ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4cb44410-7110-11dc-b38f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 64, person 84, work 7, org 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 30. března 1904.
Praha
3 masthead
Čisio 30.
4 article
Na ranní a odpol. listy pšedelácí se v Praze v sdmsinistraei . . . . 2 K — na měsí na čtvet lata . . . . 6 K — h s dvejí denáškou n kta . . . 7 k s0h ve filIalkách 2 K 80 k na naěhslo. Peštor na čtvrt lela- s dvojí zisilkou
Praha
5 title
Hn l. . : . kei
6 article Starý kníže Karel Schwarzen- berg.
Starý kníže Karel Schwarzen- berg. Ačkoliv tomu již dvanácte let, co uchýli se »první český kavalír« starý kníže Karel Schwarzenberg ze zápasiště veřejného v zátiší svého nádherného sídla na starobylém Vorlíku nad Vltavou, nieméně zvěst o úmrti kmeta téměř 80letého mocně dojímá veškeru českou veřejnost, ba veškeré Rakousko a přítel nepřítel doznává, že odchází s jeviště živola silný, svěrázný charakter, muž vzácných vlastností ducha i mysli, bystrý a energický. jenž mnohaletou činností svou národohospodář- skou i politickou zůstavil po sobě hojné záhony a lihy, hluboké brázdy a stopy v zkypřené půdě vlasti naší. — Nespornými jsou a zůstanou jeho vlaste- necké a výborné služby, jež prokazoval s při- kladnou horlivostí a nezištnosti kníže Karel Schwarzenberg po 40 let našemu zeměděl stvi a zvláště lesnictví, jako vůbec ná- rodnímu našemu hospodářství a naší samo- správě, v jejíž službách plnil úkoly jako vícenásobný starosta okresní s vytrvalou obě tovnou horlivostí muže o obecné dobro co nej upřímněji dbalého. Jsa sám tělem duší ekonomem vzorným na statcích svých, od počátku let šedesátých věnoval síly své Vlastenecko hospo- dářské společnosti království českého, která tak blahodárně působívala k rozkvětu a pokroku našeho zemědělstva.
Karel Schwardit Schwarzenberg Vorlík nad Vltava Rakousko starý kníže
7 article
Osud tomu chtěl, že měl býti její posled- ním presidentem, ba, že mu nepřátelé národa našeho vyčítali, jakoby byl přivodil její pád. Stůjž zde ihned vysvětlení. Bylo za vlády Auers- pergovy, rok po pádu fundamentálek, za druhé kruté persekuce národa našeho. Vítězní němečti centralistě chtěli opposici českou opět lámat na potkání, chtěli nás vším možným příkořím porazit, pokořit a donutit ke kapitulaci. Připravujíce tehda světovou vý- stavu ve Vídni, nechtěli připustit aby na ní království české vystavilo ja ko celek, nýbrž chtěli, aby osobnost jeho zmi- zela ve výstavě cislajtánských nesčetných ob- chodních komor. Tomu opřel se však dne 18. března 1872 ve valné schůzi Vlastenecké ho- spodářské společnosti pro království české její předseda kníže Karel Schwarzenberg s veškerou ráznosti. Obrátiv se na přítomného vládního zástupce pravil povýšeným hlasem: »Uhrám se dala zvláštní zemská komise, ale námj vláda dáti nechce. Uhry mohou být jako celek na výstavě vídeňské zastoupeny nikoli však my, kteří také platíme a to nejvíce: my mám být za své peníze jen okrasou cis- lajtanismu ve Vídni. To se nestane!e Po slovech těch opustil rozčilený vládní komisa schůzi a za devět dní potom byla staletá c. k. vlastenecká hospodářská společnost království českého vládou — rozpuštěna! — Tak vymstil se osobně vládnoucí německý ústavák »první kavalír říše« kníže A uers perg svému starému soku »prvnímu kavalíru českému« knížeti Schwarzenbergovi. Ejhle, klíč celé 40leté šlechtické politiky v Cechách, tk osudné našemu národu.
Schwarzenberg Uher Vídeň Uhry Cecha
8 article
Jakmile po pádu tupého absolutismu Ba- chova německý centralista Schmerling jal se svými pověstnými oktrojírkami únorovýmia křivými volebními řády budovat šalbu lžiústav- ního německého Rakouska, spolehaje při tom na sobeckost šlechty, že ona za dar privi- lejí politických ve sněmech i na říšské radě bude sloužiti centralisaci a byrokracii ně- mecké — ta milá česká šlechta většino svou, vedenou knížetem Karlem Auerspergem, zapomněla zrádně na státní právo království českého a dala se do služeb vlády Schmerlin- govy. Toliko menšina její, vedená hrabětem Jin- dřichem Clam Martinicem, Lvem Thunem knížetem Karlem Schwarzenbergem vor- lickým zůstala věrna historickému právu Čech a přiblížila se po dvouletém rozmýšlení ku po slancům národa českého, vedeným Palackým, Riegrem a Braunerem. Prozatím arci jen ne směle, neboť pro národni právo naše ne- měla tehda ještě — jak dokázala svým hlaso váním proti návrhu Palackého na změnu křivdícího nám volebního řádu sněmovního — hrubě valného porozumění.
Schmerling Auersperg Jin Martinic Schwarzenberg Palacká Riegr Brauner Rakousko Čechy Lev Thun kníže
9 article
Však během dob podařilo se Riegrovi přesvědčovati ji o spravedlnosti našich snah národních tak, že konečně též zásadu rovno- právnosti národní zařadila ve svůj program konservativní a historicko-autonomní. Nieméně až do roku 1866 ještě váhala usilovati s nám o přetvoření Rakouska v řiši federati v n svézákonných království a zemi. Přes všechno naléhavé úsili Riegra a Skrejšovského nedo- stavila se v hodině dějinně roz- hodné — po bitvě královéhrade- cké, v momentu, kdy uzavíral se mezi Pruskem a Rakouskem mír mikulovský, do Vídně ku po- radám vůdcův slovanských národův za účelem budoucího vybudování federativního Rakouska. Trpce toužil Rieger na tuto osudnou neroz- hodnost hr. Clama Martinice i kn. Karla Schwar- zenberga ve chvili světodějné, která se snad za století nevrátí národu českému. Naše šlechtaji propásla a procitla teprve, když tu byl již Něme Beust a dualism a když německo ústavácká vláda Herbstova a Giskrova udeřila na ni a na národ náš veškerou nevraživostí kruté persekuce. Tu teprve probudil se v kn. Karlu Sch warzenbergovi hr. Jindřichu Clam-Martinicovi a Lvu Thunov zmužilý opposiční vzdor takou silou, že sam uchopili se otěží české státoprávn opposice. Velkolepým, nadšeným a vytrvalým odpo rem všeho národa podraženy krutovládě něme- ckých tyranův konečně nohy a přišel Poto ck
Riegr Skrejšovský Prusek Rieger Martinic Schwar Beust Herbstův Giskrův Karel Jindřich clam Thunov Rakousko Vídeň
10 article
s palmou míru. Nabízel nám asi podobnou svézákonnost a samosprávu, jako Deák Chor- vatům. Avšak Schwarzenbergovi a Clamu Mar tinicovi bylo to málo. Okázale přistoupili v tu chvíli na ráznou naši deklaraci z roku 1868. čímž poslání Potockého bylo zmařeno. Nieméně i po Sedanu ještě svitlo nám štěstl a nadešla blaze náš vzrušující slibná episoda Hohenwartova: všickni jsme doufali, že jsme u cíle, že smluvené s korunou fundamen- tální články, přijaté po odchodu Němeů celým sněmem českým, stanou se skutkem. Než zatím nepřátelé státu českého vyvinuli ohromnou agilaci ve Vídni, v Pešti i v Berlíně a konecje znám. Holzgelhanovým reskriptem ze dne 30. řijna 1871 bylo celé veliké dílo naší svobodý pohřbeno! Vyzývali nás z Vídně, abychom prosti obeslali říšskou radu a v té se domáhali svého státního práva. Nesmírné roztrpčení zachvělo zklamaným národem. Nuž a tu vyvstal n sněmu českém kníže Karef Schwarzenberg jako zpravodaj, navrhující v odpověď Vídni ostrou, zápornou resoluci, po jejímž přijetí promluvi tato nezapomenutelná slova: »Tím, pánové. osvědčili jste pevné přesvědčení, že chcete budete chrániti a hájiti státoprávn samostatnost královstvítohoto, práva koruny, práva krále a nepřetržitý svazek státův na základě pragmatické sankce pod žezlem slavného rodu Habsbursko Lotrinského. O svěd- čujeme, pánové, že chceme hájit práva tato a chrániti je budem seč nám síly stačí, nechť stane se cokoliv, až do těch hrdel a stat- kův«. — Slova ta vzbudila ovšem nadšení ve všem národě, jenž vzýval tehda v kn. Schwar- zenbergovi svého nejšlechetnějšího obrance prvního kavalíra českého. Ale po hříchu po slovech nenásledovaly skutky české. Poražena chabrusovými volbami byla s svou odhodlaností a energil bojovnou u konce.
Deák Chor Schwarzenberg Mara Potocki Sedan Hohenwartův Holzgelhanův Karef Schwarzenberg Vídeň Pešť Berlín
11 article
Kn. Schwarzenberg i hr. Clam-Martinie doufali. že passivním odporem proti — sněmu če- skému porazí vídeňský centralism. Zatím uká- zala zkušenost, že tím ani za mák neubliženo nepřátelům státu českého, ale že tím toliko po- škozen byl národ český. Konec nešťastné passi- vity byl, že musil kníže Karel Schwarzenber přijati Taaffův kompromis s Auerspergem a za několik mandátů podniknouti s naší delegací staročeskou pouť do Vídně. Odtud šlechta naše s hr. Clamem Martinicem a kn. Schwarzenbergem v ohledu státoprávním oddala se resignaci takové, že nikdy již žádné akce v jeho prospěch se neúčastnila. Následek toho byl ovšem zvýšená troufalost Něm- cův, vyjádřená Plenerovými a Herbstovými ná- vrhy na rozdělení Čech. Proti tomu se opět vzpružil i ten starý Lev Thun, i kníže Schwarzenberg a svým návrhem ze dne 22. prosince 1886 zamítajícím vlastizrádný návrh Plenerův, vypudil Němce ze sněmu. Avšak již po dvou letech hleděl »chybu- svou pokorně napravit, nabízeje německým velko- statkářům 1. dubna 1889 patnácte mandáto velkostatkářských, pakliže za to němečtí poslane lidoví vrátí se na sněm český. Rozumí se, ž zpupní hegemoni němeču nabídku tu pyšně odmrštili. Když pak v prosinci v r. 1889 německý terror přestrašil Taaffa i dvorní kruhy tou měrou že počali s Němci vyjednávat o punktac ích vídeňských, tu schýlil i kn. Schwarzenberg svou páteř a zavázal se čestným slovem vládě i Něm- cům na ujednané punktace. Než vida jaký odpor živelní v národě če ském proti nim se zvedá, želel svého přenáhlení. ustoupil z vyrovnávací komise a složiv mandát vystoupil pak vůbec ze života politického. Tí smířil starý vlastenec český vinu svou a dnes od- chází, zůstavuje památku muže ctihodného vlasti české věrně oddaného zápasníka. —
Schwarzenberg Martinius Schwarzenber Taaffův Auersperg Martinic Plenerův Herbstův Thun Němec Taaff Vídeň Německo Čechy
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. března. (Delegačn volby podminkou dalšího trván Körbrova kabinetu.) Vídeňské orgány dra. Körbra dosud neztrávily porážku, jejž oppo- sice ve spolku s polským kolem připravila dru. Körbrovi, přinutivši jej, aby delegační volby od- ročil až do zasedání povelikonočního. Poněvadž pak od provedení těchto voleb závisí další trvání nynějšího kabinetu, hartusí jeho orgány na Po- láky a činí je zodpovědnými, nepřimějí-li prý Čechy a jich spojence, aby aspoň po Velikonocích nečinili obtíží volbám do delegace. Jinak — hrozí už nyní — dr. Körber bez milosti rozpustí říšskou radu. Vídeňský zpravodaj „Sl. Pol.“, rozbíraje tyto hněvy a hrozby vládního tisku, vy- kládá pobouřeným vídeňským pánům, jak málo se jich hrozeb zaleknou Poláci i Čechové. Pokud se týče kola polského, jeho politika nedocházela v zemi ještě nikdy tak všeobecného souhlasu, jako právě nyní po uplynulé zimní kampani. Kdyby dr. Körber na krásně hrozbu svou splni a rozpustil říšskou radu, dosáhl by jen toho, že by snad při nových volbách propadli někteří příliš oddaní služebníci každé vlády, ale kolo polské ve svém celku vyšlo by z volebního zá- pasu jen sesíleno. Nejinak bude i v Čechách, poněvadž se dá s jistotou očekávati, že by Mlado- češi před volbami uzavřeli kompromis s agrár- níky i radikály a nová česká delegace lišila by se od nynější leda svým radikálnějším odstínem.
Körbrův Čecho doktor Körber Pol Polák Mlada Praha Čechy
13 article
Jihoslované a Vlachové mají své mandáty za- jištěné; změna mohla by tedy nastati jedině v zastoupení Němců a tu by se mohlo státi, že by značnějších ztrát utrpěly právě ty německé strany, jež, jako na př. nacionálové, tvoří nyní hlavní oporu Körbrovu. Rozpustiti sněmovnu za takových vyhlídek — to si dr. Körber jistě dů- kladně rozmyslí. „Ale i kdyby se odhodlal tako- vého zoufalého činu, jaký mohl by míti účel?. táže se „Sl. Pol.“ a odpovídá: „Jedině prodlou- žiti svůj život. Dokud se nesejde nová sněmovna úřadnický kabinet může klidně žiti dále. B ještě několik měsíců ministrem, to je cíl celé vnitřní politiky mužův s vášně prostou vytrva lostí. A několik měsíců tvoří v Rakousku bez- mála celou věčnost.
Jihoslovan Vlach Němec doktor Körber Pol Rakousko
14 article
Pohrůžek, že vláda rozpustí říšskou radu nepřinuti-li Poláci obstrukční strany, aby neči- nily překážek delegačním volbám, dotýká se i krakovský „Czas“ a odmítá je jako marné so- fismy. Jaký účel mohou míti nové volby, nikdo prý neví; za to jest pohotově plán, který může vésti k uzdravení sněmovny, nebudou-li se mu činiti překážky se strany vládě nejbližší. „Cílem jest nyní uzdravení parlamentu — končí „Czas — a odstranění obstrukce jednou pro vždy Poněvadž k tomuto cíli naskytla se nyní cesta prostá a blízká, bylo by pošetilostí voliti cestu křivolakou a dalekou, na níž se mimo to bude snad nedostávati i mostů.“ Z Lublaně, 28. března. (Zastaven vozby na bosenských dráhách. Zdejší „Slovenec“ obdržel z Terstu zprávu, že tamní obchodní firmy obdržely úřadní pokyn, aby své zásilky, určené pro Chorvatsko a zabrané země, vyřídily do svátků velikonočních. Týž list sděluje dále, že osoby v lublaňském okolí, po- vinné vojenskou službou, obdržely vyzvání, aby se dostavily k vojenskému evičení, což jest opa- tření v této době mimořádné. Podobně sděluje terstská „Edinost“, že po Velikonocích veškery bosenské dráhy budou se zabývati výhradně jen dopravou vojska.
Polák Lublaň Terst Chorvatsko
15 article
Poz. red. Poukazujíce na náš včerejš telegram z Terstu, dodáváme, že se strany kom- petentní obdrželi jsme následující vysvětlenía „Doprava zboží na bosensko-hercegovských dráhách jest proto na dobu od 6. do 12. dubna zastavena, poněvadž se v ten čas koná přesazo- vání vojenských posádek, které se nyní v celém mocnářství místo na podzim (jak bývalo před 2 léty), mezi 6. a 12. dubnem vykonává. Také 88. pluk pěchoty opouští 7. dubna pražskou po- sádku a bude v ten čas nahražen 102. plukem benešovským. Změna času k dopravování vojska přesazeného, stala se dohodnutím ministerstva vojenského s ministerstvem obchodu, již za Krieghammera, z ohledu na nával práce železnic v čas sklizně, doprav surovin a pod. v době pod- zimní. Z Pešti, 27. března. (Z výboru srb- ského církevního kongressu.) V schůzi stálého výhoru srbského církevního kon- gressu, konané v Karlovcích, stalo se usnesení aby se uher. vládě podalo nové memorandum v věci rozdělování přispěvků z Tökölyovy nadace. o němž se usnesl írkevní sněm, jež však vláda nepředložila k sankci. Patriarcha Brankovič má býti učiněn zodpovědným za to, že se při ne- oprávněném rozdílení podpor z této nadace stal výkonným orgánem vlády, čímž zasáhl v obor působnosti srbské samosprávy a způsobilji značné škody. Právnímu zástupci výboru ulo ženo, aby podal žalobu na biskupy, kteří přijal neprávem podpory z nadace Tökölyovy. Tak srbským klášterům pohroženo žalobou, ne budou-li se při sestavování vozpočtů říditi usne sením kongressu.
Brankovič Poza Terst Pešť Karlovec Tökölyův
16 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 29. března. Staré Srbsko a Makedonie. Z Cařihradu, 25. března. (Pův. dop. » Nár Listů«.) Arnautské nepokoje v severní část Starého Srbska přestaly, ale to není ještě dů- kazem, že se neobnoví. Naopak stane se to. jakmile toho budou vyžadovati zájmy známé velmoci. Avšak i dočasné uklidnění nenastalo rychle a snadno. Kosovský vali Sačir-paša dlouho meškal v Dakovici a snažil se po dobrém Arnauty smířiti s reformami. Zatím, co Sačir- paša vyjednával po dobrém, usmiřovali Arnauty zbraní Šemsi-paša a Said-paša. V době nepokoje Arnauti z Rugova obsadili dvorec a klášter náležející pečské patriaršii a ležící jen asi pů hodiny od okresního města Peče, v němž sídl mutesarif (okr. hejtman) a vojenský velitel s do- statečným počtem vojska. Sačir- paša vyslal prot Arnautům Saida-pašu s 5 prapory vojska a t teprve Arnauté opět odtáhli, nezpůsobivše jinak valné škody. V srbském tisku se soudí, že Arnauty k povstání přiměli Turci, aby zdrželi provedení reforem. Předpoklad ten může býti správný; ale ještě bližším jest výklad ten, že nepokoje způso- bili někteří katoličtí duchovní, kteří jsou na pokyn z ciziny nápadně nyní čilí. Tak soudí o vzniku nepokojů i v Cařihradě, kdež kolují pověsti, že jedna z velmoci se snaží, aby se reformy nerozšiřovaly na novopazárský sandžak a vůbec na celon severozápadní část Starého Srbska, ležící za Šar-planinou, obývanou Srby Arnauty a reformy nejvíce potřebující. Tam nemá zavládnouti klid proto, aby byly po ruce stále důvody k intervenci.
Arnauť Rugov Said Arnauta Turek Srba Praha Srbsko Makedonie Cařihrad Peč Sačir Šar Saidpaša
17 article
Otázka reorganisace četnictva nikterak ne- postupuje. Turci se vzpírají, aby cizí důstojníci byli veliteli četnictva a mimo to nechtějí, aby se počet cizích důstojníků, jichž jest dosud 15. rozmnožil, jak si přejí velmoci, na 50 a k tomu 100 poddůstojníků. Vyjednávání o té věci táhne se do nekonečna. Rakousko se při té příležitosti domáhá, aby reforma četnictva v kosovském vilajetu byla svěřena důstojníkům rakouským. proti čemuž se jeví značný odpor i v samém vilajetě, jehož obyvatelstvo by raději uvítalo dů- stojníky anglické než rakouské. V poslední době udály se opět někter srážky s povstalci. U Kočanů byla rozprášena nevelká četa kapitánem Bečirem, a stádo do bytka, jež četa odehnala, bylo vráceno majet níkům. Jiná srážka udála se u Kajlaru v bitol- ském vilajetě. Na bulharských hranicích u Kot- čarů zabráněn komitům přechod do Makedonie. Turecké vojsko stále ještě přichází na bulharsk hranice a o demobilisaci není dosud ani řeči V okolí Bystrice, Seliště a po obou březíchí řeky Strumy je všude plno vojska. Vojsko je zde rozloženo proto, že ze Sofie došla zpré va, že tři větší čety povstalecké z okolí Kystendilu se hotoví vpadnouti do Makedonie. Čety náležej prý k přivržencům Sarafova. Také z jiných mls docházejí zprávy o menších potyčkách s komity jež končí vždy nezdarem komitů. Docházejí však dosud také žaloby na turecké vojsko. Tak za- pálilo turecké vojsko vesnici Baňsko v solunském vilajetě ze msty, že tam nenašlo povstalců, ktere hledalo. Zle je obyvatelstvu, najde-li vojsko po- vstalce, a zle je také, nenajde li jich. Tak za- číná na Balkáně jaro. Co bude dále a jak bude léto? Dojčin.
Turek Kočan Kot Sarafův Rakousko Makedonie Bystrica Sofie Balkán
18 article
K tureckým reformám. Z Vídně se píše uherským listům. U moc- ností, jež podepsaly berlínskou smlou- vu, způsobila nepříjemné pocity houževnatost. s jakouž cařihradský dvůr překáží proveden oněch mezinárodních zařízení v turecké říši, lze se o tom dočísti v různých polovládních li- stoch, jakoby Turecko vodilo ctihodnou evrop- skou diplomacii za nos. Měl jsem příležitost promluviti o těchto věcech s takovým členem diplomacie, který zná důkladně názory hr. G - luchowského a ten prohlásil: „Rakousko-uher- ské zahraničné ministerstvo nediví se tomu, že vojenská komise mezinárodní, pověřená organi- saci tureckého četnictva, setkává se s potížem u turecké vlády! Prosím, to nenf maličkost Jdeť tu o díplomatickou akci, jíž dosud ne- bylo (1? Red.) podobné. Jest to první (!) při pad, že v neodvislé a vojensky silné mocnost evropské velmoci mísí se do mezinárodních po měrů (a což berlínská smlouva? Red.) a žej oktrojují vojenské zařízení, jehož si ani hmotně ani mravně nepřeje. V sultánské říši zřizuje se mezinárodní ozbrojená síla ke zjednání pořádku t. j aby uklidnila a pokud se týče, vyhladila sultánovy poddané. Lze si přáti, aby J. V. sultán
Vídeň Turecko Rakousko
19 article
Abdul Hamid, byť jakkoliv naň působila na- bídka mezinárodní podpory velmocí, nadšeně chopil se cizí ozbrojené moci a takto před širým světem a před dějinami ukázal, že turecká říše není schopna spravovati a vésti ná- rody na svém území, že je nedovede držeti v po- řádku, že tudíž nedovede vykoná v at práva suverenní? Ani proti malým stá- tům balkánským prý se tak nejednalo. Již v vyslání občanských komisařů měly mocnosti postihnouti, jak nanejvýše nepří znivě účinkuje na Vysokou Portu, a přece měli komisaři pouhý kontrolní úkol, bez práva jed- nati. Může-li býti tudíž něco přirozenějšího, než že sultán vidí v mezinárodním zařízení ú jmu své svrchovanosti, a to na půdě vo- jenské, a musí-li již vypiti tento hořký pohár, že snaží se jej odročiti ad kalendas graecas?
Hamid
20 article
Samo vypracování řádu četnického trvalo dlouho, protože Petrohrad a Vídeň nepostu- povaly přitom společně, ale mocnosti, jež podepsaly berlínskou smlouvu, všecky zasahovaly při sdělání plánu, což dle zku- šenosti nešlo jinak, než srovnáním mnoh odchylných názorů a požadavků. Ale přece se pravidla ujednala a ačkoliv jest citlivost cařihradského dvora přírozená: přece lze pokládati za jisté, že Porta za několik dní pravidla přijme. Dosud jí vadí samosprávné postavení mezinárodního četnictva, kdežto ture- cká vláda žádá jeho závislost na svých suveren- ních vojenských právech, a zástupce rakousko uherský, jakkoliv si počíná rozhodně, jes ochoten ke koncessím, pokud nevadi podstatě věci a zabezpečují cíl. O tom se nyní vyjednává a jest oprávněná naděje, že do hoda se docílí. Toutéž otázkou zabývá se dne 27. t. m „Novoje Vremja“ a konstatuje, že dochá- zejí z Balkánu zprávy, reformní akci málo pří- znivé. Na prvý pohled může prý se zdáti, že Tu- recko podle svého zvyku protahuje záležitost tu. spolehajíc se, že získá času. Ale není-li v tétc houževnatosti, s jakou Turecko vzdoruje reorga nisaci četnictva — výpočtů dále hledicích Vláda turecká není snad tak krátkozraká, aby nechápala, že nevyhovění požadavkům reform ním bude míti za následek ohlášení požadavků ve formě mnohem důraznější a dalekosáhlejší než byl návrh mürzstegský, jež by nestrpělo dal ších průtahů.
Port Petrohrad Vídeň Balkán Turecko Novoj Vremja
21 article
O stranách v Elsasko-Lobrinsku uveřejnil René Henry pěknou studii v revue »Ouestions diplomatiques et coloniales«, kde líčí jaký vliv měly na Elsasko Lotrinsko politick události francouzské od té doby, co byly po- rýnské ty kraje přivtěleny k Německu, jak stou- paly a padaly naděje zoufale zápasícího národa francouzského proti železné moci německé, jak za doby boulangismu vznikly radostné illuse. neboť mluvilo se ve Francii o »odvetě«. Koloniální politika Ferryova odvrátila Francii od provincií a odvety. Naděje elsasko-lotrinské ne byly povzbuzeny ani alliancí francouzsko-ruskou neboť ta byla uzavřena pro mír a na základ udržení dosavadního stavu evropského. Francie se stále oddaluje od Elsasko Lotrinska, kdež podniká živel francouzský zoufalý boj proti ger manisaci. Politický stav a strany politické v Elsasko Lotrinsku okazuje René Henry ve své studii. V Lotrinsku čtyři poslanci náležejí » neodvisle straně lotrinské«, jsou to mírní konservativei Německá propaganda roste přičiněním katoli ckého duchovenstva. V Elsasku je situace lepší a komplikova nější. Jsou tu čtyři strany, z nichž jedna, sociali stická, ztratila svého zástupce na říšské radě německé. Největší stranou je »strana Elsaska (Elsass.- Loth. -Landespartai), dědicové původn stranv autonomní a protestní. Vláda podporuje V drobném prodejli ranní číslo o zobě . . . za odpoletní . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na venkové ranní číslo. . . . . odpolední. Inseráty plaší se hotově napřed Přečplacení a inserty přijímá zdmisl- strace v Mariauské ulici č. Tam nacházejí se též redak tiskárna s expoäize „ Márodnich L.i-tá“ Rukopisy se nevrapejí
René Henry Elsasko Elsaska Loth Elsasko Lotrinsko Německo Francie Mariauský ulice Márodnich L
22 article
vždy jejich protikandidáty. Straně té se jedná zvláště o hospodářský a sociální rozvoj Elsask a Lotrinska. V 11 okresech získala strana elsa- ská 7 mandátů: tři faráři, tři laikové a 1 prot stant. Další strana: »resignovaní«, je n tečná, neprotestuje, nebojuje. Slouží zájmům vlády německé. Tři její poslanci jsou v něme ckých stranách říšské rady. Národní strana elsasko-lotrin- ská je representována Blumenthalem, poslancem za venkovské obce strassburské. Blumenthal je protestantem, ale původu židovsko polského. Vy- niká řečnickým talentem. Strana jeho je anti- klerikální. Přimknul se k virtemberské »národní jižní straně«. Jako »strana elsaská« dovolává se pro Elsasko Lotrinsko svobod a aufonomie. Konečně jsou socialisté, jichž strana vzrůstá, ale nemá nyní representanta v řišské radě. Podporují kandidáty »elsaské strany« nebo »neodvislé strany lotrinské«, Francouzským sympatiím je nejbližší »strana elsaská«. Další podrobnosti o zkáze podmořské lodi anglické. Přinesli jsme již v depeších i v rubrice »Různé zprávy« řadu podrobností o nepoliti- ckých příčinách záhuby podmořské lodi anglické A 1. — bylať zničena nárazem obchodního parníku — nicméně dodáváme tu ještě některé další podrobnosti: Zničená loď podmořská byla o 200 tunách a vykazujíc mnoho zdokonalení náležela k lodem, od nichž se mnoho čekalo.
Blumenthal Lotrinsko Elsaský Lotrinsko svoboda anglický A
23 article
Již za maněvrů v Portsmouthu prokázala cenné služby. Loď podmořská sledovala právě asi kilometr daleko od ostrova Wightu plavby obrněnce jednoho, na oko nepříteli náležejícího. kterýž byl ji signalisován a jejž měla napad- nouti, když tu narazil na ni parník společnosti Donal-Currieovy »Berwich Castle«. Příjezd par- níku nebyl zpozorován nepochybně v periskopu a podmořská loď nemohla se mu tudíž v čn vyhnouti. Na podmořské lodi nalezal se nad- poručík, poručík a 9 poddůstojníků a námot- níků. Loď ponořovala se do větší hloubi a za posledních manévrů dvakrát musila se vrátiti do přístavu, aby opravila přístroje své. V ná- mořních kruzich soudí se, že loď nebyla sražena ihned ke dnu, nýbrž že vznášela se dlouho ještě uprostřed vod, aniž mohla se vynořiti na povrch a že mezitím zásoba vzduchu unikla tak, že mužstvo zahynulo smrtí povlovnou, udu- šením. Dle všeho nebyla podmořská loď při nárazu od hladiny přiliš vzdálena, neboť cestu- jící »Berwich Castlu« tvrdí, že viděli v oka- mžiku nárazu blýštiti se cosi pod hladinou, což vzbudilo v nich mínění, že narazili na jedno ze slepých torped, užívaných při manévrech. Také ostatní vojenské loďstvo nemělo potuchy o osudu lodi A 1., i počalo teprve po delší době po ní pátrati. Nalezli ji teprve po delší době 14 palců pod hladinou. Z posádky kata- strofu nikdo nepřežil.
Portsmouth Wight DonalCurrieův Berwich Castle A 1
24 article
Trest smrti za aftentály. Justiční výbor senátu Spojených státův usnesl se o předloze, kterouž se na atlentáty proti presidentu republiky, nejvyšším úřadníkům spolkovým a cizím diplomatům stanoví trest smrti. Úsnesení stalo se nepochybně pod dojmem nedávné řeči anarchisty Turnera, jenž sotva byl na kauci z vězení propuštěn, hlásal ve veřejné schůzi, že attentáty takové jsou jen oplácením násilí, jakýmiž jsou prý nynější vládní soustavy vůbec. Zbrojení Anglie v severní Americe. Námořní správa Spojených států jest zne- pokojena sdělením, že Angličané opevňují n kvap pahorky u Esquimaultu v Britské Kolumbi a že k tomu používají obrovských děl, jichž dostřel sahá přes silnici k San Junnu de Riea až daleko do území Uni Nunciatura papežská v Berlíně. Oficialní orgán »středu« berlínská »Ger- mania« rozhovořil se dnes o pověstech v pří- čině zřízení nunciatury v Berlíně. Soudí, že by zřízení její jsouc vzorem i jiným státům bylo v zájmu katolické církve, ale »střed« sám ja- kožto neodvislá strana nemohl by prý se zří- zením nunciatury projeviti souhlas, poněvadž by pak snad neodvislost jeho byla obmezována. Z článku lze však vyrozuměti, že o zřízení nunciatury se vážně vyjednává, což jsme ostalně byli již před několika dny zde zaznamenali.
Turner Angličan Rie Uni spojený státův Anglie severní Amerika spojený stát San Junn Berlín Gera senát
25 article
Hererové proli Němcům. Vojenský zpravodaj berlinského »Local An zeiger« sděluje z jihoafrické osady německé ně- které další podrobnosti o povstání. Hererové opu stili Osikororero, kdež byli nedávno majoru Gla- senappu tak značné ztráty způsobili. Jízda ně mecká obsadila 21. t. m. jejich původní posta vení. Nadporučik Winkler dal navaliti z kamenův mohyly na hroby důstojníků, 13. t. m. tam pa- dlých. Hererové odtáhli na jihozápad směrem na Uzadži, kdež spoji se s hlavním vojem ná- čelníka Samuela Maharara. Major Glasenapp musí se nyní obmeziti jen na to, že uzavírá obě cesty na sever vedoucí. Němci trpí velmi nedostatkem koní. Útrapy jich kolon jsou velmi značné, pře to prý jest zdravotní stav jejich celkem dobrý. Loďstvo Spojených států v Evropě. Z Nov. Yorku se sděluje, že severoatlan- tické loďstvo Unie, jež sestává z lodí řado- vých, vypluje do Evropy a že bude ve Středo- zemním moři křižovati. Unie chce zajisté dílem projeviti tím, že na příště míní hlasem svým
Herero Němec Nadporučik Winkler Maharar Glasenapp spojený stát Evropa York