ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2a4e2930-8f1a-11dd-a241-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 31, person 49, org 6, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 21. října 1913.
Praha
3 masthead
boveamabud oměmvrosa olelnl se olinvl
4 masthead
Číslo 289.
5 article
na ranní a večerní llety předplácí se V Prane v admainistrantn ns čtvrt ista. .. S K =S s dvojí donáškou na čtvrista. ke vo Bllálkách“ , K no na měsle Poštou : na měslo, na čtvrt leta : . . . 9 K 6o s dvojí zásilkou ke na čtvrt leta
K S
6 article Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 16 stranách. Jihočeský sjezd národní strany svobodomyslné v Třeboni. (Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“ ) V neděli odpoledne konala se v tělocvičně místní školy veřejná schůze lidu, které súčastnili se všichni účastníci důvěrné schůze dopolední a tolik stoupenců všech místních stran politických, zejména také velký počet dam, že prostorná místnost jim nestačila. Tí- snilo se v ní na 450—500 osob. Schůzi zahájil po 3. hod. odpol. předseda místní organisace národní strany svobodomy- slné, starosta města p. Baarí „Velectěné shromážděníl Jest mi obzvláštní ctí a milou povinno- sti jako předsedy místní organisace vás, kteří jste se v tak hojném počtu do dnešní schůze dostavili, pozdraviti a všechny co nejsrdeč- něji, velectěné dámy co nejuctivěji, v našem středu uvítati. V ohledu formálním bude zapotřebí, byste si pro dnešní schůzi zvolili předsednictvo. Dří- ve však, než k tomuto aktu přikročíme, do- volte mi, abych uvítal milého vůdce naší strany posl. dra. Kramáře v našem středu. Buďte nám srdečně vítán, pane doktore. děkujeme vám z plna srdce, že jste se znova uvázal v tak těžký úkol býti ochráncema vůdcem české politiky. Přejeme vám v kaž- dém ohledu plného zdaru, neboť víme, že, co vykonáte pro nás, vykonáte pro celý národ. (Výborně! Výborně! Bouřlivý potlesk a po- chvala.) Prof. Skočdopole navrhl za předsedu sta- rostu města p. Baara a do předsednictva pp. dra. Aug. Zátku z Čes. Budějovic, Mag. Ph. Pecháče z Tábora, posl. Mertu z Jindři- chova Hradce, říš. posl. Kratochvíla, dra.
profesor Skočdopole Baar Aug Mag Pecháč Merta Kratochvíl Praha Třeboň Čes . Budějovice Tábor Jindr Hradec organizace národní strana svobodom
7 article
Domanského z Benešova a starostu Fá- ru z Pelhřimova, za zapisovatele p. oficiála Hlaváče. Návrh tento schválen. Předseda starosta Baar vyslovil jménem zvolených nejvřelejší dík za důvěru, touto volbou prokázanou a sdělil, že do schůze do- stavili se poslanci: dr. Kotrbelec, Mert, Kratochvíl, Steindler, president Brdlík, Vodňanský, býv. posl. dr. Lang a vůdce budějovických Čechů dr. Zát- ka (Výborně. Potlesk a srdečná ovace.) Pro dnešní schůzi se omluvilí poslancí dr- Sehuster, dr. Šubert a Pavlíček Předseda žádá, aby přítomní projevili sou- hlas s návrhem předsednictva, aby mimo hlav- ní řečníky mohli páni, kteří se debaty zúčast- ní, mluvit jenom čtvrt hodiny. Návrh se schvaluje. Říšský posl. Kratochvíl vyslovil jako po- slanec volební skupiny, k níž náleží také Tře- boň, své potěšení nad tak četným účasten- stvím ze všech kruhů voličstva a z celé voleb- ni skupíny. Kritická doba nynější, jak politiky zahraniční, tak vnitřní, vyžaduje, aby co mož- ná nejširší lidové vrstvy byly poučeny, jakým směrem musí se v nejbližší době česká poli- tika bráti. Všichni přítomní zajisté cítí, jakými bludnými často cestami se kráčí v politice za- hraniční — cítíme to nejen po stránce cítové vzhledem na slovanské naše bratry, ale také v ohledu hospodářském — cítíme, že tyto bludné cesty vrhají reflexy na veškeré oby- vatelstvo říše, a že všichni od nejmenšího do nejvyššího cítíme krisi, která se všude šíří. Jest
Domanský Baar Kotrbelec Merta Kratochvíl Steindler Brdlík Vodňanský doktor Lang Čecho Zát Sehuster Šubert Pavlíček Benešov Fá Pelhřimov
8 article
třeba, aby mohutné hlasy lidu ukázaly směro- datným činitelům, kterou cestou, jak v politi- ce zahraniční, tak vnitřní, mají se bráti. Vnitř- ní politika ukládá nám zkoušku a povinnost chladně a střízlivě na věc pohlížeti, poněvadž směr, kterým česká politika půjde v nejbližší době, bude míti velké důsledky. Proto také vůdce a předseda klubu našeho a naší strany p. dr. Kramář milerád dostál své povinnosti a zasvětil se s celou duší do celého problému vaší politiky, na schůzích objasňuje voličůma líčí jim poměry, které čekají český národ. Jest zapotřebí, aby nám bylo nalito čisté víno, a v tom směru jsem rád, že náš předseda ochotně mezi nás zavítal. Vděčím mu za to jako zá- stupce zdejšího volebního okresu, že podjal se tohoto úkolu, a žádám, aby ujal se slova.
doktor Kramář
9 article
Slova chápe se na to dr. Karel Kramář, jemuž přítomní uspořádali znovu srdečnou spontanní ovaci: ono Velectěné shromážděnída ,iřen Tento sjezd i schůze s ním spojená měly se konati, jak víte, už před prázdninami. Velm jsem se těšil do Třeboně, ale okolnosti za- bránily mi přijeti mezi vás. Velmi dobře si pamatujete a vlastně musí- te se pamatovati, poněvadž jste se otázkou tou — díky našim radikálním listům — zabý- vali celé prázdniny, otázkou totíž, že nasta jistý konflikt v naší straně. Já ocitl se v men- šině ve sboru, jehož vážnost za žádnou cenu nechtěl bych podceňovati, ve sboru bývalých poslanců zemských, a poněvadž v té době by nebylo bývalo loyální, abych na veřejně schů- zi hájil své stanovisko proti stanovisku větši- ny v našem zemském klubu, slíbil jsem, že při- jdu po prázdninách. Možná, že v tom oka- mžiku byl slib ten trochu lehkomyslný, poně- vadž jsem nemohl ještě věděti, jestli také po prázdninách mně bude možno, abých ve schů- zi veřejné mluvil. Ale, bohužel nebo bohu díky, od té doby se vyjasniilo.
doktor Kramář Třeboň
10 article
Bohužel proto, poněvadž se v Čechách výjasnilo tím, co se stalo se zemským výbo- rem a nastolením správní komise úřadnické. a bohu díky proto, poněvadž vyjasnění nasta- lo úplné a naprosté v lůně naší strany, a snad smím i říci, v české veřejnosti, takže dnes zase s klidem mohu mluviti veřejně o těchto věcech, aníž bych se bál, že bude to považo- váno za rozvracování discipliny ve straně. Snad smím to říci, aniž by byli dotčeni ti, kteři zaujímali jiné stanovisko než já, že přece jen v Čechách i u nich samých proniklo poznání. že komise č. I. byla by bývala mnohem lepší než jest komise č. II. V komisi č. I. byli by bývali seděli ti, kteří tak dlouho osvědčilí s jako členové zemského výboru, beze vší sta- rosti o finanční krisi zemskou, která nám hro- zila, byli by mohli dokonce dělati to, co bude vykonávati nynější komise, totiž sestaviti roz- počet zemský a sice sestaviti jej s ohledem na zvýšené příjmy země bez ohledu na všech- nu tu nouzi a bídu, kterou prožíval zemský výbor za poslední čtyři leta. Rozpočet ten byl by schválen panovni kem a my bychom byli v té posící, že bychom mohli klidně čekati na to, až Němci si sami přiznají, že takové nenormální protiústav poměry nemohou věčně trvati, a až by sami nabídli ruku ku poctivému smíru, které by- chom nikdy a nikdy nebyli zamítli, poněvadž myslíme, že velká většina našeho národa l čestnému a spravedlivému smíru vždycky jest ochotna. (Hlasy: Ano, ano! Potlesk a po- chvala.)
Němec Čechy
11 article
Bohužel poměry se neutvářily tak, jak jsme si to představovali. Dnesmámeúřad- nickou komisi správní. Docela ne- chci ani v nejmenším se dotýkati těch úřad- níků, kteří jsou v dnešní správní komisi se strany české. Mezi nimi jsou lidé přímo vý- teční, ale nemůžeme se zhostiti dojmu a ne- můžeme na to zapomenouti, že naše samo- správa, která byla naší hrdostí a do jisté míry naší nadějí, jest dnes c. k., že jest sestátněna Ovšem jsou i takoví, kteří řeknou: Lepš komise č. II. — čím hůře, tím lépe. Ale, vele- ctění pánové, račte odpustiti, to přece jsou jen ojedinělé zjevy, poněvadž takovou trucovitou politiku může si dovoliti jednotlivec, ale nikol celý národ. (Hlasy: „Tak jest.“) Tím, co jsem řekl, nechci buditi jeden dojem. Totiž, že bych chtěl jakýmkoli způso- bem viniti ty, kteří rozhodli jinak, než jsem navrhoval já. Opakuji stále a stále, že velmi dobře chá- pu jejích situací a že rózumím tomu, že ne- mohli se odhodlati k tomu, co vláda chtěla aby toliž sami dali svolení k odstranění legál- ního zemského výboru. Všechno, co se stalo bylo velmi nešťastně inscenoyáno indiskrecemi které se objevily v novinách předčasně, kdy bylo všechno vyzrazeno, a následkem toho se věci utvářily tak, že zejména ti mezí nimi kteří celý svůj život věnovali samosprávě jako starostové obcí a okresů, že ti byli přímo skoro v nemožné situaci, když se od nich žá- dalo, aby sami svolili, by zemský výbor vzdal se svých funkcí.
12 article
Konstatuji jenom fakta a mám jenom jednu útěchu. Totíž, žel i ta komise č. I. bohdá nebude trvati věčně, že všechny ty roz- pory, které se mezi námi ve straně objevály. naprosto zmizely a že naopak, jak dovolím si ještě ukázati, měly spíše za ná- sledek daleko hlubší konsolidac naší strany, než to, co očekávali její ne- přátelé. (Výborně. Potlesk.) Vy byli jste svědky velmi pečlivě organi- sované výpravy proti mé skromné osobě — já ovšem bohudíky byl na dva tisíce kilometrů daleko, takže se mně to tak blizko nedotýkalo — ale už ty jisté vlny, které ke mně dochá- zely, naplňovaly mne neobyčejnou radostí hrdosti nad tonem naší veřejné diskuse. My- slím, že málokdy bylo koncentrováno, od- pusťte, že to řeknu, tolik neuvěřitelného spro- sťáctví, jako v tom boji, který se vedl prot mně. (Hlasy: „Bohužel.) To jest věc, která po mém soudu dotýkáe daleko méně mne než těch, kteří takovým způsobem postupují
13 article
(Hlasy: „Tak jest. Výborně!“) Nedělní schůze naší strany v Praze dokázala, že jest to přece jenom trochu těžké rozvrátiti naši stranu. To, co ve fantastických nadějích našich odpůrců mělo býti začátkem konce naší strany, to stalo se tak hlubokou a tak opravdovou konsolidaci naší strany, že já od památného našeho sezení pro reorganisac naší strany nepamatují nic podobného. (Výbor- ně. Potlesk.) Prodělali jsme velmi těžkou krisi, stal jsme se ze strany, která vedla politiku celého českého národa, roztřiděním zejména hospo- dářským a sociálním stranou menší, ale my- slím, kdo dovedl při nás vytrvati v těch do- bách, kdy se na nás všichni vrhli, že ten zů- stane pevným, a že má v sobě jen jedinou vůli upřímností a pravdou k sobě i jiným na- vzájem co možná prohloubiti tu organisaci, učiniti ji tak pevnou, jak toho strana zasluhu- je, a jak toho potřebuje český národ. (Výbor- něl Výborně! Potlesk.)
Praha
14 article
A bylo by snad lépe, kdyby páni obrá- tili svou energii tam, kde by jí bylo možno prospěšněji užiti, to jest proti nepřátelům na- šeho národa. (Výborně! Potlesk.) Docela upřímně tedy řeknu, že z našeho vnitřního stanoviska v Čechách nelitují dokon- ce toho konfliktu, který jsme měli. Jestliže naše strana v době, kdy se všech stran byl podniknut proti ní tak kombinovaný útok, když všichni ti, kteří šli proti straně, byli již plni naděje, že se jím konečně podaří rozbiti tuto stranu, která jim dosud v jejich plánech tolik překážela, jestliže ta strana, kdy stalo se národu našemu to, co přece jsme měli za nemožné, když odstraněna byla naše zemská autonomie a nahražena vládní správní komisi úřadnickou, jestliže naše strana přes všechno to dovedla zůstati věrna politice rozumu, pak mám naději, že to zůstane také pro budouc- nost. Politika rozumu — není politika báz- ně, neboť rozumná politika přímo vyzývá k fomu, aby, když jest toho potřebí, vystupova- lo se s nejbezohlednější energií — ale politika rozumná také žádá, aby se nevystupovalo energicky jenom proto, aby si to venku vo- ličové chválili. (Výborně! Potlesk.)
Čechy
15 article
Všichni ti, kteří chtějí v Čechách politiku rozumu, mohou pevně spoléhati na to, že naše strana od svého programu se neuchýlí, a že přetrvá všechny krise, když přetrvala tuto krisi. (Výborně! Potlesk.) A co mne nejvíce těšilo v těchto chvílich. to bylo to, že onen vnitřní proces, to postave- ní se proti heslům, kterých byla plna ulice, že ten proces prodělávaly nejsilnější naše orga- nisace, a musím říci, že za všechno to, co jsme přotrpěli — proč bych to zapíral — za všech- no to jest mi největší a nejlepší náhra dou, ce jsme viděli v řadách našich příslušníků a na- šich organisací, že totiž zůstaly tak pevné. Za to zde veřejně naším organisacím musím jmé- nem naší strany vysloviti vroucí a upřímný díl a naději, že to tak zůstane. (Výborně! Bouř- livý potlesk.) A nejen to. Naše organisac e se ta- ké ukázaly politicky vy spělými ony dovedly jednati, ony dovedly velmi dobře řozlišovati to, co v tom, co se v Čechách stalo bylo přece jen dobrého, a to, co v tom bylo zlého pro náš národ. A podle toho také zaří- dily své oceňování události, a v tom hluku a křiku, kdy celý národ byl přímo štván do to- ho, aby myslil jenom podle šablony, kterou mu vyřezali v „Českém Slově“. „Samostatno- sti“ atd., naše organisace dovedly samostatně mysliti, a v tom vidím záruku opravdu lepšt budoucnosti.
Čechy
16 article
Kdo vzpomene posledních čtyř let. ten zcela dobře ví, jaká byla naše situace. Němci stáli na tom stanovisku, že z nás vy- nutí svolení ke svým požadavkům, k rozdělen zemského výboru, k rozdělení zemského sně- mu v kurie, v rozhraničení atd. Němci na to pevně spoléhali, že my, kteří se počítáme za historické ochránce práv království Českého. nemúžeme dopustiti, aby toto království vy- hlásilo konkurs, aby nemohlo platiti své da- né, své úřadníky, učitele atd. Ze začátku to skutečně tak vypadalo. Ne jsme si zvykli na to, že sněm nepracuje, a do- kud jsme si na to nezvykli, byli jsme pro prostou, ani ne zaručenou dělnost sněmu, ný- brž jenom za to, že by byly naše finance při- vedeny do pořádku zvýšenou dávkou z píva, byli jsme ochotní dělati velké koncese. Je- nom pomalu a pomalu probíralo se heslo, že nejsme to my jediní, kteří se musíme starati o finance království Českého, nýbrž že se o to musí starati také vláda, a zrovna tak Němci V drobném prodejie ranní člala a sobs vačerní Ve filiálkách na venkově ranní číslo večernl Inseráty plati se hotově napřea Předplacení a inserty přijl administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tál ředskce, tiskárna a expedlee „Národnlcb Listů“ dukopisy se nevraceil
Němec
17 article
jako my. Jestliže my přinášíme oběti pro to, aby v Čechách nastaly normální poměry, pak to nesmíme býti jenom my, nýbrž musí všichní ti tři faktorové přinésti jisté oběti. (Výborně. Potlesk.) Jakmile jsme se postavili na tota stanovisko, řekli jsme si, nezapírám, že to bylo hlavně mou zásluhou, že sneseme všechno, tře- ba i krach zemských financí, že tu zodpověd- host svalíme na Němce a vládu, a že si za žád- nou cenu takovým způsobem ani nejmenší ú- stupky od Němců vynutiti nedáme. (Výborně. výborně. Bouřlivý potlesk.) Vyslovili jsme ochotu v jednání dělati vzá- jemné koncese. Smír v zemi není mo- žný bez vzájemných koncesí, to se rozumí samo sebou. A rozumí se také samo sebou, že smír není možný jinak, než když se poměry upraví tak, aby zde oba národové mohli vedle sebe žíti svým vlastním životem a jistou národní autonomií, pokud nepřekáží to jednotě království Českého a jednotě jeho správy. To jest konečně požadavek, který má- me zrovna tak my jako Němci. Ale všechno se může dáti Němcům jenom tehdy, když se to udělá dobrovolnou dohodou za vzájemných koncesí. My však nemů- žeme nikdy anikdyustoupitiNěm- cům něco takového, dokudnebude projednánauzákoněn zákono uží- vání jazyků u úřadů státních, po- něvadž nelze níjakým způsobem podporovati německou snahu po jisté autonomii, dokudnevíme, ja- kábudou práva našeho jazyka vú- zemích, která patří Němcům. (Vý- horně, výborně. Potlesk.) To jest věc, která je naprosto nemyslitelna.
Němec Čechy
18 article
Tedy Němci, to se rozumí samo sebou, ne- mohli počítati s tím, že by nás k ústupkům do- nutili krachém financí zemských. Ale řeknu docela upřímně, když se podařilo celou naši delegaci postaviti na toto stanovisko, že ne- budeme ničím vykupovati zabránění krachu zemských financí, přece jen nemůžeme za se- be, že to království České máme tak rádi. Ono jest vlastně částí naší bytosti, že když jsme vi- děli onu hroznou bídu, kterou mělo naše krá- lovství, že jsme to přece cítili jako těžké o- kovy, že bylo těžko oproti tomu se brániti, těžko mohli jsme odmítati nabídku, kterou nám Němci činili, upozorňujíce nás na to, že přece chlějí pomoci našim financim.
Němec
19 article
Silně jsme se proli tomu sice bránili, ale ten pocit strachu před zemskou insolvenci v nás byl. Dnes síce nemusíme míti starostí zemské finance, ale zase nemůžeme se smířiti s fím, že za cenu sanace zemrkých financí naše autonomie zemská byla tak těžkým způsobem poškozena a že na místo našeho autonomního zemského výboru máme správní komisi, slože- nou ze státních úřadníků, a hlavně s tím ne- můžeme se spokojiti a nesmíříme se s tím, že vše to bylo učiněno, aby nebyla vlastně pře- ce jen poškozena a nevyšla docela na prázdno německá obstrukce. (Výborně! Potlesk.) My jsme hluboce přesvědčeni, a i já, kte- rý jsem s těmito faktickými poměry počítal, který jsem počítal s tím, že dnešní vláda těž- ko udělá. co odmítla vláda dřívějšía že těžko zavede pivní dávku, musím s největší rozhodností říci, že to byl hřícha zločin na království českém i na státu, co se zde dělo. To není možné, aby vláda proti in- teresům království, proti interesům obyvatel- stva, proti všem interesům kulturním, hospo- dářským a sociálním docela klidně podporo- vala němieckou obstrukci. (Výborně! Bouřlivý potlesk a pochvala.) Vláda neměla právo, jestliže chtěla vy-
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Divadlo.
21 article
V Paříží, 18. října. Jedna divadelní událost stojí nade všem v této chvíli: změna v ředitelství dvou veli- kých divadel, Komedie francouzské a Opery komické. Ve čtvrteční ministerské radě bylo rozhodnuto v této záležitosti, jež zaměstná- vala poslední měsíc více než cokoliv jiného,a stalo se tak dříve, než kandidáti, jichž nebyl nedostatek v divadelním světě, mohli náležitě rozvinouti všechny své sítě na ulovení vyni- kající umělecké a společenské posice. Pro Komedii francouzskou kandidatura ředitele Komické opery Alberta Carréa byla ostatním příliš nebezpečná a mnoho z těch, kteří za- toužili býti následníky Claretieovými, prostě uznalo za vhodno, nepřiznati svých úmyslů. Pro Operu komickou ovšem nescházelo ucha- zečů a byli mezi nimi znameniti praktikové divadelní i někteří ředitelové, kteří jsou z těch, kdož se snaží vybaviti divadelnictví francouzské z jeho dnešní neblahé stagnace.
Carré Paříž
22 article
Nový administrátor Komedie francouzské přináší ve svůj nový úřad všechny vynikající vlastnosti potřebné k zastávávání místa tak zodpovědného a tak choulostivého, neboť není tak snadno jedné osobě a jednomu svědomí uspokojovati všechny čtyři živly, jež v životě Komedie se stýkají. Herci, autoři, obecenstvo a členové mívají své vrtochy a je třeba býti často svrchovaně obratným diplomatem, aby ze svévolných umíněnosti, z uražené ješitno- sti nebo z nespokojeností s repertoirem ne- vznikly události, jež by mohly chrožovati uměleckou pověst ústavu. Ale Carré projevil v tomto ohledu tolik rozvážnosti a v situacích dosti nebezpečných dovedl jednati vždy s tak- tem galantního muže, že možno doufati, že jim přichází uklidnění v dům Moliědův, tak často poslední dobou zneklidněný, zejména když nový jeho správce je muž energickýa uznávaná autorita. Za jeho ředitelování od roku 1898 dosáhla Komická opera značného
Carré
23 article
rozkvětu. Byla pro operní tvorbu francouz- skou vždy výmluvnou a ochotnou tribunou a stala se pro obecenstvo snad nejoblíbeněj- ším divadlem, jak svědčí vzrůst předplatného z ročních pětačtyřiceti na šest set tisíc fran- ků. Carré dovedl s obezřelosti udržeti vždy rovnováhu mezi cizím a domácím repertoirem a vychovati zájem obecenstva i pro autory zprvu mu nezvyklé: Jeho nástupci se stávají P. B. Gheusi, jenž vedle svých povinnosti zprvu advokáta, pak ředitele časopisu la Nou- velle revue a přednosty ministerského kabi- netu Legguesova byl hojně činný jako drama- tický básník, zejména jako autor četných li- bret a jest ode dávna v přímých stycích s Ko- mickou operou a její správou, pak bratří Iso- lové, kteří poslední dobou byli řediteli měst- ské opery Gaité-Lyrique, jíž snažili se s do- brými úspěchy uhájiti příznivé místo mezi pa- řížskými divadly, a kteří jako divadelní prak- tikové přinášejí velký podíl v toto trojčlenné ředitelství. Jejich nástupcem v Gaité má býti jejich dosavadní spolupracovník Charbounel Všechna tato nová rozhodnutí přišla ne- očekávaně rychle a nepřekvapuje, paklí vy- volala některé protesty. Ozývají se méně v zá- ležitosti komedie, než komické opery, kde se očekávalo jiné rozřešení. Celkem odchod Cla- retieův jest přijímán se zadostučiněním, někde dokonce nadmíru hlasitým a zároveň se pro- jevují přání po umělecké reorganisaci divadla. neboť první scéna francouzská je dneska té- měř do nemožnosti sestárlá a konservativní.
Carré Rus ko GaitýLyrique
24 article
A tak se doufá, že s mdlou silhouetou Cla- retiea, jenž po osmadvacet let řídil osudy Mo- lirova domu, odchází i ono stařecké podřimo- vání velkého uměleckého ústavu. Claretie opouští nerad a dosti pohnut tuto svou vy- nikající tribunu, aby se věnoval zcela svým povinnostem literárním a zejměna žurnalisti- ce, neboť má přejmouti řízení literární ru- briky velkého denníku. To jest intermezzo z počátku podzimu z této doby, kdy jsme vlastně mezi dvěma sai- sonami. Už je daleko lěto, než aby bylo možno se k němu vraceti, ač vlastně by nebylo ani čím se v něm obírati. Divadla jsou většinou
25 article
zavřená a pokud hrají, vracejí se k obehraně- mu repertoiru. S novinkami přicházejí pouze divadla v přírodě, jichž není zde ve Francii nedostatek a jímž čas od času a spíše náhodou než pravidlem se věnuje umělecká a literární pozornost. Nově zřízená divadla v přírodě v okolí Paříže, v parku v St. Cloudu, v Cham- pigny-la-Bataille, divadlo ve zříceninách zám- ku Fougeresského a starobylé římské arény mívají své letní saisony. Slavnosti v antickém divadle v Orange byly letos největší události tohoto druhu. Komedie francouzská se jich zúčastnila některými svými velkými umělci. aby dodala tomuto uměleckému podniku slá- vy a velikosti, jež mu scházela za několik po- sledních pochybených období. Polyphěme Al- berta Samaina, Racinova Andromacha, Pře- možený Řím Alex. Parodiho, Copécův Pout- ník a Poizatova Sofonisba tvořily repertoin slavnostních dnů, kdy mohutná mlčelivá ka- menná architektura byla oživena tisíci diváků a kdy pod večerním nebem zaznivaly krásné verše francouzských básníků klasických i mo- derních.
Samain Racinův Andromacha Alex Parodi Copécův Francie Paříž St . Cloud Cham leBataille Orange polyphout Alo Řím Poizatův Sofonisba
26 article
Tehdy v létě zajímaly ještě starosti o zi- mu naši mysl. Co přinese podzim? Autoři byl dotazováni referenty listů a prázdné letní ru- briky se plnily vyhýbavými i chlubivými od- povědmi. Dovídali jsme se, že se pracuje na všech stranách u známých, poloznámých i ne- známých autorů a čtli jsme zprávy, jimž možno a netřeba věřit, jak kdo chce. Bernstein prý nebude míti nic nového pro letošek, Kiste- maeckers se objeví na scéně divadla Renais- sance s tříaktovou hrou Západem, jehož hlav- ní role vytvoří Suraune Desprěs a Tarride mnoho toho měli v úmyslu nesčetné řady fran- couzských dramatiků. Od několika týdnů začíná saisona do- opravdy. Co přinese ve skutečnosti nového? Půjde zase jen svou obvyklou cestou, či usku- teční něco z toho, čím by bylo vybaveno fran- couzské divadlo ze svých dočasných nedostat- ků a ze svého úpadku? Všimne si velikých děl dramatické literatury, bude úspěchem ně- kolika mladých umělců, obrátí pozornost ke skutečným uměleckým scénám? Či zůstane
Bernstein Kist západ divadlo Renais
27 article
francouzské divadlo zpola zaprodáno kde ja- kému vedlejšímu zájmu, uzavřeno každému novému proudu a stále representováno ne- omylnictvím starého pathosu a konservativ- ních interpretací? Je sotva většího ponížení dramatickéh umění i básnického i hereckého, nežli se mu dostalo v nové době zde v Paříži. Boulevardni divadla jsou nejkřiklavějším zneužitím umění a jejich systém by budil všude v Evropě od- por, zatím co se zde jím ovládlo všechno, obecenstvo i autoři i herci, že konec konců nelze ani zjistit, kdo více vinen a kdo je obětí. kdo získává a těží a kdo v tom podléhá. Velké krejčovské dílny se zmocňují nejen dramati- ckých děl, ale autorů samých, diktují si své požadavky, zcela obchodní požadavky, a kus podepsaný velmi zvučným jménem je psán vlastně pro možné uspořádání výslavy šatstva. po případě i prádla před zraky diváků, mají- cích se státi klienty domu, jenž herce oblékal. Snad možno v některých případech litovali těchto autorů a těchto herců, jež se dávaji koupit majiteli a řediteli divadel, kteří ovšem mají k divadlu jediný poměr, totiž obchodní- ka. Ale vždy musí vzbuzovati odpor tato pro- stituce, zakrývaná hlukem reklamy, leskem výpravy a všemi novinářskými zprávami ne- méně koupenými, než všechno to umění. Ovšem že se protestuje. Ovšem že je řada divadel, kde jde vždy o umění a jedině o ně.
Paříž Evropa Boulevardeň divadlo
28 article
Ale jak je to vše nepatrné proti onomu ve- škerému zfalšování pojmu divadla? Jak se zdá kolísavým úsili Antoinovo v Odéonu, jak jest výčitkou poloprázdný sál v Théátre der Arts a v jakém nepoměru je řada několíka večerů nejkrásnějších uměleckých činů sai- sony proti nekonečnosti představení nějaké banálnosti divadelních řemeslníků! Každá sai- sona přináší nějaké nové podníky, jež, bohu- žel, nikdy nemají síly, aby přesvědčily o správ- nosti svých cílů a jimž je těžko probojovati se právě zde, kde divadlo jest ve všeobecném názoru jen prostředkem poříditi si neškodnou kratochvíli jednoho večera. Nové divadlo z ulice Vieux-Colombier, jež bude v těchto dnech otevřeno, patří v tyto reformní podni ky. Jeho tvůrce, Jacques Copeau, jeden z mladé literární družiny, pustil se do díla nejen s obdivuhodnou energií, ale též s neoby- čejnou prozíravostí. V repertoiru jsou zastou- peni stejně klasikové dramatu, jako moderní autoři, a beze vší malicherné žárlivosti jest vyhraženo značné místo i cizí produkci. Ne- jedná se však pouze o repertoir, jedná seo interpretaci a tu dvě věcí udávají nový směr, o nějž usiluje Copeau: nutno vyhnouti je stej- ně šablonovitému a pro nás mrtvému herectví velkých scén, jako vyhnouti se onomu poko- řujícímu herectví boulevardu. Jde o to, vytvo- řiti zcela novou atmosféru divadla a nemůže býti pochybnosti, že tento nejnovější podnik z levého břehu bude z nejzajímavějších lite- rárních a uměleckých událostí saisony. Rudoli Kepl.
Antoinův Copeau Kepl Odéon Théátre der Art VieuxColombier
29 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Felix Salten: Sílnější pouto. Veselohra o třech jednáních. Z němčíny přeložil K. šípek. Poprvě na Vinohradském divadle v sobotu 18. října. Režisér F. Hlavatý. Od dávného středověku opakují se v evrop- ských literaturách nesčetněkrát povídky, romány, hry, zdůrazňující zvláštní rys ženské povahy: zdán- livou nelogičnost, rozmarné rozhodování proti prů- kazům rozumu, jež však vyvírá z bezděčných pří- kazů citu a vystihuje mnohdy bezpečněji to, co je správné, než mužská logika. Vedle autorů, kteří tuto citovou sklonnost ženy a ženský instinkt kla- dou výš než poznatky rozumové — jako na př- Maeterlinek — je velmi mnoho těch kteří ji kreslí s ironickým zabarvením, i posměšně. Salten pokusil se vytvořit ženskou postavu, v niž tato sklonnost ženské povahy je překreslena se shovívavou blahovolností, a postavil ji do pro- středí malého německého knížectví, jež samo sebou, jsouc běžným thematem německých humoristických listů, má posilovati krotce ironickou náladu hry. Panující vévodkyně od počátku týrá svým roz- marem svou dvorní dámu, komořiho i manžela, její neustálě svádění vlastních chyb na celé okoli je, ne sice nevyčerpatelným, ale přec stálým zdro-
Salten F Hlavatá Salten