ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e3bece0-78e9-11dc-ad4d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 56, person 71, org 9, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 30. května 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 147.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v sdministraei s1 misíe . . . . . za Ftvrt lata . . . . s dvojí denáškou na něsle ns ätniti laka ve slialkick na města . . . Poštout sa měsíe . . . . . na čtrrt leta . s dvojí zásilkou na čirrt lota- ei aKo ke
Praha
5 article
sa mlsí
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 29. kvělna. V 8. hod. 28 minut večer. (Pův. telgr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Ministerstvo zahraničních záležitostí dostalo zprávu ofici- osní o ztrátáeh obou lod- stev. Na straně japonské potopeno deset torpědový ch lodí a čtyři křižáky, čtyři vá- lečné lodi poškozeny vážně; z ru- ských lodí potopeny dvě torpédové lodi, tři lodi dopravní a jeden obrně- nee; tři válečné lodi poškozeny Zpráva o obrněnci potopeném soudí se, že to byl »Borodino« — není až dosud potvrzena. Z Tokla, 29. května. Ve 21% hod. odpol. (C-B.) Reuterova kancelář sděluje V bitvě s japonským loďstvem poto- peny tyto ruské lodi: Obrněnci: »Borodino«, »Impe- rator Alexande III.«, obrnění křižáci: »Admírá Nachimov«, »Dimitrij Donský« a »Vla- dimír Monomache; pobřežní obrněnee »Admi- rál Ušakove; menší křižáci: »Světlana«a »Žeměuge; dopravní lodi: »Kamčatka« a »Irtesim«.
Reuterův Donský Světlana Petrohrad Borodino Tokl Kamčatka Alexande III Admírat Nachimov
7 article
Zajaty Japonci: Obrněnci: »Orel« a »Niko laj II «; obrněnci pobřežní: »Admi- rál Seňavin« a »Generál admirál Apraxin«, Celkem 10 lodí ruský ch potopeno a 4 zajaty. Z Tokia, 29. května. Ve 3 hod. odpol. (Reuter.) Admirál Něbogato v s 300 ruskými námořníky je v ja- ponském zajetí. Admirál Rožestvenský — jak se podobá — vyvázl. Bitva počala v sobotu dopoledne Pronásledování trvá dosud Vyslanec poznamenává, že bojo- váno ještě včera (v neděli). Z Tokia, 29. května. (Reuter.) Úřadně oznamují: Admirál Togo oznamuje vládě, že Rusové ztratili v sobotua neděli celkem dvě bitevní lodi, jed- noho pobřežního obrněnce, pět kři- žáků, dvě lodi dobrovolného loďstva a tři minonosci byly potopeny; jlné dvě bitevní lodi, dva pobřežní obr- něnci, jedna loď dobrovolného loďstva a jeden minonosec byly zajaty. Za- jatců je přes 2000 mužů Togo do- dává, že japonské loďstvo je bez pohromy. Z Londýna, 29. května. V 6 hodin večer došla sem telegrafická zpráva admirála Toga, dle které Japonci ne- ztratili ani jedné válečné lodi.
Japonec Apraxin Něbogato Rožestvenský Rus Tokio Togo Londýn Reuter Niko laj II
8 article
Rusové kromě již oznámených ztrát utrpěli při pronásledování ještě další ztráty. »Evening Poste píše, že z Tokia mu oznamují, že nejméně 8 velitelů ruských lodí za- hynulo O admirálu Rožestvenském není dosud ničeho známo Z Londýna, 29. května. Dle sou- kromé depeše ztratili Japonci za bitvy v korejské úžině tři křižákya několik torpédových člunů. Japonei pokračují v pronásledování ruského loďstva Z Washingtonu, 29. kvělna. (Reuter.) Tokijský vyslanec telegrafoval dnes ráno, že admirál Togo dobyl prý vel- kého vítězství. V sobotu potopena bitevní loď druhu »Borodina« a čtyři jiné velké lodi; dále zajaty dvě neb tři lodi. Všecky velké japonské lodi vyvázly beze škody. Z Washingtonu, 29. května. (C.-B.) Dle depeše tokijského vyslance ad- mirál Togo oznámil, že všechny velké lodi japonské, jež zúčastnily se boje v cušimské úžině, zůstaly bez po- hromy. Z Nového Yorku, 29. května. (C. -B. »New York Sun« sděluje z Tokin Námořní ministerstvo uveřejnilo určité údaje o tom, že baltické loďstvo v pá- tek u Formosy potopilo americký parník. Týž list sděluje z Washing- tonu, že hrozí vážná zápletka rusko-amerieká. Předseda Roo- sevelt nařídil vyšetřování případua poukázal vyslance v Petrohradě, aby zjednal si zpráv od ruské admirality. Kdyby se měla zpráva potvrditi, bylo by žádáno odškodné. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 4.)
Rus Japonec Roa Londýn Washington Togo Nový York Formosa Petrohrad Reuter
9 article Maďaři a Norové.
Maďaři a Norové. Zatím co Rusko dle zpráv anglo-japonských postiženo jest novým válečným neštěstím — ztrátou prý 14 bitevních lodí svého baltického loďstva v námořní bitvě v úžině Korejské — otřásá se druhá severní říše Evropy, Švéd- sko a Norsko, opět podobným vnitřním svárem a rozbrojem jako Rakousko Uhersko. Více než půistoletá unie mezi Norskema Švédskem, založená proslulou ústavou, na niž se byli vlastenečtí zástupci nečetného, ale chrabrého národa norského dne 17. května 1814 usnesli a kterou král švédský dne 4. listo- padu 1814 ve jménu Švédska byl přijal a pří sahou svou spečetil: Unie ta dnes právě tak povážlivě praská až do základů jako pásk dnalistická, utkaná „mudrcem“ Maďarů Fr. Deákem a stvrzená dne 28. července 1867 cisařem a králem uherským Františkem Josefem.
Maďar Noro Deák František Josef Rusko Evropa Švédsko Norsko Rakousko Francie Unia
10 article
— Včera odůvodňoval Košut v uherské sně- movně svůj návrh na rychlé pořízení samo- statného uherského celního ta- rifu výslovně všeobecnou, nepotlačitelnou touhou maďarského národa po vše- stranné — jak hospodářské, tak poli- tické samostatnosti a neodvislosti od ostat- ních zemí pod dynastií habsburskou, a vůdce maďarských agrárníků hr. Karolyi plně souhlasil s Košutem, horle pro zřízení celních hranic mezi Cis- a Translajtanií a lituje, že Ko- šut s návrhem svým nepřišel dřív. Marně uher- ský ministr Hieronymi opět a opět opposici do- mlouval, jakých nebezpečných následkův hmot- ných by mohly míti celní ty šraňky na březích Litavy zvlášť pro rolnictvo uherské, jež by při- šlo o svůj nejlepší, ba téměř jediný trh rakou- ský: většina sněmu uherského nedala se pře- svědčit, nýbrž doufala s Košutem, že i pak země neuherské rády budou odbírati levné plo- diny uherské. Bezpochyby tedy návrh Košutův ve sněmovně uherské dnes, zejtra projde a Ma- ďaři, obrněni vlastním celním tarifem, uhodí o hospodářskou rozluku, po které důsledně a za nedlouho následovati bude rozluka politická. Podobný rozkladný proces hlodá touž dobou v základech pospolitosti říše švédsko-norské.
Košut Karolyi Košutův ko Litava Ma
11 article
Přes čtrnácte let již domáhají se Norové toho, aby Norsko mělo svě vlastní konsulyv cizině, kteří by byli podřízeni nikoliv společ- nému ministru zahraničných věcí, nýbrž vlastní domácí vládě norské a jimiž by se mohli stát jen rodilí Norové. Po dlouhém vyjednávání a několikerých konferencích shodli se obě vlády — švédská a norská — dne 24. března 1903 o tomto rozřešení sporu: 1. Zřídiž se rozdělené konsulární ústrojí, jedno pro Švédsko, druhé pro Norsko. Konsulové jedné každé říše buďtež pod- řízeni své domácí vládě. 2. Postavení těchto obapolných konsulů ke společnému ministerstvu věcí zahraničných, jakož i ku vyslanectvům (švédsko-norským) budiž upraveno stejnými zá- kony, jež nemohou býti bez svolení vlád sněmů obou říší ani změněny, ani zrušeny. Tato dohoda byla králem podepsána oběma vládám —— švédské jako norské — sdě- lena. Norská vláda ji přijala a předložila dne 28. května 1904 švédské vládě návrh zákona o postavení norských konsulů vůči společnému ministru zahraničnému a společným vyslancům královým. Avšak tento norský návrh nelíbil se Švédům. Asi v šesti důležitých bodech chtěli jsj míti pozměněný, nechtějíce nenáviděným No- rům dopřáti příliš samostatnosti vůči cizině. — Norové však jsou neoblomni s houževnati v sle- dování svých prospěchů národních jako Maďaři. Dnem 1. února přerušila norská vláda všechno vyjednávání se švédskou a podala sněmu nor- skému návrh zákona na zřlzení vlast ních konsulů Norska v cizině nepodlehlých než jediné vládě norské. Národ norský pozdravil tento čin své vlády jásavě jako počálek vykoupení a spáry svě z »jařma pyšných Švédův«, norský sněm pak přijal vládní předlohu 72 proti 6 hlasům ledy skoro jednomyslně.
Noro Švéda Maďar Švédův Norsko Švédsko
12 article
Avšak král švédský a norský Oskar ode- přel tomuto usnesení národního zastupitelstva norského svou sankci. Následkem toho ihned celá vláda norská podala demissi, odůvodňují ji zmužile krásnými slovy, plnými vážných výstrah pro krále, začež jí Norové vděčí okázalými po- ctami svými. Naproti tomu ve Švědsku jeví se dnes as podobné rozhořčení proti Norům, jaké té doby ve Vídni proti Maďarům. Mezi oběma národy. spojenými společným králem, panuje ode dávna neláska, která každým novým sporem se při- ostřuje v hotové plemenné zášti. S bídou nouzí dynastie švědská během těch 90 let, co Norsko za okolností neblahých se ji podrobilo s výhradou své úplné vnitřní svézákonnosti samosprávy, své rovnosti a samostatnosti státní vůči Švédsku, vynasnažovala se mirnit tento od- věký antagonism mezi oběma národy a zaže- hnávat spory ústavní z něho vznikající. Bývaly doby, kdy se obecně soudilo, že se ji to podařilo, že státní unie Švédska s Nor- skem způsobí též unii srdeí obou národů. Avšak doba ukázala, že se to nezdařilo. Norové do- mnívají se býti stále hrdými Švédy zkracováni a ve své samostatnosti ohrožování. »My No- rové,« praví norský politik Olaf Madsen, »jsme národem, čítajícím dva milliony duší a z těchto dvou millionů duší jedva sto jich jest s nynějši unil naší se Švédskem spokojeno. Švédové Normané nehodí se k sobě. Švéd jest ari- stokratem, škrobený, obřadný jako Španěl; člověk u něho počíná teprve od úřadníka.
Oskar Noro Maďar Nora Švéda Madsen Norman Švéd Španěl Vídeň Norsko Švédsko národní zastupitelstvo
13 article
My Norové však jsme demokraty a cítime se býti svobodnými, neodvislými muži. Švédové peřád ještě nezapomněli na své bývalé velm censké postavení, oni pořád ještě o něm sní, na nás pyšně shlížejí s patra a na- zývají nás selskou sběří. Nuže, sedláky jsme, ale ne sběří. Při tom nikdy nenale- záme opory ve svém králi, jestiť on právě Švédem. Proti osobě krále Oska.a ničeho ne- máme. On jest, aspeň nyní, klidně myslícím, prostým a bodrým mužem. Avšak nynější prin- cip státní se nám protiví, poněvadž nelze krále rozštěpit ve dvě půle, švédskou a nor- skou. A my jsme právě nyní od- hodláni učiniti tomu přítrž. Právě nyní, poněvadž víme, že jsme dobře při- praveni a ozbrojeni, Švédsko však naprosto ne; a poněvadž nepotřebujeme se nyní ničeho obávati od Ruska, kteréž má dost práce ve východní Asii. My požaduje me plnou rovnoprávnost se Švédskem jake neodvislý stát a já jsem přesvědčen, že si pak oba národové lépe porozumějí. Ne- beť jako lidi máme Švédy rádi, ale nikoli jako naše soudruhy v unii. Čemu po roz- vázání unie chceme? Chceme pak uzavřít s po- lek na obranu se Švédskem, v nějž bychom si přáli přibrati též Dánsko. Avšak dnes po- žadujeme pro sebe úplnou neodvislost ve vnitřních jako v zevnějších zále- žitostech. Stane-li se pak Norsko republikou neb monarchií, toť otázkou až v druhé řadě. Neměli bychom proti králi žádných námitek, na př.
Noro Švéda Švéd Oska Švédsko Rusko Asie Dánsko Norsko republika
14 article
princ Karel je klidný, upřímný muž, avšak konečně nepotřebujeme žádného krále. Pro- středky, jakými naši vládnoucí politikové bojují, neschvaluji. Nejsou také dost upřímni, nebot stále mluví jen o otázce konsulů, kdežto se v pravdě jedná o rozklad celé unie. Země se neuklidní nedočinem. I kdyby král schválil usnesení sněmu norského, No- rové požadují, aby se vyjednávání roz- prostřela na celý obsah unie, na postavení krále k oběma zemím, kteréž není na- prosto stejně spravedlivě rozděleno, na zahra- ničné záležitosti atd. a nepovedou-li ke zdárné- mu výsledku — aby došlo k rozvázán unie, kteráž ve smýšlení a v srde národa již nyní úplně jest roz- vázána.“
Karel
15 title
Sněm království českého.
16 article V Praze, 29. kvělna.
V Praze, 29. kvělna. Psáti úvod ke dnešní schůzi, bylo by umě ním. Vyřízena bez zájmu lavic poslaneckých bez interessu chudě navštívených galerií řada záležitostí hospodářských bez debaty a bez ja- kéhokoli vzrušujícího momentu. Schůze, v níž, pralo se, jak se říká v domácnosti, z jedné vody na čisto. Však k jedné věci dovolili bychomsi přece poukázati. Se všech stran ozývají se hla- sové, že by bylo na čase věnovati pozornost co možná největší ekonomickým olázkám hmotnému prospěchu, po němž obyvatelstv prý žízní. Při volbách vítězí všude zájem hospodářský a interes slavovský. Nač ve Vídni tak toužebně čekali, počíná se plniti, věci národní a politické ustupují do pozadí a jsou lidé. blízcí Vídni, kteri věří, že v nedlouhé době bude se vítězně ozna- movati, že otázky národnostní není. Jsme pře- svědčeni, že k tomu nedojde a že nynější proud za nedlouho opět vrátí se ve staré řečiště. Když nikdo, donutí jej k tomu Němci svým líčeným i skutečným chauvinismem. Však to nebylo, nač jsme poukázati chtěli, nýbrž na moment jiný Jakkoli veřejný život nalézá se nyní ve znamení zájmů hmotných, nikdo na projednávání otázek hospodářských nejeví zevního a živějšího inte- ressu. Je to zvláštní úkaz. Zde i ve Vídni ne- dovedla sebe důležitější olázka hospoďářská upoutati pozornost. Je to zjev charakteristickýi nezdá se nám, že by široké i úzké obecenstvo dalo si k vůli věcem hospodářským, jak se říká. koleno vrtat.
Němec Praha Vídeň
17 article
Najvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11 hod. 5 min U vládního stolu místodržitel království českého hr. Coudenhove a dvor. rada Vojáček. Galarie obsazeny slabě. Došlých spisů od 26. do 29. května bylo 36, mezi nimi 5 zpráv o prohlášení nemocnic v Boru, na Vino- hradech, na Kladně, v Žacléří a v Čes. Brodě za vše- obecné nemocnice veřejné, zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o podporách ve prospěch obyvatelstva v království českém, poškozeného živel- ními pohromami v lětech 1903 a 1904 atd. Petice podány 102. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že do komise rozpočtové byl zvolen kurii měst a míst průmyslových posl. Peters, kurií obcí venkovských pak poslanci dr. Bachmann a Kotlant, do komise pro zále- žitosti okresní a obecní zvolen byl kurií měst a míst průmyslových posl. Kožmín, do komise pro záleži- tosti zemědělské kurií velkých statků posl. hr. La- žanský, do komise petiční kurií velkých statků posl. šl. Rombald z Hochiníelsu a hr. Valis, do komise pro práce veřejné kurií měst posl. Wolfa kurii obcí venkovských posl. Mohl Zbývá ještě vykonati volby: kurií obcí venkov- ských jednoho člena de komise zemědělské, kurii měst do komise pro záležitosti okresní a obecní rovněž jednoho člena a kurií velkostatků jednoho člena do komise pro veřejné práce. Návrhy podali: posl. Vojta a spol. na změnu odst. 2. školní novely (o školách měšťanskýcn). Posl. Jindřich Doležal a spol. podali návrh na poskylnutí pomoci rolnictvu v okresu novobydžov- ském z prostředků zemských. Návrh zní: Zastupitei- ský okres novobydžovský stíhán jest celou řadu le živelními pohromami, kleré mají za následek takov poškození naturálního výnosů pozemků, že zeměděl- stvu tohoto okresu není možno za těchto poměrů dále existovati.
Coudenhove Peters doktor Bachmann Kotlant Kožmín Rombald Valis Wolf Vojta Posl Doležal Kladno Žacléřit Čes . Brod Hochiníels Vinohrad
18 article
Nehledě k velikým živelním pohromám mokrem, suchem a myšmi, které před rokem 1902 zastupitelský okres novobydžovský postihly, a které výrazu svého nejjasněji došly v. každoročních odepisech daně po- zemkové, snesla se ze dne 31. července 1902 nad těžce stíhaným okresem bydžovským krupobitní katastrofa, která postihla dvacet pět nejpoplatnějších obci okresu tohoto, a dle podrobného vyšetření, okresním výborem vykonaného, škody za 1,300.364 K způsobila. Násled- kem zatastrofy této obdržel okres novobydžovský vr 1902 státní podporu Po průměrné sklizni v roce 1903 stíhaly však koncem r. 1903 a během r. 1904 zemědělstvo okresu našeho živelní pohromy jedna za druhou, jedna těžší druhě. Nejprve rozmnožily se polní hraboši způsobem neobvyklým a výtěžek z pozemků ohrožujícím, pak nastalo prudké a trvalé sucho, které mělo za následek že velmi četné pozemky v okresu nebyly vůbec obdě- lány, zasety a osázeny, což stalo se zejmena v obcích které mají ornici podloženou nepropustným jilem, a ve kterých, jak přílišné mokro, tak nepoměrně sucho působí značné škody na úrodě. Obcí takových v okres novobydžovském, 49 politických obcí čítajícím, možno páčiti více než na jednu třelinu. Aby dílo zhouby a zničení bylo dovršeno, postihlo dne 21. června 1904 36 obcí okresu novobydžovskéh krupobití, které co do intensity nezůstalo ze krupo- bitím, dne 31. července 1902 okres novobydžovský postihnuvším, avšak co do rozsahu bylo mnohem hroz- nějším, neboť postiženo jím tentokráte o jedenáct obe více nežli v roce 1902. Poškozená plocha obnášela 12.573 jitra a 1420 čtverečných sáhů a vyšelřená škoda páčí se na 2,001.194 korun.
19 article
Krupobitní katastrofa z 21. června 1904 postihla okres zdejší v době nejvýše nepříznivé, v době mno- hem nepříznivější nežli bylo v r. 1902. Kdežto v r. 190 z obilnin bylo možno přece jakýs takýs výtěžek oče- kávati, po katastrofě z 21. června 1904 nebylo možno více nadíti se žádného, neboť v obcích nejvíce posti žených hodlali rolníci zasíti píení rostliny, aby získai alespoň píci pro dobytek. Ty však následkem sucha nevzešly, a tím utrpěli postiženi další škodu, nehled k tomu, že následkem toho ceny dobytka, kterého rol ník náš za těchto okolností byl nucen se zbaviti, znač ně klesly. Rozsah kalastrofy bude objasněn nejlépe odepisy daně pozemkové, ve kteréžto příčině právě šetřen u c. k. finančních úřadů se provádí. Zemědělci okresu novobydžovského dlouhou dobu pociťovati budou následky těchto pohrom a hledí nej- trudnější budoucnosti vstříc. Z těchto důvodů navrhují podepsaní: Slavný sně- me království českého račiž se usněsti: 1. aby poskyl- nula byla postiženým nejvydatnější podpora z pro- středků zemských; 2. aby rolnictvu, řemeslnicivu a živnostnictvu poskytnuty byly nezůročitelné nouzově zápůjčky zemské za jistoty hypotekární a za šetření okresního výboru na delší dobu, nejméně aspoň 10 let, do výše na 30násobný čistý katastrální výnos; 3. aby v zájmu rolnictva, které jest beze všech prostředků jak pro obživu svých rodin, tak pro udržení svého hospo- dářství započato bylo s regulačními pracemi na Cidlině a Javorce, by tak rolnictvu dostalo se nejpotřebnějšího výdělku, a 4. aby příslušní činitelé jak státní tak auto- nommí učinili co nejdříve kroky ke zřízení okresních pojišťoven se zajišťovnou zemskou proti škodámz ohně, krupobití, proti pádu dobytka, kteréžto pojišto- vání jako nezbytnost budiž povinně.
Cidlina Javorka I království český ráčit
20 article
Posl. Chaloupka a spol. dolazovali se nejv. mar- šálka zemského jako předsedy zemského výboru král českého v záležitosti předložení osnovy zemského zá- kona o zájmových společenstvech zemědělských. Posl. Kubr a spol. učinili k místodržiteli dotaz. týkající se poskytnutí úlev při vymáhání daní od rol- nictva, poškozeného živelními pohromami. Němečtí poslanci Lipka a spol., Wůst a spol.a Heinzl a spol. podali různé návrhy a dotazy místního Posl. dr. Bamánek a spol. podali k místodržiteli dolaz o nešetření rovnoprávnosti jazykové magistrátem v Liberci. Dotaz zní: Magistráty v Praze a v Liper jsou v přenesené působnosti své úřady zeměpanské majíce týž význam jako c. k. okresní hejtmanství Přísluší jim tudiž ve věcech živnostenských, vojen- ských, zdravotních, berních a bezpečnostních dbáti jozykové rovnoprávnosti, zaručené platnými zákony a nařízeními, zvláště pak článkem 19. základního stát- ního zákona ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 142 min, nařízením ze dne 19. dubna 1880.
Posl Chaloupek Kubr Lipka Heinzl doktor Bamánek Liberec Praha zemský výbor král český
21 article
Magistrát pražský vždy rovnoprávnosti jazyka ně meckého s jazykem českým dbal a až do největší kraj nosti dbá dosud, neboť německé podání nejen přijíma a přijímá, ale i vyřizoval a vyřizuje je v řeči podání Jinak bylo a jest u magistrátu libereckého. Tento úřa sice do r. 1897 česká podání přijímal, ale vyřizoval je vždy jazykem německým. Veškeré suížnosti, v této záležitosti nadřízeným úřadům podané, zůstávaly ber výsledku. Rokem 1897 počínaje až do této doby magistrát v Libercí česká podání nevyřízená stranám vraci a dovoluje si tu smělost, že je vyzývá, aby po dání činily jazykem německým. Snad domnívá se že k jednání tomu opravňuje jej nezákonné usnesení městského zastupitelstva z r. 1891, kdy řečený sbor odvážil se ustanoviti, že česká podání magistrátem nemají býti přijímána. Místodržitelství toprve po létech toto usnesení zrušilo, načež liberecký sbor obecních starších odvolal se k ministerstvu, jež po léta rozhodnutí v této věci se vyhýbá. Opakuje se tu, co děje se stále a stále, kde jedná se o domnělou, zákony neodůvodněnou državu německého národa, Ministerstvo v neprospěch českého lidu rozhodnouti nemůže, brání tomu platné zákony a předpisy, rozhodnouti po právu a spravedlnosti ne- chce pro blahovůli, kterou i k neoprávněným poža- davkům německého národa chová, a proto nechává raději v platnosti křivdu a násilí a podko pává u českého lidu důvěru v právo a spravedlnost.
22 article
Však c. k. otální úřady nejen tuto nezákonnost trpí, ale ony ji ještě podporují. Činí to zvlášt c. k. místodržitelství, c. k. zemská školní rada, kter strany přímo vybízejí, aby podání zasílaly nikoli pro- střednictvím úřadů první stolice v Liberci, ale jim přímo do Prahy, dále c. k. místodržitelství i c. k. zem- ská školní rada česká vyřízení stranám v Liberci za- síla“ s obejitím úřadů první stolice, tedy zase přímo; také oba tyto nejvyšší zemské úřady překládají pro magistrát a c. k. okr. školní radu města Liberce česká podání, která ovšem dříve samy strany musily do Prahy zaslati Před krátkým časem rozhodl sice c. k. říšský soud ve Vídni, že česká řeč je v Liberci obvyklou a magi- strát jako úřad zeměpanský má povinnost, podáni vt věci nejen přijímati, ale i vyřizovati, avšak magistrát i po tomto nejvyšším soudním rozhodnutí jako n výsměch zákonům a vší autoritě podání česká dále vrací nevyřízená se smělou poznámkou, že jsou ne- srozumitelna a mají býti sepsána jazykem německým V uvážení, že toto jednání odporuje platným zá- konům, nařízením a nedávnému rozhodnutí c. k. 1íš- ského soudu; v uvážení, že jím porušuje se řádný po- stup při úřadním jednání; konečně v uvážení, že české strany tímto způsobem jsou uráženy, týrány a posko- zovány, táží se podepsaní: Co hodlá c. k. vláda učiniti, aby magistrát a c. k. okresní školní radu pro měste Liberec přiměla k zachovávání článku 19. stát. zákl zákona ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 142, min. naří- zení ze dne 19. dubna 1880 a nedávného rozhodnutí c. k. říšského soudu?
Liberec Praha Vídeň
23 article
Poslanci J. Barták, V. Němec a V. Březnovský podali v záležitosti prodeje zabité zvěře tento dotaz k místodržiteli: Jak známo, obrátil se Spolek obchod- níků se zvěřinou a drůbeží v král. českém ke sněmu král. českého s peticí, ve které žádá za změnu zákona o myslivosti ze dne 1. června 1866, č. 49 z. z.: spole stěžuje si, že je zákonem tím, pro nynější dobu na- prosto nedostatečným i obchodnictvo velice postiženo Také nesou těžce, že není jim ani dovoleno, by dle § 32. téhož zákona obchodovali se zvěří v oborách chovanou, t. j dančí, vysokou a černou v době hájení t. j. od 14. února do 1. srpna — ježto prý ustanoveni o lístcích dodavacích na tuto zvěř vztahovati nelze. Avšak tazatelé jsou přesvědčení, že obchod takový jest i dosavadním zákonem o myslivosti přípustný. Zákon tento ustanovuje v § 32., že šetření zvěře „ne- vztahuje se k oborám, t. j. ohradám, v nichž chová se zvěř dančí, zvěř vysoká a černá“.
J Barták V Březnovská
25 article
V drobném prodejii ranní čísle o sobě . . . za ú odpolední . . . na2k Ve filialkách na venkovět ranní číslo. . . . . . . . n0 odpolodní . . . . . . . . 3h Inseráty plaží se hotevě napře. Přečplacení a inserty přijímá admini- strace v Mnrianské uliel č. 3. Tam nacházejí ne též redakne Uiskárna a ezpedice „ Národnich Baista“. Rukoplsy se nevracsji.
Národnich Baista
26 article
Dále ustanovuje se v § 34.: „Od 14. dne (po z hájení šetření zvěře)... není dovoleno prodávati zvěr. která se má šetřiti“ . — tím zajistě dovoluje se nepřímo prodej zvěře, která se šetřiti nemusí. Z ustanovení § 35. „Počaskhonbám usta- novený má si každý zvěřinář na zvěř prodávanou ústek dodávací opatřiti...“ vysvítá, že prodej zvěře určité z obor má býti po celý rok volný, poněvadž čas k honbám tamtéž trvá dle § 32., pokud se týče zvěře dančí, vysoké a černé též po celý rok. Není tudíž ani zákonito, jesiliže se prodej této zvěře v čase od 14. úmnora do 1. srpna zakazuje Vzhledem k tomu, že zákonem moravským ze dne 20. prosince r. 1895 a dolnorakouským ze dne 13. července 1895 jest prodej zvěře mnohem lépe opatřen a to z části i na škodu obchodníků českých; vzhledem k tomu, že v některých polit. okresech v král. českém (chebském) zvěř z obor kdykoli volně prodávána být může, dále že za nynější drahoty masa jsou i konsu- menti praxí dosavadní poškozováni, táží se podepsaní: Jest V. E. ochotna působiti k tomu, aby ku § 32. a 34. zákona ze dne 1. června 1866 č. 49 z. z. vydáno bylo prováděcí nařízení toho smyslu, aby prodej zvěře z obor v § 32. cit. zákona jmenované v král. českém v každé době umožněn byl? Posl. Karel Prášek a soudr. dolazovali ze místo- držitele o poškozování soukromých pozemků v obci Mladé cvičicím vojskem.
Posl Prášek
27 article
Nejvyšší maršálsk zemský sdělil pak, že po vý- slovné žádosti dává na jednací pořad schůze jako po- slední předmět zřízení komise školské Bez prvního čtení byly potom jednotlivým komi- sím přikázány návrhy, jichž podavatelé o to požádali. Nejvyšší maršálek zemský zodpověděl pak řadu interpellací, jež mu během zasedání byly podány, a to především dotaz posl. Schreitera a spol. ze dne 18. května t. r., týkající se stavby hospodářské aka- demie v Táboře a střední hosp. školy v Chrudimi, jakož i hospodářské akademie v Libverdě, ovocnické školy v Litoměřicích. Pro stavbu budov pro školu táborskou a chrudimskou změrodatnou byla skutečnost, že obě školy byly dříve umistěny v nedostatečných budováchs obě města, Tábor i Chrudim, poskylly na slavby škol těch značné příspěvky; také vláda přispěla. Poměry školy libverdské vyžadují votně výpravy budovy ústa- vu: místnosti ústavu toho jsou účelnější a lepší, nežli byly v Táboře nebo v Chrudimi. Zemský výbor spolu s kuratoriem školy libverdské pečuje o odstraňování nedostatků místností jejich. Pokud jde o ovocnickou a vinařskou školu v Litoměřicích vyšetřuje zemský výbor tamní poměry a zahájl již jednání o ziskání příhodného místa stavebního pro přestavbu školy té: plány byly zkoumány a náklad povolen. Země povolila třetmu nákladů na školu tu, plány, zemským výborem schválené, musily však na podnět ministerstva orby býti přepracovány. Vláda povolila na stavbu 80.000 K, zemský výbor se přičiní, by stavba byla provedena.
Tábor Chrudim Libverda Litoměřice
28 article
Na dotaz posl. Kaliny, v němž bylo podkázáno k tomu, že učiteli Josefu Černému v Nověm Bydžově, jenž byl zvolen za říšského poslance, byla na dobu trvání mandátu povolena dovolená s podmínkou, že si bude platit svého zástupce, kdežto poslancům říš- ským Kasprovi a Schreitrovi, zvoleným rovněž z řad učitelstva obecných a měšťanských škol, byla udělena dovolená bez takové podmínky — dotaz téhož obsahu učinil dávno dříve již v sezení zem. výboru člen z. v. posl. Adámek (Pozn. red.) — odpověděl nejv. maršálek ku. Jiří z Lobkovic na základě usnesení zem. výboru království českého ze dne 10. května 1905 taklo: Přípisy ze dne 21. května 1901 č. 16.459 a ze dne 5.září 4901 č. 32.308 požádala c. k. zemn. školní rada pro království české za zdejší souhlas, aby Josef Černý, učitel obečné školy v Novém Bydžově, na dobu trvání mandátu poslaneckého, tedy také v době, kdy říš- ská rada zasedati nebude, zproštěn byl po- vinnosti vyučovací, a aby zástupci jeho příslušná od- měna z okresní školní pokladny byla placena. Zemský výbor, čině ve věci této své usnesení, přidržel se výkladu zákona tak, jak v theorii za správ- ný jest uznáván a svolil sice k udělení zmíněné do- volené, avšak obmezil souhlas svůj vznledem ke hra- žení substitučních nákladů z okresmí školní pokladny na dobu, po kterou sněm říšský bude zasedati. Naproti tomu nedošly zemského výboru žádosti obou ostatních shora jmenovaných učitelů a nebyla tedy zemskému výboru poskytnuta možnost, abyi vůči nim vytkl své stanovisko Nelze tudíž zem. výboru činiti výtku, že při vy- řízení zcela podobné záležitosti si počíné nestejným způsobem.
Kalina Černý Adámek Jiří Černá Nově Bydžov Lobkovice Nový Bydžov
29 article
Konečně dovoluji si podotknouti, že za příčinou zjištění okolnosti, zdali a pokud jsou správná tvrzení. obsažená v dotyčné interpellací o poslancích-učitelích Kasprovi a Schreitrovi, požádal zem. výbor přípisem ze dne 16. tistopadu 1904 č. 102.266 c. k. zem. školní radu za bližší vysvětlení. Notou ze dne 20. ledna 1905 č. 52.243 sdělila zem. školní rada, že oba tito říšští poslanci, z nichž prvý stanoven jest jako učitel při německé škole onecné v Mladých Bukách (školni okres trutnovský), druhý jako učitel při německé škole měšťanské v Horách Kašperských (škol. okres sušický) vůbec nežádali za povolení dovolené za účelem vykonávání svých man- dátů poslaneckých. Zemská školní rada tedy nemohla vůnec vyžádati si dobrého zdání nebo souhlasu zemského výboru o udělení dovolené těmto učitelům k uvedenému účelu, tedy také ani o udělení dovolené pro celou dobu trvání poslaneckého mandátu. Zemská školní rada mohla učiněné oznámení do- tyčných okresních školních rad o zvolení jmenovaných říšských poslanců pouze vzíti na vědomí a učiniti opa- tření nutná v zájmu školy a dalšího řádného vy- učová ní. To se také stalo a oylo povoleno, aby tito učitele a sice pouze a dobu účastnění se jednání říšské rady. nikoli však na dobu trvání mandátu poslaneckého ve vyučování zastupováni byli substituty, a aby z zastupování to se platila odměna po rozumu zákona ze dne 8. září 1899 č. 60 z. z. Přes jasné znění zdejších vynesení jmenovaným školním radám v té záležilosti vydaných, jimž, jak se zdá, všsk nebylo správně rozuměno, byli substilutové okresními školními radami ustanovení ve svém úřadě ponecháni i mimo dobu zasedání říšské rady, o čen zemská školní rada vědomí neměla.
Kaspr Schreitr
30 article
Jakmile však zemská školní rada o tom vědo- mosti nabyla, neopomenula ihned zameziti toto jednání okresních školních rad, příčící se jasnému znění do- tyčných rozkazů a nařídila, zladouc opětně důraz n to, že substituti pouze na dobu zasedání říšské rady ustanoveni býti mají, aby tito substituli hned po ukon- čení zasedání byli služby zproštěni, jakož i aoy do- tyční poslanci ke konání svých povinností vyučo- vacích byli přidržání. Z toho, co bylo řečeno, plyne, že neměla zemská školní rada, která v obou přípádech k finančnímu sta- vu země přihlížela a správně si vedla, důvodu, obrátiti se na zemský výbor královslví českého. Jiné ovšem byly poměry v případě učitele Joscf Černého v Novém Bydžově, rovněž za říšského po- slance zvoleného, který žádal za dovolenou pro celou dobu mandátuoslaneckého a za ustanovení suhsti- tuta na vlastní útraty V tomto případě, jak se samo sebou rozumělo, vyžádala si zemská škotní rada dobré zdání zemského výboru království českého. Dne 24. února 1905, ludiž po podání shora dotče- ného dotazu a po dojití právě zmíněné odpovědi zem- ské školní rady, zasiala zemská školní rada výboru zemskému žádost učitele Josefa Kaspera o posk ytnutí dovolené na dobu trvání poslaneckého mandátu, na- vrhujíc, aby žádosti bylo vyhověno s podminkou, že žadatel z vlastních prostředků bude hraditi náklad substituční po dobu, po kterou říšská rada nebude zasedati. Ježto návrh souhlasil se stanoviskem zde vytče- ným v záležitosti učitele poslance Jos. Černého, vy- slovil zemský výbor usnesením ze dne 1. března 1900
Joscf Černý Kasper Černý Nový Bydžov Jos