2
masthead
V Praze, dne 27. srpna 1908.
Praha
7
article
Vdovské a sirofčí pojištění má bůk
zmařeno.
Vdovské a sirofčí pojištění má bůk
zmařeno.
V trůnní řeči při otevření parlamentu slíbeno
starobní a invalidní pojištění, ale o vdo vském
a sirotčím pojištění nebylo ani zmínky.
To znamená, že vůbec zákonné pojištění
v dov a sirotků po dělnících nemá opětně
být uskutečněno, nemá být uzákoněno.
Není větší útrapy pro ženu vdovu
jako myšlenka, že po smrti svého
živitele má býti dána i s dětmi svými na
pospas bídě. Tato hrozná myšlenka, že má zů-
stati bez živitele, jeví se tu ovdovělé ženě
matce v celé své hrůze a se všemi důsledky
bídy a těžkého zápasu životního.
Za dnešních poměrů drahotních není divu,
když žena při vzpomínce, že může ztratiti svého
druha života, živitele rodiny, téměř strachy
umírá, když dlouho z práce se nevrací. Žena
proletářka, která stále stojí na pokraji bídy,
nemá radost ze života, i když má muže živitele,
jenž se stará o rodinu, nemá smyslu pro vzdě-
lání, zájem pro život a hospodářské boje, sta-
rostmi jsa přetížena, a to tím méně, když je
zde úmrtím muže ponechána bez podpo ry
a ochrany.
Proto jest nutno, aby o zajištění žívobytí
vdov a sirotků bylo postaráno. Pojištěním vdov-
ským a sirotčím má se zabrániti hrozné bídě
a strádání pozůstalých. Každodenně čteme
v časopisech samovraždu ženy neb matky s dí-
tětem, proto, že hrozná bída dohnala ji k těmto
smutným koncům.
V naší kulturní křesťanské společnosti
mizerně postaráno o vdovy a sirotky dělníků.
Dnešní zákony chudinské jsou velmi ubohéa
tak nedostatečné, že hanba mluvit. Pro vdovy
mají postrkový vůz a pro sirotky dražby, kdo
za 3—4 haléře denně vzal by takové dítě na
zaopatření.
Starobním a invalidním pojištěním, které má
býti v nejbližším zasedání parlamentním projed-
Vychází každou středu s datem následujícího dne.
Cena 6 h.
8
article
náno, bude vykonána jen poloviční práce
pakli nebude současně prosazeno vdov-
ské a sirotčí pojištění. Odbytné, které
vláda pro vdovy a sirotky chystá, není žád-
ným opatřením trvalým, proto nijak nemůže
uspokojiti.
Vláda má plno výmluv, že na pojištění
vdov a sirotků není peněz. Když má stát pe-
níze na opatření vdov a sirotků po úřednících
a důstojnících, musí míti také peněz na opa-
tření vdov a sirotků po dělnících.
Stejně jako důstojníci a úředníci, konají platné
služby společnosti i státu dělníci. Nejen stát,
který má miliony pro důstojníky, se nepřátelsky
staví ku vdovskému a sirotčímu pojištění, ale
i měšťácké strany, klerikálové, šlechta
a velkostatkáři. O vdovy a sirotky těchto vrstev
jest dobře postaráno, proč měli by se starati,
jak se daří pozůstalým proletářským ženám a
sirotkům?
Dělníci se sedřeli a dali zdraví na otlář
mamonu kapitalismu a vdovy a sirotci mohou
vésti hrozný zápas života dál jak dovedou. Co
jest těmto výsadářům po těchto nešťastných?
Z dělnických mozolů, z dělnické práce s
obohatili kapitalisté a nyní nemají sluchu pro
potřeby lidu.
Jinak jest vláda ochotna když se má přidat
důstojníkům. Tu klerikálové, velkostatkáři a mě-
šťáci hned jsou pohotově ku schválení potřeb-
ných peněz a hned vědí si rady, kde peníze
vzít. Jinak jest, když se jedná o rozmnožení
armády, o zavedení nových flintiček a kanonků,
tu peněz dost.
A jsou-li peníze pro militarism a marinism,
jsou také pro klerikalism. Zvýšiti příjmy páte-
rům, na to je hned peněz dost, tu najde se
ihned cesta, kterou lze je opatřiti. Pro pojištění
vdovské a sirotčí, to je stát v úzkých kde pe-
níze vzíti a proto vůbec ku zákonnému
projednání vdovského a sirotčího pojištění vláda
přikročiti nehodlá, nýbrž nabízí pouhé odbytné