm tohoto království neplní úkol svůj,
je pravda, že vším vinen nejvyšší maršálek.
jemuž se vytýká, že nechává proti výslovnému
ustanovení jednacího řádu při prvním čtení ná-
vrhů rozvinovati se dlouhým věcným debatám
Čechy
24
article
Známe tak trochu český sněm a proudy, které
se v něm jevily, a víme, že právě proti tomuto
omezení debaty v prvním čtení reptalo se nej-
více, že všecko úsilí k tomu se neslo, aby již
při prvním čtení dovoleno bylo promluviti také
jinému a ne pouze navrhovateli. A nyní, když
v ohledu tom poněkud sleveno jednak změnou
jednacího řádu, jednak liberálnějším výkladem
nejvyššího maršálka, právě z nejradikálnější
strany, od níž by se dalo očekávati, že
schvalovati bude největší svobodu slova,
na tuto novou zvyklost se reptá, na místě
aby se na pravou obrátili adressu, komu
činnost sněmovní nevyhovuje. Pokud jde
o Němce, tážeme se jich, kdo tím vinen,
že sněm nemůže vyvinouti blahotvornou činnost,
aspoň ne takovou, jakou od něho obyvatelstvo
právem očekává. O čem na př. měl by jednati
v nynějším stadiu své činnosti neb nečinnosti
Snad o nějaké vládní předloze? Na to odpe-
vidáme, že takové vůbec není. O ně-
které předloze zemského výboru, neb o ně-
kterém návrhu iniciativním? Připomínáme, ž
by to teprv bylo marné mlácení slámy. Což ne-
vědí páni pranic o té blahovolnosti, s jakou vláda
provází vůbec zákonodárnou činnost sněmovní
Němec
25
article
Léta to trvá, než zemský výbor s vládou na ně-
jaké důležitější věci se shodne, než předlohy
vlastní neb iniciativný návrh do takové vpraví
formy, aby byl Vídni po chuti. A kdyby jen
v nepatrnosti sněm od toho se odchýlil, co se
mu z toho neb onoho ministerstva diktuje, záko
k sankci prostě nepředloží. Než dojde na jediný
dotaz zemského výboru od vlády odpověď, trvá
to mnohdy dvě i tři léta. Vždyť je ne-
ochota ke sněmům ve Vídni patrná. Každý podří-
zenější úřadníček ze sněmovních usnesení žerty s
tropí. Jsou posledními v kalendáři, válejí se nepo-
všimnuty v zásuvkách stolků. A nedbalost tato
nejen že se trpí, ona dokonce pokládá se se
strany většiny úřadníků za záslužnou. Bagatel-
lisování usnesení sněmovního a činnosti sněmu
vůbec naopak urovnává cestu ku kariéře, jak
v tomto centralistickém státě, kde sněmy po-
kládají se za zbytečnou přítěž, nemůže býti ani
jinak. Vždyť i to se přihodilo, že
celý zemský zákon se vším při-
slušenstvím v jednom minister-
stvě so ztratil. Nechť vyvine tedy sněm
za takovýchto poměrů blahodárnou, plodnou
činnost. Co není domovem ve Vídni, nebo
aspoň v obvodu, kam za léta dojíždějí výletn
vlaky, pro jisté kruhy vídeňské byrokracie ne-
existuje. A přece toho tak málo, o čem sněm
jednati a platně usnášeti se může! O většin
záležitostí, jež dotýkají se přímo interessů
zemských, mají sněmové toliko právo pro-
nésti své mínění, které dovoleno jim vpra-
viti ve formu resoluce a vládě podati. Z ná-
vrhů iniciativných týká se jich 80 procent
záležitosti, jež v kompetenci sněmu nespadají
Vídeň
26
article
Co s těmi má si presidium sněmovní počíti
Má je dáti na denní pořádek, aby na konec
byly postoupeny blahovolné pozornosti p. t. vlády?
Z toho by obyvatelstvo valně neztučnělo. Aneb
co platno v kompetetních věcech na tom se
usnášeti, co třeba v tom či onom směru ku
blaha obyvatelstva a na jeho povznesení učiniti.
když k tomu není peněz? Vždyť země je nu-
cena každý rok kontrahovati dluh, aby zaplatiti
mohla služné svým úřadníkům a svým učitelům.
27
article
Rozviňte činnosť, když se vám nedostává pro-
středků, jichž máte nezbytně zapotřebí, abyste
hladem nezhynuli. A vláda nečinně se na to
dívá, jak země prodělávají nebezpečnou krisi.
jak ponenáhlu hynou anaemií — tak jako by
si přála, aby dodělaly. Proč nepodala sněmům
již letos zákon o vybírání zemského poplatku
z kořalky? Proto, poněvadž pomýšli na to,
zmocniti se ho eventuálně sama. Za takových
poměrů těžko i při nejlepší vůli a nejpoctivější
snaze pracovati v zájmu obyvatelstva. Tím smut-
nější to ale, když i jistý druh poslaneů
nenávisť ku sněmům co parlamentům
království a zemí s vládou sdílí, a když sami
se k tomu přičiňují, uvésti parlament ad ab-
surdum. Kdo to je, jenž při každé příležitosti
přichází s námitkou, že v tom či onom není
sněm kompetentní, to a ono že v oboru své
působnosti vykonati nesmí? To jsou poslanci
němečtí. Kdo že se soustavně namáhá snížiti
sněmy naše, zejmena sněm království českého,
který je přece sborem zákonodárným, na výnnam
poradních provinciálních sněmíků pruských
To jsou právě ti, již nyní naříkají na neplodnou
práci sněmu zemského, a na to, že maří ča
zbytečnými věemi, jako je uhelná kalamita, jazy
ková otázka a podobné »maličkosti«, které ovšem
nemají významu jako návrh, aby země o to se
postarala, by levnější byla v Teplicích Thoma
sova moučka. Odpírají sněmu nezbytné podminky
k existenci a ubíjejí jej, a pak mu vyčítají, ž
nemá se k životu.
Thoma
Teplice
28
article
— Týž »Fremdenblatt«, který dnes od-
važuje se vytýkati poslancům českým, že bez
důvodu trhají osnovu smíru tak nadějně za-
předenou a že na ně padne vina, jestliže
opětně zmařeno bude úsilí, domoci se národní
shody v Čechách, přinesl asi týden po vydání
Badenových jazykových nařízení článek, v němž
veden byl důkaz, že vydání těchto nařízení ne-
bylo ani dokladem nějaké vládní přízně
k Čechům, tím méně pak nějaké vládní ne-
přízně k Němcům, nýbrž prostě nezbytným
aktem, kterým měla býti nesrovnalost, poku
jde o sily a resource na obou stranách,
vhodným způsobem vyrovnána. Jinými slovy,
aby v zápas vstoupili oba národové, pokud
možno bylo teho docíliti, se stejnýmiv právya
měli také něco v rukou, z čeho by eventuálně
v nastalém vyjednávání mohli — sleviti. A týž
»Fremdenblatt« dnes viní české poslance, že
Joni jsou rušiteli smíru, když nechtějí s
spokojiti s tím, co jim vláda Körbrova
na německý diktát nabízí, naopak když trvají
na restituci jazykových nařízení. Chce, aby
poslanci čeští vstoupili do arény hůře vyzbrojeni
než římští gladiatoři, sice z plnými kapsami
platných zákonů i dekretů a s vědomím, že
právo je na jejich straně — však s krátkými
mečíky práva, s nimiž proti arsenálu záští, lžía
klamu ovšem mnoho nedalo se poříditi. Kdy-
bychom nestáli a s námi většina českého lidu
na stanovisku, že každé příležitosti třeba se
uchopiti, aby poslouženo bylo věci dobré —
byli bychom co nejdůrazněji opřeli se úča-
stenství poslanců českých v konferencích vídeň-
ských. Byli bychom s větším poněkud právem
odpověděli dle variace německé na místě:
Badenův
Čecho
Němec
Joni
Čechy
29
article
Pryč s nařízeními, potom přijdem! Sem s naří-
zeními, pak se dostavíme! Když naši k »ne-
závazným« pro ně odebrali se konferencím,
byla pořád ještě naděje, že vláda Koerbrova, co
stalo se 17. října, vhodným nějakým skutkem
odčiní. Když ale nyní naděje ta úplně zmizela.
když zřejmo, že vláda zamýšlí předložiti řišské
radě návrh zákona, jenž je novou urážkou národa
našeho a když ke všemu prohlásila, že ne-
může býti dnes ani pomyšlení na
jednostranné upokojení Čechě,
což neznamená nic jiného, než
to, že Čechové za čočovinu vnitě-
ního jazyka obětovati musí jed-
notu země, právo cititi se domovem
vcelé třetině po otcích zděděné
vlasti, jež se jim stane cizinoa,
v níž každý příslušník našeho ná-
roda hůř bude pronásledován, než
mezi divochy — potom ovšem nemohla
se státi nic jiného, než co se stalo. Nikdo ne-
může viniti zástupce české z toho, že dost uš
mají dosavadní ošemetné hry. Hrozí-li pan
dr. Körber rozpuštěním sněmovny a uskutečník
hrozbu tu, co tím dokáže? Snad není tak
naivní, domnívati se, že najde se český volič,
který by mu sedl na jeho jazykovou vějičku?
Koerbrův
Čecho
doktor
Körber
30
article
— Dr. Funke předvěírem mluvil. Nenl
to sice událost, poněvadž tento pán mluví velmi
často, ale přes to je to docela něco jiného, net
když ujme se slova některý jiný Němec. Jak-
mile totiž spustí pan dr. Funke, nesmí se ve
sněmovně nikdo ani hnout. Pan Funke je zá-
sadním odpůrcem smíchu. Nejostřejší slova
neurazí toho pána, za to ale rozvahy pozbude,
jakmile spatří někoho v sousedství, kdo by s
smál. Je to zvláštní druh nervósy, kterouž trpl
zpravidla lidé hluboké učenosti, moudrostia
vůbec veliké duševní potence. Když dokazovsl
předvčírem v řeči své, že návrh dra. Pacáka je
nekonstituční, poněvadž vyzývá vládu, aby
cestou nařízení učinila opatření, která jen
v mezích zákona jsou přípustná — nesměl
senikdo smáti, ani ten, kdo ví, t
doktor
Funke
Němec
Pacák
31
article
jazyková nařízení pro Halič vydala náhodou
vláda, jež byla nynější ústavy tvůrcem. Kdyš
dr. Funke upíral platnost a váhu rozhod-
nutí nejvyššího soudu o plat-
nosti clsařského patentu ze dne
8. dubnar. 1848, kterým uznána byl
rovnoprávnost jazyka českého v
všech úřadech i při soudech, nesměl se
rovněž nikdo zasmáti, poněvadž takovéto roz-
hodnuti není nic proti moudrosti pana Funka
který je šťasten, že v tomto případě opříti s
může rozhodnutí soudu, od něhož zvyklý je
dostávati pokuty za bezdůvodné obtěžování re-
kursem. Nikdo se nesměl usmát, ani když dr.
Funke dokazoval, jak hraběte Badena znalecky
varoval, by se s námi příliš nespouštěl, ba
nikdo nesměl hnouti brvou, neb některý
sval v obličeji skrčiti, když velkým hlasem do-
kazoval, že Němci jako lidé skrz na skrz kon-
stituční zavrhují ordonance a nařízení, který
ale nedovedl odpověděti dru. Brzorádovi, na
základě kterého zákona tedy mají Němci vnitřní
úřadní řeč. Ba nikdo nesměl se zasmáti ani,
když dr. Funke tvrditi se opovážil, že v pre-
sidiu vrchního soudu je samý úřadník Čech,
zejmena ale že tam řádí pan Pantůček,
který prý odtamtud němčinu důtkami vyhání.
doktor
Funke
Funk
Baden
Němec
Brzorád
Pantůček
Halič
Čechy
32
article
Nikdo neměl se zasmát, když zvolal pan dr.
Funke s emfasi: »Máme toho už dost, necht
nás v našem uzavřeném území na pokoji ! Na
vašem území budeme doma proto, že jsme v Ra-
kousku národem státní m, vy ale jen
zemským!« Také nikdo nesměl se usmát, když
dokazoval, že Němci proti Čechům v »uzavře-
ném« území ničeho nemají, jenom že tam
nesmějí provozovati neslýchaný
chauvinismus. Jinak že Čechu nikdo ne-
překáží, aby kdekoliv znal se ku své národ-
nosti. — Při všem tom smích byl zapovězen
a kdo zákazem tím se neřídil, byl od přátel
páně Funkových, pana Stracha, Ira, Steiner
a Kindermanna insultován. Však navzdor tomu
jeden je hlas na sněmu, že v něm nejsměš-
nější figurou pro svou nedůtklivost a domýšli-
vost je — pan dr. Funke sám.
doktor
Funke
Němec
Čecho
Čech
Funkův
Strach
Ir
Steiner
Kindermann
33
article
— Češi v anketě pro reformu lékán
nictví. Jest zajímavo, jak zastoupeni byli češt
lékárníci v této vládou svolané anketě. Dle po-
měru počtu lékáren jiných korunních zemí bylo
by bývalo spravedlivo, aby 14 gremil král. če-
ského bylo vyslalo nejméně po jednom svém
delegátu. Vláda povolala však z celého krá-
lovství, tedy ze 375 lékárníků pouze dva, a siee
Čecha p. Schnöblinga, vrchního starostu
hlavního gremia lékárníků království českého
R. Sch legla, lékárníka v Hajdě. Teprve na
telegrafickou žádost povolalo ministerstvo ještě
Čecha K. Lablera, grem. starostu v Chru-
dimi a Němce K. Gassnera z Krásné Lipy.
Podobně z Moravy povolán byl nejdříve starosta
brněnského gremia Němec cís. rada Lusar
teprve dodatečně jmenován ještě Čech, starosta
olomouckého gremia J. Harna z Kroměříže.
Četná česká i německá gremia zaslala do Vídně
telegrafické protesty proti služení této ankety,
jež raditi se měla o životních otázkách stavu.
Když jednalo se o zřizování lékárnických komor,
navrhl český delegát pan lék. S chnöbling
pro království české zřízení jediné komory se
sekcí českou a německou. Této příležitosti na-
mohli si ovšem delegáti němečtí nechat ujíti a
protestujíce, podali jmenem »Svazu německých
lékárníků Čech« návrh na zřízení dvou komoe
úplně samostatných, tedy ani ne takových, jaké
mají němečtí lékaři. Bude zajímavo, jak sa
vláda ve věci této zachová a zda přivolí i zde
ku roztržení. Pokud se týče připuštění žena
lékárnictví, byli to v prvé řadě čeští delegátia
Čech
Čecho
Schnöbling
K Labler
Němec
K Gassner
J Harna
Chr
Morava
Kroměříž
Vídeň
Čechy
království český R
Krásná Lipo