Strana 2.

ŽENSKÝ LIST.

Číslo 11.

celým dělnickým světem pochlubiti se svojí dovedností! Nuže, využitkujte plně této pří- ležitosti a přičiňte se o to, aby děl- nická žena důstojně se representovala vedle svého soudruha dělníka na své První dělnické výstavě! J. M.

Soudružky! Nezapomínejte př příležitostech, zábavách a schůz- kách na agitační fona.

Sohotní odpůldne nechť patří nám, naší domáenosti a našim dětem! Je přirozeno, že pracující ženy mají kromě těch požadavků, za které bojují společně s muži, ještě své zvláštní bolesti, jichž odstranění žádají. Vedle hlavního ze svých vlastních přání — uznání rovnosti ženy s mužem ve všem životě a ve všech právech — jsou to ještě mnohé nešvary, jež pociťují jedině ženy. Zdají se na pohled býti podřízenými, ale pro život ženy a zvláště matky mají veliký význam. V cizích zemích již dávno uznáno, že vdaná žena, jež je nedostatečným výdělkem mužovým a bídou v domácnosti nucena přivydělávati na živobytí své a svých dětí, nemůže se při celo- denním zaměstnání v továrně věnovati domác- nosti své tak, jak by toho potřeby její a zejména výchova dětí žádala. Nemusíme zajisté soudruž- kám našim široce a dlouze dokazovati, že při celodenním zaměstnání mimo dům nelze ani při nejmenším pomýšleti na řádné obstarání domác- nosti, zejména ošetření dítek. Znají to jistě až příliš dobře z vlastní zkušenosti. V neděli pak, kdy si má matka dělnice odpočinouti, potěšiti se uprostřed svých drahých, čeká na ni tolik ne- odkladné práce a domácích povinností, že nesmí ani pomýšleti na chvíli oddechu a klidu. Na- opak, musí mnohdy nastaviti celé noci, aby ob- starala nejnutnější.

Kde tu hledati nápravy? Poraditi ubohým matkám proletářkám, aby do továrny nechodily? Z čeho by pak byly živy? Pro kratochvília z dlouhé chvíle jistě nechodí ničiti své zdravía klid i štěstí své rodiny do otrockých síní to- várení V cizích zemích uznána již před lety nutnost léčení této palčivé bolesti. Příslušné úřední do- zorčí osoby naléhaly na to, aby zákony přinesly aspoň částečnou úlevu. Pro nynější dobu a ny- nější poměry uznáno nejvhodnějším uleviti pra- cujícím ženám aspoň zákonně stanoveným úpl- ným prázdnem nebo aspoň zkrácením pracovní doby v sobotní odpůldne. Tak má být pracujícím ženám aspoň trochu uleveno poskytnutím několika hodin volného času v před- večer neděle, aby mohly své povinnosti mateřské pokud možno zastati.

V Anglii na příklad stanoví zákon, že v těch továrnách textilních, jež zaměstnávají ženy a mladistvé dělníky, smí se v sobotu pracovati pouze buď od 6. hodiny ranní do 1 hod. odpolední s hodinovou přestávkou, nebo od 6. hod. ranní do 1/21 hod. odpolední s půl- hodinovou přestávkou, anebo konečně od 7. hod. ranní do 1/22.—2. hod. odpolední bez přestávky. V Německu stanoví živnostenský zákon, že v sobotu a v den před svátkem nesmí dělnice pracovati déle než do půl 6. hod. odpol. Ve Švýcarsku není za žádných okolností dovoleno v sobotu zaměstnávati dělnice přes dobu pra- covní a na mnoha místech se v sobotu od- poledne vůbec nepracuje. V Americe také jest aspoň částečně, zejména v létě, doba pracovní v sobotu omezena. V Australii, kde zákonem zavedena jest již také osmihodinná doba pra- covní, mají dělníci i dělnice v sobotu odpo- ledne úplně prázdno. Jednotlivě dobyli si dělníci zkrácení pracovní doby v sobotu ve Francii, v Holandskua jinde. Bude naším úkolem i v Rakousku po- hnouti otázkou sobotní úlevy v práci. Ze- jména dělnické ženy mají pro tento požadavek nespočetnou řadu vážný ch důvodů. »Sobotní odpůldne nechť patří nám, naší domácnosti a našim dětem!« to budiž také náš požadavek do budouc- nosti. Jak nám ukazují příklady zemí jiných a potvrzují úsudky vážných osob o zavedení této neocenitelné úlevy, není požadavek náš neusku- tečnitelným a zbytečným! Nechceme celý svůj život, všechen svůj čas vyna- ložit na ubíjení svého zdraví a pěcho- vání bezedného měšce kapitalis ty. Chceme také žíti sobě, svým rodinám — svému štěstí! Chceme být také lidmil

FEUILLETON. Před rozhodnutím. (Epištola.) Milušce píši a ostatním dívkám a jinochům věnuji: Já. (Dokončení.) Jaký jest tedy prostředek k odvrácení ta- kového aneb jemu podobného pekla? Ten, aby žena byla do té míry vzdělána, by rozuměla všem otázkám a věcem,