1
masthead
Strana 4. Číslo 286
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 18. října 1902.
4
article
Českým řemeslníkům a vdovám! Vedle
pochopitelného rozčilení, které již se utišuje, dostavuje
se skutečně palčivá potřeba peněz menších vkladatelů
a vdov, které malými obnosy svých peněz si pravl-
delně vyzvednuvšími částkami pomáhaly. Mnoho těchto
přichází s ustaranou tváří a s vkladními knížkami
v rukou, abych pomáhal a radil. I vznáším snašnou
prosbu na nynější slavný vybor Svatováclavské zá-
ložny, aby hned neprodleně anebo co nejdříve aspoň
na ony vkladní knížky nepřesahujících buď 100 at
200 korun z upsaného fondu garančního vyplácel.
Ulevilo by se bolestně strádajícím a záložně taktéž.
Obecenstvo vidouc počin slevovalo by rapidně na ve-
liké nedůvěře své a do srdcí malých vkladatelů vra-
cel by se pokoj. — Činže, která jest téměř za dveřmi,
doléhá tolikéž přemnohými starostmi na malé vkla-
datele. A živnostníkům, které tollka dotazy ústněi
písemně mne žádaly o informace buď jako člena vy-
boru »Pošumavské záložny« nebo »klerikála« odpoví-
dám: Mějte přece rozum, přátelé! Jsem ovšem zpra-
ven o pravém stavu věcl ve Svatováclavské záložně
a proto ubezpečuji vás, nemějte strachu, Probůh ne-
prodávejte svoje vkladní knížky — neokrádejte sebe!
Nepříjdete ani o krejcar! — Ano i mně nabízejí po-
strašení lidé knížky ke koupí, ale po rozumném vy-
světlení odcházejí uklidnění domů. — Jest povinností
také vaši a každého poctivce, aby lid upokojoval a
nenechal obcházejícími je darebáky okrádati. — Ne-
dbejte na bídné plátky, jichžto špatným řemeslem jest
lhát a šplnit co katolické jest. — Ke konkursu,
bohdá, nedojde. Václav Dvorský, obchodník a
kadeřník.
Dvorská
5
article
Mluví a píše se o zachránění Svatováclavské zá-
ložny velmi srdečně a velmi pěkně, ale také již —
velmi dlouho, a to vše nic nepomáhá. Zde je rychlých
a rozhodných skutků nanejvýše třeba. — Proto člní
podepsaný »dobrý katolík« tyto návrhy: 1. Kdo
chceš peníze k sanaci záložny poslati, učíň tak ne-
prodleně k rukoum p. dra. Vondrušky s výslovným
věnováním »k sanacl záložny«. 2. Dp. dr. Vondruška
ať příspěvky tyto veřejně kvituje, ať je viděti, kdo
dal a kolik se sešlo. 3. Kdo mají peníze uloženy
v ohrožené záložně a mohou a chtějí ať nějaký obnos
k sanacl záložny věnují nebo ať prohlásí, že nebudou
zatím peněz chtíti, pokud se poměry neurovnají. 4.
Nenahrnou-li se vkladatelé pro peníze, tak nejspíš
může se záložna zachránitl. 5. Z peněz, které se k sa-
nacl sejdou, vypláceny buďtež vklady malých, chu-
dých lidí, aby byli upokojení. 6. Posléze, kdo je dlu-
žen a třeba by ani nebyla směnka splatná nynía
kdo můžeš, zaplať něco hned, tím též přlspěješ k zá-
chranné akci. To vše se musí díti brzy, hned aby
nedošlo ke konkursu, na který mnozí dychtivě čekají
a jehož následky byly by v pravdě katastrofální. —
Dobrý katolík.
Vondruška
Dp
doktor
6
article
Časové pohlednice. Praha jest v posled-
ních dnech ve znamení pohlednic. Asi deset vyda-
vatelů časových těchto obrázků pospíšilo sl a těží ze
smutné affairy Svatováclavské záložny. Nemáme
úplně níc proti tomu, nedovedou-li si někteří lidé
odepříti touhu zbohatnouti z clzího neštěstí. Není to
první případ podobný u našich vlasteneckých vyda-
vatelů. Nemáme také příčiny, jak jsme již opětovně
prohlásili, bychom se kleslého kněze ujímalí. Ale
přece myšlénky při tom kmitají nám hlavou: 1. At
si vyzdobí podobní »literáti« své »básně« allegori-
ckými drozdy a kohouty v klecích dle líbosti — ale
přinésti podobiznu kněze, jenž ještě nebyl odsouzen,
nýbrž teprve jest vyšetřován, v kleci a s potupnými
verši k tomu — to by jistě jinde sotva bylo dovo-
leno. Papírníci vyvěsili pohlednice ty hned vedle škol-
ních budov a mládež má poučnou podívanou —-
2. Není tomu dávno, co policie o překot zabavovala
pohlednice, jež jakýmkoli způsobem dotýkaly se
vraha Hilsnera. Pohlednice s podobiznou kněze
— byť sebe více provinilého — dovolí táž pollcie
vyvěsiti v každém krámě, v každé trafice, ač dobře
ví, jak jiní nevinní kněži tím trpí. Hilsner ovšem
byl žid — a Drozd katolický kněz! První takovou
pohlednici s podobiznou prof. Drozda vydala tiskárna
národního dělnictva. Škoda, že nezavedli sl národní
dělníci obchod s pohlednicemi již dříve — takhle
z aféry Klofáč—Fárek, to by byly bývaly pohled-
ničky! Ovšem to by se byly asl sotva mohly za vý-
kladními skříněmi vyložitl!
Papírník
Hilsner
profesor
Drozda
Klofáč
Fárek
Praha
Ata
7
article
V téže záležitosti došel nás od pražského du-
chovního dopis, jejž rádl uveřejňujeme: »Mimo se-
znamy dluhů a pohledávek, aktiv a passly bylo by
věru radno poříditi také seznam trafik, papírnických,
hokynářských, knižních a jiných obchodů, zejména
katolických, které vystavováním a prodejem jedova-
tých pohlednic tak blahodárně přispívají k utišení
myslí rozbouřeného obecenstva. Svoji k svému! Snad
to — později aspoň — leckterou z těch loy álních
firem zamrzí. Kde tolik ran nezasloužených padá na
celý stav a tolik bláta se hází I na nejdražší pokla
lidstva, víru svatou, tam dlužno chopíti se všech do-
volených i sebe menších prostředků. Znsmenej sl tu-
díž každý dobře takové závody ve svém okolí! Kdo
ví, k čemu to nebude dobré . . .«
Dále nám píše přítel našeho listu ze Smíchova:
Před časem byly zdejším pp. papírníkům nabídnuty
do prodeje »Písně májové« (Marlanské), nepřijal
však, vymlouvajíce se, že tiskopisů prodávati nesmí.
Dnes však vydanou slátaninu »klerikální panama-
prodávati smí? Zapamatujme sl!
Volná konference kněžstva generálního vi-
kariatu pražského.
Kněžstvo generálního vikariátu praž-
ského sejde se v pondělí, 20. října t. r.
přesně o půl 5. hodině odpolední v pro-
storném sále Klementina č. 4. (německá
theologická fakulta). Předmětem jednání
schůze bude úrada o sanaci Svatováclavské
záložny.
Přítomnost veškerého kněžstva, i mimo
duchovní správu působícího, jak světského,
tak řeholního, jest nanejvýš žádoucna.
Pání faráři se žádají, aby konání
sehůze oznámili všem duchovním, v jejich
obvodu bydlícím.
Marlanský
Klementina
Smíchov
německý theologický fakulta
8
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
»Právo Lidu«, ústřední to orgán českoslov.
strany sociálně demokratické, odkrývá srdce a ledví
své a opájí se radostí nad rozbořenou »baštou kleri-
kální«, »klerikálním palácem blahobytu«, kde »klerl-
kální zlodějská banda kradla plnýma rukama«, »ve
jmenu otce i syna i ducha svatého«. Nemůže se už
dočkat, až zahlaholí vlastmi českoslovanskými to pro
ně žádoucí slovo: »Svatováclavská záložna v kon-
kursu!« Prahne a žízní po zničených existencích malo-
živnostníků, těch drobných exlstencí obého pohlaví,
aby nad mrtvolami jejlch mohlo jásat: ejhle oběti kle-
rikálního zlodějství! Vidí obrovský, nedocenitelný ma-
terlál agltační v slzách, kletbách Svatováclavskou zá-
ložnou zničenu býti majících existencích! Posmívá se
akci nižšího duchovenstva, appellu na šlechtu, a přede-
vším směje se appellu na duchovenstvo vyšší. Vítězo-
slávně jásá (16 X.): »Z kruhů vysoké hierarchie není
strana sociálno demokratický
9
article
dosud nic známo, že by snad tato se ujala záložnya
pomocí svých peněžních pytlů zachránila ji od neslav-
ného pádu. Až na tu nevydatnou »podporu mravní«
o jiné vydatnější podpoře se nemluví...« »Appellace
na vysoký klér, tato jediná naděje na záchranu, vy-
zněla na prázdno.« »Ovšem kapitola svatovítskái
konsistoř velmi moudře zůstávaly stranou, takže ani
jediný z nich není členem. Je vidět, že pání ti dobře
viděli machrům ve Svatováclavské záložně do karet a
prostě jim nevěřili.« »Vyšší klérus vyvlékl se ze
všeho!« Přání patrně otcem myšlénky. »Právo Lldu«
posmívá se sv. patronům našim takto: »Když to tedy
nešlo se sv. Václavem, jeme zvědavl, jak to půjde se
sv. Janem!!« »Sv. Jan prý bude pomáhat — mlče-
ním!« »Každý klerikál žije jen přetvářkou a lží, třeba
každý nekradl.« (16. X.) »Právo Lldu« (13. X) tropí
si šašky z neomylnosti papežské způsobem, že o pod-
statě neomylnosti nemá nejprimitivnějších vědomostí:
svatý . Václav
Jan
Lld
10
article
»Rovněž tak popírá (případ s P. Drozdem) neomylnost
římského papeže, kdo odsuzuje msgra. Drozda, jejž
papež tolik vyznamenal již předem za všecky jeho
zásluhy o svatou církev katolickou (tedy patrně pro
zlodějství!? P. plsatele.) A papež jako neomylný
musil přece vědět, k čemu je Drozd předurčen, poznal
jej osobně, když vodil poutníky do Říma, s proto ho
předem již obsy pával svou milostí a důkazy své obzvláštní
přízně. Hřeší proti katolickému bohu, proviňují se protl
římskému papeži všichni tl, kdož dnes odsuzují megra.
Drozda a jeho kamarády.« A po takových blasfemických
kotrmelcích volá tento orgán českoslovanského zorga-
nisovaného dělnictva socialistického trvalým, stejným
refrénem: »Musí přijít na konkurs s nedozírnými,
katastrofálními následky pro malé existence!« Na
schůzích volají »soudruzi«: »Obluda klerikální je
poražena, nyní je potřebí ji jen dobít...« A proto,
kollegové-kněží, ke konkursu dojíti nesmí, nesmíme
býti svou liknavostí otcí krvelačného přání — »Práva
Lidu«! Konejme svou povinnost vůči lídu, vůči sobě
i budoucím! Kněžstvo sobě a svým!
Drozda
Řím
11
article
* To tak Morava a Slezsko ještě potře-
bují. »Ostravský Denník« chce patrně pracovatl
k posílení českého živlu na Ostravsku. Je toho po-
třebí. Germanismus zadírá tam své spáry hluboko do
těla národa našeho a může tak člniti tím spíše, po-
něvadž sedí na žocích zlata, jež vydřela mu mozolná
ruka česká. Jedná se jen o to, zdali »Ostr. Denník«
úkol svůj náležitě pochopil a jej plní. Myslíme, že
nikoliv. V čísle ze dne 16. října, téhož listu, čteme
literární oznámení »Antiklerikálních Epištol«. Praví
se v něm mimo jiné toto: »Každý to denně pozoruje,
že snahy černé internacionální armády nesou se do
středověku, k zavedení světského panství papeže
k znovuzřízení inkvisice se všemi středověkými hrů-
zami. Klerikallsmus jest dnes posvátným fetišem,a
mnohé svropské vlády a úřady hájí jeho nedotknu-
telnost. Proti této, téměř po celém světě se roztahující
černé reakci musí vyvstati nesčetné leglony svobodo-
myslných mužů i žen a rozsévati světlo vědění, roz-
umu a svobody ve všech mozcích lidských. Proto
voláme k spolaúčastenství všecky opravdu svobodo-
myslné lidi, bez rozdílu politického a náboženského
vyznání, bez rozdílu stavu a rodu.« — Již z uvede-
ného jest patrno, že se jedná o vydávání spísků
štvavých. Štvavýml budou proto, poněvadž budou
namířeny proti katolické církvi, titulované klerika-
lismem. Štváč se neohlíží na to, mluví-li pravdu či
lež, ba on si takměř výhradně lží vypomáhá, aby cíle
Morava
Slezsko
Ostravsko
Ostrava
12
article
svého dosáhl. Snahy černé internacionální armády (už
ta ušlechtilost mluvy!) nesou prý se do středověku,
k zavedení světského papeže. Míní-li se světským
panstvím papešovým území svatopetrské, pak netřeba
choditi až do středověku, poněvadž toto panství trvalo
až do druhé polovice devatenáctého věku. A kdo
dnes z Čerhů chtěl by upírati papežům právo na
území v sedmdesátých letech jim uloupené, ten by
důsledně musil také upírati státní právo české. Míní-li
se ale pod světským panstvím papežů, jakoby pape-
žové ve všech světských záležitostech měli míti nej-
vyšší moc, pak bojuje se proti větrným mlýnům, po-
něvadž o něčem takovém se papsžům nikdy ani ne-
zardálo. Co pak se té inkvislce týče, ta snad táhne
ještě namalovaná na jarmarečních boudách, ale roz-
umní lidé se takovým strašákům již jen smějí. »Ostr.
Denník« ostatně tomu sám nevěří, ani vydavatelstvo
oněch brožur, nýbrž jedná se jim pouze o to, aby
obvlňováním jiného zakryta byla špatnost, s níž při-
cházejí. Slyšme, co mají ony »Antiklerikální Epištoly«
obsahovati: »»Antiklerikální Epištoly« vycházeti bu-
dou prozatím ve lhůtách volných 4—5nedělních s ob-
sahem nejlepších spisovatelů domácích i cizích, v se-
šitech 1—3archových, Pro začátek máme připraveno:
I. O bozích. Přednáška slavného anglického svobo-
dáře R. Ingersolla. II. Z breviáře svobodomyslných.
III. O ukřížovaných spasitelích různých národů.
R Ingersoll
Ostrava
13
article
IV. O pojmu bůh se stanoviska vědy. V. Bartolo-
mějská noc ve Francii. VI. Byl Ježíš bůh, člověk
nebo nadčlověk? VII. Pověra a náboženství atd.« —
Zkrátka řečeno, jedná se o rozšíření otravné, athei-
stické četby mezi lidem. S tím na Moravu a do Sler-
ska! To je strava, která má býti předložena tisícům,
kteří si snad dosud víru zachovali. Nejen o víru, ale
také o národnost tu běží. Mezi českým lidem a če-
ským knězem v oněch ohrožených moravsko- lezských
krajích má vražen býti klín. Tak budete, pane dre.
Palkovský, zachraňovat a dobývat české posice? Jen
ještě duchovenstvo vyštvete ze středu lidu, pak dejte
ale s Bohem budoucnosti českého živlu v místech
ohrožených. Jedovaté, athelstické brožury, ty tak ještě
Morava a Slezsko potřebují! Může poctivý přítel lidu
něčeho podobného se odvážit?
* Z rady král. hl. města Prahy. Ve vče-
rejší schůzi předneseny byly m. j. tyto záležitosti:
Po zahájení schůze ujal se slova starosta pan dr. Vl.
Ježíš bůh
Palkovský
doktor
Francie
Morava
Sler
Slezsko
Praha
14
article
Srb a připomenuv, jak zásady jazykové, předložené
vládou říšské radě vyvolaly nevoli v lídu českém,
dovozoval spravedlivou nutnost, by lidem českým bylo
vládě odpověděno stejným způsobem, jako v parla-
mentě, způsobem důstojným a vážným, jak stalo se
se strany všech poslaneckých klubů. Jest nutno, aby
zároveň s těmito projevy, setkávajícími se se souhla-
sem všeobecným, také ohecní zastupitelstvo dalo vý-
raz, kterým by prokázáno bylo, že národ český jest
jednomyslným a neochvějným v hájení svých práv,
která zkrátiti si nedá. Pan starosta kladl důraz na to,
by manifestována byla jednotnost se zástupci národa
na říšské radě a vážným protestem by projeveno bylo
roztrpčení návrhy jazykovými vyvolané. Ke konci své
řečl, přerušované často bouřlivým souhlasem přítom-
ných, přednesl pan starosta dr. Vl. Srb návrh prae-
sidia, aby zástupcové rady městské vypracovali dů-
stjné prohlášení, které předloženo bude sboru obecních
starších v pondělním zasedání k schválení. Návrh ten
byl za živého souhlasu přítomných jednomyslně schvá-
len. — K žádosti spolku majitelů domů pro Nové
město v příčině vyn čřování zemské přirážky k čin-
žovní dani usneseno, by petice tímto spolkem podaná
byla se strany obce peticí téhož smyslu podporována.
Srb
doktor
15
article
—Ministerstvo financí nevyhovělo rozkladu obce
pražské v záležitosti obecní přirážky k daní z výdělku
veřejných podniků z důvodů, jimiž rozhodlo místodr-
žitelství. Rozhodnutí to vzato na vědomí; další kroky
budou učiněny po poradě o rozpočtu na rok 1903. —
Klub za Starou Prahu společně s Uměleckou Bsse-
dou podaly rozličné návrhy na částečnou výzdobu
nábřežní zdi silníce pod Vyšehradem; návrhy ty byly
po dobrém zdání technické komise schváleny.
* Zrušení mýt. Za nedlouho — dnem 1. ledna
1903 zmizí z říšských silnic mýta. V jiných státech
mýta již dávno byla zrušena, jen u nás zůstala mýta
v upomínku na staré, dobré doby. Zrušením říšských
ministerstvo finance