ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4cbb13e0-8f4f-11dd-948d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 85, person 60, work 2, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
11. srpna 1913. Číslo 219.
4 article
rence příští pondělí rozřeš otázku ohraničení Albánskaa otázku ostrovů v duchu spra- nneb vedlnosti.
5 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Volby v Terstu schváleny. Z Terstu, 9. srpna. [K. k.) Ve včerejší schůzi zemského sněmu byly schváleny volby ze všech volebních sborů města a teritoria terstského. Po vyčerpání pořadu jednacího prohlásil president dle stáří zasedání sněmu za uzavřené.
Terst
6 article Zemské volby v Gorici.
Zemské volby v Gorici. Z Gorice, 10. srpna. (K. k.) Při zemských vol- bách za velkostatek (volební místo Gradiška) byli zvolení tři kandidáti italsko-katolické strany lidové Gino Conte. Prandi 121, Giovani de Pelca 112 a dr, Arturo Rebull a 122 hlasy. Císař Vilém ve vzpomínkách historických. Z Roztok, 10. srpna. (K. k.) Za příčinou 125- letého jubilea zdejšího pěšího pluku konaly se dnes veliké slavnosti, k nimž se dostavili též císař Vilém a nizozemský prine Jindřich. Císař Vilém navštívil po projíždce městem též universitu, kde odpověděl na proslov rektorův řečí, v níž vzpomenul polního maršálka Blüchera a královny Luisy, poněvadž oba tehdý, když vlast padla pod převahou Korsičana, nikdy nepochybovali o tom, že jej lze poraziti. Královna s touto nadějí ze- mřela, polní maršálek ji uvedl ve skutek. Vime. pravil císař, že byl nositelem a duší hnutí, že byl vždy prodchnut jedinou myšlenkou, poraziti Kor- sičana, jenž tak pokořil Německo. Tyto obraz by měla míti naše mládež stále před očima. A za- hloubá-li se též do jasných vod vědy, má též přece obraceti zrak ku přítomnosti. Roztoky neleží da- leko od moře a pohled na všeobecné světové dě- jiny bystří naše oko pro úkoly přitomnosti. T nechť uvedou pánové na pamět mladým studentům. Bulharští učitelé z Makedonie. Ze Sotije, 10. srpna. (Ag. tel. pulg.) 64. bul- harští učitelé z Makedonie, kteří byli srbským úřady zatčení a v Srbsku vláčeni z vězení do vě- zení, byli ze Smederova vypovězeni do Ršavy odkud na útraty vlády bulharské byli dopraven do Lompalanky.
Conte Rebull Vilém Jindřich Blücher Korsičan Gorica Giovani jít Pelca 112 Roztoky Německo Makedonie Sotijá Srbsko královna Luisa
7 article
Z Hinského sněmu. Z Helsingforsu, 10. srpna, (K. k.) (P. t. a.) Dle zjištěného nyní výsledku voleb zasedáv novém zemském sněmu 90 soc. dem., 38 sta- rofinů, 29 mladofinů. 25 švědů a 28 agrární- ků. U porovnání s výsledkem voleb z r. 1911 získávají soc. dem. 4 mandáty, mladofiní l. agrárníci 2, starofini pozbývají 5 mandátů. Švédi 1 a křesťanští dělníci 1 mandát, který dosud měli, takže jsou úplně ze zemského sněmu vytlačeni. Mlensšee Řecký král maršálkem německé armády. Z Athén, 10. srpna. (K. k.) Císař Vilém jmenoval telegraficky krále Konstantina polním maršálkemi německén ar- mády. Propuštění záložníků v Rusku. Z Petrohradu, 11. srpna. Na letní cvíčen povolaných pět záložních ročníků jihoruských sborů bylo v poslední době zase propuštěno. Vojenské vzducholodí francouzské. Z Paříže, 11. srpna. Dle předběžných stu- dií ministerstva vojenství bude potřebí na vy- budování francouzského vzducholoďstva fr.
Švéd Vilém Konstantinos Helsingfors Atény Rusko Petrohrad Paříž Hinský sněm
8 article
13,600.000. Tato částka bude rozvržena na tři leta. Dotyčný projekt podán bude sněmovnám pol exiko a Spojené státy,u vel Z N. Yorku, 9. srpna. (K. k.) Zástupce presi- denta Spojených států John Lind odebral se do amerického konsulátu ve Veracruzu; neudála se žádná příhoda. Z Washingtonu, 9 srpna. (K. k.) President Wilson rozvinul v senátní komisi pro záležitosti zahraniční za přítomnosti státního tajemníka Bryana základy politiky, jež mají býti vůči Me- xiku dle jeho názoru zachovány. President pro- hlásil, že John Lind bude až do neděle ve Ve- racruzu čekati a že pak se nepochybně ihned ode- bere do Mexika City, kdež prostřednictvím ame- rického zástupce vejde ve styky s presidentem Huertou. Proslýchá se, že Spojené státy zatim- ního presidenta jenom napomenou, aby splnil sli- by, které ujímaje se vlády po Madeirovi dal, totiž, že se budou v Mexiku ihned konati volby, a že bude obvnovena konstituční vláda. co nejdsí
John Linda Wilson Bryan Huerta Madeir spojený stát N . York Veracruz Washington Mexiko
9 article
Rozvrat na Balkáně. (Ráv, dopis„Nár. Listůl.) som Ještě před poslední válkouvna Balkáně jsem dovozoval, že není nejdůležitější věcí, zabrániti válce mezi dřívěsími spojenci, kterou vášně a ne- jistoťa situace učinily nevyhnutelnou, nýbrž míti na zřeteli, aby po konfliktu bylo možno způsobiti nejen mír nýbrž i smíření mezi válčícími stranámi Bylo to ovšem v nových balkánských poměrech ne- snadno, ale nikoli nemožno. Na neštěstí ti, jimi mělo především záležeti na možnosti tohoto smí- ření, nepřihlíželi k této otázce. Válka měla tedy rozhodnouti jedině o tom, jsou-li prefence Bulhar- ska, hráti první úlohu a zabrati skoro celou Make- donii se Solunem, oprávněny silou poměrů a bul- harské armády. Rozhodnutí pak, ať kladné nebo záporné, mělo sloužiti za měřitko pro rozdělení Makedonie a pobřeží Egejského moře.
Bulhar Balkán Makedonie egejský moře
10 article
Misto toho válka vzbudila otázku, kdo z obou zdali Bulharsko nebo spolek řecko-srbský, má opa- novati a pokořiti druhou stranu i vyloučiti ji skoro úplně z Makedonie. Místo zásady smířlivosti vy- nořila se zásada panství. Vílězové odůvodňují své stanovisko potřebou záruk proti obmyslům Bul- harů. Přiznávají tím, že chtějí Bulharsko spoutati neboť jedině to cnůže jim poskytnouti klidu, poně- vadž prý nelze jinak žiti s Bulharskem v míru. O správnosti těchto vývodů je těžko rozhodovati, ale tato situace tvoří na Balkáně podobný poměr, jaký byl utvořen mezi Francií a Německem po válce r. 1870, a jenž uložil celé Evropě ozbrojený mír, kdežto naopak poměr, jenž nastal po válce mezi Pruskem a Rakouskem, vedl později k al- lianci obou zemí. Po Sadové Bismark nechtěl Ra- kousko donutití k míru a přátelství, nýbrž zí- skati je kompensacemi na Balkáně, vůči Francii však učinil všemožná opatření, podobná svěrací kazajce. Na vše to nesmí se zapominati, přihliží-li se k nynějšímu jednání o mir v Bukurešti, které jest velmi komplikováno a provázeno kombinacemi možného spojenectví, jež by v budoucnosti po- skytlo výhodu buď Bulharsku nebo spolku srbsko- řeckému. Z toho již se všeobecně poznává, že tato jednání nepřinesou trvalého klidu a jeví se na jedné straně snaha zjednati allianci bulharsko- rumunskou, na druhé straně pak snaha po pevné allianci srbsko-řecko-rumunské.
Vílězová Prusek Bulharsko Makedonie Balkán Francie Německo Evropa Rakousko Bukurešť spolek řeckýsrbský spolek srbskýřecký
11 article
Ať z toho vzejde cokoli, jisto jesty žes takto se Balkán dostává do situace, v jaké se nalézá Evropa, která, rozdělena v allianční skupiny,je neschopna jednati v zájmu společném, je-li vůbee nějaký. Takováto situace na Balkáně znamená úplný bankrot myšlenky balkánské konfederace jak v tom směru, aby bylo vyloučeno vměšování se velmocí do záležitostí balkánských, tak i v tom směru, aby se uplatnila společná vůle Balkánu v evropské politice. Balkán nejednotný nebude moci říditi samostatně své osudy, nýbrž jeho před- stavitelé budou uváděni v pohyb nitkami evropské diplomacie.
Balkán Evropa
12 article
Obecní volby ve slezském Petřvaldě zrušeny! (Původní zpráva „„Nár. Listů“.) Zarážející zpráva dochází ze Slezska: zem- ská vláda slezská zrušila před nedávnem pro- vedené obecní volby v Petřvaldě, při nichž české strany uhájily své posice ve třetíma druhém voličském sboru proti německým zá- vodům a spojeným s nimi renegátům, a prove- dením nových obecních voleb pověřila c. k okresní hejtmanství ve Frýštátěl
Petřvald Slezsko
13 article
Již dávno neudála se věc tak křiklavě prokazující, že přání a zájem německých zá- vodů ve Slezsku jest pro rozhodování c. k. státních úřadů směrodatnější než platné před- pisy zákonné, jako se to stalo v tomto přípa- dě, neboť, ať jest již soud o petřvaldských po- měrech jakýkoliv, přece jenom zůstane prav- dou to, že v obci jest přirozená, značná česká většina, která při posledních volbách postu- povala společně s Poláky, čímž protiněmecká většína jest dokonce desetkráte větší než menšina a že tato většína nikoho ve volebním právu nezkracovala ani neterorisovala, ba na- opak, že ona sama terorisována byla úžasným způsobem německou menšinou. Byla-li přes tento fakt při posledních volbách ve druhém sboru většina pro českou, kandidátní listinu. většina byť malá, jen jeden až pět hlasů číta- jící, pak i tato většina měla býti respekto- vána státními úřady, které byly povinný brát v úvahu skutečnost, že většina tato by značně vzrostla, kdyby nebylo závodního teroru a mlčelivého souhlasu s ním volbám přítomných zástupců politických úřadů. C. k. zemská vlá- da slezská byla povinna přání a volební pro- jev majority obyvatelstva respektovati tím spíše, že případné vítězství nacionální mino- rity v obci bude míti v zápětí nespokojenost desetkráte větší majority, jež může míti v zá- pětí i těžkou krisi hospodářskou pro ty ob- chodníky a živnostníky, kteří od závodů opě- tovně budou donuceni postaviti se proti svým konsumentům.
Polák Slezsko
14 article
Když již ale zemské vládě zdála se docí- lená většina česká v druhém sboru malou, a když odmítnutím nespravedlivého německého rekursu nechtěla přivoditi uklidnění národ- nostních poměrů v Petřvaldě, pak alespoň ne- měla provedením nových obecních voleb po- věřiti frýštátské okresni hejtmanství, nebot k chefu tohoto úřadu ryt. Jaxovi Bobowskému na celém Těšínsku snad ani jediný Čech ne- chová důvěru, a tím méně chovají k němu dů- věru Čechové petřvaldští. Okresní hejtman ryt. Jaxa-Bobowski není c. k. úřadníkem. nýbrž zarputilým protičeským agentem, který proti Čechům, kde může, podporuje Polákya Němce, proti Polákům pak Němce. Doklady této „úřadní“ činnosti jmenovaného úřadníka lze uvésti na př. z Rychvaldu, kde při posled- ních obecních volbách přítomen byl jako vlád- ní komisař, aneb z Dolní Suché, odkudž přímo mu bylo vytknuto, že zrušíl tamější obecní volby, když místní polský předák Kiedroň mu dal čestné slovo, že při příštích volbách se najde protičeská většina. Nejenom v těchto. také v jiných obcích vzpomínají na frýštát- ského okresního hejtmana Čechové jen s ne- návistí. V Dětmarovicích na př. proto, poně- vadž proti tamějšímu českému starostovi Ne- brojovi zaranžoval štvanici, jakoby byl zpro- nevěřil peníze obecnímu úřadu zaslané, čímž mělo býti pomoženo odpůrcům Nebrojovým, spojeným s Poláky. Konečně mají proč vzpo- mínati na Jaxu Bobowského také Čechové v Petřvaldě samotném. Tento okresní hejtman dovedl totiž srovnati se svým charakterem zajeti do zdejší obce na renegátský ples a de- monstrovati tak své sympatie k německým závodům oproti českému občanstvulee
Jax Bobowski petřvaldský Bobowski Čecho Němec Polák Nebrojův jítmonstrovat Petřvald Těšínsko Rychvald Dolní Suchá Dětmarovice
15 article
Těmito několíka fakty jest portrét frý- štátského okresního hejtmana vykreslen. Jest z něho patrno, že tento úřadník jest naším za- přisáhlým odpůrcem, což stačí a musí stačiti k tomu, aby zemská vláda slezská změnil své rozhodnutí v příčině osoby, jež by pro- vedla nové obecní volby. Netajíme se nikte- rak tím, že v nynějším rozhodnutí zemské vlá- dy vidíme nenávistný protičeský čin vůbeca přicházíme k tomuto názoru srovnáním pomě- rů v okolních obcích. Ač v některých volební boje trvaly i pět let, přece se nikdy nestalo. aby provedení voleb nových vzato bylo or- gánům autonomním a aby bylo svěřeno úřa- dům zeměpanským. A byly důvody pro tento otnosbo datůn postup! Česká většína v Petřvaldě, čítající 5303 hlav, jest rozhodná. Se společně postupujícími Poláky (1355) jest přímo drtivá. Pro rozhod- nutí zemské vlády, aby novými volbami bylo pověřeno okresní hejtmanství, byla nespoko- jenost části obyvatelstva. Ta nespokojená část obyvatelstva jsou Němci, jichž jest 628. S ny- nějším rozhodnutím jest sice spokojeno 628 Němců, avšak krajně nespokojeno jest 6658 obyvatelů slovanských, neboť i Poláci, jak z projevu o frýštátském okresním hejtmanu v posledním „Glosu Ludu“ jest patrno, již ryt. Jaxu Bobowského prohlédli. A tu se ptáme: Jest možno, aby zemská vláda slezská setrvala na svém neslýchaném rozhodnutí, kterým vnu- cuje nenáviděného okresního hejtmana za roz- hodčího mezi oběma tábory petřvaldskými? Jest možno, aby zemská vláda znovu doku- mentovala, že přání německé kapitalistické společnosti a 628 Němců respektuje více než požadavky a přání 6658 obyvatelů slovan- J. š. ských?
Polák Němec Jaxa Bobowski Petřvald Němec
16 article Politický přehled.
Politický přehled. v Zeme české.lcsgba Sněm německých důvěrníků v Chomutově. Na včerejší dopolední poradě rozšířeného předsednictva svazu býv. zem. poslanců něme- ckých v německém kasině byly učiněny bližšt disposice pro sjezd německých důvěrníků z Čech, ustanovený na den 17. t. m. v Chomu- tově. V pondělí jest v Lovosicích mimořádná schůze Volksratu s předsednictvem Verbandu. Do jakých malicherností jde spor mezi Verban- dem a Volksratem, jehož ostří těžce jest za- stíráno, viděti ze zajímavé drobnosti, která se odehrála v sobotu po schůzi Bachmannas Tittod. V oběžníku, vydaněm právě o teto schůzi, stojí, že k ní došlo na přání předsedy Volksratu dra. Titty. V „Bohemii“ čteme k tomu dodatek? „Dr. Titta sděluje nám k úvodním slovům to- hoto prohlášení, podle nichž prý došlo k dohovoru na jeho vyzvání, že se dostavil k včerejšímu doho- voru jenom na základě pozvání dvorního rady Bachmanna, k němuž došlo usnesením plné schůze německého Verbandu.
Tittod doktor Titt Chomutov Čechy Choma Lovosice Bohemia Bachmann
17 article Německé hlasy z neděle.
Německé hlasy z neděle. Poušťění hrůzy, zející z včerejšího provo- lání německých starostů, provozuje se takév žurnalistických výkladech německých listů k tomuto projevu „Neue Fr. Presse“, kterási stěžuje, že, ač jsou Němciv Čechách od dosa- zení správní komise co nejsilněji rozhořčeni, přece jenom rozhořčení to neprojevilo se s plnou zřejmostí, čehož prý příčina v tom, že hlas lidu dosud se pořádně neuzřejmil — těší se tím, že usnesení zástupců německých okresu znějí již značně ostřejí než projevy bývalých poslanců z minulého týdne. Mluvčí okresních zastupitelstev nacházejí prý se s obyvatelstvem v užším styku nnež poslanci, kteří prý zhusta zapředeni jsou v zájmech, o jakých voliči ni- čeho nevědí. Hnutí německého lidu v Čechách nelze prý lehce bráti, neboť již prý nejjemnější výpočty vídeňské zmařilo. Německý lid v če- chách zjedná prý si sluchu a v poslanecké sně- movně bude žádán o tom výklad, zdali to byla správná politika, když právě Němci v čase nejtěžších zahraničných zápletek byli uráženi a poškozováni. Němci jsou tu opětně nazývání podporou, na níž říše bezpečně spočívá. P výroku posl. Lodgmana, jenž v sobotu hrozil otřásáním základních stěžejí státu a pohrůžce německých okresních starostů bojem něme- ckého kmene proti majitelům moci v tomto státu, hezky se čte tento odstavec ve vůdčím německo-pokrokovém listě rakouském. Připomenouti sluší, že listu tomuto uklouzlo včera slůvko, jemuž by se mohlo rozumětí jako pozdnímu poznání správného řešení finanční lo krise země v Čechách.
Neue Němec Lodgman Francie . Presse Čechy
18 article
Napsalať, že zemská správní komise do- sazena bez nutnosti, neboť nouzový stav, jehož tolik dovoláváno, byl by se dal nepochybně odstraniti opatřeními, jež sle ta k dale ko odústavy neuchylují. Když se uvažo- valo o cestách, neuchylujících se tak daleko od ústavy, byla to „Neue Fr. Presse“' první, která házela požáry na střechu budovy, jejímiž základními stěžejemi budou nyní okresní sta- poe rostové němečtí otřásati. Také „Prager Tagblatt“ rozdmychujev německých myslích v Čechách ohníček, o jehož rozkřesání snaží se prohlášení starostů, styli- sované podle rady Lodgmanovy v „Bohemii“.
Neue Prager Lodgmanův Francie . Presse Čechy Bohemia
19 article
Vytýká Němcům „strach před vlastní kuráží“ kteréžto rčení platí prý o polovičatém libe- ralismu, v slovech obrovsky divokém, v roz- hodujícím okamžiku před vlastním hrdinstvím prchajícím stranou do houští. Právě nyní prý se v Rakousku vidí, že německá politika nemá žádného talentu k vážné frondě. Vláda, která bude apelovatí na státní cit Němců, může prý od německých stran míti beze všeho, čeho si především přeje, daně a vojáky. Tento pocit věrnosti státu tkví prý v hluboké pří- chylnosti k státu v Němcích historicky zdů- vodněné. Kdo však se z dějin rakouských ně- čemu naučil, ten prý si o tom učiní své vlastní ponětí. „Když minulého podzimku naše zahra- ničná politika k tomu směřovala, aby říši zapletla vnedohledné dobrodruž- ství“ — píše „Prag. Tagblatt“ doslovně — „provozovali němečtí poslane tentošpektáklnadšeněspolua sva- lovali všechna břemena na lid a to s více než komickým odůvodněním pro válku nadšených šriftlaitrů, že Rakousko hodlá přikročiti k provedení svého germánského po- slání.“ Jest dobře zapamatovati si tuto de- finici rakouské zahraniční politiky, která má pro Němce cenu jenom jako „germánské po- slání“. Komu by nepřipadla při tom na mysl denunciace posledního provolání německého Verbandu proti vůdčím českým politikům.
Němec Rakousko Praga
20 article
K slovu „vážná fronda“ připomenouti slu- ší, že slovo „fronde“ ve francouzském jazyku znamená „prak“ a že za časů vladařství Anny Rakouské v 17. století přezdívkou „íronde označována protimazarinská oposice „po pa- řížských uličnicích, kteří praky prováděli ne- škodné boje“. Jinak vyznívají všechny německé hlasy výzvou k německým poslancům k věcné radi- kální oposici proti finančnímu plánu a kontin- gentu branců v parlamentě a kdekoli je řeč o správní komisi, nikde neschází výbuch prot „duševnímu jejímu původci, knížeti Thunovi Jako poslední hlas německého tisku budiž zaznamenána tato sensační zvěst, kterou při- náší „Bohemia“ mezi poslednímí zprávami z Vídně pod titulem: Konec ministerstva Stürgkhova. Sebeobětování chefa kabinetu. „Jak se náš dopisovatel z obzvláštní strany dovídá, jest vláda pevně odhodlána, kdyby nastá- vající vyrovnací jednání nemělo míti příznivého průběhu, „oktrojovati vyrovnací mate- riál až dosud z národně-politické ko- mise vyšlý i s volební opravou je- ště před uplynutím roku. Hrabě Stürgkh osobně chová úmysl ihne po provedení tohoto plánu úřad svu složiti, aby učinil místo svému nástupci, žád- nou vinou proti ústavě nestiženému. „N. Fr. Presse“, která má ke zyláštním stranám „Bohemie“ při nejmenším týž přístup jako pražský list, nezaznamenává pověst an slovem.
Anna rakouský Thun Stürgkhův Stürgkh Vídeň Bohemia
21 article Z Moravy.
Z Moravy. obávob Bejula Dne 9. srpna 1913. (Ze kolských úkolů naší Moravy) V bureau školského referenta moravskéh zemského výboru leží mnoho školských záležitost moravských z dřívější doby, které čekají vysvobe zení jako zakletá princezna v pohádce. Německý drak, jenž při každé české věci hlavně menšinové hrozí absenci v zemském výboru, jenž pak je ne- schopen k usnášení, německý drak, jenž má k ru- ce dobré nacionální německé zemské úřadnictvo každou českou věc okem bystrým střehoucí, ně- mecký drak číhá na vysvoboditele zakleté prin- cezny českých škol moravských. Než skládáme naději ve školského referenta moravského zemské. ho výboru, že se mu podaří v novém jeho úřadě šťastně a ke spokojenosti české Moravy rozřešiti všechny ty školské záležitosti menšinové. Práce tu bude nemalá, neboť odpor německý je veliký — a bude třeba diplomatického jednání s těmi, kte- réž nerozumně pokrokový tisk výpady svými od- puzoval. Otázka menšinových škol soukromých mě- šťanských je dnes tak palčivá pro zřizovatele ško těch a jich vydržovatele, že s největšími starostm a obavami hledí vstříc, zda snesou to hrozné bře- meno. Jihlava. Znojmo, Břeclava, Krumlov. Kou- nice. Přívoz — volají naléhavě o vysvobození celá řada míst ostatních ryze českých i smíšených toužebně prosí, aby v nich nové měšťanky byly zřízeny a povoleny. Ne nadšení ubývá v místech. o něž tu jde, avšak finanění prostředky se v po- sledním roce tak špatně scházejí, že leckde je oba- va před katastrofou. Nesnadný úkol, ale tím větší povinnost ho řešiti a tím větší zásluha ho dobře šťastně skoncovati. A vedle těchto menšinovýe měšťanekjeztě jedna sbírka skol je v úřadovně zemského referenta školského. Jsou to potřebné, žádané, avšak nezřizované školy hospodářské. Zá- padní Morava volá postřední škole hospodářské.
Morava Jihlava Znojmo Břeclava Krumlov Kou
22 article
Slovácko. Valašsko i západ moravský po školách hospodyňských — máme dle pověstného morav- ského klíče od října 1913 dvě české dívčí školy hospodářské zemské a dvě německé!l — vinař- ské kraje po leta marně domáhají se jednoroční vinařské, kterou Němci dávno mají, okresy Lipník. Přerov, Klumlov. Hodonín. Blansko, Židlochovice Uher. Hradiště, Kunštát atd. více méně trpělivě čekají na zimní hospodářské školy — krátce ve školství zemědělském má pan přísedíci Sonutag také velký lán dosud zorání čekající. Na všechny ty úkoly bude třeba nových peněz — sanace fi- nancí zemských je podmiňuje, a proto pokroková většina vzemském výboru musí sanovat, aby na- šla prostředky na kulturní úkoly země — vedle ovšem všech těch naléhavých potřeb ostalních.
Němec Slovácko Valašsko Lipník Přerov Klumlov Hodonín Blansko Kunštát Židlochovice Uhry
23 article Rychlíková pošta Praha-Vídeř
Rychlíková pošta Praha-Vídeř 173. šno o toosible Německými listy lomicuje opětně horečka Poštovní správa zřídila na trati čís. Františka Josefa novou rychlíkovou poštu z Prahy do Vídně — podotýkáme první rychlíko- vou ambulanci mezi Prahou a Vídní vůbec — aby tato odpomohla citelnému nedostatku po- štovního spojení obou těchto hlavních měst. Jak byla Praha po této stránce zanedbávána. o tom svědčí nejlépe fakt, že mezi Prahoua Vídní nejezdila ani jediná rychlíková ambu- lance, ačkoliv ze samotné Vídně vyjíždí denně 13 podobných ambulancí do všech koutů Ra- kouska, Již v roce 1906 podala rada král. hl města Prahy společně s obchodními korpora- cemi, jmenovitě Obchodní komorou a Novým obchodním gremiem, žádost k ministerstvu ob- chodu, aby podobnému zanedbanému a) ne- udržitelnému stavu učiněn byl konec. Ještě téhož roku odpovědělo ministerstvo ob- chodu zmíněným korporacím, že nutnos rychlíkového poštovního spoje- ní uznává a že také v zásadě se rozhodlo na trati cís. Frant. Josefa zříditi v ranním rychlíku vlakovou poštu, kterou doprovázet budou úřadníci z Prahy 15. Současně však sdělovalo, že projektovanou vlakovou poštu nelze uvésti v život, poněvadž železnice nemá tak silných lokomotiv, jež by utáhly vlak za- tížený vozem poštovní ambulance. Teprve le- tos rozhodlo se ministerstvo obchodu aktivo- vati tuto první rychlíkovou poštu, neboť do- pravní poměry mezi Prahou a Vídní staly se neudržitelnými. Plníc přípověď, danou již před šesti lety, zřídila poštovní správa 1. srpnem t. r. novou rychlíkovou ambulanci čís. 173 do Vídně a obsadila ji, jak výslovně tehdy v pří- pise uvedla, personálem poštovního úřadu Praha 15.
František Josef František Josef Praha Vídeň Praha 15
24 article
Tato okolnost zavdává příčinu k nemíst- ným útokům německého tisku a dokonce německých poslanců na zdejší poštovní ředi- telství, dále na p. dvor. radu Vaclíka samozřejmě i na české poštovní úřadnictvo K těmto útokům není jiné příčiny než té že zmíněná vlaková pošta vychází z Prahy a ne z Vídně, jak je tomu při všech ostat- ních ambulancích. Na tratích severozápadní společnosti státní dráhy projíždějí vesměs ambulance obsazené vídeňským poštov- ním personálem z obrovské části českého jazyka neznalým, ačkoliv vlakové pošty na těchto tratích projíždějí ve- směs českými krají v Čechách a na Moravě.
Vaclík Praha Vídeň Čechy Morava
25 article
až na nžkolik málo kilometrů v Dolních Ra- kousích. Jediná trať cís. Frant. Josefa obsa- zena byla pražským úřadnictvem, ačkoliv tu staly se pokusy se strany nenasytných vídeň- ských ambulantů urvati tuto jedinou trať če- ským úřadníkům a uchvátiti ji pro sebe. Ač- koliv poštovní správa, jak konečně nemusíme ani připomínati, nikdy nám nebyla nakloněna, o čemž svědčí přímo příslovečně zanedbaná poštovní doprava v českých krajích, přece neopovážila se sáhnouti po této jediné v českých rukou nalézající se trati a proto ani nyní, když jednalo se o novou ambulanci, nemohla jinak než zůstati si důslednou. Proto také veškeré útoky na různě funkcionáře po- strádají jakékoliv vážné podstaty a nejsou ničím jiným než projevem zášti a nenávisti proti všemu českému a současně důkazem bez- měrné nenasytnosti německého úřadnického živlu, jemuž nestačí, že ovládá veškeré hlavní trati v celém Rakousku, že ochuzuje úřadní- ctvo jiných národností o místa a vedlejší pří- jem, krátce že dominuje na poli poštovní do- pravy, ponechávaje ostatním pouhé zbytky,o něž nestojí, poněvadž nie nevynášejí. Z těchto nekalých pohnutek veden je nyní zápas proti nové vlakové poště, nebot je přímo směšné, čteme-li, že německé pro- testy konají se ve jménu ohroženého vídeň- ského němectví, tak jakoby šest českých úřadníků mohlo počeštiti Vídeň, nebo čte- me-li dokonce, že aktivování zmíněné vlako- vé pošty spadá do vyrovnávacích otázek, nebo žeje nepřátelským činem zemské správ- ní komise, jak napsala „Neue Fr. Presse“, ač- koliv tato samozřejmě nemá s poštovní do- pravou pranic společného.
František Josef Neue Dolní Ra Rakousko Vídeň Francie . Presse
26 article
Vůbec Němci inscenovaný boj proti zmí- něné vlakové poště je tak malicherný a ni- cotný, že se divíme, jak německý protest moh podepsati také na př. posl. dr. Urban. Mo- hou-li Němci podobné vnitřní úřadní záležito- sti pokládati za politicum a chtějí-li jich vy- užitkovati pro svoje stranické záměry, pak podávají nezvratný důkaz, že se jim nejedná vážně o vyrovnání, nýbrž o nadvládu všude neboť protestují-li proti šesti českým úřadní- kům, dojíždějícím do Vídně a vyhrožují-li do- konce ministerskému předsedovi důsledky, co by pak měla dělati česká delegace, když pouze do Prahy dojíždí z Vídně asi kolem 7 úřadníků vedle téměř stejného počtu zřízenců, jak by musil s české strany vyzníti protest proti této invasi vídeňského úřadnictva do Prahy a do Čech vůbec? Co by měli čeští poslanci říci proti systematickému vypu- zování českých úřadníků z uzavíraného území. co by konečně měli říci, když nejdůležitější olinsašov a lnipuv oddělení poštovního ředitelství nalézají sev německých rukou? Na nás je, abychom pro- tesťovali a stěžovali si, nikoli však na Němcích, kteří jsou všude v nadvládě a ze- jména u pošty, kde vylučují z úřadování kal- dokztauta dou českou písmenu.
Němec doktor Urban Vídeň Praha Čechy
27 article
Ale budiž, spor, který nyní vyvolali, ne- smíme nechati bez odvety. Již před třemi lety poklonila se poštovní správa před něme- ckým diktátem, když jednalo se o vlakovou poštu Praha—Linec 125, která byla na te- legrafický rozkaz samotným ministrem drem Weiskirchnerem rozpůlena na dvě části, jen aby pražští úřadníci nepřišli do Lince. Rozho- dují-li u Němců při poštovní dopravě národ- nostní a nikoliv věcné důvody, pak proti tomn praničeho nenamítáme. Byli jsme vždy a jsm až dodnes pro rozdělení vlakovýc pošt, neboť při tom můžeme mnoho získa a velmi málo ztratili. Jsme pro to, aby pražšt úřadníci nejezdíli do Vídně, ale na druhé str- ně žádáme, aby vídeňští nejezdili de Prahy, proti tomuto principu ničehož nena- mítáme, naopak žádáme nyní důtklivě, aby tato otázka pojata byla do okruhu vyjednávacích otázeklua nbej Rozhodně však protestujeme proti zamý- šlenému plánu, aby zmíněné vlakové pošte byli přiděleni úřadníci německé národnosti aby tak poklonila se poštovní správa opětně zpupnému německému diktátu! Má-li při nově zřízené vlakové poště uplatniti se percen- tuelní zastoupení podle národnosti, pak žádá- me důrazně, aby tato zásada okamži- tě zavedena byla ve všech úřadec a při všech ambulancích.lsone Německému pychu a již do nebe volajíc zpupnosti musí býti konečně stržena mask a to se stane nejlépe tím, když provedení je- jich zásady, které chtějí prosaditi tam, kde jsou v menšině, budeme nyní žádati tam, kde jsou ve většině. Nyní je na nás, abychom pro- testovali! Vyzýváme Národní radu, politické strany, české poslance a zejména česká mě- sta, aby reklamovali dělení ambulancí a pro- testovali proti vídeňským úřadníkům, projí- ždějícím ve vlakových poštách české krajeí nav
Weiskirchner Němec jít Praha Praha Linec Vídeň
28 article Denni zpravy.
Denni zpravy. — Nepoctivá spekulace realistícká na propastí. Včerejší „Čas“ dopustil se v dějinách české politiky neslýchaně podlěh politického skutku: obvinilť ná- rodní stranu svobodomyslnou, že „pracuje k tomu cíli, aby vlá da Stürgkh-Hochenburgrova oktro- jovala národnostní vyrovnánív Čechách“ a že „pracuje dnesy pro splnění nacionálních požadavků německých“. Tuto hanebnou zradu „Čas“ hází naší straně na krk pouze na podkladé zprávy „Nár. Listů“ o tom, že „jsme proti tomu, aby nové volby do sněmu král. če- ského konaly se za starého hanebného schmer- lingovského volebního řádu, „českému národu oktrojovaného“. Z této argumentace „Čas“ vy- vodil, že naše strana je pro oktroj volebnl opravy, zemského zřízení a jazykového záko- na a — už by rád víděl naši stranu na šíbe- nici. Snižovali bychom celou minulost a pří- tomnost národní strany svobodomyslné, na je- jichž bedrech leží více jak čtvrtstoletí politi- ckého osudu českého národa, v jejíž historii jsou zlatými písmenami napsány dějiny vítěz- ného boje proti punktacím, kdybychom proti obviňování této naší strany „Časem“ z národní zrady i jen zvedli pero. Toho přece bohda ne- bude, aby v českém národě někdo ještě věřil „Času“, že by národní strana svobo- domyslná chtěla a mohla zraditi to, co je fundamentem jejího bytí, jejího programu, obsahemjejí s ko- ro půlstoleté práce v českém ná- rodě. Toto pravíme s největším klidem. Z to s největším rozhořčením o dmítáme opo- vážlivost „Času“, s jakou falšuje o b sa l smysl prohlášení „Nár. Listů“ o volebn opravě. V pátek dne 8. srpnavjsme na prvn obvinění „Času“, že jsme pro oktroj, na- psali, že bodoolnasdl aslsert
Hochenburgrův Stürgkh Čechy
29 article
„Mladočeši nemohou vítati žát- ný oktroj a rozhodně užž proto ne, protož by cítili absolutní svou neschopnost dovésti věci ty samí ke zdárnému rozřešení, poněvadž sam nemají naprosto žádné zodpovědnosti za „věe ty“, ani za takové nebo onaké jejich rozř ešení. Mladočeši vždycky, zejména věak když přestal být vedoucí zodpovědnou stranou v české po- litice, usilovali o to, aby „věci ty byly rozře- šeny za součinnosti a zodpovědnosti všech če- ských stran. A trvají na tomto stanovisku dnes, kdy nad hlavou „těchto věcí“ visí meč v podobě oktroje. Vyslovil-li se náš akční výber pro volby na podkladě nového řádu volebního, neřekl tím ještě, že nelze jlnak, nei oktrojem dáti nový volebni řád, po- něvadž i jemu je známo to, co bylo známo „ča- su“ dne 7. srpna: že jsou dvě cesty — třetí ne- existuje — k opravě volebního řádui cesta par- lamentní a cesta oktrojem. Cesta parla- mentní, t. j. projednání volební opravy sněmem král. Českého, podmiňuje však souhlas Němců a souhlasu Němců možno docíliti jen pro- střednictvím českoněmeckého vy- rolvnání. Poněvádž ale strany radikální — dnešní „České Slovo zase slavnostně prohlašuje že „by bylo pod důstojnost českého poslance, aby se na pozvání hr. Stürgkha zúčastnil něja- kých smiřovacích konferenci“ — zamítají nejes za sebe, nýbrž i zá všechny ostatní českéo stran obnovení jednání smiřovacího, ukazují samy ce- stu — oktroji. Kdo opravdu nechce oktri a kdo vůbec něco positivního chce: volebn opravu, zrušení zemské správní komise a renk- tivování samosprávné ústavnosti — muší nastou- piti cestu parlamentní, cestu česko-německéhe vyrovnání. Tuto cestu však radikálové zapov- dají nastoupiti všem zásadně.
Němec Stürgkh
30 article
Toto naše prohlášení „čas“ potlačil; zrov- na tak potlačil úsudek „Lidových Novin“o tom, že i volání po volbách za plat- nosti starého volebního řádu are- stituci suspendované zemské- stavnosti v Čelchách je rovněž vo- láním po oktroji. „Čas“ ovšem nemůže dnes dělati jinak, než co právě dělá: špeku- luje na politické burse české politiky n basi nejodpornějších instinktů a demagogie. falšuje záznamy a kursy politické a na konee stihne ho osud, který až dosud stihl každého podvodného špekulanta: udělá politický krach a ohlásí politický úpadek. Nad tou propastí už stojí.. — Další protesty proti dosazení byro- kratické komise správní došly nás od rady král, horního města Kutné Hory a od okresního zastupitelstva v Kouřimi (zá-
horní město Kutná Hora Kouřim