ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 45ebae90-66f0-11dc-8d3a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 34, place 18, org 11, work 3
1 article
zabito, čtyři zraněni a třicet zajato. Barke měl dya zraněně. Česká universita na Moravě a zří- zení německé sekce na nastávající galerii umění v Praze. Prudké a s rafinovanou brutalitou vedené útoky Němců proti českému požadavku druhé university, kteréž shrnuly se na předvčerejší neděli, živě vybavily německý nárok na zřízení německé sekce při budoucí galerii uměnív Praze, uvedený v aktualitu právě před týdnem vídeňskou deputací německých umělců z Čech vládě, skládající z pp. Krattnera, Wilferta a Zasche, již požívají, jak povědomo v současném umění světovém jmena velmi zvučného. To vy- svítá už z toho, že venkovské listy německé, podávajíce před týdnem zprávu o paměti- hodné události zakročení řečených arcimistrů německých, nemohly živou mocí trefiti panu Krattnerovi na jmeno; jeden z nich psal jej »Gradnerem«, druhý »Grätnerem« atd., což za- jisté nelze sváděti na nepovědomost tohoto všem německým millionům vzdělanců, tedy i ně- meckým šriftlajtrům v Čechách běžného jmena, nýbrž zajisté na sluchovou halucinaci v telefonu.
Barke Němec Čo Krattner Wilfert Zasche Čechy Český univerzita na Morava galerie uměný v Praga uměnív Praga
2 article
Jakkoli řečený spis německých velmistrů není ničím jiným, leč dosvědčením německého přísloví o umění, »die nach Brot geht«, o umění, které »jde, za chlebem«, či lépe o chléb řve mimo to nejvýše nesmrtelným paškvílem na stav t. zv, německého umění v Čechách, velicesi liboval příkladně pražský »Montagsblatt« na ře- čené listině jakožto na mistrovském kousku sty- listiky, z čehož by se dalo souditi, že Kuhův list asi chválil vlastní peří, neboť co do nestoud- nosti hledal by pamětní spis německých umělců, vládě podaný, sobě rovna nejvýše v úvodním článku německého pondělníčku, který s vrozenou sobě drzostí pojednává včera o otázce druhé české university. Neboť jak již jednou řečeno, lze si před- staviti snad většího sebepokoření a sebepohany nad toto neslušné vystoupení německých lidí za umělce se vydávajících, kteří objevili úpadek německého umění v Čechách na vlas v tom momentu, ve kterémž vyskytl se císařský mil- lion na umělecké honoráře, v momentu, ve kte- rémž se to vyplácí býti nikoli něme- ckým umělcem, ale vůbec »uměl- cem« z Čech pocházejícím a kteříž o smutném stavu německého umění v Čechách, na něž se v promemoriu jich výslovně pouka- zuje jako zaviněný systematickým hýčkáním — českého umění (I!!), dříve nevěděli a potuchy neměli, až zásluhou neodolatelného již a právě systematicky již déle nezastíratelného umění če- ského a přičiněním českých poslanců dostalo témuž českému umění munificent- ního uznání a daru původu nejvyššího.
Kuhův Čechy Montagsblatt český uměný
3 article
Že dar ten míněn byl především českému umění, nasvědčují německé listy samotny, když neostýchaly se vysmívati se českým politikům, že za tento císařský dar ustoupili od obstrukce na říšské radě, kdyby se bylo jednalo o umění v Čechách vůbec, byla by se dala věc snad vyříditi jednoduchou vládní předlohou. V tom případě byla by se snad předloha tato bývala setkala s největším odporem právě nynějších německých horlivců pro účastenství na úrocích z morální jistiny, k jejímuž uspoření nepřispěli ani — haléřem. Avšak nejenom to, německý pamětní spis oplývá i neuměleckým tupením če- ského umění, jehož se nemůže žádný skutečný umělee dopustiti, ani žádný znalec faktického, nevylhávaného stavu umění v Čechách. Syste- matické ušlapávání německého umění v Čechách na prospěch českého umění, o němž se v »mi- strovském« pamětním spise německém mluví jest lež v rozměrech monumentálních, a její opora, že takovýmto způsobem byly z »vlasti- vypuzeny právě nejlepší umělecké síly německé. jest přeháněním tím směšnějším, že pamětní spis z opatrné zapomětlivosti opomenul připojiti seznam těchto báječných německých jmen, v ci- zině nevděk vlasti pykajících.
Čechy
4 article
Jsme nesmírně dychtivi na to, co by asi naši Němci vymyslili za lež do nebe volající, kdyby se tak z nenadání vyskytl millionový dar ve prospěch literátů aneb hudebních skladatelů v Čechách bez rozdílu národnosti, jak by asi vysvětlili úplný nedostatek své literatury v Če- chách a »úpadek« hudby německé v naší vla- sti? Nepochybně také systematickým potíráním německé literatury a hudby ve prospěch český? Jaká to hanba pro naše Němce, že v době, kdy jejich bar. Wieser vypočítává nepochybně na základě sedliny v kávě, že Němci v Cechách platí poměrně dvakrát tolik daně z příjmů, neostýchají se psáti o úpadku umění, jehož rozvoj tak těsně podle všech národohospodář- ských autorit souvisí s bilancí blahobytu! To jsou čistí kulturníci tihle jejich uhlo-sukno- železo-kůžičko- a hadrobaroni, kteří nejsou s to, umožniti německým talentům slušnou existenci a kteří dopouštějí, aby německé umění těžilo z morálních i hmotných zisků českého! Každé slovo německého pamětního spisu je nám k ne- výslovnému zadostučinění nám inferiorním »ubo- žákům« a kdyby pamětní spis německý měl Němci želaného úspěchu, bylo to vlastně mo- rální vítězství české, neboť zásluhou Čechů stalo by se, že na jednou bylo vydupáno německé umění z české půdy! Snad tomu sluší děkovati reservované jednání našich českých umělců vůči německým útokům a jich ušlechtilé ignorování výtek, ano urážek obsažených proti nim v ně- meckém spise. Je to sice noblesa, ale nevy- platí se!
Němec Wieser Čecho Čechy Cecha
5 article
Naproti tomu mnohem výbojněji počíná si strana německá. Týž Kuhův list před týdnem hlásal, že kdyby nesplnilo se přání německé fondy pro galerii určené nebyly mezi Čechy Němce na vlas rozděleny, »jak prý si to císař od všeho prvopočátku přál«, na polovic totiž, že by »vzplál takový boj, jaký v naší válečné době zřídka kdy byl veden s takovou rozhořčeností.« K čemu boje a rozhořčenosti, je-li pan Kuh tak bezpečně jist vůlí panovníkovou od samého prvopočátku?! Týž pán očekává ostatně od ně- meckých malířů a sochařů, že na příště vždy »opustí posvátné ticho svých ateliérů«, kdykoli se bude o to jednati, aby upozornili na hrozné zlořády v oboru umění. Této falangy se ovšem nejméně ulekneme, neboť takových bojovníků jest v Čechách nepatrně poskrovnu. A to kdyby i ateliéry německých fotografů v Praze počítal k posvátným německého umění ateliérům Zkrátka t. zv. německé umění v Čechách nemá ani nejmenšího oprávnění k póse na zadních nohou, ve které je té doby vidíme! Na druhé straně srovnejme jen s touto německou trou- falostí chování Němců k českému požadavku university na Moravě! Ačkoli němečtí vědci v Rakousku vůbec žijí rovněž jenom z dovozu z říše německé a co se týče kultury také na Moravě poukázati mohou jenom nejvýše k mnoha tisícům metrů sukna, jakožto kulturnímu svému výrobku a statisícům cívek, kteréž jsou v jich prospěch také v markrabství v činnosti, přece jenom celé to plémě těchto manšestrovců, kteréž k duchovnímu majetku lidstva ani zblem nepřispělo, zmítá se v křeči vzteklé nad českým právem na vysoké školy !
Kuhův Čecho Němec Kuh Čechy Praha Rakousko Morava univerzita na Morava
6 article
Vždyť i kdybychom nechali platiti všechny německé námitky vědecké, co se týče naší oprávněnosti k druhé universitě, máme nani právo jakožto moravští poplatníci, jakožto rovnoprávní občané, kteří už se jednou naba- žili platiti na university výhradně německé na importované vědce z Němec jednak jako poplatníci a po druhé jakožto otcové studují- cích. A je to hlavně tento strach před konku, rencí české university na Moravě, který vybavil v německo-liberálním orgánu vídeňských Noth- naglů a Schenků celou tu snůšku sprostoty proti české vědě a jejím stoupencům. Proču všech všudy čertů neponecháte nás našemu osudu, do něhož se tak slepě a plni nevděku k německé vědě ženeme? Bude-li česká uni- versita skutečně už tak bídným ústavem, lépe tím pro Němce, neboť tím slabší výzbroj do životního boje pro Čechy, tyto konkurenty
Němec Schenk Čechy český univerzita na Morava
7 article
Němců a tím snazší vítězství a národohospo- dářský úspěch Němců a tím jistější skvělé ví- tězství německé vědy a pakliže Němci ve své nekonečné šlechetnosti nás na nebezpečí toto upozornili a my přece jich výstrah nedbáme, jaké pak caviky s námi? Svou duši salvírovali a naši mohou ponechati jejímu osudu! A vůbec naskytlo-li se tolik příležitosti ke zničení Slo- vanstva v Rakousku, proč se ji Němci nechopí oběma rukama a proč nezřídí všechny žádané slovanské university najednou? Na útraty ať se nehledí, vždyť, jak známo, jest životní otázkou Rakouska, aby se co nejdříve zbavilo svých slovanských národností! Pouhý drzý nos, který se na nás se všech stran ohrnuje, to nespraví Chování našich Němců v příčině jich vlastního požadavku na rozdělení příští galerie umění v Praze a v příčině našeho nároku na druhou universitu na Moravě klassickým typem prázdné nadutosti ryze rakousko-německé, která nevidí si do vlastních úst, v prvním i druhém případě v Čechách škemrá a na Moravě po Čaších kope, v Praze německou sekci při galerii umění míti musí, ale českou universitu na Moravě Čechům zakazuje !
Němec Čecho Rakousko Morava Čechy Praha galerie uměný v Praga český univerzita na Morava
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Slovo k zejtřejším užším volbám na Malé straně. Poslední dozvuky volebního boje obecního vyznějí, jak známo, na Malé straně, a to skutečně plným rázem bojovným, neboť utkání obou národních stran nebude tu zamezeno žádným volebním kompromissem. Ve druhém sboru stojí proti kandidátu národní strany svobodomyslné p. Janu Herainovi, c. k. konservátoru, továrnímu inženýru a staviteliv Praze č. 567—III., kandidát staročeský p. Josef Kleiner, c. k. poštovní kontrolor a ve třetím sboru proti kandidátu národní strany svobodo- myslné panu Antonínu Svobodovi, obchodníku s dřívím a povozníku čís. 119—III., pan Cetlovský Tomáš, podkovář. Nepochybu- jeme ani dosti málo, že se voličové ná- rodní strany svobodomyslné zachovají do slova podle hesla organisací strany vydaného a že zejmena říditi se budou ve HI. sboru usnese- ním svého »Malostranského občanského klubu« a voliti vždy věrného příslušníka strany svo- bodomyslné p. A. Svobodu. Pan inženýr Herain ovšem jest neméně věrným stoupen- cem naším i klademe jeho volbu voličům II. sboru malostranského obzvlášť na srdce, poněvadž užší volba tato nabude do jisté míry i povahy zápasu národnostního. Jest ovšem pravda, že p. Josef Alois Kleiner jest kandidován stranou staročeskou, ale on sám, zdali s vědomím vedení strany, nevíme — neváhal prohlásit se také za kandidáta malo- stranských Němců, za zástupce zájmů něme- ckých. Stalo se tak ovšem cestou neveřejnou, prostředkem dopisů, z nichž několik, zaslaných na adresy patrně mýlné, octlo se v našich ru- kou. Dopisy tyto mají toto znění:
Herain Kleiner Svoboda Cetlovský Tomáš A Svoboda Němec Praha národní strana svoboda malostranský občanský klub
9 article
»Euer Hochwohlgeboren!
Euer Hochwohlgebore
10 article
Josef Alois Kleiner, k. k. Postcontrolor, ersucht Euer Hochwohlgeboren am 20. November 1901 bei der engeren Wahl im II. Wahlkörper in die Prager-Stadt-Vertretung den Beamten — ihn gütigst wählen zu wollen. Mit besonderer Hochachtung ergebenster Josef Kleiner. Prag III., am 19. November 1901. Poněkud shroucený německý styl pana »k. k. Postkontrolora« nemůže nás klamati o jeho krásné duši, kteráž vlastně je tím krásnější, čím mizerněji německy zní toto nabízení se německým voličům. Devadesát procent úřadníků ve druhém sboru malostranském bez roz- dílu národností povede zejtra strana staro- česká proti národní straně svobodomyslné a je- jímu kandidátu p. Janu Herainovi, kterýž svou lásku k Malé straně osvědčil tak skvělým způ- sobem, že si o ní zjednal zásluhy do opravdy nesmrtelné. Ale smrtelnou hanbou pro druhý sbor malostranský bylo by, kdyby v něm zvolen byl nějaký »ergebenster Josef Kleiner.« — Z kruhů rolnických. Přípravné práce k provedení zákona o úpravě řek Labe a Vltavy v král. českém jsou v plném proudu. V době poslední zřízen při místodržitelství král. českého poradní sbor, v němž zasedají poslanci civ. inž. Jan Kaftan a Václav Karela se strany české, dr. Russ a Tschan se strany německé.
Kleiner Herain civět Ing Kaftan Václav Karela doktor Russ Tschan Labe Vltava Vertretung den Beamten Praga III
11 article
Ve Vídni při ministerstvu též tvoří se poradní sbor, v němž zasedati budou zástupci měst, průmyslu, obch. komor atd. Jest si však na- nejvýše přáti, by v poradních sborech těch za- sedali též zástupci zemědělství, základního to kamene veškeré národohospodářské společnosti u nás. Jako na př. v oblasti Stř. Labe nikdo nepopře, že na blahobytu zemědělství závislým jest i blahobyt měst a rozkvět průmyslu, zejmena cukerního a lihovarnického. Jen cukrovarů v obla- sti Stř. Labe jest kolem 74. Pádný to zajisté doklad, jak vysoce důležitým faktorem jest tu zemědělství. S úpravou řeky této souvisí těsně otázka úpravy pozemků při březích jejích leží- cích. Dle statistických dat, sebraných jak země- dělskou radou tak labským komitétem čeká 17.000 hektarů, záplavami poškozovaných po- zemků zmeliorování a účelného zavodňování. Náklad na provedení prací těch se zajisté mnoho- násobně vyplatí. Proto jest nezbytno, aby ve- škeré kruhy zemědělské zasazovaly se, by v po- radním sboru vídeňském měly náležité zastou- pení, jakož aby zemědělci, ať velkostatkáři neb malorolníci stali se členy právě tvořícího se »Středolabského komitétu«, který věren svým
Vídeň