ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4e5b2690-8f13-11dd-9d78-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 73, person 55, org 5, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 15. července 19 3.
Praha
3 masthead
Číslo 192.
4 article
la ranní a večerní llaty předplácí sa- v Praze v administraci na měslo na čtvrt feta . . S K — s dvojí donáškou na měsie na čtvrt leta 1ke ns měste . P K n0 Poštou na čtvrt leta . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsle na štvrt leta
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article Blamáž.
Blamáž. Nejenom v Sofiji, také ve Vídni maj v těchto dnech dosti příležitosti zpytovaii svoje svědomí. Neurovnaný bulharský egoismus spojil proti sobě všecky, které ohrožoval, uvedl nepřítele na národní úze- mí a ohrozil velkou část úspěchů, získaných krvavou válkou. Ve Vídni však vydali ne- počítané miliony, nadělali mnoho hluku popudily proti sobě všecky, kdo byli až dosud na straně Rakouska, protože i po annexi považovali je za velmoc do krajno- sti mírumilovnou — a také zde je výsled- kem veliké minus. Během desíti měsíců dvakrát po sobě dočkala se rakouská za- hraniční politika na Balkáně úplného shroucení všech svých plánů. Válka bal- kánského čtyřspolku nahradila Turecko sebevědomými národními státy, žárlivě střežícími svou samostatnost, spojila oba srbské státy a rakouskému po- stupu na Solun postavila do cesty živou hráz. Za tuto podívanou, ke kte- ré jsme ze své strany přispěli jenom zalo- žením víc než pochybného albanského stá- tu, za to, aby se na to mohli z Vídně dívat a v novinách syčet, ale nic víc, zaplatilí
Sofija Vídeň Rakousko Balkán Turecko
7 article
jsme vstupné asi 700 milionů, nehleděk ohromným škodám, které při tom utrpělo naše hospodářství. Na tom však ještě ne- bylo dosti. Místo, aby ve Vídni co nej- rychleji provedli úplnou revisí dosavadního poměru k balkánským státům a založili se do budoucnosti na plodných hospodář- ských stycích, bez nichž pozbývá zahra- niční politika podkladu skutečnosti, neměli nic jiného na práci, než vystřídat jednu špatnou jednostrannou politiku druhou. Po dlouhá léta až do annexe a po ní zase byla rakouská politika na Balkáně turko- filskou. Armády Goltze paše byly prová- zeny do boje žehnáním křesťansko-sociální Vídně a organisátoři mladotureckého hum- buku se svými revolučními hesly neměli ve světě lepších přátel než v konservativním městě na Dunaji. Netrvalo to ovšem dlou- ho, a poměr stal se bezpředmětným, nebot předmět lásky držel se Evropy už jenom jedním prstem. Ale tu přišlo ve Vídni po- věstné přesedlání, které dopadlo snad je- ště hůře.
Vídeň Balkán Dunaj Evropa
8 article
Minulý doby, kdy si Vídeň s Petrohra- dom dělily Balkán na sféry zájmů a kdy se každá strana snažila, aby její podíl vy- padl co možná největší. Z Vídně se dělá ne politika pro zájmy vlastní, nýbrž jen poli- tika proti zájmům cizím. Velké Bulharsko svatoštěpánského míru děsilo hraběte An- drassyho. Hrabě Berchtold naproti tomu shledal, že zájem Rakouska spočívá hlavně v malém Srbsku, poněvadž to současně znamená i velké Bulharsko, které nebude nikým ohrožováno a může býti tedy co možná nepříjemno Rusku. Odtud najednou politika, tak příznivá bulharským vítězům nad Turky, kteří jinak od Vídně tolik za- koušeli v prvních dnech války. Odtud to- lik bulharofilství ve vídeňských novinách před zahájením nového nepřátelství, odtud najednou tolik zpráv o bulharských vítěz- stvích proti překvapeným Srbům a Řekům Ve Vídni je jednoduše vyráběli toutéž ce- stou, kterou chodily na svět zprávy o vý- tečném konsulu Prochaskovi, o jiných stej- ně zajímavých konsulech, i o tom, jak Sr- bové řádí mezi drahocennými albanskými katolíky. Vyráběli je tak dlouho, jako teh- dy, pokud to vůbec šlo: až to už konečně dál nešlo a byla zde blamáž. Potom teprv se vzdali — dřív ne.
Ana Berchtold Turek Srba Řek Vídeň Petrohr Balkán Bulharsko Rakousko Rusko Prochaska
9 article
Po druhé bylo už nutno odtroubiti pří- liš horlivé hlasatele vítězství v bitevním bureau ministerstva zahraničních záležito- stí. Bulharské sny byly na bojištích strašně schlazeny. Projekty balkánské hegemonie byly hned v zárodku udušeny proudy krve a potrestány porážkou, ze které, bohdá. balkánským národům vzejde ne touha po odvetě, nýbrž vědomí, že jenom pevná so- lidarita je jejich spásou. Snad se to časem dokonce ukáže štěstím, že hned na počátku byl poskytnut tak důrazný příklad, že vše- cky balkánské státy se z pudu sebezacho- vání okamžitě spojí proti tomu, kdo by je ohrožoval hegemonií. Proti nešťastným Bulharům postavili se do řady nejenom Srbové a Řekové, nýbrž i Rumuni, kteří už byli ochotni spokojiti se v míru žádanou úpravou hranic. A tu jsme u poslední sta- nice rakouské zahraniční politiky. Náhlé bulharofilství Vídně povalilo poslední hráz, kterou mohla v Rumunsku diplomacie je- ště čelit přirozené účasti národa na osudu jeho bratří v Uhrách. Úloha Rumunska trojspolku je dohrána. Co od Bulharska dostane, získá samo vlastní silou, ne přiči- něním dosavadního spojence, nýbrž spo- jenců nových. A Bulharsko samo v nouzi appeluje ne do Vídně, což znamenalo boj do zničení, nýbrž do Petrohradu, odkud jediné může vyjíti účelné sprostředkování v balkánském sporu, a tím přispívá k vel- kému diplomatickému úspěchu Ruska, tím citelnějšímu, čím více celá politika Vídně na Balkáně byla obrácena ne k jádru věci. nýbrž především k jejich formě a zdání.
Bulhar Srba Řek Rumun Vídeň Rumunsko Uhry Bulharsko Petrohrad Rusko Balkán
10 article
„Hrabě Berchtold zase vsadil na špatného koně,“ napsal berlínský list, jenž tyto dny udělal hluk svým výpadem proti vylhaným vídeňským zprávám, ač jeho redaktor pro pana Kániu podepsal prohlášení. Lépe by bylo nesázeti vůbec. Lepší by byla politika věcnější a klidnější, přizpůsobená více po- měrům a méně zděděným cítům, polítika ne prestiže, nýbrž skutečných zájmů. To není tak riskantní a nepřináší takových otřesů myslí, jakým podlehla v neděli „N. Fr. Presse“, nabízející ve své depresi Ru- sku přátelství už za to, zaručí-li integritu rakousko-uherské monarchie . ..
Berchtold Kánia
11 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Rumuni v Bulharsku. Z Bukurešti, 14. července (K. k.) Dl novinových zpráv rumunské vojsko obsadilo včera Dobrič a Balčik. Bulhař nikde nekladli odporu. Zdejší bulharský vyslanec Kalink o žádal sám za své odvolání pro útoky zdej- ších novin. Z Paříže, 14. července. Dle zpráv z Bu- kurešti obsadilo rumunské vojsko obe Asovu, 60 km od hranic vzdálenou. Ru- munští vojíní vypravují, že za celého postupu po bulharském území neviděli nikde krom starců jediného muže. Ženy vysvětlují to tím, že všichni zbraně schopní Bulhaři od- táhli na jižní bojiště. Tři bulharské brigády zadržely postup 100.000 Řeků. Ze Sofije, 14. července. »Ag.-Tel. Bulg. konstatuje, že generál Ivanov, velitel II armády, s nepatrným počtem vojska proved
Rumun Asův Bulhar Řek Ivanov Bulharsko Bukurešť Balčik Paříž Sofijá II armáda
12 article
skvělý ústup. Třemi brigádami zadržel po- stup řecké armády o 100.000 mužů. Řecká armáda byla — jak známo — zádržena u Kukuše (Kilkiše), kde měli Bulhaři jen šest praporů, a Řekové potřebovali 10 dní, aby dospěli k belasickému pohoří. Pohyby sla- bých bulharských kontingentů proti číselně mnohem silnějším nepřátelským vojskům za- sluhují býti zaznamenány v dějínách války Odpor bulharského lidu proti válce Z Berlína, 14. července. Korespoudení »Voss. Ztg.« v Ženevě měl rozmluvu uprchlým bulharským důsťojníkem z vojsk generála Kovačeva, který v prvé balkánské válce byl mimořádně pro udatnost povýšen. Vypravoval, že bylo mu vlastními vojíny hrozeno smrtí, kterýž osud stihl již několik bulharských důstojníků. Vojáci snažili se tě- mito násilnostmi vykonávat nátlak na vo- jenské úřady, poněvadž balkánská válka byla u vojska naprosto nepopulární, čemuž lze připsat také značné porážky. Veškeré zprávy o projevech proti válce byly bulharskou censurou zadržovány, prolo o nich Evropa nezvěděla.
Bulhar Řek Korespoudení Voss Kovačev Berlín Ženeva Evropa Kukuš
13 article
Domněnky o vnitřních poměrech bulharských. Z Londýna, 14. července. Zde koluj pověsti, že král Ferdinand tajně opu- stil Sofiji. Praví se, že by nebylo vzhleden na poměry divno, kdyby tak učinil. Krá Ferdinand zná dobře situaci a osoby, které v Sofiji hrají určitou úlohu. Z Paříže, 14. července. Přes ujíšťován »Agence Tel. Bulgare« ve příčině klidu v Sofiji a dementi různých událostí v Sofiji kolují pověsti, dle kterých v Bulharsku jest pozorovat čím dál větší rozčil ení,o kterém však podrobnější zprávy nedošly, neboť censura veškeré zprávy o nepokojích potlačuje. Avšak v diplomalických kruzích přikládá se včerejší korunní radě velký význam již proto, že schůze sobrání byla pro ni přerušena. Zde je domněnka, že se dlužno přípravit na překvapení ze So- fije, poněvadž přes veškeré opáčné zprávy jest jisto, že král Ferdinand ocitá se v na- prostém rozporn s názory dra. Daneva a se stanoviskem vůči vojenským kruhům, které se naprosto stotožňuje s názory širokých vrstev ve příčině války se spojenci. Vzro- stající rozčilení obyvatelstva mohlo by záhy propuknout v události, jejichž dosah nelze zatím blíže označit. Situace Bulharska vše- obecně uznává se za neobyčejně vážnou. Z Bělehradu, 14. července. Pozdě večen došly sem velmi znepokojivé zprávy ze S - fije, sdělující, že v Sofiji propuklo povstání a že udály se prudké a krvavé pouliční srážky. Podrobnost nejsou známy. Carův list rumunskému králi. Z Berlína, 14. července. Zpráva, že zvláštní, kurýr dodal rumunskému král vlastnoruční carův list, kterým byl varován. aby pokud jde o opatření proti Bulharsku nepřekročil určitých mezí, potvrzuje se v ru- munských kruzích berlínských potud, že sku- tečně vlastnoruční list carův byl králi dodán. O obsahu tohoto listu není však nic známo.
Ferdinand Carův Londýn Paříž Bulharsko Bělehrad Berlín
14 article Z küstendylských bojů.
Z küstendylských bojů. Z Bělehradu, 14. července. Některé no- viny uveřejňují podrobnosti z tuhých bojů u Küstendylu. Uznávají, že Bulhaři bojoval s neobyčejnou udatností a vytrvalostí. Každá stopa půdy byla vybojována bodáky a skro- pena potoky krve. Bulhaři zoufale ji hájili přes nesčetné oběti podnikali útoky, při čemž se příblížili až srbskému dělostřelectvu, kde zranění a k smrti vysílení vrhli se na ba- terie. Počet obětí je na obou stranách ohromný. Očití svědkové vypravují, že ze- jména kolem dělostřeleckých posic byly hro- mady mrtvých. Z Bělehradu, 14. července. (K. k.) Úřadn tisková kancelář sděluje: Není autentických zpráv, že Küstendže (Velbužd) bylo ob- sazeno.
Bulhar Küstendža Velbužd Bělehrad
15 article
Bratrovražedná válka a veřejné mí nění anglické. Z Londýna, 12. července. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Je žalostno psáti o urputném boji, ktery vypukl mezi slovanskými bratry na Balkáně Nechci se stavěti na žádnou stranu, mám dobré přátele jak v Sofiji, tak v Bělehradě i na Cetyni, proto to, co uvádím, zní jen jako výstraha. Musím se zmíniti o neblahém dojmu jaký způsobila v anglické veřejnosti tato ohavná válka, v níž není žádné velikosti ani šlechetnosti. Balkánští národové jistě velmi mnoho ztratili na sympatiích v Anglii, a ne- zastaví-li hned svůj bratrovřažedný boj, po- pudí proti sobě úplně veřejné mínění téte země. Ve smýšlení veřejnosti nastal velký obrat Bulhaři, kteří si zde zjednali velké sympatie zejména po opětném zahájení mírové konfe- rence, dnes téměř nemají přátel, ne proto, že je opustilo štěstí, nýbrž proto, že jsou obvi- ňováni, že obmyslně zahájili novou válku a že prý se dopouštěli ukrutností Pokud jde o první obvinění, dodalo srb- ské vyslanectví v Londýně anglickému tisku fotografii dokumentu, nalezeného u 35. pěšího pluku bulharského. Je to rozkaz, daný vojsku velitelem druhé brigády čtvrté divise bulhar- ské v neděli 29. června, a obsahuje podrobné disposice k útoku na srbské vojsko, k němuž došlo v pondělí 30. června ve 3 hodiny ráno.
Bulhar Londýn Balkán Sofija Bělehrad Anglie
16 article
Tento dokument, jehož obsah byl v evrop- ském tísku již uveřejněn, byl sice ze Sofije desavouován, ale fotografie onoho rozkazu působila v Anglii velmi trapně. Co se týče obviňování Bulharů z ukrut- ností, nutno připomenouti, že podobná obvi- nění byla pronesena proti Srbům a že v těchto dnech byl dopisovatel velkého anglického listu vypovězen z Bělehradu pro zprávy o špatném nakládání s bulharskými zajatcí, konečněi Bulhaři protestovali oficiálně proti tomu, jak se Řekové zachovali vůči bulharské pošádce v Solunu. Je zřejmo, že se při tomto obviňo- vání všeobecně přehání; snad se vojsko tu a tam dopustilo přehmatů, ale hrůzně zabarvené zprávy nutno přijímati s velkou reservou. Na neštěstí však uveřejnění těchto hrůz ve velkých dennících anglických velmi uškodilo balkánským národům. Na Balkánce se počíná zde pohlíželi jako na divochy, a až dojde k vyrovnání účtů a balkánské státy budou po- třebovati finanční pomoci Anglie, bude brit- ský občan váhati svěřiti své peníze lidem, nichž noviny píší jako o barbarech. Tímto nesprávným míněním utrpí stejně Pulhaři jako Srbové, Černohorci i Řekové, za- hrnuti souborným názvem Balkánci. Proto přátelé baikánských národů s úzkostí očeká- vají přesné zprávy z Balkánu. Je nutno, aby vyšetřování, vedené osobami nestrannýmia věrohodnými, rozplašilo mraky pomluv utrhačství, které vrhají stín na pověst těchto slatečných a rytířských národů. Ti, kdo osob- ně znají Bulhary, Srby a Řeky, vědí, že jejich elita se skládá z mužů ušlechtilých a vlaste- neckých a že jejich vojsko, prodehnuté láskou
Bulhar Srba Řek Černohorec Balkánec Anglie Bělehrad Balkán Soluna
17 article
V drobném prodeji ranní čisle o sobě za sh večerni za l Va fliálkách na venkově ranní čislo jo večerní Inseráty platí se hotově napře ředplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., a Tam nacházojí se tei redaken, tiskárna a expedlee „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceii
Virginie
18 article
k vlasti, není horší, než celek kterékoli evropské armády. Je čas, aby skončila tato zhoubná válka, a aby balkánští národové smířeni pracovali společně bez záludných úmyslů v duchu sku- tečně bratrském k civilisaci velkých území kterých stalečně dobyli, v zájmu dlouho uti- skovaného obyvatelstva, které osvobodili ze jha tureckého. J. Coudurier de Chassaigne. (Viz poslední zprávy.)
J Coudurier Chassaigne
19 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Sjezd Schulvercinu v Třebenících. Německé národně-politické spolky v Tře- benicích slaví letos různá jubilea. Dr. Titta jich použil pro okázalou německonacionální slavnost v Třebenicích, jež se konala v neděli a k vůli většímu německému rozpětí byla spo- jena s valnou hromadou I. župy německého Schulvereinu. Již jízda Němců do Třebenic byla dle „Boh.“ triumfální: německé obce neb aspoň německé menšiny v obcích při dráze do Třebenic ležících dokonce holdovaly svým krajanům, do Třebenic se sjíždějícím. Jedním z úkolů sjezdu Němců v Třebeni- cích byla dle výslovného prohlášení dra. Titty manifestace pro zachování německé državyv Čechách vůbec. Jak se pracuje jedině pro ně- meckou državu v Třebenicích, je vidno z jed- natelské zprávy schulvereinské župy, předne- sené na nedělní třebenické schůzi její: zpráva ta vyhlašuje veřejně, že německý Schulverein dává do Třebenic zcela mimořádně peníze že rád přináší tyto oběti, poněvadž se věnují na účely, jež zasluhují plného uznání. Tak na př. pro celé území I. župy Schulvereinu bylo na dětské opatrovny věnováno 8805 K, ale pouze na německé školy v Třebenicích 2875 K. na školské podpory mimo to 660 K a vedle toho na vánoční nadílku 1588 K. Hlavní po- kladna Schulvereinu dala na dětské opatrovny v území řečené župy 14.430 Kl V třebenické schůzi Sehulvereinu propago- val jeho snahy sám jednatel hlavního výboru jeho rytíř Wottawa. Několikrát prohlásil, že Schulverein vylučuje jakékoli politické stra- nictví, a pak se jménem Schulvereinu honosil jeho vzrůstem: v posledních 7 letech stoupl úhrn jeho příjmů ze 400.000 K na 1,400.000 K tedy o celý milion; na třeti milion základu Roseggerova chybí ještě jen 8 kamenů; má- jová slavnost Schulvereinu vynesla neméně než 150.000 K.
doktor Titt Němec Schulverein Klement Wottaw Roseggerův Třebenice Třebeň Čechy
20 article
Schůze ta skončíla sdělením, že jí do- šlo mnoho písemných pozdravů, mimo jiné z Berlína, z Drážďan, ze Saské Kamenice atd. Schulvereinský sjezd a německonacionál- ní slavnosti, v Třebenicích pořádané výslovně jménem tamější německé menšiny, minuly zcela klidně, ač se jich zúčastnili buršáci z Prahy, z Vídně a z Drážďan. Což znamená. že česká většina třebenická si německých slavnosti tamějších nevšimla. Kdyby podobné slavnosti uspořádala v některém německém městě tamější česká menšina, sotva by prove- deny byly beze srážek a bouří, Němci přece nedovedou býti vůči Čechům tak tolerantní. jako Češi jsou tolerantní vůči Němcům! To je vedle poukazu na vzrůst Schul- vereinu další poučkou nedělní německé okáza- losti v Třebenicích.
Němec Čecho Čech Berlín Drážďany Třebenice Praha Vídeň
21 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Změna v uherské vládě.
RakouskoUhersko
22 title
Ohlášená námi změna v uherské vládě byla dnes provedena. Ministr obchodu Ladisl
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nová Paříž. V Paříži, 12. července. Paříž se mění, aniž si toho vlastně v letu ani uvědomujeme. Zdá se, že to je stále to- též město, které jsme poznali před lety, že stále zůstává táž scenerie a že jen roční ob- dobí přizdobují a střídají ráz kulis, v nichž se odehrává ono veliké a pestré divadlo, jakým jest jeho hlučný a hovorný život. Zatím však pomalu, ale bezpečně a mohutně vyrůstá celá nová Paříž, nové město, které je příkazem doby a podmínkami nového života se všemi jeho rozmary a potřebami, jež nikde jinde se nedožadují s větší přísností a neústupností. aby jim bylo vyhověno, nežli právě zde, kde od staletí se vytvářely nové formy životaa s nimi i nové formy města nejen pro jeden ná- rod francouzský, ale pro celý svět. Ovšem jest vždycky v těchto nových útvařech mnoho specielně francouzského, co nemá smyslu, je-li přejímáno a přenášeno bezprostředně ji- nam, kde zneklidňuje jakýsi fantom velkomě- sta a kde se pro uspokojení této bludné my- šlenky prostě přejmou odjinud formy, aniž se kdo ptá, zda vůbec kdy, ať dnes nebo v bu- doucnosti, život města se jich dožaduje nebo dožádá jako nejpříhodnějšího pro sebe řešení Jestliže bylo v Paříži nutností vytvoření vel- kých boulevardů s jejich někdy neumdléva- jící a neutuchající frekvencí, s jejich nekoneč- nou pestrostí denního ruchu a s jejich tak za- jímavou a tak poutavou barvitostí veškeré té směsi zájmů, jež se na nich střídají a proplé- tají a jež jimi neustále letí ve shonu hospodář- ských a obchodních starostí a vábivých a roz- marných požitků, stalo se opakování a napo- dobeni jich omylem někde třeba ve Vídní, kde ani po desítiletích život města nepřesvědčil o nutnosti vybudování podobných rozsáhlých tříd.
Paříž Vídeň
24 article
To, co se stává hlavní a největší podmín kou obdivu Paříže, jemuž nelze se ubrániti při prvním setkání a o jehož důvodnosti každé delší studium města přesvědčuje, jest konsta- tování oné logičnosti, s jakou jest Paříž vy- tvořena a s jakou se stále mění a dále vy- tváří. Není zde náhodnosti a není zde bez- cílného tápání: Celé město i ve svých základ- ních a rozsáhlých disposicích, i ve svých pod- řadných jednotlivostech plánu jest jednotné důmyslné dilo, rozvážně a účelně vybudované a zdůvodněné ve všech svých složkách. Po- změňuje-li se v něm neustále, nestává se tak na úkor celkového souladu, nevybočuje se v nesrovnalosti, jež by rušily. Ale není zde jen formový soulad. který tak příznívě uspokojuje oko, jedná se zde ještěo více: je zde naprostý soulad této for- my a jejího naplnění. Život městaa všechny jeho potřeby, tento život ne- ustále se komplikující a neustále se dožadu- jící nových útvarů, ukládá a příkazuje své po- žadavky a těm se dostává řešení, které při- padá často až ncomylně správným. Ale nejde při tomto všem budování a přebudovávání města jen o to, vyhovětí okamžité potřebě jedná se o více ještě, totiž o budoucnost. Jde o to, vytušiti a správně odhadnouti, co a v ja- kém postupu časovém je nezbytností, kde nutno uvolňovatí a kde možno volně dispono- vati místem, aby rozvoj města, jeho rušný po- hyb a jeho moderní potřeby nenarážely a ne- byly tísněny.
Paříž
25 article
Paříž jest jakožto město obdivuhodným dílem. Mimo Seinu sotva co dala zde příroda k jeho kráse, všechno jest prací člověka. Onen jasný duch francouzský se svou mathematí ckou rozvážností a se svou bezpečnou logi- ckou přesností zde tvořil. A ruku v ruce s tě- mito velikými přednostmi šel smysl pro krásu a onen vrozený vkus, jež jsou příznačny to- muto šťastnému národu. Inženýr a umělec zde družně vybudovali nádhernou Paříž, jakoby chtěli dokázati, že i člověk je schopen svým důmyslem a svým uměním dáti městu půvaby jež v jiných případech mu poskytla bezděky krása přírody. Rok jak rok se Paříž pozměňuje. V ráme starého města zjevuje se nenáhle nový obraz Stavební činnost se rozpoutává hlavně v ně kterých málo zastavených čtvrtích. V posled- ní době mizí rychle idylický ráz elegantn čtvrti Passy, kde vzrostly v krátkém čase celé nové ulíce s nebetyčnými domy, opatře- nými okázale uváděným „moderním komfor- tem“, jenž dosud nebyl v Paříží domovema jenž — pokud se jím rozumí osvětlování, zdvi- že a koupelny — jest dosud jen výsadou dra- hých bytů. Novou čtvrtí jest celé okolí Eiffe- lovy věže, Champ de Mars. Po odstraněn obrovité strojovny z poslední výstavy pone- chán byl onen veliký prostor, jdoucí od Vo- jenské školy až k Seině, nezastaven a promě- něn byv v nový krásný sad, tvoří s Trocadé- rem na druhém břehu a jeho sadovým svahem jeden z nejkrásnějších pohledů, jež poskytuje Paříž. Zalím co se projednalo dokončen Hausmannova boulevardu, jenž vyústí na hlav- ní boulevardy, zatím se pracuje na rozšířen ulice St. Jacques na levém břehu, jímž má býti hlavně uvolněn paralelní boulevard St
Hausmannův Stanislav Jacques Paříž Passo Eiffe Champa jít Mars Seina Trocadý
26 article
Michel, dokončeny byly dvě nové ulice, vy- cházející z hlavních boulevardů, ruc des Ita- liens z boulevardu téhož jména, a rue Edouar VIl. z boulevardu des Capucines, pojmenovaná na památku krále, jenž jakožto princ galleský tak horlivé působil v těchto končinách i k svému potěšení i k radostem svých veselých družin. Nové domy, jimiž jsou tyto ulice vy- tvořeny, jsou obrovité stavby, jichž vybudo- vání pomocí všech moderních vymoženost technických poutalo více pozornosti, nežli se může podařiti ji upoutati jejich příliš schema- tickým a umělecky bezradným zevnějškům V tomto směru některé domy nového boule- vardu Raspailova, jehož dokončení právě dne bylo oslaveno za přítomnosti presidenta repu- bliky, jsou zajímavé pokusy o nové řešení prů- čelí činžovního domu, ač jimi sotva možno přesvědčiti, že by bylo lze nahraditi něčím při- jemnějším onen střízlivý sice, ale v celém svět členční tak rozumný a tak správně domyšlený typ domu, s jakým jsme se dosud setkával téměř výhradně v pařížských ulicích. Ale onen boulevard Raspail sám o sobě jest po- zoruhodností města. Je to široká třída, jež jd- v délce půltřetího kilometru od Lva belfort- ského přes boulevard Montparnasse až na boulevard St. Germain, rozbihajíc se ostrým úhlem od směru boulevardu St. Michel, a jest to nejokázalejší z ulic levého břehu i svou da- lekou a zajímavou perspektivou, i svým oprav. du přepychovým vybudováním. Je zde ve- škera účelnost moderní třídy, jež vzníkla vy- bouráním celých rozsáhlých komplexů starých budov, a jež otevírá široký, světlý a pohodlný prostor se spletí menších ulic a jež svou aleji bez níž jest nemyslitelna pařížská třída, vnáš v únavu města osvěžující proud zeleně.
Michel Stanislav Montparnass St . Germain
27 article
Ve svých monumentálních budovách, ji- miž má býti dokumentována nová Paříž, ne- jsme tak šťastni. Nedávno dokončený účetn dvůr jest budova, jež nenašla milosti aniu soudců velmi konservativních a velmi shoví- vavých pro umění vládních architektů. Nová část justičního paláce jest banální, bezvýznam- ná stavba a dočkáme-li se vůbec někdy vy- budování Národní tiskárny, jež pohlcuje ročně miliony a miliony a jež přes všechny interpe- lace, útoky na podnikatele a revise smluv se sotva blíží ke svému dokončení, nepřibude Paříži nic významného. Skutečným uměleckým dokumentem doby z posledních let jest pouze nové divadlo Astrucovo na Elysejských po- lích i svou architekturou i celým svým malíř. ským a sochařským vypravením. Vzbudilo při rozeně mnoho nelibosti u Francouzů, nebot žádného ludvíkovského slohu zde není po- užito, ale doufejme, že jest dobrým naznače- ním cesty, jak vyjíti ze začarovaného kruhu oněch slohů. Některé nové problémy a některé staro- sti pro nedalekou budoucnost zaměstnávají město a architekty. Je to problém rozšířeni radnice, jež nedostačuje při veškeré své roz- sáhlosti, je to tolikrát a stále opakovaný po- žadavek výstavního paláce pro hospodářské výstavy, jež se každého roku někde provisor- ně umísťují, a je to konečně úprava prostoru získaného zrušením a odstraněním hradeb do- sud město obkličujících.
Francouz Paříž Astrucovo
28 article
Rudolí Kepl.
Kepl
29 article
Hrst vzpomínek na Mik. Alše. V prvých letech osmdesátých ožila v tehdejší mládeží myšlenka znovuvzkřísení národního krojer zatím zastupovala tento s venek čapka „podě- bradka“. Nesl jsem Alšovi — který tehdy bydlilv Karmelitské ulici na Malé straně — ku podpisu provolání ve prospěch kroje, které sepsal stále mladý Jos. V. Frič a podepsali někteří spisovatelé. Aleš ihned ochotně podepsal. Podpis svůj dopro- vodil poznámkou k choti své: „Koukej stará, to psal nejstarší študent!“ Mimoděk jsem tehdy vzpomněl na autora „Pamětí“ jako komandanta studentské legie u nedaleké mostecké věže v bouř- livém roce 1848. V letech osmdesátých povstal také v Praze „Manes“, sdružení umělecké mládeže [v Mnichově byl tehdy „Skréta“ střediskem mladých českých umělců), jehož starostou zvolen Aleš a náměstkem jeho Marold. Tu stýkal jsem se ve schůzích s Alšem často. V nich Aleš zapomínal na to, co ho tížilo. píseň stále hlaholicí jej vzpružovala, cítil se mla- dým s mladými. Ve schůzích koloval orgán členstva „Paleta“, kdež i záhy zesnulý zobraziteř dojomné „Salvatorské legendy“ Fr. Gretsch ukládal své kresby.
Aleš V Frič Marold Paleta Gretsch Praha Mnichov Francie Mik sdružený umělecký mládež Mane