ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2899ef30-8d71-11dc-b3ec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 96, place 60, org 15
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
19. června 1909
4 masthead
Císlo 167
5 article
Ministr poukazuje na velké požadavky, které musí jeho resort klásti na min. financí. Přes všechnu ochotu ministra financi musí přece apelovati na sněmovnu, že finanění správě nutno poskytnouti všechny prostředky, které by jí umožnily, aby také vyučovacímu resort dala, čeho potřebuje při neobyčejně značném roz voji všech svých odvětví. Konečně ubezpečuje, že i dále bude se poctivě a loyálně snažit, aby objek- tivně spravoval a kulturním nárokům všech národ- ních kmenů této říše vyhovoval dle míry k dispo sici daných prostředků. (Hlučná pochvala.o Posl. Drtina prohlašuje centralismus a nad- vládu Němectva za vlastnictví všech vlád. V kultur ním a ve školském oboru jeví se velmi četné nedo- statky. Neněmečtí národové tohoto státu a zvlášť Poláci stěžují si trpce do toho, že jejich školství v tomto státě nemá svěprávné národní správy. Řečník kritisuje složení úřadnického statu ministerstvu vyučování, domáhá se účelné decentra- lisace, školní sprívy a zřízení národních odborů v mim vyučování. Třeba dospěti ku přesvědčení, ž jen škola národní je tím, co největší pedagogové na ní žádají — školou lidskosti, dílnou lidskosti. Ročník promlouvá na to o školských poměre v Haliči a prohlašuje dále, že je svrchovaně na čase. aby Némci přestali vykonávati vrchní poručenstv nad kulturními potřebami jiných národů. Řttšský zákon o obecném školství jest prodchnut opravdu svobodemyslným duchem. Dlužno však tlumočiti přání, ahy tento svobodomyslný duch onoho zákona stal se též skutečně skutkem a vyučovací správa ne- upadala do povážlivé recidivy školy konkordátní.
Posl Drtina Polák Némec Halič
6 article
Řečník stěžuje si do odstrkování če- ského středního školstvi ve státním roz- počtu a je povděčen, že přikročuje se konečně k re formě stiedního školství. V polemice s řečí posl. dra Glabinského prohlašuje řečník, že splnění naléha- vých školských a kulturních potřeb všech neněme- ckých stran v oposicie je společným positivním programem. těchto stran. Ani Poláci nemají s Němci žádného společného programu a přece tvoří s nimi společnou většinu. Národní dohody je všem národům třeba. Smír mezi Němci a Cechy musí býti zbudován na těchto zásadách: ochrana menšin, všem příslušníkům každého národa musí býli dovoleno jednati před soudem bez tlumočníkůa všude musí mládež všech národů býti vyučována v vlastních školách tohoto národa a úřadníci musí mlu- viti jazykem lidu, nikoli však lid jazykem úřadníků.
Glabinský Polák Němec Cecha
7 article
Nezbytnou podmínkou každé dohody je však, aby Němci zřekli se svého prvenství a cítili se s ostat- ními národy v říši rovnoprávnými. Řečník apeluje konečně na německé strany, aby plnily své kultur poslání ve smyslu národnostní snášelivosti a spra- vedlnosti. (Hlučná pochvala Čechů.) Posl. Schäfer soudí, že ujišfování německých čeckých řečníků o jich ochotě k národnostní- mu míru není vážně míněno. Promlouvá o pro- jektu, aby český sněm byl rozpuštěn a za pomoci úslavověrného velkostatku byla v něm zřízena ně- mecká většina. Vedlo by to k obstrukci českých po- slvnců. Sociální demokraté jsou posledními, kdo b nelitovali, že národnostní smír není zjednán, nebot dokud trvá svar mezi Němci a Čechy, nebude parla- ment klidně pracovati. (Pochvala sociálních de- mokratů.) Dělníci nechtějí ničeho jiného, než aby mohl domáhat se nerušeně zlepšení svých výdělkových poměrů, bylo zachováno neomezené právo shro- mažďovací a nebylo jim v tom policejními přehmaty překáženo. Kdyby některá strana chtěla shromaždo- vací právo omeziti, bylo by to nemožným, zrovna tak, jakc by bylo nemožným skoncovati v této sně- movně zákon na porobení a utlačování některého národa. (Hlučná pochvala a potlesk.) Bylo by mnohem důležitějším a naléhavějším shromažďovací právo rozšířiti, než je omezovati.
Němec Čecho Posl Schäfer jítmokrat
8 article
V zákonech na ochranu dělnictva se nepokra- čuje. Zkrácení pracovní doby jest otázkou, jež se vážně nepojímá. V sociálně politickém výboru lež návrhy na zavedení osmihedinné práce v závodech. v nichž se stále pracuje, avšak měšťácké strany ne- mají s nimi na spěch. V oboru soudnictví živnosten- ského se ničeho pro dělnictvo neděje. V celém Ha- kousku je teprve 17 živnostenských soudů. Je skan- dálem, že ve velkých průmvslových místech Tepli- cích, Warnsdorfu, Jablonci atd. není živnostenských soudů. Mnoho českých městských zastupitelstev pro- hlásilo již, že jsou ochotna opatřiti příslušné místno- sti, avšak přes to nezřizují se žádné živnostenské soudy. Ministerský předseda pravil, že daně nepo- volují se vládě, nýbrž státu na produktivní účely. Dělníci, živnostníci, rolníci, kteří na nesčetných schůzích protestovali proti zvýšení pivní a kola- leční daně, dopouštějí se velké pošetilosti, neuklá- dají-li produktivně své peníze. (Veselost a pochvala sociálních demokratů.) Sociální demokraté zamítají ze zásadních důvodů rozpočet (řídního státu. Vůči těto vládě mají však k to- mu ještě mnoho jiných důvodů. (Hluční pochvala sociálních demokratů.) Posl. Rybář stěžuje si do neutěšených školských poměrů Slovinců v Přímoří a zejména v Terstu. Po- volení vlašské právnické fakulty v nynější době pro- hlašuje za obchod, jenž pro Vlachy není obzvláště čestným. Dále mluvili poslanci Simionovici, Levi- cký a Davydjak.
Posl Slovinec Simionovica Levi Warnsdorf Jablonec Terst Vlachy vlašský právnický
9 article
Posl. dr. Funicki pojednal o poměrech polského dělnictva ve Slezsku a žádal zavedení všeobecného. rovného hlasovacího práva do slezského sně- mu, který už nesmí býti výlučnou do- ménou dvou bohatých magnátů. (Hlučná pochvala soc. demokratů.) Posl. Fresl stěžoval si, že český lid a jmenovitě lid pracující je v oboru státní správy zkracován. mezitím, co vynakládají se obrovské obnosy na mi- litarismus a policejní správu. Ale i vůči státním zří zencům nekoná státní správa řádně své povinnosti Řečník ujímá se zejména poštovních úřadníků, vě- zeňských dozorců, železničních zřízenců a dělníků, zaměstnaných v továrnách na tabák. Státní úřady jsou umístěny leckde v mizerných místnostech. Na- léhá na uskutečnění svého návrhu na postátnění Škodových dílen. Zasazuje se o odstranění soutěže prací v trestnicích. Berní soustava je špatnou, jej břemena jsou nestejně rozdělena. Především jest třeba snížiti domovní činžovní daň, která v žádném státě není tak vysoká, jakov Rakousku. Dosud žádná vláda nepočínala si vůči českému národu tak, jako vláda nynější. V Čechách omezují se dokonce nejjednodušší občanská práva příslušníků českého národa. Konfiskační praxe naprotí českým listům pro- vádí se zrovna neslýchaným způsobem. Svoboda slova jest stíhána. Česká socialistická mládež úpí po měsíce nevinně ve vyšetřovací vazbě. Tak zv. prů- gelpatent provádí se nejhroznějším způsobem. V téže době přihlíží však vláda klidně k tomu, když české menšíny jsou Němci boykotovány a znásilňovány.
Posl doktor Funický Fresl Němec Slezsko Rakousko Čechy
10 article
Řečník jest nucen co nejrozhodněji odsouditi strannickost a nepoctivost vlády, Vinu dlužno přičitati nejen ministrům Haerdtlo- vi. Hochenburgerovi, Schreinerovi a Stürgkhovi, ný- brž i Bienerthovi. Ministru Schreinerovi vytýká, že osobně vměšuje se do jednotlivých resortů. Píše prý přednostům jednotlivých oddělení a žádá na nich informace. U plzeňského ředitelství stát. drah běhá všemi kancelářemi a umisťuje tam lidi, kteří nikde by nemohli najíti místa. Dr. Schreiner, jenž byl advo- kátem v Nýrsku, zadal si o notářskou kancelář Plzni, prodal ji však ihned Čechovi. (Hlučná vese- lost. Slyšte! Slyšte! u českých radikálů.) V Haliči popuzuje hrstku Němců proti polskému národu. Ne- ní však ani u Němců oblíben, poněvadž znají jeh jako muže, který baží po penězích. Předseda volá řečníka pro urázlivě poznám- ky o ministru Schreinerovi ku pořádku. Posl. Fresl uvádí dále, že dr. Schrefner plat dělníkům na svém panství nejmenší mzdy a ke kon- ci poznamenává, že nynější vláda může se snad zmoci na většinu 3 nebo 5 hlasů pomocí všech Excellencí ve sněmovně, většinu však lidu má opo- sice a nespokojený lid povalí tuto vládu. (Hlučná pochvala českých radikálů.) Posl. Staněk připomíná, že Němci dělají poli- tické věci ze všeho, co se má státi pro neněmecké národy tohoto státu, tak ze založení vysoké školy z povolení každé středni školy, ba dokonce každé obecné školy; i z povolení staveb v místech s ně- meckým nátěrem, avšak českou většinou, dělá se pelitická věc, chce-li tam český dělník stavěti dům. Potomci Bismarkovi nebojí se jen bona, ale i českých škol. (Veselost.) Polemisuje se včerejšími vývody posl.
Hochenburger Schreiner Stürgkh Bienerth doktor Čecho Němec Posl Fresl Schrefner Staněk Nýrsko Plzeň Halič
11 article
Tomoly prohlašuje řečník, že Němci mohou přene- chati sterost Čechům, jak chtějí zaopattiti svoje ab- solvované vysokoškolské posluchače. Se zřetelem k udělení práva veřejnosti škole Komenského prohlašuje řečník proti odpovědi býv. ministra Mar- cheta, kterou svého času dal na dotaz, že jest ne- správno tvrzení, jakoby absolventi školy Komenské- ho neznali dostatečně německého jazyka. Děti znaj často lépe německy, než leckterý poslanec, který zde dělá zákony. (Hlucná veselost.) Poukazoval-li dr. Marchet na rozhodnutí řišského soudu, dle něho jest v Dolních Rakousích jen německá řeč v zemi obvyklou, prohlašuje řečník, že Čechové jsou ochotni české olce dolnorakouské při- pojiti k Moravě. Pečuje-lí se o německé men- šiny všude na státní útraty, zřizují-li se v Terstu německé školy pro Němce proti vůli Slovinců a Vlachů, subvencují-li se německé školy v jižních Tyrolích, dlužno totéž činiti pro Čechy ve Vídni všude tam, kde český lid jest v dostatečném počtu. dlužno zřízovati české školy na státní útraty. (Hluč- ná pochvala a potlesk u Čechů.) Představují-li si Němci dohodu tak, jako posl. Tomola, Češi za každou dohodu se poděkují. Jsou zvykli na bo za obtížnějších poměrů než nyní a bo ten také vydrží. (Hlučná pochvala a potlesk Čechů.) Němci neměli by si přece dát nenáviděným Čechy platiti lesk hlavního a sídelního říšského města. Vyženete-li české dělníky z Víd- ně, umřete hladem. (Hlučná pochvala a po- tlesk Čechů.) Po vývodech posl. Vityka a Kolesy ná- sledovaly věcné opravy poslanců dra. Som- mera. Pihuljaka, d'Elverta, Fr. Fuchsa.
Němec Čecho Komenský doktor Marchet Vlach Čech Elvert Fuchsa Mar Dolní Rakousy Morava Terst Tyroly Čechy Vídeň Francie
12 article
Glěbovickěho. Za jeho věcné opravy strhla se prudká hádka mezi posl. Kurylovičem a Diamandem. Po věcných opravách posl. Vityka a dra- Slámy přikročilo se k hlasování. Rozpočty ministerstva vnitra, spravedl- nosti a kultu i vyučování byly schvá- leny, resoluce postoupeny vládě, aby o nich uva- žovala a rokování přerušeno. Konec schůze v 10.35 hod.; příští bude zejtra dopoledne.
Sláma
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. června. (Kramář a Gla biňski.) „Dzien. Pol.“ referuje o řečech dra. Kramáře a prof. Glabiňského v rozpočtové de- batě, píše, že v řeči Kramářově bylo mnoho pro Polaky trpkého, ale jádro jeho výtek bylo prý bohužel oprávněno. Za to řeč prof. Glabiňského byla bledá a pobybovala se ve sféře pouhých frasí. Prof. Glabiňski nevyvrátil výtky Kramá- řovy, že polské kolo jde ruku v ruce s Němei a nedokázal, že provozuje politiku volné ruky. Nemohl to ani dokázati vůči faktu, jakým je svě- dectví dra. Sylvestra, že mezi polským kolom a Němci je hotová smlouva; nemohl to dokázati ani proto, ježto jeho političtí přátelé hlasovali ve výboru pro položku německého školního do- zorce v Kraňsku, tedy pro akt Slovince přímo provokující. Debata — píše „Dz. Pol.“ dále ukázala, že všepoláci vykopali propast mezi pol- ským kolem a ostatním slovanským světem, že dali polské kolo do služeb Němcům a že na ně spadne těžká odpovědnost za budoucnost pol- ského kola na říšské radě. Jest také charakteri- stické, že v onom protislovanském zápase prof.
Kramář Gl biňski Pol profesor Glabiňský Kramářův Polak Glabiňski Němec Slovinec Praha Kraňsko
14 article
Glabiňskému sekundoval posl. Daszyňski. Ne- dávno „Sl. pol.“ vytýkalo posl. Stapiňskému, že jde společně se socialisty. Dnes je spojencem sociálních demokratů prof. Glabiňski sám. V Praze, 18. června. (Posl. Stapiňsk a polské kolo.) Posl. Stapiňski s polskými lidovci vyšel, jak známo, před hlasováním o dis- posičním fondu ze sněmovny, ač celé ostatní polské kolo hlasoválo pro vládu. Východ lidovco způsobil v polském kole nevídaný poplach. Píše o tom parlamentní zpravodaj „Czasu“. Nejváže nější členové kola snažili se před hlasováním posl. Stapiňského přiměti, aby neodeházel ze sněmovny, on však jim odvětil, že nemaje k vlá- dě důvěry, nemůže pro ni hlasovati a že lidovei se jednomyslně usnesli před hlasováním odejíti. V kuloárech odehrávaly prý se scény, jakýeh polské kolo nepamatuje. Pobouření bylo takové. že nejednou došlo do ostrých osobních srážek Lidovci však setrvali na svém přesvědčení a sně movnu opustili, „Czas“ je přesvědčen, že od- chod lidovců ze sněmovny bude předmětem no- vého jednání v polském kole. Nynější polské kolo má 67 členů poněvadž dva haličské mandáty jsou uprázd něny Nejsilnější je nyní skupina Glabiňského národních demokratů, která po slou čení s P. Stojalowským čítá 22 členy a je roz- dělena ve dvě frakce: národně-demokratickou a národně-lidovou. Skupina lidovců (Sla- piňského) čítá po vyloučení posl. Paducha 18 členů. Skupina polských demokratů (Duleba, Petelenz, Stwiertnia a t. d.) čítá 10 členů. Strana konservativná (Biliňski, Czaykowski, Korytowski, Starzyňski a t. d.) m 7 členů; katolické centrum (Kozlow ski také 7 členů. Mimo to jsou v kole dva poslanci divocí, Pastor a Mleczko, k nimž přibyl nyn i z lidové strany vyloučený Paduch.
profesor Glabiňski Posl Stwiertnio Korytowski Starzyňski Pastor Mleczko Praha Glabiňský národní Biliňski Czaykowski
15 title
Politické zprávy zahraničně.
16 article
V Praze, 18. června.
Praha
17 article
Na hranici rakousko-srbské. Ostrovy v řece Drině mezi Bosnou a Srb skem často bývaly příčinou pohraničných kon fliktů mezi rakouskými a srbskými strážemi. Tyto dni, neznámo z jaké příčiny, rakousko- uherská pohraniční stráž začala znepokojovati srbské sedláky, pracující na svých pozemcíeh na těch ostrovech. Sedlákům přišla na pomoe vojenská stráž srbská, a vojenské stráži ra kouské přišla na pomoc žandarmská hlídka ra- kouská. Z toho vznikla přestřel ka trvavší hodinu. V noci žandarmové znova obklopili vojenskou hlídku srbskou a jednoh vojáka zaj ali. Zprávu o tom přináší bělehradská »Po litika«. Loupežnictví v Polsk. V os 9. Z Varšavy, 18. července. (Zvl. telegram »Národních Listů«.) Tovární ředitel Moszezeniez byl na petrkovské silnici přepaden tlupou lou- pežníků, kteří jej oloupili o 9500 rublů, jež ředitel s sebou vezl na výplatu svých dělníků.
Srb Sedlák Drina Bosna Varšava Tropez
18 article
Spanělsko a Marokko. Poměr španělsko-marocký je zakalen, ze- jména od té doby, kdy španělský vyslanee Merry del Val, bratr papežského státního sekretáře, měl spor se sultánem ve Fezu a jeho zástupcem Gil Guebbou v Tangeru. Španělsko, vzhledem k možnému nezdaru nastávajícího jednání se španělským poselstvem, koná připravy k posilování své branné moci v Marokku. Poně- vadž vláda zachovávala o těchto přípravách přísné mlčení, dostaly se na veřejnost poplašné zprávy. jež líčily neodvratnost války. Tisk živě protestoval proti jakékoliv dobrodružné polilice a vláda musela vydati notu na upokojení veřej- nosti. Dopisovatel »Berl. Tagbl.« měl rozmluvu s ministrem zahraničních věcí Allendesala- rem, jenž pravil mimo jiné: »Postup vlády je odůvodněn různými fakty, jež vesměs nasvěd čují tomu, že v sousedstvu našich pevných měs vládne úplná anarch ie. Není uznávána nijská autorila. Mírné vyřizování sporů je ne možné. Všechny španělské obehodn podniky, zejména v okolí Melilly tak zkvé tající, byly trvajícími poměry přerušeny, ano na mnoze zničeny na dloubou dobu. Dosud podařile se úřadům v Melille zameziti vážnější nepokoje ale není vyloučeno, že některé kmeny nepřátel ské cizineům, nebo něklerý hrabivý náčelník ne podniknou něco proti Evropanům. Proto je po divné, pokračoval ministr, proč se španělská veřejnost tak rozčiluje pro opatření vlády, uči- něné jen z opatrnosti. Mezi jejím jednáním a dobrodružnou politikou je hluboká propast.
Gil Guebba Berl Evropan Maroko Tanger Španělsko Melilla Merry del Val
19 article
kterou kabinet nepřeskočí. Oproti očekávanému marockému poselství setrvá vláda španělská na svém stanovisku, že maghzen musí vystoupiti ze své dosavadní nečinnosti a dáti zcela posi- tivní záruky pro zajištění španělských práv. povolených přesnými smlouvami. Teprve pak bude možno mluviti o odvolání vojska. Je- sultán schopen dáti podobné záruky, tím lépe, bude možno dále jednati. Nemůže li, ostává problem nerozřešený a pro ten případ Španělsko náležitě zakročí. Zdá se tudiž, že Marokko bude ina dále znepokojovati evropské politiky
Španělsko Maroko
20 article
Anglické námořní manévry. Včera vypluly všechny válečné lodi, určené pro manévry, z přístavů do naznačených jim shromaždišť. Ve všech přístavech a na palubách všech lodi vládl od rána čilý ruch. Silné flotily torpédoborců a torpédových člunů konaly stráž v kanálu La Manehe. Z Doveru vyplula v noci flotila torpédová. Dělové čluny provázejí tuto flotilu. Dopravní lodi se zásobami odpluly též na západ. Odpoledne přibyly do Doveru lodi divise portsmouthské v průvodu čtyř křižáků. Fiotily podmořských člunů následují. Vody v okoli Doveru jsou vhodným místem pro evi- čení všech těchto druhů válečných lodí. Jejich operace budou se ponejvíce konati blízko břehů, kdežto velké lodi budou manévrovati v širém Z Londýna se oznamuje, že námořníel manévrů zúčastní se 40 bijevních lodi, 27 obr- něnců, 26 křižáků, 8 návěstních lodí, 117 torpédo- borců, 79 torpédových člunů, 6 torpédových ka- sárnických člunů, 3 čluny pro kladení min, 16 lodí pro skladiště a opravy a 26 podmo ských člunů, todiž celkem 350 válečných lodi. Posice a vzdálenosti lodí dle »Times« odpovídají země- pisným předpokladům, ale bude moudřejší vy- bnouti se analogiím, jež by mohly vésti k nedo- rozumění a zlomyslným výkludům. Žurnalistika není připuštěna k manévrům a všechny podrob nosti disposicí se přísně utajujl. moři.
Dover Londýn Times
21 article
Boj proti novým daním anglickým Proti budžetu liberálního kabinetu se při- pravuje prudká kampaň. »Times« ohlašuje útvo- ření ligy proti budžetu. Zahájeno bylo též hnulí proti novým stavebním daním, jehož se zúčast- ňuji nejpřednější osoby aristokratické a finanční. Velké společnosti, jako »Průmyslová obydli« společnost stavebnická v Londýně a j. v. orga- nisují k odporu. Někteři liborální poslanci jsou léž nespokojení s novými daněmi, zejména s těmi, jež zasahuji mmerální, ještě nevyužitko- vaná bohatství. Tito dissidenti neohlašují oposici rozpočtu v celku, ale projevují nespokojenost s jistými podrobnostmi. Násladkem toho vládne jistá nesvornos v táboře liberálním. »Westminster Gazette« napomíná dissidenty, že jejich první povinnost je nedati se zneužiti k nynějším rejdům proti liberální vládě. Účelem toho všeho je působi tak na veřejné minění, aby sněmovna lordů mohla si dovolitt zamitnouti rozpočet. Minist Lloyd George na obranu svých zásad uve- řejnil zajímavé pojednání, v němž porovnává daně uvalené na dědictví a příjmy v Anglii Francii a dokazuje výhodnost pomérů angl ckých.
Lloyd George Londýn Anglie Francie Westminster Gazette
22 article
Národní jednota pošemavská v jubilejním roce 1908—1909. Letos ukončila Národní jednota pošumavská čtvrt sta let své práce. Čtvrt sta let práce, věno- vane hospodářskému, osvětovému a národnímu povznesení českého jihu, západu a východu. V roce minulém vykazuje činnost N. J. P. znač- ných úspěchů. O činnosti této dejme mluviti faktům. Jádrem práce jednoty jest práce národ- nostně-obranná, zasahující do života českých menšin. Sem spadá ochrana zájmů českých pří- slušníků v území smíšeném, snaha po uplatněni jazykových a národnostních práv oproti úřadům. Celkem vydala N. J. P. na účely národní 21.250 korun 29 hal. — V oboru osvětovém stoupá prá- ce jednoty do výše nebývalé a to zvláště poža- davky školskými. Dvacet šest obcí na českém jihu volá po české škole a jenom čtyřem místům mohla jednota vyhověti. V obci V. staví N. J. P. Český Dům za 110.000 K, v obci A. staví če- skou školu menšinovou za 34.000 K, v obci Č. zakoupen pozemek ke stavbě české školy, v obci K. otevřena nová česká škola menšinová, obci P. zaručen přispěvek 15.000 K na stavbu če- ské školy, na rozšíření škol jednotřídních věno- váno 2000 K. Jednota platila školní plat za dítky
západ východ
23 article
české, udílela příspěvky na potřeby školské, pod- porovala všemožně snaženi obcí po veřejné ško- le české, zamezila zřízení čtyř německých ško schulvereinských na českém jihu a západu, udí lela stipendia prc žáky škol středních, uspořá- dala 11 výprav dětí z území smíšeného do Pra- hy. Celkem vydáno na kulturní činnost 98.508 77 h, z toho jen na ryze školské potřeby 71.334 korun 78 hal. V činnosti hospodářské vydatné podpory po- skytl N. J. P. český odbor rady zemědělské. Mi- nisterstvo orby zvýšilo podporu na ovocnietví n 2000 K. 14 žákům hospodářských škol uděleny stipendia. Mnoha odborům poskytnuta pomoc na zakoupení hospodářských strojů. Výstavám udě- leny odměny, medaile a diplomy. Pořádány a honorovány hospodářské přednášky. Dány po- kyny a rady ke zřizování hospodářských pokra čovacích škol. Opatřeny podpory živelní pohro mou postiženým, uděleny podpory pohořelým Zahájena akce pojištění rolníků u českých ústa- vů, zvláště na Domažlicku a to s pěkným vý- sledkem. Letos přistoupeno k adaptaci domu jednoty v Kaplici a zakoupen Steinerův hostine v Sulislavi za 30.000 K. Zakoupeny ve 2 obcíel nové pozemky. Třem Čechům zaplaceny pře vodní poplatky při převodu realit. Jednomu po skytnuta půjčka a za dva platí jednota úroky z nutné půjčky záloženské. Opatřena právn ochrana v mnohých otázkách stavebních, kdé Češi německou správou obce poškozováni. V jed né německé obci přešly do českých rukou 3 stat- ky pomocí pozemkového oddělení N. J. P.
Dán Steinerův Čecho Čech Domažlicko Kaplice
24 article
Mravně podpořena akce dolování uhlí na Maně tínsku a akce stavby nových drah tamtéž a na Jindřichohradecku. V domáckém průmyslu pod porováno družstvo nezdické, košikářství na Bl tensku a Staňkovsku, hračkářství na Domažli cku a Nepomucku. Opatřeny, zakoupeny a do míst těch zaslány nové vzory hraček, opatřeny adresy odborných obchodníků, dvěma výrobcůn hraženy výlohy s cestou za zdokonalením do Ně- mecka. Zahájena akce na zřízení české školy dřevařské. Na trvající školy dřevařské dána dvě stipendia. Pořádán zednický kurs v Postřekově, zedníkům pošumavským opatřeny informace o práci v Čechách. Zřízena sklářská škola pokra čovací v Německém Šicndorfě. Jednotlivým živ- nostnikům, usadivším se v místě zněmčeném dány podpory a půjčky. Opatřeny právní porady v záležitostech živnostenských a koncesních Podpořena akce za starobní pojištění živnost níků. Dány podpory 16 školám průmyslovým zakoupen šicí stroj do dívči školy pokračovací.
Dán Jindřichohradecko Staňkovsko Postřekov Čechy
25 article
Hájeny zájmy českých obchodníků v Prachati- cích. Na obchodní akademii v Plzni dána dvě stipendia. Po různých národnostních bouřích n Pošumaví počal boykot českých živnostníků, zvláště pak trhovců. Všude vzala jednofa trhovee v ochranu a žádala úřady, by konaly svou povin- nost. Ve velkém provedena akce hospodářské svépomoci. Staráno se bedlivě o zdokonalení po- štovní dopravy. Podpořeni čeští dělníci z práce propuštění, vzati v ochranu dělníci zemědělšt proti německému velkostatkáři, podpořena stáv- ka dělníků sklářských. Vedena evidence obsazo- vání míst úřadníků státních, míst duchoven- ských, úřadniků soukromých, ba i pracováno k lepší úpravě jich platů. Celkem vydáno na ake hospodářskou a průmyslovou 10.686 K 49 h, na činnost humanní 25.443 K 92 h, na získání realit 18.879 K 46 h. Počet odborů N. J. P. či- nil v minulém roce 553 o 39.055 členech. Po- kud se týče pokladní síly N. J. P., jevi se větší příjem zvláště přičiněním odboru dejvického. který uspořádal na výstavě sbírku milionu dvou- haléřů, která dostoupila výše 41.167 K 87 h.
Prachat Plzeň Pošumaví
26 article
Tímto darem a velikými odkazy jednotliveň v mi- nulých létech umožněny velké stavební akce. vyžadující nákladu přes 150.000 K. Celkový příjem činil 259.263 K 77 h. Červnové slavnosti. Praha — Duchcovu a Mostu. 19. a 20. č rvna 1909 Zahájení slavnosti koná se dnes v so- botu o 3. hodině odpolední a to slavnostním způso bem. Zahájení zúčastní se mimo panský a damstý slavnostní výbor i čestný výbor, pak zástupcové král hlav, města Prahy a všech předměstských a okolních obcí počtem devatenáct. Předseda slavnostního výboro rada T. Maděra uvítá zejměna čestné protektorya provede zúčastněné ostrovem, kdež podá veškerá v světlení. Širšlmu obecenstvu jest již dnes v soboto ostrov otevřen, takže může býti přítomno zahajova- címu aktu. Na ostrově koncertuje hudba sdružení kapelníků, večer pak v malém sále budou promitany obrázky z českých menšin. Stánky, zejména bufety, cakrárna a vinárna budou již otevřenv. Na ostrove procházeti budou žertovné skupiny. Večer za sou mraku zahájena bude benátská noc, při úplném se tmění pak vypálen bude velkolepý ohňostroj. Pro- gram ohňostroje byl již oznámen, podotýkáme jen. že i Odkolkovy mlýny vzplanou v jasném světle čímž jen efekt benatské noci získá. Pro pohodli di- váků jsou k disposici prostorné, bezpečné lodi, zku- šenými plavci ovládané, na kteréž možno zakoupiti vstupenky po 50 hal. Nastup na lodi děje se na mí- stech, jež na každém listku jsou naznačena, rovně číslo lodi jest na listku uvedeno.
T Maděra Odkolkův Praha Duchcov Most
27 article
Vstupně na ostrov Zofinský v sobotu činí 40 h. kombinovaný listek na ostrov i na loď stojí pak pouze 70 h. Dětský listek 30 h. Lístky možno za- koupiti v kanceláři slavnostního výboru, Spálená ul. 26, pak v závodě s nákrčníky pí. Elišky Trávníčkové (Spálená ul., palác pojišťovny), v modním závodě Šaška (Ferdinandova třída) a konečně v kanceláři slavnostní v kavárně Slavii (proti Národnímu divadlu) a na Žofině, jakož i na míslech nástupních. Slavnostní kanceláře otevřeny budou dnes odpoledne počínaje 3. hodinou v kavárně Slavii na Ferdinandově třídě a na Zofině v restaoraci. Tam přijímají se nabídky a podávajl se informace, jakož i vydávají se lístky. Dobrovolné sbírky pořádány budou dne večer na Františkové nábřeží a na kampě ve pro spěch úhrady benátské noci a ohňostroje. Slavnostní výbor doufá, že sejde se dobrovolnou sbírkou dosta- tečný obnos, takže značný výtěžek ze vstupenek lod- ních bude jakožto čistý příjem věnován v celém roz- sahu ve prospěch účele slavnosti. Vybírati se bude na šesti místech do zvláštních pokladniček. Vežkery lodi budou ověnčeny a opatřeny množstvím světel a budou na nich umístěny pěvecké sbory, trubačský sbor, sbory mandolinistů, tamburašt a hudba »Vitavana«.
Trávníček Ferdinandův František nábřeží Ferdinandov třída palác pojišťovna Slavia
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Polské kolo a jeho předseda posl. Gla- biňski mohou býti ujištěni, že jich projev proti „Slovanské jednotě“ přijat byl ve veškerém ně- meckém tisku v Čechách s nemenším nadšením než s jakým řeč předsedy kola uvítala „Neue r. Presse“, Posl. Glabiňski je dnes mezi Něm ci v Čechách populárnějším mužem, než Bach mann, Schreiner anebo Pergelt. Není jedineho německého plátku v Čechách, aby z plných plic neprovolával slávu předsedovi „Polenklubu“a necitoval s projevem štědrého uznání odstave z jeho skvostné bratrské řeči. Jsou to hotové or- gie německé škodolibosti z odbytného, jehož s dostalo českým řečníkům dru. Kramářovi a Prá- škovi mluvčím Polského klubu. Také pro posl. Daszyňského neskrblí se německým uznáním. Orgán ministra-krajana Schreinera neví co po- číti blaženstvím i jásá: „Dr. Kramäř musilsi dát líbit, že jej dokonce i sociální demokrat Daszyňski důkladně za pačesy popadl a ztřeště- nou novoslovansko-českou politiku lučavkou po- lil. Při tom se ukázal ovšem zajímavý, nikoli však podivný zjev, že čeští socialisté byli nad výpady Daszyňského proti panslavismu velmi rozhořčeni a že u nich národnostní moment všem ostatním předchází.“ Ovšem, Němec snese Slo- vana, jenom když na vlastní krvi páše hřích a sociální demokrat posl. Daszyňski došel zalí- bení před krásnýma očima ministra dra. Schrei- nera, neboť polévá „lučavkou“ české řečníky.
Neue Posl Bach Schreiner Pergelt Kramář Prat doktor Němec Čechy Německo
29 article
Krásné duše! — Zajímavou historii ze zdejší německé kolonie vypravuje neodvislý židovský týdenník „Selbstwohr“, v Praze vycházející. Událost při- hodila se v tak zvaném „Theatergarten“, hostin- ské zahradě, přilchlé k novému německému di- vadlu. „Theatergarten jest majetkem pražského německého Theatervercinu,“ vypravuje „Selbst- wehr“, „hostinství jest v pronájmu. Netřeba zvláště připomínati, že „Theaterverein“, který z daleko převážné části má za členy židy, děkuj svůj vznik židovské iniciativě a že jsou to v první řadě židé, kteří umožňují další trvání
Praha Selbst
30 article
Vereinu a tím i divadelní zabrady. Toho si však asi není vědom nynější nájemce hostince v za- hradě, pan Gürtler. Ve středu večer provedl husarský kousek a na podnět několika německo- líberálních studentů odepřel židovským studen- tům jídlo a pivo. Veliká část přítomného židov- ského publika zastala se židovských studujících, avšak málo platno, milostpán hostinský dekreto- val a sklepnická tlupa musila poslechnout. Tak se stalo, že z divadelní zahrady, jejímiž navště- vovateli jsou nejméně ze dvou třetin židé, byli židé vykázáni. A to všechno jenom proto, že ně- kolika pánům německého kuléru se zrovna zlí- bilo v pivní náladě způsobiti skandál. Z tohoto urážlivého počínání arijského hospodského vůčí židům musí však býti provedeny nejostřejší kon- sekvence. Pan Gürtler činem dokázal a jasně vyslovil, že mu na židovských hostech nezáleží, že s obzvláštní ochotou nejzpupnějším nárokům nezralých lidí vyhovuje a jich rozmarům obětuje židovské hosty. Židé dobře si zapamatují tuto příhodu. A kdo má jen jiskřičku čestného uvědo- mění, nenechá tuto ránu do tváře pražského ži- dovstva bez odvety“ a t. d. Rozumí se samo se- bou, že se nic nestane, a že si židovstvo praž- ské dá libit tuto ránu do tváře a že budou cho- diti do Theatergarten, tohoto svého eldorada. dál, jako dříve. Německo-liberální studenti, kteří navedli šenkýře, aby židovským studentům ne- nalil, jsou totiž také-židé, jenže židé „něme- ckého kuléru“, kdežto židé, kteří museli odejít, jsou — zionisté. Kdyby němečtí židé pražští skutečně a vesměs provedli exodus z „Theater- garten“, nezůstalo by tam ani tolik hostí, co koncertujících vojenských hudebníků, nebot pražské Němectvo existuje jenom z milosti praž- ského židovstva v každém ohledu. i v „Theater- gartení
Gürtler Němectvo
31 article
— K nejurčitějšímu prohlášení dra. Kra- máře na říšské radě, že zemský sněm, znásil- něný umělou německou většinou, způsobenou za přispění šlechty, ani by se nekonstituoval, ani by zemský výbor nezvolil, že by ani kroku ku předu neučinil, poznamenává »Reichenb. deut. Volkszlg «: »Můžeme si pomysliti, že by v takovém případě se strany Čechů nebe i peklo uvedeno bylo v pohyb, aby znemožnili zemský sněm s většinou Němcům přátelskou. Proto ne- zbývá nic, než rozhodně a nezlomně trvati na úplném rozdělení Čech s vlastním německým zemským sněmem a vlastní německou správou.« Podle toho mohlo by se soudit, že kdyby se Němeům podařilo provést litoměřický a mostecký plán na dosazení německé většiny na sněmu zemském, by upustili od svého požadavku ná- rodnostního rozdělení země. Její jednotě a státo- právnímu útvaru historickému dají pardon jenom s podmínkou německé nadvlády také v zemské správě a na sněmu zemském. Nedopustí-li Čes návratu epochy Carlosa Auersperga, Němei krá- lovství roztrbnou úplně, to jest prozatím hodlají trvati nezlomně a rozhodně na takovém poža- davku. Mohou býti ovšem ujištění, že by Češi ože peklo a tože nebe rozbouřili, aby zmařili t tento německý požadavek.
Čecho Němec Něme Carloso Auersperg Němei Čech Volkszlgie Čechy
32 article
— O tom, je-li Smichov čistě českým městem, uvažuje včerejší „Bohemia“. Podnět k tomu vzala si z usnesení městské rady smí- chovské, působiti k tomu, aby při smíchovském poštovním úřadě dosazovány byly jenom síly, úplně znalé českého jazyka, řeči obyvatelstva tohoto čistě českého města. Rozumí se, že podle „Bohemie“ Smíchov není čistě českým mě- stem. Jak prý může býti čistě českým mě- stem, když má „dobře navštěvované“ německé gymnasium, německou dívčí obecnou i měšťa- skou školu německou, obecnou školu chlape- ckou, četné německé spolky!? (Roku 1904 měl Smichov českých obyvatelů 49.376, německých 3463.) Usnesení městské rady smíchovské stalo se z toho důvodu, aby zabráněno bylo nestyda- tému komolení českých telegramů na tamější poštč. „Bohemia“ patrně chce dovoditi, že, mají-li Němci na Smíchově německé školy (se 40% českých dětí) a platí-li tam Němci daně, je to v úplném pořádku, doručují-li se českým adresátům české telegramy v esperantu, vynale- zeném německým úřadníkem jazykově naprosto nekvalifikovaným. To si ovšem ryze český Smí- chov líbiti nedá bez zřetele na to, uzná-li „Bo- hemia“ jeho českou ryzost či neuzná.
Němec Smíchov Bohemia obecný škola chlapcka
33 article
— K jubilejní valné hromadě Národní jed- noty pošumavské upozorňujeme, že důvěrná schůze delegátů odborů jednoty koná se již dnes v sobotu 19. června t. r. o 8. hod. več. v malém sále Mě- šťanské besedy v Praze. Na tuto schůzi se zvláštní pozvání nerozesilají, hosté vítání. Ju- bilejní valná hromada koná se pak v neděli o 10. hod. dopoledne ve velké zasedací síni staroměstské radnice v Praze. Z nařízení starosty pana dra. Groše bude zasedací síň dekorovana přiměřenou květinovou výzdobou ze zásob květi- nových obce pražské. Slavnostní zahajovacía závěrečný sbor zapěje pěvecký kruh „Tovačov- ský“. Jednoty došlo předem veliké množství omluvných listů a blahopřejných projevů, ktere
Praha Tovačov staroměstský radnice