1
article
Spolku „Komenský“ ve Vídni.
Praha Při sňatku p. Josefa Řudolfa, mon-
tera, se sl. Marií Novákovou v Holešovi-
. K 4.—
cích vybráno
Štyrský Hradec. Stolní společnost »u lžice«
Vršovice. Učitelský sbor měšť. školy chla-
pecké věnuje k uctení památky zesnulé-
ho p. Fr. Buzka, c. k. list. v. v. v Nuslích
Král. Vinohrady. Personál berního referátu
c. k. osres. hejtmanství věnuje z výstav-
ního přídavku
Praha. Hosté v Šuterově vinárně na výstavě
vybrali 18. t. m. na rozloučenou
Komenský
Řudolfa
Novákův
Buzek
Král
Šuterův
Vídeň
Praha
Holeš
Štyrský Hradec
Vršovice
Francie
Nusle
7
article
Spolku pro české feriální osady
v Praze.
Spolku pro české feriální osady
v Praze.
Praha. Nejmenovaný věnuje »dušičkový dare K 4.74
Kyjev na Rusi. Paní M. Cervená, choť to-
várníka, zasílá dar dušičkový . . . .
Bubeneč. Cl. K.
Praha. Pan R. Purghart zasílá dušičkový dar
— Pan Fr. Kryštůfek, prokurista, dušičkový
dar
— Pan F. Hanuš, c. k. rada zem. soudu .
— Pan JUDr. Jan Lhota, advokát . . ..
Karlín. Pan Fučíkovský . . . . . . . .
Král. Vinohrady. Pan Rud. Drda . . . .
Smíchov. Pan Petr F. Krejčí, obchodník .
42.74
Uhrnem
R Purghart
Kryštůfek
JUDr
Lhota
Král
Drda
Praha
Kyjev
Rus
Bubeneč
Francie
Karlín
Smíchov
9
article
: K 8541.5
K tomu z č. 259. odp. z 19. září 1908
V celku odevzdáno K 858420
Slovanské besedě v Karlových
Varech.
Praha. Hosté »u Fleků« . . . . . . . K 25.—
K tomu z č. 259. odp. z 19. září 1908 K 123.—
148——
V celku odevzdano K
Karlová Vary
Praha
20
article
Národnímu divadlu v Brně.
Národnímu divadlu v Brně.
K 50.—
Hlinsko. Občanská záložna
K tomu z čís. 4. odpol. ze 4. ledna 1908 K 12.727.90
V celků odevzdáno K 12 77790
Neduživému Jandourkovi v Holešo-
vicích.
Znojmo. Božena Veselá .
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
12. hra v předpl
V sobotu 24. října.
(4. čtvrtka.)
Kníž e.
Drama o třech dějstvích. Napsal Arno Dvořák. Scé-
nickou hudbu složil František Picka. Režisér Gustav
Schmoranz.
Jandourek
Veselá
Král
Dvořák
Picek
Schmoranz
Hlinsko
Holešo
Znojmo
Praha
národní divadlo v Brno
národní divadlo
22
article
Městské divadlo Kr. Vinohradu.
Městské divadlo Kr. Vinohradu.
255. hra v předpl
V sobotu 24. října.
(3. čtvrtka.)
Po dvacáté: Jarní vánek.
Opereta o 3 jednáních. Dle francouzské látky na-
psali K. Lindau a Jul. Vilhelm. Přeložil V. Táborský.
Hudbu podle motivů Jos. Strausse složil Arnošt
p. Al. Charvát. Řídí Rudol
Reiterer. Režii vede
Piskáček.
Lindau
Jula
Vilhelm
V Táborský
Strauss
Arnošt p
Al
Charvát
Rudol
Piskáček
městský divadlo Králové . vinohrad
24
article
Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VIl.
Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VIl.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 3/48. hod
V sobotu 24. října.
Kupec benátský.
Činohra o 5 jednánich od W. Shakespeara přeložil
J. J. Kolár. Režisér V. Spurný.
W Shakespeare
J J Kolár
V Spurná
Praha
lidový divadlo
30
article
Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIII.
Divadlo Marie Zieglerové v Praze VIII.
Ředitel Jan Kubík.
V sobotu 24. října.
Začátek o 1/28. hod.
LUTT .
Veselohra o 4 jednáních, Napsal P. Veber. Přeložil
F. Lier. Režisér J. Kubík-
Nové lidové divadlo ve Strašnicích
»u Trmalů«-
Pohostinské vystoupení operetního souboru divadla
M. Zieglerové v Praze- VIII.
V sobotu 24. října.
Začátek o 7. hod.
Novinka: Cikánský baron.
Opereta o 3 jednáních. Text dle povidky M. Jokaiovy
napsal J. Schnitzer. Přeložil A Houdek. Hudbu složíl
Jan Strauss. Nastudoval a řídí kapelník Vinkler. Sce-
nicky vypravil vrchní režisér J. Kubík.
Kubík
Veber
F Lier
J Kubík
M Ziegler
M Jokaiův
J Schnitzer
Houdek
Strauss
Vinkler
Strašnice
Trmal
Praha
divadlo Marie Ziegler v Praga
Nová lidový divadlo
47
article
— 446
trpíte! Věděla jsem o vašem denníku a přála jsem si
toužebně, abych si jej mohla přečísti! Věřte mi, že bylo
mi nejednou přemáhati pokušení, abych se denníku toho
potajmu zmocnila! Vy jste to uhodla a dobře jste uči-
nila, že jste mi ty sešitky půjčila. Ony očistily srdce mé
a naplnily je zářivým světlem. Co bych vám měla ještě
říci? Miluji vás — miluji vás a prosím, abych směla až
do smrti u vás zůstati !«
Emilie se zamlčela. Slzy řinuly ji po tvářích.
»Ach, já jsem se vás hrozně bála !« podotkla plačíc
Gabriela.
»Ještě před chvílí, když jsem za vámi jela, není-li
pravda? Věděla jsem, že chcete zámek svůj prodati a
tušila jsem, že brzo odtud odjedete. Již před osmi dny
byla jsem odhodlána říci vám, co jsem teď vám řekla.
Ale do zámku vrátiti jsem se neosmělila, chtěla jsem vám
buď do Paříže psáti aneb osobně vás tam vyhledati. Dnes
jsem však nemohla již déle vydržeti. Umínila jsem si, že vás
v zámku navštívím. Neobratností našeho vozky stalo se,
že jsem vás na silnici poznala. Poručila jsem mu, aby
ihned obrátil a vás dohonil. A pak jsem jej nutila, aby
jel rychleji. Věříte, že jsem si cestou vyčítala, že jsem
vám tak dobré koně koupila ?«
Gabriela po celé vypravování vdovino z úžasu a
překvapení ani nevycházela. Teprve při posledních žertem
pronesených slovech poněkud se vzpamatovala a s úsmě-
vem na rtech se tázala:
»Nebudete toho nikdy litovati, co jste mi dnes
řekla ?e
»Nikdy! O tom jsem přesvědčena !«
»Já jsem strachu zvyklá a naděje mé dosud vždy
mne sklamaly! Vy vyhovujete takou měrou všem mým
Emilie
Gabriel
Paříž
48
article
447 —
tužbám, vy přicházíte s takovou ochotou vstříc mému
přání, kteréž jste byla ondy mojí pastí nazvala, že obá-
vám se věru procitnuti.«
»Ach, madame,« odvětila Emilie, která vůči této
něžné starostlivosti také opět vážnou se stala, »jenom bůh
sám ví, zdali vždy rozumnými zůstaneme. Budeme však
obě vzpomínati trudných minulých dob a myslím, že se
nám to podaří. Můj ubohý Jan byl nevinen a nedopustil
se zločinu, z něhož byl obviněn, dopustil se však jiného
hříchu, spáchav sebevraždu. Dosud mne svědomí proto
netrápilo, neboť myšlenka, že musím ho pomstiti, úplně
mysl moji zabírala. Teď budeme se však za oba hříšníky
společně modliti a modlitby ty spojí nás v nerozlučný
svazek. Smutek svůj budeme i nadále nositi, neboť štěstí
našich dětí bude při tom tmavém pozadí tím jasněji
zářiti!e
Gabriela byla přemožena. Věřila ve šťastnou bu-
doucnost . ..
Přinutila Emilii, aby se vedle ní posadila, objala ji
kolem krku a přivinula ji k srdci svému.
Byl to první důkaz vzájemné lásky za těch patnáct
let, jež pod jednou střechou spolu strávily. Všechnat
děsná minulost v radostném tom okamžiku aspoň ns
chvíli zmizela.
V tom otevřely se dvéře. Cecilie a René vešli. Obs
byli bledi a vážni, ale z očí jejich skrze mlhu žalu pro-
bleskoval nesměle paprsek radostné naděje.
Kráčeli ruku v ruce k matkám svým, kteréž hlu-
boce dojaty je pozorovaly.
Byl věru posvátný, dojemný pohled na ty čtyři
osoby, kteréž v prostém hostinském pokoji navzájemsi
Emilie
Jan
Gabriel
Cecilie
René