1
masthead
Vychází každý den
nino v neděli • svátek.
Předplácí se v administraci
OaVrovní milo* èi«. 1K08-1I.
2
masthead
DOF4SY
tr«okovane a podepvané pŕtylmé
r e d. ale c e
v Oetrovní nlid t 1608-П.
e d
3
masthead
Béaičné ...
čtvrtletně .
4
masthead
v Prste: potton:
5
masthead
Rukopisův
oevracime a uepodepsaoycb nedbáme
6
masthead
• 5 „ 40 „
7 „ 60 ,
celoročné .
7
masthead
3 „ 76 „
půlletně ..
8
masthead
K E К I. Л M Л С К
neaapečeténé pusy lány budtei nefreo-
kovány.
Inurát7 počítám» co ncltawül-
Rornik XV.
Inurát
E К I . Л M Л С К
10
masthead
Jednotlivá čísla po 4 kr.
Za doniienl do doma méstční 10 kr.
12
masthead
V Ргаже, ve dtvrlek dne Ä*. Isřezna
13
title
Pozvání к předplacení
14
article
na drubé čtvrtletí
p o 1 i t i o H. ó h o cl o n n i Ku
15
article
„ÖECH“
„ÖECH“
Poštou předplácí se : na čtvrt leta
S al. 76 kr., na půl leta 7 zl. 60 kr., na celý
rok 16 il. — \ Praze bez donášky : na
ttšáic 90 kr., na čtvrt leta 2 xl. 70 kr., na
pál leta 6 zl. 40 kr., na celý rok 10 zl. 00 kr.
Za donášku do domu, kterouž výhradně
administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr.
Předplatně sasýlá se — nejlépe poštovními
poukázkami administraci „Čecha"
v Praze, ostrovní ulice číslo 1508-11.
Čecho
Praha
16
article
Veliký Pátek řiši.
Veliký Pátek řiši.
— K. — Chyby lékařů přikryje zem,
chyby stavitelů celému svitu zůstanou odkryty,
ba časem jich domy sesují se a v rumu
pohřbí iivoty svých obyvatelů. — A chyby
státníků, těchto stavitelů ústav, konstitucí,
státních budov? Chyby těchto jeví se po letách,
nikdy až po celém věku. Stavitelé
druhu tohoto umějí státní své budovy všelijak
vyšňořit & vyšperkovat. Navěší toho a
nalepí na průčelí — pro parádu, nahoru do
prvního patra nastaví praaté kariatidy a níže
do přízemí po obou stranách brány jako na
stráž umístí dva spoutané obry, na jichžto
bedrách budova stojí. Všechno všudež maltou
krásné se přitře a vyhladí a nyní zvou
se lidé z celého světa : pojďte lidicky, po
patřte a podivte se, jak velebnou budovu
jsme zde postavili 1
Zatím budova se šlehá. Střecha opatřena
architektonickými vížkami a vikýřky tlačí se
na zdi a zdi opírají se o základy. Jsou li
tyto dobré, drží se celé stavení v celosti;
povolují-li, bortí se vše a ukazují se povážlivé
trhliny. Přijdou dešti a mrazy, kteréž
povrchní „aufpuc* odvlhnou a dolů smetou,
hrdé vížky ua střeše začnou se viklati
a celá budova vypadá sešlá, opršalá a zbor-
télá, z nížto lidé strachy se stěhují.
Takýchto stavitelských chyb vidíme bohužel
v Evropě velmi mnoho. Deště, mrazy,
bouře všechen ten .aufpuc,* všechny stavitelské
tretky s ústav a konstituc nemilosrdné
stírají a budovy státní ukazují se ve své na
boti. V bouři teprv osvědčuje se, co budováno
bylo na skále a co na písku.
Pátek řiša
Evropa
17
article
Ze všech úhlův světa znamenají se
prudké nárazy a říš* nebezpečně otřásají se.
Někteří stavitelé státních budov dosud žijí a
ukazuje- li se jim na zející trhliny a tážou li
se, podívejte se, co jste to vyvedli, sociální
bouře vaše konštituční baráky dosti brzy
smete? tu omlouvají a vymlouvají se, trhliny
že snadno lze ústavními dodatky zaklínit a
novým „aufpucem" zaklajstrovat. Pozveme si
sem kováře, ten nám ukuje veliké kleště a
traversy a těmito budovu spoutáme a sevřeme.
I stalo se. Budovy centralisticky se
sevřely a spoutaly, tak že povrchni není
možná trhliny vidéti, za to ale celá budova
к jedné straně se kloní. Co teď? Celé stavení
snésti, ode střechy až dolů к základům
? To prý bylo by škoda. Podepřeme
budovu bodáky, aby к jedné straně se ne-
klonila. — Ještě více vojáků s bodáky a přiberme
к nim i kanóny. I to se stalo a budovy
kloní se vždy hloub, tak že zdá se,
jako by překotit a do propasti všeobecné
anarchie sřítiti se měly. Jen tak ještě jedna
neb dvě státní budovy na svých pevných základech
nepohnuté stojí. Vyskytli se sice i
zde stavitelé, kteříž pravili : sloh této budovy
jest příliš zastaralý, copařský, přidáme
к němu trochu „renesance,* zmodernímo
zevnějšek, starou kamennou střechu shodíme,
okna příliš těsná zvětšíme, staré železem pobité
dvéře vyhodíme, vždyí člověk neví, je li
to kostel nebo vězení ! I stalo se. Státní budovy
od základu přepevně stavené zmoder-
nili, starý poněkud kostelní sloh všelijakými
tretkami zalepili a — ani jedco čtvrtstoletí
neuplynulo a již všechny moderní přívěšky
a přílepky drobí a droh se a odpadávají
18
article
Nyní ozývají se vážní i znalečtí hlasové,
kteříž praví : všechen ten moderní „aufpuc*
nestojí za uic, my musíme na starých, historických
základech stavěti a ve slohu starém
pokračovali, my musíme „stylgemäss* opravovali
! A tak se též děje. Ovšem, že ti mo-
dernisující stavitelé nyní se horší a bouří a
že státním opravám vedle původního
starého slohu se smějouažeblízkou
zkázu věští : nechrne je smáti a horšili se.
Děkujme Bohu za to, že jim domácí pán nedovolil
celou budovu od základů přestavět! a
že jen v některých částech ji zmodernisovali,
což až odstraní se a přiměřeně opraví, bude
státní budova opět v původní kráse před celým
světem zářili.
Zatím, abychom konkrétné mluvili, v ří
ších sousedních, ku př. v Itálii, kdež několik
starých, solidních domů sbořili a z rumů
těch novou velikou budovu ve slohu rene
sančním slepili, pozoruje se. že tento sjednocený
italský konštituční bazar již již se řítí
a dále ve Francii s nemalou hrůzou vidí se,
že od té chvíle, co z královských komnat nadělali
republikánských koníren, ve krásné
zemi té vše ku katastrofě se schyluje.
bůh
Itálie
Francie
20
article
Podává Josef Svoboda, kooperator jaroméneký.
(Pokračování.)
5. Ükazy naznačující (phaenomena
significativa). Pod názvem tímto zahr-
nouti lze všechny úkazy, při nichž jistými
znameními něco se označuje, jakkoliv se dějí
pohyby mechanickými. Takové jsou : Duch dá
tolik ran kolik zvuček má se sestavili; ducb
vede ruku prostředí (media) přes jisté písmenky
; duch pohybuje rukou media a píše
jí ; duch píše sám a pohybuje tužkou bez
media. — Kdysi byly v Tuileriích čtyři
osoby přítomny: Napoleon III., císařovna,
vévoda z Montebello a Home (prostředí). Na
stole byl papír, péro, inkoust — pojednou se
objevila ruka, která chopivši se péra do inkoustu
je namočila a na papír napsala .Na
poleon* a to rukou Napoleona I. Císař si
přál, aby mu bylo dovoleno ruku tu políbili
a skutečně tato se blížila nejprve rtům jeho
a pak rtům císařovniným.
Mnohdy píšou media nejen co dříve ne
vědéla, ano i proti svému osobnímu přesvědčení
a vůli ; jindy píšou, překládajíce z cizé
řeči. — Kdykoliv prostředí píše, jest pojato
závratem, spolu pak pocituje, jako by ohnivý
proud ze srdce k hlavé a odtud do ruky
probíhal, někdy trhání žilin až ruce zdřevění.
Během času vynalezen i psychograf
(zvláštní stroj piaci), nejoblíbenější jest nyní
Peaseův psychograf. Jest to dřevěný kotouč,
na němž kolem do kola jsou napsána písmena
abecedy, uprostřed má pohyblivou rafii, která
se může jednotlivých písmen dotýkati a páčidlo,
které rafií pohybuje. Mohutnější však
media nepotřebují ani tohoto přístroje.
Svoboda
Ükaz
Peasův
Napoleon I . Císař
Napoleon III
Montebello a Home
21
article
Původ svůj má psychografio v Mnichové
a Bavorsku, když duchové r. 1864 se vyjádřili,
že příště budou dávali odpovědi 26le-
tým prostředím Mafií Kahlhammerovou, řídíce
její ruku, když zasedne za stůl.
Také lze bezprostředně obdrželi písma
od duchů samých. Obyčejně pocházejí od
zemřelých přátel a příbuzných. Totožnost
ruky na snímkách (copii) těchto dosvědčují
ti, kteříž osoby ony za živa znali. Obyčejné
dá se papír na hrob zemřelého a po nějakém
čase jsou papíry popsány. Také písmo slove
přímé.
Co do písem uvádí Güldenstube velkou
řadu osobností, od kterých písemné památky
obdržel. К těmto náležejí mezi jinými : Plato,
Sokrates, Cicero, Caesar, Juvenal, Abaelard
a m j Obsah jejich nepodává nic nového,
leč jen vůbec známé zásady a články filosofické
a mravovédné
Postupem času rozmohla se též rozmani
tost špiritistických úkazů, tak že jest nemo
žno, všechny náležité roztríditi.
K novějším úkazům špiritistickým náleží
také kreslení pomocí „duchů*, kteréž se nejprve
rovněž v Americe objevilo. Kreslitelé
toho spůsobu nikdy umění tomu se neučili,
avšak vedením .duchů* zemřelých malíři
shotovnjí velmi krásné kresby třeba i za tmy.
Jsou také media kreslící, malující a fotografující
podobizny zemřelých osob, jichž nikdy
neviděla.
Jsou také media, jež berou na se rysy
ve tváři, pohled, postavu, hnutí a celou tvářnost
.duchů* těch, kteří se jim zjevují, tak
že prý na ten spůsob poznáno bylo mnoho
osob zemřelých. — Takovéto prostředí slove
prostředí nakreslující (medium delineans).
Sokrates
Cicero
Caesar
Abaelard
Bavorsko
prostředí Mafia Kahlhammerova
Juvenal
22
article
У severní Americe objevila se v posled
nich letech též prostředí, která jsouce u vy
tržení veřejné dlouhé řeči činí, tato šlovou
Trance- Speakers.
Někdy diktují duchové skladby hudební
a dávají návody к sestavení nového druhu
varhan a nové harmoniky. — Jindy diktují
duchové také básně. Tak vydal v severní
Americe Tomáš Harris .epos s hvězdných
nebes,* (An Epic of the Starry Heavens),
jež mu duchové diktovali. Byl prý po 14
dní v stavu duševní rozčilenosti, za ten čas
měl 22 sezení, což dělá dohromady 26 hodin
a 16 minut. Báseň ta má as 4000 veršů.
Mnohdy libují si duchové také v tom, že
přinášejí květiny a ovoce ; což mezi jinými
tvrdí Damiani.
Avšak připamatovati sluší, že při všelikých
úkazech špiritistických, by sebe vážnější
ráz na se braly, objevují se zároveň také titěrné,
směšné a pitomé maličkosti, o kterých
zde pomlčíme.
Ale vrchu výskumův svých dosáhl spiritismus
tvrzením svým, že se zjevují skutečné (re
alné) postavy duchův, nikoliv jen pouze v obraznosti
neb u pouhém vidění, což velmi mnoho
Harris
Damiani
severní Amerika
Epica of the Starr Heaven
23
article
nčených mužů dosvědčuje, jako : Crookes, C. F.
Varley, spisovatel Coleman, dr. Purdou, lord
Lindsay, Emil kníže Sayn Wittgenstein, carův
gen. pobočník a m. j. Prostředí totiž zasedne
v komnatě tmavé, oddělené od osvětlené
světnice dlouhou oponou a jakmile je u
vytržení (obyčejně 6—16 minut) zdá se, jakoby
vanul jemný větérek, a z komnaty vystupuje
postava duchová; chodí a vznáší se
po světnici, rozmlouvá s přítomnými, odpovídá
к otázkám nejrozmanitéjiím, také někdy
píše, čte a podpíše svoje jméno ; zkrátka obcuje
tak s přítomnými, jako živá osoba mí
lostná, což každý tím snáze uvěří, poněvadž
ruce a tvář mají dokoná barvu člověka živého,
a líce obzvláště jsou líbezně rflménné.
Po čas svého se objevení pozoruje úzkostlivé
prostředí, zda-li toto trvá ještě u vytržení.
Jsouf prý to skutečué bytosti, obývající
ve hvězdách a planetách nebeských, pročež
také šlovou sideridé. — Postavy takové byly
již též vyobrazeny; některé na př. podobají
se andělům, na jiném obrazu takém je viděli
důstojníka v stejnokroji, na jiném pána a
paní v kroji německém a pod. — Medium,
čilé a spolu citelné, obchází prý mráz, kdykoliv
se postava taká tvoří.
Crookes
F Varley
Coleman
doktor
Purda
Lindsay
Emil kníže
Sayn Wittgenstein
24
article
Co se všeobecné „duchů* týče, jeaž od prostředí
vyvoláváni bývají, znamenali dlužno, ze
někdy se vydávají za pouhé duchy žádnou přednost
si neosobujíce, jindy se vydávají za anděly,
za svaté, za Marii Pannu ano i za Krista;
mnohdy se staví, jako by byly duše zemřelých a
to bud před krátkým časem, aneb již v dřívějších
stoletích. — Co se týče chování-se při
zjevech, tu vyžadují duchové mlčení od okolo
stojících a víru, než-Ii dají znamení o své
přítomnosti. Také znamení bývají obyčejné
lehká rána v nějakém nářadí ve světnici aneb
ve zdi. Tímto znamením činí se pozorná prostředí
i okolo stojící, že „duch* jest přítomen,
a že hotov jest odpovídali na otázky kladené
Někdy také přivolá prostředí „ducha“, tlačí-li
rukou neb pratem na stůl. — Výroky a odpovědi
dávají „duchové* ponejvíce dle tohp,
jakou osobu zemřelou představují, v jaké
krajině a v jaké společnosti se zjevují.
Z Moravy. (P. d. „Č.*)
Marie
Krist
Morava
25
article
Rezrniené jsou ty naie poměry na Moravě.
Nejlépe zda se mi naznačím njnéjil situaci
slovem „kvaienl*. Dělnictvo nespokojeno
chytá se socialismn, řemoslnictvo počíná suiti
o lepších časech, rolnictvo vidi, ie ■ nim ale,
že jest téměř na mizině, do které ho vrhl libe-
ralismns, s kterým poiilhával, ono oblìi! ze po
přátelích a hotovi se к sebeobraně. Sladovny
naše naříkají na ípatné časy, na sontěž židovstva,
která je pozvolna z obchodu vytiskuje, na
dvojí loket, kterým se jim a závodům židovským
měři, na veliké daně, kterými epreüv
svým konkurentům stiženy json. Cukrovary
máji letos rozhodné ipatnoo bilanci, snižuji
ceno řepy, rolnici naproti torno svolávají hromady,
aby uhájili zájmy své. Učitelstvo svobodomyslné
— a toho jest n nás většina —
brojí proti školní novelle a vyzývá poslance,
aby proti ni hlasovali ; naproti torno vitá lid i
ty malé úlevy, které se mn stran návštěvy
školy dostanou, stěžuje si na náramný náklad,
jehož škola moderní vyžaduje, stěžeje si na
zkrácení národa českého ve školství, na nevla-
steaecké okresní školní rady, těžce nese i to,
ie mládež od 14. rokn sama jest sobě pene-
Morava
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
SeLTriOTTrazi-
Pantaatieki obrazy od Petra Kopřivy.
II.
Petro Kopřiva
27
article
FepíóeK dem a,
(Pokračováni.)
V korunách dubu i lípy po celý téměř
rok bývalo veselo. Nebeských zpéváčků ovšem
nejvíce vr&bčíků a špačků v budkách se tam
jen hemžilo. Vrabci a špačci časem spolu se
svářili, avšak přece při tom Pána Boha nehněvali,
jako dole lidé V noci zas, když vše
umlkalo, na hoře v korunách houkaly sovy,
výři a kalousi a když tento si zahouk, tu
vidělo se jisti, že nékdo ve vsi umře. A
právě téhož večera houkal kalous na dubu i
na lípě neobyčejně dlouho a tak choulostně,
že stará Šídovic, kteráž z lesa s nůší březových
růžek domů se hmoždila, zvolala : což
pak ten kalons dnes tak smutně houká, nedej
Pán Bůh, aby nékdo z nás neumřel ! načež
křížem svátým se znamenajíc, vedle dubu
plaše ku své chaloupce chvátala. Veier na to
vítr zvedal se víc a vie, tak že i Meluzina
chvilkami se oiývala, vsak teprv o půl noci
vichřice »e spustila.
— Starý příteli, — lkala od kostela
bůh
Šídův
28
article
lípa к dubu za vsí, — dnes mám co drželi
se kořeny svými v zemi, zdá se mi, že se někdo
oběsil. —
— Ba že, ba má drahá — odpovídal dub,
— tot ten vichr burácí, jako té noci, když
Jidáš se oběsil. Jsem již starý dub, ale také
noci jsem dosud nezažil. Slyšíš, má drahá,
praskot v lese ! Hu ! Stoleté jedle, smrky a
sosny lámon se, jako by obrové jimi se potykali.
Hned za mnou vyvrátilo to krásnou
jedli. — má drahá drž se dobře v zemi, aby
té vichr nepovalil ! —
— Bětuško, spíš? — (ukal kdosi o půl
noci na okno
—- Pro Bůh. Pepíčku, ty zde ? — zvolala
dívka v komůrce své ns postýlce se zvedajíc.
— z tisíce hlasů poznala bych hlas tvůj, —
kterak bych mehla spati, když vítr tak burácí.
tot zrovna jako by někdo se byl
oběsil ! —
— To já ! -
— Co ty? —
— To já se právě zastřelil ! —
— Pro rány boží, co’s to učinil? —
— Již se stalo, právě přicházím z před
pekli nazpět. —
— Matko boží nejavětéjií, prosím tě
Pepíčku, nemluv tak hrozné vid! —
— Musím ! —
— Co musíš ? —
Jidáš
Bětuška
29
article
— Musím zde nu zemi se potloukat a
lidi děsit. —
— Mně jde hlava kolem, rozvitím si. —
Vstala a lampičku rozsvítila Neviděla nikoho.
Okenice pevné byla přivřena.
— Tot byl děsný sen a přece jsem nespala,
pomodlím se za Pepíčka, aby se mu
nic zlého nepřihodilo. Modlila se.
Nedaleko příbytku Bétuščina stála chaloupka
Šídovic.
— Pro rány boží. tot soudný den, jen
aby nám vítr střechu neodnes' 1 —
— Matko, spíte ? —
— Ach hochu, kde pak jsi se tu vzal!
— vzkřikla stará Šťdová, poslyš muži, náš
Pepíček je zde, tuká venku na okno.
— Nechte tatínka spát. přiiel jsem jen
na chvilku, jen do kůropéní.
— Co to povídáš ? V také bouři vydati
se na cestu ! —
— Mrtví jezdí na větru. —
— Kdo je mrtvý ? —
— Já! —
— Kdo já? —
— Váš Pepíček. —
— Pro pět ran Kristových, nemluv tak.
vždyt mi srdce utrhneš! Proč pak ti teče
z úst krev? — co pak jsi ostrojil? —
— Právě jsem se zastřelil 1 —
— Proto ten kalous na mne dnes tak
Pepíček
Bétuščin
Šídův
Kristův
30
article
křičel, — ach přenešfastný synu, co jsi to
učinil !
— Stýskalo se mi po Vás, mámatičkol —
— A to jsi se musil zastřelit? —
— Ba, nemusit, již vidím, že jsem hrozné
zhřešil, ale již se stalo. —
— Pojď Pepíčku, sem ke mně, venku je
tak zima. —
— Nesmím, nesmím matičko, bny hodina
odbije musím zase na stráž. -—
— A kde stojíš ? —
— Tam u prachárny, co jsem se zastřelil.
— Jen pro Bůh, nemluv mi takové
věci ! —
— Musím státi na stráži až do soudného
dne, za to, že jsem se zastřelil. —
— Ach, ach, ach běda, ty nás oba do
hrobu připravíš —
— Neměla jste mne matičko tak res-
mazlit, teď za to musíte i Vy trpéti.
— To všecko mé dítě z veliké lásky
к tobě, ty neznáš lásku matersken. — '
— Slyšíte matičko hodiny bít, musím na
stráž, ráno mi doktoři hlavu rozřežou, mosek
vyndají, srdce rozříznou a najdou v něm
Rétušku a pak mne do pytle aašijou a hodí
do hrobu nesvéceného S Bohem matičko 1 —
Pepíček