v Bmé. 12. ledu.

LIDOVÉ HOVIHT.

Tccnnicrsä nilD^fl уС^Е

Sv£Uo »Aia«. "čet nialáků a svíticích boji převelice. Kdybychom v noci mohli přehlédnout! s výšky na př. celý severní břeh Evropy. • iviěii bychom zřetelně všechny ieho oh- ■ ysy vyznačeny samými světly. Současné ostrůvky nabyla otázka laciného lelilivého osvětlováni námořního důležitosti. Roku 1ЯЧ4 pyl vyroben poprvé vět šeli používat! acetylénu stlačeného v oce- '• vých válcích, tak jako se podobně již í'ŕeei tím leckde používalo plynu olejového. avšak objevilo se. že acetylén stlačený jest látka velmi snadno vybuchující a tudíž nebezpečná. I pokoušeli se též vkládat! karbid do bòli u připouštěli k učiní, automaiicky mořskou vodu (čímž se vy- hořel nepřetržité, neboť jednak osvětlováni by přišlo draho, a jednak nemohla bv se jednotlivá znamení světelná od sebe rozeznávatl. Rozeznáváni toto jest pro lodi velmi důležité, nebof za tmavé noci nelze dobře odhaduouti. které ze svétel v dáli viditelných patři tomu neb onoírn ma- láku a není-li to vůbec jen světlo nahodilé. Proto se světla za znamení určená rozličně zbarvujl. neb nechávají se určitým způsobem blikali, t. j. střídavě se zatemňovat! a vyjasňovati. Byly vynalezeny JIŽ různé způsoby, lak lze učinltl světelné znamení blikavým (lépe řečeno blýskavým): bud se kolem svčtla nechá otáčeli stínítko, které Jc v určitých přestávkách zakrývá, anebo se celá svítilna sama otáčí tak. že Její světlo vždy za chvíli blýskne určitým oknem. Takovéto přístroje jsou však drahé, vyžadujíce stálého dozíráni a hlídáni. Také u světel vyvozovaných ze stlačeného plynu olejového, byly sestrojeny zvláštní blýskael přístroje, jež byly poháněny samotným plynem olejovým (proudícím pod tlakem z válce). Při tom bylo užito záblesků, trvajících 5—7 vteřin.

Ahv ini!.' nn innři mťihiv i v noci h*»- ; vídajících menší .svítivosti olciovčho pb - ss ài i ý tí e n i vý bči šnýin. Přes tľvšaki.clzč n^,i lfl mi tohoto vynálezu jen tak hned upotŕe-,, Slmiecni ventil revulovun jest i iti. protože když se v nádobě naplněné kovovými tyčemi které jsou

LIDOVVCn nOVin

• Ä» M ÄÍTK mísSnebokíeÄ, n^bnouÄkľdv ''‘"''’к",п’'ккии ^J±‘m ^‘n'j Twŕav^'siln^se'^ímohia. ^/\г0тМ|,П*сП| !“:\4 í ^ľ:Jľ^V!ľ,“ ^ vart Dálin. Shledal, že s přlstroli zařize- skává se čpavek, jehož soli |son tél ehisl- nými pro olejový Ыуп lest nemožno s I kalými hnojivý, slmic'eiilm dusíku s kar- litrem plynu docfllti více nel 50 různých hldem. t. zv. kyanairid vápenatý. obecnCii1 rozninoíov utni maiiUii "hicvib SH ^světelných záblesků. 1 sestrojil sám úplně, známý jirénein dusíkové vápno«, a ko- n.iiia zvýšili svítivost ieiich v\ btiiéKiu- >nov:’- l’f,str°l blýskael (s použitím ocelové- nečné slonCenlm dusíku s kyslíkem do- Hjlt !h° maenetu). limi lze s ledním litrem асе- stává se (za přisněni vody) kyselina du- leho rozsáhlým pobřežím a Četnými 'У1*",11 okamžitým ^otvíráním a zavíráním sičná. z niž Izedált^ připraviti jakýkoli

veľké i "«obyčejně krátkých, ale silně pfisohlvých dusičnan vápenatý). i záblesků. К tomu ještě pHstupnie/e i est Tento třetí způsob nabyl dnes ze zé vc zároveň tímto přístrojem možno llbovoluč victl| nejVčtšíim významu, к vynalezeni čtšiin měřítku acetylén (z karbidu vápe- r*s:“,®V*t1l m!'.! ÍĽ,I° •’"Z".mí. že při bouři slučme .■ieho), jenž dává velmi iasiič. uvré l,Ľ':i dierovým stellem a pHsro- Sl, ii(sjI,|tclt, i,|ts|;l,v světlo, hodící se znamenitě к osvětlováni '«'” ,lpa, »'u’ Vby'v vsle^'!v, uiajáků a bójí. První pokusy za .lir nčc-'!kĽ ''''Ä an ^ ,Н„0,йк ' h"'I lem konané však dopadlv špatně. ZUu-j 'L ia- .V1,1' ši li nouživati я.-í-tvi. n.. «rleřpnahn v n, ,.. iC!*1 mallnjcvni stálvm plamínkem, ktýry - při neiobyCcjné.šlin zařízeni - vydává každou třetí vteřinu záblesk 3 desetin vie- uniklé ' dusičnany a dusaný splachwí se riny trvající, čímž sc uspořil je К > proč. jcnjc-,u ze vzduchu na zemi a tvoří iediu Plynu. Korunou Dňlenova díla bylo roku,, ,,nr,l/A.,,ý4.|, duslkaivch živin rostllnstv.. 15Ч17 vynalezeni tak zv. slu.iee'nlho ven-i-. vypočítali, ze tímto zprs<é-cm dostává -e lu. kléry blyskallcl se svetlo při vycho. u 1(l0„ SL vzduchu do zen é a moře asi -tm -'slunce shaslná a pH západu opét rozžilia.'mill,n|, s|,1,:el,.-.h,1 Musiku, čili více vniuje acetylén). Tento způsob však sc též. Vetiti' muže se udělali libovolné citlivým.;ni.žli i.Xs.kráie tolik, eo st produkuje г-ч- ..eosvédčil js. nepohodlným a nespulehIK j? * v” ' ,и'.Г,'4,Т.'й"в ± ^ šilskčáio ledkn. zvbtviě va iimv P iRQf. hal svetlo jiz. jakmile se slunce Pokryje zvus.e za zuny. K. louu onjeMli. .„.i

ětynnl _ . uzavřeny za velkého tlaku nasyceným roztokem jf' skleněné trubice. Prostředni lest na- . . .. k . vel. : _ válce. Takovýto válec pak slouží k osvě-!pod. Důležitého upotřebeni dochází též kc sám dr. Ěyde. Podle něho lest udržování tlovánl majáku neb bóje. Výhoda však i svářeni, taveni a řezáni kovů. Smés stei- ! a opravováni tohoto zařízeni velmi jedito- Přl tom by nebyla veliká, kdyby acetylén tor ve Stockholmč. Nedávno byl oři pokuse poraněn těžce výbuchem tom zrak.

Prtajnl norského ledkn. Obava, 2e ložiska čilského ledku (dusičnanu sodnatého) budou v blízké budoucnosti vyčerána a že takto hospodářství bude připraveno o vejepotřebné hno- sky světelné v trváni len 1 al .1 desetin ; no bvlo dnes \ lve máné příznivých vteřiny, к. 1°04 twčal se tnuto věcí zabý- sicdkit: sloučením dusíku s vodíkem

I výtoku plynu dosáhnout! až několik tisíc ' dusičnan (zpravidla dělají ncjlaciiiejšf

1 n,ra'‘V neb ",lhou- Slunečním ventilem i blcskjest jen velká elektrická iiskra. dodáváni vodní slh:. býk, nutno tok vo.lv acet^ aľkutinľvXčená zo dřevěného s,ou',á mn^vi •* «-VKoku IS«.» Anybcan \Vi hams Crooks t|ka- ,la Jšo.. místech regulovali. Proud и aceton ticKutina vyloučena ze «resene no i рг сет a ^ se di ицс,пи „echa- val pokusem, ze mezi noly silného Indukč- pórovité hmoty. V té přičíně však bylo | mistiti svčtclná znán cul i na takových ort'”-rAliul1 "ra‘,l'í se dľ'.-n nii n. iiuo : . , „ .dávntl„ vt šetřovati blíže oornchv vykonáno mnoho marnýcli pok.,0. ,h, » do- * . ^ | ?SÄ äby paÄ4 pÄVby« 5№ se. že kolejnice trp, vbc

které naplněnv jsouce plnynným acetylé- akkumulátorů. které samočinne nepřetr- T— " po nichž iezó' osobní \ lakv. a 4mi asi ' nem mohou býti příčinou výbuchů. žité pracují celý rok. ba I déle. Z toho vy-1 Podstata '. roby jest tato: Siiuýin ,ы ,Г И|-с1| jjnii; sc nohvbuii vlaky ná- Dnes jest již vhodná pórovitá hmota i plývá veliká úspora a nebývalá b'.zpcč- střídavým proudem v několika tisících vynalezena. Vynalezl ji švédský vrchní'dost pro námořní plavbu. Tak na př. \e vollů tvoři se mucnv elektrický oblouk inženýr Gustav Dalén a nazval >pórovl-1 Svídsku na nebezpečných mělčinách mu-; svetelný mezi měděnými elektrodami, tou limotou Aea«. Jak veliké důležitosti | sil býti udržován člun s výstražném mnlstěnými ' proudu vzduchu, riektn.-dy KuIcjnk.u kl|L;.,0 pripad;i „a kolejnici lest tento vynález, ne)en pro námořnictví, ohnčm, který při nákupu stojí asi ЗОП.ПОО jsoii dut.- a protéká Ílmi ryclne studená ^ pravou. Vysvětlení tohoto úkazu podnes nýbrž i pro železnictvl a J. vidno z toho. marek, ajchož vydržováni vj-žaduc ročně voda jinak by se vznikajícím žárem ta-)llclli známo. ač již dříve týž úkaz byl né- že Dalénovi udělena byla letos Nobelova;asi 250.000 marek. V mnohých přístavech ! vily. Pomoci elektromagnetu rnníslčncho ! k,,|ikr.,fL zji5,c.n. K ,on)u jeAič může býti cena místo toho výborně stoná! Dalénov prl- tak. že konce měděných elektrod )sou 'poj(ltknuto že asj »j prasklin vyskytlo Používán, hmoty Aga jest následuji- stroj se světlem Aga. Jenž při nákupu , uprostřed jeho такие! tok elio pole. přetyo-jsc ,|а kolejnic idi rovných a '4 na kolejnici:

Dosti pracným, ale pečlivě vypraco-! stojí asi 9000 marek a spotřebuje ročně jen , ruje se světelný oblouk ve veliký otáčivý | c(j, křivých. váným způsobem vprav! se hmota do o-! ^ marek. Proto není divu. že všechny1 kotouč plarnenný. Plamen tento jest Ito-j Praskliny kolejnic měly většinou pů- celového válce, jenž se takto stane jakým- státy, které se stýkají s mořem, počínají řld dusík. Kysličníky dusíku při tom vznl-!vod v néjakl;. chvM při jejich zhotoveni si akkuniulátorcm pro acetylén. Poloviční пут používat! vynálezu Dalénova. i kajici sc odssávaji. pohleujl vodou, abv.y.ajlmavá jest ještě okolnost, že největší objem pórů hmoty náplni se nelprvé асе- Světlo Aga hod( se však výborně i k sf £ meh utvořila k- selina dusičná, a tatoj{jst prasklých kolejnic byla poznána tlm 'oněm a potom se do ni vžene acetylén | líným účelům, nežil jest zalistováni námoř-. sluotrjo se dále s v ..pnem v dusičnan va- ; způsobem, žc samočinné el^i triek é sig- ilakem až 10 atmosfér. Při tomto tlaku a|n( plavby, tak na př. k osvětlování želez-1 Pcnatý- Inály železniční přestaly hmgovat. oož teplotě 15 stupňů C chová válec lOOkráte nlčnlch vozů, k signálům na tratích a ná- Podrobnosti výroby sděloval na leto- ukazuje na velkou důležitost a výhodu větší objem acetylénu nežli jest objem ] dražleh. kc svítilnám automobilovým a šlm chemickém Sjezdu v Novém Yorku I elektrického zabezpečováni trati. Kt. ’ ‘ - ncwí-lnnd ПГ

Vytrvalé inserovánl mile acjprázd- ných objemů acetylénu a kyslíku dává. jak i duché. Elektrody třeba vyměňovali te-1 dobé prominltl v známo, plamen o teplotě skoro 3000 stun-1 prve za každé 3—4 neděle, vyložení noce Hvy. «u»' onctwfl. ňů Cel., plamen obklopený pláštěm kvslič-1 (prve popsaný plamen uzavřjn jest vc1 niku uhelnatého a vodíku. Je to ideální | skutečnosti v ohnivzdorné peci) teprve za , plamen svářecí, nebof teplotou jeho 14—6 měsíců, ačkoliv teplota v ní obnáší skoro všechny kovy rychle tají. kdežto 13000* C. Původně se pracovalo se 4 KW. plášť chrání )p před okysličením. Toto tak jnynl však již s 3300 KW. a průměr stoupl zv. autogenní svařováni uspořuje neohy-1 z 20 cm. na 360 cm. Vzduch, který se žene čejně na práci dělnické. Téhož přístroje.jmezi elektrody, nassává se do peci centri-! kombinovaného s jemným proudem plyn- iugálnfmi ventilátory. Vzniklý kysličník ného kyslíku za velkého tlaku, užívá sc1 dusíku (dusičitý) odvádí se nejprve par- též ku řezáni plechu a Tlustých kusů ž.e- nim kotlem, zahřátým na 2000* C.. potom leza. os a pod., při čemž často v půlhodince ! chladicí komorou aluminiovou a konečně : lze vykonat práce, které by jinak vyta-. poušti se do komory oxydačnl. kdež se dovály dlouhé doby. stýká s kyslíkem vzdušným a měn, sc v Gustav Dalén jest nyní vrchním lužc- IW .kysličník (dusičelý). Jenž s vodou nýrem Akciové společnosti Gaoakktnmila- ^blesků pomírnc dlouhých, avšak odi"'-1 iivo dusíkaté, vedla v posledních dobách к vital: »rar.vh a morir я м»'lehnout! sc je"

ždy jistá malá část důlku s kyslikeni v uiisičiian. I při tkliVelt Icktrických vy hoiicii. které se ustavičné d. i v ovzduší, nastává slučováni dusíku s k. slikcm. a to hlavně v dusaný, které sc ik lebko mění dále v dusičnany. Takto i-K-tal dnvule v Sfdir rn-znoušiřti ar.ivlrn Pr"cent. a jcmc uaie se oa useuiu. mcciu-i—• у .elkclll vy-lui spádu 5N' m.. což jest Ti - Ä^r1 břcsiávkach j 'rč.c i^ěž'ívidi'kVsh'katé'S^ jesMeprve^bľii'lìi'rnf. 'iVoud' byrze'sy'-lì !l>řl čemž se iomiúž tv oři kyslikaté sloučeniny dusíku jako elektřinou v ovzduší. Při jiom pronesl slova: -lento nepatrný pokus může vésti к vývoji mocného prú- dává již snadno kyselinu dusičnou. Oxy- j dačnl komory Jsou vlastně železné věže, I i ■»Vr-.iiT’nH vyplněné ohnivzdorným materiálem. l»ro- V, i měna kysličníku duslčclétio v kyselinu I ^ ' dusičnou provádí se ve věžích žulových, j у BPIlta KOblIZllA IH* 29a vyplněných křemeněni (zdola vystupuje plyn a shora kape proti němu voda). Před postavením těchto věži tázal .se dr. Pydc četných odborníků o radu. jak věže Konstruovat!. Dostal sice ochotných rad hojnost. ale jioznal pH tom. žc Jest lépe ne- iinýtn pokuvíim o vyhledáni novvvh /ŕi- i:a \1.:4ni silu a vfti čiuimsi uiladvch lidi del dusičnanů neb vůbec látek dusíka- • l ak na pŕ. inu v iedinmi pripudi byla га tých. Hozonuist učeného světa oblát ila dena tuhová výpbi včil. /v by byla stála se \ první řadě к oné ohn-mné spoustě tolik, co ecIV in neišf absorpční systém, volného dtivlku. který se nalézá v ovzduší. Přebytečné plyny vedou se do jiných Zkoušeli tent" dusík upoutávali, iednak na /elt/uýcli včil. kvicl se pomoci se dy ph vodík, iednak nu karbid vápenatý я led- vádC-ii v dusán sodnatv. látku, důlelit"

vy- tota kyselina dusičná, nasycená vápni zi- I— dusičnan vápenatý», nejprve se odp. reje. pak se nechává ve zvláštních kónu rácli ztuhnourt. načež se v kulových inh nech rozemílá a prosívá, čímž jest narsk ledek hotov. Zalímasé lest. ž.e podobu rovárnv chtčif zřídili I v Anelli, aby jejii" lodstvo i vojsko b\ lo neodvislč od čiKki ho ledkn. Tam toiiž vyzkoušeli, že ve k' norského lulku |K>u/ivatl místo čilského též do střelného nrachu. při čemž prý ic-- leště výhoda, že norským ledkem se zbraně tolik neporušuji л nepotřebuji jak" čílskym Poptávka po norskím ledkn štáb roste, lak na př. v továrně ve Rjukan odevilá sc denně ííuOO sudů. Práce v továrni lest čisti automatická, tak žc dělníku .est poi:ehi jen pro odesílání zboží. Vedlo dusičnanu vápenatého vyrábí si •éž dusičnan amonatý (pro bezpečne třas- kaviny) a koncentrovaná kyselina dusičná. lato zvláště lioiriě se prodává. Co se týče využitkování vodní sil\. jež slouží к pohonu dynam, upotřehujc si \ továrně rjukanské nyní .’0t).f»O koňských sil. pří čemž jest leště možno zvýšili toto množství o 15rt.0ť0. Aby bylo továrne zajištěno každé den stejnoměrné starého řečiště odveden a přivádí se do továrny dřevěným vedením. Osada Řinka » měla před 5 letv ч-п 5ii obyvatelů ivviií čilá obyvatelsivo jci iiž SuVt duši. Jiné továrny na výrobu norského ledki jsou '• osadách Votodden, Arendal a !.. ty ji i a \ - ak nicnši. Kt.

Hodinár JAN SVOBODA

Poruchy kolejnic. - - Novoyorská železniční centrála dala kladní. Dále byla zjištěna podivuhodná věc. že opět asi *d prasklin nachází se na levé doponiiiij« x« svého hojně хАаоЪапМм p*« alate, ambra« • Ш—h— КОМИКУ i dála uKlalaM ШШт I Mr«, a kukaCkma, tern at—he, > — Hptiakj TjflxoJj aa •jvSafaárnka. ТШ ■aaaJ HOMMKV, dà! kfeMllMr«, a huka Bhatok* аГмиНОп. vs vlasoif dflne — N«j