1
masthead
V Praze, v úterý dne 22. září.
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h.
Praha
5
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
6
article
Sli
Sli
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Proti vládní uherské volební reformě.
Z Pešti, 22. září. Ruch proti volebni
reformě vládní, zejména proti plurálnímu
právu, jest mezi národy nemaďarskými veliký.
Slovácký poslanec Bela prohlásil na
schůzi voličů, že proti volební reformě, která
by nevyhovovala požadavkům národů nemadar-
ských, tito by zahájili silnou obstrukci.
Změna ve státoprávním poměru Bosny.
Z Pešti, 22. září. („N. W. Tgbltt.) Z naři-
zení sborového velitelstva v Sarajevě mají ro-
diny důstojníků a podúřadníků opustiti území
sandžacké. Včera již opustily četné
rodiny Plevlje. Příčina tohoto opatření
jest známa, rozšířena však jest pověst, že sou-
visí tato změna se změnou státo práv-
ního poměru zemí zabraných.
Doplňovací volba v Inšpruku.
Z Vídně, 22. září. Z Inšpruku se sděluje.
že doplňovací volba za resignovavšího dra.
Erler a položena jest na 12. listopad.
Bela
N W Tgbltt
Erler
Pešť
Sarajevo
Vídeň
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadníhio věstníku.
9
article
Z Vídně, 22. září. (K. k) „Wr. Ztg.“ oznamuje
Paní arcivévodkyně Renata Marie, dcera arcivévody
Karla Štěpána, z asnoubila se na základě císař-
ského svolení s princem Jeronýmem Radzi
willem. — „Wr. Ztg.“ uveřejňuje nařízení mini-
sterstva vnitra ze dne 19. záři r. 1908 o úřadn
působnosti okresních hejtmanů v Li
toměřicích a v Karlíně.
Ztížené telegrafické spojení s Francií.
Z Paříže, 21. září. (K. k.) Za požáru v telefonn
centrále přetrhalo se mnoho telegrafních drátů, jež
bylo na této budově upevněno. Spojení s Rakouskem
jest nedostatečné. Možno tudíž očekávati, že spojení
to bude často zpozděno.
Wr
Karel Štěpán
Radzi
Vídeň
Karlín
Francie
Paříž
Rakousko
arcivévodkyně Renata Marie
10
article
Demonstrace a krveprolití
v Lublani.
Demonstrace a krveprolití
v Lublani.
Německý tisk o událostech lu-
blaňských.
Z Vídně, 22. září. S německými listy pláče
nad událostmi lublaňskými a vyjíždí si na ta-
mější Slovince vládní »Fremdenblatt«. Není člo-
věka, který by neželel obětí nedělních událostí
v hlavním městě krajinském, ale právem musí
se uznati, že podnět a počátek ke sráž-
kám mezi Němci a Slovinci ne-
dali Slovinci, nýbrž Němci a že
vina slovinských výtržností hledati se musí ve
Ptuji. To jest právě tradicí vlád ní ho
tisku, že na Čechy a Slovince
troufá si všeho, proti Němcům však ne-
odvažuje se hlesnouti ani slovem, ba ani ten-
kráte, když jejich zločiny celému světu jsou
patrny. — »N. Fr. Pr.«, která vyslala do Lu-
blaně zvláštního zpravodaje, sápe se na zem-
ského hejtmana Schwarze, že svěřil policii Hri-
barovi a na tohoto pak ještě více.
Němec
Schwarz
Hri
Lublaň
Vídeň
Čechy
Francie
Lu
11
article
Vojsko i četnictvo z ulic odvoláno-
Z Lublaně, 22. září. Po žádosti starosty
Hribara vzala vláda jak vojsko tak četnictvo
z ulic. Starosta pak se zavázal, že se postará
o zjednání klidu a pokoje, ale jenom s pod-
mínkou, bude-li policie svěřen
jemu.
Veřejný smutek. — Poručík, jenž
zavinil krveprolití, prý uprchl.
Z Lublaně, 22. září. Všechny bu
dovy slovinské a městské ma jí
smuteční háv. Odpoledne o 4. hodině
koná se pohřeb obětí medělních udá-
lostí. Vypravuje se, že vinník — mladý
poručík — který dal v neděli stříleti do
lidu, p rchI z Lublané. Ujišťuje se dále,
že 27. pěší pluk — vojsko veskrze něme-
cké a Slovincům nepřátelské — bude
záhy odtud odvolán. Důstojníkůma
mužstvu tohoto pluku, jehož oddělení v neděli
vypálilo salvu do lidu již ustupu-
jíeího, dán byl rozkaz, aby neopouštěli svuj
Z vazby propuštění demonstranti.
Z Lublaně, 22. záři. V neděli zatčeno
32 osob, z nichž 12 zase z vaz by propu-
štěno. Jak proti uvězněným, tak proti propu
štěným zavedeno soudní vyšetřová ní.
Vyvrácená lež.
Z Lublaně, 22. září. Zprávy vídeňských
listů, že bylo na vojsko střileno z re-
volveru a že u jednoho z demonstrantů na-
lezen byl revolver, prohlašují se tady za bo-
hopustou lež.
Hribar
Lublaň
12
article
Mobilisace na Lublaň.
Z Celovce, 22. září. Včera večer mobi-
lisován pěší pluk č. 17 pro Lublaň.
Prapory jeho byly již jako do války vy-
zbrojeny a umístěny ve vago-
nech zvláštního vlaku, když tu přišel
rozkaz, aby zůstal v Celovci. Prapory, které
již nasedaly, opustily zase zvláštní vlak a vrá-
tily se do kasáren.
»Slovanský klacek«.
Velkoněmecká „Tägl. Rundschau“, časopis, před-
kládaný prý denně císaři Vilémovi, má o krvavých
událostech úvodní článek s titulem „Slovanský kla-
cek. Píše se v něm: „Sláva českých bratří nedala
ušlechtilým Slovincům pokoje. A tak provedli včera
v krásném městě Lublani protiněmecké štvanice, jež
se mohou klidně postaviti po bok vandalismu nejpu-
stějších skandálů pražských. Bohužel, byly úřady
vůči výtržnostem opět měkké jako
aksamit, což výtržníkům umožnilo, by celé ho-
diny řádili a běsnili dle vůle srdce svého. Městská
policie chovala prý se z počátku docela passivně,
t. j. hrála prý si jako při ruských pogromech na ne-
stranného povzbuzovatele... Srovná-li se postup po-
licie a ozbrojené moci v Lublani s posledními udá-
lostmi v Kašperských Horách, dospěje se k výsledkům
velmi povzbuzujícím. Dle toho zdá se, že v Rakou-
sku stává se obvyklostí, že orgány státní moci vystu-
pují při porušení klidu enerzicky jenom tam, kde za-
kročení směřuje proti Němcům, i tehdy, kdy napa-
denými jsou Němci; kde však zakročení směřuje proti
Čechům a Slovincům, přichází státní moc vždýcky
pozdě.! — Kolik vět, tolik lžíl
Rundschau
Vilém
Sláva
Němec
Čecho
Lublaň
Celovec
kašperský hora
13
article
Státní příjmy ruské.
14
article
Z Petrohradu, 21. září. (P. t. a.) Dle rozpočt
na rok 1909 vykazují řádné příjmy úhrnem 2476 mi-
lionů a řádné výdaje 2473 milionů, takže příjmy bu-
dou převyšovati výdaje o 3 miliony.
Petrohrad
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Lublaň...!! Těžký černý závoj smu-
teční zahaluje bílé zdi hlavního města slovin-
ského a pohřební ticho naplňuje jeho ulice, ná-
rod chystá se slavně pochovati mládež svou po-
střílenou v neděli od vítězné c. a k. armády. Dvě
poloviční děti zastřeleny a řada leží jich na
Lublaň
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Největší diamant na světě.
Z Amsterodamu se sděluje: Když byl koncen
února diamant »Cullinan« odevzdán anglickému
králi jako dar jižní Afriky, byl to obrovský drabo-
kam, vážící 3027 karátů, takže nebylo možno ob
sáhnouti ho prsty jedné ruky. Za několik neděl na to byl
diamant rozštípnut na dva kusy, z nichž jeden
určen po vybroušení do koruny, druhý do žezla
krále Eduarda.
Tak vznikly dva nebroušené diamanty, o 1700
asi 1000 karátech, kromě toho pak bylo ještě as
300 karátů odpadků. Z těchto odpadků vybrousila
firma Ascherova v Amsterodamě opět brilanty, mezi
nimi jeden, jenž váží 100 karátů a má cenu asi
250.000 korun. Menší z obou hlavních kamenů, získa-
ných z Cullinanu, byl v těchto dnech dobroušen.
Obdržel dvojnásobný počet facett než obyčejný bri-
lant, neboť se svými 330 karáty, jež má po broušení
jest stále ještě o celých 90 karátů větší než »Im
perial«, jenž měl posud se 240 karáty světový rekord
mezi obrovskými brilanty.
Cullinan
Eduard
Amsterodam
jižní Afrika
Ascherov
Amsterodama
18
article
Tento ohromný drahokam, jenž bude králi
Eduardu odevzdán ještě před Vánocemi, má překrásný
zářivý obeň. Má lehké modravé zabarvení a jest
tak krásně čistý a jasný, že uvádí ředitele firmy
Ascherovy do extase, když o něm mluví. Druhý
hlavní kus »Cullinanu« bude vážiti asi 600 karátů,
až z něho facettování učiní teprve dokonalý brilant.
Tento obr mezi brilanty bude míti cenu, kterou
nikdo nedovede přesně odhadnouti, neboť jeho čistota
a krása společně s jeho velikostí činí jej přímo
králem v říši drahokamů.
Z počátku odhadovala se cena »Cullinanu« na
24 milliony korun, nyní však, když broušení ukázalo,
z jakého překrásného materiálu byl tento drahokam,
nutno páčiti cenu kamenů na 70 až 100 millionů
korun. Tyto ohromné poklady budou skryty všem
očím ležeti v klenotníci anglické koruny v Londýně
a jen při zvláště slavnostních příležitostech budou
na několik minut opět vyneseny na světlo, kterého
po mnoho tisíciletí své skryté existence nikdy nepo-
znaly.
Eduard odevzdat
Cullinan
Londýn
Ascherův
19
article
Bylo již sděleno, s jakou úzkostlivou opatrností
byl »Cullinan« střežen. Cizího návštěvníka vedou
s posvátnou úctou kolem pokojíku, za jehož stále
zavřenými dveřmi zvláště obratný dělník jménem
Henrikse obsluhuje brusy »Cullinanových« kamenů.
Procesí 10 až 12 lídí, mezi nimi ředitel, provází
kameny každý večer do jejich podzemního vězenía
stejné slavnostně přenášejí se ve dne opět do dílny.
Již před továrnou prohlíží si policejní agent nedů-
věřivě cizince, jenž žádá vrátného o vpuštění a
u vchodu do budovy stojí ještě jeden strážník. Král
Eduard sám nařídil toto pečlivé střežení a jak sdě-
luje » Handelsblad«, dává si stále podávati zprávy
o postupu broušení.
V určitých obdobích dostaví se pravidelně notá
se dvěma svědky a sepíše podrobný protokol. Občas
přijde také králův komisař a prohlédne kameny, které
se v každém stadiu fotografují. Tyto fotografie sklá-
dají se do alba a budou později s hotovými kameny
odevzdány králi Eduardu.
= Lze prodloužiti život? Známý pařížský cbi-
rurg dr. Doyen, jenž si svými experimentálními pra-
cemi v oboru rakoviny ve Francii zjednal velkou
pověst, došel na základě svých studií a četných
praktických pokusů ku přesvědčení, že moderní věda
je s to uskutečniti starý sen o umělém prodloužení
života. »Je v moci člověka, udržeti svůj život několik
století,« prohlásil slavný francouzský lékař na po-
sledním lékařském kongresu v Ženevé a nyní sdělil
spolupracovníku »Matínu« bližší podrobnosti o svých
pokusech a důsledcích, jež z nich vyplývají. »Moje
pokusy jsou pokračováním objevů Mečnikova a jeho
Cullinan
Henriks
Cullinanův
Eduard
Mečnikov
Francie
Ženevá
20
article
fagocytosa tvoří základ mých studií. Rozmnožujeme-li
bílé buňky krevní, rozmnožujeme tím životní sílua
můžeme ji regulovati. Tu zdá se, že vzniká celá nová
lékařská věda. Podaří-li se nám potlačiti katarrh, zá-
nět krku a bronchitidu (a docílil jsem při tom abso-
lutních úspěchů), bude také možno překonati všechny
latentní otravy. Náš život jest obmezen nesčetnými
zjevy hynuti v organismu; mezi nimi musíme věno-
vati pozornost nejen zjevným nemocem, ale také la-
tentním infekcím. Jakmíle fagocytosou u individua
zvýšíme schopnost odporu, prodloužíme tím také
dobu života«. Mečnikov tyto názory proslulého pa-
řížského chirurga v zásadě potvrdil. »Neznám po-
kusy dra. Doyena a nemohu je proto posuzovati, ale
soudím, že v budoucnosti bude skutečně možno
prodloužiti lidský život. Aby se toho dosáhlo, musejí
býti předem ještě vysvětleny příčiny stárnutí ve
svých rozvětvených vztazích, které ještě nejsou úplně
známy. Na tom se ale pracuje, na tom pracu-
— Staleté želvy ve spánku: Jak sděluje „Daily
Mail“, byly v londýnské zoologické zahradě u rour
parního topení právě uloženy k šestiměsíčnímu zim-
nímu spánku obrovské želvy, 250letý „Methusaleh“
a 200letý „Jindřich“. „Methusaleh“ usnul hneda
zdá se, že nemá žádných snů, aspoň se posud nepo-
pohnul ani o milimetr. „Jindřich“ však působí
mnoho starostí. Slunce mu v posledních dnech
příliš svítilo a proto nyní často ve spánku chodí.
Mečnikov
Jindřich
Daily Maila
21
article
Jednoho dne ušel dokonce kilometr cesty, načež opět
pevně usnul daleko od svého lůžka. Poněvadž by na-
chlazení mohlo býti u tohoto starocha velmi nebez-
pečné, je celá armáda zřízenců stále připravena za-
vléci jej nazpět na jeho místo. Přijde-li ale opět teplý
den, shodí „Jindřich“ se sebe pokrývky a počne zase
putovati. „Je vlastně dost starý, že by mohl nechati
takových hloupostí,“ pravil jeho soukromý strážce,
když jeho chráněnec opět jednou v poledne počal ve
spánku choditi. „Nežere nic a tak násí jen okrádá
Jindřich
23
article
o čas. Nu, až příjde zima, dostane již rozum.“ .