Strana 6.

ŽENSKÝ LIST.

Číslo 20.

teď v západním Rudohoří a Šumavě napočteno 16.000, v okrese Chomutovském a Mosteckém v po- hoří východním pak 1200 lidí krajkářů Vvráběny tu krajky všeho druhu. V posledním půlstoletí klesá výroba ručních krajek ustavičně pod nátlakem krajky strojové, daleko lacinější. Poměry krajkáři rudohorských jsou trvale bědné; ani vlastní domek a pole nečiní tu rozdílu, jeť půda veskrze špatná a činže celkem nepatrná. Každou chvíli zuří zde hlad; »káva« vaří se jen z pří- sad, aneb praženého sladu, kromě toho stravuje se lid brambory, mlékem, méně chlebem, topí se raše- linou neb suchými odpadky dříví v lese nasbíranými. V zimě robí všecka rodina krajky; děti vydělají týdně 20—40 kr., stařeny 50—60 kr., odrostlá o so ba, dovedná a velmi pilná zl. 180—2 40, velmi vzácným jest výdělek zl. 3.60; nutno hraditi nítě neb hedvábí a část užitku dopřáti faktorům (kupcům neb hauzírníkům), j ž zváni jsou tu »Ferger«.

Přímo nezpeněží své zboží žádná krajkářka. Jakmile však nastane jaro a léto, zůstanou při podušce jen staré ženy a děti; muži odcházejí za prací zednickou a tesařskou, jako muzikanti do Sas a Bavor, dcery slouží jako panské v lázních, silné ženy pracují na poli dále v kraji, ba i děti odbíhají od svých kra- ječek do rozsáhlých lesů a sbírají tam jahody, bru- sinky, houby. Kdo nesvede těžší práci, obrátí se k passementerii (prýmkářství) a provozuje ji, pokud je poptávka. Tomuto opouštění práce jemné a na po- hled sympatické porozumíme, jakmile seznáme ceny vyplácené za krajky; za metr 2 ct. široké kra- ječky, již děti mimo školu urobí 2 m., platí se 5 kr., za 3 ct. širokou krajku torchono- vou«, jíž udělá se metr za 7 hodin 20 kr.; 5 metrů »valenciennek« 3 ct. širokých dělá se pilně po celý týden za 2 zl. 50 kr. Metr hedvábných krajek udělá se během 14—15 hodin za 30—35 kr., metr oltářních kraje k po 4 dny za 1 zl (!!) Velmi umělé kusy »Van Dyk« pra- cuje vždy několik žen společně.

Při slosování První dělnické výstavy připadla první hlavní výhra (zařízení dělnického domku) na los číslo 11.062, druhá hlavní výhra (krásná kredenc) na los číslo 10.475 a třetí hlavní výhra (velmi pěkná skříň na knihy) na los číslo 967. Dalši větší výhry připadly na čísla losů: 11.033, 11.607, 13.505, 9.886, 11.540, 7 869, 9116, 9447, 12.732, 10.589, 11.808, 816, 3.796, 11.953, 11.746, 15.206 a 13.850. Ostatních men- ších 230 výher vylosováno na různá čísla, která z nedostatku místa nemůžeme všechna zaznamenati. odkazujíce v tom směru čtenářky naše na listy denní. Pěkné vyhlídky! Kolikrát už jsme zaznamenaly, jak životní potřeby na všech stranách se zdražují. Dnes můžeme zase sděliti radostnou zprávu, že bude také obuv dražší! Sešlo se totiž ve středu dne 24. září několik velkotovárníků podešví a ti se usnesli, ježto prý jsou n ní surové kůže dražší, zdražiti také podešve. Můžeme se tedy těšiti, že buď budeme míti v dohledné době podrážky dražší, anebo bude naše obuv obsahovati ještě o trochu více — papíru a špánů Domácká práce patří k nejhorším zlům kapita- listického systému vykořisťovacího a je zhoubnou nejen pro dělníky, ale pro celou společnost. Dozná- vají to i učenci, pokud hledí jasným okem kolem sebe. Tak na př. profesor Chodounský z pražské uni- versity na své přednášce v Brně nejlépe znázornil poměry, jaké v táboře dělnickém existují, on doka- zoval, že téměř každý třetí dělník jest zachvácen tuberkulosou a konstatoval, že nepodařilo se jim dosud ani jednu osobu vyléčiti. Poukazoval dále, že osobně se šel přesvědčit v Praze do dělnických bytů, aby věděl, jak vlastně dělníci bydlí a tu prý přišel

do děsných místností. V malé světnici sedí mnoho dělníků pohromadě, ve vzduchu přeplněném bacily, a tu pravil: »Marné jest naše lékařské namáhání, dokud nepřijde všude státní sociální převrat, a neo bude-li brzo, bude během času celá lidská společ- nost zachvácena tuberkulemi. Z těchto dílen se tato nemoc plenáší na jiné lidi, neboť dělník tuberkulosou postižený otravuje s ými chrchly ulice, domy a byty jinde, bacily přenášejí se na šatstvo, které vyrábía tím zase na osoby, jež mají slabší tělesnou konstrukci. Obleky v konfekcionářských aneb zakázkových zá- vodech koupené jsou prosyceny též touto zhoubnou nemocí a tak přenášejí se tuberkule s dělnictva na měšťáckou třídu a na které její lhostejnost jest mstěna tímto způsobem.« Konečně konslatoval prof. Chodoun- ský, že za krátko v Rakousku budou asi tři čtvrtiny obyvatelstva stiženy touto zhoubnou nemocí. A není to pouze tuberkulosa, která se rozšiřuje ze sklepních a podkrovních komůrek domáckých dělníků. Mnohé dítě buržoasie by nezemřelo spálou, záškrtem a ji- nými nakažlivými nemocemi, kdyby jeho matka a otec nenosili oděv, zhotovený v těchto doupatech. »Sev. D.« Zola zemřel! Při závěrce listu dochází nás z Pa- říže truchlivá zpráva o úmrtí slavného románopisce a obrance pravdy Emila Zoly, jenž pro utrpení ženy jevil ve svých nesmrtelných dílech tolik pocho- pení. Budiž mu čestná pamět!

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. V Lipětině jest jistý Běl—a, takto bývalý horník. Má v Lipětině malý obchüdek, s kterým je odkázán pouze na dělnictvo. Vedle toho paní Běl—ová má — dobrý jazýček, což viděti z toho, že dovedla říci, že hornická stávka byla »zaprodána« a že prý nikoho z těch umouněných socialistů nepotřebuje, ač naproti tomu chodí s uzenkami po šachtách při výplatě, při čemž ovšem neví, koupí-li od ní socialista neb nesocialista. A také se na to rozhodně neptá, neboť je vůbec ráda, jen když prodá! Vedle toho se vyjádřila velmi hanlivě o časopisu »Na zdar!«, což ani otisknouti nelze. Bylo by záhodno, kdyby jedenkrát i naše ženy poznaly, jak jednati s těmi, kdo jsou proti náma aby při nákupu dle toho se vždy řídily Jak se zdražily potraviny vidno z toho, že před sto léty prodávala se ve Vídni libra hovězího masa za 8 kr., telecího za 10 kr., vepřového za 9 az 11 kr., libra másla za 21 kr. Ještě před padesáti léty v mnohém venkovském městě bylo možno za tyto ceny dostati potraviny, avšak dnes jsou ceny ty vy- hnány do úžasné výše. Tak stojí v Praze kilo ho vězího masa 72 kr., vepřového 80 kr. až 1 zl. a te- lecího 72 kr. až 1 zl. Že nestouply v poměru stejném také mzdy dělnictva, to jistě nikdo nebude tvrditi. Za to vzrostl nedo statek práce a častá nezaměstna- nost, čímž drahota potravin stala se pro chudé oby- vateistvo tím nesnesitelnější.

Nemocenské pokladny v Rakousku poskytly v roce 1900 podporu 51.053 ženám při porodu po dobu 1,399.747 dnů. Na kostelních schodech ve Vranové padla Anna Nováková, jež se tam přišla modlit k »zázračné pa- nence« a zlomila si při tom nohu. Není to zajisté nic jiného, nežli nešťastná náhoda, ale kdyby se něco podobného přihodilo na socialistické schůzi neb slav- nosti, dělali by z toho klerikálové hnedky »boží trest«. Z Klatov. Za nynějších dnů vidíme opět nedo- statek dělnic, což nasvědčují nárožní plakáty, ozna- mující, že se přijme více dělnic (šiček), třeba před tím jevil se nedostatek práce. Hotový obchodní chaos. V takovéto přihodné době by zajisté těžilo dělnictvo, kdyby mělo dobrou organisaci, než zde není o tom řeči. Právě naopak. Čím více jest tento pracovní trh