ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3b708ee0-71f9-11dc-aebe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 37, person 30, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 24. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 355.
4 article
Na ranní a odpol. listy přede lácí se v Praze v administraei na měsíe . . . .. na čtvct leta . . .. s dvojí donáškou na měsle ki na Hivit lola . . . ve flialkich sa něíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle . . . .. na čtvrt leta . . . s dvojí zšžilkee
Praha
5 article
na měste
6 article
na črt leta . . . 1 K do
7 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 23. prosince. (Pův. telg zvl. zpravod. »Nár. L.«) Práce na Iedích III. eskadry provádějí se ve dne v noci. Včera posláno do Libavy 250 dělníků. Ministr vnitra kn. Svjatopoll Mirský odstoupí a jeho nástupcem stane se dle bezpečných pověstí — Rydzevský, býv. náčelník četnického sboru. Z Londýna, 23. prosince. Dle zpráv které sem došly z Tokia, potvrzuje se zpráva ruská, která byla dosud pojímána s velkou skepsí, že toti se podařilo znovu dobyti 203metro- vého pahorku. Podrobností však není (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Svjatopoll Mirský Petrohrad Libava Rydzevský Londýn Tokio
8 article Vytrváme.
Vytrváme. Národům rakouským ani o letošních Vá- nocích nevzejde hvězda, vedoucí k Beilému poli- tického obrození. Na všech stranách přibylo známek, že státní ústrojí říše dualistické jen použitím výminečných prostředků, nepřípust- ných v dobách pravidelných, dostihuje uvnitř i na venek zdání normální působnosti. Tento stav trvá již tak dlouho, že tvoří jaksi novou periodu, věštíci svými sedmiletými zápasy pří- chod něčeho neznámého, nedobrého. Jest to horečka, zmitající těžce nemocným útva- rem dvojitého státního tělesa, o jehož vyléčení marně se pokoušejí řídící státníci ve Vídni a v Pešti. Ve Vídni sice závorou článku čtrnáctého dovedou stále ještě vzdorovati hromadící se ne- spokojenosti národů, zbavujíce zároveň zástupce jejich ústavního práva spolupůsobnosti na je višti parlamentním, ale v Uhrách, kde podobné absolutistické hráze není, již již záplava val se i do nejodlehlejších zákoutí koruny sv. štěpánské. V obou polovinách státu se však stojn peciťuje, že stav nynější jest stavem rozkladu aniž by se spolu daly postihnouti obrysy jině nové, lepší formace.
Vídeň Pešť Uhry
9 article
Po plných pě let z tohoto období připad na účet vášně prosté vytrvalosti nynějšího před sedy vídeňského ministerstva, jehož umění státnické jest povahy záporné, štitící se jakého- koliv opravdového, upřímného podnětu, zjed- nati napravu. A přece bylo by východisko z tohoto trvalého klesání a upadání velmi blizko, kdyby za vládní netečnosti netajil se úmysl nadobro odstraniti z veřejného života státního zásadu rovnoprávnosti a rovnocennosti všech zdejších národů a vnutiti jim „vášně prostou vytrvalostí“ nadvládu němectví, posíleného nad- prévím veta, kteréž jest samo o sobě reakci zpálečnictvím, strhujícím stát do přimitivníc dob, kdy pojem ústavnosti ještě byl v plenkách a nedospěl k potřebě, uznávati práv většiny. Vlády, kteréž proti jasnému znění ústav- ních zákonů umožnily takovýto ústavní převrat. aniž si pro něj opatřily změnu ústavy, jež by se mohla státi v takovém případě pouze dvou- třetinovou většinou parlamentu, vkročily a po- kud se týče ministerstva nynějšího, setrvávají na půdě mimozákonné a uvedly takto do stát- ního života velmi nebezpečný, jitřivý kras Vášně prostá vytrvalost nynějšího předsedy mini- sterstva, pokračujíc tam, kde předchůdci jeho tak odvážně zasáhli do ústavních práv neněme- ckých národů, postavila je zároveň před životní otázku: buď zlomiti houževnatou obranou ohro- žených práv onu vládní vytrvalost, anebo se navždy smířiti s osudem národních porobenců. s osudem organismů nížšího řádu, s osudem živlu inferiorníno.
10 article
Náš národ český a jeho zástupci nejen že okamžitě postřehli a rozpoznali toto nebězpeči, ale ihned přikročili k nutné sebeobraně. Pro- pásti tenío dějinný okámžik, znamenalo by to- též, jako zříci se navždy vlastního rozvojea zakrněti neb živořiti z milosti národních od- půreň: Národ historický, náred s dějinami, jež tvoři chloubu jeho před areopágem vzdělaného lidstva, národ, jenž vykazuje i dnes, za poměrů valně nepříznivých, utěšenou sílu životní representuje se pokročilou külturní činností v všech oborech lidské práce, národ, jenž ryzost svých mučenníků zlomil duševní pouta, v něž byl ukut duch středověkého lidstva, národ, jenž dovedl sice býti „socius et amicus“ někdejšího Německa, ale vždy se tomu vzepřel, když ho chtělo míti svým sluhou — nemohl dáti jin odpovědi ani vládám vídeňským, ani rakouským Němcům. A tato odpověď zhatila nejen všecky plány vládní, ale i čáky německé, že záhy stráví ko- řisť, ve slabé chvilce státní autoritě terrorismen uchvácenou.
Němec Německo
11 article
Odpor našeho národa dosud osvědčils býti nepřekonatelnou hrází, o niž tříští se všecko státnické umění vášně prostě vytrvalosti. Od porem svým dokázal národ náš, že jest sku tečně rovnocenným činitelem ve státu, jehož síla dovede čeliti jak vládě, tak choutkám ně- mecíví. Odporem svým národ český osvěděil zároveň, že ti, kdož vybočili z právní a ústavn půdy, jsou vlastní strůjci zmatků, jež zachvá tily státní organism. Čím déle vlády a Němei budou udržovati nynější neústavní, nezákonné poměry, tím osudnějšími budou výsledky nega- tivního státního umění p. předsedy ministerstva Marné budou i všecky pokusy zmásti ve- řejné mínění v Čechách a zatemniti bystrý zrak národa našeho fatou morganou hmotných pro spěchů. Hospodářské úspěchy ostatně vláda ny nější nemůže opatřiti, i kdyby nás jimi sebe více lákala — z kolejí sovného práva a národní rovnocennosti. Vždyť vlády vídeňské nesvedly dosud, po několikaletém úsilí, ani nové obchodní smlouvy s eizinou — a to stačí k ocenění vzlet- ných a květnatých frásí a slibů o blahobytu hospodářském rozkvětu. Ani se o tom nezmiňu- jeme, že pouhou a nějvýše nalehavou akcí nou- zovou prozradila, že si ji chtěla dáti čtyřnásobně nahraditi z kapes poplatníků. To samo o sobě vede k rozpoznání její hospodářských slibů.
Němei Čechy
12 article
Dáti však za sliby ceny naprosto pochybné, za pouhou esauovskou mísu čočovice — všecku další národní budouenost nynějšího i příštich pokolení národa českého — toho neodváží se nikdo mezi námi. Vláda a Němci tudíž nemají v moci své nijakých umělých prostředků, jimiž by naši spra- vedlivou obranu mohli zlomiti aneb ji uspati za to však účinky její nemohou nepozorovat na vzrůstu vnitřní choroby státní, na marnosti posavadní své vášně prosté vytrvalosti. Míní-li ve Vídni opravdově vybřísti z toboto chaotického stavu, musí hledati jedině možné východisko z něho a to jest návrat na půdu práva a národní spravedlnosti. Jest pak to dalším dokladem vyspělosti na- šeho národa a opravdovosti úsilí a snah zá- stupců jeho, že i nyní ještě, v době z ažitých přikoří, v době zápasů vždy si zachovali smysl pro čestné a důstojné odklizení boje. Vládě i Němcům dobře jsou známy pod- mínky, jež by vedly ke smíru a k obnově děl- nosti parlamentu, kdyby na ní oběma do opravdy záleželo, kdyby první nepřipravovala svým chová- ním půdu absolutismu a druzi poctivě uznával zásady komstíťuční a nechtěli jednostranně koři stiti ze státu pro svou nadvládu.
Němec Vídeň
13 article
Hlavní podmínky, položené zástupci našeho národa, nejen že nevybočují z rámce platných zákonů, nejen že v ničem nezasahují do práv národa německého, ale jsou zároveň povahy e nejušlechtilejší, týkajíce se jednak kulturníel potřeb sesterské Moravy, jednak uskutečnění zá- sady rovného práva, pokud se týče instituel státních v zemích českých. V obou směrech jest národ německý nejen v zemích našich, ale v celém Rakousku skvěle opatřen; odpor německý proti českým pod- mínkám není tudiž ničím jiným, leč důkazem, že zdejší Němci nepřejí pravidelnému rozvoji našeho národa, že zůmyslně se mu staví v cestu a kupí na ni umělé překážky. Takovéto stano- visko však je neudržitelno ve státě, kterýž m obrovskou většinu neněmeckého obyvatelstvai takové stanovisko jest podvrácením existenčních předpokladů státu, jenž leží na rozhraní světo německého a slovanského; takovéto stanovisko mimo to jest svědectvím snahy, utvořiti vedl sjednoceného Německa druhou velmoc něme- ckou, čímž by dříve či později byla ohrožen i středoevropská rovnováha sil. Jakkoliv těžké jest postavení našeho národa vše přesvědčuje nás o tom, že musíme setrvati v zápase jemu vnuceném, dokud nebudou splněny předpoklady čestného a důstojného soužili s na- šimi německými krajany, jinak bychom zadal na dobu snad dosti dlouhou všecek posavadní svůj rozvoj a obrozili budouenost českou měrou sotva nahraditelnou. Vytrvati v obraně a počítati pouze se skutky vlády a ne s jejími sliby, to veli nám i neji stota poměrů mezi oběma polovinami říše i zne pokojující stav mezinárodní. Brániti své a nebažiti po cizím byla vždy nejlepší politika česká.
Němec Morava Německo
14 article O reformě vnitřní správy veřejně (Glossy k ovládní studii«, píše dr. Herold.)
O reformě vnitřní správy veřejně (Glossy k ovládní studii«, píše dr. Herold.) Zásluhou vládní studie jest, že olázka na- lehavé reformy politické správy uvedena na denní pořádek, z nělož více odstraněna být nesmí. Ovšem, má-li skutečně prospěšná re- forma býti provedena, musí především proveden to díli se způsobem empirickým. Nikoliv vy- hledávání nových úřadů a zničení nynějšího ústrojí, nýbrž doplnění úřadů, které máme a které v životě našem věřejném již se vžily! Prvním krokem k náležité reformě budiž tedy odstranění nedostaíků, které se nejcitel- něji v administraci veřejné jeví. Zejmena po- kud se týče sborů samosprávných, ni- kterak na jich základu není třeba prováděti zá- sadné změny, nýbrž dlužno v tomto směru pro- vésti ony opravy, které provedeny býti musí má-li samosprávné zřízení úplně naplniti svůj veliký úkol v životě státním. Mám zde na zřeteli především poměry u nás v Čechách. Obecní
doktor Herold Čechy
15 article
řád z roku 1864 dlužno nazvati zákonem ve svém celku úplně dokonalým a vyhovujícím. Vedle změn, kterými měly by odstraněny býti tu a tam nejasnosti zákona, musí zákonodárství věnovati pozornost svou zvláště požadavku, aby u provádění úřadních výkonů a povin- ností obce učiněn byl rozdíl mezi obeem většími a mezi obcemi malými. Ze- jmena právní působnost městské rady, která v posavadním zřízení obecním vůbec nen vyznačena a úprava sberového jednán tohoto orgánu samosprávného a jeho moci usnášející ve větších obeích jeví se býti nutnou. Dalším úkolem zákonodárství bude podro- biti revisi kompetenci představ en- stva a městské rady, jakož i zastupitel- stva způsobem, který by vyhovoval namnoze již ustálené praxi a také potřebům rychlého úřad- ního jednání. Konečně obecní zákon náš vy- žaduje reformy, pokud se týče práva odvo lacího z rozhodnutí představen stva, po případě obecního zastupitelstva, ne jen v tom směru, že by pak, jak se to již stalo v řádech stavebních, odstraněna byla dvoj instance, v obci samé, namnoze bezúčelná, ale že by i na druhé straně upraven byl právní vztah obce a obeeních orgánů ku po- litickým úřadům vůbec. Přirozený vývoj vyžaduje toho, aby t. zv. dozor stát- ních úřadů nad obcemi byl obme- zen jen na úkony obecních orgánů v těch zá- ležitostech, v nichž rozhodování nenáleží úřadům samosprávným, nýbrž úřadům politi ekým. Naproti tomu bylo by vyloučiti každý postup instanění k úřadům polnickým v těch směrech, kdy jedná se o překročení aneb nedostatečný výklad zákona, poně- vadž není žádné pochybnosti, že vyšší orgány samosprávné v těchto otázkách úplně vyhovuj potřebám řádná správy.
16 article
Nynější doba vyžaduje vůbec na orgánech správy veřejné, aby věnovaly pozornost otáz- kám národohospodářským, osvě tovým a sociálním. Úkoly tyto nejsnad- něji řeší se ve sborech samosprávných, při nichž iniciativa vychází ze saméh středu obyvatelstva. Nepatrné pokroky, které v těchto směrech posud se staly, jedině lze při čítati té okolnosti, že kompetence or- gánů samosprávných v podobných otáz- kách jest velmi obmezena; avšak vzdor tomu vše, co velikého na tomto pol bylo vykonáno, stalo se u nás ku podnětu, vycházejicího z obyvatelstva sa- motného a téměř jen za podpory or- gánů samosprávných. Moderní obec, má-li vykonávati vešker úkoly správy veřejné, ovšem nevystačí a vysta čiti nemůže s finančními prostředky které posavadní zákonodárství jí poskytuje. Již sám sebou nynější přirážkový systém jest ne- dostatečným, ať již jsou to přirážky k daním přímým, anebo k daním potravním, z kteréžto příčiny zákonem zemským z roku 1896 byla obcím poskytnuta možnost vybírati řadu jiných dávek obecních, avšak ani tímto způsobem ne- bylo finaněnictví obeí a zejmena okresů položeno na základ zdravý a pevný a bude mu- siti vláda, chce-li, aby obce v otázkách veřej- ného blaha vyplnily veliké úkoly správy ve- řejné, oproti finančním potřebám obcí a okresů zaujmouti jiné stanovisko, než zaujímá nyní. Jest ovšem pravda, že malé obce na tyto úkoly nikterak nestačí. Rovněž ale pravda jest, že směr nynější doby není nikterak příznivý tomu V úrobném prodejí: ranní číšlo o sobě . . . za § h odpolední. .. . . za 2h Ve slialkách na venkovět ranní čísla. . . . vdpolední . . . . . . . . 3h Inserá t platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá sdmini- strnce v Murianské ulini č. s. Tam nachásejí se též rodakee Hskárnn n expedica „Národních Listě“ Bukopiry se nevrasrsji
Inserý
17 article
aby se obce slučovaly ve větší správ ní obce k dosažení těchto úkolů, naopak vidíme den za dnem trvalou snahu spojených obcí se nadále odlučovati a rozdělovati. Nelze tedy ni- kterak pokládati za žádoucí reformu, aby utvo- řily se zvláštní správní obce po způsobu dolno- rakouském, naopak bude (řeba přihližeti k tomu, aby nákladné podniky hospodářské, sociální a osvětové přeneseny byly z těchto menších obcí na výbor okresní, ovšem tak, že tato působnost výborů okresních a okresních zastu- pitelstev nikterak by nepřekážela obcím veli- kým, aby v mezích vlastní působnosti úkoly tyto pro svůj obvod samy opatřovaly. Z důvodů těchto zajisté další postup zá- konodárné opravy by týkati se musil působ- nosti okresních zastupitelsteva výborů okresních. Nynější platný zákon tuto působnost velmi obmezuje. Vzdor tomu však praxe dokazuje, že okresy mají ještě jiné povolání, než pouhý dozor k obcím a snad upra- vování a zřizování okresrích silnic. Vi- díme již celou řadu institucí pro veřejné blaho, které okresy namnoze z vlastní iniciativy v život uvedly, jako: nemocnice, chudobince, ústavy pro zprostředkování práce, stravovny, vychovatelny a zajisté právě tento obor činnosti by nalezal v okresních zastupitelstvech největšího porozumění, ale také nejzdárnější podmínky pro provádění. Novou reformou zákona o okresních zastu- pitelstvech mělc by se na tyto orgány přenésti: záležitosti veřejného chudin ství, veškeré otázky, které se týkaji ho- spodářské činnosti okresů, otáz- ky sociální a otázky osvětové.
18 article
Zřizování škol odborných, anei škol měšťanských, jichž působnost bez- toho vztahuje se na celý okres, zajisté nejlépe by odpovídalo ústrojí nynějších okresních za- stupitelstev a výborů. Rovněž záležitosti země- dělské a komunikační, jako ochrana a udržování lesů, meliorace, zřizování skladišť, zřizování družstev hospodářských všech druhů, péče o že- leznictví a silnice atd., měly by při nastávající reformě zákonodárství úplně na okresy býti pře- neseny. Ovšem že nezbytně bylo by zapotřebí, aby pak okresům dána byla výkonná moe kterážto výkonná moc okresní by také rozvinouti mohla blahodárnou činnost v záležitostech pří- mého dozoru nad hospodářstvím obecní m. Majíce tudíž pro tyto úkoly správy veřejné základy osvědčeného ústrojí okresního, musím především věnovati svou pozornost tomu, aby rovněž pak finančnictví okresní upraveno bylo způsobem racionálním, ježto dnešní způsob uhražení nákladů okresních pouhými přirážkami jest naprosto nedostatečný. Okresy, větší měrou působnosti opatřené, by již také ve svém úřad- nictvu měly i dosti sil, způsobilýcb k tomu, aby čásť výkonů úřadních, které posud doléhají na obce malé, prostřednictvím okresů byla vyko- nána a tvořily by zároveň potřebný základ, na kterém by styk a spolupůsobení samosprávného činitele s trvajícími úřady stát- ními byl umožněn. Kdyby v každém okresu soudním, vedle sesílenou kompetencí opatřeného samosprávného sboru okresního zřízeno bylo dle projektu vládníhe zároveň okresní hejimanství, nalezla by se vždy forma, jak by ze zá- stupců těchto dvou činitelů zřízeny byly zvláštní soudy správní, které by v první instanci vykonávaly judíkaturu ve všech záležitostech, týkajících se správy ve- řejné, at již spadají do kompetence samo-
19 article FEUILLETON
FEUILLETON Codex argentens. Píše V. L. Fáček. Při návratu ze Severního mysu do Hammer- festu seznámil jsem se způsobem poněkud ne- obvyklým s doktorem Hennerem, plantážníkem americkým a domácím pánem v Chiengu. Paro- chod »Haakon Adalstein« kotvil as 50 metro od břehu. Najal jsem loďku, řízenou dvěma převozníky, švědskými posuňky dav na jevo, že bych rád na »Haakon Adalstein«. Již občanský můj vstup do úzké lodičky vzbudil úžas mých nastávajících »záchranců ži- vota«, neboť za ně jsem oba převozniky pova- žoval od první chvile. Sotva se nohou dotknuv lodičky, již jsem v ní ležel. Nechci nadsazovati že s gracií. Kleče, naznačoval jsem gesty sou- citu převozníků, že trpím závratí. Dorazili jsme šťastně k parochodu, odevzdávám svůj kufřik jednomu z veslatů a naznačuji, aby po úzkém bez zábradli žebříčku stoupal přede mnou, dru- hému tisknu do ruky deštník, sám se chytám za boky prvého a se zamhouřenýma očimaa tlukoucím srdcem v hrozné předtuše věcí nastu- puji. Za mnou veslař pomáhá mi praeně. Z ru- ských, nedaleko kotvicích lodí slyším smícha divčí řehot. Patří naší eskortě, vím. Znovu klo- pýtnuv, ležím ve vší své velebě na vydrhnuté podlaze paluby. Z hluboka oddychuje, vidím před sebou obtlouštlého pána. Představuje se mi obřadně jako doktor Henner. Považoval jsem jej za lodního lékaře, jenž mi přichází nabíd- nouti svou pomoc. S díky odmítám, jen na omluvu stěžuje si na nervosu a obtížný vý- stup po žebříku. Hrabu se v drobných, abych královsky odměnil své obětavé zachraňovatele. Stloukl jsem švédskou korunu, domnívaje se, že uvedu převozníky k nadšení. Zklamal jsem se.
argentens Fáček Henner Haakon Adalstein Hrab Hammer
20 article
Obdarovaný podíval se na peníze, pak na mne, honorář pak ukázav svému kollegovi, oba jako na komando si odplivnou a něco po švédsku bručíce ustupují zas k lodičce. Obracím se k doktoru Hennerovi, vyličuju svou nervosua poněvadž jsem měl pevnou půdu pod nohama, vracel se i vtip. Vypravování bavilo doktora tak, že mne prosil, aby mne směl představiti své ženě, jež si po bohatém lodním obědě v saloně po ameri kánsku hověla. Byla o dobré dvě »koňské hlavye vyšší mne a šiřkou mne zastiňovala. Jak ta se mohla dostati na palubu, bylo mi zábadou.
Henner
21 article
Vzpomněl jsem pastora, s nímž jsem se se- známil v Bergenu. Byl přeložen do nějaké osady na Lofulech a stěhoval se s ohromným sudem kořalky, pianem a krávou. Vysazovali jej na břeh rumpálem. Vznešený klid krávy mezi zvedáním mi imponoval! Na mojí poklonu se paní dokto- rová libezně pousmála. Hned jsem se dověděl, že muž její je rodem Američan, jeho olec že pocházel z Německa a vzdělání že nabyl v klá- šteře německém v Ballimore. Zdědil po otei veliké jmění a nyní už cestuje bez přervy na šestý rok. Dům v Chiesgu pronajal, farmu si dá spravovati. »Ach bože, bože! Už šestý rok na cestách!« vzdychala paní doktorová Mají tři odrostlé děti, jedno v Melbourne, druhé v Londýně, třeti v Chieagu. Trochu rozlezlé. ale konečně, nejsou-li páni rodičové po šest le doma, mají děti »pré«. Prahu znají manželé Hennerovi dokonale, řekl bych důkladněji nežl já. »Mé ženě se z Prahy nechtělo a musilí jsme pobyt o celý týden prodloužiti,« povldá doktor. »Slavnost svatojanská mocně na nás působila, zvlášť národní kroje se nám zamlou- valy, vlastně jsme znali Prahu,« pokračovala paní doktorová, »již z vypravování paní Weis- sové, Češky, rodilé Pražanky, choti majora ra- kouských dělostřeleů. Seznámili jame se sní v Petrohradě a nikdy nevymizi mi z pamět zápal, s jakým mluvila o návštěvě Upsaly, knihovně »Caroline Redivide«, která chová známý »Codex argenteus«. Podaří-li se mi knihu ukrad- nouti, budu šťastná, « povídá paní doktorová.
Američan bůh Henner Weis Češka Pražanka Redivide Codex Bergen Německo Melbourne Londýn Chieago Praha Petrohrad
22 article
Ze žertu, pravda, řečeno, ale nevím ani jak, myšlenku přijal jsem za svou. Počal jsem o vzácné bibli přemýšleti. Kniha prý má cenu, kterou ani nelze určiti. »Codex argenteus« psán střibrným a zlatým překrásným písmem na 187 červených, pergamenových listech v druhé polo- vině IV. stoleti! V Praze ji sebrali Švédové roku 1648. Královna Kristýna darovala ji svému bibliotékáři Vossinovi a kaneléř de la Gardier odkoupil jí za 400 dolarů. Což abych někte- rého z hlídačů bibliotéky uplatil, bibli ukradl národu ji vrátil? Snil jsem o slávě, kterou bych si tímto geniálním coupem vydobyl. Vzpurné svě- domí stišoval jsem, že to vlastně ani krádež není, apíše anekce, jak říkají Němci. Již mne nebavilo vypravování panstva Hen- nerových. — Z bible přeskočila paní doktorová přimo do švédské kuchyně a zle, zle se dařilo ubohé kuchyni švédské i norské. »Zde na lodi jsme čtrnáct dní a ne-li ráno, tedy v poledne a ne-li v poledne, [tož vočer máme telecí kýtu s omáčkou, klerá první den chutná, ale čím dál se více oškliví. Zemáky podávají vyjma kávu ke všemu,« stěžovala si paní. »Co na mne,« praví doktor, »jsem vůbec nepřitelem table d'hote, při které část hostů z nepravé ostýcha- vosti hlady mře a druhá se přejídá.« Do Trondhjemu přijeli jsme v neděli časně z rána. Panstvo Hennerových ještě spalo. Kdo vl jak každý rád loď opouští, na níž několik dn pobyl i kdyby sebe lépe se měl, uvěří, že ne- čekaje až se panstvo vzbudí, zmizel jsem po holandsku, bez rozloučení a hajdy na nádražl.
argenteus Švéda Kristýna Gardier Němec Hennerův Praha
23 article
Vlak do Štokholmu záhy vyjížděl. Cesta trvá rychlikem as 26 hodin, tak zrovna pro ukráčen chvíle. Z Prahy do Plzně mohl bych sešílet ne dočkavostí a zde 26 hodin sedím trpělivě jak jehně. A jak mile se hoví v krásně zařízeném vagoně třetí třídy! Omrzí-li sedět, procházíš s uličkou kolem oken, vstoupneš na platformu. obdivuješ scenerii kraje. Vstoupil se zdvořilou obřadností bohat stříbrem okovaný hodnostář s listinou v ruce za ním druhý s psacím náčiním. Francouzsky vykládá, že mám vyplniti rubriky podávaného formuláře. Názvy rubrik as ve čtyřech jazycích. Jméno, přijmení, stáří cestujíeího, muž neb žena, kam a odkud, proč tam či kam, konečno byl-li cestující už někdy ve Švédsku? A koli krát? Nevyčerpatelná zvědavosti — statistiky Dnes bych hravě zodpovídal otázky, ten- krát mi musel napomáhati pan hodnostář. Vy klubal se z něho obyčejný kondukter. Od našich se líšil jen vybranou zdvořilostí a salonním jednáním. Proč jsem přijel? Sám nevím, lehčeji b bylo, proč se vracím? Jen žádný strach ! povzbuzoval muž při každé nové rubrice. Zános do rubriky, vynesl mi uznalou pochvalu »Trěs bien!« Nádraží v Upsale! Úřadnik starý, šedivý, pán v salonním úboru dává v ruce třimaným červeným praporkem znamení řidiči lokomotivy.
Praha Plzeň Švédsko Upsale rubrika as Trěs biena
24 article
kam zajeti. Toť náčelník stanice ! U nás takové znamení dává buď posunovač vagonů nebo vý- hybkář. Důkaz, na jakém vysokém stupni sto- jíme v železničnictví! a Sečkal jsem, až před- nosta na perroně vyřídí svou funkci a následo- val jsem jej pak do kanceláře. Představiv se. že jsem z Čech, vykládám, že bych rád město obllédl a pak večerním vlakem jel do Štokholmu. »Velmi pěkné, a co si přejete ode mne? »Račte mi laskavě na lístek napsati, že jsem se zde s vaším svolením zdržel.« »Na jaký lístek ?- »Nu, na jízdní.« »Máte jízdní lístek ?« »Ovšem, tady je.« »Lístek zní do Šlokholmu, tedy se tam dostanete,« pokyvoval hlavou, jakoby o měm zdravém rozumu pochyboval. Patrně nějaký pecival, který v Rakousku a v Německu ještě nikdy nebyl a zdejšího opa- tření na drahách si nepovšiml! Upsala nen město veliké, ale nejčistší snad v Evropě. V ulicích ani oharku odhozené zápalky nena- jdeš. Jakoby město právě očekávalo návštěvu vladaťe, tak spořádáno vypadá. Svěží vzduch pečlivě ošacený národ, zřídka spolu se vysky- tující zjevy působí na našince blahodárně. Nen žebráků, ani lidí bosých, není záplat na oděvu lidí téžce pracujících. Všichni dobře jed a pijl.
Čechy Rakousko Německo Evropa
25 article
Veházím do blízké kavárny, objednám kávu Přinesli konev kávy, konev smetany, hroudu svěžího másla, pudélko sardinek, lososa, sladký sýr a trojí druh chleba. Co sníš, sníš, pla směšně malý. V pivnici podají dobrého českého piva ve stejné láci jako v Praze, leda s výho- dou, že při jedné láhvi okusíš z jedné či ze všech třiceti, čtyřiceti na buffetu vystavených lahůdek. Takovou spoustu v buffetu, jakou jsem zanechával asi zde, tak hned neuzří. Divím se. jak výpomocní dělníci lodní přijdou, prohliž na buffetu zákusky a pro žádnou nemohou se rozhodnouti. Jsou patrně zajedeni a bez chuti nejedí. Prohlédl jsem si město a rozkošný hrbi tůvek, svěžími květy okrášlený, i rovy chudi- čkých alespoň větvičkou agátu okrášleny. Na severu zdobí své hroby každou sobotu. Pro květiny má Švéd i Nor velmi vyvinutý smysl. Často nahrnou se elegantní dámy z vý- letu do vagonu od hlavy po pás ověnčeny čerstvě natrhanými květinami. Ze hřbitova šel jsem do bibliotéky. Až prý zejtra je vstup do- volen. Na mé prosby, že přicházím až z Čech a do zejtřka se zdržeti nemohu, krčil vrátný rameny. Vida, že prosby nespomohou, počal jsem vyhrožovati. Vzpomněl jsem švédského důstojníka, jenž vyslán králem k plukovní slav- nosti do Jaroslavi (10. pluk, jehož je král švédský majitelem). Jen na jméno jsem nemohl vzpomenout. »Půjdu k samému králi,« pravil jsem.
Švéd Nora Praha Čechy Jaroslav
26 article
»Snad ani nevíte, že váš král je majitelem ra- kouského pluku čís. 10 a tomu též já náležím, lhal jsem. »Zažádám si u krále za dovolenía přesvědčite se, že je dostanu. Vy dostanete nos, že jste mi bránil.« Cerberus se jen usmíval. Snad uhádl, že to s tím králem nemyslím vážně. Dal mi však adressu nedaleko bydlícího ředitele. Ředitel mne přijal velmi vlídně a sotva jsem řekl, že jsem z Prahy, přerušil mne otázkou, chici-li vidět n aš i bibli. »Ovšem, že chci,« svědčil jsem radostně. Vydal mi lístek a já se poroučel. Bylo mi chudáka až lito. Ve své důvěře přehliží mé ne- kalé záměry! Až se dozví, že jsem s bibli upláchl a že sám mi opatřil vstup! To ho může státi i místo! Pádím do bibliotéky. Každá minuta je drahá. Jednám ve prospěch svého národa. Jsem hrd, že právě mně připadla úloha tak čestná. Vzpomínám malých krádeží, které jsem kdy v dětství provedl. Musím se smáti ! Jak ne- patrné byly všecky proti té, kterou tentokráte prověsti hodlám. Letím tedy k bibliotéce. Na poukázku ředi- telovu odešel sluha pro klíče, olevírá těžké dvéře (že jde sám, naplňovalo mne dábelskou rozkoši), aniž se dále táže, vede mne přímo ke skříni zasklené, ale mocně — železem okovaně. Ve skřini těžkými železnými pruty svírána pre- sent je se naše drahocenná bible tak, aby nejen plamo ale i vazba mohly býti obdivovány. Klaním se hluboko vzácné památce. Při pohledu na železná opatření přecházejí mne ovšem všecky podnikavostní zámysly. Poněkud zarmoucen a zklamán loučím se s místnosti. Zůstal jsem proti své vůli poctivým-
Praha