ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3a75e580-8d74-11dc-afd1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 54, person 79, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
V Praze, v sobotu I7. července 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 195.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se v Praze v administraci: na měsie. . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškou na měsín. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K F2h ve fillálkách: na měsic: . . . . . 2 K 30h . Pošton: na měslo: na čtvrt ieta . . . . 9 K 80h s dvojí zásilkou na dtvrt lota . . . . 1 k eo
Praha
5 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Ministři na dovolené. Z Vídně, 17. července. Ministr financi ryt. dr. Biliňski přibyl včera večer k šestineděl- nímu pobytu do Išlu. Ministr vnitra svob. pán Haerdtl odjede dnes večer na letní pobyt do Pörtschachu. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 17. července. Ministr vni- tra jmenoval okresního komisaře dra. Alfreda Christa a Josefa Krále místosekretáři na Moravě. Ministr finane! jmenoval ve statu tabákových továren Josefa Hráského, jenž dosavade byl místoředitelem, ředitelem tabákové továrny v Hodonlně. Ministr finane! jmenoval berního správce Josefa Černocha, Ignáce Menela, Julia Pluskala a Gustava Schindler vrchnímí berními v obvodu zemského finančního ředitelství v B r n ě. Z Vídně, 17. července. (K. k.) »Wiener Ztg.e oznamuje: Ministr financí jmenoval kontro lora Vojtěcha Hlavničku ředitelem skladiště tabáku v Praze. — Ministr finane jmenoval oficiála loterního úřadu Karla Engra v Praze archivářem loterního úřadu v Inšpruku — Ministr obchodu jmenoval vrchníh poštovního správce Erharda Silchr awu Chebu poštovním ředitelem a vrchní poštovní správce Jindřicha Lorenze v Pardubicícha Františka Halberstadta v Jablonci poštov- ními řediteli ad personam.
doktor Biliňski Haerdtl Christus Hráský Černoch Menel Pluskal Schindler Wiener Ztg Hlavnička Enger Silchr Lorenz Halberstadt Vídeň Išlu Pörtschach B r můj ě Praha Inšpruk Cheb Jablonec Josef Král místosekretář na Morava
6 article
Revise hranic rakousko-prnských. Z Vídně, 17. července. V tomto měslci počne na kladském Sněžníku revise hranice nařízená čl. XXII. prusko-rakouské státní smlouvy ze dne 9. února 1869, která se provádí po uplynuti každého desetiletl. Zúčastní se vn komisaři obou stran- Stávka ze zvláštního důvodu. Z horavské Ostravy, 17. července. Včera večer zahájilo stávku veškeré hor- nictvo na šachtě „Betině“ v Dom- brové. Dle vší pravděpodobnosti r o zšíř se stávka tato v nejbližších dnech také na ostatní závody tohoto re- vířu. Přičina stávky nespočívá ve sporecho mzdu, ani v jiných požadavcích dělnictva, nýbrž má zvláštní důvod. Vypukl totiž kon- Hlikt mezidělnictsem a jeho vůdei poněvadž dělnictvo nechce uznati prohlášení vůdců, že jest povinno přispěti na stavbu útul- ny pro rekonvalescenty. Stíhání slečny Borošovy v Chorvatsku. Ze Zábřeba, 17. července. Slečna Františk Borošova, která byla před nějakou dobou zatčena a uvržena do vězení, poněvadž státnímu zástupei Aceurtimu poslala provaz, byla dnes p 14denní vazbě propuštěna na svobodu, vyšetřo vání však jest s ní vedeno dále.
Přičin Borošův Zábřeba Františk Borošův Aceurti Vídeň Sněžník Ostrava Dom Chorvatsko
7 article Císař Vilém na cestu.
Císař Vilém na cestu. Z Berlína, 16. července. (K. k.) Císa Vilém odebral se večer přes Stelingen do Kielu kde vstoupí na loď »Hohenzollern«. Španělské válečné loďstvo vystaví syndikát anglický. Z Londýna, 17. června. Vystavení španěl ského loďstva bylo zadáno anglickém syndikátu, což se považuje za veliký indu- striální i politický úspěch Anglie. Syndi
Vilém Hohenzollern Berlín Kiel Londýn Anglie
8 article
4 szen mlna
9 article
clens kát skládá se ze šesti firem, kterým bude svě- řena stavba nových lodí a oprava starých na sedmileté obdobl, Úhrnná cena nákladu za tyto objednávky a správky obnáší 7 milionů liber šterlingů. Jak se »Times« dovídají, zúčastnily se konkurence také německý, francouzský italský syndikát, z nichž vyšel vítězně pouze anglický. Potreslaný španělský prine. Z Madridu, 17. července. »Agenzia Fabra« sděluje, že prine Alfons orleanský byl králem pro svůj sňatek se sasko-koburskou princeznou Beatrici, který bez svolení králova uzavřel, zbaventítulu španělského infanta. Anglický král do Marianských Lázní. Z Londýna, 16. července. (K. k.) Podle zprávy Reuterovy kanceláře odjede král Eduard anglický po regatě v Cowesu asi 13. srpna do Marianských Lázní. Vojenské spiknutí v Řecku. Z Berlína, 17. července. »Vossische Zlge podává z Alhén zprávy o tajné revo- luční práci v Řecku, ve které se súčastníli mnozí důstojnici, spisovatelé, Němci úřadníci z tak zvané m lado vo je ns ke strany. Předevčírem v noci konala se první větš schůzka v domě nadporučika Chadzimichalisa. Súčastnilo se v ní na 160 důstojníků a ti roz- hodli se, že do událostí aktivně zasáhnou. byli však všichní zatčeni. Nadpo- ručik Chadzimichalis a 7 důstojníků bylo po- drženo ve vazbě. Mezi spiklenci je s prý 350 mladších důstojní ku. Program revolučních důstojníků byl tento 1. ústavy se netknouti, 2. všichni prin cové měli býti z loďstva a vojsk odstranéni, 3. generální koman- dant korunní prine měl býti své hodnosti zbaven, 4. k organisaci vojska má býti povolán ciz! organisátor, při čemž se mluvilo o německém důstoj- níku, 5. k vyevičení mladších důstojníků měl býti povoláni cizí plukovnici, 6 vyšší důstojníci, kteří jsou nepotřebni, měli býti od- straněni.
Agenzio Fabr orleanský Beatrice Němec Madrid Londýn Řecko Berlín Reuterův kancelář Eduard anglický
10 article Revoluce v Persii.
Revoluce v Persii. Nový šach za vladařství Asada el Mylka. Z Teheránu, 16. července. (Reuter.) Ná rodní achů ze, sestávající z vynikajícíel členů parlamentu, četných notáblů, vůdců na- cionalistů a vojska, vyhlásila dnes za přl- tomnosti velikého množství lidu před budovou parlamentní nezle- tilého korunního prince za šacha, Asada el Mylka za vladaře a Sipah- dara za ministra vojeuství a guvernér v Teheranu. Z Berlina, 17. července. »Localanzeigru« se oznamuje z Teheranu: Odpoledne bylo vy- hlášeno na parlamentním náměstí j menován Asada el Mylka, nejstaršího člena panov- nického rodu Kadžarů, zatímným vladařem. Nebezpečí cizí okupace. Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) Turecké listy obírají se mnoho událostmi v Persii. »Sabah« prohlašuje, že perští nacionalisté mohou jedině zjednáním klidu zabrániti ciz okupaci. Pustošení a drancování v Teheranu. Z Berlína, 17. července. Pustošení ve čtvrti evropské Ala et Dauleh do- ecerní
Localanzeigra Asad Mylka Al Persie Teherán Berlín parlamentní náměstí Cařihrad Sabah Reuter Kadžar
11 article
sáhlo značného rozměru. Všech ny domy jsou vypleněny a vyloupeny Rakouský prapor, který byl vztýčen na hotelu »Evropa«, byl trefen dělovými koulemi, pak loupežnou luzou stržen a odvlečen.
Evropa
12 article Zatímní vláda.
Zatímní vláda. Z Teheranu, 16. července. (Reuter.) Prvnl dragomani anglřckého a ruského vyslanectvi odebralí se dnes do poledne do parlamentu a prosili Sipah- dara a Sardara Asada o vysvětlení, jak bude naloženo s kozšckou brigadou Vůdcové nacionalistů prohlásili, že brigáda sm na dále podržeti svoje zbrané a zůstan pod ve- Htelstvím Ljachova, který však má býti přímo podřízen ministroviivojenstv í. Jes úmyslem spojiti kozáky s vojskem nacionalistickým a uložiti jim konán policejní služby, aby lid byl uklid. něn. Bude u tvořena zatimní vlá da, jejímiž členy budou také Sipahdar a Sardar Asad. Ruské vojsko přibylo dnes ráno do Kas- vinu, odkud se pravděpodobně neprodle n vrátí, poněvadž není té doby nu tno. aby bylo přltomno v Teheraně. Rakousko-uherské vyslanectvo se vyznamenalo. Z Petrohradu, 17. července. Ruskému »Slovu« se oznamůje z Teheranu: »Mezi všemi vyslanectvy vyznamenalo se z a minu lých bojů nejvíce vyslanectvo rakousko -uherské. Diplomatický zá stupce rakousko uberský vyhledal rakouské i uherské poddané v jejich domech, aby jim nabídl ochranu ve vyslanectví. Také mnozí Ru- sové nalezli v rákousko-uherském vyslanectvu útulku.
Sardar Asad Ljachov Asad Petrohrad Reuter
13 article
Francouzský hlas proti ruské politiee v Porsii. Z Paříže, 17. července. »Temps« ozna- muje z Teheranu: Šachovi se klade nejvíce z vinu, že vydal žemi cizincům. Rozčilení proti ruským vojákům jest zde veliké. Rusko se po- važuje za největšího nepřitele Persie. Má se z to, že v Petrohradé brzo budou donucení uznati, že politika, kterou sledovali, nebyla zvláště roz- umná. Zatímně přerušené spojení s Evropou. Z Berlina, 17. července. »Vossisehe Ztg.« oznamuje z Teheranu: Pošta do Evropy jest zatím přerušena. Také anglický telegrafní úřad, který jest v moci kozáků, jes téměr nepřístupný. Styky v městě se dějí pouze telefonem. Telefon na venek jest odřiznut. Te- legraf do Gulheku, který včera byl přerušen prozatímně, pracuje ještě nejjistěji. Ruský diplomatický jednatel Soblin. Z Teheranu, 17. července. Správcem ru- ského vyslanectví v Persii jest nyní státní rada Soblin, poněvadž vyslanec šl. Hartwig dli nyní v Petrohradě, aby podával o stavu věci zprávy. Soblin jest mladý a zdatn diplomat, který byl kdysi generálním konsulem v Tavrizu a Redži a považován je za dobrého znalce věel perských. Soblin hrál při perskýeh událostech již dřive vynikající úlohu a ved také nyní vyjednávání mezi na- cionalisty a šachem. Letní sídlo vysla- nectva se nacházi nynl ve vile ve Vergende, 9 km. severně od Teheranu. Vila ta byla daro- vána ruské vládě od zemřelého šacha. Bývalý šach Mohamed Ali pod carovou ochranon Z Teheranu, 16. července. (K. k.) »Petr tel. sg.« sděluje: Šacha, když se dnes ráno
Temps Teheran Hartwig Mohamed Al Petr Paříž Rusko Evropa Berlín Persie Petrohrad Vossisehe Ztg rada Soblin km
14 article
dání odebral do ruského vyslanectví, doprovázela jeho choť a dědic trůnu. Šach zaslal ruskému caru telegram, v němž prohlašuje, že dává se se svou rodinou v ochranu ca- ro vu. Z Londýna, 17. července. Zprávy, že šach se uchýlil do ruského vyslanectva se opravují v ten smysl, že se uchýlil do letního sídla tohoto vyslaneciva v Jergende. Juslifikace přeběhlých vojáků a Iupičů. Z Londýna, 17. července. Teheranský kor- respondent »Daily Telegraphu« oznamuje, že konstituční vojska postřílela včera sta přeběhnuvších vojínů a o zbrojených lupičů, kteří budili hrůzu nesmyslným střilením v evropské čtvrti. Některé domy royalistických hodnostářů byly bombardovány. Ceny potravin jdou rychle do výše a budou-li trvati dosavadní poměry jestě nékolik týdnů, nastane brzo nedostatek potravin. Kdy se Mohamed Ali poděkoval. Z Londýna, 17. července. (Zvl. zpr. „Nár. L.“) Zdejším novinám telegrafuje se z Teheranu Šach Mohamed Ali zdráhal se dlouho, vyhověti naléhavé žádosti zástupců anglického a ruského aby se poděkoval, ježto abdikace jeho nezbytnou nutností se stala. Teprve když mu důrazně při- pomenuto bylo, že je nemožno, aby ru- ské vojsko na jeho ochranu do Te- heranu vtrhlo a že jinak i jeho životu hrozí nebezpečí, Mohámed Ali povolil a prohlá- sil, že je ochoten odstoupiti. Odstoupení Moha- meda Aliho bylo vůdcům revoluce ohlášeno vče- ra ráno o 5. hodině a ihned na to bylo všechno nepřátelství zastaveno. V obyvatelstvu způsobila zpráva o šachově abdikaci velkou radost, takže ulicemi všude hlaholil velký jásot. Všude slaven smír a političtí odpůrci veřejně se sbratřoval. O budoucnosti bývalého šacha není dosud roz- hodnuto. Nacionalisté chtějí prý mu záručiti bezpečí a zůstaviti mu táké, aby si zvolil místo noliž svého přištího pobytu. l 9e o
Mohamed Al Al Moha Ali Londýn Daily Telegraph
15 article
Z Turecka. Krétská otázka. Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) Dle »Sabahu« bude Porta ve své odpovědi na nótu v krétské otázce prote stovati proti výrazu »droits supremes« a žádati záruky, že zachována budou s u ve- renní práva Turecka, jakož že bude stanovena lhůta pro konečnou úpravu režimu na ostrově. 1 n »Tanin« soudl, že nebezpečí vál ky k vůli Krétě pro tuto dobu mi nulo. Z Cařfhradu, 17. července. (K. k.) Ob rady ekumenického patriarchátu usnesly se v schůzi, včera konané, aby Portě odevzdán byl pamětní spis v zále žitosti círke v n i ch a školských výsad. z Cařihradu, 17. července. (K. k.) »Tas. viri Etkiar« označuje nótu v krét s k o tázce za velikou úhonu ústavního režimu a projevuje nevoli, že Turecko přes t vše nemůže vésti válku s Ře ckem. List míní, že annexe Kréty Řekem byla by počátkem kon e Turecka. Řecké čely v Macedonii. Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) List »Iitihad« činí vládu pozornu na hrozi vý vzrůst řeckých revolučních če v Macedonii a vilajetu drinopol ském.
Port Cařfhrad ck Řek Turecko Cařihrad Kréta Makedonie
16 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . zn 8h večernl . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkové ranní čislo . . . . . . . ie večerní . . . . . . . . 5k Inseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., B Tam nacházeji se též redakce. tiskárna a expedine Národnich Listů Rukopisy se novracejí.
17 article
nae illrdi Nebezpečí války. Ze Soluna, 17. července. »Local-Anzeiger- oznamuje: »Ve zdejších vojensklý ch kruzích panuje oproti soudu některých novin mínění, že válka je neodlvratina. Z Ca- řihradu odeslány byly na hranli c řeckou zase četné prapory vojska, děla a náboje. Mladoturecký ústřední výbor připravuje protestní votum proti stálým průta- hům v řešení krétské otázky.
Soluna Ca LocalAnzeiger
18 article Nový říšský kancléř v Ně- mecku.
Nový říšský kancléř v Ně- mecku. Bethmann-Hollweg a zahraniční politika. Z Mnichova, 17. července. Z Berlinas oznamuje »M. N. N.«. Říšský kaneléř Beth- mann- Hollweg včera při představo- vání se úřadníků zahraničního minister- stva prohlásil, že nejdůležitějším úkolem jeho bude zapracovati se do cizích, zahraničních záležitosti a převzíti vedení zahraniční politiky úplně do svých rukou. Tímto prohlášením má býti jaksi vyvráceno tvrzení, že bude nyní eísař sám vlastním ministrem zahraniční pohitiky Ne- mecka, Zvláštní pocta knížeti Bülowu. Z Berlina, 17. července. Císař Vilém dal pověsiti do své pracovny poslední vel ko podobiznu Bülowa a daroval tomuto svoji velkou podobiznu. Město Berlín na zvláštní poetu Bülowa pojmenuje dosavadní náměslí Ga- belsbergrovo náměstím knižete Bu- lowa. Náměstí to nachází se ve středu města
M N N Bülow Vilém Mnichov Hollweg Berlín
19 article Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů «. ) V Zábřebě, 15. července 1909.
Záhřeb
20 article Nastič.
Nastič. S upřilišněnou snahou Aceurti i Tarrabo- chio za každé příležitosti vynášejí »šlechetně vlastnosti« »velikého politika z Bosny«. Znatel komedie má zde příležitost pozorovat, jak Nastič sklízí »morální odměnu« z úst »černých duší« a dovede si představit, že »materiální výhody« morálním presentům předcházely. V tom vláda barona Pavla Raucha dobře se vyzná. Poslou- žíme malým příkladem. V kostajnické pumové aféře na oko byl úvězněn student Dragojlovič, o němž jde svoruý hlas, že je napodobitelem umění Nastiče a že dobře odehrával úlohu agenta-provokatéra. Námětem jeho uvěznění byl domnělý nákup chloridu draselnatého. Před ně- jakou dobou i tento »zločinec« byl propu- štěn na svobodu a dnes mu bylo ude- leno stipendium zemské chorvat- ské vlády! »Černá a dlouhá ruka« v Chor- vatsku na hlas veřejného mínění ani dost málo se neohliží! Lid tam už všemu zvykl! »Velký politik z Bosny« máv svědeckou zručnost. Praktiku má velkou. Sám dnes uvedl, že i před vojenským soudem svědčil proli dru. Miladinoviči. Doktorova choť sama svého chotě odhalila. Ukazovala »člověku ušlechtilému« kupu portretů makedonských povstalců. Tak Nastič měl přiležitost do své paměti vštípiti i rysy hrozného vojvody Damjanoviče, o němž žvatlavá doklorova choť vyprávěla, že byl 14denním ho- stem domu jejího. Nastič má »široké« svědomi, Ani zbla li- tosti nepociťuje nad obětmi svého bídáctvi. Tak kdysi ve Vídni před Milivojem Čukovičem se smichem na rtech se honosil, že »již šest životů má na duši.« Nyní usiluje i o zmar 53 nevin-
Nastič Pavel Rauch Lido Miladinovič Doktorův Damjanovič Čukovič Bosna Chor Vídeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na svatební cestě. Petrohradský vlak se opět hnul a ujíždé mírným letem po rovině. V šednom z četných kuřáckých kupé druhé třídy sedělo pět cestují cích a spalo. Nic je ze spánku nerušilo, než trhané rachocení kol a vozů, ale tomu byli vši- chni už zvyklí. Ostatně lidé zdravých nervů usnou třebas i ve válečném rachotu. Ale pojed- nou otevřely se na chodbu vedoucí dvéře a do kupé vstoupil elegantní a mladý ještě pán, jenž se rozpačitě, lze říci úzkostlivě, ba skoro zou- fale rozhlížel. „To není také to pravě!“ vyrazil nevrle ze sebe. „To kupé jakoby bylo zrovna začarováno. Čerti vědí, kam se podělo!“ ve Joden ze spáčů byl touto samomluvou z dří moty vyrušen. Zamžoural nejprvé s podivem na cizince, pak ale vyskočil a zvolal radostně: „lto se podivejme! Vasilij Grigorovičí, ty zde? Tomu se říká šťastná náhoda!“ „Jsi ty to opravdu, Feodore Čarykove Také pro mne radostné překvapení! Už je tomu řada let, co jsme se neviděli. „Jak pak se, brachu, máš? Toť se rozumí. jako vždycky! Ale mluv, ke všem všudy, kde js se tu vzal? „Nejsem s to nalézti své kupé. Co tomu řikáš? Na poslední stanici vyskočil jsem, vypol jsem sklínku ačíščenoj *), pak ještě jednu a po- tom do třetice všeho dobrého. Zatím byl už nej- vyšší čas, abych vskočil zase do vlaku. Ten se vlastně již hýbal a já vyšvihl jsem se rychle na stupátko nejbližšího vozu. „Takové přihody se už stávají,“ prohodi Čarykov. „Nu, ale teď tu prozatím zůstan!J tu zrovna ještě míslo. „Ne, ne, nemohu!“ odporoval Vasilij Gri gorovič. „Musím vyhledati svoje kupé. „Až do nejbližší stanice tu zůstaň. Pak bu deš miti lehčí hledání, když vlak bude státi. Vasilij Grigorovič se posadi. poa ) ačísčenoj = očištěné, rafinované „Kam pak vlastně jedeš?“ tázal se Čary- kov.
Vasilij Grigorovičit Čarykov Gri Grigorovič
22 article
„Do neurčita, sám ještě nevím,“ odpovědél Grigorovič. „Jedu prostě, kam mne osud za- nese. — Já ti něco povím, Čarykove. Viděl js už někdy šťastného člověka? Člověka, který se samým štěstím div nezblázní? Tady je! Tak se na mne podívej!“ vdati Čarykov s úsměvem se naň podíval. „Nevěřiš mi? — Konám svatební cestul „Ale jdižižl „Ano, ano, můj zlatý. Přímo od svatebn hostiny do vlaku! „Tak tedy: nejsrdečnější blahopřání! Proto tedy jsi v plné parádě,“ pravil se smíchem Čarykov. „Zcela správně, bratříčku! Ba napustil jsem se dokonce i voňavkou. Ze samé marnivosti. — Kdybys jen věděl, jak mi je! Tak blaze, tak tak — člověče, já jsem nevýslovně šťasten!“ — Dovedeš si to představit? Ale suď sám: za ně- kolik minut sedím zase ve svém kupé. Vedle mne anděl, který mi docela náleží. Líbezná, roz- tomilá rusá hlavička s rozkošnou tvářičkou. — Člověče, příteli, já jsem strašně zamilován proto tak šťasten. — Ale co pak ty tomu roz- umíš?! Ty jsi zarytý panic, nepřítel ženského pohlaví, misogyn nejhrubšího zrna. Ale uvaž jen, co ti teď pravím: neni nic krásnějšího, než míti půvabnou, rozkošnou žinku. — Jsem ted netrpělivě očekáván a až přijdu, budu uvitán líbezným úsměvem. Potom přisednu si těsně k ní — v kupé mimo nás nikdo není — položím hlavu na její hruď a obemknu rukou její zlatý, hedvábný vlas. Venku letí kolem našeho okna kraj za krajem a my dumáme, sníme sen ča- rovný. — Bratře, dovol, abych tě obejmul!“ Oba přátelé se objali a líbali. Spolucestu- jící, kteří se tím časem byli probudili, smáli se tomu na celé kolo. Ten štěsuím zpitý mladý man žel je začal bavit. pralev Chodbou kráčel kolem konduktor. „Hej, příteli!“ zvolal za ním Vasilij Grigo- rovič. „Uvidite-li tam v předu mladou dámu samotnu v kupé sedíci, řekněte jí, prosím, že příjdu ihned.““azaa oponn a zbedova a tel
Grigorovič Griga
23 article „Samotna nesedí tu v kupé žádná dáma!
„Samotna nesedí tu v kupé žádná dáma! odpověděl suše konduktor. „Ale jenom se laskavě podívejte! Však on už někde bude. Je to moje manželka. — Moje žínka! Jak krásně to zní! A jak jsem při tom šťasten!“ sn o „Je to vlastně velkou vzácností, vidět slyšet člověka, který se šťastným cítí a za šťast- ného prohlašuje,“ prohodil jeden z cestujících. „A kdo je tím vinen?!“ otázal se Vasilii Grigorovič. „Je to vlastní vina každého! Každý si může sám svoje štěstí sestrojit. Ale většina lidí odpuzuje sama svoje štěstí. l adu „Co to slyším?!“ podivil se pasažér. „Ano, tak je tomu skutečně. Jest jako zá- kon do tvorstva vloženo, že člověk v jistém věku musí milovat. Milování náleží tedy ku po- zemskému štěstí. Náboženství praví k tomu, že zamilovaný člověk se má oženit. Ke štěstí ná- leží tedy manželství. — A konečně: žena a ko- ňak působí v člověku pravé rozpoložení, pravou náladu ke štěstí. „To vy tedy jako myslíte, že je každý pá nem svého štěstí? Jak pak je tedy možná, že stačí kousavá nebo štěkavá tchyně, aby celému tomu štěstí krk zakroutila? Nikdo nedovede své štěstí na řetězu udržet. Což kdyby tak nyní vlal vyjel s kolejí? — Všechno je jenom náhoda. Grigorovič odpověděl prudce: »Nebojím se žádné náhody. Vysmeknul vlaku s kolejí je událost tak řídká, že o ní ne- třeba ani mluvit. Co pak by se mně na přiklad mělo státi? Svoje štěsti mám u sebe. Jenom několik kroků odsud očekává mne moje roz- košná ženuška. — Ostatné musíme už brzo doraziti do slanice.« »Jedeš vlastně jenom do Moskvy, anebo ještě dále na jih?« olázal se Čarykov. »Děláš si ze mne šaška. Jak pak bych přišel na jih, když jedu na sever !« »Na sever? Moskva je přece od Petro hradu na jihu,« namítl Čarykov. »Svatá pravda,« přisvědčil Vasilij Grigoro vič. Ale my nejedeme přece tam, nýbrž do Pe trobradu. «
Grigorovič Petro Čarykov Vasilij Grigora Moskva Svatá pravda
24 article
»To se ráčís mýlit! Tento vlak jede do Moskvy !« Vasilij Grigorovič stanul jako v sloup obrá »Coooože?« zakoktal zděšeně. »A kam vlastně chceš, či hodláš se do stati?« otázal se již poněkud soustrastně přítel »Do Petrohradu, kam pak bych chtélji nam,« zvolal skoro zdreen mladý manžel. »Tak tedy vlezl jsi do opáčného vlaku!e Vasilij Grigorovič popadl se za hlavu. Po- jímala ho závrat. Jako smyslů zbaven upja zrak na Čarykova. »Ano, ano, tak už tomu je. Ty tři rjumky »ačíščenoj« tě popletly, že's si nepovšiml směru kterým vlak odjiždí. Inu ano, jak dl staré při sloví: Vypil rjumku, vypil dvě, zašumělo v golově.« » já hlupec!« bědoval Vasilij Grigorovič »Das ať vezme všechny vodky celého světa! J jedu do Moskvy a moje mladá, opuštěná žen spěje plnou parou k Petrohradu, sama, bez ochrance, bez muže ! Já bloud, já nešťastný lehkomyslník.« »Ale nenaříkej, vždyť není tak zle !« Ko nejšil Čarykov. »Telegrafuj svojí paničce a vsedni do nejbližšího rychlovlaku, jenž nazpět pojede.e »Lehko je dávat rady. Ale kde vezmu na zpáteční jizdu peníze? Kasetta s mými peněz je uzavřena v kufru a ten ujíždí s petrohrad ským vlakem. Můžeš mne snad potřebným obnosem založit ?« Čarykov vyňal ze záňadří tobolku a p něžní otázka byla rychle odbyta. Vasilij Grigo rovič smířiv se s okolnostmi, stal se opět vese- lým. Ale o tom, že si člověk sám svoje štěst buduje, již se ani nezmínil. Doufejme, že tak vůbec už nečiníl l Napsal Ant. Čechov. Přel. B. P. cen, i švre ob 1e
Grigorovič Čarykov Griga Čechov Moskva Petrohrad
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Kaneelálská zpráva městského divadla Kr Vinohradů píše o chystané na pondělí hře dra. K
městský divadlo Králové
26 article Kolmana „V ycho v a tel?4 „Hra tato byla dopo
Kolmana „V ycho v a tel?4 „Hra tato byla dopo ručena porotou, posuzující práce, ucházející se o ce nu pp. Dudy a Štětky. Poněvadž o tutéž cenu uchá- zela se Růžena Jesenská dramatem „Estera“, jez touž porotou bylo doporučeno ku provozování bude o udělení ceny rozhodovati se po provozován dramatu „Estera“. — Tato zpráva trpí neůplnost Dle dosavadních oficišlních zpráv o výsledku kon- kursu, vypsaného pp. Dudou a Štětkou na cenu 1000 kor., byla cena následkem prvního rozho- nutí literární poroty přiřknuta hře „Vychova- tel“. Když pak naskytla se pochybnost, zdali byly zachovány podmínky konkursu, jenž ustanovoval. že cena má býti udělena nejlepší z her uznaných porotou po provozování, vyslovila se porota svým druhým rozhodnutím, že ze všech, do kon- kursu pp. Dudy a Štětky zadaných her jedině hru „Vychovatel“ doporučuje ku provozování. Ná- sledkem toho samy bulletiny městského divadlao- znamovaly uvedení „Vychovatele“ jako hry, úznané porotou za „nejhodnější pocty cenou z konkursu pp.
Kolman Štětka Růžena Estera Duda
27 article
Dudy a Štětky.“ Nejnovější zpráva z kanceláře di- vadelní zjednodušila, zároveň však zvrátila celou věc rozhodnutím, že o udělení ceny rozhodovali s bude až po provozování „Estery“, která „tou ž po- rotou“ byla doporučena. Při tom se však zamlčuje že „Bstera“ byla doporučena mimo jině ještě hry mezi nimiž byli na př. také „Svatí“, drama K. Ko- mana, ovšem touž porotou, ale v jiném kon- kursu! Totiž v konkursu městském, tedy na zá- kladě jiných podmínek. Bylo by zajímavo zvěděti. je-li nejnovější zpráva z divadelní kanceláře tak míněním pp. věnovatelů, městské rady a divadelní správy. Autor „Vychovatele“ může se jen těšíti z te- to zřejmé nepřesnosti, s jakou se jedná, neb aspoh p'še o literárních cenách, nebot může se domáhat provozování „Svatých“, také doporučenýen „touž porotou“, čímž divadelní správu, oddano kultu německých operet, jistě znepokojí více, nezi žalobou na vyplacení ceny. Porota, která o soutězi na cenu pp. Dudy a Štětky již dvakrát jednomyslně a souhlasně rozhodla, jistě sama se ozve proti tét nesrovnalesti., z an odšu
Štětka Estera K ko
28 article
n olšnimlson olecbol se zdodlet ,sor
29 article
inl lntesle ode