Ročník IX. C. Budějovice, v pátek dne 25. listopadu 1910. Číslo 47.

mg movÝ, wg ,

Vychází každý čtvrtek večer. Inserty platí se hned Ňonnie afpanu anniálně domalnotiny 6 Redakce, administrace a expedice nalézá se v Děl- ph objednání a nebere za ně redakce zodpovědnost. 000000 00 dUg WUUIGBU UGBUAI OMUKU nickém domě na Pražské silnici v C. Budějovicích. Predplácí se: pro Rakousko celoročně K 4-80, na půl roku K 2*40, na čtvrt roku K 1’20. Pro Německo na rok K 5,48. Pro ostatní země na rok K 6-88. Jednotlivá čísla po 8 h. Stížnosti, týkající se listu, přijímá Jan Svatek, C. Budějovice, Rudolfovská silnice 34. — Účet c. k. pošt, spořitelny čís. 68.657.

Ryzí pravda je, že nejlepší wwr uhlí hnědé, smolné a kamenné má IMF František Sobota,

Zrušte armádu a nahražte ji všeobec- ným ozbrojením lidu. Ve středeční schůzi rakouské delegace obklopení ministři, šlechtou, generalitou a čle- ny panské sněmovny za všeobecné pozornosti promluvili čeští sociální demokraté říš. posl. soudr. Tomášek a s. Němec. Oba mluvčí pronesli ostrou kritiku militarismu a pozvedli požadavek lidu zrušenístálé armády a nahražení její milicí, všeobecným ozbrojením lidu. Není možno listu našemu podrobně přinésti řeči o- bou našich mluvčích v delegaci, podáváme zde pouze hlavní body jejich řečí:

Řeč poslance Tomáška. Musím nejprve zdůrazniti na tomto místě, že nynější horečné zbrojení přispívá ke drahotě potravin, ke zmenšení průmyslové výroby a k rozmnožení břemene práce. Jménem pracujících tříd žádá, aby tato zvrácená politika nebyla nadále provozován a. Lid potřebuje dobrých smluv obchodních. Příčinou této zvrácené politiky je imperialismus, který mocnářství od nějaké doby pro- vádí. Našeho císaře nelze ovšem činiti zodpovědným za tento imperialismus. Tu se uplatňují jiné vlivy. Rakousko, které jest rozerváno nejen sociálně, nýbrž i národně, a dualismem také státoprávně, jest odkázáno na neutrální úlohu. Jest nebezpečnou hrou zvyšovati vojenská břemena nyní, kdy drahota dostoupila svého vrchole a kdy hrozí hlad. Ohražují se proti způsobu, jakým se staví dreadnoughty, což jest hrou na schovávanou oproti delegaci, proti čemuž měli by se všichni delegáti co nejrozhodněji vzepříti. Řečník dokazuje na základě číslic, že podnikatelé dreadnoughtů platí dělníkům minimální mzdu, sami však

vydělávají tři milliony. Vykořisťují tedy na jedné straně stát a na druhé straně olupují dělníky. Řečník promlouvá pak o dělnických poměrech ve Škodových závodech v Plzni, kde dělníci jsou dr- žáni takřka v otrockém poměru, a kde jest jim znemožňováno se organisovati. Stejně jest tomu ve Vítkovicích, kde pracovní doba prodloužena je až na 12 hodin a kde ročně přihází se až na 5000 úrazů. Vítkovické závody ovládají celé okolí a přispívají k ta- mějším národním štvanicím. Vojenská správa, která zadává tak velké dodávky a platí tak vysoké ceny, měla by v tomto směru u- platňovati svůj vliv. Řečník obnovuje svůj ve výboru podaný návrh, aby snížen byl počet důstojníků, který u nás jest príliš vysokým u porovnání s ostatními státy. Co se týče týrání vojáků, přiznává otevřeně, že v posledních letech se poměry zlepšily, avšak, bohužel, stále ještě jsou vojáci týráni. Řečník žádá, aby odstraněni byli sluhové důstojničtí a aby zavedena byla dvouletá doba služební pro všechny vojáky, jakož i aby zaveden byl nový trestní řád vojenský.

Řeč poslance Němce. Řečník nejprve prohlašuje, že jest příznačným, že del. Klofáč mluvil dnes pro jed­ notu armády a projevil dokonce říšskému ministru vojenství uzn ání. Jest to tím příznačnější, poněvadž před nedávnem konal se v Praze proces s protimilitaristy. My, sociální demokraté, prohlašuje řečník, stojíme na jiném stanovisku. Jsme proti dnešnímu militarismu a chceme všeobecné ozbrojení lidu, jako ve Švýcarsku, jež by dovedlo lépe říši chrániti než dnešní armáda. Bylo by aspoň silnou o- porou pro zachování říše, jež vybudována na autonomním podkladě, bylo by záštitou všech národů. Zlepšení žoldu mužstva jest zcela minimální, zvláště srovná- me-li je se zlepšením příjmů důstojnických. Řečník žádá, aby povinný souboj byl úplně odstraněn a prohlašuje souboj za nepřirozené, nesmyslné barbarství, jež nemělo by býti trpěno mezi civilisovanými lidmi. S vojáky nezachází se ještě tak, jak by bylo žá- doucno. Máme v Rakousku dosud největší číslici vojenských sebevražd. Právo stížnosti u vojska jest i dnes, jako dříve, zcela illusorním. To souvisí s tajným vojenským trestním řízením. Řečník protestuje proti eventuelnímu úmyslu použiti dvouleté vojenské služby k zvýšení braneckého kontingentu. Stěžuje si do způsobu, jakým jedná se s lidmi, jdoucími k odvodu, a protestuje proti tomu, že sociální demokraté, jdoucí k odvodu v černých kravatách, jsou zavíráni a že se jim, když nastoupí vojenskou službu, tento trest ještě zaznamenává. U vojska konají přednášky, v nichž vyličují se sociální demokraté jako žháři a lupiči.

Řečník prohlašuje: Takové vyličování nám neškodí, blamujete se však jen tím, tupí- te-li podobným způsobem sociální demokraty. Mladí lidé se tím jen sesurovují, a bylo by lépe od toho upustiti. Řečník zmiňuje se též o špatném zacházení s invalidy v Praze a ohražuje se proti tomu, aby ryt- mistr Knapp používal dragounů v Postolo- prtech ke snižování mzdy. Řečník uvádí několik případů, kdy byli vojáci týráni, a prohlašuje konečně, že vojáci neměli by býti pronásledováni pro politické smýšlení, jež projevovali před svou vojenskou službou. Tupením sociálních demokratů nevypěstí se žádné vlastenectví.

Politický přehled. Říšská rada Před zahájením říšské rady konaly se nesčetné schůze, na nichž žádal dělný lid, aby říšská rada zamezila v říši bídu a hlad otevřením hranic. Říšská rada konala ve čtvrtek první schůzi, v níž výbor drahotní podával své zprávy.

Dohodovací akce na zemském sněmu zmařena. Co bylo očekáváno, stalo se. Dohodovací akce na zemském sněmu byla zmařena. Dohodovací akce sama neměla pevné podstaty a nikoho v Čechách nezdar její nepřekvapil. V německém tisku pražském a vídeňském zavládla — vzhledem k náhlému nepříznivému zakončení dohodovací akce, jejíž konec přivodilo unáhlené rozhodnutí plenárky německých poslanců z Čech — dosti stísněná nálada. Snaha, za-

obchod uhlím w Pekárenské ulici 93. Obchod tento co nejvřeleji doporučujeme všem našim soudružkám a soudruhům stříti za zdánlivou jistotou a opodstatně-" pa ností, s níž rozhodnutí bylo předsevzato, b, je tak zřejmě malichernou a chabou, že ztroskotává úplně. Marně namlouvá tisk německých měšťáků své veřejnosti, že němečtí poslanci jinak jednat nemohli, než žádati bezpodmínečného splnění všech svých požadavků, které při dosavadním vlivu německého měšťáctva na správu země možno už nazvati politickým maximem, marně snaží prokázati, že musili němečtí poslanci mě- šťáčtí zachovat své zamítavé stanovisko k dělnosti sněmu i ku zjednání rovnováhy v zemském hospodářství, poněvadž prý tak tomu chtěl — německý lid. Je to tvrzení příliš odvážné, když ne přímo frivolní. Je sice pravda, že průmyslové okresy německé necítili tak drtivě tlak finanční krise zemské, jako méně průmyslové okresy če- ské, avšak je také celá řada německých1 okresů na severu a západu Čech, které utrpěly finanční kalamitou země rovněž velikých ztrát. Avšak i okresy průmyslové vázány jsou interesem k otázce dělnosti sněmu (Liberec a j.) Seriosnější poslanci němečtí dali se opět ovládnout duchaprázd- nou demagogií několika radikálů, kteří

Svým okázalým terrorem chtějí udržet a protáhnout svou politickou existenci a pochybnou kvalifikaci. A přece v německých kruzích žurnalistických není nikomu tajno, že němečtí poslanci nepřikročili k jednání o dohodu jedině z touhy po národnostním smíru, nýbrž že to byly hlavně příčiny rázu finančního, okresům a městům odepřené výpůjčky, dotace a subvence, kterých i německé okrsky byly krajně potřebny. V nemalé míře bylo to také německé učitelstvo, které — jsouc ohroženo, ovšem ne tou měrou jako učitelstvo české, žádalo skoncování zemských nesrovnalostí. To jedině je přimělo k tomu, porad se účastniti. Jen s největším úsilím zabránili nejčelnější politikové němečtí veřejnému propuknutí nespokojenosti interesovaných okruhů učitel- ských s neudržitelným stavem zemské politiky a správy. Proto nyní u vědomí spáchaného hříchu i na vlastních zájmech tisk německý nejásá.

Z hospodářství v Rakousku. Ve vojenském výboru rakouské delegace řešila se otázka, jak to přijde, že stavba jednoho dreadnoughtu stojí u nás 61 millionů korun, kdežto v Angii jen 48 millionů. K rozluštění té otázky byli pozváni zástupci železářského kartelu a strojního průmyslu. Zástupci železářského kartelu, který dodává ocel na ony lodě, zapřísahali se, že není vinen ani kartel ani vysoká cla na materiál. Zkartelované závody dodávají prý jen za 1 mill. 660.000 korun materiálu na jeden dreadnought a cena jejich oproti cizině je prý vyšší jen o maličkost — 250.000 K. Těch 13 millionů je prý nutno hledati v jiných dodávkách. Zajíma- vo je, že v Anglii tvoří mzda při stavbě dreadnoughtu 70 procent celého nákladu, kdežto u nás jen 35 proc., tedy polovinu. Vzhledem k nižší mzdě u nás, měl by býti dradnought o 16 mil., lacinější, je ale o 13 mil. dražší. Ve vojenském výboru rakouské delegace se nezjistilo, kdo stát odírá. Lid k takovémuto mrhání milliony korun, jimiž plní si kapsy jednotliví dodavatelé, klidně přihlížeti nemůže. To je vyložená korupce, kterou vysoké kruhy vojenské s vládou kryjí.