ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 48d8e150-661d-11dc-8aa8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 93, place 74, org 3, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
11. října 1901. Číslo 280.
4 article
rodní strany svobodomyslné přijal, protože jest přesvědčen, že snahy její jsou poctivé a že pod praporem jejím v pevném šiku možno se po- staviti ve společném odporu proti úhlavním ne- přátelům našim. K tomu povedou veškeré snahy jeho. Řeč jeho vyslechnutá se všeobecným zá- jmem a provázená místy bouřlivou pochvalou, vzbudila u shromážděných voličů jednohlasné vyjádření, že dnes přistoupí k volebnímu osudí aby odevzdali své hlasy do jednoho panu Ron- zovi, neboť jsou přesvědčeni o jeho způsobi- losti jako poslance a zástupce nejen města Karlína a jeho zájmů, nýbrž i zájmů celé české věci. Z Týna n. Vlt. Voličům měst Týna n. VIt. Dostavie se dnes k volebnímu osudí všichni a volte svorně za poslance na zemský sněm redaktora pana Viléma Rybu. Nedejte se másti klamnými zprávami a agitá- tory. K objasnění věci rozesíláme po městě pro- volání a doporučujeme za zemského poslance našeho delegáta na radě říšské, redaktora pana Viléma Rybu v tom pevném přesvědčení, že jistě volen bude. Kdo má prospěch města na zřeteli, ani jinak voliti nemůže. Veselý, starosta. Z Nového Bydžova, 10. října. (Zvl. tel. »N. L.«) Na voličské schůzi, konané zde z přítomnosti asi 300 voličů, byl pan dr. Ferdi- nand Pantůček po své řeči a po odpovědi pana dra, Kloučka přijat za kandidáta poslanectví na sněm králol vi stv českého za volební skupinu Nový Bydžov-Jičín. Proti kandidatuře jeho zvedi ruku jediný volič, kterého byl s sebou pan dr Klouček z Jičína přivezl.
Ron Ryba Veselá doktor Ferdi Pantůček Klouček Karlín Vltava Nový Bydžov Nová Bydžov Jičín
5 article
Z Manětína. Na Manětínsku konány6 října dvě hojně navštivené schůze voličů skupiny manělinsko-žlutieko-bochovské, a sice prvá o 9. hod. dopol. v Dolní Bělé, druhá o 3. hod. odpol. v Manětíně. Předsedou sehůze dolno- bělské byl p. Ondřej Gross, mlynář v Dolní Bělé, zapisovatelem p. učitel Turek, před- sedou schůze manětínské starosta města pan Václav Křížek a zapisovatelem městský ta- jemník p. František Furch. V obou schůzích promluvil o důležitost nynějších voleb p. JUC. Jaromír K nedlhans tajemník okresní v Kralovicích, jakožto kandidát poslanectví zemského, navržený lidu českému ve jmenované skupině okresů, jenž vylíčil poli- tickou situnci národa českého a v ní význam českých menšin a objasnil program náš národní Za bouřlivého souhlasu vyzval voličstvo, aby nedbajíc, že na vítězství není za stávajících po- měrů valné naděje, svorně hlasy svými doká- zalo, že jakož národ nezapomíná svého Maně- tinska, nezapomíná ani Manětinsko svého ná- roda. — Po řeči rozproudil se čilý rozhovor o různých otázkách národních, hospodářskýcha j., v Manětíně pak zejmena o stavhě dráhy, jež je naléhavým požadavkem pro celou krajinu, načež kandidatura p. JUC. Jar. Knedlhanse jednomyslně přijata.
Gross Turek Křížek Furch Jaromír Knedlhans Manětín Manětínsko Dolní Bělá Kralovice
6 article
Čeští voličové skutečně také dostáli svému slibu, neboť český kandidát zčitací obdržel 246 hlasů, tedy více než jich měl dosavadní po- slanec zemský, dr. Em. Milner (216), následkem čehož třeba jest ve skupině manětínsko-žluticko- bochovské volby druhé. V zájmu společné věci národní, v zájmu cti národní a v zájmu práv českých menšin žá- dáme, aby pp. voličové čeští jmenované sku- piny dostavili se v plném počtu znov k volebnímu osudí i při druhé volbě a ode- vzdali znova lístky hlasovací vyplněné jménem p. JUC. Jaromíra Knedlhanse, tajem níka okresního v Kralovicích. Totéž necht učiní také při užší volbě jestliže k ní dojde.
doktor em Milner Knedlhans Kralovice
7 article
Voličská schůze v Rakovníku. Ve středu po 7. hod. večerní konala se v hofelu Schneidrově v Rakovníku schůze voličská, svo laná starostou města a předsedou sboru důvěr nického panem Jos. Čermákem, který zvo- len byl též jejím předsedou. Kandidát poslanectví pan JUDr. Ladislav Dvořák v delší řeči promluvil o politiekých poměrech, volební do- hodě se stranami státoprávními uzavřené, volbách právě ve skupině obcí venkovských provedených a úkolech příštího sněmu i příšt politiky české. Řeč pana dra. Dvořáka prová- zena byla všeobecným hlučným potleskem pří- tomných. Rozhovoru zúčastnil se pan JUDr. Emanuel Musil, advokát v Rakovníku, k jehož dotazu o chystané dani z piva p. dr. Dvořák zovrubně odpověděl. Potom za souhlasných projevů shromáždění prohlásil pan starostaJ. Čermák, že přítomní souhlasí s činností do- savadního svého poslance a vyslovil pevnou naději, že také při volbě dne 11. t. m. bude opět zvolen poslancem. Schůze skončena o 9. hod. večer. Většina přítomných uchýlila se pak do sousedlcích místností besedních, kdev čilém přátelském rozhovoru politickém ještě delší dobu setrvala.
Schneidrův Jos JUDr Dvořák Musil doktor starostaj Rakovník
8 article
České hasičstvo ve vleku agrárníků Z kruhů hasičských se nám píše: Všecky ha- sičské sbory v okresu horažďovickém i sušickém obdržely v minulých dnech tištěný oběžník, po- depsaný fotografem Jiřičkem z Horažďovic, ve kterém se důtklivě doporučuje za poslance na sněm agrární kandidát Stan. Majer, hostinskýv Horaždovicích. Protože pan Majer i fotograf Ji- říček jsou blízeí ústřednímu vedení, domníváme vším právem, že čin ten je předsedovi zemsk. hasič. jednot p. Mat. Majerovi znám. My čeští hasiči měli jsme dosud za to, že jsme organisováni chrániti statek bližního a zatím se nám velí chrániti agrární kandi- dáty. Naposledy se rozdělíme na hasiče agrární, klerikální, radikální atd. Ohražujeme se proti tomu, zanášeti v naše řady polítiku a upozorňujeme patřičné kruhy na tuto ne správnost. Z Litně. Dne 7. října konala se v Litn voličská schůze, v niž představil se zdejším vo- ličům kompromissní kandidát, p. JUDr. A. So- botka ze Zbraslavi. Nálada shromážděných n počátku schůze byla velmi povznesená. Ani časté nájezdy a výkřiky příslušníka strany agrární ne- byly by rušily a průběh její mohl býti až do konce klidný, shromáždění vážných mužů du- stojný, kdyby nebyl přítomen býval občan, jenž vyzývavým způsobem urážel národní přesvědčení přítomných. Zdejší c. k. poštmistr Wildt pro- vázel neobyčejným chováním zvláště ona místa vývodů řečníkových, v nichž rozvinul otázku naši státoprávní. Shromážděné občanstvo, sledu- jíc vtolá slova rečníkova, právě v okamažiku
Jiřičko Stan Majer Horaždovice JUDr A so Wildt Horažďovice Liteň Zbraslav
9 article
kdy všeobecné nadšení dostoupilo vrchole, vy- rušeno bylo nápadným smichem c. k. poštmistra, provázeným posměšnými posunky, jimiž posvát nost a vážnost našich národních snah měla být zlehčena a směšnou učiněna. Celé shromáždění jednáním takovým, které nemá příkladu, dalo na jevo své rozechvění všeobecnou bouří nevole a rozhořčení. Na blavu c. k. poštmistra sesypal se příval titulů. Z Plzně, 10. října. K zejtřejší volbě po- slance za město Plzeň vystoupil, jak známo, proti kandidátu nár. strany svobodomyslné panu Fr. Schwarzovi kandidát strany nár.-soe. posl. Fressl, který rozhlašuje, že navržen by za kandidáta organisací strany nár. sociální. Předáci této strany prohlašují však toto tvrzení Fresslovo za výmysl, protože organisace Fressla za svého kandidáta nenavrhla. — Zejtra dne 11. t. m. bude voliti 7570 voličů, z nichž jest 500 žen. Volby konati se budou na dvou místech a sice v zasedací síni měslského z- stupitelstva a v porotní síni krajského soudu. Z Plzně. Dosavadní zástupce plzeňské obchodní komory na sněmu zemském p. Jindřieh Leminger vzdal se ze zdravotních ohledo kandidatury. Místo něho navržen za kandidát els. r. p. Jan V ý t v ar.
Schwarz Fressl Leminger Jan Plzeň Francie strana národní
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. října. (Němečtí nac io- nálové z Čech a ze zemí alpský ch. Schůze německých nacionálů, konané minulou neděli v Liberci a v Radgoně, ukázaly po- znovu, že ve smýšlení obou nacionálních sku pin na severu a na jihu nepanuje už ten sou lad, který členy politické strany pojí v jedn pevné těleso. Němci ze zemí koruny české přestali býti vůdci rakouských Němců vůbec do popředí vystupují zástupcové německých zemí alpských, kteří dávno již nejeví ochotu podřizovati své zájmy choutkám panovačných Němců z Čech. »Pester Lloyd«, mluvě o vý- znamu nedělních nacionálních schůzí, upozor- ňuje také na rozpor mezi českou a alpskou skupinou nacionální strany a píše při té přile- žitosti: »Česká skupina chce prováděti vysokou politiku, chce provésti linecký program a roz- řešiti »rakouský problem«; skupina ze zemi alpských nevznáší se naopak v tak fantastických oblastech, zůstává pěkně na půdě konkretních poměrů a chce se zabývati hlavně naléhavými úkoly. Dříve, když převaha německých poslanců z Čech byla ještě v plném květu, byl by tento taktický spor skončil najisto vítězstvím české skupiny. Dnes se toho netřeba obávati. Spíše možno očekávati, že na řišské radě, až se ně- mečtí nacionálové opěť sejdou, budou spojené straně diktovati směr poslanci z alpských zemí jednak následkem své značnější politické způ- sobilosti, jednak svou rozumnější politikoua taktikou. Jakmile to se stane, připojí se k alp- ským nacionálům také ústavověrní velkostatkáři a strana pokroková, čímž na levici povstane skupina více než sta poslanců, přejícíchsi klidné a plodné práce. To bude míti již svůj význam; ostatní se pak najde samo sebou,- dodává »P. L..e.
Němec Lloyd Praha Čechy Liberec Radgona
11 article
V Praze, 10. října. (Předsednictv haličského sněmu.) Lvovské úřadní no- viny otiskují dnes jmenování hr. Ondřeje Po- tockého nejvyšším maršálkem haličským arcibiskupa hr. Ondř. Šeptického jeho ná- městkem. Potvrzeny tím zprávy, jež už delšt dobu kolovaly novinami. Stručný životopis no vého maršálka podali jsme minulý měsíc. O ře- cko-sjednoceném arcibiskupu hr. Ondř. Šepti- ekém, jenž má býti ve sněmovním předsedni- ctvu zástupcem ruského obyvatelstva haličského, poznamenáváme, že jest sice vyznání řecko- sjednoceného, t. j. pochází z rodiny původně ruské, jest však smýšlením Polák, jako všechna ostatní původně ruská šlechta v Haliči. Narodi se v r. 1865 v Přelbicch, vstoupil v r. 1889 do řádu basiliánského, v r. 1892 byl vysvěcen na kněze a stal se professorem bohosloveckého ústavu v Krystynopoli. Když se stanislavovský biskup Kujilovský stal arcibiskupem lvovským, povolán hr. Šeptický na jeho místo a odtud po smrti Kujilovského v r. 1900 převeden na arci- biskupskou stolici lvovskou. Z kratičké jeho činnosti politické stojí za zmínku leda to, že na sněmě haličském, v němž zasedá jako virilista podporoval žádost ruských poslanců za zřízení ruského gymnasia ve Stanislavově. V Praze, 10. října. (K politice no- vých poslanců slovenských.) Peštské listy mají zprávu o podzimní schůzi stoličné kongregace liptovské, v níž mluvil také poslanec dr. Ružiak. Hájil své politické stanovisko, podotknuv s důrazem, že nemaďarské národ- nosti stojí na půdě zákona, v celku pak jsou srozuměny s vládními zásadami Kolom. Szella.
Ondřej Polák Kujilovský Stanislavův doktor Ružiak Praha Halič Přelbic
12 article
Podrobností z jeho řeči peštské listy nepřinášejí. — Obšírnější zprávu o politice slovenských poslanců přináší »Mag. Hirlap«, jehož zástupee měl rozmluvu s poslancem Frant. Veselovským. Obsah rozmluvy shoduje se s politickým pro- gramem, jejž národní strana slovenská vydala před volbami. S důrazem se tu žádá přesné provádění národnostního zákona, jenž zůstává bohužel i za Szella jen na papíře. Dle dalších slov poslance Veselovského slovenští poslanei budou se snažiti o sblížení s ostatními zástupei nemaďarských národnosti, zvláště se Sasíky. čímž by mohli utvořiti samostatnou skupinu as 15 poslanců. Přibliží li se Slováci na sněmu k li dovcům neb k poslancům strany neodvislosti není dosud rozhodnuto. Hlavně jim však půjde o to, aby veřejnost poznala požadavky a zásady Slováků a svět nabyl přesvědčení, že Uhry ne- jsou země obydlená jen Maďary. Na otázku jak slovenští poslanci smýšlejí o Češích a Rusech odvětil poslanec Veselovský: »Čteme českou. ruskou, vůbec všechnu slovanskou literaturu. Slovanské literatuře vůbec zavírati se nemůžeme. Tím však nebudiž řečeno, že jsme panslávy Maďaři vůbec nemají příči n stavěti se nepřátelsky k Čechům neboť kdyby nebylo v říši království českého. byl by i stát uherský dávno již zmizel v řís rakouské.
Mag Hirlap František Veselovský Slovák Uher Maďar Čech Čecho
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1S. ríjna. Co Rusové pokládají za prvou povlanost Čechů. Jen nejpodlejší Čech může nevidět,že český národ bliží se jednomu z nejdůležitějších momentů svých dějin. Němci v říši, která je spojencem Rakousko-Uherska, mluví už o brzkém rozpadu tohoto mocnářství bez estychu a obalu, brousí si zuby na Cislajtanii aneb aspoň n země koruny české, ano nám Čechům dokonce slibují, že nás násilím přestěhují někam do jižní Afriky a dávné vlasti naše nám uloupí. Že by nás Rakousko ochránilo, na to nepočítají. Jedinou podmínkou, aby své plány na záhubu národa českého uskutečnili, jest porážka Ruska od Ně- mecka. Bylo by trestuhodnou lehkomyslností, kdy bychom hlasy takové prohlašovali za nevážné pošetilé. Ony se povážlivě množí, ba již se týle našem rozlehají divokým řevem bersekerů. V tom položení, kde Němci výslovně spo- jují příští náš osud s osudem Ruska, je zapo- třebí, abychom si dobře všímali hlasů ruského časopisectva o našich věcech. »CsT« V. V. Komarova v článku, věno- vaném připravám k českým volbám do sněmu, praví: Pangermanské hnutí roste ve vážné n bezpečí pro český národ. Nebezpeči je tím větší, že vídeňská vláda ve všech společenských státních směrech pangermanismu povoluje, tl že český národ musí sám, vlastními silami zá politi se všeněmeckou přemocí, neboť tu jes mu činiti s celým Německem. V takové nebez- pečné situaci český národ musí doká- zati, že neohroženě stojí za ce- listvost a nedílnost českého krá- lovstvi. Nesmi dopustiti, aby roz- tržen byl tisíciletý svazek ze m české koruny, a tím méně smí do pustit, aby české země, tvořivš někdy samostatný stát, mohly býti připojeny jakkoli, buď hospo- dářsky nebo politicky, k Německu
Rus Čecho Němec Cst V V Komarov Praha Čechy Rakousko Uhersko jižní Afrika Rusko Německo 1 S
14 article
Naopak, na Češích nyní jesit, aby dokázali, že české země dobro- volným státním aktem vstoupily ve spolek s královstvími a zeměmi utvořivšími rakouské mecnářství Následkem toho Čechové maj právo na samostatný státní ž ivot v této monarchii. Český náro musí dokázati, že nikdy se nevzdá boje za své státoprávní položení, v čemž je prospěch i jeho, i habs- burského mocnářství a v čemž mohla by býti pevná hradba prot velkoněmecké vlně. Musí dokázati, že nezvratně stojl na právech přednostech svého jazyka, mus se práv těch domáhati jak ve škole, tak vúřadech a církvi, a nikdy o nich neustoupiti. Srbsko a Černá Hora. Na Cetyní opět residuje srbský vyslanec v osobě p. Vasy Antoniče, podplukovníka gen. štábu. Ministerský orgán srbský »K« vy- kládá o významu této udalosti: Po šťastném obratu ve vniterných našich záležitostech nadešel obrat i v poměrech zahra- ničných, neboť není možná, aby politika vniterná byla národní a zahraničná protinárodní. Nastaly nejupřímnější poměry s Ruskem, zlepšily se s Bulharskem a obnovily se s bratrskou Černou Horou nejsrdečnější přátelské svazky. Kdyby předešlá vláda byla bývala moudrá a vlaste- necká, nikdy by poměry se slovanskými státy a národy nebyla přervala nebo zhoršila, nýbrž by je stále zlepšovala a upevňovala. Napravení tohoto zla patři mezi zásluhy nynějšího zahra- ničného ministra dra. Vujiče. Mračné dni srbské minuly bohdá jednou pro vždy.
Čech Čecho Vasa Antonič Vujič Srbsko Černá Hora Rusko Bulharsko
15 article Rusové a Polácl.
Rusové a Polácl. Z Varšavy oznamují »Kur. Poznaňskému« že za nedlouho jmenována bude cel řada Poláků na rozličná míst v oboru školství v obvodu krá lovství polského. Prof. Julian Kosiňský jenž byl před několika lety složen s professury chirurgie při universitě varšavské, bude na tu stolici opět dosazen a povýšen na šefa chirur- gického oddělení. Prof. Dydyňského, jenž mě vsloupiti do výslužby, zadrželi na stolici práva řimského při varšavské universitě. V Skerněvi- cích za posledních manevrů car vyvolal s z řady Poláka hr. Prězdzeckého a blahopřál mu k povýšení. Německý podnik na východě. Americký »The Sun«, který vychází v Nev Yorku a často bývá tlumočníkem minění většiny republikánské v Severních státech amerických, píše: »Porážku velmi citelnou utrpělo Rusko jeho zahraniční politika v Turecku Německem. Anglie vzdala se odporu a námitek proti udělení koncese na stavb bagdadské dráhy Německu. O kon- cesi tuto, jak známo, dávno již ucházelos Německo a napjalo všechny síly k dosažení cíle. Okázalé přátelství Německa k sultánovi, ličené a egoistické, jako každé přátelství Německa, mělo mezi jinými hlavní cíl: bagdadskou dráhu.
Rus profesor Kosiňský Dydyňský Varšava Něva York severní stát Rusko Turecko Německo Anglie the Sun
16 article
Interessování jsou Anglie a Rusko obchodně i politicky. Bagdadská dráha bude pojítkem že- leznic evropských s indickými. Doposud je Anglie úplným pánem obchodu v zálivu perském samozřejmě v zemích přiléhajících. Ale jest samozřejmo, že německý průmysl, jenž bez toho již všude s prospěchem konkuruje s Anglií, při tak výhodném spojení na dobro zabije a zničí obchodní nadvládu Anglie v jihozápadní Asil ovládne v krátké době všechny trhy, nad nimiž panovala dosud Anglie. Rusko jest neméně in- teressováno než Anglie. Bagdadská dráha jest spojením dráh indických s evropskými; jakmile bude vystavena východní čásť této trati, která bude asi vedena po břehu perského zálivua Beludžistanem, bude Rusko tak odříznuto i o perského zálivu i od perského moře. Kdyb chtělo Rusku postupovati k jihu, bude musi užiti nejen moci a násilí, nýbrž musí nevyhnu- telně naraziti na tuhý odpor Německa i Anglie Německo, jež jest největším nepřitelem Slo vanstva a slovanských států, jest tedy vítězem. Dlužno dodati k hlasu tomu ovšem, že Rusko v záležitosti této, zajisté velmi důležité, nepro mluvilo ještě slovo poslední.
Anglie Rusko perský moře Německo
17 article Zvláštní příhody na lodech
Zvláštní příhody na lodech německých. Včera podali jsme zprávu o důsledeích od- boje na německém křižáku »Gazelle«, kteroužte zprávu ovšem při velikém nedostatku místa tísněného na čas ruchem volebním, mohli jsme teprve včera zařaditi. Dnes dodává se k ní, že německý křižák »Gazelle« ponechán na dále ve službě a že odpluje do východní Asie. Snad dokonce i s mužstvem, které dovršilo právě dobu služební a oddávalo sé naději, že se vráti v domovy své! dopisovatel náš mnichovský podává nám zprávu o nové podivné, dosud neobyčejné pří- hodě z vojenského námořnictva německého. Píše: Tajuplná úřadní noticka novinářská, jež vrhá zvláštní světlo na poměry říšského námoř nictva německého, ktoréž beztoho již přihodam na křižáku »Gazelle« osvětleny byly, budl opráv něnou pozornost. Jak se praví, nalezena v pon- dělí ráno při cvičení torpédových člunů v Kiel kasetta s 10.000 markami. Tato byla, j ak se teprve nyní sdělilo, již v srpn z torpédového člunu »D II.« beze stopy zmizela. Zvláštní věru duch zdá s zavládati v námořnietvu německéml Prozrazené tajemství v Německu Jak jsme již sdělili, vykonána byla domovn prohlídka v redakci socialistického listu berlín ského »Weckruf«, aby se zjistilo, kdo mu po- dal zprávy o novém Kruppově děle, při němž postaráno jest prý o co největší zmírnění zpět ného nárazu. Jak se nyní dodává, v redake nenalezeno žádného dokladu, ale redaktoru listu pohroženo prý vazbou, jestliže nesdělí pramen zprávy. Tedy prostředek donucovací, který všude jinde z moderního soudnictví jest již dávno vy loučen. Praví se, že také proti jedno mu úřadníku firmy Kruppovy zave deno bylo vyšetřování pro prozra- zování vojenských tajemství.
Kruppův Asie Kiel Německo D II
18 article
Z rozmarů Vlléma II. Za nedávných slavností dvoustého výroč prohlášení Pruska za království v Gdánsku, Vilém II. vjel okázale do města v čele brigády husarův »umrlčí hlavy«. Císař vsedl na bílého koně, celá ostatní brigáda musila vsednouti na koně černě. Důstojniekému kasinu v Gdánsku věnoval Vilém II. obraz, představující tento jeho vjezd do Gdánska; jenže na obraze, na zvláštní příkaz efsařův, musil maliř namalovat i koně císařského černě, aby nebyl prý rušen soulad celku. Na radnici v Gdánsku visel od mnohých let obraz, představující schůzku cara Alexandra III. a císaře Viléma I. Vilém II. nařídil, aby na místě děda jeho namalován byl na obraze on. vnuk. A tak bude postava jeho shlížeti s obrazu historické scény, kteréž on ve skutečnosti se ani nezúčastnil. Zaznamenáváme vše to prostě z pařížskéh »Journalu«, ovšem s reservou, třeba že po posledních zkušenostech některých — o Fridriehshofu až po Vištynce — bylo by llze věřiti málem již v šemu.
Prusek Vilém II Vilém Gdánsko Vllém II
19 article
Také o slyšení vrchního purkmistra ber- línského Kirsehnera a městského stavebního rady Hoffmanna u Viléma II. na Hubertusstocku sdělují se nyní některé podrobnosti: V otázce přetnutí třídy »Pod lípami« elektriekou dráhou v úrovni ulice setrval Vilém II. na svém od- poru proti projektu tomu z ohledu prý na bez- pečnost obecenstva. Lze prý umístiti zde zdvi- hadla — lifty — jež na jedné straně třídy on vůz elektrické dráhy spusti pod úroveň uličn a na druhé straně opět i s obecenstvem je zvednou. Technické obtíže mohou prý němečt technikové, budou-li chtiti, dobře překonati. Tak v příčině plastické výzdoby tak zv. »Pohádkov studně« setrval Vílém II. na tom, aby skupina rozložena byla ve víee drobných skupin, »by děti měly bezprostřední přístup a aby mohl bezprostředně k srdelm jich mluviti.« Dále setrval Vilém II. na tom, že připustí opravu třídy »Pod lipamis, jen když bude po obou stranách osázena stromy. Jiný projekt prý ne- schváli a může prý — čekati.
Hoffmann Vilém II
20 article
Dále uvedl Vilém II. jako hlavní námitku proti schválení volby Kaufmannovy za purkmistra berlínského, že tento mival velmi radikální řeč i když byl ještě záložním důstojníkem a že by pro ně z vojska vyloučen. Kirschner namitl, to že bylo již pře dvaceti lety a že sám starý eísař Viléml tehdejší rozhodnuti »čestné rady« vojenské proti Kaufmannovi jako nespravedlivé zrušil. Na to děl Vilém II.: »Dám si volební akt předložiti a prozkoumám je ještě jednou.s Výsledky návštěvy carovy. S různých stanovisek se pohlíží na cestu carovu a na jeji následky. Tak píší americké listy, že návštěvou tou byl spolek francouzsko ruský utužen. Veliký novoyorský list praví, že spolek ten jest příčinou evropské rovnováhy a rovnováha že je bezpečným základem míru »I president Loubet«, píše list dále, »spatřoval v přátelství Rusů a Francouzů záruku míru. Rakousko dostává však z této »záruky míru- křečovité škubání a Německo se utěšuje, ž carova návštěva ve Francii »nic vlastně nezna- mená.« Anglie však patří na tuto velikou událost opravdově a vážně. Ví, že má nesmírný význam pro východní Evropu a se- verní Afriku. A čeká, že každým dnem válečné lodstvo francouzské odpluje k Soluni. aby vymáhalo na sultánu peníze, jež francouz- ským poddaným zadržuje — a nevymůže-li ni- čeho po dobrém, aby do toho začalo bušiti. A první výstřel na Soluň, po níž práhne Rakousko, by znamenal počátek kone turecké říše v Evropě a hroznou tahanici o tu- recké dědictví.« Tak píše jeden z největších listů amerických, novoyorský »Sun«. Ilias jeho prostě zaznamenáváme.
Vilém II Kaufmannův Kirschner Kaufmann Loubet Rus Francouz Sun Ilias Rakousko Německo Francie Anglie Evropa Afrika Soluň
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární“ — Němci v Praze. Zmínili jsme se již ve včerejším odpoledním čísle ve zprávách tele- fonických o článku, v němž »Neue Fr. Pressee reklamuje Prahu také pro Němce a velmi roz hodně se vyslovuje proti domnělému utlačování německého obyvatelstva v tomto našem hlavním městě. Je to stará německá praktika : všechn tam, kde nás je více, kdé my rozhodujeme a jsme pány, jmenem rovno p r ev nosti reklamovati také pro sebe avšak tam, kde Němci rozhodují, co oni mají ve svém držení, nás vylučovati a nám jakékol právo popírati. Tak má se to i s Prahou. Je t stará písnička a musili bychom ze své publici- stické zásobárny vyjati opět válce, které dávno již jsme odložili, domnívajíce se, že nebude jich více třeba, anť každému, kdo se chice poučiti, dávno vše již jasno. Což jde tu pouze o Prahu, což neotvíráme Němeům ochotn celou zemi, což jich nezveme, a by všude s námi společně se cítili býti doma, nechať jsou v kterékoli obci tohbto královatví a bez ohledu na to, jakým kde mluví se jazykem?
Hlídek Němec Neue Praha
22 article
Žádáme ovšem, aby toto právo platilo i pro nás v celé zemi a také my abychom mohli se v Trutnově, v Liberci, v Chebu a v Ústi n. Lab. doma cftiti, jako oni. Jaká ale burácí pře vrehole Středohoří a hor Jizerských, z Krkono i ze Šumavy na přátelskou tuto nabídku odpo- věď? Toť se ví, že chceme býti stejné oprávněni v celé zemi, tam ale, kde nás je více, chceme býti pány bez vás, vás Čechy odtamtud vypudíme. Takové je stanovisko jejich, stanovi s ko menšiny, stanovisko nároďa do země později vniklého. Ne, ne! Na tomto podkladě se nikdy nesrovnáme, neboť po- zbýti bychom musili úcty i vážnosti k sobě sa- mým, kdybychom k polupě té svolili. Doku trvati budou Němci na stanovisku, že naše mi- nority musejí býti zničeny, minority jejich že ale mají právo žádati, aby byly pěstěny, dotud všechno namahání Němeů dobýti Prahy jest marné. Ta dnes už se vámi dobýti nedá. Máme ji v moci a pokud deptati budete ve prach naše práva, o to se zasazovati budeme, abyste v Praze nenabyli posice takové, jakou byste zde rádí mělí. Což není také Brno střediskem Moravy? A jak jste se tam zachovali před ně- kolika dny, když jste tam mělí schůzí německého Schulvereinu? A my, neskonale slabší v této říši, měli bychom býti tak naivními a dobrovolně vám vydati, co ještě českého v našem majetku
Čecho Němec Trutnov Liberec Cheb Šumava Praha Brno Morava
23 article
Ne, ne. Tak naivními nehudeme. Ostatně může býti »N. Fr. Presse« upokojena: zde v Praze skutečně nežije Němců víc, než co jich bylo před rokem napočtěno. Jestli s některé strany při sčítání děly se švindle, děly se právě n straně německé. A tvrdi-li »N. Fr. Pr.«, že mezi těmi 17.000 Němci, v Praze napočtěnými, jsou jen ti, kteří měli odvahu přihlásiti se k jazyku obcovacímu německému, my ihned na mistě projevujeme ochotu změ- niti způsob sčítání a nezjišťovati řeč obeovací, nýbrž národnost. Vie Němců než 17.000 v Praze skutečně není, naopak bylo by jich méně, kdybychom z nich podle něme- ckého zvyku vyloučili všechny vyznání židov- ského a přijali zásadu, že Němcem může být jen, kdo je čistého jen původu arijského. Do- volává-li se »N. Fr. Pr.« počtu německých dět v Praze a výpočítává-li, že by dle počtu těchto musilo býti v Praze Němců aspoň 30.000, je to počtářství velmi nesprávné. Kdo se vyzná v prosté trojčlence, vypočte si, že poměr oby- vatelstva ku počtu dětí je na sťraně české týž, jako na struné německé. Dokážeme to. Je ovšem pravda, že v Praze na 1000 obyvatelů připadá asi 120 ke škole povinných děti, že by tedy mělo býti německých dětí pouze 2200, kdyby všech Němců bylo v Praze jen 17.900. Poně- vadž jich ale 3800, že Němců musí býtiv hlavním městě našem nejméně 30.000—32.000.
Němec Praha Francie Němec
24 article
Zcela správně dle Adama Riese a přece to ne- vědomost neb švindl, jenž pramenem této de- dukce. Vyzýváme dobrého muže z »N. Fr. Pr.«, který připadl na tento vynález, aby nás navšuivil. Provedeme jej německými školami a zjistíme, mnoho-li v nich dětí cizích, v Praze nebydlícich, které tedy s německým oby- vatelstvem domácím nemaji nejmenší souvislosti. Těch je tam přes tisíc. A potom neza- píráme, že mnozí nesvědomití čeští rodi- čové, aby snadněji děti své do německé školy dostali, při zápisu je označují ja ko Němce a tím statistickou pravdu falšují. V Praze vůbec nelze z návštěvy školské ve směru národním činiui žádných statistických závěrků, to měli by učenciz »N. Fr. Pr.« také vědět. Mluviti v Praze ale o útisku německém, je frivolnost. Nasvědčují opaku právě ony argumenty, z nichž »Neue Fr. Presse« pokouší se čerpati data proti nám. Co v Praze nákladně zřízených německých škol obecných a jiných! Němee v Praze nikdy ne- pocití, že národnosti jeho se křivdí, Němec tomto městě žije u porovnání s Čechem ve smí- šeném kraji jako v ráji. Nikda mu stébla nepře- loží přes cestu a soukmenovci naši by šťastnými se cítili uprostřed Němců, kdyby tak se s nimi zacházelo, jako e Němei v Praze. Co chtějí Němci zabezpečiti si ve velké Praze? My napřed již jim oznamujeme, že podrobíme se všemu, co oni navzájem ochotni jsou po- skytnouti soukmenovcům naši m Brně a v Opavě. Jsme zvědavi, co na t odpovědí.
Ries Němec Neue Čecho Francie Praha Francie . Presse můj m Brno Opava
25 article
— »Zajímavě se čte«. Včerejší večerní list staročeského orgánu Bráfova po úryvcích uvádí pozorování »Po volbách ve venkovsk kurii učiněná »Plzeňskými Listy«. Leceos se mu libí v plzeňském listě, ale obzvlášť vytýká jako sensaci jistý passus »P. L. «, jejž uvádí takto »Zajímavě se čte následující pas- sus »Plzeň. Listů«: »Velice uškodilo straně mladočeské, že uzavřela se Staročechy kompromisa pozdě, neboť před tím už č est n Staročeši zavázali seslo vem agrárníkům, že půjdou s nimi,a slovu dostáli« Ještě zajimavějším jest, že věc tu shledává zajimavou — »Večerní list Hl. N.« a nic víc, než zajimavou. Mohlo by se mysliti, že representativní orgán strany přede- vším se opře kalumnii plzeňského listu, která v tom záleží, že se vytýká četným Staročechům, že mohli dát dvojí slovo, jedno agrárníkům druhé kompromissu, respektive že staročešt kompromittenti zadávali slovo svých voličů jinak už zadané. Nechápe líst páně Bráfův, že po tvrzuje pozorování »Plzeňských Listů« ? Véru velmi zajímavo! — Podivné jsou cesty páně. Ze Záluž u Mostu piše se nám: Těl. jednota »Sokole žádala po úmrtí člena p. Jana Bukovského, řid učitele, c. k. okr. hejimanství v Mostě, by do volilo zúčastniti se členům »Sokola« pohrbe v krojí spolkovém. Hejimanství zakázalo »So
Bráfův P L Bukovský Plzeň Záluž Most Sokol