Strana a.

LIDOVE

NOVINY

V Brně, 4. října.

aticko

Srbsko dosud nepřerušitlo styky. Tel. - Z Cačihradu, 3. října. (V 10 hodin večer.) Ačkoliv lhůta, kterou Srbsko povošlo pro průvoz munice, upynua půl S hod. večer. Porta srb- skému vyslanci dosud neodpověděla. Přes to prohlašiií srbské kruhy, že stvky nebudou okamiě přeruseny. Vyslan ec Nenadovt očekává instrukce. Srbská skupština. Tel. Z Bylehradu, 3. řilna, Dnes e sešla koština a zvolia pre- sadentem staroravála Nikoli č e, za vicepresatenty k staroradtkály Sto- kove a orlice. Mimoradn za- sedaní bude zahdino 5. října trůnn řečt krále. Nový mlnistr války v Srbsku. Tel. Z Belehradu, 3. ríjna. Na místo genetála Putnik a, jenž byl jmenován selem generálního štábu, byl ministre války jmenován plukovnik Redivoje Diovovič. Italští dobrovolnici do Srbska. Tel. - Z Bělehradu, 3. řítnla, Již před delši dobou došla sem zpr va, že itašští Giaribaldiáni pro případ vál- ky Srbska s Tureckem jsou ochotni vy- smt do Šrbska dobrovoinický sbor. Dnes skutečne došla do Bělehradu oficlál zpráva, že první italský dotrovolnický sbor Garibaldiánů bude v neližšich dnech utvořen a vyslán do Srbska. Zpráva vy- volala v Bělelnadě radostné vzrušení.

Žádné ultimatum. Tel. - Z Bělehradu, 3. října. Otsiálně se oznamuje: Oproti zprá- vám Nstů, že dnes bze očekávat ultima- tum čtyř splených batkánských států Tarecku, oznamuje se ze směrodatného pramene, že tato zpráva nezakládlá ke na pravdě, což ostatně vysvítá ž z té okolnosti, že na ultimatumv nyněiším stadiu mobilisace nemůže býti ješté pomýšleno, Srážka na bulharských hranicích Tel. - Z Cařihradu, 3. října. Na bulharských hranicích došlo k šarvátkám. Cestujie vypravují, že slyšeli střelbu z pušek. Tel. Z Cařihradu, 3. řílna Dle došlých zpráv došlo včera k po- hraničním srážkám mezi bylharským a tu- reckým vojskem v oholi Nazliku, Džuna- baly a Ropdjoze, jakož i mezi černohor- ským a tureekým volskem na hranicích Nílajetu skadarskeho. Kdy bude bulharská armáda připravena Tel. Ze Sotre. 3. října Dne 10. října může mobilisovaná bul harská armáda překročiti hranice Z 9 divisí volska v míru le 6 stanove- noproti lureckua 3 ka kooperaci se Srbskem pro:i Rumunsku. Reserva zůstane na rumunských hranicích. Sobrani povolimimořdné vojenské úvěr

Bulharští poslaaci vstouplli do vojska. Tel. - Ze Sofie, 3. timna. Ač poslanci jsou osvobozeni od vo- jenské shuržby, rozhodlo se asi 40 mladších postaneů vstoupit do vojska, Královským úkazem byla železniční správa podrobena ministerstvu války. Všichi železniční zřízenci i ministr obdrží vojenskou šarži. Porada s bulharským vyslancem. Tel. - Z Cařihradu, 3. řijna. Bývalý miuistr zahr, záležitosti As- sim bej mněl delší poradu s bulharským vyslancem Sarafovem. Nadšení v Řecku. Tel. - Z Athén, 3. října. Nadšení roste. Záložníci spěchai do zbraní Rozechvění se zvýšilo potvrze- ním zpráva, že 800 tureckých vojáků se podařilo přistáti na Samosu. Parník. který přibyl do Athén, byl poškoze palbou z děl. Vůdce revolucionářů Va- rella v bojích na Samosu padl. Sně- movna byla svolána na sobotu. Řecko opatřuje se uhlím a střelivem. Tel. - Z Rima, 3. října. Tribuna oznamiic z Ltvorna: Ree- ký křižník Spétsel, ktery jest k vůli opra- vám v orlandeských loděnicích, vypluje na rozkaz, vydaný v Atlrenách, zitra se 600 tunami uhlí a 36 tunami střeliva do Pireu. Střelba na řecké parniky. Tel. - Z Londýna, 3. října, Na dva řecké parníky v Bosporu bylo z pevností stříleno. Řecký vysla- nee protestoval na Portě a také u anglické- ho vyslance.

Status quo na Krétě. Tel. - Z Cařihradu, 3. října. Sabah oznamuje, že vyslanci Anglie, Francie a Ruska ozlámili ministrpresi- dentu Venizelosovi, že by státy zmařiy každý pokus přeru- šiti status quo na Krétě. Nadšeni v Turecku. Tel. - Z Cařihradu, 3. října, Ve zprávách tureckého pramene se pravi, že v provineiích byl rozkaz mo- bilisační uvítán s nadšením Válka jak se zdá je populární. Byly sestaveny seznamy dobrovolníků. Tel. - Z Cařihradu, 3. října. V ministerstvu války panuje nel- větěí ruch pro přípravy k mobilisaci. Povolan záložníci z Cařihradu táhnou za velikého nadšení s hudbou uli- semi Stávkujíci kočí se nabídli pra- covati pro mobilisační účely, Bojovná nálada v Cařihradě. Tel. - Z Cařihradu, 3. října. Ministerská rada zabývá se ines sko- ro výhradněpřipra vamikvál c e. Depeše, oznamujíci cnergické zakroče- ni u balkánských států, vyvolaly dobrý dojem. Německý velvyslanec měl delš sozmluvu se zahraničním urinistremn, Na to měl ministr konferenci s Kiami- lem pašou. Zahraniční ministr sdělil, že

anglická vláda slíbila Turecko co neivíc podporovati Zprávy na Portu došlé oznamují, že balkánské státy odložily zamýšiené podání společné noty, poněvadž válečné přípravy nejsou ještě skončeny. Nota bude podána teprve za 3 4 dny. Nálada je dnes bojov- nějši než včera. Nadějena smír- urovniní koniliktu isou menšt. Tel. - Z Cařihradu, 3. října. Šikování vojska postupuje hladce. Za- hájení nepřátelství se čeká připadně za 4 dny. Turecká opatření. Tel. - Z Cařihradu, 3. řinua. Proslýchá se, že vláda zadržuje odiezd řeckých příslušníků, Od včerejška nelze dešiirovat depeše, které ostávali bulha, ské, řecké a srbské vy- slanectví od svých vlád. Myslí se, že o- devzdání společné noty, kterou se žádají na Porté vážné reformy se skutečným zárukami, se zpozdí z nedostatku in- strukcí,

Těžké dorozumívání. — Nová turecká methoda? Tel. - Z Cařihrradu, 3. října. Potž dociliti spojení balkánských di- plomatů s jejich vládami vyvolává nerozuziitelnou situa ci. Srbský vyslanec Neuadov i č nedo- stal ještě odpovéď od Porty ohledně pro- vozu srbského střeliva. Ta okolnost, že odpověď nedosla, mohla by býti považo- vána za zanrítnuti. Protože však Nenado- vič nedostal dosud instrukcí, neví, má-li odcestovat. V téže situaci je řecký vy- slanec Gryparis, který také nemá de- finitivní odpověď ohledně svobodného průjezdu řeckých obchodních lodí moř- skou úžinou, 24 řeckých parníků, tři řecké plachetní lodě a velký počet vlečných a malých lodí je zde a po vyhlášení války mohly by být zabaveny jako kořist. Sko- ro 70 řeckých lodí s nákladem přodiu na- lézá se v Černém nnnoři, Tel. - Z Cařihradu, 3. října. Koresp. kanc. oznamuje: Praví se, že diplomatické depeše, které dostává Porta ze Sofie, Bělehradu a Athén, nelze de- šifrovat. Turecko hledá peníze. Tel. - Z Cařihradu, 3. října. Proslýchů se, že ministerstvo financí vyjednává s ředitelstvím Banky ottoman- ské o použiti oné klausule dekretu muha renského, ve kterém se stanovi, že v pří- padu války maji všechny pří- jmy plynouci ze správy Otto- manské banky, dostati se stát- nímu pokladu.

Rumunsko nemobilisuje? Tel. - Z Bukurešti, 3. října. Rumunská telegrafní agentura ozna- muje, že v Rumunsku nebyla na- řizena žádná mobilisacc. Tel. - Z Berlina, 3. říhua. Dnes došly v poledne na bursu depe- še oznamujíci, že rumu nská armáda dostane v nejhližši chvíli mo- bilisační rozkaz. V infornovaných kruzich se pověsti té nevěřía pouka- zuje se na to, že Rumunsko při tom patr- ně je v dohodě s Rakouskema Ruskem a chce tím působit tišivě na balkánské státy. Rumunsko — mandatářem velmoci. Tel. - Z Berlína, 3. října. Na burse byla dnes rozšířena pověst, že Rumunsko jako mandatář velmo- cí převezme na Balkáně intervenci. Zpráva ta je však naprosto nevěro- hodná. Rumunsko na pomoc Turecku? Tel. - Z Londýna, 3. řšina Turecká vláda je v posledních hodi- nách v horlivém telegrafickém styku s rumnt skou vládou a prohlašuie, že rumunská pomoc Turecku pro při- pad války je zajištěna. Pumový výbuch v Soluni. Tel. - Z Berltna, 3. října. Ze Soluně se oznamuje: Čleové ma- cedonského bulharského výboru polozili na zeď jedné mešlty pekelný stroj. Tři mohamedáni byli usmr- ceni, čtyři zraněni. Škoda je značná. 55 parníků zadrženo. P. t. a. - Z Rostova na Donu, 3. řílna. Zdejší bursovní výbor, exporněřia banky žádaly předsedu ministerstva a m- nistra obchodu telegraficky o zakročení, aby turecká vláda propustila zadrže- ných 55 parníků s nákladem obilí, které pod řeckou a bulharskou vlajkou odpluly do Německa, Bulharska a Recka.

Francie nepájčl.

Tel. - Z Paříže, 3. října. Při včerejším přijetí zástupců balkán- ských států ministrpresidentem Poiu- caréem prohlásil tento diplomatům, že je absolutní vůlí Francie zame- zit válku. Kdyby balkánské státy ne- poslechly, vyvodi Francie z toho důsled- ky. Francouzský trh zůstal by také po válee jejich finančním poža- davkům uzavřen. Panika na petrohradské burse. Tel. - Z Petrohradu, 3. řílra. (Petrohrad. tel. ag.) Vzhledem ku po- klesnutí kuraů, které se dostavilc na zdejší burse, poukázai úřední orgán mi- nisterstva financí na to, že k vážné panice není důvodů. Panika se vysvětiuje velkou rozčileností spekulantů a malou zdrženlivostí širekých mas. Mir Ralsko-turecký zajišten? Tel. - Z Basileje, 3. řílna. Švýcarská telegrainí agentura ozna- muje: Dle zpráv z Lausa le lze oče- kávat podepsání miru. Tel. - Z Ríma, 3. října. Agencia Stefani oznamuje: Zprávy. došle z Cařihradu o uzavření míru mei Italii a Tureckem, se nezakládají na pravdě.

svoje pochvbné vnady a usedla v kavár- ne na trochu zmraliy, Horlivé vyšívačky na lavičkách důkladna pomlavily, báby odsoudily, nladež však vzdala mrcitý svii obdiv co záleži na soudu svéta? A ty rozhovoty, jež isi chvilemi v ne- střeženém okamžiku zaslechl! Snažila se i do nich vniknout jakási umirněnost z promenády ale pak řece jenom zahimel z toho nepadělaný clověb, —Out cin gatet Kerl jst er schou, ater ein l ump dazu! Sie mogen sehou recht haben Neln, teh habe recht! Eiu Luwup Ist er! Taková srota i tady ehodit mnusl! Doma nemali eest, ale mezi ldi se epou, A podivele se jaký má klobouk! Na hlavu bvel to nevzala! eřikám tak ani tak, alo nedopadne to s nia sobře. Dluha už mají až až a .. — Mani, on mně ehce nabít! — Nesvi neho dostanes! — Čekal jsem na vás, nepřišla jste. Na ovšem, i nejse státnim úredník em. mně není leko čtyšieet let —ý řestanete? A te obieva se ohrommná postava s koštětem, postava, že Klev měl byz ni radost. Ael, ta prsa, aeh. ty boky, ach. ta bojovnost ve tvdři, ach, ty ohromné proporee v celem těle! Veriluchte Ban- de! Neviš, kam m házet papír? Já tě budu pořád zametat! Grázli vynuřili se ta odučkud. .. Pau tanemalstěr vstal. Starý pán, s klohoukem na lavici, zvolna se protáhl, ohlédl se na- posled po vyzářené obloze, Slunce už se přiehystalo k západu. Pochybná krasavice vyšla se psem před kavárnu a vyzývavě se rozhlédla, pan nadporučík v civilu sra- zil paty k sobě ...

.Ted je tepna tohoto života opu- stěna a zrazena, Jenom večer přilde ně- kolik milenců, ale nevydrží dlouho a ute- kou. Stromy stojí tu jako slečinky, když si před spaním všecmny podložky a lokýn- ky s hlavy sundaií. Trochu k pláči a tro- chu k smíchu je to, jaké roztesknění rodi se z toho v srdci. A na konci aleie leží kus novin, prvni podzimní básnicka jev ulcb. Na zdi suché růže šusti, slávy čas i tu byl krátký — Vědéla jsem: jisté přiides — Proe mne iešte volás zpatky Mezi námi mělž je chladná, rudé listí visi na ni —Co se ti to mihlo v očích? — Je to naše vzpominání? Nehe barvou síry hoří. marno pod ní duhu klenout. — Nevzpomeneš ve zlém na mne? —Na všechno mám zapomenout

Umění, věda, literatura. Lev Birinskii: Mumral. (V Národnim, divadle v Praze poprvé dne 1. října 1912.) Skoro současně s premierou v Německu a ve Vidni schrálo i Národni divadlo tragi- komedii Rusa-žida Birinského u nás dosud ne- známého. Budiž řečeno hned, že sensace hrou vzbuzená je dosti oprávněná. Jde o komediiz ruské revoluce posledních let tak známé a přece nám Nerusům tak záhadné neb jistě aspoň ne- chápané. Birinskii dívá se na ruskou revoluci velmi skepticky a v tom je stanovisko jeho jistě svrchovaně zajímavé. Na jedné straně Rus ofi- cielní, byrokratická, úplatná a zisku lačná jako

za dob Gogolova »Revisora«, ale rafinovanější, přizpůsobující své vyděračství duchu doby.A na druhé straně Rus revoluční, mládež potřeště- ných hlav, fanaticky oddaná svým zmateným heslům, ochotná ke každamu šílenství, podléha- jící každému sofismatu, hotova ke každé oběti pro své cíle, kterých si sama nedovede objas- nitl a o nichž se nedovede siednotiti, utloukající svou energii ve slovech, slovech a slovecha v činech tu šilených, tu směšných. A z tohoto tragického v podstatě nazíránt buduje autor robustním vskutku humorem svou trasikomedii, obraz (hrozno pomysliti že věrný) anarchie společenského řádu a anarchie nyšlen- Del je asi ten: (ubornátor kdesi na severu Rusi okrádá už dlouho vládu předstíraje, žev gubernii je revoluce, k jejímuž potlačení dává soukazovati značné sumy plynoucí ovšení do [jeho kapes. Ale právě jeho gubernie je revo- lucionáři vyhlé dnuta za útulek všech nejhůr pronásledovaných a za úkryt archivu i po- kladny komitétu: proto v gubernii nesmí býti nejmenšího hnutí revolučního. Ano v domě gubernátorově bdl revolucionář Kozakov z pří- kazu strany nad osobním bezpečím gubernáto- rovým, vydávale se za syna leho přítelez mládí. Oubernátor přijal Kozakova, aby jeho mužů chtivá a svárliva žena měla milencea aby on měl pokoj. Kozakov s komickým he- rolsmem snáší milostné útoky gubernátorky.

Poněvadž podlvuhodným způsobem v gubernii ne a ne se objevit revoluce, finguje sekreták gubernátorův na svého představeného atentát. Zděšení revoluctonáři usnesou se, že domnělé- mu atentátu musí býti odňat politický ráz. Ko- zakov z usnesení stramy doznává se k fingova- nému atentátu a tvrdi, že spáchal jej ze žárli- vosti na manžela své milenky. Ale gubernátor nechce o tom ani slyšeti: atentát musí býti po- litický. Je ke Kozakovu pln roztomilosti a když to nepomáhá misto zatčení ho vyhodí. Policie dostává rozkaz, aby po ulicích provolávala v přestrojení slávu revoluci, ale rovoluciouáři věrni příkazu strany zatýkají policisty: sku-- tečný mumraj. Oubornátor zuří na mládež, je prý hanba. že vede si policajtsky a mládež domnivajíc se, že i gubernátor je jejich smýšle- kové ní, odhaluje mu pravdu. Gubernátor dává tele- grafovati vládě, že zatkl revolucionáře a na- bízí Kozakovu a druhům jeho dělení kořisti.

Humor silný a neodolatelný, nápady jen kypí, směšné situace jen se stíhají, podlost led- něch a ideologie druhých dávají všem konati pravý opak toho, co by odpovídalo heslům hlásaným a normálnímu průběhu. Plno figur svérázných a plno komických dějů tvořicích přece jediný celek. Gvnnasista spatřující ve svém sobeckém otci gubernátorovi ideál ne- sentimentálního nadělověka. Žid dávající studo- vati na svůl náklad syna mužíkova, aby do- plnil ve třídé počet žáků nutný ku přijetí vlast- ního syna do školy a mužík spatřující v tom křivdu, poněvadé žid nemůže ho nechtiti na- páliti. Služka u žida mluvící žargonem a syn židův přesvědčující v žargonu otce, že jest se jim starati o budoucnosot Rusi: uelze vypočísti všech těchto humorných koutrastů. A v tomto mumraji přece dva momenty plné komiky a přece symbolické velikosti: Revolucionáři zu- řivě debatují o problémech mužíka: a mužík ne- chápavý ustrašený zděseně od nich utíká, V prudkosti debaty omdlévá střeštěná členka strany Náša: vše jí spěje na pomoc, pustí se do hádky a na Mášu zapomenou.

Podotknouti sluší, že v Praze hrán by! Mumraj autorem značně pozměněn. Místo čtyf aktů tři a závěr zeela změněn. Původně hra končí tak, že lišák sekretař stává se guberná- torem a jeho policie zatýká vseeko: guberná- tora i revoluelonáte. Je pochybno, zda změna je hře příznivá: závěr aspoň činí slabý dojem vůči sile celé hry. V režii p. Hašlera, jenž spolu hrál vý- borně i Kozakova, byla hra provedena velmi pěkně, zejména vynikli pp. Želenský (guberná- tor), Šchlaghamer (sekretář) a Boleška (Leon- skii) a dámy Laudová (choť gubernátorova) a Suchánková (Máša) Obecenstvo bavilo se vskutku královsky. jm- Pěvecké sdružení pražských učitel koncertuje v Brně v sobotu 5. října ve IV. řád- ném koncertu filharmonické Besedy. Zapěje u nás poprvé souborně sbory Smetano vy.