přodplálcí ne: VDrě v admásistradí na měsín. . . . K 2.— na čtvní redu. . K — V Drmů o damáši icav do doma dvakrit donně o č0 hal. načnšlině víc V prodajiácl v Rrně i na venkově mě- síčně bez donášky K 2.50 Pošteu a jednou zásllkan na mězíc . . . . K 2.50 na čtvrt reku . . K 7.5 S dvoli růnilkon * 60 hal. na mesíc více.

Za 8 nad

Za 8 hal.

v drobném prodeji Velký list . . . 8 hal Mlalý list . . . 2 hal. v Brně i na venkově. Jeden z obon lista zvlát nelze předplatitl Předplatné a insert, splatny a žalovatelny jsou v Rrně. Redakce, administrace, tiskárna a expedice: Rudolfova ulice lís. 6 Telefon: Redakce č 12a, administrace č. 12b. Číslo účtu u poštovní spořitelny 60.739.

VEo

Ročník XX.

Brně, ve čtvrtek dne 3. října 1912.

Číslo 272.

Dnešní číslo lest o 14 shranách.

Válka neodvratná? Kobilsace v Turecku. — Zakro- čení velmoci. — Nepatrná na- děje na mír. — Finančni vyhladovění. Jako to včerejčí počasí, tak dusná je nálada nad Balkánem. V napěti v pondělí a v úterý vystupňovaném nenastala žádná změna, bohudík ne k horšimu, bohužel však také ne k lepšímu. Jednu věc lze však přece uvítat: Srbsko nepodalo Turecku ultimatum v záležitosti vydání válečného materiálu, nýbrž jen ostrou notu. Neplatí tedy včera označená lhůta 24 hodin a prav- děpodobně neplatí ani ihůta 48 hodin, ozna- čovaná v ultimatu spojených balkánských států. Není totiž doposud nic určitéhoo takovém kroku známo, a lze proto doufat, že nás nedělí jen krátkých 48 hodin od za- početí všeobecného krveprolévání balkán- ského. »Víme, že nic nevíme«, tento starý poznatek filosofů platí zvýšenou měrou pro nynější osudnou a zcela nefilosofickou chvili. Je zcela pochopitelné, že všecky rozhodující kroky balkánských států zů- stávají utajeny na dobu co nejdelší a proto, při naprosté censuře telegramů a nedosta- tečném, ne-li nemožném spojení telefoni- ckém jeví se naprostý nedostatek spolehli- vých zpráv.

Situace zůstává krajně napiatou, přec však i dnes ještě nadpisujeme článek s o- tazníkem. Naděje naše je malá, jako vždy, koyž k loži nemocného sehází se najednou mnoho lékařů, k osudnému konsiliu K za- chování míru balkánského pracuje najed- nou všech šest evropských velmocí — o- všem odděleně — ve dvou známých skupi- nách. Velmoci dávají bojovným státům na jevo, že o konečném výsledku války ne- bude rozhodovat vítěz, nýbrž velmocenské státy samy, na eventuelní evropské kon- ferenci. Trojspolkové státy dávají pak urči- tě na jevo, že bojovné státy nemohou po- čítat na zvětšení svého území, ani pro ten případ, kdyby Turecko bylo tak poraženo, že by se mu mohly diktovat kruté pod- mínky mírové. Kromě toho zamýšlejí vel- moce vykonávat finanční nátlak na balkán- ské státy a první krok v tom směru byl také učiněn: francouzští bankéři odmítli bulharský požadavek o zálohu na dříve uzavřenou půjěku, přes to, že Bulharskoz původních požadovaných 20 milionů sešlo až na 5. Tento krok zdá se jedním z nej-

účinnějších, neboť je známo, že k válce je třeba za prvé peněz, za druhé peněz a za třetí zase peněz. Ovšem i přes to je úspěch velmocen- ského zakročení velmi nejistý a zejména v Petrohradě považují mír na Balkáně za ztracený. Proti tomuto pesimismu lze po- stavit jako vzácný protěišek optimismus rakouské vlády. Ve včerejších delegacích podával hr. Berchtold zprávu o situaci, o- všem v tajném sezení; z něho vime dle úřední zprávy jen tolik, že delegáti byli ministrovým prohlášením uspokojeni. S touto spokojenosti byly však v divném kontrastu včera večer rozšířené zprávyo mobilisaci pěti armádních sborů rakou- ských. Tyto zprávy zůstaly až do noci ne- potvrzeny. Toto nepotvrzení není však bohužel zárukou, že Rakousko nebude — začne-li válka — velmi citelně zasaženo přes to, že mezi velmocemi bylo umluveno, aby pro ten případ, nepodaří-li se válku za- mezit, byla lokalisována na Balkán, První rána na Balkáně bude znamením, že ra- kouské vojsko obsazuje sandžak novopa- zarský; jak to ve včerejší schůzi rakouské delegace řekl hr. Latour: »Jakmile pře- kročí první Srb turecké hranice, musí Ra- kousko obsadit sandžak.« Je tedy něco mobilisačního ve státě rakousko-uher- ském . .

Válka neodvratna. Tel. - Ze Sofie, 2. října. V diplomatických kruzích pokládá se dnes situace za ne- napravitelnou a válka za neod- vratno u. Tel. - Z Vídně, 2. října. W. Allg. Ztg. dává si oznamovat z Petrohradu, že ruský kabinet ne- věří již v možnost míru a že in- tervenci mocností pokládá za beznadějnou. Všecky snahy ruské vlády u balkánských států ukázaly sev poslední době marnými a proto také hromadné zakročení mocností bude miti sotva příznivý vý- sledek. Srbský vyslanec opustil Cařihrad. Tel. - Z Londýna, 2. října. Srbský vyslanec v Cařihra- dě dostalz Bělehradurozkaz aby dnes z Cařihradu odejel. Tel. - Z Bětehradu, 2. řílna. V politických kruzích se čeká, žev případě, kdyby Turecko po uplynutí 48ho- dinné lhůty, kterou srbská vláda položila. neodeslalo zadrženou srbskou munici do

Srbska anebo vrátilo ji do Francie, bude srbský vyslanec v Cařihradě Nenado- vič odvolán. Srbští studenti opustili Vídeň. Tel. - Z Vídně, 2. října. Na vídeňských vysokých školách za- psaní srbšti studenti nastoupili dnes večer v 10 hod. ze státního nádraží cestu domů. Spolu se srbskými odjížděli také bulharšti studenti vesměs ozdobeni trikolorami. Na nádraží mezi studenty došlo k nadše- ným seénám sbratření. Provolávána byla sláva Srbsku a Bulharsku a zpíváno Hej Slované a pak srbská, bulharská a ruská hymna. Zatím co studenti v prů- vodu několika set krajanů stáli na nádraží, přibylo tam také 10 tureckých důstojníků, kteří tímže vlakem nastoupili cestu domů. Turci byli poznáni, a aby nedošlo ke scé- nám, bylh rychle umísěni v reservovaném voze. Za bouřlivých ovací slovanského obecenstva odjeli srbšti a bulharští stu- denti. Dobrovolníci pro srbskou armádu. Tel. - Z Pešti, 2. října. Ke zdejšímu generálnímu konsulov srbskému dostavilo se dnes přes 100 děl- níků, srbské národnosti, kteří odejeli domů. Také četní uherští poddaní srbské národ- nosti, mezi nimi četní studenti, hlási se dobrovolně do srbské armády. — č.

Finanční připravenost Srbska. Tel. - Z Bělehradu, 2. října. Tribuna oznamuje, že srbské státní pokladny dle údajů ministra financí Paču obsahují 125 milonů zlatých dinarů, kie- rýmžto obnosem může býti hražena první spotreba pro válku. Oficielně se ohlašuje, že vyplacení platů úřednictvu bude se díti i při mobilisaci. Úředníkům, kteří jsou povinni brannou službou, byla vyplace a třetina služného na říjen předem, Přípravy balkánské konfederace fel, - Z Bělehradu, 2. října. Mezi Srbskem, Bulharskem, Černou Horou a Řeckem panuje živá výměna ná- zorů a diplomacie rozvíjí horečnou čin- nost. Zitřejší čtvrtek pokládá se za kritický den a všeobecně se soudí, že zitra bude vyhlášena iiž válka. Nadšení pro válku je jednosvorné. Zálož- níci se přivážejí k plukům za zpěvu vlaste- neckých písní. Vojsko je všude provázeno ovacemi. Dle jiných zpráv bude válka vyhlášena v sobotu, ve výroční den pro- hlášení bulharské neodvislosti.

Doprava na drahách v Srbsku a Bulharsku zastavena. Tel. Z Pešti, 2. října. Dle zprávy uherských státních drah zastavily královské srbské a králov- ské bulharské dráhy následkem neoby- čejných dopravních poměrů spěšnoua nákladnou dopravu od l. t. m. na všeeb tratieh až na dalsi. Kdy bude válka vypovězena? Tel. - Z Pešti, 2. října. Podle zdejších informací ze srbské volenské strany došlých považuje se za pravděpodobné, že Srbsko vypovi 10. říj na Turecku válku. Do toho dne bude 320.000 mužů pohotově se všemi re- servami. Do dnešního dne je zmobilisová- no 160.000 mužů, —ič. Zadržený válečný materlál turecký, Tel. - Z Bělehradu, 2. října Listy oznamují, že srbské ředitelství státních drah zadrželo na bělehradském nádraží zásilku válečného mate- riálu pro Turecko určeného. Intervence velmocí v Bulharsku. — Bulharsko hledá peníze.

Tel. - Z Paříže, 2. října, Agence Havas uveřejňuje tyto noty: Předseda ministerstva a ministr za- hraničních záležitostí Poinearé mělv pozdních odpoledních hodinách rozmluvu s tureckým velvyslancem. Zástupei Fran- cie v Bulharsku, Srbsku, Řecku a Černé Hoře obnovili včera a dnes již učině- né kroky u těchto států, při čemž jim ra- dili k pokojnému chová n Zástupei Anglie a Ruska učinili tytéž kroky. Různé francouzské banky v posled- ních dnech byly bulharským vyslaneem žádány povoliti Bulharsku pe- něžni zálohy. Na souhlasná dobrá zdání ministru financí a zahraničních zá- ležitostí odpevěděly francouzské banky bulharskému vyslanci, že za těchto po- měrů nemohou Bulharsku peskytnouti žádné zálohi y. Bulharským vyslancem žádaný obnos či- nil nejdříve 20 milionů a byl po- stupně snižen na 15, 10 a 5 mil. Tel. - Z Londýna, 2, října. Reuterova kancelář se dovídá z di- plomatických kruhů, že ruský ministr zahraničních záležitostí učinil v Běle- hradě a Sofii velmi důrazné kroky ve prospěch miru. Velká Britanie, Francie a Rusko jednají v úplné

FEGILLETON. Porcelánová kemnata v paláci hrah. Duhských v Prně. Dr. Frant. Weiner. V těchto dnech ztratilo Brno jeden ze svých největších a nejzajímavějších po- kladů unčleckých. Poreelánová komnata v paláci hrabat Dubských v Brně, Rudolfova ulce čís. 3. prodána byla nynějším vlastníkem paláce rakouskému umělecko-průmyslovému mu- seu ve Vídni. Málo z těch tisíců, kteří denně pro- cházívají Rudolfovou ulicí, vědělo vůbec, jaký poklad kryjí dvě okna v I. poschodi se strany Velkého náměstí šedého paláce proti knihkupectví Barvičově. Komata podlouhlá, asi 7 m. dlouhá a 4 m. široká (do ulice o něco širší a vzadu užší), vy- čalounovaná hedvábnými žlutými tapeta- mi a ozdobená při stěnách pozlacený mi řezbami ve hnědém dřevě, byla celá is nábytkem vykládána starovídeňským por- celánem v živých barvách. Stůl, pohovka- křesla, židle, stolička, plivátko, hodiny, krb. dvéře, okna, rámce zrcadla a obrazů (cisařovna Marie Terezie, cisař Josef II. a dvě dámy dle tradice z rodiny Piati, které palác ve století 18. patřil), vůbec každý kus rokokového nábytku v komna- tě té vykládán je množstvím porceláno- vých deštiček (je jich asi 1500), v čínském stytu různobarevně květinami, krajinami ptáky a postavami Číňanů pomalovaných

Mimo to vyzdobena je světnice třemi lustry, 15 svícny na stěnách, asi 50 vása- mi, vše též z porcelánu. Každý jednotlivý kousek překrásný — a celek pohádka, která stála za to, aby k vůli ní koupen byl celý ten pochmurný palác! Palác patřil v 18. století italské rodi- ně Plati, která byla roku 1744 od císařov- ny Marie Terezie povýšena do stavu šlechtického a dostala prý se komnata ta do rodinného držení těchto Piati darem od císařovny jako odměna za vojenské zásluhy jednoho člena rodu toho. Před sto lety přiženil se praděd Dubských do této rodiny a od té doby přešel palác i s kom- natou do majetku hrabat Dubských. Porceln komnaty té je dílem císař- ské porcelánové továrny vídeňské a byl vyroben dle panují- cího mínění odborníků v letech třicátých století osmnáctého. Dle mého mínění stalo se tak později. Neboť na porcelánu mezi oběma okny vy- malován je již znak rodiny Piati — soudím tedy, že komnata vyrobena po r. 1744. Dále zobrazena je na zmíněných již obra- zech s vykládanými rámci císařovna Marie Terezie v úboru vdovskéma Josef II. jako císař německý, což pouka- zuje k výrobě po r. 1765, po smrti man- žela Marie Terezie. Františka Lotrinské- ho. Ovšem žádný kousek porcelánu není poznačen známou a tehdy již obvyklou značkou starovideňského porcelánu, mo- drým štítkem Rakous; ale možno je, že příkaz zněi nepoznačovat vůbec takovou spoustu jednotlivých součástek jedinečné- ho celku obvyklou značkou.

Ostatně jsem jist, že rakouské umě- lecko-průmyslové museum vydá v brzku důstojnou a podrobnou monografii o kom- natě té, kdež mnohé dosud nejasné a le- gendární bude na základě archívních pra- menů náležitě osvětleno Časté byly návštěvy přátel uměnív tomto paláci, kteří se přicházeli pokochati unikátní krásou tou, nikde jinde tak slo- hově věrně a krásně nezachovalou. Ře- ditel musea Rainerova v Brně architekt Julius Leisching a ředitel zemského mu- sea slezského v Opavě dr. E. W. Braun šířili známost o komnatě té v kruzích odborných, jejíž část budila sensaci na výstavě starovídeňského porcelánu ve Vídni roku 1904. Ovšem hlásili se i kupci, kteří nabízeli za ni veliké sumy, ale ze- mřelý hrabě Oujdo Dubský neprodal... Přicházela s nabídkami i musea — jedno z nejnebezpečnějších bylo uherské zemské museum v Budapešti s ředitelem šl. Ra- disicsem v čele — až konečně v těchto dnech prodána komnata do Vídně za cenu převyšijící daleko cenu celého palce. Je na podiv, že udržel se světnice ta až na naše doby v úplné, neporušené celistvosti, že nezmizela během času ani jediná z její součástek, z nichž mnohé byly snadno oddělitelné a pro neznalce ne ne- snadno nahraditelné. Poctivost služebníků hrabat Dubských a zvláště správců domu zasluhuje rozhodně zmínky a uznání. Za krátko octne se komnata znovu- zřízena ve Vídni, zajisté v původním tva- ru konmaty jako věrná kopie komnaty brněnské a my všichni, kteří jsme se ko- chávali pohledem na ni v Brně a tisíce jiných, nových návštěvníků budeme ob- divovati se jí nadále ve Vídni, jsouce rádi, že alespoň tam, kde byla vyrobena, trvale zůstane, když nebylo možno zachovatiji na vždy pro Brno.

Umění, věda, literafura. Vídeňská divadla. Na počátku vídeňské sezony je berlínský Reinhardt. Loni přivezl Krásnou He- lenu, rozkošný experiment zmedernisovaného Offenbacha, kterým ukázal dnešní operetě plno nových možnosti stylových a odmyslíme-li si některé přestřelky, také celou zásobu režisér- ské fantasie. Nahé nohy, samé nahé nohy, znělo heslo. Letos však přišel s Vollmöllerovou pan- tomimou Mirakel, marianským mysteriem. scenovaným pro zakrytý amíiteatr, který vy- stavěl v obrovské rotundě Prátru. Celý Rein- hardt je v tom kontrastu loňska a letoška, jeho neklidná, stále po nových věcech lačnící umě- lecká povaha, jeho horečná snaha po nových účincích scénického umění na publikum, jeho od- vaha na těžší a těžší problémy divadelní psy- chologie. Na své cestě od intimního jeviště k cirkusovému slohu — co oplodňujících podnětů dal modernímu divadlu! Kolikrát to, čeho se sám dotýkal ještě nejistýma, tápajícíma ruka- ma a co vyvolávalo odpor, přivedli jeho ná- sledovníci k plnému vítězství a uznání. Není divu, že někdy při tomto udýchaném experi- mentování se silami a schopnostmi dnešního divadla ztratil na chvíli jasný cil před sebou a že se vzdálil cesty, s které divadlo nemůžs