2
masthead
ŽENSKÝ LIS.
Lisa
4
article
ta simulantská banda a pakáž dala po-
koj, že do kasáren nepůjde. Přišli pro něho
znovu. Teprv na třetí vvzvání odebral se
k nemocnému. A když přišel k Rausovi, rozkázal,
aby vojáci nemocného odvedli do — vězení!!! Pri
tom jim nepřímo řekl, aby chudákovi nabili, bude-lí
dělat rámus. Hodinu na to Raus ve vězení zemřelo
Při převádění přes dvůr chytal se za prsa a volal
»Lidi, proč mne tak týráte! Nechte mne umřít! Dojte
mi kvér, abych se mohl střelit!« Když vojáci viděli
že Raus obrátil oči v sloup, běželi pro civilního lé-
kaře, ale týž mohl konstatovati již jen smrt. Doslov
připojtež si každá sama!
industriální kurs. Dne 15. listopadu zahájen
bude jako jiná léta tříměsíční industriální kurs řízením
pí. M. Pössnerové, industriální učitelky Ženského Vý-
robního Spolku. Zápisné 2 zl. přijímá řididelka kursu
v Praze, Pod Slovany č. 8. I. patro, kde se též pří-
slušné dotazy zodpoví.
Bytová mizerie, jaká následkem přílišných daní
činžovních a domovních, pozemkové lichvy a nena-
sytnosti domácích pánů u nás v Rakousku (a zvláště
v Čechách!) panuje, jest viděti zvláště jasně ze zprávy
vládního rady Köglera, dle níž v Rakousku od roku
1890 do r. 1897 zemřelo souchotěmi z jednoho
milionů 3625 osob, kdežto v Anglii jen 1358, ve
Škotsku 1727, v Norvéžsku 1737, v Belgii 1767 atd.
Jediné Rusko předčí v tomto smyslu naše rozmilé
Rakousko, vykazujíc cifru 3986! A že špatný a zej-
ména vlhký a tmavý byt má skutečně zhoubný vliv
na organism lidský a že tím přímo souchotím na-
pomáhá, vidno ze zprávy doktora Rabla, jenž shledal.
že z 1090 tuberkulosních dětí 365 jich bydlilo ve
vlhkých bytech!
Raus
M Pössnerová
Kögler
Rabl
Praha
Rakousko
Čechy
Anglie
Skotsko
Norvéžsko
Belgie
Rusko
Slovan
5
article
Proti líbání rukou. Jako lonského, tak i letošního
roku vydala okresní školní rada v Rokycanech
vyhlášku, ve které se z akazuje líbání rukou
o sobám učitelským (rozumí se i učitelům
náboženství!), ježto takovým způsobem »vzdá-
vání úcty« se nakažlivé nemoci přenášeti
mohou a ukládá se všem řiditelstvím a správám
škol toho okresu, aby zákaz ten ve všech
třídách vvhlásily a k tomu přihlížely, aby
zákazu toho trvale v plném rozsahu bylo šetřeno.
Toto usnesení rokycanské okresní školní rady jest
velmi rozumné a bylo by dobře, abyi ostatní
úřady školské v tom smyslu svá usne-
sení učinily. Tam však, kde clenové okresní
školní rady nemají tolik pokrokového ducha, aby se
k takovému moudrému činu zmohly, záleží na
rodičích, aby své dítky hleděly tako-
vému otrockému nešvaru odnaučiti a
kdyby jim to bylo se strany některých šosáckých
učitelů a učitelek a zejména katechetů a kaplanů,
kteří si na líbání rukou obzvláště potrpí, nakazováno,
nechť hledí na školních úřadech podobné usnesení,
jaké učinila okresní školní rada rokycanská, třeba
veřejnou akcí vymoci!
K organisaci dělnických žen, Na sjezdu vě-
mecké sociální demokracie v Mnichově byl schválen
návrh soudružky Zietzové, aby byly za účelem
lepší, plánovitější a účinnější agitace
mezi dělnicemi volény mezi nimi dů-
věrnice vlastní.
Rokycany
Mnichov
6
article
Konference sociálně demokratických žen. Jak
jsme v minulém čísle našeho listu oznámily, konala
se u příležitosti říšského sjezdu strany v Mnichově
v Německu konference sociálně demokratických žen.
Zde nejprve podrobena úvaze otázka zdražování
masa. Po delší debatě byla přijata resoluce, v níž
se protestuje proti vysokému clu na přívoz cizozem-
ského dobytka, jímž ceny masa na úkor chudého
lidu jsou nestydatě zvyšovány. Za účelem akce proti
tomuto nesnesitelnému stavu, žádá se v resoluci, aby
po celé zemi byly stranou sociálně demokratickou
pořádány veliké schůze lidu, jež by se zdražením
masa zabývaly. — Dále jednáno o ochraně děl-
nic a přijata resoluce, v níž se žádá: 1. Pro veškeré
dorostlé dělnice zákonné zavedení osmihodinné doby
pracovní, provedené postupně zkrácením práce na
deset a devět hodin denně. 2. Pro mladistvé dělnice
snížení doby pracovni na čtyry, případně šest hodin,
zvýšení hranice stáří na 18 roků a zavedení povin-
ného pokračovacího vyučování, v němž by se učilo
vedení domácností, zdravotnictví a ošetřování kojenců.
Vzhledem k ochraně dětí žádáno konferencí,
aby každá živnostenská práce školních dítek (v prů-
myslu, zemědělství i lesích) byla do 14 roků zaká-
zána. Konečně jednáno bylo na konferenci o orga-
nisaci domáckých dělnic a o agitaci ve
prospěch volebního práva žen. Současně
vyslána delegátka na sjezd německé sociální demo-
kracie.
Mnichov
Německo
7
article
Schůze rodičů školních dítek konala se v ne-
děli 21. září v Nuslích. Referoval o poměru ro-
diny ku škole učitel Šorm. Schůze, jež se konala
ve škole, byla četně navštívena a súčastnili se na ní
debaty i naši soudruzi. Přijatá resoluce žádá zřízení
paralelek v přeplněných třídách, kupování školních
potřeb místní školní radou všem dítkám a rozumnější
rozdělení školních obvodů. Pořádání podobných schůzí
rodičů školních dítek s učiteli jest velmi dobrý nápad
a zaslouží vřelého doporučení k následování.
Původ lourdské vody, tohoto zdroje klerikálů
ze zaslepenosti lidské, objeven právě pařížským inže
nýrem Probstem, jenž dobyl si již jisté jméno v oboru
hydrologie. Týž dokazuje totiž, že voda pramenu
v lourdské jeskyni, který vznikl prý zázrakem, po-
chází z horského jednoho potoka a že zvláštním způ-
sobem byla voda z něho svedena do jeskyně. Probst
prohlašuje, že je hotov složiti 40.000 franků tomu.
kdo mu dokáže opak jeho výzkumů, jež přiváději
dávný »zázrak« v nivec. Nyní mají kněží lourdští
pěknou vyhlídku na laciný výdělek, ale na žádný
způsob se jim do toho nechce. Hledí celou věc ne-
japnými řečmi zatušovat.
Zvláštní předčítatelku novin vydržuje si arci-
biskup pražský Skrbenský. To už tak zpohodlněl, že
si ani noviny nemůze vziti do ruky a sám si je pře-
čísti?
Probst
Skrbenský
Nusle
dina k škola učitel Šorm
8
article
Kde je nebe? Tato otázka stává se velmi dů-
ležitou. Ve dnech 18.—21. srpna konal se ve Frei-
burce (Německo) kongres na uctění panny Marie.
Podnět k němu dali jezoviti. Na kongresu tomto
měla býti prohlášena resoluce: »K nohám svatého
otce padají jeho nejvěrnější synové a prosí: Nástupče
svatého Petra, vyhlaš mocí svého neomylného úřadu
slavnostně dogma o tělesném vstoupení Panny Marie
do nebe.« Pro tuto resoluci mají se utvořit všude
komiléty, které by pracovaly a sbíraly podpisy k pa-
peži, aby tak učinil a neomylně prohlásil, že panna
Marie s masem i kostmi vstoupila do nebe. Ale ted
se naskytá otázka, kde je nebe? Hvězdáři, kteří mají
pro fouchaný každý kout oblohy až do nejposledněj-
ších hranic, kde mizí téměř lidská představa, nechějí
o něm nikde vědět. Kde tedy můze být?
»Rovnost.«
Z bídy českých krajkářek. Jak smutné jsou
poměry dělnic, žaměstnaných výrobou krajek a prý-
mek vidno ze zprávy »Ženského Svěla«, jenž zazna-
menává: Česká krajka až do nedávna byla známa
jen pode jménem krajky Rudohorské; a vskutku za
kořeněna tu v Rudohoří a v severní Šumavě (Če-
ském Lese) výroba krajek od staletí, — nikdo ne-
pamatuje jejího počátku a mnoho tisíc rukou zabý-
valo se jí, zvláště dokud nebylo průmyslu jiného.
Marie
Hvězdář
Frei
Německo
Rudohoří
severní Šumava
Nástupč svatý petra