3
masthead
29. července 1904. Císlo 208
4
article
porážkou. Boj u Okaharni jest nanejvýše Pyrr-
hovým vítězstvím; naši ztratili v něm 20 ručnie
modelu 1888 a 2000 nábojů. Ačkoliv padlo
100 Hererů, přece odešli z boje s kořisti tolik
zbraní a nábojů«. A zmíněný již výtečný znatel
poměrů v Africe, setník Schwabe, napsal
»V žádné válce, která kdy v jihozápadní Africe
byla vedena, nestál proti bílému vojsku tak vý
borně vyzbrojený nepřítel.«
Světová výstava v St. Louls.
V St. Louis, v červenci.
(Pův. dopis »Národních Listů«.)
Pohnutky, které k pořádání výstavy vedly.
V dubnu roku 1803 Napoleon Bonaparte
tehdy první konsul francouzské republiky, proda
Tomáši Jeffersonovi, presidentu americké Unie
za 15 millionů dollarů území Louisiana zvané.
rozprostírající se na západě od řeky Missour
v rozloze 1,000.000 čtverečních mil, které až
do doby té patřilo Francii.
Pohled na mapu stačí, abychom učinili si
představu o obrovských rozměrech někdejší
Louisiany, z které utvořily se pak tyto státy
územi: Arkansas, Colorado, Wyoming, South
Dakota, North Dakota, Jowa, Indian Territory.
Minnesota, Kansas, Louisiana, Nebraska, Mon-
tana, Missouri a Oklahoma.
Schwab
Bonaparte
Jefferson
North
Afrika
jihozápadní Afrika
St . Louls
St . Louis
Louisiana
Francie
Arkansas
Colorado
Wyoming
South Dakota
Minnesota
Kansas
Nebraska
Mona
Missouri
Oklahoma
Indiana Territor
Herero
5
article
Stoletou památku koupě této Amerika leto
oslavuje výstavou. O pořádání výstavy má zá-
sluhu na předním místě »Missourská historická
společnost«, která roku 1898 navrhla obyvatel-
stvu města St. Louis, aby sté výroči zakoupen
Louisiany bylo nějak oslaveno. Myšlenka tatc
se ujala, Lga obchodníků, mající dalekosáhlý
vliv, ihned postavila se v čelo hnutí, nadšen
států a území, které z někdejšího území louisian-
ského utvořeny byly, bylo vzbuzeno a národní
zájem docílen. Usneseno pak na počest koupě
té uspořádati svělovou výstavu, které dostalo se
úřadního jména »Louisiana Purchase Expositione
(Výstava koupě louisianské). Arci v době, kdy
myšlenka na uspořádání výstavy vznikla, ne-
myslilo se, že výstava bude tak velkolepou, jal
dnes se jeví, mělo se provésti něco jenom
v menších rozměrech. Vzpomíná-li však Amerika
velkolepým způsobem stého výročí zakoupení
Louisiany, má také proč. V pařížské »Revue
des Deux Mondes« dobře praví Coubertin,že
první konsul zbavil se Louisiany, poněvadž ne-
znal jejího bohatství a jeji politické důle-
žitosti.
Purchas Expositione
Coubertin
St . Louis
Louisiana
Deux Monde
6
article
Jakmile tedy rozhodnuto bylo, že výstav
konati se bude, upsali obyvatelé města Saint
Louis 5 millionů, město samo věnovalo rovněž
5 millionů a polovinu parku Forest, kde vý-
stava se nalezá. Kongres dal pět millionůa
půjčil 4,600.000 dollarů, kterážto částka rov-
něž za darovanou považovati se může, poně-
vadž se čeká, že i tato výstava skončí schod-
kem. Suma tato, celkem tedy 19,600.000 doll.,
vynaložena byla na úpravu výstaviště, na stavbu
výstavních paláců a na předběžné ohlašování vý-
stavy a zároveň z peněz těch hraženy byly vý-
daje, spojené s agitací u cizích vlád a u domá-
cích států amerických, aby výstavu obeslaly
slušným způsobem. Vláda spolková na vlastn
oddělení vynaložila 1,650.000 dollarů. Tentokrát
poprvé osady Spojených států na výstavě měly
býti zastoupeny a na oddělení ostrovů Filipin-
ských vynaloženo bylo kolem millionu dollarů.
Saint Louis 5 million
spojený stát
Filipíny
parka Forest
7
article
Jedenapadesát států a území amerických vysta-
vuje a z nich 43 mají své vlastní výstavní bu-
dovy. Jednotlivé státy americké vynaložily na
výstavu sumy od 40 tisíc doll. (stát Maine) do
1 mill. doll. (stát Miszouri, v němž se výstava
koná), celkem 7,142.000 doll. Dosud na žádné
světové výstavě nebylo tolik cizích států zastou-
peno, jako na zdejší. Cizí vlády většinou skvěle
výstavu obeslaly a všecky velké vlády, vyjmu
ruskou, mají tu vlastní budovy. Cizí účastníei
vydali na výstavu přes sedm millionů. Franci
a Némecko stojí tu v popředí, neboť každá ze
zemí těchto vydala na své zastoupení přos mi
lion dollarů. Anglic, Čína a Japonsko po půl
millionu a Mexiko povolilo skorem také tolik.
Mimo šest nebo sedm millionů doll., které
různí spekulanti vložili do svých podniků na
výstavišti, americká města a státy a cizí vlády
platí za svou účast na výstavě zdejší as
35 millionů, tedy více než dvakrát 15 millionů,
které Jefřerson za celé území louisianské Napo-
leonu zaplatil. Arci v číslici tu nejsou zahrnuty
velké výlohy soukromých vystavovatelů. Pojistné
na vystavené předměty páčí se na sto milliono
dollarů.
Franek
Némecko
Main
Čína
Japonsko
Mexiko
Napa
výstaviště
8
article
Největší ze světových výstav dosud
uspořádaných.
Co do rozsáhlosti jest výstava v St. Louie
největší z výstav dosud konaných, jak ve sta-
rém tak i v novém světě: zaujímá 1240 akrů.
Aby patrnější byl rozdil, uvedu jeden příklad.
Výstava, uspořádaná ve Filadelfii na oslavu
stoleté památky prohlášení americké neodvi-
slosti, prostírala se jenom na 236 akrech ; obě
pařížské výstavy roku 1889 a 1900 měly
každá asi 336 akrů rozlohy; výstava v Chi-
cagu, která konala se roku 1893 na oslavu
čtyrstého výročí objevení Ameriky Krištofem
Kolumbem, zabírala plochu 633 akrů. Výstavní
paláce na výstavě kolumbické v Chicagu kryly
plochu 260 akrů, v St. Louisu pokrývají plochu
310 akrů. Tak paláe zemědělství pokrývá plochu
23.4 akru, v Chieagu jen 9.2 akru, paláe
elektřiny pokrývá plochu 9.1 akru, v Chieagu
jen 5.5 akru, palác strojnietví pokrývá plochu
12.2 akru, v Chicagu jen 9.6 akru.
Krištof Kolumbus
St . Louie
Filadelfie
Amerika
Chicago
St . Louis
akr
9
article
Mám sice za to, že uvedení prostoru toho
v číslících, nemá mnoho důležitosti, neboe
sotva kdo si dovede učiniti správné ponětio
tak ohromné rozloze, avšak myslím že i číslic
tyto budou přece někoho zajímat.
Při tak veliké rozsáhlosti výstaviště arci
vyskytla se hned myšlenka ovládnouti snadno
tento ohromný prostor pomocí náležitého sy-
stému dopravního. Nejdůležitějším dopravním
spojovacím prostředkem jest elektrická dráha
»Intramural« zvaná, objímající jako pás skoro
celé výstaviště linií osm mil dlouhou; dráhat
má spojení se všemi důležitějšími a zajímavěj-
šími místy na výstavišti. Na výstavě v Paříži
roku 1889 měli podobnou dráhu, parní želez-
nici, která byla spíše hračkou, než potřebou,
při mnohem menší prostoře výstavní. Vše bylo
také tak malé, vozy i parostroje, pouhá vý-
stavní hračka, těšící se však velké pozornostia
oblibě.
V čele výstavy stojí David R. Francis,
president výstavní společnosti a W. H. Thomp-
son, president Národní robchodní banky a po-
kladník společnosti výstavní. Pan Francis zastával
několik veřejných úřadů: byl starostou St
Louisu, guvernérem státu Missouri a ministrem
vnitra za presidenta Clevelanda. Pan Francia
odebral se do Evropy, když tamější vlády ne-
jevily velké nadšení pro chystanou výstavu, aby
zájem jejich povzbudil. Cesta jeho měla úspěch
dokonalý.
Mužem, bez kterého by se byla výstava
neuskutečnila, jest pan Thomson. Z počátku,
když vše záviselo na uspisování v St. Louisu,
peníze scházely se zvolna, takže zájem ocha-
boval a výstavní komitéty pozbývaly mysli. Také
již bylo navrženo, aby se od myšlenky výstavu
uspořádati upustilo a místo ní aby se postavil
pomník na památku koupě území Louisiany.
David
Francis
Thomp
Louisa
Thomson
Paříž
Missouri
Evropa
St . Louis
Louisiana
národní robchodní banka
10
article
Pan Thompson návrh ten prostě zamitl. Když
bylo poukázáno na okolnost, že St. Loui
žádných peněz již nedá a million do prvních
pěti millionů ještě se nedostával, pan Thompson
pravil, že o million ten se postará a postaral
se. Přemýšlel několik dní a pak poslal si pro
padesát předních občanů. Každému z nich řekl.
že třeba aby každý z nich zaručil dalších 20
tisic. Vyzvaní učinili, jak si přál, million byl
tím způsobem zajištěn a hnutí dostalo se
nového vzpružení.
Tedy jenom energii obou těchto mužů
zvláště jest děkovati, nejen že výstava je tak
velkolepou, ale že vůbec se uspořádala. Oba
jsou dnes velmi populární, zvláště p. Francis.
kterého mnozí by rádi viděli jako kandidáta na
presidentství Spoj. států na demokratickém listku.
Když již bylo jisto, že výstava bude rozsáhlejší,
než jak z počátku se myslilo, naskytla se v St.
Louis olázka, jak postarati se o ubytování hostí.
Cizí kapitál netroufal si podniknouti stavbu po-
třebných hotelů, obávaje se ztrát. Tu opět Liga
obchodníků, která zvláště myšlenku pořádati vý-
stavu od počátku podporovala, sebrala úpisy
1 million a postavila za peníze ty »Hotel Jeffer-
sonův«. Timto důkazem důvěry v situaci dosa-
ženo, čeho bylo potřebí. Hned také se stavbou
četných hotelů se počalo a řečená Líga zase
postarala se o upravení cen hotelových, takže
návštěvník výstavy může zde dosti slušně žíe
i když počítá s každým centem. Arci ceny jsou
trochu větší, než za obyčejných poměrů, než
v době výstavy ani jinak není. Kdo nemusí se
ohlížeti na dollar, najde tu také pobyt dle přání
svého. Nejlépe pro každého, kdo myslí na vý-
stavu se podivat, pojistiti si předem nějaký hotel,
nemá-li přátel v St. Louisu, u kterých by mohl
zůstat.
Správa výstavní má na výstavišti hotel
»Inside Inn«, v němž se 2500 pokojů nalezá.
Thompson
Stanislav
Loui
Francis
olázek
St
St . Louis
Jeffer
Inside Inn
11
article
Přes 500 pokojů má koupelny. V hotelu jsou
lékárna, restaurace, holírna a různé stánky, kde
hosté koupiti si mohou všelijaké drobnosti, jako
límce, manžety, potřeby ke psaní atd.
Otevření výstavy zpozdilo se o rok.
Výstava otevřena býti měla již 30. dubna
1903. Podivuhodno jest, že Američané, kteří
obyčejně stojí v popředí ostatních národů, jsou
často pozadu s oslavou svých národních udá-
lostí. Kolumbus objevil Ameriku v r. 1492
přece čtyřstoletá oslava, vrcholící v kolumbijské
výstavě v Chicagu, konala se až v roce 1893.
Louisana prodána byla v roce 1803 a Amerika
pořádá vystavu na paměť události té až r. 1904.
Světová výstava v St. Louis otevřena byla
za příslušných obřadů 30. dubna. President
Roosevelt v sídle svém ve Washingtonu stiskl
elektrický knoflik, stroje na výstavišti uvedeny
v činnost a tím oslava louisianské koupě zahá-
jena. Totiž aby se věci rozumělo: Když na vý-
stavišti obřady dospěly dle programu k místu,
kde výstava se otevírá, zpraven o tom telegra-
fieky president Roosevelt, který opět telegraficky
odpověděl umluveným znamením. Vše již bylo
připraveno tak, že v témž okamžiku, kdy zna-
mení z Washingtonu došlo, stroje činnost svou
zahájily.
Toho dne návštěvníků platících bylo 125.754.
Ohromnost světové výstavy v St. Louis jest
prvním zjevem, který pozornost návštěvník
budí, pak teprve přichází umělecké uspořádání
a umístění jednotlivých částí celého obrazu.
Vše, co výstava obsahuje, hodno je místa,
práce a myšlenky, které podniku byly věnovány.
Američan
Kolumbus
Roosevelt
Amerika
Chicago
St . Louis
Washington
12
article
Slavnostní síň (Festival Hal!) a kaskády dosud
v télo zemi ničím nebyly překonány. Praví se,
že Američané málo dbají na poesii a umění,
jediný pohled na architektonické a řezbářské
krásy výstavy, na zářící oblouky kaskád, kde
každou minutu 90.000 gallonů vody do basinu
padá, navždy rozptýlí tvrzení to. Všude dbalo
se velmi zákonů krásy při kontrastu. Vršek
údolí, čerstvá zeleň trávníku a pestré barvy
květin, pozadí lesa, bílý nátěr budov, různé ba-
revné odstíny vody a především skvělé osvětlení
za noci, vše to dohromady sťastně vypočteno
jest na nevylíčitelný effekt.
Velkolepost výstavy této nelze ani náležitě
slovy vylíčiti. Také kdo může výstavu spatřiti
a příležilosti té nevyužitkuje, chybí. Jen jednou
v životě lidském možno něco podobného viděti.
Nic není tu z míry na této obdivuhodné vý-
stavě, navzdor jejím obrovským rozměrům, vše
se k celku dobře hodí, vše je tu na místě.
Hal
Američan
Vršek údolí
13
article
Překvapující všestranná rozmanitost této velké
exposice stačí ukojiti chuť i náklonnost ka-
ždého. I největší omrzelec, největší požitkář,
i člověk ke všemu co nejlhostejnější najde tu
něco nového a zajímavého každý den.
Výstava potrvá 7 měsíců, o měsíc déle,
než u výstav dosud bylo zvykem. Otevřena
byla 30. dubna a zavřena bude 1. prosince.
Stalo se tak proto, že St. Louis má v říjnu
listopadu velmi krásné počasí. Je to indianské
léto středních států amerických. Boháči, majíeí
letní sídla na severu a zimní na jihu, trávi
tyto měsíce v okolí St. Louis.
St. Louis má dosti příhodnou polohu pro
světovou výstavu. Město jest téměř zeměpisným
středem Spojených států, leží něco málo n
západ mimo střed nejlidnatější části země
jest uprostřed velkého zemědělského kraje, je-
hož obyvatelstvo v poslední době těší se ne-
obyčejnému blahobytu.
Louisianská výstava nemá žádného selou«
(hřebu), jak Francouzi říkají, předmětu totiž,
který zvláště by poutal a něčím kromobyčejným
byl. »Hřebem« na výstavě chicagské bylo Ferri-
sovo kolo, výstava v Paříži roku 1889 měla
Francouz
Ferri
St . Louis
spojený stát
Paříž
14
article
Eiffelovu věž. Tato věž v Paříži dosud stojí
Eiffelovu věž. Tato věž v Paříži dosud stojí
snad ještě dlouho bude pozůstatkem výstavy
uspořádané na paměť stého výročí pádu Bastilly
a co nejlepšího jest; podnik ten dosud dobře
se vyplácel. Věž jest majetkem akciové společ-
nosti, která vybírá vstupné na věž, kde také
restaurace se nalezá. Dle kontraktu věž časem
připadnouti má městu Paříži.
Ferrisovo kolo v Chicagu už dávno neex-
stuje, bylo prodáno do starého železa, několik
let po výstavě, když přestalo poutat a nevyplá
celo se. Na obvodu kola zavěšeny byly vozy.
které, jak kolo se točilo, zdvihaly se a padaly
Kdo chtěl a zaplatil, mohl si do vozu vsed
nouti. Na zdejší výstavě také podobné kolo po-
stavili. Ve Vídni stojí už řadu let v Prateru.
Nechtěli nemravnou Midway, mají za to
nevinný Pike.
Eiffelův
Ferrisův
Pike
Paříž
Chicago
Vídeň
Prater
15
article
Poslední světové výstavy měly velkou při-
tažlivost v Midway Plaisance. Louisianská vý-
stava sice nemá Midway, tuto zvláštnost výstav
dřivějších, ale má za to Pike. Midwray Plai-
sance uvedena do špatné pověsti břišním tancem
tureckých odalisek a mravy japonských gejšía
mexických seňorit, poněvadž ale Midway vždy
velmi táhla a výstava bez podobného podniku
by se neobešla, vymyslil se Pike. Hlasatelé
mravnosti, chtěli míti něco »nevinného« a tak
na místě Midway máme Pike. Bude-li se v Ame-
rice ještě někdy pořádali výstava, jistě že Midway
bude skvíti se zase jiným jménem, americká
pruderie tomu chce.
Na Pike tak jako na Midway viděti je zá-
stupce různých zemí a měst, jsou tu podivné
budovy, podivná hudba a podivné kostymy
dekorace nejpestřejších barev. Jsou tu celé ves-
nice a osady a v nich zástupci skorem všech
národů na světě a mnozí z obyvatelů těchto
jsou divocí a nazl. Zajímavou podivanou posky-
tují Ajnové, na celém těle chlupatí muži, ženy
i děti, zbytkové praobyvatelů severního Japonska.
na něž Japonci s opovržením pohlížejí. Zajíma-
vými jsou také patagonští Indiáni obrovského
vzrůstu. Možno tu spatřiti Japan, Činu, Irsko.
Pike
Ajn
Japonec
Indián
Midway
Midwray Plai
ame
Japonsko
Irsko
Midway
16
article
Laponsko s Eskymáky, Patagonii, Polynesii,
Asii s obyvately Cejlonu, Burmy a Persie; je
tu Sevilla španělská i turecký Cařihrad. Slarou
Vídeň, která na výstavě v Chicagu se nalezala,
na zdejší výstavě nahražuje Jerusalem, nejvěr
nější to domnělá napodobenina starého židov-
ského města. Postavení Jerusalema stálo tř
čtvrtě millionu doll. Je tu také generál Cronje
se svými Boery a angliekými vojáky, kteří prot
sobě stáli. Možno tu spatřiti potápěče, napodo-
bení námořní bitvy, hašení hořícího stavení,
galvestonskou povodeň a tyrolské Alpy, které
stály tolik jako Jerusalem. Viděti tu možno
orientálské kejkle a tance, i zápasy athletů, jsou
tu divadla, bazary, kavárny a čajovny. Jet
opravdu místo zábavy a oddechu.
Mezinárodní a národní kongresy za světové
výslavy.
Eskymák
Cronj
Boer
Laponsko
Patagonie
Polynesie
Asie
Cejlon
Burma
Persie
Cařihrad
Chicago
Jeruzalém
Alpy
Slara Vídeň
17
article
Jako za světových výstav v Chicagu
v Paříži, koná se v St. Louis letos celá řada
kongresů. Pro Ameriku ovšem největší důleži-
tost měla Národní demokratická konvence, svo-
laná do St. Louis na den 6. července k pro-
hlášení kandidáta na úřad presidenta Spojených
Hned po demokratieké konvenci, co se ná-
rodní důležitosti týče, přichází konvence Ná-
rodní společnosti výchovy, která dne 28. června
se konala. Jednání konvence obíralo se národ-
ním vychovávacím systémem. V květnu konal se
již mezinárodní kongres žurnalistů a mezinárodní
kongres dobrých cest.
V září od 12.—17. zasedá mezinárodn
kongres pro elektřinu a 2.—9. září mezinárodní
kongres juristů. — V říjnu konají se tyto kon-
gresy: inženýrství, protialkoholismu, nedělního
klidu, výchovy hluchoněmých a jiné. Správa
výstavy pozvala různé organisace, aby konaly
svá zasedání na výstavišti. A také již tu ko-
naly meetingy: Federace ženských klubů, Ná-
rodní federace hudebních klubů, Federace oše-
třovatelek, Národní kooperativní kongres. Ohlá-
šeno také několik konvencí lékařských spolků,
mezi nimiž Amerického kongresu pro potlačení
souchotin. Celkem přes 300 konvenci koná se
ve St. Louisu během roku, mnohé z nich pro
vědu důležitosti nemalé. Kongres vědy a umění
je tak velké důležitosti, že výstava věnovala
150 tisíc na výlohy spojené s pozváním účast-
níků, světové pověsti požívajících. Mezi pozva-
nými jsou: Lombroso z Turina, Harper z Chi
caga, Picard z Paříže, Mendělev z Petrohradu
států.
Turina
Harper
Picard
Mendělev
Chicago
Paříž
St
Amerika
St . Louis
Ná
Petrohrad
18
article
a jiní.
Český den na výstavišti.
Jako byl na výstavě v Chieagu, bude uspo
řádán i zde český den na výstavišti dne6.
srpna. Program, který arci dle okolnosti může
býti změněn, jest tento: 1. Hudba. 2. Uvítán
hostí předsedou českého dne p. J. F. Holmanem.
3. Smíšený sbor spojených česko-amerických
pěvců (Chicagské ústřední pěvecké jednoty).
4. Řeč p. Boh. Šimka, professora při státn
jowské universitě v Jown City. 5. Solo n
piano mladistvé Milady Černých z Chicaga.
6. Hudba: Dvořákova skladba. 7. Machanovo
trio. 8. Sólový přednes houslisty-virtuosa pana
Mudrocha. 9. Zpěv. 10. Sólo malého houslisty
Cherbuláka. 11. Zpěv operni pěvkyně pí. Mudro-
chové. 12. Sólo houslistky- virtuosky sl. Heri
tesovy. 13. Zpěv: Kde domov můj? Česko-
V. A.
americká hymna.
Holman
Šimek
Černá
Machanův
Mudroch
Mudra
spojený český
Jown Cita
Chicago
ČeskoV . A
19
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Triumí německého umění v Čechách.
Pražský malíř a krasopisec pan Josef Bindeles,
žijící nyní ve Vídni, vynalezl — podle rubriky
»Kunst und Literatur« zdejších německých listů
— v oboru kresby a malířství docela nové způ-
soby, dva dokonce, pro vykonávání řečených
umění. Tyto návody ujmou prý se nejen u přátel
umění, kteří nemaji pražádných před-
běžných znalostí kresleni, jakož
i u kreslířů zběhlých. Pomocí prvního z vyná-
lezů páně Bindelesových bude prý lze každému
i tomu, kdo nemá žádných předběžných vědo-
mosti v kresbě, již po vyučování tří- až pěti-
hodinném umožněno prováděti dosti těžké
silně stínované tužkové kresby, také i akvare-
lové a olejové obrazy, na papíře, plátně, dřevu,
hedvábí a skle! Druhým způsobem, nazvaným
»poloakvarel«, bude cvičený kreslíř při náčrtcích
podle přírody moci zcela lehce nanášeti kontury
a mohutné stíny, aniž by musil používati štětce,
křídy, anebo při větších pérokresbách — péra
Bindeles
Čechy
Vídeň
Kunst und literatura
20
article
Vynálezce pan Bindeles, který po celé půlstoletí
v oboru umění činným jest a mnoho uznání
vyznamenání získal, vykonává ještě v 79. roce
věku své umění pilně a činně jako v květu
mládí. Všechna čest panu Bindelesovi, jemuž
podařilo se u věku tak vysokém připojiti jmén
své k jménům nesmrtelných německých mužů
v této společné vlasti české. Vezme-li se t
kolem, možno říci o statečném německém mistru.
že vlastně jest prvním, opravdu nesmrtelným
německým malířem v Čechách. Neboť co zna-
menají proti němu pp. Krattner nebo Thiéle.
ačkoli jich výkony v obojím druhu výtvar-
ného umění, panem Bindelesem nyní skvěle
reformovaného, nejsou jen tak »ohne«?
Bindeles
Krattner
Thiéle
Čechy
21
article
Zvláště učitelské vymoženosti pana prof. Thiela
musejí se nadobro sehovat před paedagogiekými
vlastnostmi vynálezů páně Bindelesových. Poin-
tilistickým, anebo už lépe boutonistickým návo-
dem p. Thielovým dovede nadaný německý ji-
noch po dvouletém studiu ovšem podati na př.
velice věrojatný obraz pokročilé lues, jak bylo
viděti na letošní výstavě Akademie. Ale co to
znamená proti nejvýše pětihodinným kursům
pana Bindelesa? Nota bene bez přípravky, nebot
vynálezy tohoto mistra nevyžadují žádné znalost
kresby; je-li, neškodí, ale není-li, žádné ne
štěstí! Inu, nezbývá než pokořiti se v hlubo-
kém respektu před německým uměním v Če-
chách, kteréž od nuly, před dvěma léty v »Bo-
hemii« konstatované, učinilo, dík p. Bindelesovi,
takový oslňující pokrok. Při tom ovšem nelz
ubrániti se jistým teskným předtuchám. Nen
asi pochyby, že epochální objevy pana Binde-
lesa budou prohlášeny za výhradnou národní
državu Němců v Čechách .. . Stane-li se tak,
potom adie Akademie a Galerie! Nám ubohým
Čecháčkům nezbude pak nic jiného, leč k
čtyřiceti dosavadním přidati ještě zbývajících
šedesát procent nákupných peněz Moderní ga-
lerie Němcům, kteří dík pětihodinným kursům
pana Bindelesa budou moci ročně vyhotoviti
neobmezeněkráte více mistrovských kusů pro
moderní galerii než čeští packáři, takže nebude
na příště nutno jako letos, aby německý odbor
galerie nemohl vydati ani krejcaru!
profesor
Thiel
pán Bindelesový
Thielův
Bindelesa
Noto
Binde
Němec
Nen
Čechy
22
article
— Orgány kasina o zavraždění ruského mi-
nistra vnitra Plchvea. Výbuch dynamitové pumy.
kteráž včera před varšavským nádražím v Petro-
hradě roztrhla povoz ruského ministra vnitra
Věnceslava Konstantinoviče Plehvea a konec uči-
nila životu ministrovu, rozléhá se celým světem
— různohlasou ozvěnou. V Slovanstvu vzbud
zpráva o novém a úspěšném atentátu na život
jednoho z nejvyšších státníků ruských, dojem
bolestný. Tesklivě pomýšleti budou všichni ná-
rodové slovanští na matičku Rus, katastrofálním
zločiny skličovanou v dobách, kdy synové její
prolévají krev za věc kultury všeho bílého ple
mene na nejzazším východě, s děsem vzpomínati
na hluboké prorvy, jež v myslích ruského lidu
způsobí nový strašný čin dynamitářů. Nepřátelé
ruského obra, v zápas utkaného za celou Evropu
jásati budou v duších svých nadlnovým neštěstím
národa ruského a veřejně, ne-li schvalovati zločin
padoucha-útočníka, přece jenom nebudou se tajiti
svou škodolibostí nad jeho naplněním. Co v tom
ohledu včera vykonal tisk pražského kasina, oba
jeho orgány »Bohemia« a »Prager Tagblatt«, pře-
konává však všechno očekávání. V rudém výšlehu
z pumy petrohradské jeví se v nejbližším okoli
našem, v samé Praze, žhavým záštím rozšklebené
a ztrhané tváře německo-židovských hlasatelů.
sténajících perversní rozkoší zadostučinění nad
krví prolitou na dlažbě před varšavským nádra
žím v Petrohradě.
Konstantinovič Plehve
Rus
Prager
Petra
zazší východ
Evropa
Praha
Petrohrad
Bohemia
23
article
»Není divu, píše »Bohemia«, když z takových
poměrů vznikají násilné skutky, kteréž nekonečnou
řadou v carské říši stále se vrací ... i jestiť, jak
řečeno, pochopitelno, že záští proti tomuto
muži zrodilo na konec krvavý čin, v němž spatřuje
šílenství společnosti zoufalců a zmámených vyko-
nání rozsudku, vyneseného právem sebe-
obrany... Nelze se tím spokojiti, odsoudíme-li
tyto hrdiny revolverů a pum, neboť nutno také
uvažovati o příčinách těchto nestvůrností a takové
uvažování musí vésti k úsudku: »Není žádných
divů, že se něco takového stalo, i celé břímě viny
nespadá na nešťastníky, kteří sahají ke vražedné
zbrani.«
Kdežto list synů Bohumila Háze nesňa
přece ještě všechny uzdy svému obratně zakry
tému nadšení nad strašně násilnou smrtí kme
nem jeho abonentů nejnenáviděnějšího ruského
státníka, »Prager Tagblatt« neví kam štěstím
nasycené msty a zcela nestydatě přiznáváse
k šílené společnosti, o níž »Bohemia« dí, že
nespatřuje v zavraždění Plehvea zločin, nýbrž vý-
kon rozsudku. Píšeť takto:
»Vzhledem k poměrům na Rusi, vyvolá vají
zprávy, jako je dnešní, sotva předsta vu
vraždy. Spíše připomínáme si mrazení, jakéž vy-
volává rozsudek fémy, a byť bychom i museli od-
suzovati a proti trestu smrti se ohražovati, p řece
jenom nesmýšlíme jinak, žetu nebyla
spáchána žádná vražda, nýbrž jenom
poprava vykonána.s
Bostie »u Reitknechtů« jak vidět je nasy-
cena a olizuje mlsně své energicky kreslené
chřípí. Co nejdříve uslyšíme nepochybněo
vrchnorabínských bymnách díkůvzdání Jehovovi
v »badhause« pohřebního bratrstva.
Háze
Prager
Jehova
Bohemia
24
article
—— Schůze voličů v Nových Strakonicích
a Katovicích. Na neděli dne 24. července t. r.
svolal zemský poslanec dp. Frant. Blaho ve
voličské schůze do místnosti »U bilého vlka«
Nových Strakonicích a do místnosti
hostince p. Varause v Katovicích pro okres
Strakonice. Po 10. hod. uvítal starosta města
Nových Strakonic pan Jedlička voliče, kteří
následkem velikého parna nebyli četně zastou-
peni. Pan Jedlička zvolen byl za předsedu schůze
a oznámil, že promluví pan zemský poslaneo
dp. Frant. Blahovec »O posledním zasedán
sněmu král. českého a o časových politických
hospodářských otázkách«. — Pan poslanec nej
prve objasnil zamýšlený program pracovní a vy
líčil pak záminky a vzník německé obstrukce,
která nepřipustila ani jednání o navržené pomoc
zemské pro krajiny krupobitím stížené. Ve vý-
kladu politickém dovodil závislost všech veřej
ných záležitostí, také hospodářských, na situae
politické, odsoudil hlásanou tu a tam stavovskou
politiku, označil jakožto nejbližší cíl politiky české,
aby co možná všechny politické strany české
ke společnému postupu se srazily, na říšské radě
pak, aby získána byla účinná podpora spřátele-
ných nám stran a národů proti nepřátelskému
nám systému a dal voličstvu na uváženou výrok
německého poslance: »My Němci potřebujeme
jenom vyčkat, až vy Mladočeši budete rozdrcen
mezi kameny potirajíeích vás nových stran, s va-
šími nástupci, kteří v různých skupinách zastá
František
Blaha
Jedlička
Němec
Strakonice
Katovice
Blahovec
25
article
vati budou zájmy různých stavů, budeme brny
hotovi! Jasný výklad podal na to řečník o ně-
kterých důležitých otázkách politických a ho-
spodářských, zvláště o nuceném pojišťování, o
zemských i státních financích atd. Po řeči po-
slancově, která souhlasem provázena byla, př-
hlásil se ke slovu známý Frantál ze Strakonic,
kterému, ač není voličem, dovolil pan předseda
promluviti. Mluvčí tento prohlásil, že nenšleží
k žádné straně a útočil známým už způsobem
na svobodomyslnou stranu českou i poslanc
našeho, ale jenom planými frázemi. Poslanee
dp. Fr. Blahovec odpověděl rázně na výtky.
učiněné naší straně, uvedl, jaké věci na říšské
radě vymoženy byly, ačkoli čeští poslanci v tuhé
opposici jsou a také obstrukci prováděti musili,
zejmena: zrušení mýt, odepisování daně pozem-
kové, řada lokálních dráh, subvence 16 millioná
Praze, česká technika na Moravě, české opavské
gymnasium a jiné ještě a přece neslyšíme, nek
samé žaloby a stížnosti. Dnes nectí se už vy-
konaná práce a dobré poctivé úsilí, teď působl
jenom nadávání a štvaní. Politická nevyspělost
jest naším největším nepřítelem a škůdcem. Před-
seda p. Jedlička poděkoval pak panu po-
slanei za podaný výklad, vyslovil mu za město
Nové Strakonice díky za dosavadní činnost
projevil důvěru celému klubu. Ve schůzi bylo
přítomno mnoho sociálních demokratů ze Stra-
konie, kteří chovali se slušně a klidně vy-
slechli řeč p. poslance. Odpoledne ve 3 hod.
promluvil p. poslanec v Katovicích v
schůzi voličské a to velmi četně navštívené,
V této zvolen za předsedu p. starosta Vara us
Frantál
František
Blahovec
Jedlička
Strakonice
Praha
Morava
Katovice
Vara
26
article
Předseda udělil slovo p. poslanci, který promlu-
vil podobně jako v Nových Strakonicích za úpl
ného souhlasu shromážděných, načež byla j ed
nomyslně schválena tato resoluce: »Mr
voličové, shromáždění dne 24. čer-
vence 1904, vyslechnuvše zprávu
zemského poslance dp. Frant. Bla-
hovce, souhlasíme úplně s progra-
mem strany svobodomyslné a žá-
dáme, aby požadavky oprávněné
jak stavu rolnického, taki ostat
ních stavů důrazně hájeny byly-
Proti systému vlády Körbrovy rozhodně prote-
stujeme. Žádáme důrazně, aby z em-
ský výbor království českého c
nejdříve svolal anketu, v níž by s
jednalo o pozemštění pojišťování dle návrhu
sněmovní komise pro úpravu po-
jišťování. Rozhodně protestujeme,
aby dobytčí pasy obecními úřady
vydávané byly dani podrobeny.
Návrhy p. poslance našeho uzná-
váme za účelné a projevujeme mu
úplnou důvěru.«
— Presidium městské rady pražské bis-
kupu Strosgmayerovi. Starosta měst pražsk ých
pan dr. Srb zaslal ďakovskému biskupu J.J.
Strossmayerovi telegram tohoto znění: »Vaše
Excellence! Jménem presidiální rady král. hlav.
města Prahy pronáším přání, aby Nejvyšší dopřál
Vaší Excellenci z nynější kruté rány co nejdřive
se zotaviti a nám našeho čestného měšťana
zároveň ozdobu všeho Slovanstva ještě mnohá
léta zachovati.« Biskup Strossmayer za tenl
projev poděkoval telegraficky: »Nejsrdečnějšt
díky za přátelskou vzpomínku. Chvála bohu, je
mi lépe. Poroučím se i na dále v lásku a mo-
dlitby slavného zastupitelstva a Zlaté Praze přeji
všeho nejlepšího. Strosamayer.«
František
doktor
Srb
Strossmayer
bůh
Strakonice
Praha
království český c
27
article
— Osobní. Pan inženýr Josef Fürst ze Zásmuk
podrobil se druhé státní zkoušce ze strojního inže-
nýrství na české technice a uznán byl způsobilým.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. K. S vo-
boda, městský lékař na Smíchově, mešká o
1.—28. srpna mimo Prahu.
— Úmrtí. V Praze zemřela včera ve věku 38 le
paní Karla Doležalová roz. Benešova z Var-
šavy. Pohřbena bude v sobotu 30. t. m. o 4. hod
odpol. z nemocnice u Alžbětinek na hřbitov olšanský.
— V Dáblicích zemřela dne 27. t. m. ve věku 34 let
paní Marie Rosenkrancová roz. Štorova,
choť statkáře. Pohřeb konati se bude v sobotu dne
30. t. m. o 11. hod. dopol. v Dáblicích na místní
hřbitov. — Pohřeb p. Leopolda Köppla, kupce na
Král. Vinohradech koná se dnes v pátek o 1/24. hod.
odpol. z obřadní síně pražského israel, hřbitova v
Strašnicích.
— Vojenský věstník. Arcikníže Otto na vlastnl
žádost ze zdravotních ohledů zproštěn velitelství jezde-
cké divise vídeňské s výhradou opětného vřadění de
vojska. G.-m. Arnošť Polen, velitel 17. jízdní bri-
gady, jmenován jeho nástupcem. G.-m. šl. Kami
Obermayer- Marnach, velitel 4. pěch. brigady.
dán na svou žádost do pense, propůjčena mu čestne
hodnost podmaršálka a rytířský kříž Leopoldova řádu
G. m. Mikuláš Cena, velitel 3. pěch. brigady a g-m
Emanuel Müller-Eck. velitel 52. pěch, brigady
zeměbranecké, dáni na své žádosti do pense a vyslo-
vena jim nejvyšší spokojenost.
Fürst
MUDr
K S
Doležalová
Rosenkrancová
Köppl
Král
Otta
Arnošť
Obermayer
Marnach
Leopoldův
Mikuláš cena
Müller
Eck
Zásmuky
Smíchov
Praha
Benešov
Vara
Olšanský
Vinohrady
Strašnice
28
article
— Z obchodní a živnostenské komory v Praze
Za příčinou úmrtí pana Františka Sebora, čiena a býv
dlouholetého presidenta komory dostalo se pražsk
obchodní a živnostenské komoře četných projevů sou-
strasti. Písemně soustrast projevili dosud: ministerský
předseda dr. Körber, ministři Call a Hartel, admirá
svob. pán Spaun, guvernér banky ryt. Biliňski, sta-
rosta král. hlav. města Prahy dr. Srl a starosta města
Karlína Ronz, c. k. česká universita, c. k. německ
technika, ředitelství pošt a telegrafů, c. k. okresníf-
nanční ředitelství, c. k. úřad pro vyměřování po-
platků, veškeré obchodní a živnostenské komory těto
polovice říše, pražská bursa pro zboží a cenné papíry.
pražská plodinová bursa, ředitelství Zemské banky
král. českého, c. k. priv. česká banka „Union“, Živne-
stenská banka, pražská Úvěrní banka, Jednota ch
chodních gremií v král. českém a přečetní jednotlivei
— Sokolská slavnost v Lomu u Duchcova byl
za příčinou vypuknuvší stávky hornické na neurčit
odložena.
— Z c. k. vořejné a nfiiversilní knilovny. V mě-
síci srpnu zůstane knihovna pro obecenstvo úplná
zavřena.
Sebora
doktor
Körber
Call
Hartel
Spaun
Srl
Ronz
Praha
Karlín
Lom
Duchcov
živnostenský komora
ředitelství zemský banka král
český banka
stenský banka
úvěrní banka
Jednota
29
article
— Z městské veřejné knilovny a čítárny v Ne-
slich. Od 1. června do 15. července t. r. v 17 půjčov-
ních dnech četlo 77 stálých čtenářů celkem 400 svaz-
ků knih a to: 215 svazků belletrie domácí a slovansk
v překladech, 116 svazků belletrie cizí v překladec
a 19 svazků belletrie různé. Čitárnu navšlívily 10
osoby. Jako dárcové přispěli pp. Ant. Šimr 2 kniham .
Vojtěch Mann 8 knihami a Alois Fabera 2 knihami.
Knihovna a čítárna je od 15. července do 31. srpna
t. r. uzavřena za účelem revise a znovuzařazení knih.
jelikož správě její svěřeny nejen knihy „jako majelek
města“, nýbrž i knihy 6 soukromníků a 7 míslnie
spolků.
— Vzděláňí dívek k samostatné výživě umožňu
pozoruhodným způsobem dvoulelá dívčí obchod. škol
Ústavu hraběte Pöttinka v Olomouci
Škola končí letos první pětiletí svého trvání, a vysllá
čtvrtě absolventky do praxe. Dosavadní absolvenlky
dosáhly vesměs slušného umístění v záložnách, mlé-
kárnách, na poště, v různých kancelářích úvěrnuích,
obchodních a průmyslových, v redakcích, knihkupe-
ctvích. knihtiskárnách atd. Kdo přeješ si podrobněs
informace o škole té, dopiš ředitelství zminěného
ústavu o prospekt školy té, který léž obsahuje seznam
všech dosavadních absolventek a jak jsou umístěny.
— Z kanceláře slavnosti řemeslnicko-živnost.
v Praze. Dnes v pátek o půl sedmé hod. večer koná
se schůze odboru damského, v níž projednány budou
disposice pro umístění bulletu, bazaru a tomboly
Šimr
Mann
Faber
Pöttinka
Olomouc
Praha
spolek
Vzděláňí dívka