V Rrně, 28. ledna.

LDOVÉ NOVIN

Strana be.

ECHcNá HLÍDN

novir

Vcn

Předená a tkaná sláma. Známý odborný časopis Textilwoche oveřejňuje zajímavý článek o zvlášiní me- thodě zpracování slámy, jíž by se textilni- ctví dostalo nového materiálu. Doposud. jak známo, podařilo se vlákna různých rostlin, po předchozím náležitým zpraco- vání přeměnit v materiál vhodný k přede- ní a tkaní. Tak psali jsme před časem na tonto místě o tom, že i vlákna kopřivy dají se znamenitým způsobem využit v průmyslu textilním a dají se hotovit ne- jen nítě, ale i krásné, jako hedvábí lesklé látky. V Německu byla v těchto dnech za- ložena společnost na zužitkování všech rostlinných vláken v textilnictví, ať už po- cházejí ze stromů, keřů nebo trav. Mezi těmito zdroji vhodného materiálu pro přá- delny a tkalcovny nalézá se také slámaa sice doslova ta, již dává naše obilí. Je to podivné, neboť je známo, že vlákno ,slá- my není pevné, dále sláma ve stavu su- chém je velmi křehká a zkrátka je z tako- vých vláken, které se dají velmi těžko spřádat. Oproti všem jiným rostlinným vláknům z trav, je sláma, pokud se týče pevnosti, na stupni nejnižším. Nový vyná- lez. který má za účel zpracování slámy. umožňuje — jak to pokusy dostatečnou měrou ukázaly — nejen dobrý výsledek.

ale ukázal i velkou budoucnost při použí- vání slámy v průmyslu textilním. Šláma, jak vyjde z mlátičky, podrobena je zvlášt- nímu procesu, jímž se z tvrdé slupky vněj- ší vyloupne vlastní vlákno. Toto dobytí vlákna děje se vařením a proto se musí do- bytá vlákna před dalším zpracováním o- sušit; děje se tak horkým vzduchem. Těm- to vláknům přidává se asi 20 procnet vlá- kem jiných, tak že dobře 80 procent čisté slámy se použije. Z této směsi přede se nit, která je podobna niti jutové, má však mnohé přednosti přede všemi ostatními ni- těmi z rostlinných vláken. V prvé řadě je podstatně lacinější než všecky ostatní, po- něvadž suroviny je u nás všudy velmi mnoho. Dále dokázali vynálezci tohoto zpracování, že jejich způsob dá se použít při všech ostatních méně cenných vlá- knech. Další výhodou slaměného vlákna je nepatrná jeho specifická váha, která je až o 40 proc. menší než u jiných podobných vláken. Pokusy se slaměným vláknem ko- nané jsou sice vesměs ve stavu počáteč- ním. ale už teď není pochyby o tom, že v mnohém oboru takto zpracovaná sláma může přijít velmi vhod. Elektřinou připravovaný tabák. V Londýně začala svou činnost nová tabáková továrna, ve které dle způsobu vynálezce E. Lusbyho se tabák před svým definitivním zpracováním podrobí vlivu e- lektrického proudu. Jak Englisch Mechanic sděluje, stojí tento způsob přípravy za zvláštní pozornost. Lusby studoval něko- lik let vliv elektřiny na tabák a připravil si pak zvláštní aparát, ve kterém výsled- ků svého studia prakticky užil. Jeho způ-

LIDov sob přípravy působí prý zejména dobře na tabák cigaretový. Čhuť tabáku prý se vyvinujícím se ozonem zmírňuje, aniž se však tím ubírá tomuto vonnému listí jeho zvláštní a přece přirozená podstata; kro- mě toho změní prý se nikotin a proto prý je kouř z takové „elektrisované cigarety“ méně nepříjemný. Nejdůležitější tvrzení Lusbyho je však to, že se elektrickým proudem zpracovaný tabák tak snadno ne- kazí. Tím by bylo možno zabránit velkým škodám, vznikajícím rozkladem zásob. Ta- bák totiž velmi trpí různými houbami a bakteriemi a jich zhoubná činnost může být elektrickým proudem stavena. Ne- cháme-li cigaretový nebo dýmkový tabák delší dobu ve vlhké prostoře, jak je nutno, má-li se udržet svěžím, pozorujeme krátké době, jak rychle plesniví. Lusby podmikl prý pokusy s tabákem virginij- ským, který dal do místnosti, kde bylo 10 až 20 procent vlhkosti. Tabák před tím c- lektrisoval a uzavřel do cínových krabic. vše před svědky. Po pěti letech krabice otevřel a tabák byl úplně čerstvý a neno- rušený, jak co do vzezření tak i co do chu- ti. Mimo jiné zjistil Lusby také to, že kaž- dý druh tabáku vyžaduje určitý proud elektrický, při kterém se nejlěpe konser- vuje.

Blologické účlnky thorla. Chemik dr. W. Bolton dopracoval se při svých pokusech s thoriem velmi zají- mavých výsledků. Objevil totiž podivu- hodné biologické účinky tohoto prvku. z kysličníku thoriového dobyl nejprve chlo- rid a z něho kov thoriový; v tomto stavu vařil thorium v silné kyselině dusičné a na to ho vypral v destilované vodě, pro- sté kyseliny uhličité. Deset gramů tak to vyčistěného thoria bylo dáno do stogra- mových lahví, které pak naplněny oby- čejnou destilovanou vodou a dobře ucpá- ny. Po půl roce se ukázalo, že na thoriu vznikly bakteriím podobné kultury, jak dokázáno očkováním želatiny. Při 37 stup- ních C vyvinuly se na želatině bílé, žluté a červené houbové kultury. Bakterie vzni- kly pravděpodobně ze spor ve vodě obsa- žených, působením některých. rozkladem thoria vzniklých produktů. Podivuhodně však je, že po dalším půl roku thorium tu- to schopnost ztratilo. Podobné pokusy konány se stříbrem, mědí, železem, platinou a celou řadou ji- ných kovů, ale u žádného se ani první ani druhý úkaz neobjevil. Zrovna tak zajíma- vé jsou pokusy, které s thoriem konány na nižších zvířatech. Kov tento byl smí- sen v rozličném percertuelním množstvís vyvařeným mořským pískem a dán do mořské vody. V šesti lahvích, které obsa- hovaly 200 gramů mořského písku a dva litry mořské vody bylo thoria v množství od O až do 50 procent a do každé dáno 12 až 15 mořských zvířat nejnižších obratlov- ců. Vodou byl ustavičně proháněn vzduch a odpařené množství dosazováno vodou destilovanou. Po pěti týdnech byly rybič- ky v první láhvi, kde nebylo ani trochu

thoria, úplně zhnilé a stěny láhve byly po- rostlé silně řasami; v dlouhé láhvi, kde bylo 10 procent thoria, žilo ještě po třech měsících 10 procent zvířat a stěny byly jen málo řasami porostlé. V láhvi s 25 proc. thoria žilo 30 procent zvířat a téměř všecky rybičky žily v láhvi s 50 procenty thoria po sedmi měsících. Z těchto pokusů vychází na jevo, že kov thorium působí na rostlinné organis- my nejprve způsobem oživujícím a pak je umrtvuje, kdežto organismy zvířecí udr- žuje při životě.

O novém kovu »canadlus. V severní Americe v Britské Columbii objeven byl nový kov, který svými vlast- nostmi zdá se patřiti mezi vzácné kovy pla- tinové. Nalezen byl poblíž města Nelsonu (město toto leží opodál řeky Columbie a nedaleko hranic Unie) u velkém množství prý v žílovité hornině zvané lamprophyr a byl též pozorován i v tamějším hadci (ser- pentinu). Objevitel tohoto kovu, o němž bližší zprávy podává časopis Mining Seien- ce, nazývá se A. G. French. Prench dal též novémyi kovu iméno scanadium« podle Ka- nady (Kanada a Columbie tvoří součást britské Ameriky). Kanadium ve zmíněných horninách vyskytá se ve způsobě polokry- stalických zrnek a jehliček 12 mm dlou- hých a 1/1e mm tlustých, tedy velmi drob- ných. Barvu krásně bílou, lesk silný a tr- valý. Tím podobá se stříbru ale od tohoto výhodně se liší tím, že na vlhkém vzduchu ani delší dobou nečerná. Zahříváním ani se- be delším se neokysličuje. Rozpustiti se dá v kyselině dusičné a solné a tudíž i v lu- čavce. Roztok v kyselině dusičné přidáním chloridu sodnatého (kuchynské soli) se ne- sráží. Účinkem sirovodíku ani sirníku, ba ani jodovou tinkturou kanadium nečerná.

Bod tání má kanadium nižší nežli stříbro a zlato a tudíž i mnohem nižší nežli platino- vitý kov palladium, kterému se jinak velmi svými chemickými vlastnostmi podobá. Všechuy tyto výsledky ke kterým dospěl Prench, byly potvrzeny vlastními pokusy vladmno chemka v Nelsonu E. W. Wid- dow sona. Bude-li nalezeno kanadiumu větším množství, očekává se, poněvadž dobývání jeho jest lacinější nežli do- bývání palladia, že se ho bude používati hojně místo palladia. Palladia upotřebuje se dnes jmenovitě k tona, že se jím tence po- tahují stříbrné předměty, stříbrná zrcadla a reflektory. Tenký povlak palladiový krásné barvy stříbra nezakrývá a chrání stříbro před černáním na vzduchu, takže předměty takové jsou stále krásně lesklé. V tom ohledu právě bude se moci palla- dium nahrazovati snad kanadiem. Kt.

Fyslologické účinky elektrických proudů. Proudy o malém napětí způsobují ča- sto smrt, kdežto proudy o napětí vysokém jsou jen málokdy tak nebezpečné. Aby se tato okolnost vysvětlila, konány byly v Paříži na popud ministerstva veřejných prací zvláštní pokusy o působení elektric- kého proudu na živočichy. Zprávu o tom podává Elektrotechnische Zeitschrift (čís. 50).. Pokusy byly prováděny hlavně na psech, při čemž byla sledována činnost srdeční a dýchání a ovšem i zapisována doba, po kterou proud působil. Nejprve bylo použito proudu střídavého o periodě 42 pro sek, a to tak, že proud byl veden od přední tlany celým tělem, tedy i přes srdce, do tlapy zadní. Ukázalo se, že pes hyne, prochází-li tělem jeho proud o 70—80 milliamperech, kdežto proudy silnější ho neusmrcují. Při 45 mihiamperech dostavuje se kře- čovitá ztrnulost, při níž všechny svaly jsou staženy. Prochází-li proud déle, dostavuje se smrt následkem zastaveného dýchání po 5-6 minutách. Přeruší-li se před tím proud, začne zvíře opět dýchati a ožije. Pustí-li se do psa proud o 400 milliamper. (1080 volt) a to tak, aby šel od týlu k čelisti, dýchání se zarazí, aniž nastane smrt. Přendá-li se však elektroda s čelisti na tlapu, jest smrt okamžitá.

Odpor lidského těla při dobrém kon- taktu (při vlhkých rukách, jak dělníci mi- vají) obnáší 12.000—15.000 ohmů, z čehož vyplývá proud o 70—90 milliamperech při 110 voltech napětí. Tento proud tedy jest nebezpečný, což bylo potvrzeno zkušeno- stí, že osoby, které, držíce v jedné ruce lampu bez isolace, dotkly se druhou rukou kohoutku u vodovodu, byly usmrceny. O- byčejně však jest odpor na přechodu mezi tělem a vedením větší, takže se napětí 110 volt obecně nemůže považovati za nebez- pečné. Totéž platí pro frckvence, které leží mezi 10 a 120 pro sek. Účinky proudu stejnosměrného uká- zaly se podobnými s tím rozdílem, že týž výsledek dostavuje se teprve s proudem asi čtyřikráte silnějším. Ve svalech však jeví se následky, které při účinku proudu střídavého nejsou. Podráždili-li žábě nohu jistým počtem nárazů proudu ve stejném směru, objevilo se potom nevyléčitelné, stále pokračující hubnutí svalů, kdežto na druhé noze účinkem dvojnásobného počtu nárazů proudových nebylo pozorovati ná- sledků žádných. Tytéž úkazy jsou i u lidí, u nichž nevyléčitelné slábnuti může býti vyvoláno jen proudem stejnosměrným. Na základě těchto pokusů navrhuje ko- mise, která je konala, tato pravidla opatr- ností: 1. Při napětích 150 volt u proudu stří- davého nebo 600 volt proudu stejnosměr- ného možno se chrániti tak, že si obě ruce omotáme plátěnými hadry anebo že si stoupneme na stoličku a používáme jen jedné ruky. 2. Pro napětí přes 6000 volt doporu- čuje se isolovati dobře tělo od proudovo- diče nebo od země anebo od obého a upo- třebiti jen jedné ruky. Nad 10.000 volt jest nejlépe proud přerušiti. Zmíněná komise též požaduje, aby se usilovalo o přiměřenou výchovu obecen- stva v tomto směru jakož i o patřičné poučení dítek školou.

leje strojní, motorové, americké aruské. Benzinl, naftu pro motor

Mazadla, tuky. vaselinu, laky, strojové barvy vlastni výroby. —

F. ZÁMEČNÍK, BRNO, Esva t

EBarvu cementové původní= 6455 zalad a generální zastoupení firmy Rathenower Chemische Farben-Industrle. zaručeně bezvadné jakost.

ihlářské str technická kancelář pro stavbu a rekonstrukce hiiněných Veškeré dotazy zodpo Jenerální zastupitelstvíNRE pískových cihalen, keramických továren, výtahů a jeřáběRSO roh Schwarzenbargské třídy č. 4 nové a Komenského ulice.

Hlavní kancelář

Tišnov, náměstí. technická kancelář pro tracování, prolekty silnic, plány na výstavbu mäst, parcelace a veškeré práce zeměměřičská.

Návštěva inženýra na požádání zdarma.

Inženýr Ceněk Vondráš, Brno, raass

MARO přisežnů, úředně oprávněnů civ. geomelr, Velké nám., Lichlaastolnoza ul. 2. nejosvědčenější soustavy a v nejlepším provedsní

dodává specielní

Strojírna ROSCHEn S r. 0. v Hořelicích ve Slezsku a Geerge- waldě v Čechách.