1
masthead
30 března 1904. Číslo 90
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
osob morem zemřelých páčil se v týdnu až do 19
t. m. na 4057. Pendžak a středoindické kraje vyka-
zují po 10.000 úmrtích nejvyšší úmrtnost. V presi-
dentstvu bombajském událo se 8500 úmrtí morem
v Bengalsku 5000 úmrtí. — Z Pretorie se telegra fuje.
že ve vnitřním městě byl včera zjištěn druhý přípan
moru a to u bělocha, Původ nákazy jest prý úplně
neznám.
Pretorie
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Učitelská jednota »Komenský« pro Prahu a okol
usporáda v některých dnech po Velikonocích půl-
denni geologický vylet do Velké Chuchlé, který říditi
bude universitní professor p. PhDr. Filip Počta, Vy-
cházka tato má býti náve dem, jak si počínati při
geologických výletech, pořádaných se žáky; proto
bude předcházeti orientační přednáška v kreslírně
měšť. školy ve Vladislavově ulici v Praze II.
Komenský
PhDr
Počta
Praha
Vladislavův ulice
6
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes o lido-
vém představení odpoledním hráti se bude Smetanova
„Hubička“; večer skončí rada slavnostních před-
stavení na počest Jindřicha Mošny a jeho čtyřicetileté
činnosti u král. českého zemského divadla Klicperovou
veselohrou „Hadrian z Řimsu“, kleréžto před-
stavení pořádá se mimo předplacení ve prospěch Ústř.
jednoly českého herectva. Od zejtřka do soboty budou
obvyklé noremní prázdniny. V neděli odpoledne hrát
se bude Verneova výpravná hra „Carův kurýr
a večer po druhé Dvořákova opera „Armida,
v pondělí odpoledne Jiráskův „Jan Žižka“ a večen
Smetanova „Prodaná nevěsta“. Obě nedělní
představení jsou benefiční. Odpoledne hraje se ve pro-
spěch Sirotčího, vdovského a podpůrné-
ho spolku členů Národního divadla, ve-
čer ve prospěch Pensijního ústavu soli sto
Národního divadla.
+ Lidové divadlo „Uranla“ v Praze VII. Dnes
jest benefiční večer oblíbeného herce pana V. Rab-
ského. Bude se hráli novinka: „Po krvavém sněmě“
historický obraz o 3 dějstvích. Napsal Jos Kratochvíl.
Smetanův
Hubička
Mošna
Hadrian
Řimsa
Verneův
Carův
Armida
Jiráskův
Žižek
Kratochvíl
Praha
národní divadlo
Klicperův
národní divadlo . + lidový divadlo
Uranl
7
article
Režisér Fr. Šípek. Hlavní úlohy hrají dámy: Balákova
Spurná a pp. Spurný, Lachman, Počepický, Pražský
Šípek, Haasen, Čekanský, Chalupník, Mráček, Ber
man. Začátek o 7. hod. več. Po divadle doslalečný
počel vozů elektr. dráhy. Od zejtřka do neděle zůstane
divadlo za příčinou noremních dnů uzavřeno. Přišt
představení jest v neděli dno 3. dubna (o Boží hod)
a bude se hráti o 1/44. hod. odpol. ve prospěch invalid-
ního fondu Ústřední jednoty českého hereciva veselo-
hra „Zlatě časy“, večer o 7. hod. ve prospěch postavení
chrámu v Praze VII. Ruthovo drama „Písmákova dce-
ra“. V pondělí velikonoční hraje se odpoledne velká
výpravná fraška se zpěvy „Pražané v Pekině“, večer
francouzská veselohra „Gavaut, Minard a spol.“
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
hraje se ve prospěch sl. A. Kandlerovy veselohra o2
jedn. „Medové měsíce“ od Dejského v překladu A
Spáčila a Archlebovo drami. „Až do smrti“. Hlavní
úlohy jsou v rukou dam: Kandlerové, Kaucké, Štro-
bachově a pp. Charváta, Táborského, Kubíka ml., Kaň-
kovského, Edla a Štrobacha. Úlohu Žofie za ochura-
vělou pí. Jeřábkovou-Kaclovou hraje sl. L. Kauckých.
Šípek
Spurná
Lachman
Haasen
Čekanský
Chalupník
Mráček
Zlata
Ruthův
Minard
A Kandlerův
Spáčil
Archlebův
Kandler
Kaucká
Štro
Charvát
Táborský
Kubík
Edl
Štrobach
Žofie
Jeřábkův
Kaclův
L Kaucká
Francie
Praha
smíchovský divadlo
Balákův Spurná
8
article
Zejtra ve čtvrtek, v pátek a v sobotu zůstane divadlo
za příčinou noremních dnů uzavřeno. V neděli 3. dubna
hráti se bude v areně dvakrát k dobročinným účelům.
Nypraveny budou odpol. operetta „Donna Juanitta
a večer „Komtessa kuchařkou“. V obou představeních
vystoupí pí. Mař. Zieglerová. V zimním divadle hráti
se bude pouze jednou a sice večer o 7. hod. k dobro-
činnému účelu Karlweisův obraz ze života „Hrubá
košile“. V pondělí 4. dubna vypravena bude v areně
odpol. i večer poprvé novinka „Burský generál“, velká
burleskní fraška se zpěvy s p. Lierem a sl. Groszovou
ve hlavních úlohách. V zimním divadle hráti se bude
Moserova veselohra „Pan bibliotekář
+ Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinehradech.
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny: „Farář z Podlesí“. Obraz ze života o 4 jedn.
Napsal L Gruber. V noremni dny ve čtvrtek, pátek
sobotu zůstane divadlo uzavřeno. V neděli dne 3. dubna
hráti se bude o 7. hod. večerní poprvé původní novinka
„Kněžna Pepička“. Obraz ze života pražskéhose
zpěvy o 5 jedn. Slova i hudba od O. Fastra.
Donn Juanitt
Zieglerová
Karlweisův
Lier
Groszův
Moserův
bibliotekář
Kristus
Vinehrady
L Gruber
Pepička
O Fastr
Pištěkův lidový divadlo
9
article
Hudba.
Hudba.
+ První český hudební festival. Dnes, ve středu
dne 30. března, konati se bude o 7. hod. večerní zkou-
ška s celým apparátem na „Sv. Ludmilu“ za Hízení
pana Oskara Nedbala a jest nejvýše žádoucno, aby
doslavilo se k ní pěvecívo v úplném počtu. V neděli
po hlavní zkoušce na výstavišti budou prodávati se
poukázky na oběd po 80 ha 1 K. Aby mohl býti oběd
zajištén pro ty, kteří si ho oudou přáti, je nutno ob-
jednati ho zaručenou přihláškou v kancelári festivalu
Rovněž je nutno vykonati přihlášky k representačnímu
večeru, jenž koná se v neděli dne 3. dubna po pro-
dukci Kuverty isou po 2 K a 1 K 50 h. Po listcích
k festivalu je nyní veliká poptávka. Na prvý a druhý
den zbývá do prodeje jen malý zlomek vstupenek.
Pouze pro třetí den jsou dosud vstupenky všech kate-
gorií na prodej. Rozbor „Sv. Ludmily“ prodává se
v kanceláři festivalu po 30 h. Tamtéž lze dostali po-
hledové lístky s plakátem Županského po 10 h.
K provedení oratoria „Sv. Ludmila“ ohlásili příjez
svůj hudební kritik p. Otto Lessmann a dirigent ber
linského filharmonického sboru p. Siegfried Ochs.
svazek . Ludmila
Nedbal
Županský
Ludmila
Lessmann
Siegfried Ochs
10
article
+ Sjezd pěvectva českoslovanského. Osmá zkou-
ška na »Sv. Ludmilu« koná se dnes ve středu vz
hodin večer v průmysl. paláci, řízením Oskara Ne
dbala a s orchestrem. Dostavme se všichni a včas.
Schůzka ve středu paláce, odtamtud společný nástup
na tribunu. Br. spolky, zvláště pražské, žádají se.
aby si zcela určitě připravily na večírek sobotní
o pěvecký den nějaké sbory a aby nespolehal jeden
na druhého. Společná zkouška »Škroupu«, »Lumíra«
(III.), »Lukesu« smíchovského, »Bendla« (VII.)
»Václava« a »Boleslava« koná se ve čtvrtek v 8 hod.
večer »u Sedlerů« na Karlově nám. — Sjezdové od-
znaky a legitimace vydává p. Josef Slavíček, Ferdin
tř., 25. K četným dotazům sděluje se, že při pon-
dělním koncertu zůstane účinkující pěvectvo po celý
program na tribuně stát.
svazek . Ludmila
Oskar
Škroup
Lumír
Bendl
Václav
Boleslav
Slavíček
Ferdin
Karlov já
11
article
+ Schůze širšího výboru »Ústřední Jednoty zpě-
váckých spolků českoslovanských« v Praze koná se
v aobotu dne 2. dubna 1904 o 6. hod. v ma-
lém sále Měšťanské besedy v Praze, Jungmannova
třída, I. patro. Pořad: 1. Čtení zápisu poslední schůze
širšího výboru. 2. Zprávy činovníků na sněm.
3. Sjezd a festival. 4. Kandidátní listina.
+ Koncert »Patronátu Mládeže«, jenž ustanoven
byl na den 22. března bylo nutno odložiti na den
16. dubna t. r., jelikož pruský kapelník dr. Karel
Muck, odřekl. Při této hudební slavnosti dirigovati
bude virtuos Bernhard Stavenbagen, ředitel královské
akademie hudby v Mnichově. Nejvýše zajímavý pro-
gram obsahuje mimo jiné předehru k »Bludnému
Holanďanu«, Goldmarkův koncert a poslední, v Praze
dosud neprovozovanou symfonickou báseň Lisztovu
»Bitva Hunů«. Večer dne 16. dubna bude zároveň
rozlučním večerem »České Filharmonie«, která se
odebere po něm na několikaměsíční uměleckou pout
do Ruska. Lože jsou již vesměs vyprodány; něco
málo zbývajících vstupenek obdržeti lze ještě v knih-
kupectví F. A. Urbánka, Ferdinandova tř., u Národ-
ního divadla.
+ Pěvecký kruh »Tovačovský« v Praze. Vstu-
penky ke dnešní zkoušce pro festival jsou u pana
B. Laninera, houslaře na Václavském náměstí. Tak
pěvecký odznak pro festival lze u něho již obdržeti
doktor
Muck
Stavenbagen
Holanďan
Goldmarkův
Lisztův
Hun
F A Urbánek
Tovačovský
Praha
Jungmannův třída
Mnichov
Rusko
Ferdinandov třída
Václavský náměstí
královský akademie hudba
Český filharmonie
12
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu odvolaciho
Urážka úřadní či sonkromé osoby? Zajímavým
sporem urážkovým, při němž hlavní roli hrála otázka,
náleží-li personálu úrazové pojišťovny dělnické ochra-
na, vytčená v § 68. tr. zákona či jsou-li úřadníci zml-
něného ústavu v případě urážky postaveny na roveň
osobám soukromým, zabývaly se právě karlínský
okresní a v druhé slolici odvolací soud trestní. Věc
byla tato: Továrna p. Ludvíka X. v Libní dluhovala
úrazové pojišťovně příspěvky a 3. prosince m. r. měla
konati se proto dražba exekuční, přes to, že dlužný
kapitál byl zatím zaplacen a vybývaly již jen úroky
a útraty. Tato okolnost zavdala také podnět k malě
sic, ale ostré kontroversi mezi továrnou a úrazovnou
Děla se cestou moderní: telefonem. Z čista jasna totiz
cinkl v kanceláři úrazovny zvonek a úřadník pan
Hynek P., který s ochotou přiběhl k apparátu a na-
sadil sluchátka, měl maně příležitost, vyslechnout
tento vzkaz: „Zde továrna X—ova Řekněle referentovi
až přijdu do Prahy, že mu dám pár facek — tááki, vy-
řiďte mu to pěkně!“ — „Přání vaše jest mně rozka-
zem“ — pomyslil sobě pan P. — ale co tomu páni
řeknou, je věc jiná, za to zodpovidejte si sami.“ Še
a vyřídil svědomitě, co z lovárny „vzkazovali“. Roz-
umi se, že na kruhy v úrazovně rozhodující nepů-
sobil obsah telefonického poselstva dojmem právě
povznášejícím a nelze se také diviti urychleném
tempu, jímž proveden pokus o vypátrání neznámě
veličiny, která, byť i s dostřelu, vyjádřila tak výraz-
nými slovy svoji blahovůli vůči panu referentovi. Po-
kus proveden ovšem zase telefonem. Úřadník práv-
nického oddělení p. M. dal se spojiti s továrnou a už
Řekněle
Roza
Libeň
Praha
13
article
byl v proudu nový rozhovor. „Zde úrazová pojišťov
na!“ „Tady továrna X. Je libo?“ „Nemohli byste nám
říci, kdo to prve s námi mluvil?“ „Potom vám pranic
není!“ „???!“ „Ostatně, abych pravdu řekl, já aspon
o tom nevím. Ale za takové jednání byste se mohli
stydět! Konec!“ — Upozornění tohoto nebylo vlastně
ani třeba, poněvadž úřadník úrazovky nabažil se
dalších hovorů už sám. Že afféra neodbyla se jen
zhola snad už jste se sami domyslili. Úrazovna ozná-
mila věc neprodleně policii a veřejný funkcionář podal
na továrního účetního p. L., který pri posléze uve-
deném hovoru hrál činnou roli a také se tím nijak
netajil — žalobu pro urážku úřadní osoby dle § 312.
tr. z., k čemuž připojil úřadník úrazovny p. M. sou-
kromou žalobu pro přestupek dle § 491. A do třetice
domáhala se satisfakce pro svého úřadníka zároveř
také úrazovna. — Při líčení u okresního soudu v Kar
líně obžalovaný účetní doznal inkriminovaná slova
doložil však, že nevěděl, kdo je u telefonu. Soud pak
rozřešil věc takto: zprostil obžalovaného sice pro
přestupek dle § 312., uznav, že neběželo v „kritickémí
okamžiku o úřadní výkon, nýbrž pouze o pátrání po
původci dřívější urážky, což úřadním výkonem po-
važovati nelze — odsoudil však pana L. pro přestupek
§ 491. tr. z. a čl. V. zákona ze 17. prosince 1862 k po-
kutě 20 korun. Obě strany — veřejný funkcionán
i obžalovaný — odvolaly se k zemskému treslnímu
soudu, jehož odvolacímu senátu bylo definitivně roz-
řešiti zajímavý tento spor. Substitut státního zastupi-
telství, p. dr. Sandmann, trval na tom, že úrazovna
je veřejným úřadem a její úřadníci, že chráněni jsou
doktor
Sandmann
Kara
14
article
§ 68. Naproti tomu obhájce p. dr. Freund pouka-
zoval k tomu, že dle zákona jsou úrazovny konstruo
vány jenom na základě vzájemnosti a že pouhý státnt
dozor nepropůjčuje ústavu takovému ještě povahy
veřejného úřadu, ježlo pod státním dozorem na př. je
každá akciová společnost nebo peněžní ústav, aniž by
komu proto napadlo, pokládati je veřejnými úřady
ve smyslu § 68. Toléž platí také o obhájci ex offo
který je z úřadní moci ustanoven a bez něhož líčení
konati se nesmí a přece nepokládá ho jistě nikdo —
a on sám sebe tím méně — úřadní osobou. Posléze
namítal obhájce, že urážka telefonem není veřejnou
Odvolací soud za předsednictví vrch. r. p. Luksche
vyhověl sice oběma stranám, ale jenom částečnět
uznal, že p. L. dopustil se urážky úřadní osoby
dle § 312 a dikloval mu pokulu 20 korun, za to
však zprostil ho obžaloby pokud se lýče přeslupku
dle § 491. a zrušil pokutu původní. Panu L. nezbude
tedy, než zaplatiti 20 korun, byť i pod jinýmti-
tulem.
doktor
Freund
Luksch
15
article
Ze soudů cizích.
Jednoroční dobrovolník pro zločin ulrhání na cli pře
soudem.
Před vrchním krajským soudem mnichovským
zahájeno bylo včera, dle telegrafické zprávy korrespon-
denční kanceláře, appellační líčení s bývalým jedno-
ročním dobrovolníkem Erasem pro utrhání na cii
a lstivé předstírání tělesných vad. Do affčry, jež už
po několik měsíců vzbudila v široké veřejnosti ně-
mecké značný rozmach, zapleten i poslanec dr. Pichler
v příčině interpellace, již ve sněmovně svého času
podal. Jak známo, zjistilo se potom úřadním pátráním.
že Eras úfady klamal a je podezříval z nečestného
jednání. Tvrdil totiž, že byl odveden k vojště, ač byl
mrzákem a že jen z té příčiny nebyl uznán za ne-
chopna k vojenské službě, protože prý neměl peněz
na podmazánku. Eras vylíčil celou afféru v dopise
jejž odevzdal poslanci Pichlerovi, kterýž pak přived
záležitost na přetřes interpellací ve sněmovně.
Obviněný Eras uváděl při včerejším výslechu.
že se před odváděcí komisí o své zlomenině ruky siee
nezmínil, což prý však učinil prolo, že mu vada tate
dle jeho náhledu nebude nijak ve službě prekážkou
Teprve v lednu t. r. prý žalovaný zvěděl, že byl před
čtyřmi léty stižen těžkou duševní chorohou. Z té pří-
činy požádal prý za radu poslance Pichlera, neboť prý
přede dvěma léty také jakýsi medik prostřednictvím
poslance Haubera docílil propuštění z vojenského
svazku. Obviněný však naprosto nezamýšlel, aby jeho
dopis poslanci Pichlerovi svěřený dostal se do rukou
jeho představených
doktor
Pichler
Eras
Hauber
16
article
Svědek dr. Pichler na to uvedl, že list Erasův
odevzdal ministru vojenství jen ceslou důvěrnou, jak
se to obyčejně v poslanecké sněmovně stává. Účelem
toho pak prý bylo, aby ministr potají věc vyšetřil
svědkovi pak výsledek oznámil. Obyčeje toho všal
prý ministr zneužil. Svědek dále vypravuje, že mu
ministr slíbil věc vyšetřiti, při čemž svědka ujistil
že mu ještě oznámí, jakou radu by měl Erasovi dáti
Kdyby byl svědkovi ministr oznámil, že záležitost
o níž se v dopise zmínka činila, vyšetřiti dá úřadn
cestou, nebýval by mu svědek list obviněného vůbec
odevzdal. V prohlášení, jež ve sněmovně vydala frakce
centra, byla prý vyslovena pouhá domněnka, jak se
to od nepamětných dob ve sněmovně praktikuje, že
totiž cesta úřadní stížnosti bývá v podobných přípa-
dech bezcennou a že jest povinností poslanců, any
v příštích dobách o záležitostech těchto veřejně jednali
Poslanci pak — končil svědek — práva toho nedajís
odpírati, aby o záležitosti, jako Erasova, veřejně ve
sněmovně nejednali
Vrchní štábní lékař dr. Eyerich ve svědeck
výpovědi uváděl, že na ruce, o níž Eras tvrdil, žesi
ji v mládí ziomil, ani pri prohlídce dne 2. října an
při pozdějším ohledání pomocí Röntgenových paprsků
žádných vad nezjistil. Kdyby byl Eras, jenž teprve
letos v lednu předložil vysvědčení o své duševní cho-
robě z r. 1895, již dříve tak učinil, býval by ihned
z vojště propuštěn.
Po ukončeném projednání rozepře uznán by
Eras appellačním soudem za vinna z utrhačství na
cti a předstírání tělesné vady. Odsouzený hodlá podat
z nálezu druhé instance odvolání k říšskému vojen-
skému soudu. (Na objasněnou budiž připomenuto, že
se úřadní telegram o výši trestu nezmiňuje.)
doktor
Pichler
Eyerich
Röntgenův
Eras
Erasův
17
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Representační dům řemeslniciva českého v Praze.
Schůzi zástupců společenstev a řemeslnickýcl
ke rporací za příčinou porady o pořádání velik
slavnosti řemeslnické v měsíci srpnu 190
— svolal na včerejší večer do Řemeslnicko-živnosten-
ské besedy odbor pro zbudování represen-
tačního domu řemeslnického v Praze
Myšlenka pořádání slovnosti remeslnické vznikla v
odboru z toho důvodu, aby v živnostnictvu a řeme-
slnictvu pražském snaha po opatření vlastní budovy
byla vzbuzena, jednak aby řemeslnictvo representacl
při slavnosti i oslatní kruhy pro myšlenku postaven
domu získalo. Postavení řemeslnického domu v Praze
jest myšlenka stará, bohužel však poměry nynější ne-
ustále její uskutečnění oddalovaly. A přece pociťována
jest potřeba vlastní budovy v řemeslnictvu rok od
roku více, aby jednak řemeslnictvo lépe mohlo býti
representováno před veřejností a aby také ve vlastní
budově nalezla útulku společenstva, která dnes nemají
často ani nutných místností pro schůze výborové, tim
méně pro valné hromady a sjezdy. Když mohla hrstka
Praha
18
article
Němců v Praze postaviti si vlastní budovu třebas za
přispění korporací mimo stav řemeslnický stojících,
tím více nutí přítomnost k tomu, aby české živnost-
nictvo ve vlastní budově ukázalo sílu a početnost
svoji. Nejen pro řemeslnictvo v Praze usazené bude
míti budova tato význam, ale při dnešní snaze po
velké Praze má representační dům důležitost i pro
řemeslnictvo předměstí. Letošním rokem uchopil se
myšlenky této, postaviti vlastní dům, odbor Řeme-
slnicko-živnostenské besedy, který myšlenku tut. co
nejúčinněji propaguje a snaží se, pokud možno nej-
dříve ji uskutečniti. V čele odboru jest p. Vojtěch Ma-
cháček, jednatelem jest p. insp. L. Weigner. Schůze
odboru dávají svědectví, že není daleká doba, kdy
bude možno přikročiti k positivní práci. Slavnost letní
má k tomu dáti první podnět.
Němec
ma
L Weigner
Praha
Řoutslnickoživnostenský beseda
19
article
Na schůzi byla zastoupena tato společenstva, be-
sedy a odbory: společenstvo obuvníků Praha-VIII.
mistrů tesařských, kožešníků, kolářů, drožkářů, mistrů
zednických, soustružníků, čalouníků, Nového obchod-
ního gremia, společenstva kamnářů, dlaždičů, obuv-
níků na Král. Vinohradech, gremia zlatníků a klenot-
níků, společenstva sedlářů, pokrývačů, mechanikůa
optiků, kopytářů, Řemeslnicko-živnostenské besedyv
Libni, společenstva hodinářů, pekařů, živnostníkůa
obchodníků v Holešovicích, společenstva zámečníků.
Vinohradské besedy, společenstva rytců, Řemeslnicko-
živnostenské besedy na Smíchově, řezníků staroměst-
ských, společenstva uzenářů, krejčí novoměstských,
poslanec p. V. Březnovský, insp. L. Weigner a j.v.
Pan poslanec Jirousek, předseda Řemeslnicko-
živnostenské besedy v zahajovací řeči uvedl, že talo
schůze bude míti dalekosáhlý význam pro myšlenku
representačního domu řemeslnického Nadšenými slovy
promlouval o nutnosti zřízení tohoto domu a povzbu-
zoval přítomné záslupce řemeslnicko-živnostenských
korporací, aby vším úsilím pracovali k dosažení těto
myšlenky, která znamená velmi mnoho pro náš stav.
Král
V Březnovská
L Weigner
Jirousek
Praha
Libeň
Holešovice
řemeslnickýživnostenský beseda na Smíchov
řemeslnickýživnostenský beseda
20
article
My jsme v léto příčině odkázáni sami na sebe a mám
pevně přesvědčení, že touha naše bude splněna, když
nalezne himolně i mravní podpory u všech společen-
stev, nejen pražských, ale i předměslských. V nyněj-
ších místnostech besedy koná se do roka na 900
schůzí. A ještě více by jich bylo, kdyby byly místnost
útulnější! Jaký zdar hmotný a výsledek morální zna-
menati to bude, až se opatří středisko našeho stavuí
Jest povinností každého řemeslníka a živnostníka če-
ského, aby ze všech sil pracoval ke zřízení řemeslni-
ckého domu! (Souhlas.)
Předesda odhoru p. Macháček četnými dalším
důvody přesvědčoval o nutnosti postavení represen
tačního domu řemeslnického.
Pan Skružný uvedl, že k důkladnému osvě
žení této akce má býti pořádána velkolepá represen-
tační slavnost českého lemeslnictva a živnostnictva
Z dosavadních příprav uvádí řečník, že městská rad
pražská má býti požádána o prolektorát slavnosti
čestní předsedové budou zvoleni z kruhů poslane
ckých; u příležitosti slavnosti bude pořádáno několil
schůzi různých odborů atd.
Macháček
Skružná
21
article
Pan inspektor Weigner pravil, že doba dlouhá
uplynula, kdy v Praze o řemeslnickém domu se jedná.
ale dosud nepřikročilo se k positivní práci. Řemeslni-
civo nedovedlo veřejně se representovali. A přece to-
lik nářků po samostalné budově! Kolik schůzí spole-
čenstev, besed a korporací, tolik nářků, že nelze pra-
covati, jelikož není místností. A přece jest to věc
jednoduchá. Korporace menší toho docílily. A taková
massa lidu měla by pochybovati o své síle? Dnes
chceme se silou mladistvou s nadšením pracovati k
uskutečnění této zdravé myšlénky. Ale musíme na-
pnouti veškeré své síly. Bez součinnosti společenstev
nedá se to mysliti. Avšak my musíme appellovati i na
širší veřejnost. Když řemeslník třeba krejcarem, ale
častokráte přispívá na národní a i humanní účely, pak
jednou přece bude možno předstoupiti před veřejnost,
aby i ona přispěla řemeslnictvu. Slavností řemeslni-
ckou má pražské živnostnictvo se nejen representovati,
ale i zahájiti zdroje příjmů pro postavení vlastního
stánku. My musíme přikročiti co nejdříve k vypsání
podílů a tu appellujeme i na naše společenstva ai
na korporace, nikoli aby peníze nám darovaly, ale aby
je zapůjčily Řemeslnictvo české necht s heslem: fte
meslnictvo sobě! přistoupí vážně a účinně k dílu
tomu. (Souhlas)
Weigner
Praha
Řemeslni
22
article
Pan Šaír vzpomenul toho, že německá minorila
řemeslníků zbudovala si v Praze dům z darů „české“
spořitelny. Dři otevření tohoto domu pronesena slova.
že má to býli bašta německá ve slovanské Praze. P
tomto projevu jest povinností naší ukázat, že dove-
deme tuto německou baštu převážit. Slavností ne
chceme počilat jen na finanění výsledek, nýbrž chceme
decíliti, abychom dokázali, že dovedeme pro svůj po-
žadavek pracovali. (Souhlas.)
Pan posl. Dřeznovský uvedl, že je povinnost
obce, aby luto snahu řemeslnictva všemožně podpo-
rovala. Navštívíte-li stané síně radnice, uvidíle všude
znaky řemesel a živností. V dřívějších dobách viděl
na radnici, že veškerá moc pochází ze řemeslnictva
Když pro nás na radnici teď není střediska, tedy at
nás podporují ve snaze na opatření vlastního domu.
Šaír
Dřeznovský
Praha
23
article
Navrhuje, aby o příspěvek na postavení řemeslnického
domu byla požádána obec pražská a městská spoři-
telna pražská Souhlas.), zejmena aby od obce za-
bezpečen byl určitý pozemek. (Souhlas.)
Pan Jirousek vyslovil očekávání, že celá česká
veřejnost bude snahu řemeslnictva podporovati. Ře-
meslnictvo chce vykonati velký kus práce národní
nadějeme se, že nás přízeň veřejnosti nemine. Tak
u obce pražské můžeme očekávati zdárného výsledku.
neboť ve sboru zasedaji četní zástupcové stavu řeme-
slnického. (Souhlas.)
Na to přítomní zástupcové spole-
čenstev a řemeslnických korporac
usnášejí se jednomyslně, že v zásadi
uznávají nutnost zřízení vlastního
domu řemeslnického. (Výsledek hlasování
byl přijat s projevem nadšení.)
Pan Mužík doporučoval, aby každá korporac
řemeslnická při valné hromadě věnovala jistý obnos
na prospěch postavení řemeslnického domu a aby v
všech společenstevních místnostech byly zřízeny po-
kladničky k tomuto účelu.
Pan Bělík přimlouval se za to, aby slavnost byla
rozšířena na řemeslnictvo celého českého království,
neboť příští řemeslnický dům musí býti rovněž stře-
diskem stavu řemeslnického z celého království.
Další rozpravy zúčastnily se pp. Macháček, Bej
lek, dr. Houdek, insp. Weigner, Náhlovský a Huml
načež usneseno, aby v měsíci srpnu t. r
konala se velkolepá slavnost řemesl-
nictva českého. Podrobné provedení svěřeno od-
beru pro postavení řemeslnického domu.
* Z okresní nemocenské pokladny na S míchově.
O Bílou sobotu se úřaduje jen od 8 hod. ranní do
hod. odpolední a o velikonoční neděli a pro
střední svátek nebude se vůbec úřadovati.
Jirousek
Bělík
Macháček
doktor
Houdek
Weigner
Náhlovský
Huml
24
article
Stávky.
Stávky.
* Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Stávkující zámeč
ničtí pomocníci zahájili dnes své dílny i dostali již
objednávek za 10.000 K. Slávkující krejčovští pomoc
níci zřídili 60 dílen, v nichž jest zaměstnáno 300 a
400 dělníkův. Z výtěžku odvede se slávkujícím 10°%
Až dosud povohlo 390 mistrů požadavky dělníků.
Stávkující dělníci při pracíeh betonových a cemen
tových usnesli se v dnešní schůzi, vzhledem na to
že zaměstnavatelé nepovolují požadavků jejich, se-
trvati ve stávce.
* Z Roubaixu, 29. března. (C.-B.) Počet stávkálo
se značně rozmnožil; dnes ráno jich bylo 15.000.
Pešť
Roubaix
25
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Na rozloučenou s poslední velkou závodní
pražskou dráhou bubenskou, která již v úterý po
svátcích velikonočních padne za oběť slavebnímu
ruchu v VII. části Prahy, uspořádá Klub athlelů
»Žižka« po oba svátky velikonoční velmíčové
zápasy svých mužstev, proti kombinovanému
mužstvu pražskému. Zápasů zúčastniti se mohou
mužstva všech klubů po osmi mužích, které zašl u
své přihlášky nejdéle do soboty do večera výboru
pořádajícího klubu »U bílé labuté« na Poříčí. Všem
účastníkům zápasů dostane se čestných odznakův
upomínku na poslední sportovní podník.
který na proslavené dráze bubenské byl pořádán.
Vklady nejsou žádné. Volný training každodenně od
čtvrtka dne 31. března počínaje od půl 6. hod. ve-
černí na závodišti. Oba velmíče jsou klubům k dis
posici.
Automobilism.
** Na pratských výstavách motorových kol vše-
obecně překvapen byl sportovní náš svět náhlým
objevením se pražského výrobce motorových dvoj-
kolek pana Waltera, o kterém dříve známo nebylo,
že konstruováním motocyklů se zabývá. Zástupce
motorových těchto dvojkolek, pan E. Albrecht zaslla
nám první cenník těchto strojů, který slovem i obra-
zem předvádí nám dva typy strojů Waltrových.
Žižek
Walter
E zasll
Waltrův
Praha
26
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Ještě v neděli večer, přibyv z rána do
Mukdenu, odebral se generál Kuropatkin do
Liaojanu, vzdáleného 70 kilometrů, aby jako
vrehní selitel mandžurské armády osobně se
přesvědčil, pokud generál Linevič vyplnil jeho
rozkazy, ještě z Petrohradu vydané, aby Liso-
jan učinil východištěm a ohniskem veškerých
operací ruských na pevnině. S pravdě podob-
ností matematickou možno označiti Liaojan,
jako místo, kde utkají se bitvou armádní sbory
ruské a japonské. Liaojan představuje hlavní
posici ruskou v jižním Mandžursku a shromá-
žděné tu tři armádní ruské sbory jsou určeny.
aby pro případ potřeby vytrhly buď k Jalu nebo
k Nočvanu, dle toho, kam hlavní síla japonské
armády se obrátí. Obě místa, ohrožená Japonci,
jsou proto silně opevněna, aby zde nalézající
se předvoje ruské tak dlouho mohly vzdorovati
útoku Japonců, až přijde posila z Lizojanu
nebo Mukdenu. Posice Liaojanu svým terai
nem jest k rozvinutí válečné akce nad míru
příhodná. Jest to mírná pahorkatina, poskytujíeí
mnoho míst k výbornému krytí na straně ruské.
naproti tomu však několik mil jižně jako stů
rovná pláň, po níž přibližiti se Japoncům ne-
bude naprosto možno.
Carova depeše místodržiteli Alexějevu.
Kuropatkin
Liaojan
Linevič
Lisa
Japonec
Carův
Alexějevo
Mukden
Petrohrad
Jal
27
article
„Maje na zřeteli význam nastávajícího zá-
pasu, jenžmájiž jednou zajistiti Ru
sku převládající postavení na bře
zích Tichého okeánu, a předvídaje, že
Vám, jakožto Mému místodržiteli, nutno bude
přeložiti své sídlo poněkud dále od bezprostřed
ního bojiště, na příklad do Charbina anebo ně
kam jinam, kde to za vhodné uznáte, rozhod
jsem se poslati Vám na pomoc generálního po-
bočníka Kuropatkina, aby přijal velení nad po-
zemním vojskem s veškerými právy velitele ar-
mády, r místoadmirála Makarova, aby přijal ve-
leni nad námořními silami, s veškerými právy
velitele lodstva. Jsem přesvědčen, že jmenován
těchto s amostatných a zodpovědných
hlavních představených umožní Vám splnění ne-
snadné historické úlohy, jež Vám připadla.
Makarův
Maja
28
article
Mikuláš.“ Depeše tato uveřejněna byla 26
března v „Přiamurských Vědomostech“ v ru
brice „denního rozkazu místodržitele Alexě jeva
Nyní píší „Birževija Vědomosti“: „V depeši ca
rově vyjádřen jest cil vnucené nám války s jas-
ností, jež nemůže než nanejvýš povzbuditi mysl
veškerého ruského národa v nynější historické
době. Nastávajíci zápas „má již jednou zajistiii
Rusku převládající postavení na březích Tichého
okeánu“ — toť vůle panovníka, pravá ozvěna
tohc, co přejí si všichni ti millionové Rusů. Vý-
buch vlastenecké obětavosti, jímž odpověděli
jsme na carský manifest o vypovězení války,
jenž neochabne, dokud válka trvati bude, do-
kázal celému světu smýšlení celého Ruska. Na
Dálném Východě jest nám zapotřebí, by naše po-
stavení nebylo nikým otřásáno, a to nám má
poskytnouti válka, když všechna naděje na mí
zmizela. Za hranicí mohou ještě míti pochyb-
nosti ohledně nás. Tam nám často nerozuměli
Nerozuměla nám především Anglie, když za-
hájen byl krvavý zápas na Balkáně r. 1877,a
na nejčistší naše touhy odpovídala nám podezří-
váním a „evropskou rovnováhou“. Budou nás
podezřívati i nyní, o přece naše snaha jest úplně
jasna a kryje se v naší životní otázce: my
musíme míli píevlidající posta-
vení na březích Tichého okeánu.
Mikuláš
Rus
Rusko
dálný východ
Anglie
Balkán
29
article
Kuropatkin v Charbině.
Z Polrohradu, 27. března. (Pův. dopie
„Nár. Listů“.) Dne 26. března o 8. hod. ráno při-
jel do Charbina velitel mandžurské armády, ge-
nerální pobočník Kuropatkin. Uvítali ho pro-
zatímní velitel Liněvič, generalita, představenstv
rozličných civilních odborů, správa východo-
čínské železné dráhy, deputace města Charbin
a čínští hodnostové. Zástupy lidstva, čety dobro-
volníků a čínská čestná stráž tvořily špalír po
ulicích, nadšeně vítajíce vůdce ruské armády.
Úřadnictvo východo-čínské železné dráhy ode-
vzdalo veliteli svatý obraz a deputace města po-
dala mu adresu a 14.000 rublů na potřeby voj-
ska. Téhož dne vypraven byl z Charbina na jih
sanitární vlak s lékaři, milosrdnými sestramia
zásobami pro potřeby nemocenské. Celou tuto
sanitární výpravu budou vydržovati úřadníci vý-
chodo-čínské dráhy; milosrdnými sestrami jsou
po většině jejich ženy.
Hrdinové boje čemulpského vracejí se do Rusk
(Pův. zpráva z Oděsy.)
V Oděse připravuje se uvítání čemulpských
hrdinů, mají sem připlouti okolo 10. dubna.
Lodi „Malaji“ vyplují z přístavu v ústrety jachty.
na něž přijímati se bude obecenstvo za příspěvek
ve prospěch raněných. Na břehu uvítá hrdiny
kněžstvo, námořnictvo, vojsko a studentstvo.
U pomníku Richelieua městské zastupitelstvo
podá jim „chléb-sůl“, načež povede je do rad-
nice, kde bude „moleben“ a po něm oběd. Večer
bude na jejich poctu divadelní představení.
Čínská neutralita a francouzšti diplomaté.
Richelieu
Charbin
Rusk
Polrohrad
30
article
Jak známo, učinila čínská vláda Japonsku
ještě před zahájením války formální nabídku
ohledně společné válečné akce proti Rusku. Ja-
ponská vláda tuto nabídku odmitla, poukazujíe
k tomu, že Čína jest na moři příliš slabá a že
by tedy Rusové, kdyby Čína byla státem válči-
cím, snadno mohli dostati d rukou její velmi
pohodlné a hojné přístavy, což by jim nanejvýš
usnadnilo zápas s Japonskem na moři. Nyn
sdělují „Petrohradské Noviny“ („,St. Petersbur-
ger Zeitung“) ze dne 27. března: Obava, že by
otázka o neutralitě Číny během války mohla pod-
lehnouti změnám, nepřestává znepokojovat
francouzské diplomaty. Byť by i opravdu Japon
sko nemělo v úmyslu, aby se Čína války zúčast
nila, byť by i opravdu pohlíželi Japonci na spol-
čení se s Činou jakožto na něco, čeho si, ať to již
jest z jakékoliv příčiny, nepřejí, nieméně nelze
pouštěti se zřetele, že čínská vláda koncem
konců dá se přece jen tím neb oním obratem
události do válečné akce strhnouti. Kdyby v prvn
srážce na souši štěstí přálo zbraním japonským.
snadno by se mohlo státi, že v Pekině toto štěsti
vzbudí ukvapené rozpočty na konečný výsledek
války a vyláká je z neutrality. Nikdo nikomu ne-
vymluví, že taková možnost jest sílná chmura
v otázce, jež se nyní řeší na Dálném Východě,
že tato chmura nemůže nezavdávati příčinu
velkým obavám. Doposud v Paříži chovají na-
ději, že ke komplikacím v řešení této otázky ne-
dojde a že cisařovna čínská zůstane věrnou pře-
vzatým na sebe povinnostem tím, že neutralitu
prohlásila, jakož i že najde prostředků dosti, aby
překazila choutky k zúčastnění se války, jež
u mnohých čínských generálů jsou nepopiratelny
Proto ale přece jen — tak uvažují v Paříži —
nesmí se ti, jimž sluší, zříkati se své povinnost
Rus
Japonsko
Rusko
Čína
St . Petersbur
Paříž
ger Zeitung
31
article
a musí stále a co nejvíce býti bdělými vůči všem
souvisícím s východo-asiatským sporem zjevům,
aby co možná zažehnali vznikající nová nebez-
pečí a plápolajícímu ohni nedali šířiti. Jsou to
povinny především mocnosti, které svými spoje-
neckými poměry k válčicím státům jsou spolu-
zúčastněny v otázce, o niž nyní ve válce jde,
totiž Francie a Anglie. Shoda mezi francouz-
skými a anglickými diplomaty (naráží se tu na
nejnovější anglo-francouzskou smlouvu) chová v
sobě zajisté příznivé podmínky k tomu, aby
snahy jejich ve příčině lokalisování války po-
tkaly se s dobrým výsledkem. (A co sir Robert
Hart, o jehož jednání zmiňovali jsme se ve vče-
rejším čísle „Národních Listů“?)
Hart
Francie
Anglie
32
article
Telegram v.
Anglické torpědové lodice pro Japan.
Z Petrohradu, 29. března. (Zvl. telegram
»Nár. Listů«.) Jest zde rozšířena pověsť, že
Anglie nabídla a již prý prodala Japanu deset
torpédových lodic, jež včerejšího dne vydaly s
na cestu.
Vereščagin v Charbinu.
Z Petrohradu, 29. března. (Zvl. telegram
»Nár. Listů«.) Slavný malíř Vereščagin
přibyl včera s princem Arsenem Karaďordém
do Charbina, načež po krátkém pobytu odjel
dále na jih.
Srážka v Koreji.
Ze Seulu, 28. března. (C.-B.) Zde se pro-
slýchá, že v boji mezi Aňdžu a Cönču bylo za-
bito nebo raněno 50 Japonců a 100 kozáků.
Velkokníže Boris.
Z Mukdenu, 28. března. (C.-B.) Velkokn íže
Boris Vladimirovič sem příbyl.
Křižák »Aurora«.
Z Cadixu, 29. března. (C.-B.) Ruský křižák
»Aurora« s minonoskou sem přibyl.
Vereščagin
Arsen
Charbin
Boris
Boris Vladimirovič
Petrohrad
Anglie
Charbin
Korea
Seul
Mukden
Cadix
33
article
Na moři.
Z Londýna, 28. března. (Zvl. tel. „Nár.
Listů“.) „Times“ sdělují z Vejhajveje: Došly
sem zprávy, že od včerejšího jitra 11 ruských
válečných lodí manévruje na blízku loďstva ja-
ponského. Střelbu děl nebylo slyšeti.
Srážka vojsk na souši se blíží.
Z Petrohradu, 29. března. (Zvl. zpráva „N.
L.“) Ruský generální štáb očekává v nejbližší
době, že japonská pinjanská armáda generála
Kurokia o 70.000 m. a 180 dělech podnikne
útok na Kuropatkina. Zároveň očekávají se boje
na celé čáře. Japonci nechtějí prý ponechati
Kuropatkinovi času, aby se dobře orientoval.
Kvapné správy lodí ruských.
Z Berlína, 29. března. (Zvl. telegr. »N. L.«)
Rusko s velikým úsilím praeuje, aby válečné
lodi západomořské připraveny byly pro službu
válečnou. Tak k službě schopnými nebo malých
oprav vyžadujícími jsou řadové lodi »Alexandr
III.«, »Alexandr II.« a »Mikuláš I.«, dále čtyři
obrněnci a osm pobřežních křižáků, tři male
obrněné dělové lodice, sedm menších křižáků,
čtyři torpédoborci a dvacet větších torpédovek;
ve větších správkách se nalézají tři řadové lodi
a tři pancéřníky.
Srážka u Čenču.
Z Petrohradu, 29. března. (C.-B.
[Úradní.] Generál Kuropatkin telegra
foval dnes carovi: Mám čest předložiti V. Vel
zprávu generála Miščenka ze vče-
rejška o 10. hod. večer: Menší hlídky lá-
kaly po tři dni japonskou jízdu, aby
se postavila proti našemu vojsku, ale
nepřátelské hlídky obrátily se a ustou-
pily za Čeněu. Generál Miščenko zvě-
děv, že čtyři nepřátelské škadrony
stojí 5 verst za Čeněu, vyrazil 27. t.
m. na Kasan a dne 28. o půl 11. hod
ráno dorazil se šesti setninami de
Čeněu. Když se naši zvědové blížili
k městu, nepřítel krytý za zdmi za-
hájil střelbu. Dvě škadrony ssedly
potom s koní a obsadily návrší u mě-
sta ve vzdálenosti 600 kroků a boj
začal.
Došla
Kurokia
Japonec
Mikuláš
Kuropatkin
Miščenka
Miščenko
jít Čeně
Londýn
Petrohrad
Berlín
Rusko
Kasan
Times
35
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Cařihradu, 28. března. (C.-B.) Ve sdě-
lení Porty vyslancům Ruska a Rakouska praví
se, že 17. t. m. bulharská četa vedená Stojčou
překročila hranice a přepadla několik vsí v okre-
sích osmanském a kočanském v kraji skopij-
ském. Pronásledování čety bylo zahájeno.
Také druhá četa překročila hranici a spá-
chala loupeže v pohraničném území.
Jistý obyvatel ve vsi Belu (v okresu melni-
ckém kraje sereského) byl četou náčelníka Ata-
nasa z Nevrokopu zavražděn, poněvadž dal úfa-
dům zprávy o komitech. Výpověďmi svědků bylo
prokázáno, že vražda byla vykonána na nalé-
hání nově jmenovaného ředitele bulharské školy
v Melniku Ilije, za něhož duchovenstvo ručilo.
Vyšetřováním zjistilo se, že zatčený Ilije, u něhož
byly nalezeny kompromitující papíry, byl náčel-
níkem revolučního výboru okresu melnického.
Bela
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Ata
Melnik Ilija
36
article
Ve vsi Čerešnici byly vypátrány zbraně
střelivo.
Z Cařihradu, 28. března. (C.-B) Vyslanei
Ruska a Rakouska odpověděli dnes na odpověd
Porty z 24. t. m. Vyslanci trvají při tom,
že cizích četnických důstojníků má býti
60 a prohlašují, že generál De Georgis a
příručí velmoci odeberou se bezprostředně na
svá místa, že 25 cizích četnických důstojník
bude je bez prodlení následovati a že stav na
60 bude zvýšen dle potřeby. V odpovědi praví
se posléze, že bude povolán přiměřený počet
poddůstojníků.
Z Cařihradu, 28. března. (C.-B.) Ekume-
nický patriarcha Jáchym zaslal všem biskupům
evropského Turecka okružník, v němž zapovídá
se čísti evangelium v jazyku valašském, jak je
delší dobu na několika místech zvykem. K uco-
vlaši protestovali proti tomu u Porty, která,
poukazujíc k tomu, že valašského jazyka uživá
se již jako jazyka liturgického, doporučila patri-
archovi přátelsky se dohodnouti s Kucovlachy.
Z Caříhradu, 28. března. (C.-B.) Porta při-
pravuje několik sdělení vyslancům Ruska a Ra-
kouska o albánském hnu tí
Georgis
Jáchym
Port
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Turecko